Bezpečnost silničního provozu
Kapitola III.
Autor: Ing. Jindřich Frič, Ph.D., Ing. Jiří Ambros
v porovnání se sousedními státy, vykazuje závaţné nedostatky. Z provedených průzkumů a zjištění v roce 200625 vyšlo najevo, ţe řada autoškol provozuje výcvik pro skupinu B pod průměrnými náklady na výcvik, z čehoţ plyne, ţe často není výcvik zajištěn v odpovídající kvalitě a rozsahu, coţ se následně promítá do vyšší míry nehodovosti nových řidičů. Zlepšení v této oblasti by měla přinést implementace směrnice 2000/126/ES do právního řádu ČR. Důleţitou součástí v systému vzdělávání je také následné vzdělávání řidičů, a to nejen profesionálů.
3. 3
Dopravní prostředky Dopravní prostředky jsou jedním ze tří základních prvků popsaných v úvodu. Ačkoli
se silniční vozidla, dle policejních statistik, podílejí na následcích dopravních nehod jen zlomkem, je jim věnována značná pozornost a zaznamenáváme u nich nejvýrazněji technický vývoj. Tento vývoj je také v oblasti aktivní a pasivní bezpečnosti vozidel moţný zejména díky komerčnímu uplatnění vyspělých technologií ve vozidlech. U vozidla rozeznáváme tzv. provozní a mimoprovozní bezpečnost. Provozní bezpečností rozumíme souhrn opatření směřujících k maximálnímu omezení příčin vzniku nehod (tzv. aktivní bezpečnost vyuţívající např. systémů ABS, ESP, BA atd.) a opatření sniţující následky nehod (tzv. pasivní bezpečnost vyuţívající např. systémů zádrţných prvků, airbagů atd.). Do aktivní bezpečnosti řadíme soubor prvků, jimiţ je vozidlo vybaveno, které mohou aktivně napomoci zabránit kolizi s ostatními účastníky silničního provozu. Do pasivní bezpečnosti při nárazu pak patří vnější a vnitřní bezpečnost, po nárazu například moţnost vyproštění, sníţení rizika poţárů. Mimoprovozní bezpečnost v sobě zahrnuje zabezpečení odstaveného vozidla proti pohybu, zcizení, poţáru a také jeho řádné označení při poruše. 3.3.1 Pasivní bezpečnost Prvky pasivní bezpečnosti můţeme dále rozčlenit na vnější (zaoblení vnějších hran vozidla, nárazníky, deformační vlastnosti přídě, zamezení najetí osobního vozidla pod nákladní, absorbéry nárazové energie, kliky dveří, závěsy dveří, ovládací prvky, raménka stěračů, kryty kol, mříţky, vstupní otvory pro vzduch, štítky světlometů, ochranné systémy pro sráţku s chodcem) a vnitřní (deformovatelná příď a záď; ochrana proti dalšímu nárazu,
25
Jurčík P.: Výcvik řidičů v ČR v porovnání se státy EU. Bakalářská práce, VŠB-TUO, FS, Institut dopravy
2007. 78