Page 1


UKÁZKA Z KNIHY TO JE DOST, ŽES ZAVOLAL (Josef Ejnar) O knize plné ideálů i jejich ztrát Doslov Františka Cingera „Neví se přesně, v čem bude ta krása příštích let, ale po dětství prožitém ve stínu strachu přivítáme rádi i nejasnou abstraktní vizi jakéhosi lepšího a bezpečnějšího světa. A pak jsou zde ty dívky s tušením dosud nepoznaného štěstí, které nám chlapcům přinesou. Tak jako máma doma tátovi, jak se Petr denně při pohledu na ně přesvědčuje...“ Předcházející řádky by mohly posloužit jako motto vzpomínkové prózy Josefa Ejnara, vlastním jménem Pavla Voborníka (nar. 1935), který veden myšlenkou Paola Coelha sepsal alespoň pro své nejbližší příběh Petra Vojíře od dětství rodičů i jeho samého až do počátku sedmdesátých let minulého století. S upřímností sobě vlastní spojil osobní a společenské zážitky s fikcí literáta, byť že jeho praxe učitele a pedagoga základní, střední i vysoké školy byla spojena převážně s matematikou. Přesto dokázal vytvořit pestrobarevný obraz dobového života. Román s názvem To je dost, žes zavolal nabízí nejenom pohled jeho Petra, budoucího učitele a organizátora sportovního vyžití v základní škole Javoří, kam se po studiích vydal na tehdejší „umístěnku“, na sebe i lidi kolem něho. Vypovídá o dobovém kouzlu prostředí kolem Dubí, Teplic, Mostu, ale i Milešovky, Kletečné a památných Stadic. Poutavě vyprávěné jsou i zvraty životních osudů spolužáků a rodinných přátel, hlavně však Pepíka, Pavla, Ríši, Břeti a dalších vrstevníků, kteří se vydali vlastní cestou, jež vedla často jinudy než ta Petrova. Přitom o sobě neustále věděli a nadále se setkávali. Právě ony střety během osobních a společenských otřesů od let válečných přes roky 1948, 1956 i 1968 dodávají knize na autentičnosti a přesvědčivosti. A s odstupem desetiletí i díky pohledu z nového tisíciletí poskytujícího také potřebný nadhled ke glosování včerejška. Autor přitom nezavíral oči nad podivnou alchymií citů, která vedla Petra k zájmu o Ivu, Martinu, manželku Evu i další ženy, jež k jeho příběhu a vnímání světa neodmyslitelně patří. Okouzlen po 2. světové válce ideály vysněné sociálně spravedlivé společnosti si jeho Petr klade řadu otázek související s věrností sobě samému i svému svědomí. I reálnosti jejich naplnění. A v jeho podání nakonec znějí myšlenky spojené s nadějemi a pochybnostmi klikaté cesty života aktuální v každé době. „Může nadšený a vysoce morální jedinec změnit běh světa, v němž každé sebekrásnější ideály v praxi zplaní a zvrhnou se kvůli lidskému sobectví, pohodlnosti a slabosti podléhat pokušení?“ ptá se Petr a chce se mu věřit, že stačí se vytrvale snažit a získávat další nadšence. Je tomu však opravdu tak? „Jak naivní je mládí, které nebylo vychováno k chladnému pragmatismu,“ uvědomuje si hrdina po desetiletích, i když společenskou realitu vnímá spíš očima svého idealismu než kritického pohledu. Bolestné příběhy z okolí i jeho nejbližších ho však nutí k úvahám o budoucí cestě společnosti, na které po listopadu 1989 odpověděl vývoj této země. Přesto v jeho hrdinovi zůstala radost ze spontánního kolektivního činu, kterým lidé dokážou nehledě na nepohodlí překonat jakoukoli nečekanou překážku. Byť mu jeho kamarád živící se rukama po desetiletích nakonec řekne: „Víš, pro dělníka je práce v každém režimu úplně stejná.“ Petr Vojíř, nebo spíš Pavel Voborník jakožto prozaik Josef Ejnar, v jednom okamžiku říká, že se člověk sám v sobě vyzná hůř než v druhých. Možná i to byl jeden z důvodů, proč se dal do psaní této prózy tolik založené na osobních zkušenostech. Snažil se být upřímný k sobě i ke čtenářům. Proto si nakonec jeho hrdina uvědomí, jak nevědomky může vzniknout oddanost k jakémukoli hnutí či režimu, poskytuje-li nám naplnění našich potřeb a zájmů, přináší-li nám osobní prospěch. Přitom nás zbavuje objektivity, střízlivého uvažování a nadhledu. Jak pochopitelné, běžné a zároveň v širších souvislostech nebezpečné...


Je to dobrá kniha, ukazující dospívání lidské i společenské části jedné generace včetně mnoha šrámů a bolestí, které jí bylo dáno utržit; kniha odmítající předsudky a předem určené pohledy na život. Lidské jednání se jimi totiž málokdy řídí, je-li spontánní a upřímné. František Cinger Více v knize TO JE DOST, ŽES ZAVOLAL (Josef Ejnar), Epocha, listopad 2016 www.epocha.cz https://www.facebook.com/Nakladatelstvi.Epocha Knihu si můžete zakoupit rovněž jako e-knihu například na: https://www.palmknihy.cz/detail/ebook_146388/To_je_dost_zes_zavolala_box=5zteq9b3

To je dost zes zavolal Josef Ejnar  

Autor po vzoru Coelha sepsal nejdříve pro své nejbližší příběh Petra Vojíře od dětství jeho rodičů po první světové válce až do počátku sedm...

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you