Page 1

C

M

Y

CM

MY

CY

MY

K

Process Black


Darek Šmíd

Les Houmles Ve větru nad loučkou u ďáblické hvězdárny se třepotaly papíroví draci s veselými tvářičkami, dokud mezi ně nevplulo hejno Walterových ptačích zombií. Do kšiltovek malých dračích pilotů zabubnovala sprška shnilého masa z těl nemrtvých ptáků. „Prokristapána, Waltere, ovládej se trochu,“ pravil Felix. „Nemůžu za to, že jsou ti ptáci uleželí jak le roma­ dour,“ řekl Walter, když kolem nich vyděšené děti prchaly od draků, řítících se k zemi, podzimní radovánky navždy poznamenané pachem hniloby. „Jestli máme toho kluka někde najít, tak támhle,“ řekla Klaudie a ukázala na nejbližší stromy Ďáblického háje. „Draka si tady pouštět asi nebude.“ „Já vám říkám, že bysme měli radši vymlátit tu hvězdárnu!“ ukázal Vincenc opačným směrem. „Viděli jste někdy Když hvězdy tančí? Dejte na mý slova, to je úchyl vedle úchyla!“ „Vincenci…,“ Felix si promnul kořen nosu a vyrazil směrem k háji, „v tom pořadu netancujou hvězdáři z hvězdárny… jsou to televizní celebrity…“ „Aha, to jsem netušil!“ Vincenc se zazubil. „Tak to si zajdu pro panzerfaust, než tam na ně vlítnu.“ * * * „Támhleten?“ zašeptal Felix o něco později, když jim poloslepé oči Walterovy ptačí hlídky odhalily improvizované

85


Darek Šmíd / Les Houmles obydlí z modrého igelitu mezi stromy. Chatrč se nacházela pod převisem buližníku, který se tu v šelestícím porostu dubů, habrů a lip drolil už od starohor. „Ano,“ řekla tiše Klaudie. „Je tam mozková aktivita, ale… je nějaká… chabá.“ „Je tam mrtvola,“ dodal Walter. „Mrtvolu vycítím na sto honů. Ale tahle mi nepřijde moc šik.“ „Tak sebou hodíme, nekroprdko, ne?“ pravil Vincenc a už se hnal k příbytku. „Budíček, šmejde!“ Jen co do obydlí Vincenc narazil, rozprsklo se jim před očima v hromadě dřeva a igelitu. Vincenc uvnitř přes vlhký materiál nahmatal tělo a už ho rval skrz cáry hadrů a igelitu ven. „To jsme nemohli prostě zaklepat?“ pronesla Klaudie, zatímco Vincenc demoloval chatrč. „Na úchyláky, co unášej malý děti, se neklepe,“ řekl Felix. To už se v oblaku rozlámaného dříví a roztrhané plachtoviny začínala Vincencovi v rukou formovat lidská bytost. Obrovitá lidská bytost. * * * „Tak povídej,“ řekl Felix, když Vincenc skončil s představováním. „Kde je ten kluk?“ Obrovitý muž bez domova před ním klečel na zemi, ze špinavého obličeje se mu do rozježeného plnovousu plného hlenů vsakovala krev. Na sobě měl vytahaný svetr, který páchl, jako by si s ním vytíral zadek, a z kalhot se mu linul čpavý pach močoviny, jako by si s ním utíral předek. „Co?“ „Ptáček mi cvrlikal, že z tebe cítí mrtvolu,“ řekl Walter a založil si ruce na hrudi. „A není sám,“ dodala Klaudie. Z toho, co vnímala z mužova mozku, se jí zvedal žaludek. „Jmenoval se Tadeáš. Vyrazil si přes háj ze Starých Ďáblic do domova důchodců v Kubíkově ulici za babič-

86


Kladivo na čaroděje / O krok před peklem kou. Předtím, než se ztratil mezi stromy, ho vidělo pár lidí na dětském hřišti. Ale za babičkou už nedošel.“ Felix přešlápl z nohy na nohu, pod podrážkou mu zaševelil puškvorec propletený s bublinatkou jižní. „Pánové od policie tu pohořeli. Ale my máme své vlastní… metody.“ „Někde tady máme zlýho vlka,“ zakřenil se na bezdomovce Vincenc. Muž vykašlal hrst krve a vyplivl ji na kosatec před Felixem. „Tak vám se ztratila Karkulka, jo?“ zachrčel a  propukl v  zahleněný smích. „A já mám bejt vlk?“ Přešel do  agresivního řevu. „Kam bych toho parchanta asi schoval? Co ve vás budí pocit, že najdete mrňouse, kterýho tady nenašlo těch dvacet poldů, co mi rozkopali bejvák minulej tejden?“ Přes rameno se pokusil ohlédnout na Vincence, ale nateklý monokl na oku mu v tom zabránil. „Tebe si ještě vychutnám, ty magore,“ adresoval mu na půl úst s vykotlanými zuby. „Neslibuj, co nemůžeš splnit, kámo,“ řekl takřka smířlivě Vincenc. Páchnoucí muž se uchechtl. „Já jen, že sehnat k týhle ha­ciendě IKEA návod není tak jednoduchý.“ * * * Trvalo jim čtyřicet pět minut, než jim začalo být zřejmé, že odsud odejdou s prázdnýma rukama – a že budou ještě navíc muset tomu dobrému muži pomoct znovu postavit jeho přístřešek, pokud nechtějí být za úplné hajzly. Ať jej Felix vyslýchal zleva nebo zprava, ten muž vyšel z kaž­ dého směru jako nevinný. Walter z něj přitom naprosto zřetelně cítil mrtvé tělo; a Klaudie z něj stejně tak bez jakýchkoliv pochyb cítila mrtvou mysl. Jenže to bylo také asi tak všechno. „Jestli toho prcka sežral, musely by tu být někde kosti, ne?“ radil se Felix mezi stromy s Walterem a Klaudií při posledním pokusu o to, najít řešení.

87


O krok před peklem Kladivo na čaroděje Antologie Martin D. Antonín, Karel Doležal, Dušan D. Fabian, Jan Hlávka, Jana Jůzlová, Markéta Klobasová, Štěpán Kopřiva, Jakub Mařík, Ondřej S. Nečas, Jiří Pavlovský, Martin Paytok, Darek Šmíd Ilustrace na obálce a návrh obálky Lubomír Kupčík. Grafická úprava obálky Lukáš Tuma. Antologii sestavil Jiří Pavlovský. Redakce Pavlína Kajnarová. Vydalo Nakladatelství Epocha s. r. o., Kaprova 12, 110 00 Praha 1, v roce 2018 jako svou 608. publikaci. První vydání, 488 stran. Sazbu provedl Jaroslav Uhlíř. Vytiskly Těšínské papírny, s. r. o. Knihy Nakladatelství Epocha můžete zakoupit u svého knihkupce nebo si je lze objednat písemně na adrese: Kaprova 12/40, 110 00 Praha 1 – Staré Město, telefonicky na čísle: 224 810 353, e-mailem na adrese: objednavky@epocha.cz, nebo na internetové stránce: www.epocha.cz facebook.com/fantastickaepocha facebook.com/kladivonacarodeje

O krok pred peklem (Kladivo na carodeje - Darek Smid)  

Ukázka z povídky Darka Šmída. Svět Kladiva na čaroděje skrývá nepřeberné množství příběhů plných akce, napětí, černého humoru, magie, démonů...

O krok pred peklem (Kladivo na carodeje - Darek Smid)  

Ukázka z povídky Darka Šmída. Svět Kladiva na čaroděje skrývá nepřeberné množství příběhů plných akce, napětí, černého humoru, magie, démonů...

Advertisement