Page 1


USTAVENÍ MODERNÍCH HRANIC Přestože se charakteristiky a významy hranic proměňova­ ly v čase, samotné tvoření hranic jako frontiers nebo boundaries bylo v  historii opakovanou činností, spolu s  ním i tvoření kategorií „my“ a „oni“, nebo dalších kategorií od­ lišnosti. I  v minulosti najdeme příklady lineárních hra­ nic, například v podobě římských limes, které byly nejen vojenskými hranicemi, ale rovněž hranicemi kulturními. Nicméně existovaly také nomádské společnosti, pohybu­ jící se napříč teritorii a  ani středověká společnost nebyla ohraničena stejným způsobem jako moderní státy. Cír­ kev se sice snažila přenést územní dělení z římského po­ jetí, ale feudalismus byl typický fragmentovaným držením půdy, fragmentovanou loajalitou, a navíc byl v tomto ob­ dobí přítomný univerzalismus, který nevymizel ani v post­ renesanční Evropě, postupně se sekularizoval a  byl také přenesen do diplomatických praktik 18. století nebo do le­ gitimizace imperiální dominance nad jinými kontinenty v 19. století.29 První podoba moderní státní hranice v podstatě vychá­ zí až z vestfálského systému uspořádání států ze 17. století, kdy státní hranice začaly být vnímány jako geografické li­ nie oddělující od sebe suverénní politické útvary moderních států. Urovnání náboženských válek v podobě Vestfálského míru (1648) kromě vzájemného uznání teritoriální suvere­ nity přineslo stabilitu založenou na vzájemném vyvažování a mocenských zájmech, kterou neměl přebít žádný morál­ 29)

ANDERSON, M., c. d., s. 14–18.

21


Ne-prostupné hranice Evropy ní princip.30 Hranice tak dostaly podobu jasně rozpoznatel­ né nepřerušované linie, která definuje mez autority státu, ohraničuje území a politickou komunitu.31 Je možné také sledovat teritorialitu a vývoj evropského státu v souvislosti s proměnami formy jeho vlády, který se od podoby feudálního státu transformoval ve stát stavov­ ský, absolutistický a nakonec zastupitelský.32 „Vznik a vývoj teritoriálního státu lze pak nahlížet jako nezbytný proces koncentrace přikazovací moci na rozsáhlém území, kte­ rý vedl k  monopolizaci podstatných funkcí, jež se týkají udržování vnitřního a vnějšího politického řádu […] a tak umožňuje realizovat cíle a hodnoty, které přijal za své stát, respektive držitelé státní moci.“33 Co se týče propustnosti moderního státu, až do 18. sto­ letí byly státní hranice propustné obchodu, přeshraniční­ mu vlastnictví, mezilidským vztahům (například uzavírání manželství) a jiným formám přeshraničního života.34 Ves­ ničané často kladli větší důraz na hranice vesnic a stejně tak koncepty jako „otčina“ nebo „cizinec“, nebyly až do 19. sto­ letí spojeny s národem, ale s regionálními komunitami a ta­ ké nadnárodní říše ve střední Evropě do jisté míry rušily nebo oslabovaly hranice teritorií, které se po jejich rozpadu staly moderními národními státy. Pro utvoření konceptu národa měla bezesporu vliv Vel­ ká francouzská revoluce. Francouzská revoluce totiž kromě BARŠA, Pavel – CÍSAŘ, Ondřej, Anarchie a řád ve světové politice. Kapitoly z teorie mezinárodních vztahů, Praha 2008, s. 10. 31) GRYGAR, J., c. d., s. 20. 32) ZNOJ, Milan, Neorepublikanismus v polemice s liberální demo­ kracií, in: BÍBA, Jan – ZNOJ, Milan – VARGOVČÍKOVÁ, Jana, Demokracie v postliberální konstelaci, Praha 2014, s. 39. 33) Tamtéž, s. 40. 34) STOKŁOSA, K. – BESIER, G. (eds.), c. d., s. 3. 30)

22


Ustavení evropských hranic ideje emancipace přinesla také koncept „lidu“, který se stal základem pro státně-národně-teritoriální identity a při­ spěl svým dílem k tvorbě konceptu národních (střežených) hranic, které byly později stvrzeny i mezinárodně v podo­ bě principu „práva národa na sebeurčení“. Se vznikem kon­ ceptu národa tak postupně vzniká moderní národní stát, který propojuje vestfálský koncept suverenity s  teritoriál­ ní identitou, vázanou na koncept občanství. Původně často flexibilní linie vymezující království, regiony, města, vesni­ ce se v 19. století vlivem nacionalismu proměnily v národní hranice, které měly oddělit údajně národně rozdílné oblasti spjaté s „tradičními“ charakteristikami národních komu­ nit, jejich symboly či mýty.35 V  industrializované společ­ nosti byl narušen charakter uzavřených agrárních komunit a dochází k prostupnosti jejich sociálních či geografických hranic z důvodu potřeby propojování lidí a jejich spoluprá­ ce a z toho důvodu je v industriální éře pak také potřeba standardizovaný jazyk, který ústí do monopolu státní vý­ chovy.36 Ta je slučitelná s požadavky nacionalismu, stejně jako se sjednocením státní moci a vytvořením národního trhu. Nicméně nové pojetí pospolitosti či komunity, kte­ ré vzniká v  souvislosti s  ustavením moderního národ­ ního státu, je dosti odlišné od pospolitostí či komunit v  takzvané „tradiční společnosti“. Tu Ferdinand Tönnies nazval jako Gemeinschaft (pospolitost), spojenou s „přiro­ zenou“ náklonností a vzájemnou úctou; a na druhou stranu vymezil Gesellschaft (společenství) jako uměle založené vztahy, typické pro urbanizovanou a  industrializovanou Tamtéž. Viz GELLNER, Ernest André, Národy a  nacionalismus, Praha 1993. 35)

36)

23


Ne-prostupné hranice Evropy společnost, historicky korespondující se vznikem naciona­ lismu, který si ovšem přivlastňuje koncept Gemeinschaft.37 Nicméně tato „společenství představy“ nebo „pomyslná společenství“ (imagined community), podmíněná také ší­ řením lidu dostupných novin, nejsou typem komunit, ja­ ko byly například vesnice v tradiční společnosti, protože lidé uvnitř tohoto nového typu společenství nejsou v čas­ tém kontaktu a pouze vytváří představu o jednotě a pro­ pojenosti svého společenství.38 Nacionalismus pak vedle konceptu „pomyslného společenství“, které je jím defino­ váno jako jakási organická jednota se společnou etnickou identitou a společnými dějinami, přináší třeba také národ­ ní symboly, svátky a mýty. Nicméně v  rámci nacionalismu najdeme jeho odlišná pojetí. Rozdíl je znatelný například ve francouzském pro­ jektu a  mezi německým nacionalismem, který byl reak­ cí na francouzsko-pruskou válku, dále mezi občanským nacionalismem, který nemusí být nutně spjatý s etnickou identitou a  konzervativním nacionalismem – hlásajícím návrat ke kořenům kladoucím důraz na společné tradi­ ce, dějiny a předky. Odlišné pojetí nacionalismu najdeme u amerických hnutí za nezávislost, která se dovolávala uni­ verzálních principů samosprávy; evropského pojetí národa interpretovaného jako entity založené v  dávné minulos­ ti se společným jazykem a kulturou; úředního nacionalis­ mu ohrožených imperiálních dynastií (například ve formě kolonizačních projektů); nebo v  podobě fragmentace říší do národních států na konci první světové války a rozpadu koloniálních říší po druhé světové válce – kdy se národní HEYWOOD, Andrew, Politické ideologie, Plzeň 2008, s. 162. Viz ANDERSON, Benedict R. O‘ G., Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu, Praha 2008. 37) 38)

24


Ustavení evropských hranic státy staly jediným legitimním modelem politické organi­ zace a lidstvo tak může být definováno jako společenství národů.39 Během 19. století tak vznikla a utvrzovala se představa, že by se hranice sociálního celku (nositele jedinečné kul­ tury) a politického celku (moderního státu) měly překrý­ vat, což pak vedlo také k tomu, že vnímání rozlišení hranic jako frontiers a boundaries bylo bráno spíše jen jako ana­ lytická konstrukce, než jako odraz reality.40 Přestože však moderní národní stát přináší jasnější návod na vymezení teritoriální identity, kterou propojuje v  rámci suverenity s teritoriální kontrolou, touha po stabilitě v mezinárodních vztazích, která vyústila ve Vestfálský mír, podkopávala institucionalizovanými praktikami státní suverenitu, ať už ve formě formulace pravidel práva národů regulovat války, v rámci mezinárodních setkání reprezentantů států, nebo ve formě jednání o vyrovnání sil, které v konečném výsled­ ku vyústily až do ustavení Evropské unie.41

39) BARŠA, Pavel, Národnostní konflikt a plurální identita, in: BARŠA, Pavel – STRMISKA, Maxmilián, Národní stát a etnický konflikt. Politologická perspektiva, Brno 1991, s. 21–22. 40) GRYGAR, J., c. d., s. 21. 41) ANDERSON, M., c. d., s. 25.

25


Michal Trčka

Ne-prostupné hranice Evropy Teritorialita, bipolitika a etika

Obálku s využitím ilustrace Tomáše Handla vytvořil Lukáš Tuma. Redakce Václav Kotrman. Vydalo Nakladatelství Epocha s. r. o., Kaprova 12, 110 00 Praha 1, v roce 2017 jako svou 622. publikaci. První vydání, 152 stran. Sazbu a litografii provedl Jaroslav Uhlíř. Vytiskl Akcent tiskárna Vimperk, s. r. o.

Knihy Nakladatelství Epocha můžete zakoupit u svého knihkupce nebo si je lze objednat písemně na adrese: Kaprova 12, 110 00 Praha 1 – Staré Město, telefonicky na čísle: 224 810 353, e-mailem na adrese: objednavky@epocha.cz, nebo na internetové stránce: www.epocha.cz

Ne-prostupne hranice Evropy (Michal Trcka)  

Teritorialita, biopolitika a etika Hranice hrály a hrají v moderním státu ústřední roli v ustanovení sociálního statusu občanství nebo vyme...

Ne-prostupne hranice Evropy (Michal Trcka)  

Teritorialita, biopolitika a etika Hranice hrály a hrají v moderním státu ústřední roli v ustanovení sociálního statusu občanství nebo vyme...

Advertisement