Issuu on Google+

SOCIÁLNÍ POMOC LIDEM S EPILEPSIÍ od 1.1.2012

Změny v sociálním systému pro rok 2012 „SOCIÁLNÍ REFORMA“ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) průběžně připravovalo tzv. sociální reformu, jejíž některá ustanovení vstoupila v platnost 1.1.2012. Ve svých 5 klíčových oblastech (změny v oblasti dávkového systému, péče a zabezpečení zdravotně postižených osob, v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi, v pracovně-právní legislativě, v oblasti rodinné politiky a péče o děti) se velmi významně dotýká mimo jiné také skupiny osob zdravotně postižených. K hlavním změnám patří:    

sjednocení administrace a výplaty sociálních dávek na jedno místo - Úřady práce zavedení karty sociálních systémů změny v oblasti rodičovského příspěvku agregace dávek pro zdravotně handicapované


ŽIVOTNÍ A EXISTENČNÍ MINIMUM Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek život. a existenčního minima Od 1.1.2012 se mění částky životního a existenčního minima, které jsou rozhodné (mají rozhodující úlohu) především pro přiznání některých dávek státní sociální podpory (zejména porodného a přídavku na dítě), a dávek pomoci v hmotné nouzi.

Definice životního a existenčního minima • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Částky životního minima (ŽM) v Kč za měsíc

(životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti)

pro jednotlivce pro první osobu v domácnosti pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 6-15 let 15-26 let (nezaopatřené)

Částka existenčního minima (EM) v Kč za měsíc existenční minimum

3 410,-Kč 3 140,-Kč 2 830,-Kč 1 740,-Kč 2 140,-Kč 2 450,-Kč

2 200,-Kč

Započitatelné příjmy S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou: a) b) c) d) e) f)

příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem, příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob), části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů, příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku, …

Společně posuzované osoby a) rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, b) manželé nebo registrovaní partneři c) rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, d) jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby. Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.


STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Dávky státní sociální podpory (SSP) představují ucelený systém pomoci, který je určen převážně rodinám s nezaopatřenými dětmi - stát se jimi podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin. Část dávek je poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině, tj. na příjmu oprávněné osoby a osob s ní pro tyto účely společně posuzovaných za stanovené uplynulé období, a to roční nebo čtvrtletí. Jde o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Tyto dávky se poskytují měsíčně jako opakující se dávky. Další dávky náleží bez závislosti na příjmech rodiny, při splnění jiných zákonem stanovených podmínek. Těmito dávkami jsou rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné. Žádosti o poskytování dávek SSP (na předepsaných tiskopisech MPSV) vyřizují kontaktní místa příslušných Úřadů práce. Odvolacím místem proti rozhodnutí příslušných úřadů jsou krajské úřady. Dávky poskytované v závislosti na příjmu (tzv. obligatorní dávky): Dávka

Přídavek na dítě

Příspěvek

na bydlení

Porodné

Nárok

Základní dávka státní sociální podpory pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. Nárok má nezaopatřené dítě do 26 let, které žije v rodině s rozhodným příjmem nižším než je 2,4 násobek životního minima rodiny. Pro výpočet dávky se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok (rozhodné období); do příjmu se nezapočítává výživné, které v rozhodném období platila osoba dítěti, se kterým je pro účely této dávky společně posuzovanou. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen měsíčně ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte: do 6 let 500,-Kč; 6-15 let 610,-Kč; 15-26 let 700,-Kč Pokud přídavek náleží zletilému nezaopatřenému dítěti, vyplácí se přímo tomuto dítěti, v případě nezletilého nezaopatřeného dítěte pak osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Nárok má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady na bydlení stanovené zákonem. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení (nájem, energie, služby) podle velikosti obce a počtu členů v domácnosti. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (v Praze 0,35). Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena na 84 měsíců v období posledních 10 kalendářních let. Z časového omezení výplaty dávky budou vyjmuty domácnosti, které tvoří výlučně osoby starší 70 let a osoby se zdravotním postižením (OZP), které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech. U ostatních se vychází z předpokladu, že každá rodina či osoba by měla bydlet v bytě přiměřeném k počtu osob a k výši jejich příjmů. Nárok na tuto jednorázovou dávku má žena, která porodila dítě. Jestliže žena, která porodila dítě, zemřela a nebylo jí porodné vyplaceno, má na dávku nárok rovněž otec dítěte. Na porodné má rovněž nárok osoba, která převzala dítě mladší 1 roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů (dítě osvojené a dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu). Porodné náleží v rodině pouze jednou. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,4 násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Nárok na porodné vzniká dnem porodu. Výše porodného činí na 1. živě narozené dítě 13 000,-Kč, 19 500,-Kč při vícečetném porodu.


Dávky poskytované bez závislosti na příjmu (tzv. fakultativní dávky): Dávka

Rodičovský

příspěvek

Dávky

pěstounské

péče

Nárok

Nárok má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině. Právní úprava umožňuje flexibilně volit délku pobírání rodič. příspěvku (RoP) a jeho výši aktuálně s ohledem na sociální situaci rodiny až do vyčerpání celkové částky 220 000,-Kč, maximálně však do 4 let věku dítěte. Pro stanovení nároku a výše RoP je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte. Jestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání RoP. V případě, že denní vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Možnost volby výše měsíční částky RoP má nově i rodič, který nebyl účasten (neplatil si) nemocenského pojištění, ale jen v případě, že druhý z rodičů splnil podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem či převzetím dítěte. Volbu výše RoP lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jejím limitem je v zásadě výše peněžité pomoci v mateřství (PPM) tj. 70% 30násobku denního vyměřovacího základu, max. však 11 500,-Kč/měsíc. V případě, že ani jeden z rodičů nehradil pojistné na sociální zabezpečení a tedy nesplnil podmínky pro volbu výše a délky pobírání RoP, se nic nemění - výše RoP zůstává v pevných částkách – tzn. 7 600,-Kč do 9. měsíce věku dítěte a poté 3 800,-Kč do 4 let věku dítěte dle právní úpravy od 1.1.2011. Rodiče, kterým vznikl nárok na rodičovský příspěvek podle právní úpravy platné do 31.12.2011, mohou buď čerpat rodičovský příspěvek podle původní právní úpravy, nebo kdykoli po 1.1.2012 písemně požádat o změnu rodičovského příspěvku podle nové právní úpravy, přičemž částky RoP vyplacené před 1.1.2012 se započítají do celkové částky 220 000,-Kč. U dětí starších 2 let je zrušeno omezení nároku na RoP dobou docházky do předškolních zařízení. Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek u dětí mladších 2 let je, že navštěvují jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. Možnost výběru délky čerpání rodičovského příspěvku je zachována i při plynulém navázání rodičovské dovolené s dalším potomkem. Rodiče, kteří na dítě z důvodu jeho zdravotního postižení dosud pobírali zároveň RoP a příspěvek na péči, si budou muset vybrat pouze 1 z těchto dávek. Od 1.1.2012 je souběh těchto dávek vyloučen! Děti se zdravotním postižením mohou být zabezpečeny pouze 1 dávkovým systémem - 1 dávkou (RoP či příspěvkem na péči). Pěstounská péče představuje náhradní rodinnou výchovu. Dávkami pěstounské péče se přispívá na potřeby spojené s péčí o dítě svěřené do pěstounské péče, o které se vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (nárok má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče; výše příspěvku činí u nezaopatřeného dítěte 2,30 násobek životního minima dítěte, u zaopatřeného nezletilého dítěte 1,40 násobek životního minima zaopatřeného dítěte; v případě dítěte, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, se koeficient zvyšuje). Odměna pěstouna (nárok má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče; výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé svěřené dítě součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,0. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, IV, činí odměna pěstouna 5,5 násobek ŽM jednotlivce, přičemž na každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje). Příspěvek při převzetí dítěte (nárok na tuto jednorázovou dávkou má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče; výše příspěvku při převzetí dítěte je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte - do 6 let 8 000,-Kč, 6-15 let 9 000,-Kč, 15-18 let 10 000,-Kč). Příspěvek na zakoupení motorového vozidla (nárok má pěstoun, který se v pěstounské péči stará nejméně o 4 děti; výše dávky závisí na ceně osobního motorového vozidla a může činit až 70 % ceny, max. však 100 000,-Kč).


Pohřebné

Pohřebné náleží jednorázově osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení; pokud by vypravila pohřeb právnická osoba, pohřebné jí nenáleží. Výše pohřebného je stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000,-Kč.


SOCIÁLNÍ SLUŽBY Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách prováděcí vyhláška č. 505/2006 Sb.

Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči.

Příspěvek na péči je dávka sociální péče určená ke krytí nákladů na sociální služby, jejichž dlouhodobé poskytování je nezbytné k zachování důstojného života osoby se zdravotním postižením. Žádost o příspěvek na péči se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky nebo pobočky pro hl. m. Prahu. Žádost se podává na předepsaném tiskopise a již při podání je nutno uvést, jakým způsobem/kým bude nebo již je péče poskytována (označení osoby nebo poskytovatele sociálních služeb). Povinností žadatele o příspěvek je podrobit se sociálnímu šetření, které provede sociální pracovník úřadu práce v domácnosti žadatele. Sociálním šetřením se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí (zhodnocení základních životních potřeb). Po provedení šetření úřad práce požádá Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) o posouzení stupně závislosti. Druhou povinností je podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro potřeby posouzení stupně závislosti, které provede posudkový lékař OSSZ na podkladě nálezu ošetřujícího lékaře (praktického lékaře), výsledku sociálního šetření, popř. z výsledků funkčních vyšetření a z vlastního vyšetření. Po obdržení stejnopisu posudku vydá úřad práce rozhodnutí. Odvolacím orgánem při zamítnutí žádosti je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Dávka

Příspěvek na péči

Nárok

Sociální dávka, která se poskytuje osobám starším 1 roku věku, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují v zákonem stanoveném rozsahu pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti (při zvládání základních životních potřeb). 10 základních životních potřeb: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost Zákon rozeznává 4 stupně závislosti - hodnotí se počet životních potřeb, které osoba není schopna sama zvládnout. Jak moc je sociální situace nepříznivá se odrazí v tom, do jakého stupně závislosti je žadatel zařazen, jednotlivým stupňům následně odpovídá příslušná výše příspěvku. Zákon definuje stupně závislosti a především výši příspěvku odlišně pro osoby do 18 let věku a osoby starší - dospělé. Odlišné hodnocení je zejména proto, že děti (osoby do 18 let) nejsou mnohé úkony schopny zvládat bez pomoci nebo dohledu z důvodu nízkého věku a tomu odpovídajícímu stavu vývoje tělesných, smyslových a duševních funkcí a praktických dovedností nutných pro péči o vlastní osobu a soběstačnost. Plátcem pojistného na zdravotní pojištění za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II., III. nebo IV. a za osoby pečující o tyto osoby je stát; pečující o osoby závislé ve II., III. a IV. stupni jsou rovněž důchodově pojištěny (doba péče je započtena v plném rozsahu jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění). Důchodově pojištěny jsou i osoby pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby v I. stupni, pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu; plátcem pojistného na zdravotní pojištění u osob pečujících o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby v I. stupni, je rovněž stát. ! Důchodově pojištěna není osoba pečující o zdravotně postiženou osobu starší 10 let, jež je závislá na péči jiné osoby ve stupni I., za tuto pečující osobu stát nehradí ani pojistné na zdravotní pojištění → nutnost výdělečné činnosti, evidence na ÚP, dobrovolná účast na důchod. pojištění na OSSZ. Osoba, která je příjemcem označena, že bude zabezpečovat péči, si může od úřadu práce vyžádat potvrzení o této skutečnosti. Potvrzení posléze uplatní vůči příslušné OSSZ pro účely zápočtu doby péče jako náhradní doby a vůči příslušné pobočce zdravotní pojišťovny pro účely uznání statusu tzv. státního pojištěnce.


Příspěvek je určen k zajištění potřebné pomoci nákupem sociálních služeb, a to buď prostřednictvím registrovaného poskytovatele nebo blízkou osobou v domácnosti, popřípadě i prostřednictvím tzv. asistenta sociální péče. Asistentem sociální péče může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a je zdravotně způsobilá. Jedná se o jinou než blízkou osobu, která není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít formální písemnou smlouvu o poskytování pomoci. V některých zákonem vymezených případech (u nezaopatřeného dítěte do 18 let a rodiče, kterému náleží příspěvek a který pečuje o nezaopatřené dítě do 18 let věku) se částky příspěvku zvyšují o 2 000,-Kč (závisí na příjmu oprávněné osoby a s ní společně posuzovaných osob, kdy rozhodný příjem musí být nižší než částka 2,0 násobku ŽM osoby/společně posuzovaných osob). Příspěvek se vyplácí prostřednictvím karty sociálních systémů, a to buď přímo využitím platební funkce karty, nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku nebo v hotovosti.

Výše příspěvku Stupeň závislosti

I. - lehká závislost II. - středně těžká z. III. - těžká závislost IV. - úplná závislost

Měsíční výše příspěvku pro osoby do 18 let

3 000,-Kč 6 000,-Kč 9 000,-Kč 12 000,-Kč

Počet nezvládnutých životních potřeb

3 4-5 6-7 8-9

Měsíční výše příspěvku pro osoby nad 18 let

800,-Kč 4 000,-Kč 8 000,-Kč 12 000,-Kč

Počet nezvládnutých životních potřeb

3-4 5-6 7-8 9-10


a) Mobilita:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Vymezení schopností zvládat základní životní potřeby

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat.

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky.

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim.

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti.

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.


PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (OZP)

Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Od 1.1.2012 se osobám se zdravotním postižením již nevydávají papírové průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod (dosavadní papírové kartičky s označením stupně mimořádných výhod, tj. se zkratkou TP, ZTP a ZTP/P zůstávají v platnosti do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31. prosince 2015), ale jsou nahrazeny elektronickou kartou sociálních systémů. Jednou z funkcí karty je funkce průkazu osoby se zdravotním postižením. Benefity v různých oblastech (doprava, daňové úlevy apod.), které osobám se zdravotním postižením vyplývaly z držení průkazů TP, ZTP a ZTP/P, zůstávají v platnosti nadále.

Průkaz osoby se zdravotním postižením může být vydán buď automaticky v souvislosti s přiznáním příspěvku na péči či příspěvku na mobilitu nebo nezávisle na nich. Osoby, které nechtějí pobírat příspěvek na péči nebo příspěvek na mobilitu, ale chtějí mít průkaz osoby se zdravotním postižením, o něj mohou požádat samostatně na krajské pobočce Úřadu práce České republiky. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje některé nároky držitelů průkazu osoby se zdravotním postižením. Dávka

Nárok

Mimořádné výhody/průkaz OZP

Průkazy OZP

Mohou být přiznány občanům starším 1 roku z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace nebo je uznána závislou na pomoci jiné osoby podle zákona o sociálních službách. O průkazu osoby se zdravotním postižením rozhoduje Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. 3 stupně výhod

Nárok pro přiznání výhod

I. stupeň: průkaz TP

náleží osobám, kterým byl přiznán příspěvek na péči v I. stupni (lehká závislost)

II. stupeň průkaz ZTP

náleží osobám, kterým byl přiznán příspěvek na péči ve II. stupni (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty

III. stupeň průkaz ZTP/P

náleží osobám kterým byl přiznán příspěvek na péči ve III. stupni (těžká závislost) nebo IV. stupni (úplná závislost), nebo osobám, u kterých bylo zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace bez ohledu na stupeň závislosti, který osoba má

a) b)

a) b) c)

a) b) c)

Výhody

nárok na vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání (osobním projednáváním však není nákup v obchodech, obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních) výhody uvedené v I. stupni (u TP) nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem) sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a 75 % sleva v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy výhody uvedené v I. a II. stupni (TP a ZTP) nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě u úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce

Dále může být držitelům průkazů ZTP a ZTP/P poskytnuta: - sleva 1/2 vstupného na kulturní a společenské akce - daňové zvýhodnění (daň z příjmu, ze staveb, …) - osvobození od některých správních poplatků - bezplatné používání dálnic - vyhrazené parkoviště, označení vozidla - osvobození od poplatku ze psů (ZTP/P) - atd.


DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (OZP) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením příloha k Zákonu č. 329/2011 Sb.

(zdrav. postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdrav. stavy vylučující jeho přiznání)

Osobám se zdravotním postižením jsou poskytovány peněžité dávky určené ke zmírnění sociálních důsledků jejich zdravotního postižení a k podpoře jejich sociálního začleňování. Od 1.1.2012 se jedná o 2 druhy dávek, a to příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. O dávkách rozhoduje Úřad práce České republiky (krajské pobočky, pobočka pro hlavní město Prahu) na základě žádosti podané žadatelem. Schopnost osoby zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace se pro nárok na příspěvek na mobilitu posuzuje podle zákona o sociálních službách stejným způsobem jako pro účely příspěvku na péči. Dávka

Příspěvek na mobilitu

Nárok

Nárok na tuto opakovanou a nárokovou dávku mají osoby starší 1 roku věku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, opakovaně se v kalendářním měsíci dopravují nebo jsou dopravovány, a nejsou jim poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách. Výše příspěvku na mobilitu činí za kalendářní měsíc 400,-Kč. Nárok na tuto jednorázovou a nárokovou dávku, mají osoby s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžkým sluchovým nebo těžkým zrakovým postižením nebo těžkým/hlubokým mentálním postižením (retardace).

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že: a) osoba je starší 3 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového vozidla nebo na úpravu bytu, b) osoba je starší 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodícího psa, nebo c) osoba je starší 1 roku v ostatních případech Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000,-Kč. Příspěvek na zvláštní pomůcku se poskytuje jako:

1) Příspěvek na zvláštní pomůcku (maximální výše 350 000,-Kč) 1a) cena pomůcky je nižší než 24 000 Kč a příjem osoby/osob společně s ní posuzovaných je nižší než osminásobek životního minima jednotlivce/společně posuzovaných osob; výše příspěvku se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané/již zaplacené ceny pomůcky, nejméně však 1 000,-Kč 1b) cena pomůcky je vyšší než 24 000 Kč, spoluúčast osoby činí 10 % z předpokládané/již zaplacené ceny zvláštní pomůcky

2)

Příspěvek na pořízení motorového vozidla (max. výše 200 000,-Kč)


příloha k Zákonu č. 329/2011 Sb. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání I. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku 1. Za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí se považuje:

a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše, d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s krátkým pahýlem bez možnosti oprotézování nebo exmatrikulace v kyčelním kloubu, j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny, k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin.

2. Za těžké zrakové postižení se považuje:

a) úplná nevidomost obou očí, ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, b) praktická nevidomost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 1/60 (0,02) – světlocit s jistou projekcí nebo omezení zorného pole do 5 – 10 stupňů od bodu fixace, bez omezení zrakové ostrosti, c) těžká slabozrakost obou očí, zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02), d) ztráta jednoho oka nebo ztráta visu jednoho oka se závažnější poruchou zrakových funkcí na druhém oku, visus vidoucího oka roven nebo horší než 6/60 (0,10) nebo koncentrické zúžení zorného pole do 45 stupňů od bodu fixace.

3. Za těžké sluchové postižení se považuje:

a) oboustranná úplná hluchota, neschopnost slyšet zvuky a rozumět řeči ani s nejvýkonnějším sluchadlem nebo přetrvávající neschopnost slyšení po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy, b) oboustranná praktická hluchota, ztráta sluchu při tónové audiometrii v rozsahu 70 – 90 dB, zbytkový sluch se ztrátou slyšení 85 – 90 %, sluchově postižený je schopen vnímat zvuk mluvené řeči jen se sluchadlem, ale rozumí jí jen minimálně (z 10 – 15 %), přes používání kompenzační pomůcky nebo po implantaci kochleární nebo kmenové neuroprotézy, c) těžká forma hluchoslepoty, kombinované těžké postižení sluchu a zraku, funkčně v rozsahu oboustranné těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta sluchu v rozsahu 56 – 69 dB, ztráta slyšení 65 – 84 % až ztráta sluchu v rozsahu oboustranné hluchoty a ztráta zraku v rozsahu těžké slabozrakosti obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s optimální korekcí v intervalu 3/60 (0,05) – lepší než 1/60 (0,02).

4. Za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla se považují: a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1 písm. a), b), d) až i), b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace.

II. Zdrav. stav vylučující přiznání příspěvku na zvl. pomůcku (kontraindikace) a) duševní poruchy, poruchy chování a poruchy intelektu se závažnou poruchou, s narušením rozpoznávacích a ovládacích schopností, stavy závislosti na návykové látce nebo návykových látkách, způsobují-li nemožnost užívání pomůcky, b) hluchoněmost; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi, c) těžká polyvalentní alergie a alergie na zvířecí srst; tato kontraindikace platí jen ve vztahu k vodicímu psovi.


Příloha č. 1 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek na zvláštní pomůcku

I. Zvláštní pomůcky určené osobám s těžkou vadou nosného nebo pohyb. ústrojí

1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 přílohy k zákonu:

a) dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, např. ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku, b) stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC; jedná se o stavební práce a s nimi nezbytně související materiál na úpravu (nikoli o obklady, podlahové krytiny, sanitu apod.).

2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. c), d), g), j) a k):

speciální komponenty osobního počítače, např. uzpůsobená klávesnice, myš, speciální programové vybavení.

3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a), b), d) až i): a) nájezdové ližiny, b) přenosná rampa.

4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 1 písm. a) až g), i) a j): stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě.

II. Zvláštní pomůcky určené těžce zrakově postiženým osobám

1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 přílohy k zákonu: a) kalkulátor s hlasovým výstupem, b) digitální čtecí přístroj pro nevidomé s hlasovým výstupem, c) digitální zápisník pro zrakově postižené s hlasovým výstupem nebo braillským displejem, d) speciální programové vybavení pro zrakově postižené.

2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) a b): a) vodicí pes, b) slepecký psací stroj, c) DYMO kleště, d) elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé, e) elektronická komunikační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé, f) indikátor barev pro nevidomé, g) měřící přístroje pro domácnost s hlasovým nebo hmatovým výstupem, h) braillský displej pro nevidomé, i) tiskárna reliéfních znaků pro nevidomé, j) hlasové popisovače pro nevidomé a hluchoslepé.

3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. a) až c): diktafon.

4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 2 písm. b) až d): a) kamerová zvětšovací lupa, b) digitální zvětšovací lupa.

III. Zvláštní pomůcky určené těžce sluchově postiženým osobám

1. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 přílohy k zákonu:

a) signalizace bytového zvonku, signalizace domovního zvonku, včetně instalace, b) signalizace pláče dítěte, včetně instalace, c) speciální programové vybavení (aplikace do telefonu, programy do osobního počítače) pro edukaci a reedukaci sluchu umožňující nácvik mluvení, odezírání nebo znakové řeči.

2. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) přílohy k zákonu: individuální indukční smyčka.

3. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. c) přílohy k zákonu: a) elektronická orientační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé, b) elektronická komunikační pomůcka pro nevidomé a hluchoslepé.

4. Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I bodě 3 písm. b) a c): a) zařízení pro poslech audiovizuálního zařízení, b) signalizace telefonního zvonění, c) telefonní zesilovač.

IV. Zvláštní pomůcky určené osobám se zdrav. postižením, které je uvedeno v části I bodě 4 přílohy k zákonu a) motorové vozidlo, b) speciální zádržní systémy (nikoli běžné dětské autosedačky).


PARKOVACÍ PRŮKAZ označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou (č. O 7) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích

Držitelům průkazů ZTP (s výjimkou sluchového postižení) či ZTP/P vydávají sociální odbory obcí s rozšířenou působností od 1.8.2011 tzv. "parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením" (do 31.7.2011 tzv. označení O 1), který je opravňuje stát po dobu nezbytně nutnou s autem na místech, kde je zákaz stání, pokud tím nedojde k ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu a je-li to naléhavě nutné. Agenda označení vozidel (znak O 7) zůstává i po 1.1.2012 v kompetenci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Tato agenda se tedy na krajské pobočky Úřadu práce České republiky nepřesunuje.

Od 1.8.2011 je v rámci ČR vydávaný parkovací průkaz platný v rámci celé EU (jeho vzhled je sjednocen s kartami v ostatních členských státech). Výhoda neplacení dálniční známky v rámci ČR je však stanovena pouze pro území ČR. V zahraničí mohou existovat odlišné podmínky na zpoplatnění komunikace. Parkovací průkaz pro OZP tedy platí v EU především pro parkování.


PROBLEMATIKA INVALIDNÍCH DŮCHODŮ Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity

Změny platné od počátku roku 2010 zahrnují především zrušení dělení invalidity na plnou a částečnou (a tedy i dělení invalidních důchodů na plné invalidní a částečné invalidní) a zavedení jediné invalidity (a tedy i jednoho druhu invalidního důchodu) ve třech stupních v závislosti na procentním poklesu pracovní schopnosti pojištěnce. Občan, jehož pracovní schopnost je z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu snížena, může požádat o některý ze stupňů invalidního důchodu. Žádosti o invalidní důchod (přiznání stupně invalidity) přijímají jednotlivé Okresní správy sociálního zabezpečení/Městské správy soc. zabezpečení Brno/Pražské správy soc. zabezpečení (OSSZ/MSSZ/PSSZ) příslušné dle místa trvalého pobytu žadatele. Zdravotní stav (invaliditu) posuzují posudkoví lékaři příslušné OSSZ/MSSZ/PSSZ. Posudkoví lékaři posuzují pracovní potenciál a úroveň tělesných, smyslových a duševních schopností daného člověka. Na základě tohoto posouzení může být přiznán invalidní důchod I., II. nebo III. stupně. Dávka

Invalidní důchod I., II. a III. stupně

Nárok

Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a. nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b. nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c. nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně. Posudkový lékař stanovuje tzv. procentní míru poklesu pracovní schopnosti (vyhláška č. 359/2009 Sb.). Tím se rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem. Jestliže má člověk zdravotních postižení více, míry poklesu se u jednotlivých postižení nesčítají! Je nutné určit to zdravotní postižení, které je považováno za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdrav. stavu. Ostatní souběžná postižená mohou ovlivnit přiznání invalidity (zvýšit horní hranici vyčísleného poklesu pracovní schopnosti) maximálně o 10 procentních bodů. Pro všechny tři typy důchodu je nutné mít splněnou potřebnou dobu sociálního pojištění (získává se zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností, v omezené míře z evidence na Úřadu práce apod.). Bez splnění podmínky potřebné doby pojištění, ačkoliv může být osoba zdravotně uznána za invalidní, bude žádost zamítnuta a žadatel nebude mít nárok na výplatu invalidního důchodu (nedostanete žádné finanční prostředky). Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity (ode dne podání žádosti o invalidní důchod nazpět, pokud je osoba v tomto řízení uznána posudkovým lékařem za invalidní) a činí u pojištěnce ve věku:  do 20 let věku méně než jeden rok  od 20 do 22 let jeden rok  od 22 do 24 let dva roky  od 24 do 26 let tři roky  od 26 do 28 let čtyři roky  nad 28 let 5 roků z posledních 10 let před vznikem invalidity U osoby s epilepsií bere posudkový lékař při zjišťování nároku (stanovování poklesu pracovní schopnosti) na invalidní důchod v úvahu: závažnost epilepsie (druh epilepsie, závažnost záchvatu, frekvence záchvatů, kompenzovatelnost léčbou včetně saturace antiepileptiky a výsledek operační léčby), funkční stav v období mezi záchvaty, neuropsychický deficit a nežádoucí vedlejší účinky léčby. Proti rozhodnutí ČSSZ ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení rozhodnutí účastníku řízení (námitky se vždy podávají proti rozhodnutí ČSSZ, nikoliv proti rozhodnutí OSSZ). Správní žaloba se podává nejdéle do 60 dnů od doručení rozhodnutí ve dvojím vyhotovení na příslušný krajský soud. „Navazuje“ na námitkové řízení (je logickou posloupností po neúspěšném námitkovém řízení).


Vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity 4 4a

4b

4c

4d

Kapitola VI – postižení nervové soustavy EPILEPSIE

Forma kompenzovaná Zpravidla 1 rok bez záchvatů, s léčbou i bez léčby, bez neuropsychického postižení, případně zcela ojedinělé záchvaty během roku, zachována schopnost vykonávat denní aktivity Forma částečně kompenzovaná Zpravidla déle než 1 měsíc bez záchvatů, několik záchvatů během roku ale ne více jak 12 záchvatů do roka, přítomnost lehkého organického postižení mozku různé etiologie, bez neurologického deficitu a bez jiné duševní poruchy, některé denní aktivity omezeny Forma nekompenzovaná Záchvaty jsou častější než 1 do měsíce, zpravidla více než 12 záchvatů do roka, závažný neuropsychický deficit, přítomnost organického poškození mozku a organických duševních poruch různé etiologie, některé denní aktivity omezeny Forma nekompenzovaná těžká Záchvaty zcela refrakterní na léčbu, těžký neuropsychický deficit, denní aktivity těžce omezeny

Míra poklesu pracovní schopnosti v%

10-15 25-40 50-60 70-80

Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností

Samotný výkon zaměstnání nemůže mít za důsledek odnětí nároku na invalidní důchod. K jeho odnětí může dojít pouze po oduznání invalidity na základě nového zhodnocení zdravotního stavu lékařem OSSZ/MSSZ/PSSZ v rámci kontrolní lékařské prohlídky. Souběh invalidního důchodu a příjmu z výdělečné činnosti je možný bez dalších podmínek a nezáleží přitom na charakteru výdělečné činnosti (závislá činnost nebo samostatná výdělečná činnost), rozsahu této činnosti (plný nebo zkrácený úvazek, doba určitá nebo neurčitá) ani na výši příjmu z výdělečné činnosti. Podstatné vždy je, že nadále trvají zdravotní podmínky invalidity. Obecně lze říci, že k oduznání invalidity dochází zejména v případech posudkově významného zlepšení zdravotního stavu anebo dlouhodobě příznivé stabilizace zdravotního stavu spojené s obnovením výdělečné schopnosti ve stanoveném rozsahu. Důležité je, aby Vám Váš lékař mohl potvrdit, že práce v rozsahu, v jakém ji vykonáváte, nepoškozuje Váš zdravotní stav a zvládáte ji.

Pobírání invalidního důchodu přiznaného pro invaliditu I. a II. stupně výdělečnou činnost předpokládá. Doba pobírání invalidního důchodu přiznaného pro invaliditu I. a II. stupně není náhradní dobou pojištění. Tzn., že pokud člověk pobírá invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně a není zaměstnán nebo registrován na Úřadu práce, nezapočítává se mu tato doba do odpracovaných let nutných k nároku na starobní důchod. Proto je u lidí s přiznanou invaliditou I. a II. stupně, kteří nejsou zaměstnaní, velmi důležité, aby byli registrováni alespoň na Úřadu práce.


POMOC V HMOTNÉ NOUZI Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Jde o řešení stavu, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. V rámci systému pomoci v hmotné nouzi se poskytují 3 typy dávek - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, o nichž rozhodují (řízení se zahajuje na základě podané žádosti na předepsaném tiskopisu) a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR dle místa trvalého pobytu občana. V hmotné nouzi není osoba, která:

a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,

(s výjimkou osob starších 68 let, poživatelů starobního důchodu, osob invalidních ve III. stupni, osob pobírajících dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství, osob pečujících o dítě do 10 let věku s přiznaným příspěvkem na péči, poživatelů příspěvku na péči II.-IV. stupně, nezaopatřených dětí, osob dočasně práce neschopných, osob práce neschopných)

b) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti, c) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním, d) je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění e) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce, f) nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, g) je osobou, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, proto, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně, h) je osobou, které byla dávka odejmuta (dávka neprávem přiznaná, vyplácená, vyplácená ve vyšší částce, než v jaké náleží či díky porušení povinností a odpovědnosti žadatele)

Dávka

Příspěvek na živobytí

Nárok

Nárok vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima. Částka živobytí může být v některých případech navýšena (např. z důvodu dietního stravování apod.). Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi částkou živobytí osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení (přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, max. však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny). Měsíčně se opakující dávka.


Doplatek na bydlení

Mimořádná

okamžitá pomoc

Tato dávka řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Výplata doplatku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech. Měsíčně se opakující dávka. Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Mimořádná okamžitá pomoc je jednorázovou dávkou. Zákon stanoví 6 takových situací: 1. Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). 2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150,-Kč. 3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje. 4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100,-Kč. 5. Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100,-Kč. 6. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1 000,-Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. max. částku 13 640,-Kč.


Detailnější konzultace jednotlivých dávek, příspěvků, sociální pomoc/poradenství klientům s epilepsií a jejich rodinám - viz níže uvedené kontakty: SOCIÁLNÍ PRACOVNÍCI PRO PACIENTY S EPILEPSIÍ

Mgr. Lucie Valouchová Fakultní nemocnice Plzeň (alej Svobody 80, 304 60 Plzeň) Neurologická klinika (vchod F - 5.p.) Tel.: 377 103 238 Email: valouchoval@fnplzen.cz Marta Michnová Fakultní nemocnice U sv. Anny (Pekařská 53, 656 91 Brno) Neurologická klinika (1.p.), Edukační centrum pro epilepsie Tel.: 543 182 650 Email: marta.michnova@fnusa.cz Mgr. Antonín Liška Fakultní nemocnice Ostrava (Třída 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava-Poruba) Klinika dětské neurologie Tel.: 597 373 518 Email: tonda.liska@seznam.cz Daniela Kulhanová úterý - Fakultní Thomayerova nemocnice (Vídeňská 800, 149 00 Praha 4 - Krč) čtvrtek - Fakultní nemocnice Motol (dospělá i dětská neurologie) Tel.: 776 247 135 (8-16 hodin) Email: danielakulhanova@gmail.com


Sociální pomoc lidem s epilepsií od 1.1.2012