KARIÉRA
KARIÉRA
Zákon o pohřebnictví v aplikaci na případ Mauzolea padlých * Jihoslovanů v Olomouci
Pro špičkový výsledek je třeba být motivovaný, iniciativní a precizní, což je mimo jiné také základem úspěšné profesní kariéry odborných pramenů a splňuje veškeré formální náležitosti. Předmět Úvod do studia je hodnocen známkou, studenti však neabsolvují závěrečnou zkoušku či kolokvium. V průběhu zimního semestru získávají body za aktivní účast na seminářích a za dílčí seminární práce, případně za dobrovolné aktivity jako je např. účast na školení v knihovně PF UP. Body získané v zimním semestru se pak v letním semestru přičítají k bodovému hodnocení závěrečné seminární práce a v celkovém součtu dávají výslednou známku za předmět. Výsledná známka tak
Dovednosti time-managementu a organizace práce využijí studenti v druhém semestru je projevem celkové snahy a práce v průběhu celého akademického roku, nikoli výsledkem náhody a štěstí ve dvaceti minutách zkoušení.
(pozn.red.: práce byla zkrácena pro účely publikace)
Tomáš Vachutka Úvod Studenti, kteří Úvod do studia již absolvovali, by mohli potvrdit, že získat z tohoto předmětu „Áčko“ stojí hodně úsilí a vyžaduje velkou investici volného času. Rozhodně nestačí si odsedět semináře a na poslední chvíli odevzdat odbytý úkol nebo seminární práci. Naopak, pro špičkový výsledek je třeba být motivovaný, iniciativní a precizní, což je mimo jiné také základem úspěšné profesní kariéry. V dnešní době, kdy ze všech právnických fakult v ČR ročně vycházejí stovky absolventů, projít studiem cestou nejmenšího odporu k získání dobré práce nestačí. Kdo chce být úspěšný, musí se naučit dělat vždy něco navíc. JUDr. V. Tomoszková, Ph.D
Soutěž seminárních prací studentů 1. ročníku Právnické fakulty UP má své vítěze! V soutěži závěrečných seminárních prací zpracovaných v rámci povinného předmětu Úvod do studia, o níž vás informujeme v jiném příspěvku na stránkách tohoto čísla PrímaLEXu, vybrala hodnotící komise z 21 soutěžních prací tři vítězné práce a jednu práci, která získala studentskou cenu. Na prvním místě se v soutěži umístil Tomáš Vachutka, který se ve své práci zaměřil na zcela originální téma regionálního významu, a sice Mauzoleum padlých Jihoslovanů v Olomouci. Existenci této opomíjené kulturní památky nacházející se v Bezručových sadech v Olomouci analyzoval její autor z pohledu zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví. Na druhém místě byla oceněna seminární práce Ivany Rejzkové na téma Možnost osvojení registrovanými partnery v České republice a na třetím místě pak seminární práce Markéty Horové Klamavost reklamy na Preventan. Studentskou cenu v soutěži získala Alice Tabačíkové se seminární prací na téma Rychlost účinné právní regulace v oblasti zákazu „legálních“ drog. Všichni vybraní studenti byli oceněni mimořádným stipendiem. Na tomto místě vám nyní přinášíme vítěznou práci Tomáše Vachutky, která svým tématem zaujme nejen olomoucké čtenáře, ale mohla by být inspirací pro všechny, které čeká třeba volba
6
V seminární práci se věnuji problematice regionální zchátralé památky, která ve svých prostorách ukrývá lidské ostatky. Mauzoleum padlých Jihoslovanů představuje problémy pro město Olomouc prakticky od svého vzniku, což je už skoro 100 let. Ačkoliv je mauzoleum spíše cílem zájmu publicistů, historiků či pracovníků olomouckého magistrátu, snažil jsem se do problematiky vnést „trochu právního světla“, neboť se domnívám, že právní pohled (byť i třeba komplikovaný) by mohl napomoci řešení tohoto jedinečného případu a zároveň by mohl znamenat konec některým spekulacím a mýtům, které se nad mauzoleem vznáší. …
1. Mauzoleum padlých Jihoslovanů v Olomouci 1.1 O mauzoleu obecně Přímo uprostřed historického centra Olomouce se nachází stavba, která, ač k tomu nebyla předurčena, stala se smutným mementem dějin 20. století. Ti, kteří procházejí olomouckými Bezručovými sady kolem zchátralé, rozbité kolosální budovy s antickým sloupovím a vybledlým zlatým nápisem „LJUBAV ZA LJUBAV1“ na štítě, ani často neví, že se jedná o mauzoleum, v němž jsou uloženy ostatky 12002 jugoslávských vojáků z I. světové války. Mauzoleum chátrá, nikdo se o něj nestará a bývá často cílem vandalů či jiných podvratných živlů naší společnosti. Při náhledu do katastru nemovitostí3 zjistíme, že jejím vlastníkem je Království Jugoslávie, které však v současnosti neexistuje. Mauzoleum tak nikdo nespravuje. Magistrát města Olomou-
*)
Zleva na fotografii: Tomáš Vachutka (vítěz), Ivana Rejzková, Markéta Horová, Alice Tabačíková
tématu diplomové práce. Základem úspěchu totiž mj. je vybrat si originální téma, jehož zpracovávání vás bude bavit. Na seminární práci Tomáše Vachutky se mimo to ukazuje ještě jedna zajímavá věc - pokud do své práce vložíte čas, energii a nadšení, může se stát, že i seminární prací zpracovanou v 1. ročníku budete mít vliv na to, co se děje kolem vás.
Rád bych poděkoval PhDr. Arnoštu Skoupému Csc., Mgr. Miroslavu Papouškovi, Ing. Bohumilu Vachutkovi, paní Anně Polívkové, starostce obce Jindřichovice a pracovníkům Magistrátu statutárního města Olomouc za poskytnuté konzultace a materiály, které umožnily vznik této práce. 1 VĚRNOST ZA VĚRNOST. 2 Přesný počet uložených ostatků není nikde evidován. Podle dokumentu zaslaného r. 1931 jugoslávské vládě se jedná o ostatky 1188 vojáků, z toho ostatky 173 vojáků bylo exhumováno z černovírského vojenského hřbitova v Olomouci, ostatky ostatních 1015 vojáků byly exhumovány z dalších vojenských hřbitovů po celé Moravě a Slezsku. SKOUPÝ, Arnošt. Vznik jihoslovanského mauzolea v Olomouci, Časopis Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci, 1970, roč. 60 č. 2-3., s. 42 3 Informace o stavbě, [online]. nahlizenidokn.cuzk.cz, [cit. 9. února 2012]. Dostupné na < http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=6pZZ_ hpAdv9k0UafaBPB0-OknwwrY7WdLEZy2MnnPIYl2aWEiIq8dY_H6LfnAQ4HAmgU7dX8ASpEs4GbFcMxuoKApKaBIQQEjk5FzY5KJ74ucYKMo7kUMQ== >.
ce se vyjádřil, že nebude investovat své prostředky na opravu a údržbu stavby, která není v jeho majetku. Rovněž zájem nástupnických států rozpadnuvší se Jugoslávie o tuto budovu není nikterak valný4.
2. P rávní ochrana hrobů a lidských ostatků 2.1 O becná charakteristika právní ochrany hrobů a lidských ostatků Lidské ostatky a pozůstatky5 mají ve vnímání naší společnosti specifické postavení. Dá se říci, že současná evropská společnost, tj. společnost mnohonárodní, zaujímá k otázkám pohřbívání, hrobů, či lidských ostatků i pozůstatků (až na ojedinělé výjimky) vesměs stejné postoje a přístupy. Je to dáno především společným civilizačním, kulturním i společenským vývojem. … V současných platných českých právních předpisech není „posvátnost“ ve smyslu zvláštního právního postavení lidských ostatků ani hrobů nikde výslovně deklarována. Přesto se však v našem právu vyskytuje, o čemž svědčí např. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2773/20046, který říká, že mrtvola nemůže být považována za věc, ačkoliv to současný občanský zákoník jasně nedefinuje. … Z výše uvedeného jsem pro případ olomouckého mauzolea vyvodil především závěr, že při řešení otázky této práce je důležité neopomenout rozdělení problému na právní ochranu mauzolea jako hrobu (v tomto případě hrobky/pohřebiště) tzn. věci, kterou někdo vlastní (v případě mauzolea přichází v úvahu Srbsko, ČR, jiné státy bývalé Jugoslávie, nebo také nikdovlastnickou otázkou se stále zabývám), se kterou může vlastník zacházet v mezích zákona dle svého uvážení atd. a právní ochranu ostatků jugoslávských vojáků, které jsou v mauzoleu uloženy a nemají právní povahu věci, zato však mají specifické 4 HORKÁ, Simona. Mauzoleum ve Výpadu: návštěva Srbů s opravou nepohnula, [online]. olomoucky.denik.cz, 30. prosince 2008, [cit. 11. listopadu 2011]. Dostupné na <http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/ani-zajem-srbu-rekonstrukci-mauzolea-neuspisil.html>. 5 § 2 zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že lidskými pozůstatky se rozumí lidské tělo nebo jeho části do pohřbení a lidské ostatky jsou lidské pozůstatky po pohřbení. 6 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2773/2004.
7