Page 1

Časopis Ekonomické fakulty JU

Turecko s nadhledem Divoký i mírumilovný Istanbul očima Ondřeje Skopce

Cynthia Schmidt O Trumpovi, právu, Američanech a Češích s profesorkou z USA

10 let promocí Fotoreportáž a průlet desítkou promocí na EF

Účetní radost ACCA aneb certifikace, která otevře dveře našim studentům

Vydání 18 / Červenec 2017


EFektiv

časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity ISSN: Vydavatel:

Adresa: Web: Odpovědný redaktor: E­‑mail: Autoři článků:

Sazba:

2336-3053 Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Studentská 787/13 370 05 České Budějovice www.ef.jcu.cz Petr Štumpf pstumpf@ef.jcu.cz Petr Štumpf Dagmar Bednářová Zuzana Dvořáková Líšková Martin Babka Ondřej Skopec

Ondřej Machart Vychází čtvrtletně

EFektiv / Strana 1


Fotoreportáž z 10 let promocí na EF najdete na str.  15

3 5 9 11 15

Brány účetní otevřeny 23 ACCA: Co studenti EF získají díky

Jana Klicnarová Vedoucí Katedry aplikované informatiky a matematiky

mezinárodní certifikaci ACCA

Vítězství ve Zlíně Úspěch Víta Miláčka na soutěži SVOČ ve Zlíně

Pro potravinovou banku

bez starostí 25 Starostové Strategická pomoc studentů starostům a starostkám Téma čísla

Studenti EF podpořili prodejem kávy potravinovou banku

EF na cestách 27 Lidé Divoký i mírumilovný Istanbul očima Ondřeje Skopce

Téma čísla

Rozhovor: Cynthia Schmidt

O Trumpovi, právu, Američanech a Češích s profesorkou z USA

10 let promocí EF Jak šel čas s nejradostnější částí akademického roku na EF

‑rakouská spolupráce 35 Česko­ EF pomáhá podnikům z obou stran hranice

bez hranic 37 Studenti Jaké byly dva semestry Mannon Rousseau na půdě EF

EFektiv / Strana 2


PŘEDSTAVUJEME

Jana Klicnarová Už téměř rok vede Katedru aplikované matematiky a informatiky Jana Klicnarová. Vystudovala Matematicko­‑fyzikální fakultu na Karlově univerzitě, kde v roce 2007 dokončila i doktorské studium. Skautka a členka sboru dobrovolných hasičů je přesvědčena, že matematika může být studentům i ostatním užitečná. Zabývá se také první pomocí, a to nejen studentům při řešení matematických a statistických úloh. Jana Klicnarová absolvovala v roce 2001 Matematicko­‑fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývala teorií pravděpodobnosti. Už při následném doktorském studiu, které dokončila v roce 2007, však působila na Akademii věd ČR v Ústavu teorie informace a automatizace a také učila na Vysoké škole ekonomické v Praze na Katedře ekonometrie.

především vyučovat matematiku takovou formou, aby studentům byla užitečná. „Myslím, že k nepochopení významu matematiky dochází často už na nižších stupních studia. Jde o to, kdo a jak matematiku vyučuje už na základních a středních školách,“ zamýšlí se Jana Klicnarová nad nepříliš velkou oblibou matematických předmětů ze strany řady studentů.

Teorií pravděpodobnosti se zabývala i ve své disertační práci na téma Slabá konvergence pravděpodobnostních měr, kterým se zabývá i ve své dosavadní vědecké práci. „Jedná se především o teoretické záležitosti související s centrální limitní větou a normálním rozdělením,“ přibližuje Jana Klicnarová. „Můj syn si však na základní škole prozatím vystačí s tím, že maminka je doktorka a léčí matematiku,“ dodává s úsměvem sympatická vedoucí Katedry aplikované matematiky a informatiky.

Za dosavadní úspěch ve funkci vedoucí Katedry aplikované matematiky a informatiky považuje především posílení týmu, kdy na katedru přišli Tomáš Roskovec a Filip Soudský. „Považuji je za fundované odborníky jak v pedagogické oblasti, tak i ve vědě,“ zdůrazňuje Jana Klicnarová jejich přínos pro katedru a fakultu. „Jsem také ráda, že se nám na výjezdním zasedání katedry podařilo velmi podrobně prodiskutovat problematiku nových akreditací. Díky společným nápadům se nám povedlo najít nová řešení, která, jak věříme, budou ku prospěchu celé fakulty,“ doplňuje Klicnarová.

Jejím hlavním dlouhodobým cílem je

Myslím, že k nepochopení významu matematiky dochází často už na nižších stupních studia.

EFektiv / Strana 3


Nová vedoucí katedry se však nevěnuje pouze matematice a statistice. Ve volném čase se zabývá první pomocí, již od základní školy jezdí na různá soustředění i soutěže. Je členkou skauta a dobrovolnou hasičkou na Pražáku ve Vodňanech, kde také vede mladé hasiče. K první pomoci i matematice má tedy velmi

blízko. „Obojí je totiž o přemýšlení. Nejen v matematice, ale i v reálném životě. Když se někde nebo někomu něco stane, musíte přemýšlet, co se stalo, co se děje a co člověku je. Z toho pak vyplývá, jak situaci řešit,“ uzavírá Jana Klicnarová. NAPSAL PETR ŠTUMPF

EFektiv / Strana 4


ROZHOVOR

Student EF Vít Miláček zvítězil ve Zlíně Loňský vítěz fakultního kola Studentské vědecké odborné činnosti v sekci Řízení malých a středních podniků Vít Miláček reprezentoval v dubnu letošního roku Ekonomickou fakultu v soutěži SVOČ také na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V konkurenci studentů ze třech univerzit uspěl s tématem „Možnosti uplatnění vybraných logistických technologií a metod ve vybraném podniku“, když zvítězil v Podnikohospodářské sekci.

Co předcházelo Vašemu úspěchu? Základním kamenem úspěchu byla dobře napsaná bakalářská práce. Můžu s čistým svědomím říct, že jsem si na ní dal záležet. To by se ale v žádném případě nestalo, pokud bych nevěděl, proč práci píšu. Důležité pro mě bylo vědomí, že práci nedělám jen pro to, aby byla po jejím přečtení vedoucím a oponentem pokryta vrstvou prachu v univerzitním archivu. Protože jsem v té době druhým rokem pracoval v podniku, který jsem ve své bakalářce zkoumal, a fungování organizace tak dobře znal, věřil jsem, že můžu přijít na nová řešení a pomoct tak dané organizaci posunout se o kousek dál. Obrovskou výhodou řešení bakalářské práce v podniku, ve kterém byť jen brigádně pracujete, je nejen znalost daného prostředí, ale především vybudovaná důvěra mezi Vaší osobou a personálem společnosti. Přístup k datům je pak několikanásobně jednodušší. A dobrý přístup ke kvalitním

EFektiv / Strana 5

datům je dle mého názoru základním předpokladem pro napsání slušné bakalářské práce se zaměřením na podnikovou sféru.


Důležité pro mě bylo vědomí, že práci nedělám jen pro to, aby byla po jejím přečtení vedoucím a oponentem pokryta vrstvou prachu v univerzitním archivu.

Jak jste se dostal na SVOČ do Zlína? V loňském roce jsem se účastnil SVOČ na naší Ekonomické fakultě, kterou se mi podařilo vyhrát, ačkoliv jsem tomu příliš nevěřil. Při pohledu na prezentace ostatních účastníků jsem valil oči, jak mají prezentování zmáknuté. Protože jsem se ještě nenaučil dělat věci s dostatečným předstihem a prezentaci smolil na poslední chvíli, byl jsem i trochu nervózní. Nicméně porota vybrala mne. V tu dobu jsem začal mít ze své bakalářky radost. Zhruba po tři čtvrtě roce jsem dostal email od pana doktora

Touška, vedoucího mé bakalářské práce, jestli bych neměl zájem účastnit se se stejným příspěvkem SVOČ ve Zlíně. Ve Zlíně jsem nikdy nebyl, mám rád výzvy a zavánělo to i pěkným výletem. Tak jsem na tuto možnost kývl. Jaký byl rozdíl mezi SVOČ na UTB ve Zlíně a na naší Ekonomické fakultě? Zlín mě překvapil. Fakulta managementu a ekonomiky je poměrně malá, ale moderní a panuje tam rodinná atmosféra. Účast na SVOČ tam byla počtem účastníků téměř

EFektiv / Strana 6


totožná jako u nás na fakultě. Účastnilo se jí dvacet osm studentů, ale pouze ve dvou sekcích - finanční a podnikohospodářské. Já jsem byl se svým tématem zařazen do té druhé. Příspěvek již před soutěží hodnotil recenzent, který práci přidělil body na základě určitých kritérií. Následná prezentace spočívala v obhajobě příspěvku před čtyřčlennou komisí. UTB ve Zlíně zve na SVOČ na rozdíl

EFektiv / Strana 7

od naší Ekonomické fakulty také studenty z jejích partnerských univerzit, což vnímám jako velmi vhodné gesto. Studenti tak mohou získat srovnání s úrovní studentů odjinud. Většina účastníků však byla tvořena domácími studenty. A vůbec se nedivím, že se soutěže účastní. Ceny tam mají opravdu motivující – poukaz na pobyt se snídaní v Cosmopolitanu, roční předplatné časopisu Ekonom,


mimořádné stipendium v hodnotě až 5 000 Kč, motivační diář Doller, knihy o Baťovi a reklamní předměty fakulty UTB ve Zlíně. Doporučil byste účast na SVOČ ostatním studentům? Účast rozhodně doporučuji. Minimálně si člověk zkusí prezentaci něčeho, co sám

vytvořil. Dobré umístění je potom třešnička na dortu, na kterou může být buď jenom pyšný, nebo si ji třeba napsat do životopisu. Myslím, že i takové střípky dokáží životopis hezky oživit.

NAPSAL PETR ŠTUMPF

EFektiv / Strana 8


EFektiv / Strana 9


STUDENTI EF

Studenti EF podpořili prodejem kávy potravinovou banku Studenti Ekonomické fakulty v rámci předmětu Firma I, který garantuje Katedra řízení, realizují projekt s názvem CoffeePoint. Cílem této akce je dát studentům možnost vyzkoušet si teoretické poznatky z managementu, marketingu a dalších předmětů v praxi. Studenti jsou vyškoleni, jak zacházet s kávovarem, který mají zapůjčený z fakulty. Další aktivity, spojené s prodejem kávy, včetně výběru prodejního místa, si již zajišťují sami. Výtěžek studenti věnují na sbírku pro Potravinovou banku. V letošním roce se zapojilo 83 studentů, kteří se rozdělili do devíti skupin. Potravinové bance následně předali částku 34 847 Kč.

V letošním roce se zapojilo 83 studentů. Potravinové bance předali částku 34 847 Kč.

NAPSALA DAGMAR BEDNÁŘOVÁ

EFektiv / Strana 10


ROZHOVOR

Hostující profesorka Cynthia Schmidt: Trump způsobí velký odliv mozků z USA Cynthia Schmidt pochází z Rochesteru v New Yorku blízko hranic s Kanadou a v současné době vyučuje právo na University of Central Florida (UCF) v Orlandu, kde také původně vystudovala. Již čtrnáct let působí právě na UCF, kterou v současnosti studuje více než šedesát tisíc mladých Američanů. To z této univerzity činí jednu z největších ve Spojených státech. Co chtěla dělat v dětství a jak podle Cynthie bude vypadat svět a USA po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa? V jakém oboru jste působila a čemu se

pomáhat lidem v nouzi. Po několika letech

v současnosti věnujete?

praxe ve vládní sféře jsem odešla a otevřela si vlastní právnickou kancelář, kde jsem setrvala po dobu čtyř let. Řekla bych o sobě, že jsem dobrá právnička, ale bohužel už ne tak dobrá podnikatelka, jelikož ve vládním sektoru jsem se nikdy nemusela starat o peníze, což se v soukromém sektoru ukázalo jako problém. Lidé v těžkých situacích za mnou chodili s tolika zajímavými případy a já se jich často ujala bez nároku na honorář. Tímto způsobem se však dlouhodobě podnikat nedalo, a proto jsem se rozhodla začít vyučovat práva na UCF.

Z původního zaměstnání právničky jsem se stala vyučující práv na floridské univerzitě. Po vystudování UCF se mi podařilo získat práci v oboru veřejné ochrany práv. Vládní institut veřejné ochrany práv zastupuje chudé lidi, kteří jsou obviněni z různých druhů zločinu. Tato práce se mi velice líbila. Naplňoval mne fakt, že jsem zastupovala klienty, kteří mě opravdu potřebovali. To byl také důvod, proč jsem se stala právničkou – abych mohla

Když jsem byla malá, mým snem bylo řídit kamion. Jezdit po celé zemi, objevovat její zákoutí a zažívat různá dobrodružství.

EFektiv / Strana 11


Stále však mám platnou právnickou licenci, díky které čas od času vezmu pro bono případy, které pak rozebírám se svými studenty. Proč jste si vybrala právě tento obor? Můj otec i dědeček byli právníci, ale ode mě se to až tak neočekávalo. Paradoxně, když jsem byla malá, mým snem bylo řídit kamion. Jezdit po celé zemi, objevovat její zákoutí a zažívat

různá dobrodružství. Můj otec mi tenkrát řekl, že mě v tom milerád podpoří, ale že si přeje, abych nejdříve vystudovala univerzitu, abych měla i další možnosti se rozhodnout, kým chci opravdu být. Jednou v létě jsem s rodiči jela do Disney Worldu v Orlandu. V té době mi bylo šestnáct. Otec mi řekl, že se zajedeme podívat i na místní univerzitu, kde společně strávíme den. Nakonec se mi tak zalíbila, že jsem se rozhodla tam začít studovat.

EFektiv / Strana 12


Proč jste přijela do České republiky a jakým způsobem vznikla spolupráce mezi univerzitami UCF a JU? Na UCF mě již dvakrát navštívil doktor Hrubý a zajímal se o odlišný způsob výuky, který na univerzitě vedeme. Studenti jsou určitým způsobem kategorizování do skupin dle právního zaměření a soupeří v rámci těchto skupin mezi jednotlivými univerzitami. Tým studentů, který vedu já, je pátým nejlepším týmem v celé zemi, na což jsem hrdá. Mám zato, že studenti se naučí více, pokud jsou přímo vtaženi do výuky nějakým praktickým příkladem ze života. Proto se s nimi snažíme komunikovat, získávat od nich cenné podněty a zpětnou vazbu. Tato interaktivní forma studia funguje dle mého názoru efektivně. Doktor Hrubý se zúčastnil několika simulovaných

EFektiv / Strana 13

soudních procesů se studenty. Zalíbilo se mu to natolik, že mě pozval do České republiky, kde jsem měla za úkol tento systém výuky představit studentům Jihočeské univerzity. Už jste někdy v minulosti navštívila Českou republiku? Jak se Vám zde líbí? Měla jste možnost kromě Českých Budějovic navštívit i jiná města? V Evropě jsem byla naposledy ve svých dvaadvaceti letech, kdy jsem celou výpravu pojala spíše zábavnou formou. S kamarádkou jsme si hodily mincí a na základě toho měly dvě možnosti – sednout si do vlaku jedoucího směrem na západ nebo na východ. V té době jsem však do tehdejšího Československa nezavítala, tudíž jsem zde prvně a musím říci, že se mi tu opravdu líbí. Kromě Českých


Budějovic jsem na pár dní zavítala do Prahy, Plzně, navštívila jsem hlubocký zámek a v neposlední řadě jsem byla na univerzitě v německém Pasově, kde jsem měla dvě přednášky. Díky členům Katedry práva Ekonomické fakulty jsem viděla nejvýznamnější kulturní dominanty a za tři týdny zde strávené mám neopakovatelné zážitky. Jaké hlavní rozdíly spatřujete mezi lidmi v Americe a v Česku? Pokud budu hovořit všeobecně, řekla bych, že Češi na mě působí trochu uzavřeně a pohodlně ve smyslu, že mají rádi své jistoty. Například rádi setrvávají v místě, odkud pochází a nechce se jim odejít za příležitostmi. Jsou ochotni přijmout realitu takovou, jaká je, bez určité zvědavosti po tom, co by mohlo být, kdyby něco udělali jinak. Američané jsou naopak velice ambiciózní, ženou se celý život za úspěchem, nikdy nejsou spokojeni a chtějí neustále více. Což ale není správné, protože tak nejsou nikdy doopravdy šťastní. Optimální by v tomto případě bylo najít určitý kompromis. Je však těžké to za takto krátkou dobu posoudit. Každopádně všichni tu ke mně byli velice vřelí a přátelští. Měla jste u nás přednášku o současné politické situaci po zvolení nového amerického prezidenta. Jak si myslíte, že bude vypadat svět a USA po čtyřech letech vlády Donalda Trumpa? Donald Trump je prvním prezidentem Spojených států, který nemá vládní nebo

vojenské zkušenosti, a přesto vede současně americkou vládu a armádu, což považuji za nemyslitelné. Jsem si jistá, že ve vládě celé čtyři roky nevydrží. Pevně věřím, že demokrati v roce 2018 převezmou většinu kongresu. Můj názor však je, že Trump neodslouží celé volební období. Vlivem jeho zvolení očekávám velký odliv mozků ze Spojených států. Nadaní lidé půjdou raději studovat a posléze pracovat do Velké Británie či Austrálie. Mnoho lidí přijde o práci, čímž se sníží příjmy státního rozpočtu. Ztratíme také pracovníky v zemědělství, díky čemuž se zvýší cena potravin. Předpokládám tedy, že zvolení Donalda Trumpa za prezidenta bude mít negativní dopady na celé Spojené státy. NAPSAL MARTIN BABKA

EFektiv / Strana 14


ČASOSBĚRNÁ FOTOREPORTÁŽ

10 let promocí EF

EFektiv / Strana 15


EFektiv / Strana 16


Promoce 2008

Promoce 2009

EFektiv / Strana 17


Promoce 2010

EFektiv / Strana 18


Promoce 2011

Promoce 2012

EFektiv / Strana 19


Promoce 2013

EFektiv / Strana 20


Promoce 2014

Promoce 2015

EFektiv / Strana 21


Promoce 2016

Promoce 2017

EFektiv / Strana 22


ÚSPĚCH

Absolventi Ekonomické fakulty se budou moci snadněji uplatnit i v nadnárodních společnostech Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity získala uznávanou mezinárodní certifikaci Asociace certifikovaných účetních ACCA. Pro absolventy oboru Účetnictví a finanční řízení podniku se tak rozšiřuje možnost přímého uplatnění i v nadnárodních společnostech, které toto osvědčení často požadují. Asociace poskytuje kvalifikační certifikáty účetní profese (ACCA nebo FCCA), které jsou celosvětově akceptovány většinou vládních, nevládních, profesních i soukromých subjektů. Mezinárodní asociace účetních byla mimo jiné oceněna britskou královskou listinou, která zaručuje vynikající kvalitu tohoto systému certifikace. Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity se stala první fakultou v Česku s ucelenou sérií zkoušek F1 - F5, které zahrnují podnikové, manažerské a finanční účetnictví, podnikové a obchodní právo a výkonnostní management. „Pro absolventy se tak rozšiřuje možnost přímého uplatnění i v nadnárodních společnostech, které certifikace ACCA často

EFektiv / Strana 23

požadují,“ zdůraznil tajemník Katedry účetnictví a financí Jaroslav Svoboda. „V následujících dvou letech chce Ekonomická fakulta požádat o uznání certifikace i pro další oblasti a získat tak sadu zkoušek pro tzv. Fundamentals,“ doplnil vedoucí katedry Milan Jílek. Oficiální ceremoniál předání certifikace, kterého se zúčastnili mimo jiných i ředitelka ACCA pro Českou republiku, Slovensko a Maďarko Kateřina Benešová a ředitel Institutu certifikace účetních ČR Jaroslav Louka, proběhl na půdě Ekonomické fakulty v polovině března.

NAPSAL PETR ŠTUMPF


EFektiv / Strana 24


EFektiv / Strana 25


STUDENTI EF

Studenti Ekonomické fakulty pomáhají starostkám a starostům se strategickým plánováním Studenti Ekonomické fakulty se podílejí na tvorbě strategických dokumentů pro Svazek obcí Blatenska a mohou tak využít teoretické znalosti z regionálního managementu na konkrétních příkladech obcí z této oblasti.

Spolupráce vyústila do stáží a prací na konkrétních úkolech přímo ve sdruženích měst a obcí.

Po víceletém úsilí se podařilo povinný předmět Strategické dokumenty ve státní správě, který je vyučován na Katedře regionálního managementu, propojit s praxí. Jeho cílem je seznámit studenty se strategickým a taktickým plánovaním na národní, regionální a lokální úrovni a tvorbou strategických a taktických dokumentů, jak po teoretické, tak po praktické stránce. Díky úzkému propojení s praxí mají nyní studenti v rámci výuky možnost implementovat své znalosti při tvorbě strategických dokumentů pro konkrétní obce a města ze Svazku obcí Blatenska. Předmět pomáhá studentům zorientovat

se v této specifické a aktuální oblasti a je přínosem také pro obce a města. Spolupráce vyústila do stáží a prací na konkrétních úkolech přímo ve sdruženích měst a obcí nebo místních akčních skupinách. Dalším posunem je propojení a využívaní znalostí studentů z jiných předmětů, například GIS I a II, kde studenti pod vedením Renaty Klufové z Katedry aplikované matematiky a informatiky zpracovávají mapové podklady pro již zmíněné strategické dokumenty obcí a měst. NAPSALA ZUZANA DVOŘÁKOVÁ LÍŠKOVÁ

EFektiv / Strana 26


LIDÉ EF NA CESTÁCH

Turecký Istanbul očima Ondřeje Skopce V zimním semestru tohoto akademického roku se student Obchodního podnikání Ondřej Skopec vypravil na půlroční pobyt v rámci programu Erasmus+ do tureckého Istanbulu. Proč si vybral právě muslimskou zemi, jak se studuje ekonomie na místní univerzitě a jak dopadlo jeho setkání se syrskými uprchlíky?

EFektiv / Strana 27


EFektiv / Strana 28


Studium na univerzitě bylo zajímavé už jen tím, že kampus byl tak velký, že měl vlastní autobusový dopravní systém.

Konec třeťáku se pomalu blížil. Po dvou letech strávených v AIESEC přiváděním lidí z celého světa sem k nám, jsem si řekl, že je na čase se také někam rozjet a poznat kousek světa. Navíc hysterie kolem migrační „krize“ byla v plném proudu a my všichni, co jsme z naší utopické kotlinky nikdy pořádně nevytáhli paty, jsme v rámci diskuzního klubu EF a „K1“ plamenně obhajovali nebo odsuzovali něco, co jsme vůbec nechápali. Uprchlíka aby člověk u nás pohledal Začal jsem si uvědomovat, že nás v blízké budoucnosti jako společnost čeká několik

zásadních rozhodnutí a chtěl jsem svůj postoj založit radši na osobní zkušenosti, než na emocích a pseudofaktech z médií. Pár lidí z islámského prostředí jsem skrze AIESEC poznal, ale bezprostřední zkušenost s jejich kulturou jsem neměl. A nějakého uprchlíka aby u nás člověk taky pohledal. Nezbývalo tedy než jim vyjet naproti. Zkoumal jsem seznam partnerských univerzit a hledal něco co možná nejvíce na Blízkém východě. Narazil jsem na Yildiz Technical University v Istanbulu, na poslední chvíli vyplnil přihlášku a odeslal. Přišel termín vyhlášení výsledků přijímacího řízení. Já, člověk s tak velkým egem, že se sotva vejde do místnosti, jsem se na seznamu přijatých samozřejmě hledal na prvních místech. Nakonec jsem se celý zpocený našel na krásném před­‑předposledním místě a začal balit. Tedy spíš tisknout… Čekala mě totiž ta tolik obávaná administrativa s Erasmem spojená. Nakonec se ukázalo, že to vůbec není taková věda,

Moje čerstvé státnicové znalosti základů mikro a makroekonomie mi nevystačily ani na úvodní hodiny a mezi svými deseti spolužáky jsem vynikal především svým zmateným výrazem.

EFektiv / Strana 29


EFektiv / Strana 30


Pokud se někdo chystáte na Erasmus, tak si na výběru katedry dejte záležet. Na některých školách vás nenechají zapsat si téměř žádný předmět mimo katedru, na kterou jste se zapsali.

EFektiv / Strana 31


Nakonec jsem ale na istanbulské univerzitě rozhodně zanechal českou stopu. a i administrativní antitalent to zvládnul, takže není čeho se bát. I když jednu drobnou věc jsem nepodchytil… Znalosti nevystačily ani na úvodní hodinu Přihlásil jsem se na katedru zaměřenou čistě na ekonomii s domněním, že si stejně můžu zapsat předměty i z jiných kateder. Ale nebylo tomu tak. Pokud se někdo chystáte na Erasmus, tak si na výběru katedry dejte záležet. Na některých školách vás nenechají zapsat si téměř žádný předmět mimo katedru, na kterou jste se zapsali. Pak se Vám může stát to, co se stalo mě, že se octnete na magisterském oboru věnujícímu se čistě ekonomii. Moje čerstvé státnicové znalosti základů mikro a makroekonomie mi nevystačily ani na úvodní hodiny a mezi svými deseti spolužáky, z nichž běžně čtyři až šest byli doktorandi, jsem vynikal především svým zmateným výrazem. Ten mě neopouštěl celý semestr. Nakonec jsem ale na istanbulské univerzitě rozhodně zanechal českou stopu. Závěrečná obhajoba mé seminární práce,

v níž jsem rozšiřoval model H. Dalyho „Economics for Full World“ a propojoval ho s Rocströemovou teorií „Planetary Boundaries“, zřejmě vstoupila do historie školy jako jedno z největších divadelních představení na téma „Opravdu rozumím tomu, co říkám, a ne, není to taková blbost, jak to na první pohled vypadá“. Mužům vstup zakázán Studium na univerzitě bylo zajímavé už jen tím, že kampus byl tak velký, že měl vlastní autobusový dopravní systém. A zřejmě to bylo jedno z nejbezpečnějších míst ve městě, protože celý prostor byl obehnán vysokou zdí s žiletkovým drátem a proháněly se po něm desítky ostrých příslušníků ochranných složek v černých brýlích. Ještě bezpečnější místo však byly dívčí koleje, kde zdi byly ještě o metr vyšší a zbraně měly ještě větší kalibr. Mužům vstup přísně zakázán. Genderově byla univerzita, možná překvapivě, vyvážená jak z hlediska studentů, tak i pedagogů. Pro porovnání, dovednostmi jsme na tom lépe v komunikaci a prezentování, oni jsou naopak zvyklí číst doporučenou literaturu.

EFektiv / Strana 32


A o to na Erasmu taky jde, přestat se bát a začít mluvit.

S angličtinou jsme na tom asi stejně, všichni ji ovládáme a všichni se zbytečně bojíme ji použít. A o to na Erasmu taky jde, přestat se bát a začít mluvit. Potkal jsem se i s Erasmáky, u kterých jsem vážně nechápal, jak mohli se svojí angličtinou projít přijímacím řízením, ale ono stačí pár dní a Vaše angličtina se posune někam úplně jinam. Je ale třeba se vyvarovat zásadní chyby, a to najít si byt s dalšími Čechy, nebo jet na Erasmus s kamarádem. „A co jsi minulé prázdniny dělal ty?“ Pro mě osobně angličtina nebyla to nejdůležitější. To, o čem to pro mě doopravdy bylo, byla šedá místo černé a bílé. Tedy změna perspektivy na svět i na sebe sama. Jednou jsem okouněl v mešitě nad Spice Bazaarem a oslovila mě osoba, kterou bychom my tady v Česku asi označili jako člena místní teroristické buňky, kterého nám sem importovala paní Merkelová. Desetiletý Syřan. Uměl plynule anglicky, protože jeho máma byla učitelka. Chvíli jsme se bavili, udělali nějaká selfíčka a vypadlo z něj, že sem s rodinou nedávno utekli. Přidal si mě na facebooku a za pár dní mě pozval na sraz jejich rodinné „buňky“ u stánku s falafelem. Nemohl jsem odmítnout, kvůli tomu jsem tam přece jel. Byl to jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě. Vůbec jsem se do té situace neuměl vcítit. Nedokázal jsem to ani potom, co mi vyprávěli, jak utíkali skrze minové pole, jak jim několikrát zavřeli a nakonec popravili strýce. Jejich bratranec

EFektiv / Strana 33

nejdříve utekl do Jordánska, kde byl odkázán na příděly v utečeneckém táboře, který nesměl opustit. Jenže nejstarší členové jeho rodiny zůstali v Sýrii bez jakéhokoliv příjmu a byli odkázáni na to, co jim pošle ze zahraničí. Jediným způsobem, jak vydělat peníze bylo narukovat do armády, kde pobíral žold. Po nějaké době zjistil, že zabíjení pro něj není, dezertoval a utekl do Istanbulu, kde se se svým inženýrským titulem živí jako dělník a velkou část peněz posílá do Sýrie. A pak se mě zeptali: „A co jsi minulé prázdniny dělal ty?“… V přítomnosti útoků Mimo dvou milionů uprchlíků, kteří v Istanbulu jsou, je také velice zvláštní pozorovat tu naprosto normální atmosféru a běh života i v přítomnosti útoků, kterých během semestru proběhlo několik. Svět, rutina, byznys a zkouškové se prostě nezastaví a už ani nevyjede ze svých zajetých kolejí. Možná je to tím, že útoky nejsou ničím novým. Probíhají již řadu let, jen my jsme je začali vnímat až nedávno, když to začalo být mediálně vděčné téma. A teď už o nich zase nic nevíme, protože nás aktuálně baví naše vlastní politické rošády. Ta „normálnost“ je ještě zvláštnější, když si člověk uvědomí, že je v zemi, která je ve


válce, kde probíhají puče a zavírají se novináři a profesoři z Vaší univerzity. V zemi, kde Vás odpojí od facebooku, abyste nemohli svolávat demonstrace. V zemi, kde aktuální téma jsou reparace z první světové války, které za tři roky vyprší a bude možné opět zpracovávat nějakou rudu, jejíž největší ložiska leží hned za hranicemi, kam čirou náhodou směřuje turecká invaze proti ISIS. Nádherná země: bomby a špatný kebab Strašně snadno se stane, že Vám tohle všechno proběhne před nosem a ani si toho nevšimnete. Anebo si zvolíte to ignorovat a věnovat výhradní pozornost těm super akcím a výletům, kterých se účastníte, vzájemně si lajkovat ty krásné fotky z turisticky vytěženého

Pamukkale, nebo Gruzie, kam jste si zaletěli na výlet, jelikož to bylo kousek. Pak přijet domů a mluvit o tom, jaká to byla super dovolená a jak špatný tam mají kebab. Anebo budete vyprávět o tom, jak potemnělý je to svět tam venku. Obě perspektivy budou sedět. Ale skutečnost není černobílá. Je mimo jiné taková, že v té nádherné zemi, která válčí se svými sousedy, přijímá uprchlíky po milionech, kde žijí skvělí a vstřícní lidé, kde tak nějak lážo plážo věří v islám, kde ke všemu pijí jogurt, kde bouchají bomby, zavírají se lidé a kde si lid sám odhlasoval ztrátu demokracie, dělají opravdu špatný kebab, kterému se správně říká döner.

NAPSAL ONDŘEJ SKOPEC

EFektiv / Strana 34


TÉMA

Česko­‑rakouská spolupráce pomůže podnikům z obou stran hranice Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity se jako partner podílí na řešení přeshraničního projektu s názvem Služby inovačnímu procesu v malých a středních podnicích (SIP – SME). V červnu proběhla již druhá společná schůzka konsorcia, kde se jednalo především o metodice a vývoji nástroje pro management inovačních procesů v malých a středních podnicích. Ten pomůže v budoucnu využít inovační impulzy na obou stranách hranice. Malé a střední podniky, které jsou cílovou skupinou projektu, zpravidla nemají dostatek kapacity pro využívání poznatků výzkumu

GmbH, která spolu s Ekonomickou fakultou Jihočeské univerzity odpovídá za odbornou přípravu podkladů a za vytvoření nástroje

a vývoje a pro řízení inovačních procesů. V obou regionech, ve kterých se bude projekt realizovat, tedy v Jihočeském kraji a Horním Rakousku, byly v předchozích projektech identifikovány tzv. inovační impulzy. Jejich potenciál však zůstává ze strany malých a středních podniků využit jen okrajově. Cílem projektu financovaného z programu Interreg V­‑A Rakousko­‑Česká republika je vytvoření nástroje, který by byl metodickou podporou pro management inovačních procesů právě v malých a středních podnicích a který by pomáhal využívat inovační impulzy na obou stranách hranice.

pro podporu inovačních procesů v malých a středních podnicích. Další dva projektoví partneři – Jihočeský vědeckotechnický park, a. s., a Business Upper Austria - OÖ Wirtschaftsagentur GmbH – se budou starat především o pilotní otestování nástroje v praxi, šíření výsledků projektu a komunikaci s malými a středními podniky. Projektové konsorcium již za půl roku realizace splnilo aktivity vycházející z harmonogramu projektu, a to především analýzu inovací a inovačních procesů v obou dotčených regionech – Jihočeském kraji a Horním Rakousku.

Projektové konsorcium vede Fachhochschule Oberösterreich Forschungs & Entwicklungs

EFektiv / Strana 35

NAPSALA ZUZANA DVOŘÁKOVÁ LÍŠKOVÁ


EFektiv / Strana 36


EFektiv / Strana 37


STUDENTI BEZ HRANIC

Manon Rousseau Sbalit si kufry a odjet na nějaký čas studovat do zahraničí. To je příležitost, které využívá stále více mladých lidí. Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity umožňuje svým studentům prostřednictvím programu Erasmus+ vycestovat nejen do Evropy, ale i vzdálenějších zemí. Desítky zahraničních studentů však také přijíždí studovat do Českých Budějovic. Jednou ze zahraničních studentek, která strávila na Ekonomické fakultě dva semestry, je jednadvacetiletá Francouzka Manon Rousseau, studující obchod na Université Claude Bernard v Lyonu. EFektiv / Strana 38


Začátky pro mě byly obtížné, ale díky přátelskému přístupu vyučujících jsem se zanedlouho zorientovala.

„V minulosti jsem několikrát navštívila Prahu, kde se mi velice líbilo, a proto jsem se rozhodla prohloubit své znalosti v oblasti obchodu právě zde,“ říká Manon. Avšak hlavním důvodem, proč se rozhodla studovat v cizí zemi, je skutečnost, že zaměstnavatelé po celém světě hledají absolventy vysokých škol se zahraničními zkušenostmi. „Díky tomu se mohu odlišit od davu a být něčím výjimečná. Účast na Erasmu vypovídá především o schopnosti učit se novým věcem a nebát se osamostatnit,“ doplňuje mladá Francouzka. „Začátky pro mě byly obtížné, jelikož jsem se

sama nejprve zdokonalovala v anglickém jazyce, ale díky přátelskému přístupu vyučujících jsem se zanedlouho zorientovala,“ vysvětluje studentka z Lyonu. Do České republiky přijela sama bez přátel, což se dle jejích slov ukázalo jako dobrá volba, jelikož tak měla prostor ke zlepšení jazykových schopností a poznání nových lidí. Brzy si našla přátele z řad českých i zahraničních studentů, se kterými zůstane v kontaktu i po návratu zpět do Francie. „Celkové kulturní obohacení a to, že jsem získala větší všeobecný přehled, jsou hlavní výhody, které mi tento pobyt přinesl,“ hodnotí Manon možnosti výjezdů přes program Erasmus. Tuto zkušenost bere velice pozitivně a ráda by si vyzkoušela studium i v jiných zemích. „Všem doporučuju vycestovat za hranice své země, dokud jste mladí, bez závazků a ochotni vystoupit ze své komfortní zóny. Odměnou Vám bude rozšíření obzorů, které je nezbytné pro osobní i profesní rozvoj člověka,“ uzavírá své hodnocení pobytu na Ekonomické fakultě studentka z Francie Manon Rousseau.

NAPSAL MARTIN BABKA

EFektiv / Strana 39


Všem doporučuju vycestovat za hranice své země, dokud jste mladí, bez závazků a ochotni vystoupit ze své komfortní zóny. Odměnou Vám bude rozšíření obzorů, které je nezbytné pro osobní i profesní rozvoj člověka.

EFektiv / Strana 40


časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity

EFektiv | ISSN 2336-3053 | Vydává Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích | www.ef.jcu.cz

EFektiv / Červenec 2017  

Časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

EFektiv / Červenec 2017  

Časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Advertisement