Page 1

Časopis Ekonomické fakulty JU

Úsvit bioekonomiky Můžeme si vypěstovat plasty, léky či kosmetiku?

Pražská kariéra Výprava studentů EF do světa pražských korporací

Život s podnikem Inspirativní rozhovor s Bohumírem Sýkorou z budějovické Jednoty

SVOČ 2016 Jak dopadlo letošní studentské zápolení?

Vydání 14 / Červenec 2016


EFektiv

časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity ISSN: Vydavatel:

Adresa: Web: Odpovědný redaktor: E-mail: Autoři článků:

Autoři fotografií:

Grafik:

2336-3053 Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Studentská 787/13 370 05 České Budějovice www.ef.jcu.cz Radim Dušek dusekr@ef.jcu.cz Radim Dušek Petr Štumpf Jan Vávra Otto Bureš Klára Hošinská Ivana Zímová Gabriela Mikešová Radim Dušek Kateřina Štampachová Ondřej Machart Vychází čtvrtletně

EFektiv / Strana 1


Rozhovor s personálním ředitelem Jednoty České Budějovice Bohumírem Sýkorou najdete na str. 17

3

Eva Cudlínová Seznamte se s vedoucí Katedry regionálního managementu

17

Bohumír Sýkora Inspirující rozhovor s personálním ředitelem budějovické Jednoty

5

Křižíkova učebna Nahlédněte do nového interiéru tématické učebny EF

25

SVOČ 2016 Téma čísla Kdo vyhrál letošní studentskou bitvu o nejlepší odbornou práci?

7

Pomoc Potravinové bance Kolik dokázali vybrat studenti pro Potravinovou banku?

31

Budějovické ekonomické dny Tentokrát na téma sociální podnikání a sociální zemědělství

9

Úsvit bioekonomiky ma čísla Jak dlouhá je cesta k pěstování plastů, léků či kosmetiky?

35

Lidé EF na cestách Zápisky studentů ze čtyřdenní exkurze ve slunném Chorvatsku

13

Za kariérou do Prahy Výprava studentů EF do světa pražských společností

EFektiv / Strana 2


Představujeme:

Eva Cudlínová V tomto čísle EFektivu vám představujeme Evu Cudlínovou, vedoucí Katedry regionálního managementu.

Osudová setkání Jako absolventka pražské VŠE započala Eva Cudlínová svou vědeckou dráhu na Ústavu ekologie krajiny. Zde se věnovala oblasti tvz. ekologické ekonomie a postupem času se tak dle svých slov vyprofilovala v makroekonoma zaměřeného na životní prostředí, respektive na jeho zohlednění v ekonomické teorii a praxi. Po přesídlení do Českých Budějovic rozšířila Eva Cudlínová své vědecké zaměření také o vliv zemědělství na krajinu a díky tomu se ve Výzkumném ústavu zemědělské ekonomiky seznámila s profesorkou Magdalénou Hrabánkovou, budoucí první děkankou Ekonomické fakulty.

Co přinese proud? „Po získání titulu docentky jsem pak přijala nabídku profesorky Hrabánkové a přešla jsem na nově vzniklou Ekonomickou fakultu. Zde jsem hned od začátku realizovala nápad paní děkanky - katedru zaměřenou na region a strukturální fondy EU. Vzala jsem si to za své a od myšlenky k vytvoření fungující katedry to trvalo přibližně 3 roky. Byla to nová zkušenost s pozitivním výsledkem. Připadala jsem si, jako když stojím pevně uprostřed řeky a proud kolem mě začal nabalovat vše, co bylo potřeba,“ vzpomíná vedoucí katedry. EFektiv / Strana 3

Na Katedře regionálního managementu (do roku 2014 Katedra strukturální politiky EF a rozvoje venkova) se Eva Cudlínová věnuje výuce předmětů Ekologická a enviromentální ekonomie, Enviromentální souvislosti znalostí ekonomiky, Ekopolitika a ekonomika životního prostředí.

Budoucnost je v alternativách „Osobně mám radost, že se za tu dobu dostalo do širšího povědomí, že na Ekonomické fakultě je možné zvolit si regionální studium ekonomie. Zájem o něj navíc každým rokem vzrůstá. Ze začátku to ovšem tak jednoduché nebylo – navštěvovali jsme každý rok střední školy a vysvětlovali zde studentům, co že to vlastně je ta strukturální politika. V současné době připravujeme doktorský studijní program a do budoucna chceme studenty seznámit s novým směrem, jehož cílem je hledání zdroje jako obnovitelné alternativy k ropě, bioekonomikou. Alternativní cesty preferuje Eva Cudlínová i ve svém volném čase. Dříve jste ji mohli potkat třeba v hlubinách moří v potápěčské kombinéze nebo na vrcholcích hor jako horolezkyni. Dnes se kromě tradičnějších koníčků „houby, příroda a výlety“ aktuálně věnuje také tai-chi a józe.


Do budoucna chceme studenty seznámit s novým směrem, jehož cílem je hledání zdroje jako obnovitelné alternativy k ropě, bioekonomikou. EFektiv / Strana 4


Otevření nové učebny EF

V dobré společnosti V učebně F4 „dohlíží“ od 22. března 2016 na studenty Ekonomické fakulty významný elektrotechnik a vynálezce František Křižík. Právě jemu je věnována již čtvrtá tematická přednášková místnost v pavilonu učeben F.

Začalo to lampou Stěny nově vyzdobené učebny připomínají prostřednictvím krátkých textů a fotografií nejdůležitější milníky v inovativním podnikání průkopníka českého elektrotechnického průmyslu. František Křižík bývá nejčastěji spojován s vynálezem obloukové lampy se samočinnou regulací, kterou triumfálně představil v roce 1881 na výstavě v Paříži. To byl ale teprve začátek. S určitou nadsázkou totiž můžeme říci, že na konci 19. století měla továrna Františka Křižíka na českém trhu s elektřinou monopol. Právě proto se pro něj vžila přezdívka „český Edison“. Sám Křižík se ale srovnání se svým vrstevníkem spíše bránil: „Mezi EFektiv / Strana 5

mnou a Edisonem je veliký rozdíl, Edison má za sebou společnost, vydával akcie, které šly nahoru, měl-li úspěch. Když ne, stoupaly akcie petrolejářské, a to bylo dohromady svázáno. Edison měl za sebou peníze, laboratoře, pomůcky a pomocníky.“

Vzlety a pády Pro studenty může být životní příběh Františka Křižíka velice poučný – zažil totiž jak vzlety, tak pády. Ač pocházel z nuzných poměrů, dokázal se prosadit neuvěřitelně tvrdou prací až na českou „elektrotechnickou“ jedničku 19. století. Nakonec se mu ale v rámci jeho

podnikání stala osudnou určitá marketingová krátkozrakost, když se soustředil jen na inovování svých produktů a nezareagoval na tržní změny,


i „českého Edisona“

které s sebou na začátku 20. století přinesl nástup střídavého proudu. Elektřina je dnes pro nás Evropany samozřejmostí, nad kterou se nikdo

nepozastavuje. Až budete ale zase někdy nastupovat v Praze do tramvaje, vzpomeňte si na Františka Křižíka. I díky jeho přispění má tento dopravní prostředek v našem hlavním městě tak dlouhou tradici. EFektiv / Strana 6


Prodejem kávy a pečiva získali pro Potravinovou banku Jihočeského kraje úctyhodný výtěžek 29 714 Kč.

EFektiv / Strana 7


Potravinová banka Jihočeského kraje

Studenti fakulty znovu pomáhali V minulém EFektivu jsme psali o nové Potravinové bance Jihočeského kraje, k jejímuž vzniku přispěla svou iniciativou i studentka naší fakulty Kristýna Škabradová. Mezitím se Ekonomická fakulta stala také členem této nové dobročinné organizace a studenti podpořili její činnost svými perfektně zvládnutými projekty.

Oba projekty probíhající v rámci celého letního semestru se svými cíli vzájemně doplňovaly. Studenti oboru Řízení a ekonomika podniku pokračovali v předmětu Firma I v projektu CoffeePoint, o kterém jsme rovněž informovali v minulém čísle. Prodejem kávy a pečiva získali pro Potravinovou banku Jihočeského kraje úctyhodný výtěžek 29 714 Kč, ze kterého bude nakoupena potřebná manipulační technika. Obor Obchodní podnikání se v předmětu Logistika zaměřil na získání co největšího počtu

přesnídávek, které z banky následně zamíří k dětem do azylových domů. Prostřednictvím organizace různých kulturních akcí v kampusu jich nakonec získali celé dvě palety – celkem 1761 přesnídávek. Slavnostní předání finančního výtěžku a přesnídávek do rukou předsedkyně Potravinové banky Jihočeského kraje Veroniky Láchové proběhlo 16. dubna 2016 před budovou Ekonomické fakulty.

EFektiv / Strana 8


Bioekonomika

Můžeme si vypěstov plasty, léky nebo kosmetiku? Na tuto a další otázky spojené s poměrně novým tématem bioekonomiky se snaží nalézt odpovědi účastníci mezinárodního kurzu, který pořádá v tomto týdnu Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity. Ve světě se už tímto EFektiv / Strana 9

způsobem nejen vyrábí, ale bioekonomika je dokonce i předmětem vzdělávání na řadě zahraničních škol. V České republice je však tato vzdělávací aktivita Ekonomické fakulty jedinečná.


vat

Plasty z jetele Bioekonomika je udržitelná produkce obnovitelných zdrojů, především biomasy. Trávu, slámu, dřevo nebo odpad ze zemědělství, potravin či z čistírenských

kalů lze na základě nových technologií přeměnit na potraviny, krmiva, bioprodukty nebo energii. Důležitá je biorafinérie, tedy místo, kde se oproti klasické rafinérii na ropu zpracovávají odpady nebo například jetel. Výstupem je pak surovina pro výrobu plastů, někdy i rozložitelných látek pro oděvní průmysl

EFektiv / Strana 10


nebo výrobu léků a kosmetiky. „Odpověď na otázku, zda si tedy můžeme vypěstovat léky či kosmetické přípravky, není tak jednoduchá, ale suroviny pro jejich výrobu jsou celkem snadno dostupné. V tomto případě se totiž už nemusíme spoléhat jen na ropu, uhlí a petrochemický průmysl. Díky novým biotechnologiím je možné krmit biorafinérie organickou surovinou, třeba odpady z kuchyně nebo dřevem, a získat tak surovinu právě pro výrobu bioplastů, léků, krmiva nebo paliv. Všechno má složku bio, tedy biologické, obnovitelné, vypěstovatelné. V tom je celý trik, pěstujeme si zdroje obnovitelně,“ přibližuje podstatu bioekonomiky Eva Cudlínová z Katedy regionálního managementu, která kurz pořádá.

Perpetuum mobile v praxi Zdroje pro takovou výrobu je možné vypěstovat na poli, na louce nebo v lese.

Místo ropy nebo uhlí, kde jsou suroviny uloženy v zemi a lze je čerpat pouze než dojdou zásoby, bioekonomika si své suroviny vyrábí sama.

EFektiv / Strana 11


Díky novým biotechnologiím je možné krmit biorafinérie organickou surovinou, třeba odpady z kuchyně nebo dřevem, a získat tak surovinu právě pro výrobu bioplastů, léků, krmiva nebo paliv.

Důležitá je samozřejmě i recyklace odpadů. Místo ropy nebo uhlí, kde jsou suroviny uloženy v zemi a lze je čerpat pouze než dojdou zásoby, bioekonomika si své suroviny vyrábí sama. Dle slov Evy Cudlínové se o tomto procesu hovoří často jako o kruhové nebo také oběhové ekonomice, kde neexistuje výroba a odpad, protože ten se stává hodnotnou surovinou pro další výrobu a vrací se do procesu.

EFektiv / Strana 12


EFektiv / Strana 13


Téma Kariérního centra

Za kariérou do Prahy Jaké jsou možnosti budování kariéry v tuzemských pobočkách mezinárodních korporací, zjišťovali v dubnu a květnu na vlastní kůži studenti Ekonomické fakulty. S Kariérním centrem EF vyrazili do Prahy, kde na ně čekal program ve společnostech ExxonMobil a Procter & Gamble. Tady mobily nevyrábíme… Čtvrtek 28. dubna, autobusové nádraží, 5:40 hodin – skupinka tvořená velmi časně vstávajícími studenty 4. a 5. ročníku EF vyráží neohroženě vstříc dobrodružství do celoevropského střediska služeb ropného giganta, společnosti ExxonMobil, které sídlí v Praze na Flóře.

zajímavých pozic a benefitů. Zároveň jsem si prohlédl samotné pracoviště a prostory společnosti a vyslechl zajímavé příběhy zaměstnanců,“ vysvětluje Robert Klein. Odpolední část byla zaměřena na průběh přijímacího řízení a studenti se tak dozvěděli rady a tipy k tomu, jak uspět ve výběrovém řízení třeba právě do ExxonMobil. „Jeden den ve společnosti ExxonMobil byl velkým přínosem pro moji budoucí kariéru. Bylo moc

Zde se naši studenti setkali se svými kolegy z dalších českých univerzit a v rámci akce Open day 2016 se od manažerů společnosti v angličtině dozvěděli, co mají jednotlivá oddělení na starosti, jak fungují a jaké procesy v nich probíhají. „Měl jsem zde možnost nakouknout pod pokličku velké nadnárodní korporace, která nabízí celou řadu EFektiv / Strana 14


Jeden den ve společnosti ExxonMobil byl velkým přínosem pro moji budoucí kariéru. Bylo moc zajímavé zjistit, jaké jsou požadavky takto velké mezinárodní firmy.

zajímavé zjistit, jaké jsou požadavky takto velké mezinárodní firmy. Do té doby jsem například nevěděla o BEI testu (behaviorální interview, pozn. redakce). Překvapením pro mě bylo také zjištění, jak multikulturní je zde struktura zaměstnanců,“ hodnotí svou účast na akci Open day Ievgeniia Kuznetsova. Že studenti Ekonomické fakulty mají v této společnosti reálnou šanci uspět, potvrzuje i naše

EFektiv / Strana 15

absolventka Veronika Špačková, která zde před nějakým časem svou kariéru nastartovala.

Welcome to P&G Středa 4. května, autobusové nádraží, 11:40 hodin – skupinka o něco později vstávajících studentů ze 4. a 5. ročníku EF vyráží za dalším pražským dobrodružstvím, tentokrát


do české pobočky společnosti Procter and Gamble. Všichni jistě znáte značky jako Old Spice, Pampers, Jar, Gillette, Always nebo Head and Shoulders. Toto rychloobrátkové zboží patřící do rodiny P&G je dnes prodáváno ve 140 zemích světa. V průběhu odpoledne s manažery P&G si studenti mimo jiné vyzkoušeli také trénink vyjednávacích dovedností. „Návštěva společnosti P&G byla velice inspirativní a poučná. Na okamžik se z nás stali „tvrdí“ vyjednavači cen a prodejci specifického produktu z portfolia P&G top manažerům společnosti, což na mě působilo velice autenticky a odnáším si z toho výbornou zkušenost do budoucna. Pracovat v tomto prostředí by mělo být snem každého mladého člověka, ačkoliv šance na přijetí bohužel v ČR

nepřekračují 1 % z celkového počtu uchazečů. Osobně by mě lákal trainee program, díky němuž je člověk schopen poznat všechna oddělení společnosti během jednoho roku od doby nástupu,“ shrnuje zážitky z exkurze její účastník Martin Babka.

Na okamžik se z nás stali „tvrdí“ vyjednavači cen a prodejci specifického produktu z portfolia P&G top manažerům společnosti, což na mě působilo velice autenticky a odnáším si z toho výbornou zkušenost do budoucna. EFektiv / Strana 16


Rozhovor s personálním ředitelem Jednoty České Budějovice Bohumírem Sýkorou

Zákazníka bychom neměli „nasírat“…

Sounáležitost a spojení života a kariéry s jedním podnikem – pro někoho možn či nereálná představa, pro Bohumíra Sýkoru každodenní realita. Tedy až do 1. sr letošního roku, kdy přesně po 43 letech ve spotřebním družstvu Jednota odchá personálního ředitele a věčného inovátora do důchodu.

EFektiv / Strana 17


ná fráze rpna ází z pozice

EFektiv / Strana 18


Konkurence je tady tvrdší než v západní Evropě. Já ji ale nevnímám negativně, oni nás udržují ve střehu, abychom neskončili jako líní kapři v rybníce.

Jak se dnes, po více než 40 letech, díváte na Jednotu z hlediska současného trhu? Jednota ČB je vždy trochu jiný podnikatelský subjekt ve srovnání se zahraničními podniky. Nemůžeme jim konkurovat cenou nebo kapitálem, musíme tím, čím oni nemohou, nebo na to nejsou zvyklí. My se ohlížíme na mentalitu českého zákazníka, hledáme cestu, kde ho oslovit, jak získat jeho loajalitu nebo

ho vyhecovat. Náš koncept má ovšem i svá negativa. Když vezmeme třeba Globus, tak ten nabízí více nepotravinářského sortimentu. Tady trochu ztrácíme. Zejména u mladé generace. Maminky s dětmi jedou spíše do Globusu, protože si kromě nákupu chtějí dát i to kafe, popovídat, uvolnit se, ale hlavně proběhnout celý obchod a kromě potravin koupit třeba i botičky dětem. Spojí všechno užitečné dohromady, mají z toho zážitek. Snažíme se s tím také něco udělat. Náš marketing teď vyvíjí návrhy, jak to trochu změnit. Konkurence je tady tvrdší než v západní Evropě. Já ji ale nevnímám negativně, oni nás udržují ve střehu, abychom neskončili jako líní kapři v rybníce.

Zmínil jste mentalitu českého zákazníka. Kde u něj podle Vašeho názoru Jednota vyhrává nad zahraniční konkurencí? Lidé hodně vnímají, že jsme česká firma, ve které se cítí dobře. Neříkám, že u nadnárodních korporací je tomu naopak, ale tam se občas zákazníkům nelíbí určité marketingové tahy. To je ten moment, kdy se dá zákazník získat. Cizí společnosti v rámci marketingových fíglů čas od času přehází umístění zboží v prodejně. Vize je taková, že zákazník ztratí svou naučenou cestu, najde a koupí zase něco nového. U nás se to dělá jen tehdy, pokud je to nezbytně nutné.

EFektiv / Strana 19


Český zákazník, když mu to takhle vyměníme, se totiž naštve a nadává. Na základě marketingových výzkumů víme, že se u nás lidé cítí dobře a oceňují, že vždy najdou vše na svém místě. Teď je otázka, jaký přístup je lepší. Já osobně jsem zaměřen na vztahy a pro mě je to tedy signál, že bych neměl zákazníka „nasírat“, ale najít jinou formu, jak ho přesvědčit, aby zkusil nové produkty.

Svou kariéru jste začínal v Kaplici, k Jednotě jste měl blízko už od školních let. Jak se váš vzájemný vztah s celoživotním zaměstnavatelem postupně vyvíjel? Oficiálně jsem do Jednoty Kaplice nastoupil v roce 1973, ale se svým budoucím zaměstnavatelem jsem se setkal již v 6. třídě. Můj táta byl vedoucím samoobsluhy, takže když bylo potřeba, vypomáhal jsem mu. Sotva jsem viděl přes pult, ale už tam vznikal vztah a nikoho časem nenapadlo, že bych měl po škole pracovat jinde než v Jednotě. Začal jsem poté nejdříve na ekonomickém úseku, dělal jsem inventury, mzdy, skladového účetního, vyzkoušel jsem si i provoz. Vyznačoval jsem se tím, že když bylo někde třeba pomoci, tak jsem nikdy neříkal ne. Bral jsem to jako plus, že poznám to, co je v životě třeba poznat. Postupem času jsem se vypracoval - v dnešní terminologii - na oblastního manažera, a tím se utvrdila moje životní cesta – pracovat s lidmi a lidskými dušemi. Zároveň jsem v té době začal nastavovat kvalitu a parametry řízení firmy. Do Českých Budějovic vedly mé kroky v roce 1988. Zde jsem se stal sekretářem, dnes by se dalo říci asistentem či odborným poradcem hlavního představitele družstva. Později se to propojilo i s personálními procesy, a tak zde funguji do dneška.

Brzy po Vašem příchodu čekaly družstvo zásadní změny spojené s pádem socialismu. Jak na tu dobu změn vzpomínáte? Když jsem v Jednotě začínal, tak měla celkem 400 provozních jednotek, ale po roce 1989 docházelo k transformaci družstva a z 2500 zaměstnanců jsme skončili na 500 lidech. Byl to kvas, v 90. letech jsme si připravovali půdu, probíhaly náročné procesy, aby se firma z té „popelky“ začala přetvářet do konkurenceschopného podnikatelského subjektu. Snažili jsme se přejít od minulého direktivního způsobu řízení na řízení procesní. Jednota je z tohoto pohledu svobodným subjektem, jsme ryze česká firma, všechno rozhodování je na top manažerech Jednoty České Budějovice,

Dnes všichni křičí, že nemají peníze na mzdy, ale přitom by stačilo, kdyby manažeři pochopili, že existuje cesta, kterou se dá nejen hodně ušetřit, ale také získat hodně prospěchu pro firmu. Vsadit na to, že vůči zaměstnanci umím fungovat byť náročně, ale laskavě, lidsky, přesvědčit ho o tom, co je potřeba. A za jeho práci mu samozřejmě dát to, co si zaslouží. EFektiv / Strana 20


takže kromě dodržování legislativy si vlastně vše můžeme dělat tak, jak cítíme, že to je nejlepší. V roce 2003 jsme si nastavili budoucí desetileté období, ve kterém jsme se snažili přetvořit formy řízení a vztahů na vyšší úroveň. Postupně jsme krok za krokem měnili to, co bylo potřeba. Já jsem se toho účastnil od samého počátku a stal jsem se duchovním otcem zmíněného rozvoje. Ale bez podpory tahouna a inovátora Jaroslava Froulíka, nynějšího generálního ředitele, by to nešlo. Aby se mohlo něco budovat, musí se proto získat hlava firmy. Když všichni vědí, že generál je pro, tak za ním jdou. Měl odvahu, ta rozhodnutí mohla znamenat úspěch, nebo naopak konec firmy.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad takového strategického rozhodnutí? Názorným příkladem je českobudějovické Terno. V roce 1993 jsme si začali hrát s myšlenkou nového konceptu prodeje potravin. Nebyl problém se dojet podívat do Rakouska, jak to tam funguje. Museli jsme ale počítat s odlišnou mentalitou českého zákazníka. Říkám tomu doba kamenná. Pro začátek jsme otevřeli obří halu bez větších investic a ověřovali jsme, jak zákazník bude vnímat to, co mu nabízíme. V roce 1994 nakonec padlo rozhodnutí postavit Terno. Byli jsme první v regionu. Vzpomínám si, že když jsme dokončili parkoviště, tak za námi chodili různí odborníci a říkali: „No vy jste blázni, co jste to tam postavili? Autobusové nádraží nebo letiště? Vy čekáte celou republiku?“ Když se to spustilo, tak jsme nestíhali doplňovat regály a neměli kam umisťovat auta zákazníků. Po pár dnech prodeje už bylo jasné, že nám původní Terno bude malé, tak jsme ho postupně rozšiřovali až do současné podoby. EFektiv / Strana 21

Zastavme se nyní na chvíli u Vašich kompetencí. Jak vypadá Váš pracovní den? Můj záběr v rámci řízení firmy je hodně široký. Shrnu-li to, tak mým prioritním úkolem je posunování věcí v oblasti personální a v oblasti řízení firmy. Existují dva moduly mé pracovní náplně - operativa a tvůrčí práce. Co se týká mého pracovního dne, tak nejdříve vyřídím poštu, a pak věci týkající se operativy. Nejvíce


I ta největší myšlenka umře, když pro ni nenadchnete lidi.

se ale těším na to, až budu moci tvořit. Nejraději buduji, zdokonaluji, chci mít prostor, abych mohl vše posouvat někam dál. Neustále proto vyvíjím a aktualizuji systémy, se kterými pracujeme, a rozvíjím nové metody směřující ke zdokonalování principů řízení firmy. Dá se říci, že moje úloha je zde ladit piano.

Jak má manažer správně ladit piano? I ta největší myšlenka umře, když pro ni nenadchnete lidi. A ty mohu získat, jen když jim nabídnu spoluúčast na daném projektu. Zaměstnanci jsou vždy rádi, když mohou EFektiv / Strana 22


k něčemu sami přispět, dát něco ze sebe. Na manažerově moudrosti je zvážit a správně nastavit okruh náročnosti a složitosti pro dané typy osob, aby se zbytečně na něčem nezasekli nebo se necítili špatně, když tam inženýři něco mudrují. Je potřeba, aby i zaměstnanci měli to naplnění duše, že se jim

něčím povedlo přispět.

Kde spatřujete rezervy dnešních manažerů? Dnes všichni křičí, že nemají peníze na mzdy, ale přitom by stačilo, kdyby manažeři

Chceme, aby byli lidé vzdělaní. Když má někdo vysokoškolský titul, tak pro mě je to avízo, že má rozhled, odbornost v určitém směru a že tam nehrozí, že bych se netrefil s výběrem na určitou pozici.

EFektiv / Strana 23


pochopili, že existuje cesta, kterou se dá nejen hodně ušetřit, ale také získat hodně prospěchu pro firmu. Vsadit na to, že vůči zaměstnanci umím fungovat byť náročně, ale laskavě, lidsky, přesvědčit ho o tom, co je potřeba. A za jeho práci mu samozřejmě dát to, co si zaslouží. Manažer by neměl nikoho dehonestovat, ale v klidu s každým rozebrat problémy, posunout ho správným směrem. Je to ale umění, ke kterému je potřeba hodně životních zkušeností a obrovská osobní investice manažera. Nicméně každý manažer má svůj styl. Kdo je ranař, tak podřízené „zpucuje“. Typická ukázka je například hodnocení zaměstnanců. Holé neštěstí je jít na kurz, naučit se jak hodnotit zaměstnance, a pak si je pozvat na kobereček a hodnotit je jako nějaký pánbůh. Tudy cesta určitě nevede. Já jsem pochopil, že hodnocení se stane zlatým prospěšným slovem v momentě, kdy se to správně uchopí. Já ho například provádím naprosto neformálně. Každý den zaběhnu mezi své lidi, poptám se, jak to jde, co je nového, jestli nás něco trápí. Když vidím, že je to fajn a něco se mi líbí, tak třeba řeknu – „holky, to se vám povedlo, na to jsem nepřišel ani já!“. Víte, kolik já jsem tímto ušetřil odměn? Samozřejmě, že je také dostanou, ale neštěstí je, když se lidé naučí pracovat jenom za odměny.

Cítíte také u sebe nějaký prostor ke zlepšení? Občas tady s nadsázkou čelím od pana ředitele kritice, že mi některé věci dlouho trvají, dokonce mi bylo nabídnuto, abych se zúčastnil kurzu jak čelit prokrastinaci (úsměv). Ale pozor! To, že se mi nechce něco udělat, to si moc dobře uvědomuji. Je to tím, že jsou momenty, kdy něco prostě udělat nemůžu, i když je to na pět minut práce. Vtip je v tom, že o čem nejsem přesvědčen, tak je pro mě hrozné utrpení to vykonat. To je moje negativní vlastnost, že to natahuju, když se mi něco nechce. Ale důvod znám. Můj životní úděl totiž je, že musím vždy ve všem spatřovat smysluplnost.

Jednota České Budějovice aktivně spolupracuje s Ekonomickou fakultou na programu odborných praxí pro studenty a pro naše absolventy jste bezpochyby zajímavým zaměstnavatelem. Jaké hledisko je pro Vás osobně při výběru nových pracovníků klíčové? Chceme, aby byli lidé vzdělaní. Když má někdo vysokoškolský titul, tak pro mě je to avízo, že má rozhled, odbornost v určitém směru a že tam nehrozí, že bych se netrefil s výběrem na určitou pozici. To vždy říkám studentům na praxích. Za mojí éry, když byl někdo inženýr, tak vesnice smekala klobouky a co ten člověk řekl, to bylo svaté. Dnes už není titul privilegium, ale spíše hlavní předpoklad, abyste mohli dobře a radostně dělat to, co chcete. Když budete vzděláni, můžete dělat vše, na co si vzpomenete. Tedy kromě toho, kde vás odstaví zdravotní stav nebo intriky.

EFektiv / Strana 24


EFektiv / Strana 25


SVOČ 2016

Soutěžilo se i o berlích! Také letos poměřili studenty Ekonomické fakulty síly ve vědecké a odborné činnosti v rámci soutěže SVOČ. Celkem 64 příspěvků představili 21. dubna studenti bakalářských a magisterských oborů a také doktorského programu porotám v jednotlivých odborných sekcích. Novinkou letošního ročníku byla nová sekce zaměřená na prezentaci výsledků týmových specializačních projektů studentů oboru OP. V jednotlivých soutěžních sekcích byly porotami oceněny tyto příspěvky:

Sekce Finance, účetnictví a daně 1. místo: Bc. Jakub Zabloudil: „Tvorba predikčních modelů“ 2. místo: Bc. Božena Zítková: „Aspekty stanovení převodních cen v podmínkách ČR“ 3. místo: Bc. Jana Minarčíková: „Využitelnost moderních metod hodnocení finanční situace podniku (ukazatele EVA, MVA a průměrné náklady kapitálu)“

Sekce Řízení malých a středních podniků a marketing 1. místo: Vít Miláček: „Možnosti uplatnění vybraných logistických technologií a metod ve vybraném podniku“ 2. místo: Bc. Petra Wernerová: „Systém řízení kvality ve vybraném podniku“ 3. místo: Bc. Veronika Hrabáčová: „Tvorba business plánu a návrh jeho využití v podnikání“

Sekce Ekonomika 1. místo: Bc. Šárka Melicharová: „Oceňování podniku jako celku“ 2. místo: Bc. Jan Krátoška: „Efektivnosti výrobních faktorů v podniku“ 3. místo: Bc. Radek Chýna: „Vypovídací schopnost ukazatelů finančního zdraví“

Sekce Informatika a kvantitativní modely v ekonomii 1. místo: Jan Pech: „Propojení aplikace s databází Ministerstva financí ARES“ 2. místo: Bc. Jakub Bárta: „Vývoj aplikace pro OS Android a její uvedení na trh“

EFektiv / Strana 26


Přihlásila jsem se na poslední chvíli, takže jsem vše doháněla a nevěděla, do čeho jdu. Na nervozitu pak nezbyl žádný čas.

3. místo: Bc. Jan Šimeček: „Revizní aplikace pro Merlin (UHF RFID reader)“

Šárka Melicharová (ÚFŘP): „Oceňování podniku jako celku“

Sekce (Udr)žitelnost v regionu 1. místo: Iva Studená: „Rurální tradice v nové době“ 2. místo: Michal Kovařík: „Obraz podnikatele v očích veřejnosti“ 3. místo: Roman Buchtele: „Kolektivizace ve vnímání rurální a urbánní komunity“

Sekce Marketing, obchod a cestovní ruch (specializační projekty) 1. místo: Bc. Tomáš Vrchota, Bc. Radim Koreš, Bc. Lukáš Chlasták: „Zefektivnění online marketingové komunikace produktu affari CRM“ 2. místo: Bc. Tereza Procházková, Bc. Zuzana Fořtová: „Marketingová komunikace vybraných akcí agentury Kultur - Kontakt“ 3. místo: Bc. Lukáš Chládek, Bc. Milan Pavlásek: „Specializační projekt - HOUFEK“

Někteří z výherců se s námi podělili o odpovědi na tyto otázky: 1. S jakými pocity jste vstupoval/a se svou prezentací před komisi? Jak jste bojoval/a s případnou nervozitou? 2. Představíte nám ty nejzajímavější závěry Vašeho soutěžního příspěvku? 3. Co Vás motivovalo k výběru Vašeho tématu závěrečné práce?

EFektiv / Strana 27

1. Před komisi jsem nastupovala „nervní jako pes“ s třesoucími se koleny. Pro zmírnění nervozity jsem si nachystala kartičky s poznámkami, ale během prezentování jsem si na ně ani nevzpomněla. 2. Nejdůležitějším závěrem a současně cílem mé práce bylo stanovit hodnotu oceňovaného podniku, která činila ke konci roku 2014 přibližně 1,39 mld. Kč. Do výsledné hodnoty podniku vstupuje řada faktorů, které je třeba vzít v úvahu, aby nedošlo ke zkreslení reality a výsledného ocenění. 3. Téma oceňování je poměrně aktuální. Zaujalo mě zejména tím, že se netýká pouze jednoho oboru, ale prolíná se do něj celá řada dalších - finanční analýza a plánování, management či účetnictví a spousta dalších. Vít Miláček (ŘEP): „Možnosti uplatnění vybraných logistických technologií a metod ve vybraném podniku“


1. Před komisi jsem vstupoval nadvakrát. Poprvé mě zradila technika, napodruhé již vše vyšlo podle plánu. Nervózní jsem samozřejmě trošku byl, nicméně vždy, když je člověk nervózní, je dobré mít se o co opřít. Prezentoval jsem s berlemi a sádrou na levé noze. Doteď tajně doufám, že jsem se nestal prvním vítězem SVOČ z lítosti (úsměv). 2. Zabýval jsem se analýzou logistického systému jednoho z českobudějovických podniků, na jejímž základě došlo k návrhům

možností uplatnění určitých logistických technologií. Potencionálně nejpřínosnějším návrhem byla optimalizace distribučních cest, která zmíněné společnosti může přinést roční úsporu nákladů až 1,5 mil. korun. 3. Dříve, než samotné téma, jsem měl vybraný podnik, ve kterém chci svou práci psát. Zároveň jsem nikdy neměl rád vykonávání zbytečných činností navíc. Když jsem tyto dvě skutečnosti spojil dohromady, vzniklo téma mé bakalářské práce.

EFektiv / Strana 28


Chtěl jsem si zvolit něco zajímavého z oblasti finanční analýzy, ale neměl jsem konkrétní nápad na své vlastní téma. Z těch nabízených mě toto oslovilo myšlenkou, že bych mohl vytvořit něco vlastního, nového.

Iva Studená (SPVS): „Rurální tradice v nové době“ 1. Celou soutěž jsem brala sportovně a ani na malou chvíli jsem neuvažovala o vítězství. Přihlásila jsem se na poslední chvíli, takže jsem vše doháněla a nevěděla, do čeho jdu. Na nervozitu pak nezbyl žádný čas.

1. Především jsem si byl vědom skvělých příspěvků každého z účastníků a nechtěl to pokazit. Rovněž to byl pocit napětí, které se mísilo s obavami, abych sdělil vše důležité a nemluvil z cesty. S nervozitou jsem se po zkušenostech bojovat nepokoušel a doufal jsem, že mi naopak pomůže - alespoň se to o ní říká (úsměv).

2. Kromě standardních výsledků, které potvrdily důležitost zemědělské komunity v rurálních oblastech

2. Během roku 2015 v ČR zbankrotovalo přes tisíc obchodních

a rozvojovou výhodu obcí v blízkosti měst, jsem se z dotazníkového šetření například dozvěděla, že by nejvíce pomohly rozvoji obcí labutě, anebo že nejlepší způsob jak šetřit životní prostředí, je nepoužívání prezervativů (úsměv).

společností. Modely, které včas odhalí blížící se úpadek, jsou proto velmi užitečné. Dva takové jsem vytvořil. Pokud budou dostatečně spolehlivé, podniky mohou následně vhodně reagovat a udržet se na bitevním poli tržní konkurence.

3. Asi fakt, že to není běžné téma na Ekonomické fakultě a zadání navíc vypadalo jako výzva. Holka z města se musela vydat do terénu a snažit se proniknout do venkovské komunity, zvláště pak do komunity zemědělců.

3. Chtěl jsem si zvolit něco zajímavého z oblasti finanční analýzy, ale neměl jsem konkrétní nápad na své vlastní téma. Z těch nabízených mě toto oslovilo myšlenkou, že bych mohl vytvořit něco vlastního, nového.

Jakub Zabloudil (ÚFŘP): „Tvorba predikčních modelů“

EFektiv / Strana 29


EFektiv / Strana 30


EFektiv / Strana 31


Druhý ročník semináře

Budějovické ekonomické dny podruhé Druhý ročník semináře Budějovické ekonomické dny na téma Sociální podnikání a sociální zemědělství byl zahájen 4. dubna 2016 slovy děkana EF JU Ladislava Rolínka, který připomněl Muhammada Yunuse, lareuáta Nobelovy ceny za mír, a vyzdvihl významné aspekty sociálního podnikání, zejména aspekt „dělejme vše s radostí“. Společenský význam na prvním místě Nutno říci, že radost ze své práce byla znát i z účastníků semináře. Ten byl rozdělen na dvě sekce - dopolední věnovanou sociálnímu podnikání obecně a odpolední zaměřenou přímo na sociální zemědělství. Jak už je při podobných akcích na naší fakultě zvykem, i občerstvení odpovídalo náplni semináře, káva i zákusky totiž pocházely ze sociálních podniků.

Dopolední část zahájila ambasadorka a konzultantka sociálního podnikání Jitka Čechová, která seznámila posluchače s principy sociálního podnikání. Tomáš Chovanec z Centra pro komunitní práci jižní Čechy zdůraznil v rámci sociálního podnikání důležitost sociálního zemědělství, v jehož rámci lze nalézt uplatnění i pro pracovníky, jejichž aktivita by čistě ekonomicky nedávala smysl, ale ze společenského pohledu jejich zapojení do práce

velký smysl má. Jako další se svým příspěvkem vystoupil Václav Prokop, jenž se například podílel na založení dvou chráněných dílen, pražírny kávy Drahonice či dvou tréninkových kaváren. I přes nesnadné začátky se jemu a jeho kolegům postupně daří naplňovat heslo „vzdělat/socializovat/zaměstnat/generovat zisk“. Dopolední sekci uzavírala Iva Černá z Fokus ČB, jež představila posluchačům obchod L’Skříň boutique, v němž pracují lidé s psychiatrickými problémy. Iva Černá zdůraznila fakt, že sociální služba se nerovná sociálnímu podnikání, což může vést k mnoha problémům zejména v začátcích podnikání.

Dopolední sekci uzavírala Iva Černá z Fokus ČB, jež představila posluchačům obchod L’Skříň boutique, v němž pracují lidé s psychiatrickými problémy. EFektiv / Strana 32


Jan Moudrý mimo jiné představil připravovaný nový obor Multifunkční zemědělství, který v sobě zahrnuje také sociální zemědělství a měl by být na Jihočeské univerzitě otevřen na podzim 2017.

Odpoledne ve znamení sociálního zemědělství Odpolední část věnovanou sociálnímu zemědělství zahájil státní tajemník Ministerstva zemědělství Jiří Bakalík, jenž představil možnosti finanční a legislativní podpory, ale zdůraznil, že primární iniciativa musí přicházet zespoda. Další exkurzí do praxe sociálního podnikání bylo vystoupení Jiřího Netíka z organizace Pomoc Týn nad Vltavou, který se věnuje sociálnímu podnikání v zemědělství už od roku 1990. Seminář uzavřel Jan Moudrý ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Mimo jiné představil připravovaný nový obor Multifunkční zemědělství, který v sobě zahrnuje také sociální zemědělství a měl by být na Jihočeské univerzitě otevřen na podzim 2017. Na výuce oboru se bude podílet také naše fakulta. EFektiv / Strana 33

Win-win-win Závěrem shrnul seminář proděkan pro vědu a výzkum Miloslav Lapka, který připomněl podtitul loňského ročníku „Jde to i jinak“ ve smyslu možnosti podnikat např. i bez „klasických“ peněz a dovolil si vyslovit možné heslo letošního ročníku „Jde podnikat i s jinými“, což označil za win-win-win strategii. Vyhrává sociální podnikatel skrze


Jak už je při podobných akcích na naší fakultě zvykem, i občerstvení odpovídalo náplni semináře, káva i zákusky totiž pocházely ze sociálních podniků.

dobrý pocit z pomoci a smysluplné činnosti pro společnost, vyhrávají samotní pracující, již často dají skrze práci v sociálním podniku svému životu nový smysl a vyhrává také

společnost jako taková, protože dlouhodobě začleňuje a učí ty, kteří to potřebují. Cíl, za kterým stojí zato jít, ač překážky mohou být někdy zdánlivě nepřekonatelné. EFektiv / Strana 34


Lidé EF na cestách

Náš chorvatský de V dalším pokračování rubriky Lidé EF na cestách se dozvíte o zážitcích z chorvatského ostrova Rab rovnou od dvou studentek EF – Kláry Hošinské a Ivany Zímové.

EFektiv / Strana 35


enĂ­k EFektiv / Strana 36


Začátkem měsíce května jsme měly jako studentky oboru Obchodní podnikání možnost vycestovat s dalšími spolužáky prostřednictvím Katedry obchodu a cestovního ruchu Ekonomické fakulty na exkurzi do Chorvatska. Co jsme v těch čtyřech slunných dnech všechno zažily? Pojďme společně zalistovat naším chorvatským deníkem…

Den 1: Dobro došli Z Českých Budějovic jsme všichni společně vyjížděli ve středu 4. května v pozdních večerních hodinách s plánovaným příjezdem do cílové destinace ve čtvrtek dopoledne. V průběhu cesty jsme měly možnost získat zajímavé informace prostřednictvím vedoucího výpravy Petra Štumpfa a zkušené průvodkyně Zdeny, která je v Chorvatsku skoro jako doma. Někteří studenti si cestou také na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to je mluvit do mikrofonu a informovat „účastníky zájezdu“ o dané lokalitě. K dosažení cílové destinace na ostrově Rab bylo nutné využít trajektovou dopravu. Ta nás na druhý pokus společně s autobusem převezla na druhý břeh – EFektiv / Strana 37


V průběhu cesty jsme měly možnost získat zajímavé informace prostřednictvím vedoucího výpravy Petra Štumpfa a zkušené průvodkyně Zdeny, která je v Chorvatsku skoro jako doma.

EFektiv / Strana 38


EFektiv / Strana 39

K do trad vítěz odm


ovršení prvního dne zbývala diční chorvatská večeře a vyhlášení zného týmu, pro který byly měnou místní chutné produkty.

náklaďák plný plynových bomb měl totiž přednost před všemi ostatními. Ubytování i stravování jsme měli předem zajištěné v apartmánech ve vesničce Supetarska Draga, kam studenti z naší fakulty jezdí tradičně už několik let. Po příjezdu na místo všichni uvítali možnost lehkého odpočinku k načerpání energie, kterou jsme při cestě ztratili. Již v brzkém odpoledni pro nás byl připraven program ve formě týmové geolokační hry. K dovršení prvního dne zbývala tradiční chorvatská večeře a vyhlášení vítězného týmu, pro který byly odměnou místní chutné produkty.

Den 2: Na moři Náš druhý den začínal bohatou snídaní. Po ní nás čekal výlet lodí, se kterou jsme se plavili kolem ostrova. K nejzajímavějším zastávkám patřil místní fjord Zavratnica, ve kterém se nachází vrak německé minonosky, jež zde byla potopena ke konci druhé světové války. V této oblasti se navíc natáčely také některé scény z legendárních filmů o Vinnetouovi. Před obědem jsme si všichni užívali polední siesty a slunečních paprsků na místní oblíbené písčité pláži. K obědu jsme měli rybu škarpinu, kterou pro nás připravila kapitánka lodi. Samozřejmě až po její konzumaci jsme se dozvěděli, že tato pochoutka je v syrovém stavu jedovatá. Po návratu na pevninu následovala cesta do rodinné firmy Natura Rab. Zde nám byla nabídnuta ochutnávka domácích přírodních produktů EFektiv / Strana 40


(pálenek, čaje a medu). Všechny produkty jsou tvořeny na přírodní bázi, převážně z rostlinných plodin, bylinek či medu. Večer na nás čekalo další příjemné překvapení - tentokrát v podobě návštěvy večerního městečka Rab.

Den 3: Křížem krážem Rabem Předposlední den exkurze začal prohlídkou Hotelu Imperial, kde nás osvěžujícím drinkem přivítal sám ředitel hotelu. Dalšími zastávkami byly hotely Carolina s krásnými zátokami s průzračnou vodou a komplex San Marino v Loparu. Jednotlivými ubytovacími zařízeními nás provedl zkušený místní odborník Petar Žigo. Odpoledne nás čekala další geolokační hra. Tentokrát opravdu zapeklitá, odehrávající se v historickém centru města Rab. Poté, co jsme se všichni úspěšně setkali v cíli, stal se na chvíli hlavním průvodcem student Jirka, který měl za úkol provést nás po městě

a poukázat na místní atraktivity. Velkým překvapením pro nás byla tradiční (hlučná) chorvatská svatba, na kterou jsme po cestě

Odpoledne nás čekala další geolokační hra. Tentokrát opravdu zapeklitá, odehrávající se v historickém centru města Rab.

EFektiv / Strana 41


K nejzajímavějším zastávkám patřil místní fjord Zavratnica, ve kterém se nachází vrak německé minonosky, jež zde byla potopena ke konci druhé světové války.

náhodou narazili. Před zpáteční cestou nám ještě zbyl čas na návštěvu supermarketu místní obchodní sítě Konzum, kde jsme nakoupili typické chorvatské potraviny a suvenýry. Poslední večer začal degustací vín v režii studentů a končil společným zpíváním českých hitů za doprovodu kytary.

Den 4: Zpátky domů Den odjezdu byl tady. Vyráželi jsme již brzy ráno, abychom stihli návštěvu poslední plánované zastávky - města Rijeka. Zde proběhlo setkání s docentkou Mirjanou Kovačić z místní univerzity, která nám ukázala to nejzajímavější ve městě - přístav, promenádu nebo „voňavé“ rybí trhy. Cestou domů nás doprovázelo poměrně deštivé počasí, ale to už nám nevadilo. Zpáteční cestu jsme všichni strávili sdílením společných zážitků a fotografií – a ty už nám nikdo nikdy nevezme! Bylo skvělé poznat Chorvatsko trochu jiným způsobem než jen typickým „dovolenkováním“.

EFektiv / Strana 42


časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity

EFektiv | ISSN 2336-3053 | Vydává Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích | www.ef.jcu.cz

EFektiv / Červenec 2016  

Časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

EFektiv / Červenec 2016  

Časopis Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Advertisement