Issuu on Google+

5. dubna 2012 | číslo 14 | ročník 42

Noviny zdarma nejen pro havíře Dubnové bezpečnostní heslo:

Pád horniny – častý a zbytečný zdroj úrazu!

Vznik otřesů minimalizuje prevence a rady odborníků

Podpořte nás!

Ze světa Čína: hlad po uhlíí roste Čí PEKING – Čína je s více než 3 mld. tun roční těžby největším producentem uhlí na světě. Přesto nedokáže pokrýt rostoucí domácí poptávku, která se za léta 2005–10 zvýšila o 50 %, na zhruba polovinu celkové světové spotřeby uhlí. Příčinou je mj. růst výroby elektřiny a produkce těžkého průmyslu; 80 % elektřiny totiž Čína generuje v tepelných elektrárnách spalujících uhlí, země vyrábí i přes polovinu světové produkce oceli. Roste proto poptávka po koksovatelném uhlí. Se 180 mil. t dovozu v roce 2010 je Čína také největším světovým dovozcem. Zatímco v r. 2000 přes 16 milionů tun koksovatelného uhlí vyvezla, v roce 2010 již bylo přes 50 mil. t dovezeno, dokonce i z Kolumbie. Zdroj: www.worldcoal.org

Vysvětluje také možný vliv otřesů na výškové stavby. „Intenzita důlních otřesů je nesrovnatelně nižší než v případě zemětřesení, všechny stavební objekty přitom podle českých zákonů musí být zabezpečeny proti účinkům zemětřesení,“ objasnil Ptáček. Rozhovor se dotýká také preventivních opatření, která OKD ve spolupráci s odborníky realizuje. Zatím sice nikdo nedokáže otřesy předpovědět, specialisté však s pomocí moderní techniky umí rozeznat oblasti k nim nejnáchylnější. Tam přichází na řadu mimo jiné takzvaná protiotřesová střelba. „Děláme všechno pro zajištění větší bezpečnosti horníků pracujících pod zemí. Pokrok je viditelný doslova rok od roku, úroveň protiotřesové prevence je dnes úplně jiná než před 20 nebo 30 lety,“ dodal Ptáček. Vladislav Sobol Celý rozhovor s Jiřím Ptáčkem najdete na straně 4.

Ing. Jiří Ptáček, Ph.D.

Jiří Ptáček, vědec z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, se vzorky hornin získanými vrty na Dole Paskov. která přinášejí mnohem podrobnější a aktuálnější zpravodajství než před lety. Redakce Horníka proto oslovila odborníka na slovo vzatého, Ing. Jiřího Ptáčka, Ph.D. z oddělení geomechaniky a báňského výzkumu Ústavu geoniky Akademie věd ČR. V rozsáhlém rozhovoru vysvětluje nejen to, jak a proč otřesy vznikají, ale vyjadřuje se také

OSTRAVA – O důlních otřesech se v poslední době na Karvinsku mluví a píše stále častěji, mnohdy bez znalosti odborných argumentů. V internetových diskusích se lidé ptají, jestli otřesy nemohou ohrozit například výškové stavby. Někteří obyvatelé regionu si myslí, že těchto jevů je čím dál tím více, jiní to připisují všetečným médiím, zejména internetovým,

k historickému vývoji. „Otřesy vznikaly již na počátku minulého století a jejich projevy na povrchu byly často intenzivní. Nyní probíhá těžba ve větší hloubce než dříve, takže by se mohlo zdát, že i četnost otřesů bude větší. Ale není to tak úplně pravda,“ dodává Ptáček s odkazem na fyzikální zákonitosti a účinnější opatření proti vzniku otřesů.

Jaro v bytě aneb jak na Velikonoce Pro sváteční výzdobu se hodí oranžová v kombinaci se zelenou, radí Anna Blagoevová KARVINÁ – Stejně jako na Vánoce zdobí většina z nás své obydlí také na svátky jara – Velikonoce. Pole působnosti je široké. Několik tipů a rad, jak dosáhnout kýženého výsledku, nám poskytla floristka a zahradnice z Kouzla zahrad v Karviné – Starém Městě Anna Blagoevová. „Variant sváteční výzdoby bytu či domu je hned několik. Někdo preferuje výzdobu v přírodním duchu, jiný vítá barevnost a netradičnost. K tomu přistupují módní barevné odstíny, které platí pro danou sezonu. V současné době je třeba pro květinovou vazbu módní barvou fialová a všechny její odstíny. Pro Velikonoce bych ale doporučila spíše veselejší barvy, třeba oranžovou v kombinaci se zelenou,“ říká Blagoevová. Pokračování na straně A přílohy

FOTO: Nikol Klimšová

Petra Mašínová ředitelka PR a komunikace

Pokrok v protiotřesové prevenci je viditelný na každém kroku. Její úroveň je dnes úplně jiná než před 20 nebo 30 lety

FOTO: Radek Lukša

V polovině l i ě bř března jsme udělali první oficiální krok k tomu, abychom prodloužili budoucnost Dolu Karviná o dalších dvacet let. Podali jsme na ministerstvo životního prostředí tzv. ohlášení záměru pokračování hornické činnosti v tomto dole, konkrétně závodě ČSA, do roku 2035. Protože držíme slovo, informovali jsme o svých plánech občany Starého Města u Karviné a stejně jako v případě orlovské osady Výhoda v minulém roce jsme uspořádali veřejné jednání mezi obyvateli Karviné, na jejichž životy by měla případná těžba vliv, a zástupci OKD. Atmosféra byla v aule karvinské univerzity především na začátku diskuse bouřlivá. Vždyť dorazila více než tisícovka Karvinských. Ale postupem času převládl věcný tón a konkrétní dotazy týkající se našich plánů na těžbu pod Starým Městem a toho, co vše musíme splnit, abychom vůbec mohli báňský úřad požádat o povolení k hornické činnosti. Co teď potřebujeme nejvíce, je podpora Vás, našich kolegů. Právě Vy a Váš hlas mohou přesvědčit veřejnost v regionu o tom, že činnost OKD je pro náš kraj důležitá. Že si uvědomujeme, že těžba uhlí má i své negativní dopady na okolí, ale pozitiva jednoznačně převažují. Dáváme práci přímo osmnácti tisícům lidí a další desítky tisíc jsou na naší činnosti na dodavatelské i odběratelské stránce řetězce závislí. A hlavně, co řadě kritiků při útocích na OKD chybí, jsou věcné argumenty. Převažující emoce činí celou diskusi nepřehlednou a brání věcné debatě o budoucnosti OKD, Karviné, ale i celého regionu. Chcete-li se o záměrech OKD pod Starým Městem u Karviné a Výhodou dozvědět více, podívejte se na nově zřízené webové stránky www.karvina-staremesto.cz a www.orlova-vyhoda.cz, kde jsou Vám všechny informace v přehledné formě k dispozici.

Dnes s přílohou VELIKONOCE 2012 2

Zahradnice Martina Ramachová s náručí jarních květin pro velikonoční výzdobu.

Otřesy O tř vznikaly ik l již na počátku čátk minuléi lé ho století a jejich intenzita tehdy na Ostravsku nebo Petřvaldsku byla mnohdy vysoká. Také jejich projevy na povrchu byly často intenzivní. Nyní probíhá těžba ve větší hloubce než dříve, takže by se mohlo zdát, že i četnost otřesů bude větší. Ale není to tak úplně pravda. Vyšší tlaky usnadňují plošně pravidelnější rozložení napětí, takže ohniska jejich koncentrace jsou méně četná. Navíc opatření proti vzniku otřesů jsou v současnosti lepší a účinnější než dříve, pravděpodobně tedy mnoha otřesům zamezí.

Vyjednávání kolektivní smlouvy jde do finále OSTRAVA – Odborová stávka za navýšení platů v OKD nebude. Hlasování o ní se zúčastnil nedostatečný počet zaměstnanců společnosti. Podle zákona o kolektivním vyjednávání mohou odbory stávku vyhlásit, pokud se hlasování zúčastní nejméně polovina všech zaměstnanců, z nichž alespoň dvě třetiny dají ke stávce souhlas. Stávkovou pohotovost, vyhlášenou 28. března, odvolaly odbory oficiálně v pondělí 2. dubna. Definitivní vyjednávání o dodatku ke kolektivní smlouvě pro letošní rok mělo proběhnout tento týden. Ve hře je návrh zprostředkovatele na zvýšení tarifních platů o 3 procenta od dubna. „Považujeme ho za dobrý kompromis jak pro zaměstnance, tak pro firmu,“ řekl ke stanovisku zprostředkovatele mluvčí OKD Vladislav Sobol. O konečných výsledcích vyjednávání budeme informovat. red


2 | www.okd.cz

Z OKD

číslo 14 | ročník 42

Z Dolu ČSM na Darkov jedou pásové dopravníky

Úkol splněn, společný tým báňských záchranářů a hasičů odnáší postiženého.

Báňští záchranáři měli cvičení s hasiči na paskovské úpravně

Záchranář prohledává uhelný most. PASKOV – Dým valící se z uhelného mostu, požár na pásovém dopravníku, dva pracovníci dočasně nezvěstní. S těmito informacemi se setkali báňští záchranáři a hasiči, když poslední březnové úterý dorazili na úpravnu Dolu Paskov v areálu bývalé paskovské šachty. „Kouř jsem vytvořil pomocí dýmovnice, aby simuloval požár vzniklý na dopravníkové trati,“ uvedl Vojtěch Nezval, vedoucí oddělení řízení jednotek požární ochrany moravskoslezského Hasičského záchranného sboru (HZS). Paskovští závodní záchranáři zase v objektu úpravny „nastražili“ figuríny představující poraněné pracovníky. Úkol – zachránit osoby, zlikvidovat oheň!

Tématem bylo zdolání mimořádné události v povrchovém provozu důlního podniku podléhajícího předpisům o hornické činnosti. Z radvanické centrály kvůli tomu dorazily dvě čety báňských záchranářů z Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS) a s houkáním přijeli hasiči z Frýdku-Míst-

ku. Oranžové šlehovky se smísily s modrými požárnickými obleky, záchranáři popadli proudnice a hadice na hašení vodou, rozdělili si s hasiči nosítka pro evakuaci postižených a vyrazili do akce. Jedna parta na uhelný most, druhá pod střechu. „Všichni se postupně po etapách prostřídali ve vyhledávání osoby v zakouřeném prostoru a v transportu zraněného pomocí lezecké techniky z výškových prostor,“ přiblížil Václav Tesarčík, manažer projektu čerpání dotace z Evropských sociálních fondů. Na „prádle“ se podle něj cvičilo v březnu už potřetí, a to díky Komplexnímu vzdělávacímu programu pro pracovníky báňské záchranné služby, financovanému z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. „Klaplo to, i když máme rozdílné vybavení. Odlišné používáme vysílačky i dýchací přístroje. Báňští záchranáři si volí

Novou linku odtěžení prověří nájezd porubu 391 006 na severním závodě stonavské šachty. „Nejprve trochu historie. O vzájemném propojení stonavské a darkovské šachty se totiž začalo uvažovat v souvislosti s otázkou vhodného řešení větrání v oblasti 5. kry Dolu Darkov. Ta leží na samém jižním okraji jeho dobývacího prostoru. Proto odvětrávání a zajišťování příznivých jak plynových, tak mikroklimatických podmínek bylo z darkovské strany dost komplikované,“ přiblížil hlavní inženýr závodu Petr Lesniak. Ražby vedené z obou stran byly zahájeny v roce 2000 a k historickému propojení šachet došlo v březnu roku 2004. „Po vzájemném probití překopů 2004 za strany Dolu Darkov a 5000/1 od Dolu ČSM to umožnilo přivádět úvodní větrní proud z úrovně čerstvě otevřeného pátého patra na našem severním závodě nejkratší cestou do uvedené darkovské kry,“ řekl Lesniak s tím, že to prospělo také Dolu ČSM. Propojení zde zjedno-

Odtěžení na stonavské šachtě, v dáli ve tmě je ta darkovská. dušilo, a to zejména z hlediska větrání, další rozfárávky v oblasti 0. a 1. kry. „Nyní tento strategický propoj nanovo nabývá na významu. Vedení OKD rozhodlo odtěžovat energetické uhlí z 0. kry na Dole ČSM podzemím na Důl Darkov. Konkrétně zásoby ze 39. a poté i 40. sloje,“ líčil Lesniak. Závodní obou dolů aktualizovali Společná opatření, která ve zcela nové formě řeší problematiku společného propojení v tematických celcích rozdělených na opatření delimitační, bezpečnostní včetně řešení předvídatelných druhů havárií, technická opatření v oblasti elektro a rozvodu médií a zvlášť opatření pro společný rozvod klimatizace.

Na donedávna téměř opuštěných spojovacích překopech se objevily tři pásové linky odtěžení, dvanáctistovky Belt. Z darkovské strany dopravník o délce 540 metrů, nainstalovaný přes dva hrázové objekty na díle 2003, a další dopravníková souprava s délkou 350 metrů na díle 2004. Ze strany stonavské šachty je to 360 metrů „pásovky“ na díle 5000/1. „Firma Bastav CZ se zhostila montáže dopravníků, VOKD pak elektroinstalací a též devadesátimetrové překopní ražby pro zefektivnění systému odtěžení,“ dodal Lesniak. Po téměř celé délce překopu 2003 museli dělat přibírku chlapi z Dolu Darkov. Radek Lukša

Pedagogové SŠTaS Karviná versus OKD Badmintonový turnaj byl dárkem těžební společnosti škole k významnému datu – Dni učitelů

Lezecké cvičení bylo pod střechou. oděv podle druhu zásahu, my oblékáme stále stejný, ať vyjíždíme k ohni, babičce zaseknuté ve výtahu, anebo k dopravní nehodě,“ dodal Nezval. Radek Lukša

KARVINÁ – 420. výročí narození Jana Ámose Komenského oslavovali ve středu 28. března pedagogové karvinské Střední školy techniky a služeb (SŠTaS) spolu ze zástupci společnosti OKD, pro jejíž šachty připravují už třetím rokem zámečníky a elektrikáře pro důlní provozy. „Sehráli jsme v jejich tělocvičně regulérní badmintonový turnaj. Byl to dárek ke Dni učitelů pro partnerskou školu od OKD,“ vysvětloval personalista František Kurial, který nastoupil v šestihlavém mužském týmu těžební společnosti. Učitelů bylo o dva více, včetně jedné dámy. Avšak ani účast ředitelky SŠTaS Ivy Sandriové k získání poháru nepomohla, nejlépe si totiž vedli Libor Dürrer s Karolem Magicem z OKD. „To, kdo vyhrál, není důležité. Hlavní je, že jsme strávili příjemné sportovní odpoledne,“ shodovali se hráči badmintonového turnaje. OKD něco podobného pořádalo poprvé, personalisté nicméně nevyloučili, že se z toho může stát tradice. Spolupráce školy s těžaři totiž obnovou českých učňov-

ských hornických tříletých oborů – přičemž po dvaceti letech historicky první vyučenci vyjdou letos v červnu – nekončí. „Naopak, otevření maturitního hornického oboru se stane v září další přelomovou

událostí,“ nechala se slyšet ředitelka Sandriová s tím, že nové učně pro důlní obory chce SŠTaS nabírat nejen v typicky hornickém ostravském a karvinském regionu, ale i na Bruntálsku či Krnovsku. uzi

FOTO: Radek Lukša

Na dopravníkovém uhelném mostě simulovaně hořelo, zůstal tam jeden pracovník, dalšího spouštěli pod střechou

ČSM-SEVER – Nájezd dalšího rubání 391 006, vybaveného středním dobývacím komplexem z programu POP 2010, obsluhovaným kolektivem hlavního předáka Romana Valchaře, prověří v nejbližších dnech – po rozjezdu porubu na plný výkon – novou linku odtěžení zprovozněnou na severním závodě Dolu ČSM. Vede k sousedům, na Důl Darkov!

FOTO: Radek Lukša

FOTO: Radek Lukša

Propojení umožňuje kvalitní odvětrávání důlních pracovišť a také lepší rozfárávky

Do badmintonových bojů se zapojila i ředitelka školy Iva Sandriová.

Anketa Horníka

Učitelé vesměs žáky hornických oborů chválí. Jsou to šikovní kluci! U příležitosti badmintonového turnaje mezi pedagogy SŠTaS a zástupci OKD jsme se karvinských učitelů zeptali: Jak jste spokojeni se žáky hornických oborů a jak jim jde učení? Jaromír Maslovský, třídní učitel 3. r. důlní elektrikáři Se žáky jsem velice spokojený, učivo je baví. Všech deset žáků, kteří nastoupili, bude letos skládat zkoušky. Já si také musel oživit učební látku, protože za 20 let se toho na dolech hodně změnilo, technika šla dopředu. Učivo je docela náročné, přibyla výpočetní technika, jiné jsou i stroje a elektrozařízení.

Vilém Pitřík, učitel odborného výcviku Vedu žáky v odborném výcviku na dole Karviná – Armáda. Žáci mého 2. ročníku si museli na začátku zvyknout na pravidelnou a přesnou docházku na praxi, také na provoz a naučit se dodržovat všechny bezpečnostní předpisy v dole. Včetně používání všech bezpečnostních pomůcek. Ale zvládli to na jedničku, jsem s nimi spokojený.

Zdeněk Smištík, učitel odborného výcviku: Učím žáky 1. ročníku v oboru elektro. Každý druhý týden mají praxi na dolech Darkov či ČSM. Teď s nimi probírám třeba základní zapojení elektrických obvodů s následným zaměřením na důlní prvky. Nejvíce je z učiva baví zapojování proudového chrániče. Kluci se snaží, myslím si ale, že ve 2. ročníku se budou činit ještě více, protože budou mít větší motivaci.

Petr Urbansky, učitel odborného výcviku svařování: Vyučuji žáky 3. ročníku kurzu svařování. Řekl bych, že ze začátku je svařování bavilo nejvíce. Bylo to něco nového. Některé z nich to baví doposud, jiní trošku polevili. Ale celkově mají snahu a dobrý přístup k práci. Teď se žáci připravují na zkoušky a vím, že jim jde lépe praxe než teorie. Ale snad se ve světě neztratí! Nikol Klimšová


www.ihornik.cz | 3

5. dubna 2012

Z místa plenění až na místo upínání po závěsné drážce DARKOV – Pečlivá příprava, nová technická a organizační řešení, výborná součinnost zúčastněných kolektivů, vedoucích techniků a specialistů... Důl Darkov má za sebou další veleúspěšný překliz střední technologie POP 2010. Kolektivy strojního vybavování SLD 1 vedoucího úseku Lubomíra Kokošínského a hlavního předáka Zbyňka Glogara ve spolupráci s dodavatelským rubáňovým týmem Alpex rubání 1 v čele s vedoucím provozu Józefem Tomczykem, vedoucím úseku Dariuszem Hetmanem a hlavním předákem Januszem Siwkem a za podpory specialistů z důlně-technických služeb ho zvládly za 54 provozních dnů a původně plánovaný termín tak zkrátily o celých pět dnů. Z porubu 37 910 do rubání 37 901 v oblasti 9. kry na závodě 2 se po závěsné drážce ZD 24/100C stěhovalo celkem 111 kusů výztuže BC 1300/3100, porubový dopravník PF 6/1042, kombajn Eickhoff SL 300 a sběrný dopravník PF 4/1132, tedy vcelku asi 3,5 tisíce tun strojního vybavení. Délka dopravní trasy činila okolo 900 metrů, rubání 37 901 se rozjelo 15. března. Protože technologie POP má za sebou už trojí nasazení, před instalací v novém porubu prošly sekce přímo na dole v opravárenských komorách technickou prohlídkou a potřebnými opravami. I přes toto zdržení se podařilo dosáhnout průměru 5,3 sekce za 24 hodin s denním maximem 8 sekcí. „Zásadní podmínkou urychlení překlizu bylo to, že likvidační kanál v porubu 37 910 byl rozměrově i únosností přizpůsoben potřebám závěsné drážky. Jednalo se tak vlastně o první přímý překliz z porubu do porubu, kdy se sekce nakládaly na speciálních závěsech na závěsnou drážku ihned po vyplenění a převážely až přímo na místo upínání. Stejně důležitá byla výstavba opravárenských komor s možností použití otevřeného ohně, díky nimž se sekce nemusely vyzvedávat na povrch,“ shodli

FOTO: Bohuslav Krzyžanek a Důl Darkov

Technické a organizační novinky se osvědčily. Původně plánovanou dobu překlizu se povedlo zkrátit o pět dní

Zástupci kolektivů, které se podílely na mimořádně úspěšném překlizu. Zleva Hnát, Kokošínský, Glogar, Majetny, Tomczyk a Siwek. se na předpokladech úspěchu vedoucí důlně-technických služeb Dolu Darkov Karel Majetny a vedoucí provozu rubání na darkovském závodě 2 Vlastimil Mitrenga. Pro horizontální stabilizaci byl likvidační kanál zajištěn 2,4metrovými svorníky typu AT, k dopravě těžkých břemen byl poprvé použit speciálně upravený nový typ závěsné lokomotivy DLZ 210F, určený primárně pro kontejnerovou dopravu. Při zabudování vypleněného prostoru se osvědčily stavebnicové hraně Link-N-Lock. „Současně je třeba vyzdvihnout práci celého týmu lidí, kteří se na překlizu podíleli: vedoucích, mechaniků, specialistů v čele s předákem Josefem Hnátem, směnových předáků a jim podřízených zaměstnanců. Všichni plnili své úkoly svědomitě a přispěli svým dílem k celkovému úspěchu. Velmi dobrá byla spolupráce s dodavatelským kolektivem Alpex rubání 1. Úkoly jsme měli jasně rozděle-

Fakta o kolektivech ÚSEK K ST STROJNÍHO TROJNÍHO O VYBAVOVÁNÍ SLD1 Počet pracovníků: 92 Vedoucí úseku: Lubomír Kokošínský Mechanik úseku: Jaroslav Lipka Hlavní předák: Zbyněk Glogar Předák specialista: Josef Hnát Směnoví předáci: Jiří Vaško, Juraj Dujava, Dušan Mihálka, Jan Toman, Jiří Komló, Oldřich Machota Revírníci: Tomáš Foltyn, Ondřej Horváth, Zdeněk Slavič, Jiří Filip, Alan Kožušník né a všichni odvedli svoji práci beze zbytku,“ zdůraznil hlavní předák kolektivu SLD 1 Glogar. Velké uznání si způsob a organizace překlizu vysloužily v očích zástupců spolupracujícího polského rubáňového týmu. „Přiznám se, že jsme byli až překvapeni, jak rychle to všechno šlo. Bez oprav by překli-

ALPEX RUBÁNÍ 1 Počet členů: 117 Vedoucí provozu: Józef Tomczyk Vedoucí úseku: Dariusz Hetman Hlavní předák: Janusz Siwek Směnoví předáci: Krzysztof Koper, Marian Kowalczyk, Piotr Malina Revírníci: Bogusław Jarosz, Marek Kowhan, Robert Jasiczek, Antoni Winkler, Ireneusz Bąk zová linka mohla zvládat klidně i osm sekcí denně. Je to opravdu velmi dobrý způsob a mám tušení, že stejně budou realizovány i další překlizové akce,“ zhodnotil vedoucí provozu Alpex rubání 1 Tomczyk. A co je zvlášť důležité – při celém překlizu nedošlo k jedinému úrazu! Bohuslav Krzyžanek

Informace o organizačních změnách na Dole Darkov k 1. 4. 2012 DARKOV – V souvislosti s dokopáváním zásob uhlí v důlním poli 9. květen rozhodlo vedení Dolu Darkov ke dni 1. dubna 2012 o sloučení důlních závodů 2 a 3 a vytvoření jednoho důlního závodu Dolu Darkov. V návaznosti na tuto skutečnost dochází k tomuto dni ke změně organizační struktury na Dole Darkov. V organizační struktuře dolu jsou útvar ředitele dolu, vedoucí pro-

voz rubání řídí Ing. Vlastimil Mitrenga a provoz příprav Ing. Milan Čempel. Ing. Roman Janulek, bývalý závodní dolu závodu 3, přešel do funkce vedoucího výroby VOJ a Ing. Česlav Lincer, závodní dolu závodu 2, se vrátil na pozici vedoucího projektu CI. Do funkce výrobního náměstka byl jmenován Ing. Jan Huplík.

jektu CI, hlavní inženýr podniku, výrobní náměstek, technický náměstek, ekonomicko-personální náměstek a nově závodní Dolu Darkov. Do funkce závodního dolu byl jmenován Ing. Pavel Zajíček, dosavadní výrobní náměstek, který zároveň zastupuje ředitele jako jeho 1. zástupce. Funkci hlavního inženýra závodu zastává Ing. David Hájek, pro-

Do funkce vedoucího odboru bezpečnosti a hygieny práce byl jmenován Ing. Luboš Dúbravka. Nově od 1. 4. 2012 došlo v útvaru technického náměstka k vytvoření odboru plánování a řízení údržby, jehož vedením byl pověřen Ing. Petr Foltyn. Tento odbor je rozhodujícím nástrojem řízení všech činností spojených s údržbou a opravami na Dole Darkov. EPN

Slovo ředitele

Úspěšné Ú ěš é čtvrtletí čt tl tí Vážení spolupracovníci, máme za sebou výsledky I. čtvrtletí roku 2012. Dopadly pro nás vcelku slibně a jsem rád, že mohu poděkovat všem Darkovákům za podíl na úspěchu prvních tří měsíců. V oblasti úrazovosti registrujeme 12 úrazů proti 15 úrazům za stejné období 2011. Nicméně je třeba připomenout, že první čtvrtletí roku 2011 nebylo v oblasti úrazovosti to nejlepší. Mějme stále na paměti, že celé problematice bezpečnosti práce je nutno věnovat patřičnou pozornost. Navíc jsme nebyli úspěšní v likvidaci porubu 40 413, který jsme pro zápar museli 10. 3. 2012 uzavřít i s nevyklizenými 86 sekcemi. V oblasti příprav je potěšitelné, že přípraváři potřetí splnili své měsíční úkoly. Máme dosud vyraženo 4388 m provozní metráže a B. p. je překročen o 203 m. Metráž navíc potřebujeme pro urychlenou přepravu porubních kapacit, pevně věřím, že v tomto tempu budou přípraváři pokračovat. Důležité jsou výsledky v oblasti těžby a vybavování. Na B. p. máme vytěženo navíc 55 kt, celá naše produkce je navíc vyexpedovaná. Vysoký standard drží kolektiv Alpexu v porubu 340 206 vybaveném vysokým POPem. Přesto, že procházel staré chodby a řadu tektonik, díky špičkové technologii a vynikajícím havířům se průměrná těžba pohybovala přes 3000 t/24 hod. Ani další osádky nezůstávají pozadu. Kolektiv Miroslava Prekopa i přes nadstandardně dlouhé odtěžení (20 pásů) se blíží postupům 4 m denně, kolektiv Zbyňka Rzidkého úspěšně a dříve rozjel porub 40 312. Za nejdůležitější v I. kvartálu považuji vybavení v předstihu a okamžitý rozjezd porubů 37 901 a 238 501 se střední technologií POP. Stojí za zmínku, že obě technologie byly stěhovány přímým bezdemontážním překlizem a zúčastnění pracovníci, ať strojních úseků či rubáňových osádek, dosahovali velmi dobrých výsledků, špičkově 8 sekcí denně. Do nového čtvrtletí vstupujeme s pěti rozjetými poruby a novou organizační strukturou. Z důvodu dotěžování zásob závodu 3, který vznikl v roce 1961 jako Důl 9. květen, a kvůli zkvalitnění organizace na našem dole proběhlo dne 1. dubna sloučení závodu 2 a 3 v jeden celek. V souvislosti s tímto sloučením se změnila i organizační struktura VOJ a došlo ke jmenování nových členů vedení Dolu Darkov. Na závěr jedno přání – dosažené výsledky nás nesmí uspokojit, ale motivovat pro další období! Zdař Bůh! Václav Kabourek, ředitel Dolu Darkov

Je lepší, když chlapi sportují, než kdyby vysedávali v hospodě Darkovský badmintonový trůn dobyli podruhé za sebou Jaroslav Martynek a Břetislav Sikora. Jak přiznali, obhajoba titulu nebyla snadná

Tabulka výherců Badmintonový B admiintonový turnaj družstev o pohár ředitele Dolu Darkov, 2. ročník 1. Jaroslav Martynek, Břetislav Sikora 2. Rostislav Katriniok, Pavel Pančák 3. Jaroslav Tomoš, Libor Heczko

li 500korunové poukázky do haly STaRS a putovní pohár pro vítěze. Protože vyhráli podruhé, už jim zůstane. „Dojmy? Dva turnaje – dvě vítězství! Je třeba něco dodávat? Snad jen to, že obhajoba titulu byla opravdu těžká. Sešlo se tu minimálně pět týmů, které mohly myslet na nejvyšší příčky a z nichž kdokoliv mohl porazit kohokoliv,“ uvedl Sikora. Rozhodující vliv na úspěch měla podle něj předzápasová taktická porada v karvinském Tipsport baru. „Od minulého turnaje jsme spolu nehráli, takže jsme se museli dohodnout, kdo bude na síti, kdo v poli, a vůbec, jak budeme hrát, abychom si nepřekáželi. Ono se to nezdá, ale i v badmintonu dělá dobře zvolená taktika svoje,“ prozradil s úsměvem. „A je třeba také říct, že jsme měli kus štěstí. Třeba Rosťa Katriniok byl zdravotně indisponován, jinak by nás s kolegou potrápili mnohem víc,“ přiznal sportovně Martynek. „I když – štěstí přeje připraveným!“ shodli se vítězové.

Na druhém místě skončili právě dopravář v přípravách Rostislav Katriniok s elektrikářem z úseku elektro rubání Pavlem Pančákem, třetí příč-

ku obsadili mechanik závěsných lokomotiv a mechanik úseku centralizované dopravy Jaroslav Tomoš a Libor Heczko.

FOTO: Bohuslav Krzyžanek

KARVINÁ – Kronika hornictví zemí Koruny české. Nádherné, téměř 400stránkové knihy Josefa Suldovského, přibližující dějiny hornictví od dob neolitu, kdy lidé začali dobývat křemeny a pazourky na pěstní klíny, po rok 1989, získali vítězové 2. ročníku Badmintonového turnaje o pohár ředitele Dolu Darkov. Za účasti devíti dvojčlenných družstev se hrál v neděli 18. března v karvinské hale STaRS a jeho vítězi se stejně jako před rokem stali zámečník ze strojního úseku SLD 1 Jaroslav Martynek a darkovský plánovač Břetislav Sikora. Vedle knih získa-

Vítězná dvojice Jaroslav Martynek (zleva) a Břetislav Sikora.

Badmintonový turnaj družstev o pohár ředitele Dolu Darkov inicioval a už podruhé uspořádal vedoucí provozu důlně-technických služeb z Dolu Darkov Karel Majetny. Všiml si, kolik tváří, které zná ze šachty, v hale STaRS pravidelně potkává a rozhodl se zorganizovat pro ně šachetní klání. Nápad se setkal s příznivým ohlasem manšaftu a získal podporu vedení dolu v čele s ředitelem. „Škoda jen, že kluků nepřišlo víc, ti, kteří nedorazili, mohou jen litovat,“ zhodnotil Majetny. „I když nejde o turnaj registrovaných hráčů, hry měly velice slušnou úroveň,“ dodal. Na druhou stranu ho potěšilo, že turnaj navštívil i ředitel Dolu Darkov Václav Kabourek a jako střídající hráč odehrál několik zápasů. Také on ocenil vysokou sportovní úroveň klání a turnaj označil za „dobrou akci“. „Sport musíme podporovat. Je lepší, když chlapi sportují, než kdyby měli vysedávat v hospodách,“ konstatoval Kabourek. Bohuslav Krzyžanek


4 | www.okd.cz

Z OKD / ZA BRANAMI OKD

číslo 14 | ročník 42

Otřesy se nedají dost dobře předvídat. Důležitá je prevence a rady odborníků Hovoříme s Ing. Jiřím Ptáčkem, Ph.D., z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, předním odborníkem na problematiku důlních otřesů

Jak vlastně vznikají důlní otřesy? Mnoho čtenářů si jistě z fyziky pamatuje, že horninový obal Země tvoří zemská kůra. Abychom pochopili základní princip, je třeba si tyto znalosti zopakovat. Zemská kůra je složena z vrstev hornin, které mají různou tloušťku, a samozřejmě také různé chemické a mechanické vlastnosti. Je v neustálém pohybu. Vlivem geologických pochodů se prohýbá, praská a deformuje, vrstvy hornin jsou stlačovány a deformovány. Jejich odolnost proti takovým horským tlakům je různá, právě podle jejich vlastností. Je například rozdíl, budu-li ohýbat skleněnou desku nebo desku z gumy. Zatímco křehká skleněná deska se při určitém zatížení zlomí, gumovou desku mohu ohýbat, neboť je pružná. To jsou samozřejmě extrémy a uvádím je jen pro představu, jak se různé mechanické vlastnosti projevují. Tak, jak popisujete, to tedy vypadá, laicky řečeno, všude pod zemí. Proč se ale na severu Moravy třese zem častěji než jinde? Souvisí to samozřejmě s více než dvousetletou historií dobývání uhlí. V různě napjatém masivu se dobývá uhlí tak, že se postupně odrubává uhelná

vzniklých deformací. Všechny stavební objekty přitom podle českých zákonů jsou, nebo by alespoň měly být, zabezpečeny proti účinkům zemětřesení, která ostatně nastávají i v České republice, bez ohledu na hornickou činnost.

vrstva a tlaky a z nich odvozená napětí se v okolí dobývání velice rychle mění. V oblastech, kde je sloj vyrubána, se zmenšují, a naopak v okolí již vyrubané sloje se zvětšují. Když dosáhnou takové velikosti, že horniny tento tlak již neunesou, chovají se jako zmíněná skleněná deska, zlomí se. Takový zlom provází i zvukový efekt a samozřejmě i prudký pohyb zlomených částí do volného prostoru v dole. Současně se z místa takového vzruchu šíří všemi směry vlnění, kmitání v horninách, a to na velké vzdálenosti. Takovým projevům říkáme otřesy.

Je možné nějak před otřesy ochránit horníky pracující pod zemí? Jak už jsem říkal, umíme rozeznat oblasti, které jsou k otřesům více náchylné. V takových oblastech, kde očekáváme velké nahromadění napětí, kdy hrozí překročení pevnosti hornin, je potřeba k ochraně horníků udělat mnoho opatření. V první řadě se snažíme zamezit vzniku otřesů. Věnujeme se také opatřením, která chrání důlní pracovníky v případě, že již otřes nastane.

A proč cítíme chvění až na povrchu? Zmíněné vlny mohou někdy dosáhnout až na zemský povrch, způsobí jeho kmitání a lidé je mohou pocítit. Celý mechanismus otřesu je velmi podobný zemětřesení, samozřejmě v mnohem menším měřítku. Dají se tyto důlní otřesy předpovědět předem? Jen velmi omezeně, podobně jako u zemětřesení. Když dobře známe vlastnosti horninového masivu a pokud máme podrobné informace o dříve vydobytých slojích, můžeme označit části, které jsou k otřesům více náchylné než jiné. K tomu je samozřejmě nezbytné znát co nejpřesněji mechanické vlastnosti hornin, jejich dřívější porušení a mnoho dalších údajů. Protože tyto údaje jsou velmi proměnlivé, je i tato metoda předpovědi přibližná. To je tedy prostorové určení oblastí, kde by k otřesu mohlo dojít.

Dá se říct, že horníci se dnes při práci mohou cítit bezpečněji? Jednoznačně, pokrok je viditelný doslova rok od roku. Používáme nejmodernější metody, také díky využívání zkušeností z jiných hornických oblastí ve světě, protože otřesy doprovázejí bezmála veškerou hornickou činnost. Úroveň protiotřesové prevence je dnes úplně jiná než před 20 nebo 30 lety.

FOTO: Radek Lukša

OSTRAVA – Důlní otřesy. Dříve je cítili lidé hlavně na Ostravsku, nyní se spolu s těžbou přesunuly na Karvinsko. Jak vznikají, a proč těžaři někdy vyvolávají „umělé“ otřesy, vysvětluje Ing. Jiří Ptáček, Ph.D., z Ústavu geoniky Akademie věd ČR

Jiří Ptáček z Ústavu geoniky Akademie věd ČR.

A čas otřesů – ten se odhadnout nedá? Předpovědět čas důlního otřesu není reálné. Velký pokrok v tomto ohledu přineslo zavedení seizmického sledování v dole a na povrchu. Přesto ani tato metoda, sledující a zaznamenávající nepřetržitě drobné porušování v širším okolí instalovaných čidel, není vždy přesná, lépe řečeno interpretace jejich záznamů je velmi obtížná a ani zkušení geofyzikové nemohou mnohdy rozeznat významné změny v chování masivu od změn nevýznamných. Jsou důlní otřesy nyní častější a silnější než dříve? Otřesy vznikaly již na počátku minulého století a jejich intenzita tehdy na Ostravsku nebo Petřvaldsku byla mnohdy vysoká. Také jejich projevy na povrchu byly často intenzivní. Nyní probíhá těžba ve větší hloubce než dříve, takže by se mohlo zdát,

Zaměstnancům naší společnosti a všem našim obchodním partnerům přejeme veselé Velikonoce plné jarní pohody a dobré nálady.

že i četnost otřesů bude větší. Ale není to tak úplně pravda. Vyšší tlaky usnadňují plošně pravidelnější rozložení napětí, takže ohniska jejich koncentrace jsou méně četná. Navíc opatření proti vzniku otřesů jsou v současnosti lepší a účinnější než dříve, pravděpodobně tedy mnoha otřesům zamezí.

Někteří lidé se obávají, že otřesy mohou poškodit například vysoké panelové domy. Jsou tyto obavy opodstatněné? Jak jsem popsal, vznik otřesů je podobný jako vznik zemětřesení. Nicméně intenzita otřesů je nesrovnatelně nižší než v případě zemětřesení. Nejvyšší intenzita otřesu zaznamenaná v ostravsko-karvinském revíru byla 3,2 Richterovy stupnice. Samozřejmě, k poškození objektů může dojít, například pokud jde o starší dům, který není v nejlepší kondici. Nicméně jde většinou jen o praskliny v omítce nebo rozšíření již dříve

S tím zřejmě souvisí také protiotřesová střelba, kterou lidé občas pocítí také na povrchu? Ano, takzvané bezvýlomové trhací práce patří mezi nejúčinnější prostředky protiotřesové prevence. Jde o trhací práce, jejichž cílem není vylomit a těžit uhlí, ale snížit napětí v oblastech, kde předpokládáme jeho vysokou koncentraci. Spočívají v navrtání vrtů směrovaných do takto zatížených oblastí v horninách a jejich následném odstřelu. Očekává se od nich snížení koncentrace napětí v takové oblasti a tedy snížení nebezpečí velkých a nekontrolovaných důlních otřesů. V poslední době se ozývají hlasy, že by společnost OKD měla termíny preventivní střelby předem oznamovat veřejnosti. Nemyslím si, že by to byl šťastný nápad. Termín protiotřesové střelby se totiž může podle okolností změnit i o několik hodin a především – většinu z nich lidé na povrchu vůbec nepocítí. Vladislav Sobol

vedení společnosti CARBOKOV s.r.o. Rudé armády 1950/7a, Karviná

ZAM-SERVIS s.r.o., Křišťanova 1116/14, 702 00 Ostrava-Přívoz, Tel.: +420 596 135 422, fax: +420 596 435 425, www.zam.cz

Přeje celé hornické veřejnosti překrásné prožití jarních svátků, plné pohody a dobré nálady.

31/14-IV/12

32/14-IV/12

Veselé Velikonoce


Zábavná příloha nejen pro havíře

Barborka? Super organizace, bez níž by byl náš život jiný...

Hra o tři stokoruny

S matkou a sestrou zůstaly samy. Adrianě Furendové bylo jednadvacet a chtěla studovat. Sestra taky 13

A Barborka jí dala i víc. Před dvěma lety strávila měsíc v Brightonu v Anglii na jazykovém kurzu. Zdokonalila se v angličtině a poznala lidi z celého světa. Byla na dovolené v Adršpachu a dva roky zpět v lázních Hajduszoboszló v Maďarsku. Nezapomenutelné zážitky má ze společných setkání, třeba tradičních BarboRadování vždy na konci roku.

Malý neposeda na soutěžním snímí ku č. 13 vtrhl mámě do spíže, vzal si burákovou pomazánku a takhle to dopadlo. Podle vašich příspěvků zaslaných do redakce vás fotografie pobavila. Tři nejvtipnější příspěvky uveřejňujeme a jako tradičně je odměňujeme stokorunovou bankovkou.

Dnes to vidím tak, že i při tom velkém neštěstí jsme měly kousíček štěstí.

rnické Ho ORA

FOTO: Nikol Klimšová a archiv

ARB SVATÁ B

příb

y z regionu ěh

OSTRAVA – Hezký úsměv, příjemné vystupování a před jménem ještě novotou vonící titul inženýrky ekonomie. To je sedmadvacetiletá Adriana Furendová, nová recepční na ostravském ředitelství OKD. Dělá tu od poloviny března a práce se jí líbí. „Vyřizujeme telefonáty, staráme se o denní tisk, přijímáme návštěvy, pečujeme o parkoviště. Pořád se něco děje. Navíc je to hlavně práce s lidmi, člověk se učí komunikovat, vystupovat, chovat se. Baví mě to,“ popisuje loňská absolventka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Na Fakultě managementu a ekonomiky tam vystudovala obor Veřejná správa a regionální rozvoj a to je také oblast, v níž by chtěla působit. „Někde ve veřejné správě, na magistrátu,“ upřesňuje s tím, že součástí jejího studia byla také otázka čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. „Líbilo by se mi třeba pracovat na přípravě projektů pro Unii,“ vysvětluje. Jaká problematika by ji zajímala, napovídá téma její diplomové práce. To znělo: Projekt na podporu zaměstnanosti na Karvinsku. Proč? „Protože tady žiji a téma vysoké nezaměstnanosti mi je blízké,“ odpovídá Furendová. Usměvavá a atraktivní recepční vypadá jako vzor spokojené a úspěšné ženy. Asi nikdo by nehádal, že je její život poznamenán velkou tragédií. Její otec se vyučil na hornickém učilišti v Karviné a pracoval jako důlní zámečník na tehdejším Dole ČSA. Dva dny po vánočních svátcích, 27. prosince 2006, vyfáralo po nešťastné události na povrch už

Adriana Furendová (vlevo) na recepci ředitelství OKD s kolegyní Gabrielou Haršányiovou. jen jeho mrtvé tělo. Nebýt Občanského sdružení svatá Barbora, život Adriany Furendové by vypadal nejspíš úplně jinak „Nechci na to vzpomínat. S matkou a sestrou jsme zůstaly samy. Bylo mi jednadvacet a chtěla jsem studovat. Sestra také. Nevím, co by s ná-

mi bylo, kdyby táta zahynul třeba při dopravní nehodě. Dnes to vidím tak, že i při tom velkém neštěstí jsme měly kousíček štěstí. Ujala se nás Barborka. Díky ní jsem mohla dostudovat, platit dopravu, koleje, skripta... Loni jsem udělala státnice,“ vypráví mladá žena.

Výherci soutěžní fotografie č. 13 jsou: Eva Sedlářová ze Šilheřovic, Věra Nováčková z Ostravy a Pavel Nohava z Ostravy.

„Už vím, proč mamka miluje čokoládové zábaly, jsou mňam, mňam.“ (es)

„Vnímám to tak, že Barborka je moje rodina. Nebudu ani říkat, jak těžké pro p mne bylo se s ní loučit... Je to super pe organizace, bez níž by byl náš život vo zcela jiný. Vím, stojí to peníze, ale ty lze utratit hůř. Nikdo přece neví, co se může stát zítra...“ přemítá Furendová. Současně však zdůrazňuje, že práci v recepci OKD si už zajistila sama. „Je čas se osamostatnit. Na konm kurz ku jsem šla jako každý jiný. Nechci, aby ab si někdo myslel, že jsem byla Barborkou na místo dosazena. Nicméně jsem velmi ráda, že jsem uspěla. Hodně mladých lidí teď z regionu odchází. Do Prahy, do zahraničí. Tátovo neštěstí nás s matkou a sestrou velmi sblížilo. Nedovedu si představit, že bych měla žít někde jinde, bez nich. Takže si vážím toho, že mi OKD nabídlo i tuto šanci,“ svěřuje se bývalá svěřenkyně Občanského sdružení svatá Barbora.

„Tatí, já nejsem lízátko, jsem tvoje počmáraný děťátko!“ (vn) „Co mám dělat, když mi nedají najíst?“ (pn)

14 Dva chlupáči na soutěžním snímku s č. 14 mají neobvyklého kamaráda. A jak je vidět, pěkně neposedného. Možná je přemlouvá, ať jdou s ním na dvorek. Vždyť je tady jaro, příroda se zelená a venku čeká dobrodružství. Těšíme se na vaše příspěvky. Na tři autory nejpovedenějších komentářů čeká stokoruna.

Bohuslav Krzyžanek

Uzávěrka U á ěrka je v úterý 10. 10 dubna d bna 2012. 2012 Texty posílejte poštou na adresu redakce: Týdeník Horník, Prokešovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. číslo 596 113 648 nebo e-mailem: renata.pavlikova@okd.cz. Zaslaný text označte SOUTĚŽ. Nezapomeňte připsat své jméno, adresu, případně telefonní číslo. Výherci si mohou odměnu vyzvednout po předchozí telefonické domluvě s Renatou Pavlíkovou na čísle 732 829 149, nejpozději však do 10. dne následujícího měsíce. Pokud tak neučiní, výhra propadá. Jména výherců soutěžní fotografie č. 14 zveřejníme v dalším čísle novin.

Snímky plné vzpomínek. Z jazykového kurzu v Anglii, z dovolené v Hajduszoboszló v Maďarsku se sestrou Renátou, z výletu do doubravského Dinoparku... Vše samozřejmě s Barborkou.

Zima je zpatki či Jak na rymečku „Tak to viditě, mysleli zme, že už je tu jaro a že se každu chvilu vrhněme na ty naše zahradki, a tu maš čerte kropač. Zima se nam vratila. Už v sobotu se tak ochladilo, že sem myslel, že je leden a ni už duben. Navic dneska rano v radiu pravěli, že ta nova zima potrva ešče jakusik dobu, minimalně tak tyden, co znamena, že aji na Velikonoce se budeme třepať v zimnikach tajak zulc na pekaču,“ pravil v ponděli v podvečer v naši hospudce Na Upadnici Poldek. „Take počasi je nejhorši. Chvilu těplo, chvilu zima. To se pak daři rymečkam a chřipečkam,“ pravil na to znamy hřibař a hypochondr Jaryn. „Ja s tym problem němam. Rymu sem měl naposledy, když mi bylo štyrycet a ve třiceti sem se zbavil aji angin. Včil mam plny nos akurat když kvetu travy a jivy. Bo na to mam kapku alergiu. Neni to nikdy ale dramaticke a po paru kychnuťach se vyčistim nos, a je všecko v pořadku,“ oznamil sem přitomnym a objednal se pivo. „Kecaš! A jak se možeš v take zimě nalivať pivem?“ snažil se mi oponovať Jaryn a hřal se ruki o skleničku s voňavym

grogem. „No v tym to pravě je! Už sem vam to kolik razy chtěl řecť, ale to su dycki jakesik dřisty a pindy, pro kere vam to tajemstvi pokažde zapomenu vyzradiť. Tak včil se to staně. Slavečka – skotačiveho stařika – všeci znatě. No a ten mi už kdysik davno, když zme se ešče za děvuchami otačali, pravil, jak na chřipajznu. ,Ja se dam dycki, když citim, že na mně chřipajzna leze, tři zimne dvanastki a večer před spanim polknu dva acylpiriny. A rano sem čily jak rybička!‘ tvrdil mi vtedy. Ja mu něvěřil, ale paru razy sem to vyzkušal a fungovalo to. A funguje dodněska,“ sdělil sem chlopum Na Upadnici, jak na rymu a chřipku. „To by byla moja smrt, vraziť do sebe tři zimne piva,“ přiznal se Jaryn a dali slopal tyn svuj grog. „To je všecko fajne, ale jak pujděme

po šmigrustě, když budě tak lezavo?“ položil řečnicku otazku Antek. „Co ty se staraš? Jak tě znam, zima ti budě akurat tak na první štacu u Očadličky. Tam do sebe kopněš paru slivoviček a budě ti taki hic, že buděš aji mantel zeblikať,“ smjal se mu Poldek. „To ja to mam jednodušši – budu seděť doma. Nikaj něidu, bo mi stači spominka na loňski rok, jak zme všeci v utery bečeli při kocovině. Tak se dam doma s Mařu svařaček, sednem se ku televizi a budě nam fajně,“ přiznal sem. „Ty zje normalni posera a ešče ku temu liny,“ okomentoval moje vyznani Jiřik. Chtěl ešče cosik dořecť, ale utnul ho Erďa: „Kdybystě misto tych hadek esli chlastať či ni, rači dbali o svoji zdravi! Až nědopadnětě tajak ten stařik, co přišel ku dochtorovi a pravi: ,Něco se mnou není v pořádku. Stále běhám za mladými děvčaty.‘ ,Ale to je přece docela přirozené.‘ ,Jenže já si nemůžu vzpomenout proč!‘ Fajne, ni?“ Tuš zdař buh, vaš Lojzek

21/12-V/12

Jak to vidí stryk Lojzek


6 | www.okd.cz

PANORAMA

Ä?Ă­slo 14 | roÄ?nĂ­k 42

VÄ›dec z hornickĂŠ rodiny dÄ›lal plastickĂŠ „mlotky“ Na dni otevĹ™enĂ˝ch dveří HGF poprvĂŠ ukĂĄzali veĹ™ejnosti vlastnĂ­mi silami vytvoĹ™enou 3D tiskĂĄrnu

Stånek roŞnovských geologů Skypala a Petřeka.

Z Ăşcty k lokalitÄ›, kde sbĂ­rajĂ­, zdravĂ­ i louÄ?Ă­ se po havĂ­Ĺ™sku!

Fakulta mĂĄ obory nejenom havĂ­Ĺ™skĂŠ, ale i ekonomickĂŠ, environmentĂĄlnĂ­ Ä?i zaměřenĂŠ na prĹŻmyslovĂ˝ turismus.

MilovnĂ­ci geologie z olomouckĂŠ univerzity koupili elbait a antimonit vironmentĂĄlnĂ­ geologie, a hlavnÄ› – oba jsou zapĂĄlenĂ˝mi sbÄ›rateli minerĂĄlĹŻ a nerostĹŻ. „ZdaĹ™ BĹŻh zdravĂ­me na kaĹždĂŠ lokalitÄ›, kde sbĂ­rĂĄme, a stejnÄ› tak se s nĂ­ louÄ?Ă­me,“ nechali se slyĹĄet. Na ostravskou mineralogickou burzu pořådanou pravidelnÄ› co ĹĄest mÄ›sĂ­cĹŻ jezdĂ­vajĂ­ pĂĄtĂ˝m Ä?i ĹĄestĂ˝m rokem. „MĂĄme rĹŻznĂŠ kousky z Beskyd, Jesenicka i VysoÄ?iny. Naopak, koupili jsme si tĹ™eba elbait z DobrĂŠ Vody a antimonit z HynÄ?ic pod SuĹĄinou. Dokud si sami nenajdeme lepĹĄĂ­, budou v naĹĄich sbĂ­rkĂĄch,“ Ĺ™ekli s tĂ­m, Ĺže ĹĄperky a komerÄ?nĂ­ vÄ›ci na burze povaĹžujĂ­ za „ťmuk“. uzi

Na dni otevĹ™enĂ˝ch dveří v porubskĂŠ NovĂŠ aule nicmĂŠnÄ› Ĺ˜epka ukĂĄzal i vymoĹženosti modernĂ­ techniky, kterĂŠ majĂ­ zĂĄbÄ›r ĹĄirĹĄĂ­ neĹž vĂ˝hradnÄ› hornictvĂ­. Tedy, pokud jako „zařízenĂ­ pro tvorbu trojrozmÄ›rnĂ˝ch objektĹŻâ€œ neprodukujĂ­ prĂĄvÄ› znaky HGF se zkříŞenĂ˝m hornickĂ˝m kladĂ­vkem a mlĂĄtkem. 3D tiskĂĄrna byla, ve spoleÄ?nosti rĹŻznĂ˝ch robotĹŻ, pĹ™edstavena laickĂ˝m zrakĹŻm vĹŻbec poprvĂŠ. „VytvoĹ™ili jsme ji se studenty v rĂĄmci vĂ˝uky. Je postavena na bĂĄzi takzvanĂŠho open hardware Ä?ili konstrukce volnÄ› přístupnĂŠ kaĹždĂŠmu Ä?lovÄ›ku. PĹ™i jejĂ­m vytvĂĄĹ™enĂ­ posluchaÄ?i zjiĹĄĹĽovali, k Ä?emu například potĹ™ebujĂ­ konkrĂŠtnĂ­ znalosti matematiky a fyziky. Aby se neuÄ?ili jen nasucho,“ konstatoval Ĺ˜epka. ZkříŞenĂŠ „mlotky“ pak zĂĄjemcĹŻm na přånĂ­ vytiskl z hmoty na opravovĂĄnĂ­ pneumatik.

Z plastickĂŠ hmoty zhotovenĂŠ logo s „mlotky“... „I v tom je Ä?innost naĹĄĂ­ fakulty, jeĹž je na VysokĂŠ ĹĄkole bĂĄĹˆskĂŠ – TechnickĂŠ univerzitÄ› druhou nejvÄ›tĹĄĂ­ co do poÄ?tu studentĹŻ,“ podotkl Ivo ÄŒelechovskĂ˝, asistent dÄ›kana HGF, a vyzdvihl tĂŠĹž tradiÄ?nĂ­ spo-

‌ v 3D tiskĂĄrnÄ› u Michala Ĺ˜epky.

luprĂĄci s OKD. Ta na tĂŠto fakultÄ›, stejnÄ› jako například na elektrotechnickĂŠ Ä?i strojnĂ­, vyhledĂĄvĂĄ odbornĂ­ky pro ĹĄachty. NabĂ­zĂ­ v rĂĄmci Akademie OKD stipendia a po ĹĄkole jistou prĂĄci. Radek LukĹĄa

Hornicko-geologickĂĄ fakulta cĂ­lila i na ĹĄkolĂĄky.

AĹĽ jsou pro VĂĄs velikonoÄ?nĂ­ svĂĄtky obdobĂ­m klidnĂŠ pohody a pĹ™inesou VĂĄm mnoho hezkĂ˝ch proĹžitkĹŻ, inspiraci a potĹ™ebnou sĂ­lu do dnĹŻ příťtĂ­ch.

8SÄœtOHĂĽLWRVWL9HOLNRQRF SÄœHMHPH YĂŁHP]DPÄŒVWQDQFĤP2.' SÄœtMHPQpSURĂĽLWtVYiWNĤMDUD ERKDWRXSRPOi]NX DVYiWHĂžQtSRKRGX

PĹ™eje pĹ™edstavenstvo ďŹ rmy

ALPEX, PrzedsiÄ™biorstwo Budownictwa GĂłrniczego, Spółka z o. o. a vedenĂ­ spoleÄ?nosti

34/14-VI/12

POL-ALPEX, s.r.o.

33/14-VI/12

OSTRAVA – ZdaĹ™ BĹŻh napsanĂŠ rukou na bĂ­lĂ˝ch prostÄ›radlech mÄ›li jednadvacetiletĂ˝ Honza Skypala a o rok starĹĄĂ­ Marcel PetĹ™ek na stĂĄnku na prvnĂ­m letoĹĄnĂ­m MineralogickĂŠm setkĂĄnĂ­ v NovĂŠ aule VysokĂŠ ĹĄkoly bĂĄĹˆskĂŠ – TechnickĂŠ univerzity (VĹ B-TU) v OstravÄ›-PorubÄ›. Konalo se ve stejnĂŠm dni jako den otevĹ™enĂ˝ch dveří HFG a GeologickĂŠho pavilonu prof. PoĹĄepnĂŠho. „Napsali jsme to z Ăşcty k oboru, i kdyĹž vlastnÄ› ŞådnĂ­ hornĂ­ci nejsme,“ vysvÄ›tlovali studenti z RoĹžnova pod RadhoĹĄtÄ›m. NechodĂ­ ale ani na VĹ B-TU. Jsou posluchaÄ?i PalackĂŠho univerzity v Olomouci, oboru en-

FOTO: Radek LukĹĄa

FOTO: Radek LukĹĄa

OSTRAVA – „Ano, uhlĂ­ mĹŻĹžeme pořåd kopat krumpĂĄÄ?em, ale lepĹĄĂ­ je to pomocĂ­ strojĹŻ, kterĂŠ jsou řízeny poÄ?Ă­taÄ?i, ne?“ nechal se slyĹĄet Michal Ĺ˜epka (36), akademickĂ˝ pracovnĂ­k oddÄ›lenĂ­ automatizace v hornictvĂ­ na „bĂĄĹˆskĂŠâ€œ, kdyĹž prezentoval poslednĂ­ sobotu v bĹ™eznu domovskou Hornicko-geologickou (HGF) fakultu. Ta pořådala letoĹĄnĂ­ uĹž druhĂ˝ den otevĹ™enĂ˝ch dveří pro veĹ™ejnost. „Jde o to uĹĄetĹ™it lidskou sĂ­lu, usnadnit havířům prĂĄci, zbavit je nĂĄmahy. V ideĂĄlnĂ­ch případech havĂ­Ĺ™i sledujĂ­ z bezpeÄ?nĂ˝ch vzdĂĄlenostĂ­ chod dobĂ˝vacĂ­ch Ä?i razicĂ­ch komplexĹŻ,“ pokraÄ?oval s tĂ­m, Ĺže uĹž pĹ™ed pĹŻsobenĂ­m v Institutu ekonomiky a systĂŠmĹŻ řízenĂ­ HGF mÄ›l o podmĂ­nkĂĄch na ĹĄachtĂĄch jasno. PochĂĄzĂ­ totiĹž z HavĂ­Ĺ™ova, jeho dÄ›da pracoval v rubĂĄnĂ­ na FuÄ?Ă­ku 5 a strĂ˝c razil na Dukle.


VELIKONOCE Speciální příloha Velikonoce 2012

Máme tu svátky naděje, říká karvinský kněz Křesťanské svátky číslo jedna mají původ v židovské starozákonní tradici „překročení“ tví u faraona v Egyptě. Jejich překročení Rudého moře si dávají křesťané do souvislosti s Kristovou smrtí a vzkříšením.

FOTO: Nikol Klimšová

Ale přesto mají někteří raději Vánoce? Vánoce jsou pochopitelně daleko romantičtější a poetičtější. Můžeme říci, že nás více chytají za srdce, i když bez těch Velikonoc bychom Vánoce vlastně neslavili. Já vždycky říkávám, že Velikonoce jsou největší svátky roku, ale Vánoce nejkrásnější. Kromě toho se z Vánoc stala celospolečenská záležitost také díky tradicím, jako jsou dárky, dobré jídlo, stromeček, v nich křesťanské poselství dokáže číst už málokdo.

Karvinský farář Daniel Vícha. KARVINÁ – Nejen s věřícími horníky a jejich příbuznými v kostele Povýšení sv. Kříže ve Fryštátě, ale též s následky těžby v poddolovaném „křivém“ kostele Sv. Petra z Alkantary v Dolech se setkává římskokatolický duchovní Daniel Vícha. Pochází z Hradce nad Moravicí, letos má Kristovy roky – třiatřicátiny – a ve farnosti Karviná působí pátým

rokem. A právě jeho jsme požádali o velikonoční rozhovor.

Proč se Velikonoce slaví po prvním jarním úplňku? Jedná se pradávnou tradici, pocházející již od Židů. Kristovo ukřižování se událo někdy okolo svátku pesach neboli překročení, který připomíná vysvobození biblických Izraelitů Mojžíšem z otroc-

Velikonoce a člověk současnosti, jde to? Velikonoce jsou svátky naděje. Křesťané oslavují Kristovo vítězství nad smrtí, Židé přechod z egyptského otroctví do svobody. V obou případech se jedná o oslavu naděje, které se v těchto svátcích naplňuje. Pokud dnešního člověka může něco oslovit, pak je to právě naděje, bez níž se život stává fádním koloběhem s nepovedeným koncem ve chvíli smrti. Velikonoce přinášejí naději, že to všechno může být ještě jinak a že smrt nemusí být totálním koncem, ale přechodem k něčemu novému. Pro nás křesťany je tím novým život, který Kristus o Velikonocích vybojoval. Máte nějaké zvláštní sdělení pro havíře? Vzhledem k tomu, že jsou Velikonoce svátky naděje, tak přeji i horníkům, aby v jejich životě bylo vždy něco, co bude pomáhat v těžkostech, které se před nás stále staví. Radek Lukša

KATIM s.r.o. 733 01 Karviná-Hranice, Slovenská 26/501 Tel.: +420 596 363 284, Fax: +420 596 363 553

FOTO: Nikol Klimšová

Jsou tedy hlavním svátkem křesťanů? Z křesťanského pohledu jsou Velikonoce největšími svátky proto, že Kristus vstal z mrtvých, a tím vykoupil člověka a otevřel mu cestu do nebe po smrti. Vánoce jsou jeho příchodem, ale Velikonoce jsou završením jeho příchodu.

Výzdoba zahrady. Ošatka s maceškami.

Jaro v bytě aneb jak na Velikonoce a stuhy. Ti, kteří touží po exotice, si mohou zakoupit pestrobarevné motýly a ptáčky,“ říká Blagoevová. A jelikož jaro začíná i v zahradách, nabízí se sáhnout také po živých květinách. „Lidé se po zimě na jaro těší. Všechno se začíná zelenat a kvést. Proto bych radila těm, co bydlí v domě, nazdobit si třeba venkovní parapety či vyhradit malé záhonky pro cibuloviny, které začínají kvést zrovna v této době,“ vysvětluje. Do truhlíků patří barevné macešky, ale i narcisy či tulipány. „Velice hezky vypadá, když do květináče nasadíme více druhů květin. Třeba bílé a žluté macešky se žlutými narcisy. Nebo celý květináč ladíme do jedné barvy z více druhů květin,“ doporučuje zahradnice. Efektně vyhlíží nazdobený menší stromek či velká pokojová květina. „Květináč vysteleme slámou a na ni položíme vajíčka. Do větviček uvážeme kraslice. Je to jednoduché a vypadá svátečně,“ radí Anna Blagoevová.

Dokončení ze strany 1

Co vše se dá podle ní v bytě nazdobit? „To záleží na fantazii každého z nás. Na dveře si můžeme pověsit jarní věnec, v bytě nazdobíme květináče, na stůl naaranžujeme ošatku s vajíčky,“ popisuje. Pokud máme rádi přírodní styl, sáhněme po proutěných materiálech, slámě, tradičních kraslicích a dalších přírodninách se střídmou barevností. „Věnec na dveře můžeme vyrobit podle jednoduchého návodu. Koupíme si hotový věnec z vrbového proutí. Ten vyzdobíme buď vajíčky, nebo různými dekoracemi. Vajíčka na věnec připevníme drátkem a dozdobíme barevnou stuhou. Na věnec se dá také vlastnoručně vyrobit dekorace ve tvaru zajíčka či slepičky. Ty si podle šablony vyřežeme buď z hrubé látky, lepenky nebo překližky, kterou nalakujeme. Doladit můžeme barevnou nebo přírodní mašlí, ale i slámou,“ radí floristka. Sváteční stůl oživí a rozveselí zelené větvičky. „Na ně uvážeme kraslice

Nikol Klimšová

Jak postupovat při výzdobě květináče Společnost KATIM s.r.o. přeje všem chlapům z OKD a.s. bohatou koledu, ženám měkkou pomlázku a všem hodně lásky.

35/14-A/12

FOTO: Nikol Klimšová

Veselé Velikonoce a krásné prožití jarních svátků.

Do květináče zasadíme více druhů květin. Mohou to být macešky, narcisy, krokusy, tulipány. Květináč můžeme vložit do proutěné ošatky nebo ho obvážeme slámou či sisalovým vláknem. To se prodává v několika barevných variantách. K další výzdobě použijeme dekorace podle svého vkusu. Mohou to být různé

zápichy, kraslice, figurky s velikonoční tematikou. Na obrázku máme keramického kohouta a vajíčka, polepená melírovanou bavlnkou. Zápich umístíme do hlíny v květináči. Kolem živých květin rozložíme nazdobené kraslice. Celou dekoraci můžeme la-

dit i do jedné barvy. Květináč nám může ozdobit komodu, stůl nebo parapet. Nakonec před něj postavíme figurku kohouta. nk


B | www.okd.cz

VELIKONOCE

Co kraj, to jiný mrav

Velikonoční symboly níí vody, d je j ozdobena d b znamením í kříže kříž a symboly, bl tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu – aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý, stejně jako Kristus, prošel branou smrti, a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. Vajíčko obsahuje zárodek života, proto bylo v mnoha kulturách symbolem plodnosti, života a vzkříšení. V souvislostí s lidovou tradicí vznikl zvyk malovat tato vejce; důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době. V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavujících příchod jara. Pomlázka, tento u nás důvěrně známý symbol Velikonoc, má také původ ve starých pohanských zvycích. syl

Česká a slovenská děvčata, která chodili vyšvihat pomlázkou koledníci, se v cizině obávat nemusejí. Jinde tento zvyk neznají LONDÝN, IHRINGEN, SEATTLE, ORLOVÁ – Jak se slaví velikonoční svátky za hranicemi České republiky? Jaké se dodržují zvyky a co dobrého se podává třeba v neděli k obědu? Zeptali jsme se dvou rodaček z Havířova a jedné z Bratislavy, které už několik let žijí v zahraničí.

Monika Adamová, Londýn, Velká Británie Angličané mají na rozdíl od Čechů volno již od Velkého pátku až do pondělí. Volno tráví většinou s rodinou a dětmi. S Velkým pátkem mají spjatou tradici, kdy lidé chodí kolem vesnice s křížem. „Ale tato tradice se pomalu vytrácí a už je vidět jen málokde. Zato se stále udržuje zvyk hledání a darování velikonočních vajíček, a to nejenom dětem, ale i dospělým. Manžel manželce, přítel přítelkyni. Koná se to v neděli,“ popisuje tradici Adamová. Jak toto hledání vajíček, anglicky easter egg hunt, probíhá? „Většinou se na zahradě nebo u lesa sejde více rodin. Dospělí schovávají do trávy a pod stromy čokoládová vajíčka a zajíčky, které pak děti hledají. Děti se na Velikonoce v Anglii připravují už ve škole. „Učitelé jim připomínají, proč se Velikonoce slaví. Děti si pak vyzdobí třídy, malují vajíčka a navštěvují farmy v okolí, kde se mohou podívat na právě vylíhnutá kuřátka, malá jehňátka a další zvířata narozená na jaře,“ doplňuje Adamová. Angličané vůbec nevědí, co je to pomlázka. „Když jim vyprávím, jak se Velikonoce slaví u nás na Moravě, tak jsou uneseni z toho, jak krásné máme tradice a zvyky. No, a mužům se nejvíce líbí tradice, kdy na Velikonoční pondělí mohou oficiálně »zmydlit« a polít vodou všechny holky. Kterýkoliv můj přítel, jakmile o pomlázce slyšel, chtěl,

Velikonoční symboly na staré velikonoční pohlednici.

Zaměstnanci Eurestu Vám přejí veselé Velikonoce Pro zpestření svátečního stolu jsme pro vás připravili dvě receptury velikonočních jídel

Jehněčí s modrým sýrem (pro 4 porce) Potřebujeme: 450 g jehněčí kýty, 40 g žampionů, 20 g másla, po 40 g mrkve, celeru a petržele, sůl, česnek, pepř, 80 g sýru nivy, 20 g solamylu, olej, trochu drůbežího vývaru. Postup přípravy: Jehněčí maso nakrájíme na nudličky, osolíme, opepříme, přidáme solamyl a promícháme. Žampiony, mrkev, celer, petržel a česnek nakrájíme na nudličky a orestujeme na oleji, zalijeme vývarem a necháme chvíli dusit. Potom směs zahustíme solamylem a přidáme máslo. Připravené maso osmažíme ve větším množství oleje, necháme okapat a smícháme se zeleninovou směsí. Při podávání posypeme každou porci zvlášť nastrouhanou nivou.

Tradiční anglické čokoládové vejce.

FOTO: archiv

Vši h i určitě Všichni čitě známe á velikonoční lik č í symboly b l jako jk beránka, kříž, mazanec, vajíčko nebo pomlázku. Víme ale, co znamenají nebo jaký mají význam? Symbol beránka je přítomný již v předkřesťanských tradicích. V židovské tradici symbolizoval Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa. Kříž je dnes nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce. Svíce je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje vzkříšeného Krista – tento symbol pochází ze starověkého slavení Veliké noci, při níž se zapaluje svíce (zvaná též paškál) od ohně. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křest-

číslo 14 | ročník 42

Monika Adamová v Londýně. abych ho na Velikonoce vzala s sebou do Čech,“ usmívá se Monika Adamová. Také Angličané mají o svátcích slavnostní tabuli. V neděli a pondělí snídají hot cross bun s máslem. Je to tradiční velikonoční pečivo ve tvaru kostky s křížem. Jsou v něm rozinky a chutná podobně jako česká vánočka. „Na oběd se většinou vaří tradiční roast diner, což je kus jehněčího masa upečeného v troubě. Krájí se na plátky a jako příloha se podávají pečené brambory, zelenina a mentolová omáčka,“ popisuje Adamová. Jako dezert všichni pojídají čokoládová vajíčka.

A jak tráví dny velikonočního volna Monika Adamová? „Scházím se v neděli s přáteli na oběd, kde se podává jehněčí. V pondělí, když je pěkné počasí, tak jezdíme k moři a pořádáme barbecue. Nebo chodíme do parku na piknik a hrajeme hry. Nechybí popíjení vínečka nebo piva.“

Denisa Jandurová Vanater, Seattle, USA Denisa Jandurová Vanater žije několik let v Seattlu ve státě Washington. Poznala zde i svého manžela, se kterým

Pečená rajčata Peč Pe (proo 4 porce) Potře Potřebujeme: 350 g rajčat, 20 g česneku, 120 g strouhanky, 120 g másla, 8 g strou provensálského koření, 8 g sekané prove petrželky, sůl. petrž

37A/14-B/12

Přejeme Vám dobrou chuť!

36/14-B/12

Post přípravy: Postup Dobře vyzrálá rajčata překrojíme Dobř na půlky pů a podkrojíme, aby se neobracela. Z prosáté strouhanky, neob česn česneku, másla a provensálského kořen koření utvoříme směs, kterou rozdělíme na rajčata. ra Plněná rajčata narovnáme do nízké ní zapékací nádoby a zprudka zape zapečeme v grilu nebo v troubě.


VELIKONOCE

5. dubna 2012

www.ihornik.cz | C

aneb Velikonoce v zahraničí – končí půst a Velikonoční neděle – Ostersonntag neboli den vzkříšení – je v jejich pojetí největším svátkem,“ doplňuje Andrea. Velikonoce jsou v Německu státním svátkem, volné dny jsou na Velký pátek a Velikonoční pondělí. Školáci mají v této době dva týdny prázdnin, týden před Velikonocemi a týden po nich. Na Velikonoce se těší nejvíce děti. „Ze soboty na neděli jim rodiče na zahradě nebo louce schovají vajíčka. Děti je pak v neděli hledají. Tradice říká, že velikonoční zajíček vajíčka namaloval a v nůši je přinesl do zahrady, kde je uložil do hnízd, která musí děti najít. Dnes jsou v nich sladkosti, malé hračky, někdy i docela drahé dárky, záleží na rodině,“ popisuje Schacher. Němci na rozdíl od Angličanů či Američanů zdobí kraslice. „Je to jako u nás. Každý preferuje vlastní styl. Barví je buď už z namíchaných barev z obchodu, nebo třeba slupkami od cibule. Hitem jsou i barvy z přírodních materiálů. Jsou to takové kostky jako cukru, které se rozpustí ve vodě. Také na vajíčka lepí ornamenty. Používají buď vejce vařená, nebo vyfouklá, kterými zdobí byt. Vystavují je v ošatkách, zavěšují na pentle. V Sasku můžete vidět kraslice i venku na stromech a keřích.“ Německé rodiny se ve velkém scházejí v neděli u slavnostního oběda. Jedí většinou jehněčí pečeni nebo velikonoční šunku. „Velikonoční pondělí je tu také svátkem, ale holky se nebijí karabáčem a muži nepijí alkohol. Vlastně se nic zvláštního neděje,“ doplňuje Andrea. Ona sama ve své rodině zdobí na Velikonoce s dcerkou kraslice. „Upekla bych i velikonočního beránka, ale bohužel nemám formu. A v pondělí karabáčujeme s dcerkou tatínka pomlázkou, kterou si ale musí sám uplést,“ dodává s úsměvem.

Denisa Jandurová Vanater. vychovávají tříletého syna. Narodila se však v Bratislavě, a proto může porovnat, jak se slaví Velikonoce na Slovensku, a jak za oceánem. „Američané neoslavují Velikonoce jako Slováci. Velký pátek je pro ně jako každý jiný den, volno nemají. Dospělí chodí do práce, děti do školy. Stejně tak je to i na Velikonoční pondělí. Oslavují pouze Velikonoční neděli, tedy Easter Sunday,“ vysvětluje Jandurová Vanater. Podobně jako v Anglii také v Americe hledají děti venku velikonoční vajíčka. „To se koupí velká umělohmotná vajíčka, do kterých se uloží čokoládky a různě cukrovinky. Děti chodí s malými košíčky, a co najdou, vloží do něj. Některé jsou u hledání docela agresivní. Prakticky celá Amerika je o soutěživosti a děti tu s ní vyrůstají,“ říká Denisa. Popisovaná tradice se jmenuje Easter Hunt. Stejně tak mají v Americe zajíce, kterému říkají Easter Bunny. Ten na Velikonoční neděli vajíčka podle pověsti pro děti schovává. „Po Easter Hunt následuje večeře s rodinou, ale nepodává se žádné tradiční velikonoční jídlo. Někdo jí jehněčí, někdo krůtu,“ popisuje Denisa. Jak přiznává, žádnou novou velikonoční tradici za oceánem nezavedla. „Je to těžké, když jsem jediná Slovenka v rodině.“ Také americké děti malují vajíčka, avšak s těmi slovenskými nemají nic společného. A co američtí křesťané? Chodí do kostela? „Lidé, kteří

jsou křesťansky založeni, ano. Dodržují i zvyky i půst. Amerika je země různých křesťanských vyznání, takže je těžké prosadit křesťanský svátek pro lidi, kteří mají jinou víru nebo jsou ateisté,“ vysvětluje Denisa. Její syn se teď chystá jet na velikonoční svátky k babičce a dědovi do Bratislavy. Pojede s Denisinou tchyní. „Jsem zvědavá, jak se jim budou naše velikonoční tradice líbit,“ usmívá se Jandurová Vanater.

Andrea Schacher, Ihringen, Německo Německo leží sotva kousek od nás, přesto se německé velikonoční tradi-

ce od těch českých velmi liší. „Ostatně i Němci slaví Velikonoce různě, liší se to podle regionu. Zvyky, které jsem poznala, se vztahují na jižní Bádensko, kde žiji se svou rodinou. Tradice jsou také závislé na náboženském vyznání. Jinak to mají katolíci a jinak evangelíci,“ vysvětluje Andrea Schacher, rodačka z Havířova, která v Německu pracuje a žije. Věřící křesťané chodí o Velikonocích do kostela od čtvrtka a svátky pro ně vrcholí v neděli. „Někteří dodržují půst, jiní ne. Je to opět podle rodinných tradic a vyznání. Němci znají Zelený čtvrtek – Gründonnerstag, a Velký pátek – Karfreitag, který je státním svátkem pro všechny. Bílá sobota – Karsamstag

Dobrou chuť!

Ořechový beránek Potřebné přísady: 200 g moučkového cukru, 150 g hladké nebo polohrubé mouky, 100 g vlašských ořechů, 1 balíček vanikového cukru, 5 vajec, 4 lžíce horké vody, 1 lžička kypřicího přášku, hrubá mouka na vysypání formy, tuk na vymazání. Postup přípravy: Žloutky společně s cukrem utřeme do pěny. Postupně přidáváme horkou vodu a nastrouhané nebo umleté ořechy. Vše dobře promícháme. Do směsi lehce vmícháme pevně ušlehaný sníh z bílků společně s prosátou moukou smíchanou s práškem do pečiva. Hmotu vlijeme do tukem vymazané formy a pečeme zvolna při teplotě kolem 170 stupňů dorůžova (asi 50 minut).Upečeného beránka necháme trochu vychladnout, a potom formu vyklopíme. Můžeme ho přelít citronovou nebo čokoládovou polevou. Nakonec uděláme oči (hřebíček).

Nikol Klimšová

Andrea Schacher se svou dcerou Amélií.

739 01 Baška č.p. 503, www.duflex.cz

Výrobce luten pro separátní větrání

Zielonych Świąt Šťastné, veselé Velikonoce, hojnost zdraví, pohody a lásky

Přeje všem zaměstnancům OKD a obchodním partnerům příjemné prožití velikonočních svátků, plné sváteční pohody v rodinném kruhu.

a krásný každý den v roce všem obchodním partnerům

39/14-C/12

38/14-C/12

přejí představenstvo a pracovníci FAMUR S.A. z Polska


D | www.okd.cz

VELIKONOCE

Ä?Ă­slo 14 | roÄ?nĂ­k 42

Dodnes rĂĄda vzpomĂ­nĂĄ na Velikonoce po Ä?esku HAVĂ?Ĺ˜OV, LONDĂ?N – PÄ›tatĹ™icetiletĂĄ Monika AdamovĂĄ Ĺžije tĂŠměř deset let v Anglii, kam se vydala za pracĂ­. (Jak oslavuje Velikonoce v Anglii, Ä?tÄ›te na pĹ™edchozĂ­ch strĂĄnkĂĄch velikonoÄ?nĂ­ přílohy.) PochĂĄzĂ­ z HavĂ­Ĺ™ova a jejĂ­ otec pracoval aĹž do svĂŠho dĹŻchodu Ĺ™adu let na jednĂŠ z karvinskĂ˝ch ĹĄachet. JejĂ­ rodina je poÄ?etnĂĄ, Monika mĂĄ pÄ›t sester a dva bratry. V Anglii se Velikonoce slavĂ­ ĂşplnÄ› jinak neĹž v ÄŒechĂĄch, a proto se Monice po tÄ›ch tradiÄ?nĂ­ch Ä?eskĂ˝ch VelikonocĂ­ch obÄ?as zasteskne. Jak na nÄ› vzpomĂ­nĂĄ? „PochĂĄzĂ­m z katolickĂŠ rodiny a Velikonocemi jsme si pĹ™ipomĂ­nali nejvÄ›tĹĄĂ­ kĹ™esĹĽanskĂ˝ svĂĄtek. ZaÄ?Ă­nali jsme pĹŻstem, kdy jsme se na televizi nedĂ­vali celĂ˝ch 40 dnĂ­. Moje starĹĄĂ­ sestry nesmÄ›ly chodit na zĂĄbavy Ä?i diskotĂŠky. TakovĂŠ zĂĄkazy nĂĄm ale vĹŻbec neuĹĄkodily. Jako dÄ›ti jsme si tehdy vĂ­ce vyhrĂĄly,“ vzpomĂ­nĂĄ Monika.

MĹŻĹžeĹĄ mi JoĹžine říct, Ä?Ă­ms mÄ› to vÄ?era polĂ­val?

Dobrou chuĹĽ!

VelikonoÄ?nĂ­Ă­ polĂŠvka ĂŠ PotĹ™ebnĂŠ přísady: 1/3 l masovĂŠho vĂ˝varu, 2 cibule, 2 strouĹžky Ä?esneku, 4 vejce, 1 kelĂ­mek smetany, 4 lŞíce hladkĂŠ mouky, bobkovĂ˝ list, nÄ›kolik kuliÄ?ek Ä?ernĂŠho pepĹ™e a novĂŠho koĹ™enĂ­, mletĂĄ Ä?ervenĂĄ paprika. Postup přípravy: VĂ˝var pĹ™ivedeme k varu, pak do nÄ›j dĂĄme oloupanou cibuli a Ä?esnek, pepĹ™, novĂŠ koĹ™enĂ­, bobkovĂ˝ list a 10 minut povaříme. Do polĂŠvky rozklepneme celĂĄ vejce a uvaříme je. Ve smetanÄ› rozmĂ­chĂĄme hladkou mouku spoleÄ?nÄ› s mletou paprikou, vlijeme do polĂŠvky a krĂĄtce povaříme.

V barĂĄku bylo sedm ĹženskĂ˝ch, pro kluky to byl uÄ?inÄ›nĂ˝ rĂĄj!

VelikonoÄ?nĂ­ kachniÄ?ka

Na ZelenĂ˝ Ä?tvrtek ĹĄla rodina AdamovĂ˝ch do kostela na mĹĄi, stejnÄ› tak i o VelkĂŠm pĂĄtku, kdy dodrĹžovali přísnĂ˝ pĹŻst a maso nejedli aĹž do sobotnĂ­ho veÄ?era. „Na BĂ­lou sobotu jsme vĹĄichni kromÄ› tatĂ­nka znovu navĹĄtĂ­vili kostel. Otec podle tradice zĹŻstal doma, protoĹže tĹ™epal na zahradÄ› ovocnĂ˝mi stromy pĹ™i bimbĂĄnĂ­, tzv. rozvazovĂĄnĂ­ zvonu, abychom mÄ›li dobrou Ăşrodu.“ Po sobotnĂ­ mĹĄi rodina zaÄ?ala oslavovat vzkříťenĂ­ JeŞíťe Krista. Na stole vo-

PotĹ™ebnĂŠ přísady: 1 kachna, 3 lŞíce medu, 250 ml drĹŻbeŞího vĂ˝varu, 1/2 lĹžiÄ?ky mletĂŠho zĂĄzvoru, 2 lŞíce dezertnĂ­ho vĂ­na, 2 lŞíce sĂłjovĂŠ omĂĄÄ?ky, sĹŻl. Postup přípravy: OÄ?iĹĄtÄ›nou kachnu osolĂ­me, podlijeme vĂ˝varem a peÄ?eme v troubÄ› asi hodinu. Pak pĹ™idĂĄme ĹĄĹĽĂĄvu smĂ­chanou ze sĂłjovĂŠ omĂĄÄ?ky, dezertnĂ­ho vĂ­na a mletĂŠho zĂĄzvoru. PĹ™ikryjeme poklicĂ­, peÄ?eme a pravidelnÄ› podlĂŠvĂĄme. KdyĹž je kachna skoro mÄ›kkĂĄ, přídĂĄme do ĹĄĹĽĂĄvy tekutĂ˝ med, kachnu pořådnÄ› polijeme a dopeÄ?eme. PodĂĄvĂĄme s bramborovĂ˝m knedlĂ­kem a kĹ™ehkĂ˝m, jemnÄ› strouhanĂ˝m zelĂ­m.

FOTO: Archiv

Monika AdamovĂĄ, rodaÄ?ka z HavĂ­Ĺ™ova, Ĺžije 10 let v Anglii, ale zapomenout nedokĂĄĹže

Monika AdamovĂĄ s maminkou Alenou, otcem Ä˝udovĂ­tem a sestrou AlĹžbÄ›tou na nĂĄvĹĄtÄ›vÄ› v LondĂ˝nÄ›. nÄ›lo uzenĂŠ maso a MoniÄ?iny starĹĄĂ­ sestry vklouzly do ĹĄatĹŻ a utĂ­kaly tancovat. Na nedÄ›li se Monika jako malĂŠ dÄ›vÄ?e těťila nejvĂ­ce. „Maminka nĂĄs na mĹĄi vyparĂĄdila. NatoÄ?ila nĂĄm vlasy a oblĂŠkla nĂĄs velice svĂĄteÄ?nÄ›. PĹ™ipadala jsem si jako princezna,“ říkĂĄ. JakĂŠ bylo VelikonoÄ?nĂ­ pondÄ›lĂ­? „UrÄ?itÄ› si to dovedete pĹ™edstavit, kdyĹž v barĂĄku bylo sedm ĹženskĂ˝ch! Byl to mazec! Kluci se k nĂĄm těťili, byl to pro nÄ› rĂĄj, tolik holek pod jednou stĹ™echou. Ani si uĹž nevzpomĂ­nĂĄm, kolikrĂĄt jsem skonÄ?ila

ve vanÄ›. A ty honiÄ?ky kolem domu a plno Ĺ™evu‌ UĹžili jsme si hodnÄ› legrace. Maminka chystala radÄ›ji kbelĂ­ky s vodou venku na zahradÄ›, aĹĽ nĂĄs kluci polĂŠvajĂ­ tam, kdyĹž se nĂĄm nÄ›kolikrĂĄt stalo, Ĺže nĂĄm v domÄ› plavaly koberce. Na velikonoÄ?nĂ­ svĂĄtky rĂĄda vzpomĂ­nĂĄm, byly moc krĂĄsnĂŠ dĂ­ky mĂ˝m skvÄ›lĂ˝m rodiÄ?ĹŻm a sourozencĹŻm. DodrĹžovĂĄnĂ­ tradic bylo pro mÄ› vĹždycky dĹŻleĹžitĂŠ. Jednou, aĹž budu sama matkou, si moc pĹ™eji, aby mĂŠ dÄ›ti zaĹžily tradiÄ?nĂ­ Ä?eskĂŠ Velikonoce!“ Nikol KlimĹĄovĂĄ

VelikonoÄ?nĂ­ pranostiky • Je-li Zele ZelenĂ˝ enĂ˝ Ä?tv Ä?tvrtek vrtek bĂ­lĂ˝ bĂ­lĂ˝, tak je lĂŠto teplĂŠ teplĂŠ. • VelkĂ˝ pĂĄtek deĹĄtivĂ˝ dÄ›lĂĄ rok ŞíznivĂ˝. • KdyĹž na VelkĂ˝ pĂĄtek hĹ™mĂ­, na poli se urodĂ­. • PrĹĄĂ­-li na BĂ­lou sobotu, bude v lĂŠtÄ› nouze o vodu.

VĹĄem zamÄ›stnancĹŻm akciovĂŠ spoleÄ?nosti OKD pĹ™ejeme příjemnĂŠ proĹžitĂ­ Velikonoc - svĂĄtku jara, ĹĄtÄ›drou koledu a pomlĂĄzku.

• Na Velikonoce jasno, jasno bude lacinÊ måslo måslo. • Na BoŞí hod prťí, sucho úrodu vysuťí. • Omrzne-li na Velký påtek stromový květ, neurodí se ovoce. • Velikonoce kråsnÊ úrodu nåm dají, pakli slunce hasne, louky sucho mají.

• KdyĹž na VelikonoÄ?nĂ­ nedÄ›li prĹĄĂ­, prĹĄĂ­ na kaĹždĂŠ pondÄ›lĂ­ aĹž do svatĂŠho Ducha prĹĄeti bude. • JasnĂŠ poÄ?asĂ­ o VelikonocĂ­ch – nastane lĂŠto o letnicĂ­ch. • Kdo na Velikonoce nesnĂ­ ani jedno vajĂ­Ä?ko, smutnĂ˝ bude brziÄ?ko.

WPBK – BIS CZ, spol. s r.o. 8+ÄœLĂŁWÄŒE +DYtÄœRY3URVWÄœHGQt6XFKi 7HO 0RELO

6SROHĂžQRVW:3%.Âą%,6&=SÄœHMHYĂŁHPKRUQtNĤP D]DPÄŒVWQDQFĤP2.'DVYHVHOp9HOLNRQRFH SOQpMDUQtSRKRG\DERKDWRXSRPOi]NX

Ferrit, s.r.o., Na Zbytkåch 41, StarÊ Město u Frýdku-Místku, 739 01 Tel.: +420 558 411 605, fax: +420 558 620, www.ferrit.cz

40/14-D/12

41/14-D/12

6SyĂĄND:3%.%,6&=ÄŞ\F]\ZV]\VWNLPJyUQLNRP LLFKURG]LQRPSRJRGQ\FKÄ?ZLÄ…W:LHONDQRFQ\FK VPDF]QHJRMDMNDDGOD3DÄ”PRNUHJRÄ?PLJXVD'\QJXVD


PANORAMA

5. dubna 2012

www.ihornik.cz | 7

Tipy Horníka Důl Michal Mi h l måå otevřeno ř

OkresnĂ­Ă­ pĹ™ebor Ok Ĺ™ b zďŹ ďŹ llmovalili

OSTRAVA – LetoĹĄnĂ­ prohlĂ­dkovou sezonu zahĂĄjili na historickĂŠm Dole Michal v MichĂĄlkovicĂ­ch. OtevĹ™eno je i o velikonoÄ?nĂ­ch svĂĄtcĂ­ch v nedÄ›li 8. a pondÄ›lĂ­ 9. dubna! Trasy jsou dvÄ›; cesta havĂ­Ĺ™e do prĂĄce od ĹĄatny pĹ™es znĂĄmkovnu aĹž k jĂĄmÄ› a pak prohlĂ­dka strojovny s parnĂ­m strojem.

KARVINà – OkresnĂ­ pĹ™ebor – PoslednĂ­ zĂĄpas Pepika HnĂĄtka. Tak se jmenuje novĂĄ Ä?eskĂĄ komedie na motivy„OkresnĂ­ho pĹ™eboru“ z televize. PříbÄ›h ďŹ lmu, jejĹž dĂĄvajĂ­ v kinÄ› Centrum od Ä?tvrtka 5. do stĹ™edy 11. dubna ve dvou Ä?asech, se odehrĂĄvĂĄ v dobÄ› pĹ™edchĂĄzejĂ­cĂ­ prvnĂ­mu dĂ­lu seriĂĄlu.

ZĂĄviĹĄ a KozĂ­ duch spoleÄ?nÄ› DiagnĂłza s Ä?eskou scĂŠnou OSTRAVA – ZĂĄviĹĄ, sprostĂ˝ pĂ­sniÄ?kĂĄĹ™, textaĹ™, bĂĄsnĂ­k a krĂĄl jĂ­m vynalezenĂŠho stylu „pornofolku“, vystoupĂ­ v sobotu 7. dubna v klubu BarrĂĄk (dříve TanÄ?Ă­rnÄ›) na HavlĂ­Ä?kovÄ› nĂĄbĹ™eŞí. Hostem bude mĂ­stnĂ­ zpÄ›vĂĄk říkajĂ­cĂ­ si KozĂ­ duch s programem „SĂĄm proti vĹĄem“. ZaÄ?Ă­nĂĄ se ve 20 hodin.

FOTO: Nikol KlimĹĄovĂĄ

Přenos opery z New Yorku

Výhodou modelů pravěkých příťer je to, Şe si s nimi mohou děti hråt, aniŞ by riskovaly. Na snímku model maiasaury.

VelikonoÄ?nĂ­ taneÄ?nĂ­ veÄ?er

Dinopark zahĂĄjil sezonu

KARVINà – Nejen lĂĄzeĹˆĹĄtĂ­ hostĂŠ jsou zvĂĄni na velikonoÄ?nĂ­ taneÄ?nĂ­ veÄ?ery, kterĂŠ budou v pondÄ›lĂ­ 9. dubna uĹž „po ĹĄmigrustu“ v darkovskĂ˝ch sanatoriĂ­ch. A to jak ve spoleÄ?enskĂŠm domÄ› v DarkovÄ›, tak v kavĂĄrnÄ› v budovÄ› rehabilitacĂ­ B v HranicĂ­ch. ZaÄ?ĂĄtek je stejnĂ˝, v sedm hodin veÄ?er.

Kam mĹŻĹžete s dÄ›tmi vyrazit o velikonoÄ?nĂ­ch svĂĄtcĂ­ch? TĹ™eba do říťe pravÄ›kĂ˝ch příťer DOUBRAVA – VĂ˝let do druhohor, projĂ­ĹžÄ?ka DinoExpresem a kino v 3D rozliĹĄenĂ­. Nejenom tyto atrakce jsou opÄ›t k vidÄ›nĂ­ v Dinoparku, kterĂ˝ mĂĄ po dlouhĂŠ zimÄ› opÄ›t otevĹ™eno. Na co se nĂĄvĹĄtÄ›vnĂ­ci mohou těťit? TĹ™eba na tĹ™icetimetrovĂ˝ model prehistorickĂŠho velejeĹĄtÄ›ra seismosaura Ä?i vlĂĄÄ?ek. „SpeciĂĄlnĂ­ vlak DinoExpres se sedmdesĂĄti mĂ­sty zaveze nĂĄvĹĄtÄ›vnĂ­ky tam, kam by se pěťky nedostali. JĂ­zda trvĂĄ Ä?tvrt hodiny a lidĂŠ se mohou těťit tĹ™eba na velejeĹĄtÄ›ra seismosaura, kterĂŠmu projedou přímo pod obrovitĂ˝m krkem,“ Ĺ™ekl za provozovatele Dinoparku Jiří MachĂĄlek.

V pavilonu, kterĂ˝ se jmenuje Cesta do minulosti ZemÄ›, jsou vystaveny skuteÄ?nĂŠ artefakty z druhohor. TĹ™eba otisky trilobitĹŻ a rostlin. „SnaĹžili jsme se, aby Dinopark nebyl jen zĂĄbavnĂ˝, ale i pouÄ?nĂ˝. Proto k nĂĄm mohou pĹ™ijĂ­t na exkurze i ĹĄkoly,“ doplnil MachĂĄÄ?ek. Do nejvÄ›tĹĄĂ­ho zĂĄbavnĂ­ho parku co do rozlohy, tak i poÄ?tu zvĂ­Ĺ™at se mohou letos lidĂŠ pĹ™ijĂ­t podĂ­vat do konce dubna

o vĂ­kendech a o velikonoÄ?nĂ­ch prĂĄzdninĂĄch. V kvÄ›tnu pak budou brĂĄny parku otevĹ™eny kaĹždĂ˝ den od devĂ­ti rĂĄno do ĹĄesti veÄ?er. Ceny vstupnĂŠho jsou uvedeny na internetovĂ˝ch strĂĄnkĂĄch Dinoparku a zĂĄleŞí na vÄ›ku nĂĄvĹĄtÄ›vnĂ­kĹŻ a poÄ?tu vstupĹŻ. ZĂĄkladnĂ­ vstupenka stojĂ­ pro dospÄ›lĂŠ 120 korun, pro dÄ›ti do patnĂĄcti let 50 korun. Proti loĹˆsku vstupenky zlevnily, u dÄ›tĂ­ aĹž o tĹ™icet korun. Nikol KlimĹĄovĂĄ

ÚřadovĂĄnĂ­ je prodlouĹženo KARVINà – PondÄ›lky a stĹ™edy od 7.30 do 18 hodin, Ăşterky a Ä?tvrtky od 8 do 15 hodin a pĂĄtky od 8 do 11 hodin. Tak prodlouĹžila radnice úřadovĂĄnĂ­ sprĂĄvnĂ­ho odboru (budova D v MĂ­rovĂŠ ulici), kde se vyĹ™izujĂ­ zĂĄleĹžitosti okolo obÄ?anskĂ˝ch i Ĺ™idiÄ?skĂ˝ch prĹŻkazĹŻ, matriky Ä?i evidence vozidel.

Jarmark i s tvĹŻrÄ?Ă­ dĂ­lnou KARVINà – Masarykovo nĂĄmÄ›stĂ­ a bĂ˝valĂĄ zĂĄmeckĂĄ galerie Chagall ve FryĹĄtĂĄtÄ› budou ve Ä?tvrtek 5. dubna patĹ™it historickĂŠmu velikonoÄ?nĂ­mu jarmarku. ZaÄ?Ă­nĂĄ v 10.30 a trvĂĄ do 17 hodin. ĂšÄ?astnĂ­ci budou mĂ­t moĹžnost sami si i vyrobit jarnĂ­ dekorace Ä?i nazdobit vajĂ­Ä?ka, pernĂ­Ä?ky, kamĂ­nky...

Tento mÄ›sĂ­c je otevĹ™eno kromÄ› vĹĄech vĂ­kendĹŻ navĂ­c i 5., 6. a 9. dubna, od kvÄ›tna pak uĹž dennÄ›. V parku nechybĂ­ ozvuÄ?enĂŠ modely zvĂ­Ĺ™at. NÄ›kterĂŠ se pohybujĂ­, mĂĄvajĂ­ ocasem a dokonce mrkajĂ­. K dalĹĄĂ­m atrakcĂ­m patří například pĂ­skovĂŠ hĹ™iĹĄtÄ›, ve kterĂŠm si mohou dÄ›ti vykopat kosti jeĹĄtÄ›rĹŻ. OblĂ­benĂ˝ je i krĂĄtkĂ˝ 3D ďŹ lm, kterĂ˝ je promĂ­tĂĄn v pravidelnĂ˝ch Ä?asovĂ˝ch intervalech. LĂ­stek do kina se neplatĂ­, je souÄ?ĂĄstĂ­ vstupenky do Dinoparku.

PĂĄlenĂ­ Morany v KarvinĂŠ KARVINà – NĂĄhradnĂ­ termĂ­n „vynĂĄĹĄenĂ­ zimy“ pro dÄ›ti a rodiÄ?e je tady! V nedÄ›li 8. dubna bude v 18 hodin sraz u kulturnĂ­ho domu v NovĂŠm MÄ›stÄ›, odkud pak vyjde lampionovĂ˝ prĹŻvod smÄ›rem do parku B. NÄ›mcovĂŠ ve FryĹĄtĂĄtÄ›. Nebude chybÄ›t tradiÄ?nĂ­ jarnĂ­ obĹ™ad s pĂĄlenĂ­m Morany!

Cestovatel o tajemstvĂ­ vĂşdĂş HAVĂ?Ĺ˜OV – AfrickĂ˝ kult s tajnĂ˝mi spoleÄ?enstvĂ­mi, Ä?arodÄ›ji, starovÄ›kĂ˝mi rituĂĄly! O vĂşdĂş bude ve Ä?tvrtek 12. dubna v loutkovĂŠm sĂĄle kulturnĂ­ho domu P. BezruÄ?e hovoĹ™it cestovatel TomĂĄĹĄ KubeĹĄ. S putovĂĄnĂ­m po Beninu, GhanÄ›, Togu, Mali Ä?i BurkinÄ› Faso seznĂĄmĂ­ veĹ™ejnost od 18 hodin.

Barbie ve svÄ›tovĂ˝ch dÄ›jinĂĄch HAVĂ?Ĺ˜OV – Barbie, nejznĂĄmÄ›jĹĄĂ­ panenka, slavĂ­cĂ­ letos tĹ™iapadesĂĄtĂŠ narozeniny, jako Marie Terezie, Kleopatra, Ĺ Ă­pkovĂĄ RĹŻĹženka. O tom je vĂ˝stava „S panenkami za historiĂ­ aneb svÄ›tovĂŠ dÄ›jiny oÄ?ima Barbie“ v Musaionu. Barbie s partnerem Kenem zde pĹ™edvĂĄdĂ­ velkĂŠ udĂĄlosti lidskĂ˝ch dÄ›jin.

V aquaparku nastaly tropy OLEĹ Nà – Teplota vody jednatĹ™icet stupĹˆĹŻ Celsia, vzduchu jeĹĄtÄ› o nÄ›kolik stupĹˆĹŻ vĂ­ce! IdeĂĄlnĂ­ „tropy“ nastaly na přånĂ­ nĂĄvĹĄtÄ›vnĂ­kĹŻ v krytĂŠm aquaparku OleĹĄnĂĄ u FrĂ˝dku-MĂ­stku. A to od dubna aĹž do odvolĂĄnĂ­. PĹ™ipravili tady plavĂĄnĂ­ na mĂ­ru pro malĂŠ dÄ›ti, dospÄ›lĂŠ, ale takĂŠ seniory.

OzvÄ›ny jara pro FiladelďŹ i TĹ˜INEC – SborovĂ˝ dĹŻm HutnĂ­k SCEAV TĹ™inec bude v sobotu 7. dubna dÄ›jiĹĄtÄ›m beneďŹ ce pro obÄ?anskĂŠ sdruĹženĂ­ FiladelďŹ e – Přístav OldĹ™ichovice, kterĂŠ se angaĹžuje ve prospÄ›ch dÄ›tĂ­ bez „normĂĄlnĂ­ch“ rodiÄ?ĹŻ. ZaÄ?Ă­nĂĄ se od 17 hodin, na programu jsou vystoupenĂ­ nastudovanĂĄ přímo v pÄ›stounskĂ˝ch rodinĂĄch. Jako hostĂŠ vystoupĂ­ soubor Ĺ˝idovskĂ˝ch tancĹŻ. UskuteÄ?nĂ­ se takĂŠ prodejnĂ­ vĂ˝stava vĂ˝robkĹŻ dÄ›tĂ­, jimĹž FiladelďŹ e pomĂĄhĂĄ. VĂ˝těŞek z akce podpoĹ™enĂŠ takĂŠ NadacĂ­ OKD pĹŻjde na podporu projektu MĹŻj novĂ˝ domov. uzi

Pozornost nĂĄvĹĄtÄ›vnĂ­kĹŻ doubravskĂŠho Dinoparku poutĂĄ pravÄ›kĂ˝ „ptĂĄk“ pteranodon.

9üHPVYÏP]DPėVWQDQFśP L]DPėVWQDQFśP2.'DV SʼnHMLNUiVQpYHVHOpDQLĀtPQHUXüHQp SURçLWtMDUQtFK9HOLNRQRĀQtFKVYiWNś ERKDWRXSRPOi]NXDURGLQQRXSRKRGX

SpoleÄ?nost Minova Bohemia s.r.o. r.o o. pĹ™eje vĹĄem svĂ˝m obchodnĂ­m partnerĹŻm ĹŻ k krĂĄsnĂŠ ĂĄ ĂŠ proĹžitĂ­ svĂĄtkĹŻ jara, bohatou pomlĂĄzku a dobrou nĂĄladu.

.DUHO5DütN ʼnHGLWHO

PracovnĂ­ci spoleÄ?nosti Minova Bohemia s.r.o. LihovarskĂĄ 10, Ostrava-Radvanice

42/14-VII/12

VeselĂŠ Velikonoce 43/14-VII/12

OSTRAVA – MilovnĂ­ci opery by si nemÄ›li nechat v sobotu 7. dubna ujĂ­t pĹ™enos z „MetropolitnĂ­â€œ v New Yorku, kde uvedou Manon s ruskou pÄ›vkynĂ­ Annou Netrebko a polskĂ˝m tenoristou Piotrem Beczalou. K vidÄ›nĂ­ bude ve vysokĂŠm rozliĹĄenĂ­ od 17.45 v DomÄ› kulury mÄ›sta Ostravy.

KARVINà – ÄŒeskĂĄ scĂŠna z TěťínskĂŠho divadla uvede ve stĹ™edu 11. dubna v mÄ›stskĂŠm kulturnĂ­m domÄ› inscenaci „DiagnĂłza“ od choreografa a reĹžisĂŠra Jaroslava MoravÄ?Ă­ka. Hra zachycujĂ­cĂ­ vĹĄednĂ­ den Ä?tyĹ™ rĹŻznĂ˝ch dvojic mĂĄ premiĂŠru! Herci nastupujĂ­ na scĂŠnu od sedmĂŠ hodiny veÄ?ernĂ­.


8 | www.okd.cz

ZÁBAVA Potkají se dva bývalí spolužáci, jeden je ředitelem velkého podniku a druhý popelář. Po chvilce vzpomínání říká popelář: „Ale to byly krásné doby, když jsme chodili do šesté bé.“ – Ředitel přikývne a zasněně říká: „Ano, … (VIZ TAJENKA).“

Horoskop od 5. 4. do 11. 4. 2012

Býk 21. 4. – 20. 5. Jaro vám dodá novou energii a začnete s něčím novým bez ohledu na překážky. Zkuste do nápadu zapojit i kolegy, neboť některé věci budou nad vaše síly. Čekají vás i nová jednání. Výhodou bude, že šestým smyslem předpovíte konání druhé strany a budete tak o krok napřed. S jasným rozumem přistupujte k rodinné kase.

Štír 24. 10. – 22. 11. Držte se svých zásad a nedejte se zviklat k tzv. výhodnému investování. Budete vystaveni mnohým drobným úskalím.V organizačních záležitostech budete excelovat. Chuť pouštět se do nových experimentů vás zcela ovládne a rozum na chvíli schováte pod zámek. Pozor, atmosféra těchto dní bude tak hektická, že se můžete unáhlit.

Blíženci 21. 5. – 21. 6. Někdo vás verbálně napadne a způsobí nepříjemnost. Shovívavost z vaší strany nemůže v žádném případě očekávat. Zřejmě spolu na dlouhou dobu zůstanete na kordy. Vyhněte se nápadům začít s něčím úplně novým. Staré osvědčené věci využívejte v poklidu i nadále. Velikonoce s sebou přinášejí i dobrou náladu, jen abyste to nepřehnali s alkoholem.

Střelec 23. 11. – 21. 12. Váhavost pro tentokrát nebude na místě. Můžete velice rychle přijít o zajímavou nabídku. Nezapomínejte, že nejste jediní, kdo by si chtěli přilepšit. Nevyužitou šanci by vám partner neodpustil. Mírnou zdravotní indispozici vystřídá starost o zdraví dětí. Jarní nachlazení bude to nejmenší, s čím budete muset zápolit.

Rak 22. 6. – 22. 7. Špatná či dobrá zpráva by na svého adresáta neměla dlouho čekat. Máte-li někomu co říct, nečekejte na zítřek, mohlo by být pozdě. Kolega v práci vám nabídne zajímavý projekt, pokud k němu nemáte důvěru, neměňte své zásady a nerušte dané slovo. I občasný pocit nudy patří k životu. Pondělní veselice vše napraví.

Kozoroh 22. 12. – 20. 1. Mějte důvěru ve svou intuici. Nenechte se zotročit návalem práce, mnoho z toho stejně neuteče. Úspěch se dostaví i na poli lásky. Vaše myšlenky se stále více upírají k člověku, jenž se posledních pár týdnů pohybuje ve vaši blízkosti. Pokud odhodíte zbrklost, máte šanci přilákat jeho pozornost a ostatní se bude vyvíjet k vaší spokojenosti.

Lev 23. 7. – 23. 8. Nabídka lukrativnějšího zaměstnání vám nesmí zatemnit mozek. Ne všechno je zlato, co se třpytí. K cizím záležitostem přistupujte s velkou rezervou. Vaše dobrá nálada se projeví doma i v práci. Nebraňte se návalu příbuzných a přátel. Láska bude v těchto dne nakloněna nesmělým a osamělým jedincům a věřte, probuzená příroda dělá divy.

Vodnář 21. 1. – 20. 2. Jednání, kterých se zúčastníte, budou vedena ve velmi svižném tempu, budete sice pobíhat z místa na místo, ale váš neotřelý projev bude jedním z kriterií úspěchu. Jedinec, na kterého jste hodně spoléhali, vám připraví nemilé překvapení. Rodinná idylka se ještě více upevní a prodloužené dny volna trochu pomohou i vaší peněžence.

Panna 23. 8. – 22. 9. Jarní sluníčko přímo vybízí šlápnout do pedálů. Nenechte spát své sny a nebojte se jít proti proudu. Přes určité napětí se vám podaří vykročit správným směrem. Zbavíte se studu a osmělíte se i v milostných záležitostech. Osloví vás osoba, o které jste mohli doposud jen snít. Tento týden patří vztahovým záležitostem. Dejte jim dostatečný prostor.

Ryby 21. 2. – 20. 3. Setkání s různými lidmi vás postaví před otázku využití volného času. Ten rozhodně rozložte mezi všechny, kteří vás zajímají. Chcete-li něco nového vytvořit či přetvořit původní, je pro to nejvhodnější doba. Dobré nápady přeneste i do partnerského vztahu. Milostné rozepře se zklidní, ale vekou zásluhu na tom bude mít i ztenčení vašich úspor.

Recept

Babiččiny věnce POTŘEBNÉ PŘÍSADY: Na těsto: 300 g hladké mouky, 25 g cukru, 1/2 kávové lžičky soli, 1 Pomocník na kynuté těsto Expres Dr. Oetker, 150 ml vody, 40 ml oleje, 1 vejce. Na potření a posypání: 1 vejce, mandlové lupínky. POSTUP PŘÍPRAVY: Do mísy dáme mouku, cukr a sůl. Přisypeme Pomocníka Expres Dr. Oetkera a důkladně promícháme. Přidáme vodu, olej a vejce. Vařečkou vypracujeme hladké těsto, které se nelepí na stěny nádoby. Z takto připraveného těsta vyválíme válečky asi 20 cm dlouhé. Po třech je spleteme do copů, jejichž konce spojíme. Vytvořené věnečky potřeme vajíčkem a posypeme mandlovými lupínky. Doba pečení asi 25 minut.

Pomůcka: acht, és, oro, RIV.

Hlavní město státu Nebraska

Žhnout (slunce)

Slovensky ještě

Slovensky krev

Krátké kabáty

Zkratka pro kus Město v Porugalsku

SPZ Opavy

Zkratka Státní divadlo

Omastek

Ambaláž

Ostrá lžička (v lékařství)

Značka kosmetiky

Slovensky synek

Držadlo k otevření

Instrukce

Brit. fyzik a matematik Starati se o výchovu

1. DÍL TAJENKY Ženské jméno Slovenská číslovka

Altové křídlovky k ladění

Pouze Otázka při sázce (slovensky)

Středověká klatba / Italský vítr

Německy zde 2. DÍL TAJENKY Hedvábná tkanina

Značka astatu

Hromádka (nářečně)

Tímto způsobem Vedlejší místnost

Španělsky zlato Karetní hra

Levná lihovina Povel pro psa

Pohřební hostina

Značka mouky Dřevnatá rostlina

Slovensky jaká Ranní vláha

Opření

SPZ Ostravy Nerudovy iniciály

Zkratka kilopondu Odvětví Pobřežní hráz Inic. generála Voroncova

Rytmic. pohybový tělocvik Maďarská spojka (a)

Klid

3. DÍL TAJENKY Rod tropických mravenců

Značka křemíku

AUTOR: František Krejča

Váhy 23. 9. – 23. 10. Pokud chcete investovat, je ta nejvhodnější doba. Planety jsou nakloněny vašim podnikatelským aktivitám. Konečnou podobu dostane vaše rozhodnutí týkající se půjčky na nějakou investici. Ne vše ale bude tak ideální, jak si představujete. Sváteční dny můžete spolu s partnerem využít k diskusím s přáteli s podobnými osudy.

Křížovka o knihu

Největší žijící ještěr

Tajenka křížovky č. 13: „...řekla jsem mu, že přijede tchyně.” Na vylosovaného luštitele čeká za správné řešení kniha z nakladatelství Alpress. Výherce křížovky č. 13 je pan Pavel Suchánek z Havířova. Prosíme výherce, aby kontaktoval redakci: Renata Pavlíková, tel.: 596 264 803, e-mail: hornik@okd.cz.

AUTOR: Monika Růžová

Beran 21. 3. – 20. 4. Uspět ve výběrovém řízení bude nejen otázkou vašeho umu a snažení, ale i štěstí, a to se bohužel někde zatoulalo. Trápit se nebudete dlouho, zanedlouho se vám nabídne nová šance. Odlož��te i pochybnosti, neboť získáte důkazy, že vás důležití lidé potřebují. O prodlouženém víkendu budete něžnější, partner to patřičně ocení.

číslo 14 | ročník 42

Vajíčka mi nechtěli dát, tak jsem si vzal slepice.

Vtipy Tatínek se ptá svého osmiletého synka: „Co bys letos chtěl k narozeninám?” „Menstruační tampony,” zní odpověď. „Víš ty vůbec, co to je?” „Nevím, ale v televizi jsem slyšel, že se s tím dá dobře hrát tenis, plavat, jezdit na kole i skákat padákem.” Dveře se zavírají a tramvaj se chystá k odjezdu ze stanice. K vozu však dobíhá uřícený muž a zoufale volá: „Prosím vás, počkejte ještě na mě, jinak nestihnu práci!” Cestující se přimlouvají u řidiče a ten čeká na opozdilce. Pán nastoupí, zavřou se dveře, tramvaj odjíždí a pán praví: „Dobrý den, kontrola jízdenek!!” Návštěva se ptá hospodyně jednoho slavného profesora: „A jakou práci dělá pan profesor nyní?” „Hledá brýle...”

Soutěžte o lístky na Chrise Normana! Týdeník Horník má fantastickou zprávu pro fanoušky skupiny Smokie. Originální hlas této britské legendy Chris Norman míří na své první turné do České republiky a dvakrát dvanáct čtenářů může získat v soutěži zdarma lístek na jeho koncert, jehož jsme mediálním partnerem. Koncert legendy se uskuteční 24. dubna na zimním stadionu Sareza v Ostravě-Porubě. Na koncertě zazní největší hity Smokie i zásadní hity sólové kariéry Chrise Normana. Hostem koncertu bude i talentovaná zpěvačka Zuzana Miková a dívčí kapela The Apples. Správná odpověď na 1. soutěžní otázku: V roce 1983 v Ostravě v hale J. Kotase a v Praze v Lucerně. Uzávěrka odpovědí na druhou soutěžní otázku je 17. dubna 2012.

Soutěžní otázka:

Kdy a kde byl naposledy v našem kraji jako host Chris Norman?

2

kvetoslava.frankova@okd.cz. Odpovědi posílejte na mailovou adresu redakce Horník: kvetoslava frankova@okd cz Nezapomeňte uvést své jméno, adresu, případně telefonní číslo. Výherci si mohou lístky vyzvednout v redakci po předchozí telefonické domluvě s Renatou Pavlíkovou na čísle 732 829 149. Pokud tak neučiní, výhra propadá. Jména dalších výherců zveřejníme v čísle 16, které vyjde 19. dubna 2012. Výherci: Ing. Dalibor Kolarčík z Karviné-Ráje, Daniela Filipková z Hnojníka, Jana Hollá z Českého Těšína, Miroslav Blahut z Ostravy, Ing. Juraj Šteiner z Karviné, Emil Vyhlas z Orlové-Lutyně, Alena Suchánková z Havířova, Josef Zajac z Orlové-Lutyně, Jan Pastrňák ze Šenova, Jozef Lučan ze Zákopčie-SR, Česlav Bromek z Albrechtic a Petr Žabinski ze Stonavy.


5 kwietnia 2012 | numer 14 | rocznik 9

Darmowa gazeta nie tylko dla górników

Przezbrojenie na medal! DARKÓW – Pieczołowite przygotowanie, nowe rozwiązania techniczne i organizacyjne, doskonałe współdziałanie wszystkich zainteresowanych brygad, członków kadry techniczno-inżynieryjnej, specjalistów... Kopalnia „Darków” ma za sobą kolejne udane przezbrojenie średniej technologii POP 2010. Brygada zbrojenia maszynowego SLD 1 kierownika oddziału Lubomíra Kokošínskiego i głównego przodowego Zbyňka Glogara przy współpracy z zewnętrzną brygadą ścianową Alpex oddział 1, prowadzoną przez nadsztygara Józefa Tomczyka, sztygara oddziałowego Dariusza Hetmana i głównego przodowego Janusza Siwka, przy poparciu fachowców z pionu służb technicznych zrealizowały go w czasie 54 dni roboczych, skracając pierwotnie zakładany termin o całe 5 dni! Z wyrobiska ścianowego 37 910 na ścianę 37 901 w darkowskim zakładzie 2 po kolejce podwieszanej ZD 24/100C przetransportowano 111 sekcji obudowy zmachanizowanej BC 1300/3100, przenośniki ścianowy PF 6/1042 i podścianowy PF 4/1132 oraz kombajn Eickhoff SL 300, w sumie około 3,5 tysiąca ton sprzętu. Długość trasy transportowej sięgała 900 metrów, ścianę 37 901 uruchomiono 15 marca. Ponieważ kompleks POP ma już za sobą trzy zastosowania, przed jego zainstalowaniem w kolejnym wyrobisku sekcje poddano wprost na dole, w specjalnie przygotowanych komorach remontowych, przeglądom technicznym i naprawom. Pomimo to udało się osiągnąć przeciętną 5,3 sekcji na dobę z dobowym maksymum 8 sekcji! „Istotnym warunkiem przyspieszenia robót było to, że przedział transportowy w wyrobisku 37 910 został pod względem rozmiarów i udźwigu dostosowany do potrzeb kolejki podwieszanej. Chodziło w ten sposób właściwie o pierwsze bezpośrednie przezbrajanie z jednej ściany na drugą, kiedy to sekcje ładowano na kolejkę zaraz po wyrabowaniu i przewo-

Pogodnych Świąt Wielkanocnych życzy wszystkim Czytelnikom redakcja „Górnika”. Temat na Wielkanoc

Jajo, odwieczny symbol życia Jajo od zarania dziejów fascynuje człowieka. Uważane jest za początek, zarodek wszechświata. Jajo świata pojawia się zazwyczaj po chaosie, jako pierwsza zasada organizacji i zróżnicowania składników. Starożytni mieszkańcy Egiptu i Grecji, podobnie jak Inkowie wierzyli w jego magiczną moc i uważali za symbol życia. Jajo to również symbol zmartwychwstania. W grobach beockich znajdowano posążki Dionizosa z jajkiem w dłoni jako obietnicą reinkarnacji, powrotu do życia. Jako znak zmartwychwstania i odrodzenia jajo wyobraża zwycięstwo wiosny i słońca nad zimą i ciemnością. Jajka były nieodzownym daniem na stypach żałobnych w starożytnym Rzymie. Składali je Romanowie i Gallowie w ofierze swym bóstwom. Przez chrześcijaństwo zostało przejęte jako emblemat zmartwychwstania Jezusa Chrystusa.

Zdrowe i pożywne Pod naszą szerokością geograficzną najpopularniejszymi gatunkami jaj są kurze. Przeciętne kurze jajko waży około 60 g, ma długość 5 cm i szerokość 4 cm. Największą część jaja, bo aż 58 proc., stanowi białko. Udział żółtka to zaledwie 32 proc., a skorupy 10. Jaja należą do produktów o bardzo wysokich walorach odżywczych. Dwa jaja

odpowiadają wartości pokarmowej 320 g mleka lub 165 g befsztyka, dostarczając naszemu organizmowi od 140 do 160 kcal. Jajo zawiera wszystkie surowe składniki pokarmowe z wyjątkiem węglowodanów. Jego białko należy do najbardziej pełnowartościowych białek zwierzęcych. Posiada niezbędne dla organizmu aminokwasy i pod tym względem przewyższa białko zawarte w mleku. Jaja mogą z powodzeniem zastąpić potrawy mięsne. Pod względem zawartości związków mineralnych jajo nie ma sobie równych. Fosfor, tak cenny dla dzieci i osób pracujących umysłowo, znajduje się w ilości 187 miligramów w każdych jego stu gramach. Jajka zawierają też sporo żelaza, są bogatym źródłem chloru, potasu, sodu, siarki i magnezu, a więc składników mających zasadnicze znaczenie dla prawidłowej przemiany materii ustrojowej.

Co było pierwsze? Ponieważ jajo jest prastarym symbolem życia, zawsze królowało na Wielkanoc, gdyż święta te symbolizują także budzącą się do życia przyrodę. I choć wiele zwyczajów wielkanocnych zanikło, zwykłe, codzienne jajo pozostaje. Tak samo jak wciąż to samo pytanie: Co zjawiło się na świecie pierwsze - jajo czy kura? tk

FOT. Bogusław Krzyżanek

Nowości techniczne i organizacyjne sprawdziły się. Termin akcji skrócono o pięć dni

Przedstawiciele służb technicznych i szefowie współpracująych brygad podczas małej narady. żono je aż na miejsce rozparcia. Tak samo ważna była budowa komór remontowych, dzięki którym nie trzeba było wywozić ich na powierzchnię“ – zgodzili się co do przesłanek sukcesu kierownik pionu usług górniczych Kopalni „Darków” Karel Majetný i kierownik działu wydobycia w zakładzie 2 Vlastimil Mitrenga. Sprawdziły się także inne rozwiązania natury organizacyjno-technicznej. Przedział transportowy zabezpieczono 2,4-metrowymi kotwiami typu AT, do transportu ciężkich ładunków zastosowano po raz pierwszy nowy typ lokomotywy podwieszanej DLZ 210F, do zabudowy pustek po rabowaniu użyto kasztów drewnianych Link-N-Lock. Na wysokim poziomie stała jednocześnie współpraca zainteresowanych brygad. „Wszyscy wykonywali swe zadania sumiennie i odpowiedzialnie, doskonale układała się współpraca z brygadą Alpex oddział 1. Zadania mieliśmy jasno podzielone i wszyscy realizowali je bez reszty“ – zaakcentował Zbyněk Glogar. Zadowoleni z przebiegu robót byli także Polacy z Alpex-u. „Przyznam,

że byliśmy aż zaskoczeni tym, jak szybko wszystko szło. Gdyby nie to, że obudowa musiała iść do remontu, można było spokojnie przetransportować osiem sekcji na dobę. To naprawdę dobry sposób i podejrzewam, że tak samo będą realizowane także następne przezbrajania” – podsumował Józef Tomczyk. Co szczególnie ważne – podczas całej akcji nie doszło do jedynego wypadku! Bogusław Krzyżanek

Fakty o brygadzie AALPEX LPEEX ODDZIAŁ 1 Liczba członków: 117 Nadsztygar: Józef Tomczyk Sztygar oddziałowy: Dariusz Hetman Główny przodowy: Janusz Siwek Przodowi zmianowi: Krzysztof Koper, Marian Kowalczyk, Piotr Malina Sztygarzy: Bogusław Jarosz, Marek Kowhan, Robert Jasiczek, Antoni Winkler, Ireneusz Bąk

„Zaurolandia” rozpoczyna sezon ja, ale już teraz jest czynny w weekendy i dni świąteczne, na przykład w Wielkanoc od 5 do 9 bm. Szczegóły na http://www. dinopark.cz/dinopark-ostrava/, strony są do dyspozycji także w wersji polskiej. bk

D ł

FOT. Bogusław Krzyżanek

DĄBROWA – Wycieczka do ery mezozoicznej, przejażdżka DinoExpresem i kino w formacie 3D... Dąbrowski Park Dinozaurów rozpoczyna sezon. Codziennie otwarty będzie wprawdzie dopiero od ma-

Dąbrowski Park Dinozaurów zaprasza na wielkanocną wycieczkę.

37B/14-IX/12

w

Redakcja Horník-Górnik  Adres redakcji: Prokešovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava  Redaktor kolumny: Mgr Bogusław Krzyżanek  E-mail: bohuslav.krzyzanek@okd.cz  Tel.: +420 596 264 808  Komórka: +420 728 864 125

w


10 | www.okd.cz

INZERCE

Ä?Ă­slo 14 | roÄ?nĂ­k 42

Ĺ˜ĂĄdkovĂĄ inzerce zdarma pro zamÄ›stnance OKD

%-52+4+6s0'2ÄŽ'-10#6'.0Â?&181.'0Â?#4'.#:8.Â?<0Š%* .GXPø6Ă&#x2122;FGPPĂ&#x2030;RQD[VQF%<-XwGLKzXEGPø FQRTCXCCWVQDWUGO RTQEGFWT[ MQWR½PĂ&#x2030; RNP½RGP\G RTĹ&#x192;XQFEG RKVPĂ&#x2122;TGzKO \½DCXC

PRODEJ ProdĂĄm ĹĄtÄ&#x203A;Ĺ&#x2C6;ata NÄ&#x203A;meckĂŠho ovÄ?ĂĄka z pracovnĂ­ho spojenĂ­, typ REX. OdbÄ&#x203A;r v dubnu. Inf. na tel.: 723 677 126 nebo 775 613 516. B145/14/12

6'4/�.;.œÊ-;.7*#Ê18+%' $#4&á,18s018¼9'..0'55 (4#06.�<0á/#4.�<0á-#4.8#4;

ProdĂĄm zahradu s ovocnĂ˝mi stromy, 859 m2, v OstravÄ&#x203A;-PetĹ&#x2122;kovicĂ­ch. VĂ˝bornĂĄ dostupnost, pÄ&#x203A;knĂŠ prostĹ&#x2122;edĂ­. Inf. na tel.: 731 474 927. B146/14/12 ProdĂĄm police do studentskĂŠho pokoje â&#x20AC;&#x201C; nĂĄkup v Ikea, a el. psacĂ­ stroj. Inf. na tel.: 739 654 129. B147/1/12

25/14-X/12

ProdĂĄm zachovalĂ˝ funkÄ?nĂ­ el. krb ve dĹ&#x2122;evÄ&#x203A;, ĹĄ. 140-95-25 cm, vhodnĂ˝ na chatu nebo do haly. Cena 1800 KÄ?. Inf. na tel.: 737 712 428. B148/14/12 ProdĂĄm ruÄ?nĂ­ ĹĄlehaÄ? zn. FIAST AUSTRIA s nĂĄdobou i stojanem. RuÄ?nĂ­ ĹĄlehaÄ? se dĂĄ sundat. PĹŻvodnĂ­ cena 1000 KÄ?, nynĂ­ 300 KÄ?. Inf. na tel.: 604 520 304. B149/14/12

PĹ&#x2122;ehled aktuĂĄlnĂ­ch vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂ˝ch Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­ vyhlĂĄĹĄenĂ˝ch v HornĂ­ku Ä?. 14 ze dne 5. 4. 2012. Text k danĂŠ akci je k dispozici na webovĂŠ adrese: www.okd.cz VĂ˝bÄ&#x203A;rovĂĄ Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­/HornĂ­k speciĂĄl.

Investice stavebnĂ­ (ISTAV) SamostatnĂĄ vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂĄ Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­

3871, 3940, 4039

Investice strojnĂ­ (ISTR) SpoleÄ?nĂĄ vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂĄ Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­ Opravy stavebnĂ­ (OSTAV)

25

SamostatnĂĄ vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂĄ Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­

215

Opravy strojnĂ­ (OSTR)

30-14-X/12

SpoleÄ?nĂĄ vĂ˝bÄ&#x203A;rovĂĄ Ĺ&#x2122;Ă­zenĂ­ 1/14-X/12

ZahlazovĂĄnĂ­ nĂĄsledkĹŻ hornickĂŠ Ä?innosti (ZNHÄ&#x152;) Akce v oblasti sluĹžeb (SL) â&#x20AC;&#x201C; DĹŻlnÄ&#x203A; stavebnĂ­ prĂĄce (DSP)

8

NovĂĄ KIA OPTIMA Symbol dokonalĂŠ rovnovĂĄhy designu, kvality a komfortu PrvotĹ&#x2122;Ă­dnĂ­ KVALITA a vĂ˝konnost nejmodernÄ&#x203A;jĹĄĂ­ch technologiĂ­. SkvÄ&#x203A;lĂŠ JĂ?ZDNĂ? VLASTNOSTI a maximĂĄlnĂ­ poĹžitek z jĂ­zdy. NadstandardnĂ­ KOMFORT jiĹž v zĂĄkladnĂ­ vĂ˝bavÄ&#x203A;. PrestiĹžnĂ­ svÄ&#x203A;tovĂĄ ocenÄ&#x203A;nĂ­ za DESIGN.

PĹ&#x2122;Ă­Ä?nĂĄ 1245, OrlovĂĄ-Poruba, tel.: 596 512 232, 724 219 219 infolinka: 800 444 222

45/14-X/12

%-52+4+6ÄŻĂ&#x2030;LPC18/CTK½PUMĂ&#x2026;*QT[ 6GNYYYEMURKTKVE\

44/14-X/12

<CXQNGLVGRQwVQWX[ÄŻĂ&#x2030;FĂ&#x2030;OGXwG/QzPQKXNCUVPĂ&#x2030;FQRTCXQW


Zprávy z neziskových organizací, kterým pomáhá OKD a její nadace při péči o nemocné lidi, seniory, děti i životní prostředí

Mařak i s Mařenou letěli v plamenech do Porubky

Jak loni pomáhaly nadační peníze

Česká abilympijská asociace Pardubice Nový automobil bude při jubilejním výročí v plné permanenci PARDUBICE – Klientům České abilympijské asociace, kterými jsou osoby s tělesným, mentálním nebo s kombinovaným postižením, jsme pořídili velkoprostorový automobil. Podstatnou část našich klientů tvoří lidé na invalidním vozíku. NOKD nám proto svými prostředky přispěla tak, abychom mohli objednat hydraulickou plošinu, která vozíčkářům umožní jednoduchý a bezpečný nástup do automobilu přímo na invalidním vozíku. V květnu v pardubické ČEZ Aréně uspořádáme 20. ročník národní abilympiády, tedy celorepublikové soutěže pracovních schopností a doved-

Vřesinští udržují lidové tradice i díky Nadaci OKD, která jim na projekt dala 70 tisíc korun VŘESINA – Mařaku, Mařaku, dej do fajfky tabaku, o Mařeno krasna, kaj si husy pasla… S tímto zpěvem vyrazil poslední neděli v březnu od školy ve Vřesině u Ostravy průvod čítající několik stovek nejen místních lidí. V čele je nesli – Mařaka s Mařenou, figuríny představující zimu, škůdce, které třeba soudit a v případě uznání viny ihned potrestat!

A právě v podobě mužského zástupce zimy Mařaka coby partnera Mařeny spočívá specifický vřesinský obyčej. Díky učitelce Marii Švidrnochové se tento obřad koná se stejným scénářem pravidelně od roku 1946, díky Nadaci OKD mohl v rámci projektu Lidové tradice v současné Vřesině probíhat za velkého zájmu veřejnosti i počátkem letošního jara. „Mařakova historie však sahá ještě dále, k řídícímu učiteli Gustavu Kořenému, který u nás ve škole působil v letech 1908 až 1919,“ přiblížila Marcela Kudelová z vřesinské mateřské školy. Děti z ní samozřejmě na vynášení zimy nechyběly, nicméně hlavní roli zastávali právě školá-

Filip Novotný PR koordinátor a tiskový mluvčí

Ondrášek Ostrava FOTO: Radek Lukša

Vynášení „zástupců“ zimy se nepřetržitě koná od roku 1946, scénář bývá stejný.

ností lidí se zdravotním postižením. A při této akci bude automobil v plné permanenci.

Mobilní hospic je plný obětavých zaměstnanců Tak dopadli, Mařak s Mařenou hořící v říčce Porubka. ci – během tří týdnů si připravili program a s pomocí rodičů také kostýmy. „Občane a konšele, přeju vam svatky vesele, vam mile robečky, aby se vam něspalily kolačky a buchetky...“ tak vítal jeden z chlapeckých konšelů celé shromáždění před „slavnym sudem“ nad duem Mařak – Mařena. „Svata pravda!“ sekundovaly mu dívky coby vřesinské babky. Na ceremonii nechyběly ani menší holčičky zastupující léto s květinkami.

„Nězdravě jsme žili, okna byly zabedněne, studně byly zamořene. Tež se trochu věcej pilo, ja ja... to se žilo!“ zhodnotili pak období, ve kterém vládli Mařak s Mařenou. Těm nepomohl ani „advokát“ vyzdvihující přednosti zimy. „Už je Mařeno s tebu amen, na nohy ti dame kameň,“ zpečetili soudci osud obžalovaných. Ti skončili hořící v říčce Porubce. Radek Lukša

OSTRAVA – Mobilní hospic Ondrášek se snaží snižovat bolesti a jiné potíže umírajících pacientů, jejich doprovázejících a rodinných příslušníků v době nejtěžší, a zároveň jim chce umožnit důstojně a v klidu prožít poslední společné chvíle v jejich vlastním domově. Těžce nemocní pacienti tedy nemusejí odcházet z tohoto světa v nemocnicích, neboť je jim poskytována adekvátní pomoc, jakou vyžaduje jejich stav. Ročně doprovodíme přes 100 pacientů, loni jich bylo Konšel vítá obecenstvo na soudě, babky hlídají Mařaka.

vůbec nejvíce – 118. Naše poslání bychom však nemohli naplňovat bez obětavých zaměstnanců. Proto jsme nesmírně vděční NOKD, která již několikrát pomohla Ondrášku zajistit platy pro zaměstnance a další pracovníky. Náš provoz je sice limitován finančními zdroji, i přesto bychom ale rádi v kolektivu uvítali odborného lékaře na ranní směny. Jsme také připraveni přijmout do péče děti. Jitka Varechová, ředitelka

V rozlučkovém průvodu se zimou nechybělo ani léto.

Motýlek Kopřivnice

Sociální šatník se hned první den slušně zaplnil.

Děti se mohou do školy a školky dostat bezbariérovou dopravou KOPŘIVNICE – Pro většinu dětí je plnění školní docházky naprostou samozřejmostí, pro některé naše děti a rodiče to ale zatím bylo spíš přání. Proto je naším cílem zajistit dětem a žákům se zdravotním postižením ze ZŠ a MŠ Motýlek, která zajišťuje speciální vzdělávání, dostupnost bezbariérové dopravy z místa bydliště do školy a zpět. Doprava do ško-

FOTO: archiv

HAVÍŘOV – ADRA, Sociální šatník, Charitativní burza – hlásají od prvního pondělí v dubnu velká písmena u dveří v rohu „Jitřenky“ v Dlouhé ulici 59. Havířovská pobočka mezinárodní humanitární organizace, kterou podporuje i Nadace OKD, zprovoznila místo, kam lidé mohou každé pondělí od 11 do 17 hodin přinášet nepotřebné oblečení, boty, hračky, textilie, nádobí... „Jedna babička to sem otočila už čtyřikrát, další pán přivezl v autě osm pytlů,“ uvedl Michael Kálmán, požárník centrálního odtěžení z Dolu Darkov, působící zde coby dobrovolník. ADRA bude sesbírané věci prodávat sociálně slabým v úterky a středy mezi 11 a 17 hodinou, a to za ceny od 10 do 150 korun. Zadní vstup do sociálního šatníku bude sloužit v pondělí od 10 do 15 hodin bezdomovcům či rodinám v hmotné nouzi – těm budou ošacení vydávat bezplatně. uzi

FOTO: Radek Lukša

ADRA otevřela sociální šatník

ly tak cílové skupině pomáhá k mobilitě. Loni se nám podařilo zajistit bezbariérovou dopravu pro všechny děti, také jsme rozšířili počty dětí, které každodenně svážíme do školy a které dojíždějí na různé terapie. I v příštích letech chceme projekt v tomto rozsahu udržet. Dagmar Jančálková ředitelka ZŠ a MŠ Motýlek


12 | www.okd.cz

SPORT

číslo 14 | ročník 42

Nový trenér MFK OKD Marek Kalivoda: Musíme dávat góly KARVINÁ – Na trenérském postu fotbalistů MFK OKD Karviná došlo v minulých dnech ke změně, když hlavního trenéra Karla Kulu nahradil jeho asistent Marek Kalivoda (na snímku Martina Ruščina). Ten hned ve své premiéře v roli hlavního kouče uspěl na horké půdě ve Zlíně.

Trenére, jaké máte pocity po prvním a navíc vyhraném utkání? Pocity jsou samozřejmě příjemné. Ve Zlíně jsme odehráli výborný zápas a ten výsledek napovídá, že jsme se mohli opřít o kvalitní defenzivu. Vůbec poprvé na jaře jsme udrželi čisté konto. Nezbývá než si přát, aby to tak pokračovalo. FOTO: Ivo Dudek

Měnil jste po svém jmenování do funkce hlavního trenéra nějak zažité stereotypy? Příliš ne, i když samozřejmě každý trenér má své metody a představu o tom, jak bude svou práci dělat. Mou výhodou je, že hráče znám. Za toho víc než půl roku v roli asistenta jsem si udělal obrázek o každém z nich, takže se snad orientu-

Fotbalisté MFK OKD věří, že je na prestižní derby s Opavou přijde podpořit mohutná fanouškovská vlna. Snímek je z utkání se sparťany.

Fotbalisty čeká Opava

ji v tom, co každý hráč potřebuje. Na tréninku z hráčů cítím velké odhodlání porvat se o úspěšný výsledek. Tím vítězstvím ve Zlíně jsme se doufám odrazili k nějaké příznivé sérii.

Jak jste k výhře dospěli? Myslím, že otevřenou hrou. Trochu jsme pozměnili skladbu mužstva a snažili se o podporu ofenzivy. Mým hlavním cílem ve zbytku jarní části bude vylepšit právě útočnou fázi, o kterou jsme se na podzim mohli opřít, avšak v prvních jarních zápasech byla naší slabinou. Budeme na tom pracovat, protože divákům se líbí atraktivní ofenzivní podívaná. Chtějí vidět góly. Třemi body ze Zlína jste fanouškům dali výtečnou pozvánku na derby s Opavou... Ale musíme ty tři body potvrdit, což nebude snadné. Věřím, že mužstvo se ve Zlíně chytlo a v domácím prostředí nabídneme našim divákům zcela jiný obrázek než nedávno proti Spartě B. Naším cílem bude pochopitelně vyhrát a také pobavit diváka, aby měl příště důvod přijít na náš domácí zápas znovu. luk

KARVINÁ – Druholigoví fotbalisté MFK OKD zapomněli na nevydařený úvod jarní části soutěže a druhou třetinu jara odstartovali cenným vítězstvím ve Zlíně, který má ambice postoupit do první ligy. Premiéra na lavičce dopadla úspěšně pro nového hlavního trenéra Karviné Marka Kalivodu. „Naše vítězství bylo podpořeno obětavým a takticky vyspělým výkonem všech hráčů. Trochu jsme pozměnili složení sestavy a vyplatilo se. Zlín jsme pustili za celý zápas jen do dvou šancí,“ pochvaloval si Kalivoda. Sportovní manažer MFK OKD Petr Mašlej byl s výkonem mužstva ve Zlí-

ně nadmíru spokojen. „Kluci hráli opravdu dobře. Ve Zlíně jsme byli celý zápas lepší a to už je dobrá vizitka, protože soupeř dělá většinu bodů hlavně na svém hřišti,“ připomněl Mašlej. Karviná se nyní s Brnem a Sokolovem přetahuje o pozice za první trojicí

MFK OKD – Opava Kdy: neděle 8. dubna Kde: Městský stadion v Ráji V kolik: 16.30 hodin

v tabulce. Pokud si chce udržet současné lichotivé postavení, měla by v neděli zvládnout derby s Opavou. „Na ten zápas se už všichni těšíme. Rádi bychom si vystavili omluvenku fanouškům za ten poslední domácí výkon. Věříme, že výhra ze Zlína bude pro hráče správným povzbuzujícím impulzem,“ poznamenal Petr Mašlej. Nový trenér Kalivoda pochopitelně souhlasí. „Rádi bychom se opírali o podporu karvinského publika, tak jako v minulé sezoně a tak jako na podzim. Uděláme vše pro to, abychom Opavu porazili,“ slíbil novopečený trenér MFK OKD. Martin Ruščin

FOTO: Ivo Dudek

Karviná se po výhře ve Zlíně odpoutala od dvou třetin tabulky. Uspěje v nedělní zkoušce?

Talent Denis Siekiera drží palce starším dorostencům

Mladí házenkáři HCB OKD mají momentálně přestávku před poslední třetinou letošního ročníku. Ti nejlepší ji tráví na reprezentačních akcích.

Mladí fotbalisté MFK OKD sbírají zkušenosti v MS lize. Věří, že je zúročí ve vyšší soutěži

Mládež HCB OKD má repre pauzu

Dávali jste si před jarem konkrétní cíle? Ani ne. Na podzim jsme chtěli skončit do sedmého místa, to se povedlo a teď prostě chceme skončit co nejvýše. Nijak to nehrotíme.

FOTO: Ivo Dudek

Jak dlouho už jsi vlastně v týmu? S klukama hrajeme spolu od mladších žáků.

Denis Siekiera (u míče) se stará o přesnou distribuci přihrávek. KARVINÁ – Fotbalový tým MFK OKD věkové kategorie U17 si v letošní sezoně Moravskoslezské ligy nevede vůbec špatně. Jedním z tahounů karvinské sedmnáctky je středový záložník Denis Siekiera (16), který se v posledním kole soutěže radoval se spoluhráči z výhry 3:0 nad Hodonínem.

Denisi, jak bys zhodnotil poslední zápas? Jako skoro každý v této soutěži byl těžký. Hodonín nehrál špatně, dobře

napadal, hrál i dost tvrdě. Na ty góly jsme se nadřeli. Ale je to zasloužené vítězství. Když chceme tabulkou nahoru, musíme doma vyhrávat.

Určité kombinace se vám dařily, ale vzadu to občas zaskřípalo, souhlasíš? Ale jo, některé kombinace se nám sice dařily, jenže taky jsme zkazili dost finálních přihrávek. Jinak mohl být výsledek ještě příznivější. Že se objevily nějaké chybky v obraně, to se stane.

Pořád nastupuješ ve středu pole? Začínal jsem vlevo, ale trenér Laslop mě ve starších žácích přeřadil do středu zálohy a už jsem tam zůstal. Jak ti to zdůvodnil? Nijak, chyběli nám hráči (smích). Tak mě tam vyzkoušel a držím se tam doteď. Střed mě baví, už bych ho neměnil. Kladeš si pro tuto sezonu nějaké osobní cíle? Spíš mi záleží na úspěchu týmu. Mým úkolem je připravovat šance spoluhráčům. Když se mi budou dařit přihrávky na gól, budu spokojen.

Na tom na tréninku pracujete? Ano, nacvičujeme různé kombinace. Tréninky jsou často vedené formou hry, bavíme se stavěčkama a podobně. Snažíme se to pak přenést do zápasů a nasbírat nějaké zkušenosti. Snad je v dalších letech zúročíme ve vyšších soutěžích. Jak myslíš, že bude vypadat tvoje nejbližší fotbalová budoucnost? Chtěl by ses fotbalem někdy živit? Chtěl, ale momentálně bude hlavně záležet na tom, abychom se dostali do devatenáctky. Abychom s klukama zůstali pohromadě. Čím víc lidí se tam dostane, tím lépe pro souhru družstva. Současná devatenáctka bojuje o to, aby klub získal Celostátní dorosteneckou ligu... Tím by ji de facto vybojoval pro nás. Klukům samozřejmě držím palce. Doufám, že jim to vyjde. Vlastně ne – vzkazuju jim, ať to koukají vybojovat (smích).

KARVINÁ – Mladí házenkáři karvinského Baníku OKD odehráli poslední zápasy před reprezentační přestávkou, která skončí o tomto víkendu. Juniorka HCB OKD poněkud smolně podlehla v posledním kole I. ligy na hřišti Dvora Králové 18:19, když měla na to uhrát bodík. V našlapané tabulce jsou mladí baníkovci sedmí, ale do rozdílu jednoho bodu je vměstnáno hned šest celků. Kategorie juniorů měla v minulých dnech na programu tradiční Industrial Cup, což je poslední prověrka české re-

Co nás čeká FOTBAL Sobota 7. 4. (11.00): MFK OKD – Vyškov (MS liga dorostenců) Sobota 7. 4. (15.30): MFK OKD B – Frenštát p. R. (kr. přebor mužů) Neděle 8. 4. (16.30): MFK OKD – Opava (II. liga mužů) Ve výsledcích HÁZENÁ I. liga mužů: Dvůr Králové – HCB OKD B 19:18 (10:12) Nejvíce branek: Seriš 4, Monczka, Vengřín a Klačo po 3 Pořadí: 1. Bystřice p. H. 23, 2. Jičín B 21, 3. Chodov 20, ...7. HCB OKD B 14. I. liga starších dorostenců: Frýdek-Mís-

prezentace před dubnovým kvalifikačním turnajem o postup na ME. V nominaci karvinského kouče Jaroslava Hudečka se ocitli i tři jeho svěřenci z HCB OKD – David Krahulec, Slavomír Mlotek a Jan Užek. Také dorostenecké kategorie mají reprezentační pauzu. Zde už se ale dostal do národního výběru z Karviné pouze šikovný křídelník Michal Paululík. Dorosty HCB OKD měly v posledním kole za soupeře Frýdek-Místek. Starší dorostenci na jeho palubovce prohráli 23:29, mladší naopak vyhráli 29:28. luk

tek – HCB OKD 29:23 (14:11) Nejvíce branek: Paululík 8/4, Jan Užek, Lukács a Jiří Užek po 3 Pořadí: 1. Zubří 26, 2. Dukla 26, 3. Jičín 24, ...5. HCB OKD 21. I. liga mladších dorostenců: Frýdek-Místek – HCB OKD 28:29 (12:15) Nejvíce branek: Šťastný 9, Zbořil 5, Vaňko a Borys po 4. Pořadí: 1. Kopřivnice 30, 2. Plzeň 29, 3. HCB OKD 25. FOTBAL II. liga mužů: Zlín – MFK OKD 0:1 (0:1) Branka: Vladavić Pořadí: 1. Ústí n. L. 44, 2. Bohemians Praha 38, 3. Jihlava 37, 4. MFK OKD 35.

Martin Ruščin

HORNÍK  Vydává: R MEDIA, spol. s r.o., 170 55 Praha 7, Dobrovského 25  Ředitel Ing. David Švábenický; předseda výkonné redakční rady Vladislav Sobol, e–mail: vladislav.sobol@okd.cz; šéfredaktor Mgr. Josef Lys, e–mail: josef.lys@okd.cz  Adresa redakce: Prokešovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava; e–mail: hornik@okd.cz; www.ihornik.cz; tel: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, příjem inzerce: 596 264 803, e–mail: renata.pavlikova@okd.cz; ústředna: 596 261 111  Grafika Robin Caïs, e–mail: robin@layoutman.cz  Ilustrace Marie Koželuhová, www.maayadesign.cz fax  Vychází ve čtvrtek  Registrace MK ČR E 18683  Tiskne:Ringier Axel Springer Print CZ a.s., provozovna Ostrava  Nevyžádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.


HORNÍK č. 14 ze dne 5. 4. 2012