Issuu on Google+

VŠÍMÁLEK XI.vydání časopisu Červenec – srpen 2007

Moudro měsíce: Najít své vlastní štěstí je jako objevit pramen mohutné řeky, která je zatarasena těmi, kdo se vás pokouší učinit šťastnými.


Narozeniny v měsíci červenci a srpnu slaví:

p.Bartoňková Alžběta p.Buňková Aloisie p.Cverna Václav p.Janík Josef p.Kopecká Hermína p.Kucínová Olga p.Panák František p.Sazovská Jana p.Vlachinský Miroslav

p.Borošová Růžena p.Černá Cecílie p.Černochová Milada p.Fránek Jaroslav p.Křižan František p.Navrátilová Marie p.Sadílek Václav p.Štáffová Jaroslava pUrbánek Vlastimil

Opustili nás navždy: p.Hrubá Leopoldina p.Kociánová Klementina p.Zrůnková Marie p.Otevřel František „Není nám přidělen krátký život, ale sami si ho zkracujeme. Není pravda, že máme příliš málo času, ale že ho příliš mnoho promarníme.“

PUSTEVNY: Sídlo je pojmenované po poustevnících, kteří zde žili a z nichž poslední zemřel roku 1874. Poustevnám dominují dřevěné stavby postavené v lidovém slohu významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Z rozmachem turistického ruchu zde roku 1892 byla vystavěna první turistická útulna nazvaná Pústevňa. Časem následovaly kamenná Šumná,


rozhledna Cyrilka, útulná Maměnka a jídelna Libušín. V lidové architektuře jsou vynikající secesní ukázkou vlivu lidového umění na moderní architekturu. V zimě se Pustevny stávají vyhledávaným lyžařským střediskem. Z Pusteven vede 4 km. dlouhá hřebenová trasa kolem vyhlídkového altánu Cyrilka a sochy pohanského boha Radegasta až na vrchol Radhoště s dřevěnou kaplí sv. Cyrila a Metoděje, považovanou za symbol Beskyd. Každoročně se vždy na svátek Cyrila a Metoděje na vrcholu Pusteven koná tradiční pouť. V zimě se na Pustevnách koná celostátní soutěž o nekrásnější sochu vyrobenou ze sněhu, které se zúčastňují přední sochaři a výtvarníci. Obě akce každoročně přilákají tisíce návštěvníků. Kdo není příliš zdatný turista, může využít pro výjezd na Pustevny lanovku, která odjíždí každou hodinu z Trojanovic - Ráztoky.

Pranostiky Duben, máj a červen víno v sudech suší, srpen, září, říjen - hospodáře kruší V srpnu již nelze slunci mnoho věřit Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti Na svatého Vavřince – brambory do hrnce Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce Svatý Vavřinec – první podzimec Jaký srpen takový únor Nejsou – li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas přinese hojnost dobrého vína Panny Marie nastoupení – vlaštoviček rozloučení Mnoho hub srpnových – mnoho vánic sněhových Když jsou v srpnu velké rosy – zůstane pěkné počasí Bartoloměj svatý – odpoledne krátí Dozrál – li hrozen do Bartoloměje- dobrým vínem sudy naleje Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje Od svatého Bartoloměje slunce už tolik nehřeje


Pěkně – li o Bartoloměji - na pěkný podzim máme naději Svatý Augustin udělá z tepla stín Jak jste si jistě povšimli, pranostiky hodně oslovují svatého Vavřince. A kdo to vlastně byl? Svatý Vavřinec – jáhen a mučedník. Narodil se kolem roku 230 ve Španělsku a zemřel 10.8.258 v Římě. Je jedním z nejznámějších římských mučedníků. Podle legendy měl odevzdat městskému prefektovi církevní poklad, což neučinil, ale naopak tento poklad rozdal chudým a potřebným. Proto byl odsouzen k smrti opékáním na roštu. Rošt je také vedle váčku s penězi nebo chleby jako symboly rozdělování církevních statků chudým jeho hlavním atributem. Je považován za ochránce při řadě chorob, je i patronem knihovníků a archivářů. Jeho svátek patřil k významným v rolnickém kalendáři. Jméno svatého Vavřince se také často objevuje ve vinařství. Nejznámější je Víno Svatovavřinecké Je to vyjímečná odrůda, kterou těžko k něčemu přirovnáme. Chutí připomíná něco mezi Rulandským červeným a Frankovkou, ale přece je trochu jiné. Spolehlivé a vzácné víno s jedinečnou červenou barvou, příjemnou vůní a typickou chutí. Svatovavřinecké víno je ranější modrá odrůda, pojmenovaná po svatém Vavřinci, který má svátek 10.srpna. Mladé víno vykazuje poněkud vyšší obsah kyselin i tříslovin. Obě složky se ale vyzráváním v sudech a lahvích mění v příjemnou harmonickou plnou chuť, typickou pro červená vína. Víno pochází z Burgundska. Jeho chuť připomíná chuť švestkových povidel s příchutí čokolády. Čím déle leží v sudech a lahvích, tím je lepší. Toto vzácné víno se hodí k neobvyklým pokrmům ze zvěřiny.

Švestka je modrý plod ze známého stromu, kterému valaši říkají „slivovičník obyčajný“. Je kromě jiných důležitých látek také zdrojem vyhledávaného vitamínu „S“ – slivovice, který se podává tradičně při různých oslavách a veselicích. V lidovém léčitelství se užívá v množství asi jedné až dvou lžic slivovice ráno a na lačno. Uvedené množství bývá doporučováno starším lidem asi od padesátky výš, pro neobyčejně prospěšné účinky. Zlepšuje průtok krve cévami. Příjemný je i pocit prohřátí celého organizmu. Slivovice se však dá


užívat i zevně. Při smíchání s plody nebo květy kaštanu na bolesti nohou, na rozšířené žilky a křečové žíly. Smíchána s mátou, mentolem nebo kafrem je využívána na bolavé klouby a s tymiánem a měsíčkem na zánětlivé lokality jako obklad. Slivovici smíchanou s bylinkami lze také využívat jako kloktadlo, které není nutné vyplivovat, ale lze jej polknout za účelem ozdravení trávicí sliznice. Švestka se také s oblibou suší. Takto je důležitým zdrojem vlákniny a snadno stravitelných cukrů. Sušené švestky jsou oblíbenou pochoutkou zejména ve vánoční čas.

Co jsme spolu zažili V pondělí 16.července přijala do DD pozvání paní Kramolišová – průvodkyně muzeem Františka Palackého v Hodslavicích. Tuto osobnost našim obyvatelům svým vyprávěním přiblížila a nastínila mnoho zajímavostí a klíčových okamžiků v jeho životě. Vyprávění se obyvatelům velice líbilo. Do Domova důchodců přijala pozvání 8. srpna také učitelka a spisovatelka z Velkých Karlovic, paní Mičkalová. Vyprávění bylo sice zajímavé, ale pro obyvatele nezáživné, protože paní Mičkalová hovořila velice potichu a proto jí nebylo rozumět. Situace se příliš nezměnila, ani když byl k dispozici mikrofon. V úterý 17. července jsme jako každoročně vyrazili na výlet na Zrzávky. Po obědě jsme všichni nastoupili do přistaveného autobusu a už se jelo. Ten den bylo neskutečné horko a tak jsme se již všichni těšili až nám v hospůdce na Zrzávkách přinesou studené pivo s pěknou čepicí pěny. Po příjezdu nejdříve personál s hospody spolu s personálem Domova důchodců vynesli židle a stoly ven před hospodu, kde byl příjemný chládek a pak už jsme si mohli pochutnávat na bramborových plackách, které byly jako vždycky výborné. Někteří obyvatelé se pak vydali na procházku do lesa a skoro nikdo se nevrátil s prázdnou. Kupodivu i přes velké horko a sucho se v lese daly najít hříbky. Odpoledne probíhalo v příjemné atmosféře a nastal čas se vrátit domů. Na výletě se všem líbilo ale zároveň jsme byli rádi, že se v tom horku nikomu neudělalo nevolno a že jsme zase doma ve stínu.

Výsledky kvízu z minulého čísla: 1b, 2c, 3b, 4a, 5b, 6a, 7c, 8b, 9b, 10c. Všem, kdo jste uhádli všechny odpovědi správně, GRATULUJEME! Protože se naše kvízy u vás setkaly s velkou oblibou, přinášíme vám dnes další! 1. Jak se jmenuje žampion po česky? a/pečárka b/holubinka

c/pýchavka

2.Kdo je autorem knihy „Bylo nás pět“? a/Ota Pavel b/Karel Poláček

c/Jaroslav Hašek

3.Jakou barvu má květ podbělu obecného? a/bílou b/červenou

c/žlutou


4.Kolik čtverečních metrů má hektar? a/sto b/tisíc

c/deset tisíc

5.Co je to malvaz? a/jedovatý had

c/silné pivo

b/jednotka míry

6.Koho si vzala za muže Kazi? a/Chrudoše b/Svatopluka

c/Bivoje

7.Co je to kokarda? a/ozdoba klobouku

c/hradní věž

b/vlajka

8.Kdo napsal Pohádku máje? a/Vilém Mrštík b/Karel H. Mácha

c/Alois Mrštík

9.Kdo vlastně cvrká? a/jen cvrček

b/jen cvrčice

c/cvrček i cvrčice

10.Kdo dobyl severní pól? a/Umberto nobile

b/Fr. Běhounek

c/Roald Amundsen

Takže dejte hlavy dohromady, přemýšlejte a hlavně se dobře nad naším kvízem bavte. A jak se vám dařilo vám opět prozradíme v příštím časopisu Všímálek.

Naše rubrika s pera obyvatel se rovněž těší vaší velké oblibě. Mezi pravidelné „dodavatele“svých zážitků, postřehů a příběhů patří paní Scheierová, Žižková a Mičková . Bombarďáky: Jako mladá holka jsem se samozřejmě ráda pěkně a moderně oblékala. Moje maminka však na to měla jiný názor a vždy mi vnutila teplé spodní prádlo – takzvané nepopulární bombarďáky. Já jsem se vždycky snažila se jich nějak zbavit anebo je někam ukrýt. Jednou to jsem byla v kině a napadlo mně že bych mohla onen kus spodního prádla schovat do rukávu od kabátu a to vše jsem odložila v šatně. Po skončení představení mi jeden můj kamarád pomáhal do kabátu a bombarďáky vypadly na zem. Dělala jsem, že nejsou moje ale i přesto jsem se hanbou červenala. V té době jsem měla pocit, že větší hanbu už nezažiju. (p. Scheierová) Němčina za školou:


S kamarádkami se nám jednou nechtělo jít do hodiny němčiny. Měly jsme chuť se „ulít“. Jenomže kam se schovat? Přišly jsme na nápad, že se schováme do školní kotelny. I tak se stalo. Jenže ouha, co čert nechtěl, do kotelny, za nám neznámým účelem, zavítal pan ředitel. Samozřejmě tam načapal i nás. „Co tady děláte?“ Hřímal na nás.“Vy nevíte co je tady napsáno?“ A já jsem si vzpomněla, že na jednom kotli bylo napsáno ETNA. A tak jsem pohotově panu řediteli odpověděla. On však říká: „podívejte se ještě jednou na ty dveře“. A já jsem četla: VSTUP ZAKÁZÁN!! (p.Žižková) Není dřevo jako dřevo: V tehdejším JZD byly tak zvané doplatky a chystalo se pohoštění. Pro tento účel se zabíjely kuřata. Při této práci nám pomáhal také pan vedoucí jménem Špalek. Já jsem najednou něco potřebovala a tak jsem zabraná do práce zcela bezmyšlenkovitě volala: Pane Peň, co s tím mám dělat? V tu chvíli mě kolegyně opravila, že se nejmenuje Peň, ale Špalek. Ale pan Špalek to vzal s humorem a pravil s úsměvem na rtech: To máte jedno, dřevo jako dřevo. (p.Mičková)

Jiří Voskovec, Jan Werich Ze hry OSEL A STÍN Každou cestu křižuje jiná cesta, ale k cíli vede jen jedna ze sta. Jenom ten, jemuž schází odvaha, na rozcestí dlouho zaváhá. Každá láska umírá novou láskou, každá krása rezaví novou vráskou. Zbabělec je, kdo osud proklíná a maří čas a vzpomíná. Minulost hoďme přes palubu, kdo by tu nad ní stál. I když poplujem v záhubu přece jen doplujem dál. Vzpomínky jsou jen přítěží. A kdopak by se jich bál?

Toto vydání pro vás s radostí připravili: A.Hončová, M.Dreslerová, M.Žižková, A.Scheierová, L.Míčková



Domov Paprsek: Časopis Všímálek 11