Issuu on Google+

Časopis Domova důchodců Kdyně, příspěvková organizace

Červen 2008

PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Úvod Milí a vážení obyvatelé! Vítáme vás u dalšího čísla vašeho časopisu, který je o vás i pro vás. Opět si zde můžete přečíst vaše oblíbené rubriky a dozvědět se důležité a zajímavé informace. Jsme rádi, že zájem o časopis je stále tak velký a my doufáme, že potrvá i nadále. Zájem je nejen v našem Domově, ale i mimo něj. Dostali jsme nabídku od kdyňského informačního centra, zda bychom nechtěli poskytnout časopis k nahlédnutí širší veřejnosti. S vaším souhlasem, který někteří z vás již vyjádřili, bude časopis „Pod Korábem“ k dispozici k přečtení a prohlédnutí v městské knihovně ve Kdyni a možná i v již zmiňovaném informačním centru v prostorách místního muzea. Doufáme i ve vaši iniciativu, s kterou se na časopisu podílíte, protože bez vašich příspěvků by to nebylo ono. Přejeme vám, aby nadcházející léto bylo příjemně teplé a prolité sluncem, které vám do těla vlije energii povzbuzující vaši aktivitu, pozitivní naladění a celkovou spokojenost. Věříme, že ji zužitkujete do poslední kapičky - ať už ji vynaložíte na cokoliv – na námi organizované denní činnosti či akce nebo na soukromých aktivitách anebo právě při tvorbě vašich příspěvků do časopisu. S přáním příjemně stráveného léta Váš kolektiv zaměstnanců

Svítání Věra Turková

Za Korábem slunéčko juká svými zlatistými paprsky krajinu v údolí zalít se chystá Svá děcka příroda vzpíná vstříc paprskům jeho Démanty rosy ranní pod paprsky jeho se třpytí Kraj se probouzí! Svítá...

2 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Zajímavá místa v našem okolí Pro naše druhé zastavení v zajímavých místech Plzeňského kraje jsme vybrali malebné Chudenice, které určitě stojí za to, aby některý z našich příštích výletů směřoval právě tam. S Chudenicemi je spojena jejich pradávná historie. Chudenicko bylo roku 1996 vyhlášeno chráněnou památkovou zónou a Chudenice patří mezi nejstarší české osady. Dnes sem jezdíme, abychom obdivovali Starý Czerninský zámek, gotický kostel sv. Jana Křtitele s dochovanými malbami a slavným oltářem nebo abychom stanuli na nedaleké 45 m vysoké rozhledně Bolfánek či se prošli po Americké zahradě rozkládající se v okolí empírového Zámku Lázeň.

Starý Czerninský zámek Pozdně barokní Starý zámek, postavený na místě bývalé gotické tvrze, nabízí expozici věnovanou Černínům. Sídlí zde také Muzeum Josefa Dobrovského. O zdejší Černé kuchyni se říká, že zde vzniklo rodové jméno Czerninů nebo, chcete-li, Černínů. Podle pověsti pán chudenické tvrze Drslavic rozhněval českého krále, a ten vyslal do Chudenic vojsko, aby zpupného muže potrestalo. Vojáci svůj rozkaz plnili až příliš svědomitě a komu se nepodařilo prchnout do lesů, byl zavražděn. Stará chůva stačila na poslední chvíli schovat malinkého dědice tvrze do komína krbu v černé kuchyni, a tak ho zachránila před jistou smrtí. Když se těch pár šťastlivců vrátilo zpátky na tvrz, s hrůzou shledalo, že jsou všichni po smrti. Pak je ale vyrušil pláč malého miminka a v komíně našli synka svého mrtvého pána. Ze samé radosti jeden ze služebníků pravil: „Joj, chuděnec! A jak jest černý! Kéž Bůh by nám tebe ráčil zachovat a ty bys opět naším pánem byl.“ Po čase z miminka vyrostl mladý muž, kterého si král velmi oblíbil. A jak šla krajem pověst o jeho osudu, tak se z černého stal Czernin a z chuděnce Chudenice. Mladý pán se sám začal nazývat Czerninem z Chudenic.

3 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Rozhledna Bolfánek Krátkou procházkou na jihozápad od Chudenic dojdeme na vrch Žďár (584 m n. m.), kde se pro panoramatický výhled na široširé lesy jistě vyplatí vystoupat na 45 m vysokou vyhlídkovou věž Bolfánek. Kdysi tu stával poutní kostel sv. Wolfganga, který však podlehl proticírkevním opatřením císaře Josefa II. a byl zbořen. Zůstala pouze věž, která byla ve dvacátých letech 19. století přestavěna na vyhlídkovou.

Zámek Lázeň s parkem

Černínové si nežili špatně. Byl to rod starobylý a na nouzi si rozhodně nemohl stěžovat. Co jim však v okolí Chudenic chybělo, bylo místo, kde by pečovali o tělo i duši, jak kázala móda 19. století. I nechal ve dvacátých letech 19. století majitel panství hrabě Jan Rudolf Černín postavit na místě vývěru léčivého pramene lázeňský dům. V jeho blízkosti dal přistavět skleník pro potěchu oka a už v něm hlodal plán na vybudování rozsáhlého romantického zámeckého parku. Ještě nebyl dostavěn lázeňský dům a už se sázely dřeviny tuzemské i cizokrajné. Cesty a pěšinky, lavičky z březových a bukových tyčí, třpytivé hladiny jezírek a nekonečné průhledy do krajiny jako by žadonily o tichá zastaveníčka zdejších návštěvníků. Syn Jana Rudolfa – Evžen Černín pokračoval v otcových stopách snad s ještě větší vervou. Nechal sem navézt všemožné exotické dřeviny a zřídil školku pro vypěstování a dopěstování stromů a keřů do zámeckého parku. Lázeňský dům se k takovému smyslovému požitku přestal hodit, a tak byl v letech 1849 až 1859 přestavěn na zámek. V něm pobývaly osobnosti jako Josef Dobrovský, František Palacký či Ladislav Čelakovský. V arboretu, zvaném Americká zahrada, dnes obdivujeme mohutný a velkolepý exemplář douglasky tisolisté, pravděpodobně nejstarší na evropském kontinentě. Do Chudenic přišla v zásilce dřevin z Ameriky v roce 1844. Celý rozlehlý park včetně arboreta je volně přístupný. Zajímavá místa jsou označena informačními tabulemi. Zámek dnes slouží jako hotel.

4 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Co se u nás událo Zde vám nabízíme malé poohlédnutí za akcemi konanými na začátku roku, které se vám moc líbily a na které si proto určitě rádi zavzpomínáte.

Novoroční zábava 3. ledna 2008 Příchod nového roku jsme letos oslavili 3. ledna 2008 „novoroční zábavou“ ve velké jídelně Domova. Sešli jsme se ve 14 hodin. O zábavu a dobrou náladu se postaral náš již „starý dobrý známý“ pan Jarábek, který bravurně ovládá hru na harmoniku a při jeho lidových písničkách si po chvíli všichni prozpěvovali chytlavé melodie. Jako občerstvení se podávala káva a výtečný jablečný závin, který pro nás upekly šikovné ruce kuchařů a kuchařek z jídelny Domova. Dvě hodinky utekly jako voda a po 16. hodině jsme se s dobrou náladou rozešli. Celá akce se velice vydařila a my bychom si přáli, abychom i v nastupujícím roce 2008 co nejčastěji viděli takto spokojené tváře našich obyvatel.

Divadelní představení „Pařížanka“ 20. ledna 2008

Čas od času zavítá do Kdyně některý z pražských divadelních souborů se známými herci. Tak tomu bylo i třetí lednovou neděli, kdy v divadelní hře „Pařížanka“ na scéně kdyňského kina vystoupil mimo jiné také herec Ladislav Potměšil a herečka a moderátorka Michaela Dolinová. Z našeho Domova se na toto divadelní představení rozhodly jít čtyři dámy, které milují divadlo a mají radost z příjemného kulturního zážitku. A tím bezesporu tato nekomplikovaná komedie byla. Herci a vůbec celé představení sklidilo velký potlesk a všichni odcházeli příjemně naladěni, ale naše dámy čekala ještě taková „třešíňka na dortu“. Herci totiž ochotně souhlasili nechat se s dámami vyfotit. Pan Potměšil a jeho herecký kolega pak dokonce věnovali dámám květiny, které obdrželi po vystoupení. Pro obyvatelky to byl nezapomenutelný zážitek, na který budou rádi a s úsměvem vzpomínat.

5 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Maškarní ples 7. února 2008 Princezna, Mušketýr, Číňanka a spousta dalších maškar zahájili v bouřlivém průvodu letošní Maškarní zábavu. Velkou událostí tohoto veselí byla návštěva klientů z DOZP Bystřice. Ani ti neváhali a obohatili maškarní průvod svými převleky. Viděli jsme kočičku, kouzelníky, vodníky. K tanci a poslechu hrál pan Josef Sokol s panem Josefem Mihálem. Tancovalo se a zpívalo, o zábavu bylo postaráno. Atmosféru masopustního veselí svým ohromným nasazením a zájmem zpestřila i taneční skupina seniorek Hanka Sokol Domažlice. Došlo také na slosování o nejhezčí masku. Tohoto významného úkolu se letos ujal pan ředitel Mgr. Jakub Žákavec. Vylosoval Princeznu, za kterou byla převlečena jedna z obyvatelek našeho Domova, Kouzelníka ztvárněného klientem z Domova v Bystřici, a malou roztomilou Čarodějnici jedné z dětských účastnic. Tyto maškary byly odměněny dortem. Ostatní masky byly také ohodnoceny - za snahu a veselého ducha obdržela každá cenu útěchy. Velký dík patřil i panu Josefu Selnerovi, který usilovně vypomáhal s přípravou masek. Letošní masopust byl plný tance a nefalšovaného veselí tak, jak to o masopustu má být.

6 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Taneční vystoupení klientů z DOZP Bystřice nad Úhlavou 14. února 2008 V únoru, konkrétně 14. února, měli obyvatelé ještě jednu příležitost setkat se s klienty z Domova pro osoby se zdravotním postižením Bystřice nad Úhlavou. Někteří z nich totiž velmi rádi tančí, milují hudbu a pohyb při ní. Vytvořili skvělý taneční soubor, který přináší radost a dobrou náladu všude, kde vystupuje a jehož taneční vystoupení jsou jedinečná. Když projevili zájem představit své taneční umění našim obyvatelům, neváhali a jejich nabídku vystupovat využili. Představili se nám se dvěma tanečními bloky. V prvním z nich předvedli lidové tance, v druhém pak tančili na hudbu z 30. let. Speciálně na toto vystoupení se převlékli do kostýmů a šatů té doby, což ještě více umocnilo nevšední zážitek. Toto vystoupení nepostrádalo vtip a podařilo se mu navodit atmosféru 30. let. Obě vystoupení se setkala s velkým ohlasem. Na tvářích našich obyvatel se zračil obdiv a úcta k vystupujícím a jejich výkonům. Příjemný zážitek měli i samotní účinkující, kteří obyvatele obdarovali přídavkem. Tentokráte bylo vystoupení veskrze moderní a temperamentní, opět velmi choreograficky zdařilé a bylo poznat, že toto vystoupení mají tito skvělí tanečníci nejraději. Atmosféra celého jejich účinkování byla jedinečná a my se budeme těšit na jejich další taneční variace při příští návštěvě.

7 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Soutěž ve slovní paměťové hře 21. února 2008

Všichni dobře víme, že paměť je jedním z mnoha nástrojů lidské mysli, který je třeba čas od času protrénovat. Turnaj ve slovní paměťové hře však byl pořádán nejen kvůli protrénování paměti, ale také kvůli hráčskému nadšení a zábavně strávenému odpoledni. Sešlo se šest odvážných a soutěživých obyvatel, kteří nenechávají nic náhodě a na turnaj se celý rok pečlivě připravují. Pravidla soutěže byla jednoznačná. Vylosovalo se písmeno, které bylo vodítkem pro názvy, které měli soutěžící vypsat do tabulky s předem připravenými kategoriemi. Mezi kategorie byla zařazena i známá osobnost, řemeslo či zvíře. Nechyběla ani tolik oblíbená města a rostliny. Na přemýšlení byl stanoven limit 2 minuty. Po napsání všech slov následovala kontrola a obodování jednotlivých názvů. Na všechno pečlivě dohlíželi nekompromisní rozhodčí a publikum. Může se ovšem stát, že ani rozhodčí neznají vše. A tak měli k dispozici výborného pomocníka, který pomáhal s objasněním některých sporných nebo málo známých pojmů – internet. Napětí vzrůstalo a řádků pro výrazy ubývalo, došlo na sčítání bodů. Každý soutěžící si body sečetl sám, ale nechyběla ani kontrola obou rozhodčí. Nakonec se na třetím místě umístila paní Endersová, na druhém pak paní Vrublová a své prvenství z minulého roku obhájila paní Turková. Kromě radostného pocitu ze soutěžního klání si výherkyně odnesly také dort, diplom a medaili. Ale ani soutěžící, kteří se neumístili, neodešli s prázdnou. Čekaly na ně ceny útěchy a radost ze sebe samých, protože bodové ohodnocení všech soutěžících bylo velmi vyrovnané.

8 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Jak pečovat o své zdraví Křen léčí infekce, kašel i rýmu

Výrazná štiplavá chuť a vůně na něj prozradí, že je to rostlina s neobyčejně velkou silou.. dříve se přidával do kadidel na vymítání ďábla.. za to my s ním dnes umíme vyhánět mnohé nepříjemné nemoci..

Není tak běžně známé, že křen selský původně pochází z jižních oblastí Ruska. Je totiž tak houževnatý, že se dokázal rozšířit po téměř celé severní polokouli. U nás ho najdeme planě růst hlavně na místech s výživnou a vlhčí půdou, a to nejčastěji ve větších skupinách, což je způsobeno jeho efektivní schopností rozmnožovat se kořeny. Jak pěstovat a sklízet křen? Pokud se rozhodneme křen pěstovat, postačí, když kdekoli v přírodě vykopneme kus jeho kořene s několika očky. Ten pak zasadíme na vhodné místo a zaléváme. Úspěšnost takového způsobu rozmnožování křenu je opravdu velká. Naopak po několika letech by se mohlo stát, že se nám nekontrolovatelně rozroste po zahradě. Proto je dobré jednou za čas preventivně vykopnout několik rostlin i s celým kořenem a udržet ho tak pod kontrolou. Kořen křenu sklízíme dle potřeby během roku, nejlépe na podzim. Můžeme ho uskladnit ve sklepě nebo v jiné chladné místnosti, podobně jako mrkev - zasypáním vrstvou písku, dlouho nám vydrží i v lednici, časem však ztrácí na své síle. Křen jako lék proti infekčním onemocněním Křen je jedna z bylin, která má posilující účinek na naši obranyschopnost. To je dáno jak obsahem důležitých živin tak jeho antibiotickým účinkem - křen dokáže v našem těle účinně eliminovat infekce. Je proto výborným doplňkem léčby např. nachlazení, angíny a chřipky, ale dokáže ničit i některé původce onemocnění i v našem zažívacím traktu. Křen proti kašli a rýmě V případě nemocí spojených s kašlem a rýmou nám ale křen prokáže ještě jednu skvělou službu. Jeho obsahované silice mají tu úžasnou vlastnost, že rozpouštějí usazený 9 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


sekret na sliznicích dýchacích cest - jak v nosních dutinách, tak v plicích a průduškách. Tento účinek pocítíme už při jeho krájení či strouhání, projevuje se typickým slzením, stejně jako u cibule. Křen byl lidovým léčitelstvím už v dávné minulosti velmi často užíván pro léčbu kašle a rýmy. Protože jeho aroma je vážně ostré, a tím jeho konzumace pro mnohé nelehká či nepříjemná, můžeme jeho palčivost zmírnit, a to například zamícháním do vhodného pokrmu, např. pomazánky. Klasický starý recept na jeho užití v době nemoci říká, že je nejlepší ho nastrouhat a smíchat s medem. Užívat bychom pak měli 3x denně jednu čajovou lžičku, u dětí dávku raději o něco snížíme. Už za moment po jeho konzumaci pocítíme, že se nám "spouští rýma", snadněji odkašláváme a lépe se nám dýchá. Jaké jsou další účinky křenu? Křen se doporučuje také jako močopudný prostředek při zadržování tekutin v těle - vodnatelnosti. Dříve se z jeho listů vyráběly obklady - tzv. křenové placky - které se přikládaly na klouby postižené revma a na ztuhlé a bolavé svaly. V těchto případech ulevoval od bolesti a uvolňoval ztuhlé tkáně, působil ale též protizánětlivě, hlavně v případě artrózy. Křen v kuchyni Strouhaný křen s jablky (nebo bez) je u nás asi neodmyslitelně spojený s klasickou českou zabijačkou - je tradiční pochutinou k ovaru. Hodí se ale i k rybám a hovězímu masu, velkou oblibu u nás má také křenová omáčka. Díky pronikavé chuti a vůni se nejčastěji používá na výrobu hořčice, dresingů a pomazánek. Připravit si z něj lze i křenový ocet - naložením několika plátků čerstvého kořene do vinného nebo jablečného octa. Ten pak můžeme používat jako dochucovadlo i jako lék. Mladé listy křenu selského se dají na drobno nakrájené přidávat v menším množství do zeleninového salátu, který zároveň i příjemně okoření. Osobně jsem je zkusila přidat i do vaječné pomazánky a výsledek byl překvapivě dobrý, vřele doporučuji! Čerpáno z www.fityfifty.cz

10 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Rozhovor V této rubrice vám pomocí rozhovoru představujeme jednotlivé zaměstnance – - ať už z řad vedení či těch, kteří se o vás dennodenně starají. Sami si můžete určit, kdo by to měl být příště a můžete na něj směřovat svoje dotazy. Pro desáté číslo vašeho časopisu jsme vyzpovídali zdravotní sestřičku, paní – Martinu Schneiderovou Otázka: Kde jste se narodila a odkud pocházíte? Odpověď: Narodila jsem se 24. 8. 1981 v Domažlicích a pocházím ze Kdyně. Otázka: Máte nějaké sourozence? Odpověď: Mám o dva roky mladší sestru Šárku, která studuje pedagogickou fakultu obor tělocvik a biologie a o 17 let mladšího bratra Dominika, který je ve třetí třídě. Otázka: Čím jsou Vaši rodiče? Odpověď: Mamina je ředitelkou MŠ ve Kdyni a táta pracuje v Klatovech u soukromé autobusové dopravy. Otázka: Líbí se Vám vaše povolání zdravotní sestřičky? Toužila jste být vždy zdravotní sestrou nebo jste měla nějaké jiné vysněné povolání? Odpověď: Zdravotní sestřičkou jsem ráda a můj sen z dětství se mi nakonec splnil. Otázka: Jaké jsou Vaše záliby? Odpověď: Ráda čtu, chodím na procházky, do kina, ale největší mojí zálibou je už tři roky moje dcera Sabinka. Otázka: Jste sportovně založená? Jestli ano, které sporty provozujete nejvíce a nejraději? Odpověď: Nejraději jezdím na kole a plavu a loni jsem se začala učit na kolečkových bruslích. V létě pravidelně jezdím sjíždět řeky na lodích. Otázka: Patříte mezi milovníky zvířat a jaké zvíře máte nejraději? Odpověď: Jsem velký milovník zvířat, doma mám kočičku Julču a křečka Bertíka a časem si chceme pořídit pejska.

Otázka: Máte ráda tanec a chodíte často do společnosti? Odpověď: Ráda tancuji a přes zimu jsem chodila do tanečních pro pokročilé. 11 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Otázka: Jste držitelem řidičského oprávnění a řídíte ráda? Odpověď: Jsem držitelem řidičského průkazu, řídím ráda, ale nemusím jezdit do velkých měst. Otázka: Bydlíte v paneláku nebo rodinném domku a jaký druh bydlení vám nejvíce vyhovuje a proč? Odpověď: Bydlím v malém panelovém domě v Brnířově, ale pocházím z rodinného domku a jednou chceme zase v nějakém domečku bydlet. Otázka: Baví Vás domácí práce? Které z nich děláte ráda a které naopak stále odsouváte? Odpověď: Ráda vařím, ale nemusím žehlení.

Otázka: Máte nějaké životní krédo? Jak zní? Odpověď: Smích je lék na všechnu bolest. Otázka: Máte nějaký životní vzor - nějakou osobu či osobnost, které si velmi vážíte? Odpověď: Vyhraněnou osobnost nemám. V naší zemi si člověk musí vážit všech lidí, kteří něco dokázali. Otázka: Které země jste již navštívila a kam se chystáte na dovolenou. Dáváte přednost dovolené v Čechách nebo v zahraničí? Odpověď: Na dovolenou se chystáme do jižních Čech pod stan a v červnu jedu se Sabinkou na vodu. Otázka: Jaká je Vaše oblíbená píseň, květina, barva, jídlo, hudba, kniha, zvíře, osobnost? Odpověď: Píseň: nemám vyhraněnou Květin: tulipán, růže, fialka Barva: modrá, růžová, bílá Jídlo: těstoviny, zeleninové saláty, gumoví medvídci Hudba: folk, rock Kniha: nemám vyhraněnou Zvíře: kočka Osobnost: nemám vyhraněnou

12 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Příběhy ze života Opět se můžete těšit z příspěvků některých z vás. Jsme za ně moc rádi a budeme se těšit na další v následujících číslech. Pokud se chcete o své vzpomínky podělit, neváhejte a přineste je ke zveřejnění!!

Hrdinové Po naší okupaci Německem přišel rok 1945 a my jsme se vraceli do normálních poměrů. V něčem jsme chtěli pokračovat ve způsobu života ověřeným za první republiky, v něčem jsme chtěli nastoupit cestu novou, nevyzkoušenou. Mezi ty staré vyzkoušené způsoby patřily i některé tělocvičné jednoty, jako například Skaut, Orel, DTJ, Sokol se svými všesokolskými slety a podobně. Konání těchto sletů se nelíbilo některému politickému vedení, ale protože se už na ně dělaly velké přípravy a propagace byla v plném proudu, vymínila si KSČ, že pasáže, které nebudou pro ni vhodné, se vypustí. A kromě toho rozhodla, že na každé vystoupení Sokolů budou dohlížet milicionáři a jim podřízení vojáci, kteří jsou soustředěni na Bílé Hoře. Doba prý je velmi zlá a třídní nepřítel čeká na každou příležitost, kterou by chtěl využít k vyvolání nějakých nepokojů. Je to možné, aby my vojáci z povolání jsme museli poslouchat horu civilů v rádiovkách se samopaly? A tak ke konci června jsme byli my modří vybráni, abychom asistovali při cvičení dorostenek. Copak o to, děvčata to byla pěkná a bylo jich hodně. Že i ty by byly proti režimu? Za chvilku ale zaznělo z amplionu upozornění, že za čtvrt hodiny mají ony vystoupení, aby se připravily. Dorostenky uposlechly a my je doprovodili až k bráně. Dál nás nevpustili a tak jsme hledali kdejakou škvíru, abychom se podívali, jak vypadá 15 000 děvčat pohromadě. Neměly ještě odcvičeno ani polovinu vystoupení a rozhlas vyzýval vojáky, aby se seřadili na nástupišti k důležité poradě. Protože poradu svolal nejneoblíbenější voják útvaru - osvětář – tušili jsme, že to bude něco nepopulárního. A také že bylo. Měl k nám proslov: ,,Milí souzi (rozuměj soudruzi). Líbilo se nám na vedení, že jste se spřátelili s našimi svazačkami (dorostenkami), a že jste doceňovali jejich vystoupení. A byly to právě ony, které chtěly své vystoupení ještě zlepšit a navrhly, že by bylo hezké, kdyby se na Strahově vykreslil obrys republiky a ony (svazačky), se spojily s ženami a vytvořili živou hranici naší republiky, a my vojáci ,,obránci naší vymoženosti“ jsme kolem těchto hranic s puškami pochodovali a vzdali čest prezidentu Gottwaldovi, který bude stát na tribuně. Vlevo od něj bude stát skupina milicionářů, která nám bude provolávat nějaká hesla a vpravo od něj další skupina milicionářů, která bude mávat. Všechno bude bez povelů a o všem budeme rozhodovat my sami. Asi 20 m před tribunou bude žlutá čára, na které uděláme vpravo hleď a budeme se dívat Gottwaldovi do očí. 20 m za tribunou bude zase žlutá čára, kde máme sundat pušky z ramen, dát je na řemen a až začnou milicionáři provolávat hesla, dát ruce nad hlavu a provolávat – Urá! Urá!! Urá!!! Osvětář ještě svolal hudbu, dorostenky, které zatím docvičily, ty se všechny spojily s dospělými ženami a ty všechny vyběhly na stadion, aby vytyčily hranici republiky. Po tomto úkonu hned zazněl povel pro hudbu, aby napochodovala na stadion a hned za nimi my s puškami na rámě zbraň 13 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


v devítistupech. To jsme ještě uměli, protože jsme to cvičili celý rok nejméně 1 hodinu denně a měsíc před sletem na Bílé Hoře nejméně 6 hodin denně. Jak jsme napochodovali na stadion, tušil jsem, že to nedopadne dobře. Pokud jsme šli po stranách, kde nebyla tribuna a milicionáři s prezidentem, tak to šlo, ale jak jsme přicházeli před tribunu, kde byli milicionáři, proč my vojáci z povolání máme vzdávat čest nějakým strejdům v rádiovkách se samopaly a presidentovi, kterého stejně rádi nemáme. První část tribuny jsme ještě jakž takž odpochodovali, ale když jsme přišli k druhé skupině milicionářů, která křičela: „Gottwaldova armáda dá reakci na záda“, tam už to dopadlo špatně. Z celé naší letky volalo „urá“ asi tak 8 – 10 vojáků, a když se k nim nikdo nepřipojil i tato skupina přestala ,,jásat“. Ale co se nestalo! Když jsme odpochodovali asi 50 m dál, ozvala se nová hesla z dalších tribun: ,,Gottwaldova armáda, ať nám vleze na záda. Nazdar“! Toto heslo jsme brali za své, pušky jsme pověsili na řemen přes rameno, ruce dali nad hlavu, tleskali a volali: „Nazdar“! Protože ani ženy ani dorostenky nevěděly oč se vlastně jedná, ale protože všichni máme ruce nahoře a křičíme ,,nazdar“, zvedly i ony ruce a volaly také: „Nazdar“! A ty co měly náhodou nějakou kytičku, ji házely mezi nás nebo nám ji dokonce na kabát připínaly. Nikdo, kromě soudruhů, nestál bokem. Byli jsme až přesípaní. To už jsem věděl, že to musí dopadnout špatně. Dorostenky okamžitě do šaten a my žádný rozchod, ale poslechnout projev pana osvětáře, že místo toho, abychom byli vděčni režimu za to, že nám dopřává vzdělání (ale ne proto, abychom mohli chránit republiku), dáváme všem divákům naší i zahraniční televize najevo, že někteří z nás s naším novým režimem nesouhlasíme, a proto po skončení sletu budou v kasárnách vyvozeny důsledky. A ještě něco. Ministerstvo národní obrany nám s okamžitou platností zakazuje zpívat bezduché písně jako: „Červeno bílý to se mi líbí……“, a nebo „Daleko je má Tiperery“. Místo nich doporučuje: „Přes spáleniště, přes krvavé řeky jdou mstící pluky neochvějně dál..“ nebo nanejvýš oduševnělou písničku, kterou raději napíši celou: „Jupajdyja, jupajdyja, jupajdyja kulajdy, kulajdyja – japajdyjada. Ciha ciha – ciha ciha- China cihahahahahahaha, jupajdyja jupajdyja jupajdyja, jupajdyjada – jupajdyjada.“ Cítíte tu oduševnělost? Protože poslední den sletu je vždy určen pro armádu, nebylo tomu jinak ani tohoto roku r. 1948. Byl sice relativní klid, ale tak to bývá, že před bouřkou bývá klid. Prostná cvičení jsme odcvičili, stadion Strahov obešli, nikomu žádnou slávu neprovolávali, presidentu do očí jsme se nedívali a milicionáři snad byli někde zalezlí. Ten den jsme ještě měli slavnostní nástup s pochodem a písničkou s názvem „Přes spáleniště“, kterou jsme zpívali asi desetkrát a s kterou jsme se vypravili na Bílou horu. Druhý den nástup, všechny věci s sebou a odchod na nádraží a cesta do kasáren. První polovina července byla ve znamení dokončování sletu, druhá polovina července ve znamení dovolené. Ale v srpnu si všechno vynahradili. My znovu po dovolené narukovali, s námi přišli naši instruktoři (to byli převážně západní letci) a několik aut z ministerstva. A začalo vyslýchání všech vojáků, kteří měli zapříčinit nepokoje při všesokolském sletu. První otázka: „Kdo to byl z vás vojáků i z instruktorů, kteří ty nepokoje zapříčinili? Přiznejte se po dobrém, protože musíte uznat, že viníci musí být potrestáni. Máte na to pět minut. – Nepřiznají-li se viníci, budou vyvozeny nekompromisně důsledky.“ A odešli za dveře. Za pět minut přišli zpátky a ptali se na naše rozhodnutí. Samozřejmě, že se nikdo nepřiznal, a tak rozhodli následovně. Ať vystoupí celá první

14 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


řada, která pochodovala na Strahově před soudruhem presidentem. Bylo jich devět. Další rozkaz. Ministerstvo národní obrany jim oznamuje, že s okamžitou platností jsou ze svazku Letecké akademie propuštěni. Všichni odevzdají všechny své vyfasované věci ve skladu a připraví se k odpolednímu přesunu do náhradního pluku do Vysokého Mýta. Zároveň vystoupí i instruktoři (ale jen západní letci), kteří jsou s okamžitou platností z řad armády vyloučeni (bylo jich šest). Ale ještě k tomu „náhradnímu pluku“. To byl útvar s vojáky, kteří nic neprovedli, ale podle STB byli nezpůsobilí hájit republiku. A vojáci, kteří tam byli, dělali různé práce, jako zametat dvůr, škrábat brambory, drátěným kartáčem oškrabávat plot, aby v zápětí ho zase natírali barvou. V té době byla ve Vysokém Mýtě továrna na výrobu autobusů Karosa, jejímž majitelem a ředitelem byl jakýsi Sodomka. Továrna přibírala zaměstnance a projevila zájem i o kluky. Kluci tam šli, ale projevili větší zájem o Choceň, kde byla továrna na výrobu sportovních letadel typu „Sokol“. Soukromník se jmenoval Mráz. A tihle dva ředitelé se domluvili, že si kluky rozdělí na polovic. Mráz z Chocně si vzal pět kluků a Sodomka z Vysokého Mýta čtyři kluky. Spokojenost po obou stranách výtečná. Kázeň a disciplína byla u všech samozřejmá (vlastnosti vyžadované na vojně), jenže v Chocni těch pět k létání nepřipustili. Vyrolovat z hangáru, načerpat benzin, zarolovat do hangáru, to ano, jen létat ne. Kluci se tam seznámili se zalétávacími piloty, ale o tom, že by chtěli uletět, nepadlo ani slovo. Říkali vždycky, že byli jenom ve škole, copak prý můžou umět, přestože už na vojně létali na stíhačkách typu Messerschmit. Ale před zaměstnanci ani slovo. Skamarádili se se Srbáky, kteří tam konali strážní službu a před kterými se dělali méněcenní a nešikovní. A po zaměstnání bydleli v továrně na svobodárně, chodili na vycházky kolem letiště, se Srbáky hráli volejbal, někdy s nimi i nějaké to pivo popili a k večeru v dobrém se rozešli. To trvalo asi dva měsíce, rozdělili se na dvě party Češi a Moraváci. Nevím proč. Češi byli tři a Moraváci dva. Proto si vedoucí Moraváků Vlasta Klenovský přivezl své děvče z Brna. Jmenovala se Hedvika. Ten Vlasta Klenovský byl trošku moc sebevědomý a byl takovým tichým vedoucím celé party. Jednu neděli dopoledne hráli volejbal, v poledne šli na oběd a po obědě zase znovu na letiště. Nic nápadného, tempo velmi pomalé a když přišli k vrátnici – co se to najednou děje? Vlasta Klenovský vytrhl strážnému pušku a s pomocí Hedviky strážného svázali. Ostatní čtyři kamarádi vtrhli na vrátnici a zbývající strážné také svázali - a Vlasta Klenovský začal komandovat. Všichni kluci k hangáru, vytlačit dva „Sokoly“, Hedvika zůstane na vrátnici a bude zbývající Srbáky hlídat. Jenže teď nastala chyba za chybou. Jeden ze Srbáků, kteří byli svázáni na vrátnici, poprosil Hedviku, aby mu svázané ruce trošku povolila, protože ho to škrtí. Hedvika žádosti vyhověla, jenže to bylo to poslední, co udělala. Jakmile úvazek povolila, Srbák se vyškubl, provaz zahodil, sebral svou pušku a Hedviku zastřelil. Pak rozvázal všechny své kolegy, ti všichni sebrali své pušky, které byly provozu schopné, měli úderníky, zásobníky, náboje v policích, což byla opět další chyba ze strany českomoravské posádky. Vyběhli před vrátnici a tam viděli, že proti nim už běží Vlasta Klenovský, který když slyšel, že na vrátnici se střílí, utíkal se podívat, jaká je příčina. Strážní ho nechali přijít až na vzdálenost asi 20 metrů, a pak ho také zastřelili. Posledním členem této moravské posádky byl také brňák Zdeněk Mikš, který když uviděl, že všichni strážní jsou živí a jdou proti němu, otočil se a chtěl asi uletět sám. Jenže byl také střelen, ale nebyla to rána smrtelná. Takže moravská posádka byla vyřízena. Zbyla česká posádka. Pilotovat měl Mirek Nový, další členové Honza Horníček a Jarda Valášek. Těm se dokonce podařilo odstartovat, jenže když startovali, všichni

15 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


strážní z vrátnice po nich stříleli, a tak se stalo, že jim prostřelili nádrž a když už byli nad Rejštejnem a už se připravovali přeletět Šumavu, letadlo začalo klesat pro nedostatek paliva, až došlo k havárii, kterou sice všichni přežili, ale večer už všichni byli ve vězení. A jestliže dnešní justice by k odsouzení takovýchto delikventů potřebovala několik měsíců, možná i let, tito chlapci už k Vánocům dostali pěkný dáreček. Všichni kromě Klenovského a Hedviky byli odsouzeni k trestu smrti, ale protože to bylo v době, kdy i u justice byli ještě lidé, kteří měli v prsou ještě srdce a ne hadr na nádobí, byl jim trest smrti změněn na trest doživotí tj. 30 let. A tak Honza Horníček a Zdeněk Mikš se dostali na věž smrti do Jáchymova - skládali uran pro Rusko do bedniček, Jarda Valášek do Kartouz a Mirek Nový do vojenské věznice Opava a poté do Mírova. A v těchto bohulibých institucích si pobyli od roku 1948 až do roku 1960. Dnes už asi nežijí. Celkové zhodnocení: k přijetí do Letecké vojenské akademie se přihlásilo přes 780 zájemců. Bylo však přijato 96 zájemců včetně Slováků, kteří zkoušky dělat nemuseli, protože prý se zúčastnili Slovenského národního povstání. Z těch 96 žáků bylo vyřazeno 36 poručíků a do mého zatčení už jich zbylo jen 24. Výcvik jednoho pilota stál 3 miliony. To znamená, že výcvik 72 pilotů, které vyhodili, stál 216 milionů. Komu to prospělo? Nám ne!! A státu také ne. Tak komu vlastně? Miloslav Brychcín

Čas malin nezralých Tak, kde začít a najít k tomu klíč – Počkat už to mám. Předem se sluší popřát. Dobrý den, přátelé. Doufám, že jste v pohodě. Jak se Vám vede po těle po tom bláznivém jaru? Asi ne moc-jako mně. S předzvěstí nám však je nastávající léto, kdy ó slyšte, bude naše útočiště slavit pětileté otevření. Tedy malé jubileum. Tím se však nechci zabývat. S Vaším dovolením se vrátím do doby dávných školních let. Kdeže ty bezstarostné jejich doby jsou! Duch času je odvál do nenávratna. Má vzpomínka ocitá se daleko odtud, skorem až na druhém konci naší zemičky, městečka Třince obklopeného oblastí beskydských hor. Jiný kraj, jiný mrav! Město žilo velmi čilým a kulturním životem. Pořádaly se akademie, besídky, divadelní hry. Spolky, taneční zábavy, plesy a hlavně každoroční šibřinky. Ty vždy měly zvolen jiný ráz. Též sál dle něj vyzdoben. Při vstupu v tom hemžení masek zvěře, ptáků, 16 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


broučků, květinek, motýlů vznikl dojem, že opravdu jsem se ocitla na palouku a v lese. Můj první vstup v masce Šípkové růžičky je k nezapomnění! Ale to hlavní, co vám chci sdělit teprve začne. Uvolněte se, protáhněte oudy a nechte se unášet vzpomínkou a slyšte co dělo se vždy na den ,,D“ všemi obyvateli města toužebně očekávaný. Po dopolední přípravě po obědě ve 13 hodin vyšel z vrat obecné školy průvod. Za slavnostním pochodem kráčelo představenstvo města a škol. Za nimi s menším odstupem načinčané děvušky s vyzdobenými kočárky – starší děvuchy ve slezských krojích – chlapci na ozdobených kolech a školní mládež. Následovaly různé cechy ve svých krojích. Sokolové, baráčníci, řezníci, poštovní a nádražní zaměstnanci, sportovci, kominíci, doktoři. Pastvou pro oči byla zářivá barevnost průvodu. Nechyběly ani alegorické vozy, ale jaké, pod okrášlením nebyly valníky ani vidět. Na nich různé výjevy z pohádek a historie. Za jásotu a pozdravů z průvodu a přihlížejících došel průvod na cvičiště Sokola, kde po seřazení, pozdravení z tribuny představenstva města a školy.... Hymna! Po malé přestávce program. Děcka dostávala kartky na pití, šťavnaté párky s křupavou houskou, které „šlo rovnou do ledvin“, jak říkával Kája Mařík. Mňam! Večer pro dospěláky zábava, tanec. Aby žaludky byly též spokojeny, opékalo se. Různé kousky masa, špek, cibule, papriky. Dnes se rožní. Dokud jsme byly malé, odcházely jsme s rodiči brzy domů. To bylo cestou povídání a pak slastné usínání. Končí ten čas dávný, bezstarostný byl a je tu vzpomínání. Tak co, zaujalo vás to alespoň krapičku a neukápla třeba také malá slzička? Mějte se fajn, lenošte a nesmutněte, život stojí za to žít! Věra Turková

17 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Pojďme se zasmát Tři slepice hrají na schovku. Jedna se schová do kurníku a ta druhá do šopy. Třetí pyká: "10, 20 už jdu!" Jde a zakopne o klacek: "Kurník! Šopa!", schované slepice vylezou a rozčilují se: "To neplatí! Ty ses dívala!"

☺ Přijde Pepíček do lékárny. "Prosím si něco na bolení." "A co tě bolí, Pepíčku?" "Zatím nic, ale tatínek si prohlíží vysvědčení."

☺ „Dědečku, co tady tak sedíte venku a bez kalhot?” „No, včera jsem tady seděl bez košile a ztuhla mi páteř. S těma kalhotama, to byl babiččin nápad.”

☺ Taky se vrátí chlap z lázní, přivítá se s manželkou a ptá se jí: "Tak co, zlato, byla jsi mi tu věrná?" A manželka mu povídá: "Ale to víš, že byla. Dvakrát!"

☺ "Dobrý den, to je rádio? Já jsem dneska našla peněženku. A bylo v ní sto tisíc korun. A 340 euro. A 108 dolarů. A byl tam i lísteček s adresou. Miloš Novák, Koněvova 8, Praha 10. Zahrajte mu prosím písničku..."

☺ Přijde mladík pro Aničku. Maminka otevře a říká: "Musíte chvilku počkat, Anička jenom dojí." "Vy máte kravku?" "Ne, proč?" "Tak co dojí?" "Kuře."

☺ V pojišťovně zvoní telefon: „Haló, mohu si u vás dát pojistit dům po telefonu?" „Bohužel, musíte se dostavit osobně." „Škoda, to teda radši zavolám hasiče."

18 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Adopce na dálku Přes dva roky někteří z vás finančně podporují indického chlapce Miltona C. z oblasti Bangalore v projektu Adopce na dálku pod záštitou Diecézní katolické charity Hradec Králové. Měsíční splátka pro každého z vás činí 8,- Kč, tzn. že za čtvrtletí je to celkem 24,- Kč. Celková částka je pak vámi splácena taktéž ve čtvrtletních splátkách, které jsou prostřednictvím pracovnic úseku volnočasových aktivit posílány poštovním poukazem na konto Charity. Během druhé letošní sbírky, která se uskutečnila v pondělí 19. května bylo vybráno 1600,- Kč!! Za vaše finanční příspěvky moc děkujeme. Díky vám může Milton nadále chodit do školy a splnit si své sny. Další, v pořadí třetí čtvrtletní sbírka se uskuteční v pondělí 18. srpna 2008. Připomínáme, že tyto vybrané finanční prostředky jsou výhradně použity na uhrazení školného, školních pomůcek, školní brašny a uniformy, cestovních výdajů, stravy a zdravotní péče. Všechny další informace jsou uvedeny v třetím čísle časopisu Pod Korábem či ve vitrínce v hale Domova nebo se můžete obrátit na pracovnice volnočasových aktivit.

V 10. čísle jsme otiskli Miltonův dopis. Někteří z vás se rozhodli chlapci odpovědět a pomohli pracovnicím volnočasových aktivit s napsáním dopisu, který si můžete přečíst níže. Pro Miltona jsme ho přeložili do angličtiny a v době, kdy čtete tyto řádky putuje již za ním do Indie. 19 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Milý Miltone! Moc Ti děkujeme za dopis, který jsme od Tebe obdrželi začátkem tohoto roku. Udělal nám obrovskou radost, zvláště pak to, že se Ti ve škole daří a že jsi zdravý a spokojený. Doufáme, že stejně dobře se daří i Tvé rodině. Prosil jsi nás o nějaké informace o naší zemi. Česká republika je sice malá, ale velmi rozmanitá. Najdeš tu jak hory tak nížiny, ale převážně je to kopcovitá krajina pokrytá lesy. Její rozloha činí 79 000 km čtverečních. Pro srovnání váš svazový stát Karnataka má 192 000 km čtverečních, tedy je skoro třikrát větší než naše republika. Střídají se u nás čtyři roční období. V Česku žije více jak 10 miliónů obyvatel, což je minimálně 5x méně než ve státě Karnataka. Víme, že v Indii se mluví mnoha jazyky, u nás mluvíme jediným jazykem - češtinou. Vyznání je spíše katolické, ale převážná většina obyvatel se nehlásí k žádnému náboženství. Česká republika je nazývána „srdcem Evropy“, protože leží uprostřed evropského kontinentu obklopená Německem, Polskem, Rakouskem a Slovenskem. Má tři oblasti – Čechy, Moravu a Slezsko. Hlavním městem je Praha, v které žije přes 1 000 000 lidí. Praha je opravdu jedno z nejkrásnějších měst v Evropě a ročně ji navštěvují tisíce a tisíce turistů z celého světa. Naše země je proslavená množstvím krásných hradů, zámků, chrámů a kostelů. Ve světě jsme známí výrobou piva a aut značky Škoda. Máme velmi bohatou a rozmanitou historii. Všem obyvatelům je poskytnuta stejná příležitost ke vzdělání. Máme devítiletou školní docházku. Školní rok začíná 1. září a končí 30. června. Děti tedy mají plné dva měsíce prázdnin. Jako národ jsme přátelští, veselí, máme specifický smysl pro humor a říká se o nás: “Co Čech, to muzikant.“ Národním sportem je fotbal a velmi oblíbený je i lední hokej. Národním stromem je lípa. Ve státním znaku se pyšníme lvem a orlicí. Státní vlajka je složena ze tří barev – modré, bílé a červené. Kromě Vánoc a Velikonoc slavíme i několik státních svátků. Den vzniku samostatného českého státu slavíme 28. října. Jestli by Tě zajímalo něco konkrétního, klidně se na to v příštím dopise zeptej. Rádi Ti odpovíme. Přejeme Ti mnoho dalších úspěchů ve škole a moc se budeme těšit na Tvůj další dopis. Také jsme Tě chtěli požádat, zda bys nám nezaslal nějakou svoji fotku z nedávné doby, abychom viděli, jak jsi vyrostl. Měj se moc dobře a ať se Ti daří. Moc na Tebe myslíme. Tvé tetičky a strýčkové

20 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Co vás zajímá

Tato rubrika slouží k tomu, abyste se dozvěděli, co se v Domově chystá, jakých služeb můžete v Domově využít nebo se zde dozvíte jiné pro vás důležité nebo alespoň potěšující informace.

Mimořádná valorizace důchodů Vláda schválila, že od srpnové splátky důchodu dojde ke zvýšení základní výměry důchodu. Dosud byla základní výměra 1 700 Kč a nyní se zvýší o 470 Kč, tj. na 2 170 Kč. Zvýšení bude stejné pro všechny druhy důchodů (starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké i sirotčí). Při souběhu nároku na výplatu více důchodů náleží základní výměra pouze k jednomu důchodu. Zvýšení tentokrát nebude záviset na výši důchodu, ale částka 470 Kč bude náležet každému, komu je některý z důchodů přiznán. Současně budou od srpna 2008 zvýšeny příplatky k důchodům přiznané ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa. Zvýšení bude o 3,6 % částky příplatku. Každému poživateli důchodu bude zaslán nový důchodový výměr. K další valorizaci důchodů dojde v lednu 2009 a bude zachycovat růst cen a průměrných mezd mezi únorem a červencem 2008.

21 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Placení regulačních poplatků za ošetření či vyšetření lékařem Od květnové výplaty zbytků důchodů jsou regulační poplatky za ošetření či vyšetření lékařem (MUDr. Švec – praktický lékař a MUDr. Volák – chirurg) zahrnovány do vyúčtování za léky (tj. obyvatel najde tyto poplatky ve výpise, na kterém jsou doplatky hrazené za léky a regulační poplatky za recept účtované lékárnou). Přiloženy jsou stvrzenky od lékařů. Je tak zjednodušen výběr částek za tyto poplatky. Sociální pracovnice

Internetová kavárna Jak jistě všichni víte, do Domova byly instalovány dva nové počítače pro vaše potřeby. Ty jsou též využívány v rámci internetové kavárny, která se koná každé pondělí od 14:00. Uvědomujeme si, že mnohými z vás je užívání počítače vnímáno jako velmi složité a komplikované a máte obavy z jeho používání. Není potřeba se obávat – rádi vám při práci s počítačem budeme asistovat. Také vás chceme informovat o možnosti přijímat od vašich blízkých a známých internetovou poštu, na kterou pak můžete v rámci již zmíněné internetové kavárny odpovídat. E-mailová adresa, na kterou vám mohou vaši blízcí psát, zní: obyvatel.ddkdyne@seznam.cz Pracovnice volnočasových aktivit

22 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Vážení obyvatelé, chtěl bych Vás seznámit s tématy, která byla probírána na setkání s Vámi dne 13. 6. 2008. Výplaty 16. 6. 2008 V měsíci červnu se budou vyplácet důchody v pondělí 16. 6. 2008. Úhrady se v srpnu zvyšovat nebudou V důsledku srpnové valorizace důchodů se nebudou zvyšovat úhrady za ubytování a stravu. Pokud ale obyvatel platí úhradu sníženou z důvodu nižšího příjmu, hrazená částka se mu poměrně zvýší tak, aby mu zůstalo 15% z příjmu dle zákona. Účast obyvatel na pohřbu Pokud bude mít někdo zájem se účastnit posledního rozloučení s obyvatelem Domova, může toto přání vyjádřit u sociálních pracovnic. Pohřbu se vždy účastní zástupce Domova. Vyjadřování obyvatel o PSP Opakovaně prosím o slušné oslovování našeho personálu. Prosím o to, abyste neuráželi zaměstnance hanlivým oslovováním, např.: sluha. Pokud si nejste jisti, nikoho jistě neurazí oslovení: pane, paní. Stavba pavilonu V pondělí 16. 6. 2008 začne probíhat stavba nového pavilonu. Ten bude sloužit k tomu, aby se i obyvatelé upoutaní na lůžko mohli podívat na čerstvý vzduch. Taktéž bude možnost nastoupit do sanitky, aniž byste museli překonávat schody, na kterých někdy prší či dokonce sněží. Prosím o to, abyste nevstupovali na staveniště. Prosím Vás také o trpělivost, pokud Vás bude rušit hluk stavebních prací. Stavba bude dokončena začátkem září tohoto roku. Stomatologická přednáška Kdo má zájem o stomatologickou přednášku, najde bližší informace u volnočasových aktivit. Přídavky jídla - housky apod. Někteří z Vás pravidelně vyžadují na kuchyňkách I. a II. patra přídavky pečiva. Pokud je to možné, rádi Vám vyhovíme. Pokud to však možné není, prosíme o Vaše pochopení. Tyto přídavky nejsou nárokovatelé, každý obyvatel dostává minimálně množství jídla, které odpovídá normám. Je nepřijatelné vyžadovat pečivo nad rámec vydané stravy, ať po zaměstnancích na kuchyňkách na patrech nebo u zaměstnanců kuchyně. Vynášení jídla V naší jídelně je možné, aby si kdokoli přikoupil stravu za plnou cenu. To znamená, že zaměstnanec, který se sice již stravuje v Domově, si může zakoupit další jídlo. I zaměstnanci kuchyně tohoto využívají. Nelze je tedy podezírat, že ono jídlo, které vynášejí, je našetřené jídlo, které mělo patřit Vám. Postup při nouzových a havarijních situacích Pokud dojde k nouzové či havarijní situaci (např. požár), všechny Vás prosím, abyste se řídili pokyny zaměstnanců, kteří jsou k těmto účelům řádně vyškoleni. Mgr. Jakub Žákavec, ředitel 23 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Výročí Chceme Vás informovat o možnosti pořádání soukromých rodinných oslav ku příležitosti Vašeho významného životního jubilea. K tomu postačí se včas domluvit s pracovnicemi volnočasových aktivit a dohodnout se na přesném dni a čase. Pak už nic nebrání tomu, abyste si svoji „párty“ uspořádali za ochotné pomoci a asistence určeného zaměstnance v malých jídelnách na patrech.

Červen 2008 Jmeniny 12. 13. 23. 24. 27.

6. 6. 6. 6. 6.

-

pí. p. pí. p. p.

Antonie Petrželková Antonín Wiesner Zdeňka Havlátová, pí. Zdeňka Kohnová Jan Konopík Ladislav Svoboda

-

pí. pí. pí. p. pí. pí. pí. pí.

Marie Šídlová Anna Hrbáčková Olga Kurcová Jiří Novák Barbora Paroubková Marie Maříková Anna Skaláková Anna Pejsarová

Narozeniny 1. 5. 15. 16.

6. 6. 6. 6.

20. 6. 27. 6. 29. 6.

24 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Červenec 2008 Jmeniny 1. 11. 13. 15. 18. 26.

7. 7. 7. 7. 7. 7.

-

pí. pí. pí. p. pí. pí. pí. pí. pí.

Jaroslava Nedvědová Olga Kurcová Markéta Mayerová, pí. Markéta Němcová Jindřich Šafařík Drahomíra Kadlecová Anna Bastyánová, pí. Anna Hrbáčková, pí. Anna Chmelová, Anna Kaslová, pí. Anna Kokaislová, pí. Anna Pejsarová, Anna Rojtová, pí. Anna Rokosová, pí. Anna Skaláková, Anna Stauberová, pí. Anna Šimánková

-

pí. pí. p. pí. pí. p. pí. p.

Anna Bastyánová Jarmila Valečková Václav Hulík Marie Uzlová Anna Stauberová Jindřich Šafařík Anna Kokaislová Josef Beránek

Narozeniny 3. 7. 4. 11. 13. 14. 15. 17.

7. 7. 7. 7. 7. 7.

Srpen 2008 Jmeniny 6. 8. 31. 8.

- pí. Oldřiška Pašková - pí. Pavlína Kučerová Narozeniny 2. 8. 5. 8. 8. 8. 14. 8. 18. 8. 27. 8. 31. 8.

- p. František Nový - pí. Pavlína Kučerová - pí. Markéta Mayerová - pí. Marie Timurová - pí. Ludmila Dornová - pí. Marie Vavruňková - pí. Anna Chmelová - p. Vladimír Leider - pí. Markéta Němcová

25 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Plánované akce pro léto 2008

Vzhledem k tomu, že vám předkládáme plán akcí s poměrně velkým předstihem, chtěli bychom vás upozornit, že může dojít ke změnám programu!!! O změnách budete včas informováni pomocí plakátků a rozhlasem Domova. Je také možné, že výčet akcí není úplný. O každé nové akci vás taktéž včas informujeme stejným způsobem. Děkujeme za pochopení!!!

Červen 2008

19. 6. 15:00 Canisterapie 24. 6. 14:00 Taneční vystoupení dětí ze ZUŠ Domažlice 26. 6. 14:00 Vystoupení taneční skupiny Hanka 30. 6. 13:00 Výlet na Sv. Annu

Červenec 2008

14. 7. 10:00 Taneční terapie Výlety a vycházky

Srpen 2008 Výlety a vycházky

26 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Křížovka o ceny Milí věrní křížovkáři a luštěnkáři! Nabízíme vám další příležitost získat lákavou odměnu za vyluštění podzimní křížovky. Tou odměnou jsou opět tři stokorunové poukazy na občerstvení v „Restauraci a penzionu Černý orel“, které nám věnoval majitel restaurace pan Jan Karaus. Vyluštěnou tajenku vhoďte nejpozději do pátku 27. června 2008 do schránky přání a stížností v hale v přízemí nebo odevzdejte pracovnicím volnočasových aktivit. Slosování proběhne v pondělí 30. června 2008 v rámci dopolední aktivity – - „Trénování paměti“ na 2. patře.

27 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Prosba Věra Turková

Ty odpočinout sobě chceš neb unaven jsi rušným životem Po slunci toužíš vzduchu voňavém stříbrných bystřinách po letu ptačím po tichu lesů a strání!

Splnění

Věra Turková Ten čas jak říčka letí Přání tvé jest vyslyšeno V klidu a spokojenosti v útočišti seniorů užíváš si pohody Nejen Tobě a všem ostatním kdy jubileum se slaví přeji užívat vše v klidu a zdraví!

Pod Korábem ◙ časopis Domova důchodců Kdyně ◙ Vychází čtvrtletně ◙ Datum vydání 16. 6. 2008 ◙ Redaktorka: Petra Grősslová, Lenka Schauerová, Petra Szőkőlová ◙ Obrázek na titulní straně: pí. Turková Věra ◙ mail: info@dd.dokdyne.cz ◙ www.ddkdyne.cz Telefon: 379 410 620 ◙ Adresa: Pod Korábem 669, 345 06 Kdyně ◙ Účet: 1013038280/5500 ◙ IČ: 750 07 746

28 PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com


Casopis_11