Issuu on Google+

ze

ee

Fr 13

20 á

t S :

r

o z á

í tn

N

Pravda za peníze!

at

m

y

it ur


Čeho si určitě všimnete?

Rumu

nsko

a z j o L

a

sl í č a

Lojza roku ks i m o K

8 let

4 roky


Info o časopisu Časopis Lojza vychází nepravidelně jednou za dva měsíce. Najdete v něm věci především od nás ze školy, ale i z domova a zahraničí. Grafický design Jiří Pečínka Kateřina Kalášková Dominik Kalivoda Sazba Dominik Kalivoda Korektura Marie Burešová Místo Gymnázium A. Jiráska T. G. Masaryka 590 Litomyšl Zdroje inovinky.cz, cs.wikipedia. org, glit.cz Webové stránky www.glit.cz

Poslední! Je toto číslo v letošním školním roce! A s radostí můžeme konstatovat, že byl úspěšný, aspoň z pohledu našeho časopisu. Jeho oblíbenost narostla do vysokých čísel, ale více informací se dozvíte až na dalších stránkách. Teď bych měl trochu navázat na předešlé číslo. V tom jsem psal na stejném místě jako teď, že jsem se vsadil s jedním tehdejším budoucím maturantem. Momentálně je už absolventem, to znamená, že se mu to nakonec povedlo. Vám, co tyto řádky momentálně nic neříkají, byste si měli přečíst předchozí číslo a jeho úvodník. Bohužel se nám nepodařilo stihnout tento rozhovor vytvořit, proto ho v Lojzovi nenajdete. To ale neznamená, že zde nenajdete další spoustu zajímavých článků! Dále bych zde chtěl také poděkovat všem, kteří pracovali po celý rok na tomto časopisu, ale i těm, kteří ho četli a oblíbili jste si ho. A co na závěr? Užijte si prázdniny a na viděnou v září!

Kontakt lojza@glit.cz Uzávěrka do dalšího čísla

Za celou redakci, Dominik Kalivoda 1.A

25. 9. 2013 3


4


5


6


What are teenagers at your country doing?

Řady školáků na gymnáziu prořídly V pátek 31. května proběhlo v Kongresovém sále litomyšlského zámku slavnostní vyřazení maturitních ročníků. Všichni studenti úspěšně odmaturovali. Mnoho z nich obdrželo i řadu ocenění. Ondřeji Vackovi byla slavnostně předána pamětní mince J. F. Kennedyho OPS rodiny Neugebauerových a Horských za mimořádné úspěchy v mnoha olympiádách i přírodovědných soutěžích, především za vynikající 4. místo, které získal na mezinárodní soutěži I-SWEEEP ve Spojených státech amerických. Emoce žáků, vyučujících i rodičů podpořili přísloví paní učitelky Dřímalové, proslov pana profesora Štarmana,báseň přednesená Honzou Bíbusem a hudební doprovod Ivči Věnečkové. Všem absolventům přejeme hodně úspěchů! Jana Severová, kvinta

7


Lojza a čísla

Rok utekl jako voda! Za celou tu dobu jsme zvládli vydat celkem šest čísel časopisu a k tomu dvě speciální (Comenius, Průvodcetoho obdrží noví studenti v září). Za tu dobu se odehrálo spoustu věcí. Hodně lidem tzv. „vrtá hlavou“, jak je časopis oblíben. Po celém tomto roce můžeme konstatovat, že je. I když se najdou jedinci, kteří ho nemají v oblibě, je jich minimum oproti těm, kteří ho očekávají s nadšením. Ke konkrétním číslům. Za celý rok, když počítáme číslo 1.- 5. a Comenius, tak náš časopis přečetlo 5160 lidí. Což je velký úspěch na zcela nový časopis. Doufáme, že i v následujících letech bude Lojza oblíben a vždy se na něj budete těšit. Dominik Kalivoda, 1.A

Studenti evropských univerzit předvedou umění „bez hranic“ Že se klasická a jazzová hudba dá dělat také zábavně a jinak, chtějí na konci srpna předvést studenti z různých koutů Evropy. Na nádvoří litomyšlského zámku budou v sobotu 24. srpna prezentovat výsledek měsíčních příprav. Hudebníci z Německa, tanečnice z rakouského Salzburgu, herci z turecké Ankary a studenti brněnské Masarykovy univerzity se spolu v Litomyšli setkají díky projektu Umění bez hranic (Art without limits). První ročník tohoto projektu se konal na tureckém ostrově Bozcaada, představení v Litomyšli tříletou spolupráci evropských univerzit ukončí. Tentokrát se budou studenti při tvorbě programu inspirovat skladbou Franze Schuberta Smrt a dívka, vycházet budou také z tématu žítkovských bohyň či upalování čarodějnic. „Se studenty


jsme se zamýšleli nad tématem, které určil hlavní organizátor německý dirigent Helmut Rocholl. U motivu smrti a dívky se tedy přímo nabízí příběhy žen, které byly ve středověku upáleny kvůli léčení díky bylinám a podobně,“ vysvětluje jeden z prvních nápadů profesorka hudby na Masarykově univerzitě Judita Kučerová. Ačkoli téma zní trochu zlověstně, samotný koncert bude plný tance, vážné, jazzové, folklorních i moderní hudby, zpěvu i scének. Návštěvníky tedy čeká netradiční umělecký zážitek, který patří v Evropě k jedinému svého

druhu. „Studenti si totiž vymýšlí většinu choreografie sami. Svoji roli hraje také poznávání a prolínání různých kultur. A také samozřejmě velké nadšení mladých, kteří se zde mohou realizovat,“ dodává dirigent Helmut Rocholl a trochu tím objasňuje název projektu, tedy že umění je někdy opravdu bez hranic. Přesný program tedy zatím nikdo nezná, jisté ale je, že koncert bude nezapomenutelný. Tak nás přijďte podpořit! Alžběta Prudilová,

studentka žurnalistika na Masarykově univerzitě v Brně

Freeze 2013

Možná jste o tom slyšeli, možná taky ne. Každopádně ve středu 5. června se tato akce konala na Smetanově náměstí v Litomyšli. Jednalo se o událost, kdy přesně v 16 hodin všichni na deset minut „zamrzli“.

Freeze je událost, která se k nám dostala z Ameriky, kde se ho zúčastňují tisíce studentů ze všech škol. Všichni účastnící se o této akci dozvědí na nejznámější sociální síti Facebook. V případě litomyšlského freezu se jednalo o zhruba 430 lidí, kteří svoji účast potvrdili. Celkový přesný počet není znám, ale ví se, že toto číslo bylo překonáno. Nezveřejnit tuto událost v Lojzovi by byl hřích, když studentů z naší školy se tam objevilo více než dost. Pokud se chcete podívat přímo na akci v „akci“, klikněte na následující odkaz. http://www.youtube.com/watch?v=Fh5U6VOyw_0

Dominik Kalivoda, 1.A foto: Petr Šilar


Co říkáš na to, že ses stala Lojzou roku? Jsem překvapená a taky potěšena. Pro začínajícího novináře je to skvělé takhle dostat najevo náklonnost čtenářů. Proč si myslíš, že jsi vyhrála? Myslím, že hlasování bylo určitě velmi těsné. Ale asi proto, že studenti i učitelé si rádi přečtou články o přednáškách a akcích, kterých se třeba osobně nemohli zúčastnit, a právě takovými články do časopisu přispívám. Co ty a novinařina? V budoucnu bych se jí chtěla věnovat naplno. Pokud se mi bude vše dařit, tak bych ráda studovala žurnalistiku a umění na Palackého univerzitě v Olomouci. Jaký máš názor na media? To je těžké shrnout do pár vět. Všichni pociťujeme jejich každodenní tlak – pozitivní, ale i negativní. V současné době vidím celkový úpadek hlavně televizních médií, měnících se v bulvár. Jsou tu ale i jiné, stále objektivní a spolehlivé zdroje, které si snad i nadále zachovají své stránky „čisté“. Co bys chtěla říci na závěr tohoto rozhovoru? Děkuju všem za hlasy, kterými jste mě podpořili. Budu se pro Vás i nadále snažit do Lojzy přispívat co možná nejvíce čtivými články.

11


Co si myslí učitelé o státní maturitě? To se dozvíte v následujících řádcích. Zeptali jsme se na to tří učitelů- český jazyk, matematika a anglický jazyk. Jaký je Váš názor na kvalitu a systém státní maturity? Myslím, že dřívější model maturit (tj. celá maturitní zkouška v kompetenci školy) byl dobrý. Současné maturity jsou nepoměrně dražší, také delší a je kolem nich daleko více administrativy. Nejsem si jistá, zda kvalita současné maturitní zkoušky je přímo úměrná vynaloženému úsilí i času všech zúčastněných stran. Co byste na ní změnila? Přikláním se k názoru, že jinou podobu by měla mít maturita na gymnáziu, jinou na odborné škole a jinou na učňovské škole (pokud vůbec nějakou). Také se diskutuje o podivné maturitní zkoušce z matematiky. Něco na tom je... Jaký je Váš názor na kvalitu a systém státní maturity? V úvodu své odpovědi chci připomenout, že státní maturity na naší škole z anglického jazyka dopadly úspěšně! Mohli bychom být spokojeni. Já sama za sebe vidím jako dobré to, že státní maturita z Aj je komplexní zkouškou. V minulosti byla tzv. monotematická, zahrnovala pouze ústní projev žáka na jedno hlavní téma. V současnosti je obohacena o poslech, didaktický test a písemnou práci. Problém je ale příliš velká administrativa pro učitele v ústní části zkoušky. Další problém je jak správně nastavit úroveň pro všechny žáky 9 12


středních škol. Pro gymnazisty jsou některé části snadné, ale žákům z jiných škol mohou působit obtíže. Bude třeba některé části ještě lépe propracovat. Co byste na ní změnila? Především bych zmenšila (podle mne zbytečná) administrativní zatížení učitelů v ústní části zkoušky. Problém úrovně zkoušky se časem jistě vyřeší. Přimlouvala bych se však za větší komunikaci s učiteli, kteří znají problematiku z vlastní pedagogické praxe. Určitě by to bylo dobré pro učitele i pro žáky. Jaký je Váš názor na kvalitu a systém státní maturity? Nelze odpovědět ani stručně, ani jednoduše. Zavedení státních maturit se táhne roky, systém se měnil několikrát pod vedením mnoha ministrů a náměstků a podle toho také vypadá. Do přípravy se také promítají různé politické, ale i finanční zájmy. Současný častý argument – jednotná laťka pro maturitní zkoušku – je alibistický. To by měli dokázat uhlídat úředníci a inspekce. Pro gymnazisty se mi zdá tato laťka nízká. Na dřívějším systému bych něco změnila (to ale bylo v kompetenci učitelů a ředitelů), ale určitě byl lepší. Co byste na ní změnila? Studenti střední školy by na začátku 1. ročníku měli vědět, jak budou maturovat, jaké na ně budou kladeny požadavky, jak bude maturita probíhat, jak budou hodnoceni. ptal se Dominik Kalivoda, 1.A

13


8 L

et sem dennodenně přicházeli mezi nás. Učili a poznávali nové věci, vytvářeli partu a užívali si studentského života. Po osmi společně strávených letech odcházejí.

Jak byste zhodnotili celý váš pobyt (docházení) na gymplu? Na konci těch osmi let je velmi těžké nevzpomínat nostalgicky byť i na ty nejvíce nepříjemné hodiny, domácí úkoly a nudné exkurze. Ještě před rokem by vám většina spolužáků řekla, že sedm let na gymplu je šílená nuda, momentálně odcházíme se slzami v očích a s přáním „ještě chvíli zůstat“. Samozřejmě, všechny chvíle našeho studia nebyly růžové, ale se vším jsme se zdárně poprali a teď se těšíme na další etapu. Co pro vás bylo nejhorší? V posledních dvou letech to byly jistě některé semináře, zvláště chemický a historický. Seminárka paní Marešové všem seminaristům zavařila závity v hlavě, hodiny pana Fialy přišly jak blesk z čistého nebe. Místo FAS a FAE jsme se v kapitole „alkoholy“ učili reakci se sírovkou, esterifikaci a další rovnice. V dřívějších letech nám hodně


daly zabrat hodiny latiny s paní Dřímalovou a překvapivě také některé exkurze. Například představení Faidra, na které 90% lidí usnulo, nebo hra Proces, které pro změnu nikdo nerozuměl. Popište nám vaší třídu. V naší třídě byste našli mnoho různých druhů, typů a všelijakých odrůd lidí. Jsou tu Víťa s Ferencem – baviči na n-tou, je tu Péťa, která by se nám všem nejraději rozdala, Míša Nádvorníková, Anežka, Jolča, Ivča, lidé, na které je spolehnutí, že všechno proběhne, jak má. V neposlední řadě jsou tu dříči, kteří velice tvrdě pracovali na svých výsledcích, domácích úkolech, které většinou ochotně poskytli v plén. Multimediální mág Michal, koordinátorka tabla Ája, choreografka Viky, pokladnice Míša Hradilová… Po všech těch letech se naše třída osvědčila jako velmi dobře fungující těleso. Jsou nějaké okamžiky, které si zapamatujete na celý život? Popište nám je. Především jsou to výlety a exkurze. Výlet v primě, kdy Ferenc zapadl po kolena do bláta, výlet v sekundě, kdy se hrála první „odvážnější“ flaška (podprsenky a trička lítali vzduchem :D), předmuzikálové návštěvy různých stravovacích a jiných zařízení jako je Pivní opice v Brně. Vánoční dárky, které si dávali kluci (cihla, arašíd apod.), jejich písně si budeme pamatovat všichni. Nezapomenutelný byl ovšem bezpochyby poslední, maturitní, ročník. Nemám momentálně na mysli stres před maturitou (i když to je taky zážitek na celý život). Poslední rok jsme toho zažili jako kolektiv hrozně moc, stužkovák, maturitní ples, vánoční večírek, poslední zvonění… Za zmínku stojí i ty ne příliš příjemné zážitky. Například v euforii z konce školy 4 z nás nasedly do auta se střešním oknem a vydaly se na společný oběd do Pekla. Ejhle, střešní okno se dalo otevřít, tak se zpívalo s napůl vytaženými těly a ejhle, následovala pokuta od milých pánů policistů. Co dodat…. Co byste chtěli vzkázat studentům, kteří na gympl chodí, nebo teprve přijdou? Asi jen jedno: Děcka, užijte si to! Roky strávené na gymplu se pro nás


staly nepřekonatelným obdobím. Obdobím pevných přátelství, prvních lásek i rozchodů, období, které v nás zanechalo stopy, které čas jen tak nesmaže. Ano, i když si teď říkáte, že učit se třicet slovíček na latinu, dělat seminárku do dějepisu a vypracovávat protokol do fyziky nestojí ani trochu za vlnu jásotu, věřte nám, bude vám moc smutno, až ten náš krásný ústav budete opouštět. Komu byste chtěli poděkovat? Samozřejmý dík patří naší „matce“ Máše Dřímalové, která pro nás vždy udělala vše, co bylo v jejích silách. Pomáhala nám s výběrem seminářů, administrativními věcmi ohledně maturity, všechno pro nás vždy ochotně zjistila a připravila. Poděkování patří i ostatním učitelům, kteří nás do života vybavili vším, co se jim zdálo důležité. Děkujeme také vám všem, studentům, že jsme s vámi mohli strávit méně čí více společného času, děkujeme za všechny akce, které byli připravené vámi, studenty, ale hlavně vedením školy a třídní profesorkou. Muzikály v Brně, izraelský velvyslanec, páchnoucí Transform Bohdaneč, den židovské kultury – děkujeme za všechno, naše milé GAJ!


Na co jste u Vaší třídy pyšná? Určitě na výborné výsledky, kterých dosáhli u maturit. Musím říci, že u svých, teď už bývalých studentů oceňuji nejen kvality studijní... víte například, že Venda Kapoun a František Střasák momentálně pomáhají v oblastech postižených povodněmi? Co byste jim popřála do jejich budoucího života? Totéž, co jsem sim přála při slavnostním předáváním maturitního vysvědčení - aby se dostali na vysněné vysoké školy - aby je úspěšně vystudovali - aby byli spokojeni nejen v pracovním, ale i osobním životě Marie Dřímalová

ptal se Dominik Kalivoda, 1.A


R

4 oky zde s námi prožívali každý den. Denně zasedali do lavic, zažívali nové věci, vtipné okamžiky. Teď přišel čas, kdy půdu našeho gymnázia opouštějí.

Jak byste zhodnotili celý váš pobyt (docházení) na gymplu? Celý pobyt na gymplu byla pro nás příjemná záležitost. Nejhorší byl asi prvák, to období než se člověk sžije s novým okolím, ale pak už to bylo jenom lepší a lepší. Co pro vás bylo nejhorší? Nejhorší pro nás asi bylo zapamatovat si, kde je jaká u��ebna každý rok znova a znova, pak ranní vstávání. Popište nám vaší třídu. Naše třída byla inspirativní, vždy jsme se dokázali bez pěstí na všem dohodnout, nikdy snad nenastal moment, kdy by se jeden obrátil k druhému zády.


Jsou nějaké okamžiky, které si zapamatujete na celý život? Popište nám je. Asi celý život si budeme pamatovat maturitní ples, ten byl naprosto senzační. Co byste chtěli vzkázat studentům, kteří na gympl chodí, nebo teprve přijdou? Nebát se ničeho a nikoho a dělat něco málo navíc, protože i když se to nemusí zdát, tak se to stoprocentně vyplatí. Názor na maturitu. Nejhorší na maturitě byl nejspíš svaťák, který doprovází pocity, že člověk nic neumí a maturitu nejspíš nedá. Státní maturita měla být ta lehčí část, ale po didaktickém testu z češtiny se dostala na stejnou úroveň jako ústní, většina z nás měla pocit, že právě čeština dopadne tak tak. U ústních zkoušek se ukázalo, že nejhorší je „jen“ příprava, protože samotné zkoušení bylo nejrychlejších 15 minut v našem životě. Asi by se nemělo říkat, že učitelé byli mírní, ale mnoho z nich byli úplně jiní lidé než při hodinách, mnohem shovívavější. Myslíme, že nejdůležitější k maturitě je věřit si a užít si to. Komu byste chtěli poděkovat? Poděkování patří úplně všem učitelům, kteří dělali vše pro to, aby se z nás stali ti nejlepší lidé. Největší poděkování patří samozřejmě našemu třídnímu učiteli Karlu Štarmanovi, který nám po celé čtyry roky se vším pomáhal, dával nám, jak už zaznělo na slavnostním vyřazováním, i mimo jiné praktické rady do našeho života. Samozřejmě také paní uklízečky a pan školník, ti zvlášť dokázali člověku zvednout náladu. Děkujeme, že jsme zde mohli s vámi strávit krásné čtyři roky.


Na co jste u Vaší třídy pyšný? Pyšný jsem na všechny své žáky, na jejich studijní úspěchy i sílu kolektivu. Čtyři roky nejsou v životě dlouhá doba, ale během let 2009- 2013 se vytvořila vynikající parta, v níž se i jednotlivcům tím lépe dařilo (např v SOČ, INTEL ISEF, olympiádách,...). Co byste jim popřál do jejich budoucího života? Do budoucna přeji všem svým bývalým žákům mnoho štěstí, zdraví, optimismu a úspěchů ale také to, aby byli obklopeni dobrými lidmi a oni sami dobrými a poctivými lidmi byli!

Karel Štarman

ptal se Dominik Kalivoda, 1.A


Komiks

Komiks patří k jednomu z nejpopulárnějších literárních žánrů současnosti. Dnešní zrychlené vnímání světa, kdy trvá jen vteřinu, než se na něco podíváme a procítíme emoci, komiks úspěšně naplňuje. Komiksy reflektují současné skutečné události. Na dospělé čtenáře působí jako návrat ke hře, fantazii, do dětství. Tvorba komiksů vyžaduje určitý výtvarný a literární talent. Co je vlastně komiks?

Slovo komiks vzniklo z anglického slova comicstrip, v překladu pás komických obrazů. Komiks spojuje postupy několika uměleckých druhů: malířství a literatury. Komiks je umělecké médium, někdy označováno jako „deváté umění“, ve kterém jsou za sebou chronologicky uspořádány kresby nebo jiná zobrazení s případným doprovodným textem v cílených sekvencích. Dohromady tedy vytvářejí celek, nejčastěji příběh.V komiksech jsou za sebou uspořádány obrázky s případným doprovodným textem. Jednomu obrázku se říká panel. Panely jsou uspořádány vedle sebe. Komiksy se většinou vyznačují používáním „bublin“ k zobrazení mluvené řeči. Slova mohou být napsána v obdélnících uvnitř jednotlivých panelů nebo pod rámečky. Existují také komiksy bez textu nebo s texty veršovanými. Tradičním znakem komiksů bývá využití karikatury. Komiks bývá častěji dílem týmové práce. Spíše ojediněle se objevují autorská díla. Charakteristické pro komiks je vyprávění příběhu ve více panelech, stálá charakteristika postav a pravidelné vycházení v tisku nebo na webu. Komiks má nejčastěji komické nebo dobrodružné rysy. Může mít podobu satiry, komentáře, reklamy i originálního přání. Spojuje obraz, vtip a krátké slovní spojení.


Nejslavnější hrdinové

Superman, Batman, Spiderman

Autoři

• Česko - Ondřej Sekora, Kája Saudek, Kakalik, Štěpán Mareš, Jiří Grus, Tomáš Kučerovský, Karel Jerie, Dan Černý, Vladimir 518, Michal Menšík, Adam Káčerek • Svět - Max Andersson, Neil Gaiman, Stan Lee, Jim Davis, Frank Miller, Alan Moore, Marjane Satrapiová, Paolo Eleuteri Serpieri, Joann Sfar, Art Spiegelman, Lewis Trondheim

Kateřina Bubnová, 1.A


Sluneční cyklus Slunce ráno vstává po obloze běží a večer ulehá za tou vysokou věží. Ráno i tělo probouzí se svěží pak celý den zabrat dostává, že pak druhý den únavu dospává. Mysl z brzka ještě v plenkách bláhová a plná snů, však až to slunce za věž zmizí, pak žádné sny už nezbydou. Hlava do hrobu a ještě s ostudou.

Pravda za peníze Nedávné události mi zase pro jednou připomněly, co je na tomto světě bernou mincí. Jako pravidelně, sledoval jsem ČT 24, ale namísto obvyklého odpoledního zpravodajství se na mě však valily tragické scenérie výbuchu bomby v centru Bostonu. Tato událost byla zřejmě tak zajímavá, že po dlouhé hodiny neřešili nic jiného. Mne to ovšem nebavilo už po dvou minutách. Tu důležitou informaci jsem dostal. Byl spáchán teroristický útok na marathon v Bostonu, pár lidí zemřelo a několik desítek bylo zraněno. Dobře, je to hrozné, ale to jsem pochopil po první minutě. Tak proč tato událost blokovala televizní vysílání tak dlouho? Jak už jsem zmínil, já se tímto speciálním vysíláním nebavil, zároveň jsem však byl i moc líný zvedat se pro ovladač, který jsem moudře položil na vzdálený kuchyňský stůl. Začal jsem si tedy číst zprávy běžící textem v dolní liště obrazovky a v tom jsem se znechuceně ušklíbl. Dočetl jsem se totiž, že toho dne došlo k zemětřesení na Arabském poloostrově, které sice nebylo nijak extrémně silné, avšak poničilo několik vesnic, ztráty na životech se


počítaly v desítkách, mezi nimi bylo i mnoho dětí a celkové důsledky pro postižené obyvatele jsou obrovské, neboť postižená oblast je velmi chudá. Nicméně pro zpravodajskou redakci České televize zřejmě nebyla tato zpráva cennější, než aby jednou proběhla v dolní liště. Protože je přeci úplně jasné, že nikoho nezajímají nějací hospodářsky nevýznamní a chudí Arabové, vyznavači islámu, že? Místo toho se zaměřuje na pojídače mletého hovězího v housce, kteří rádi rýpou do vosího hnízda a pak se diví, když dostanou žihadlo. Jenže proč? Vstupujeme snad do éry, kdy cena života je určována geograficky, rasově, etnicky, či nábožensky? Vina přitom není zcela na straně České televize či jakýchkoliv médiích, protože toto je jen jeden z nesčetně příkladů stejného jednání. Sdělovací prostředky totiž podstrkují svým konzumentům to, čím jich co nejvíce zaujmou. Proto ten největší apel je na nás. Často si neuvědomujeme nebo uvědomovat nechceme, jak tímto způsobem zaujatí jistým směrem, dnes hlavně na západ, ztrácíme celkový přehled o dění ve světě a hlavně se vzdáváme vlastní národní osobitosti. Stačí když v USA trochu zapíská a v hlavní večerní relaci mají zase co vysílat. Přitom si nás tento hamburgerový národ plete s Čečenskem a na mapě by nás hledal v Rusku. A tak to je! Zaslepeni jejich fiktivním bohatstvím a národním úspěchem spokojeně papáme, co nám předhodí, načež si získají naši politickou podporu a ještě si u toho namastí kapsy. Přitom se to odehrává v režii dvou nezlomných principů: „Peníze dělají další peníze.“ a „Pravdu má ten, kdo si jí koupí.“ Adam Valtr, kvinta


Vítám vás u rubriky tipy na výlet. Protože je léto již v plném proudu, tak v tomto díle se rubrika přejmenovala spíše na tipy na dovolenou. Samozřejmě tipů na dovolenou je velké množství a proto bylo pro mne také těžké něco vybrat. A nakonec jsem zvolila krásnou zemi, Itálii. Itálie má přes šedesát milionů obyvatel a jejím hlavním městem je Řím. V Itálii je spousta měst, která by stála za zhlédnutí, ale vše nestihneme. Takže náš výlet zahájíme v Benátkách. Italsky se město nazývá Venezia. Rozhodně stojí za to projet se lodí nebo gondolou po kanálech, které protékají celými Benátkami a zhlédnou nejznámější památky, např. náměstí sv. Marka, most Rialto a mnoho dalších. Bohužel si v tomto městě budete muset zvyknou na tamější zápach způsobený kanály. A protože Itálie je známá vysokými letními teplotami, nebudeme se již dlouho zdržovat obcházením památek, ale odjedeme se ubytovat do blízké destinace, např. do Bibione, Ravenny, Rimini. Můžeme zde

navštív výborn gelato žádnou Ten, kd bude j jí za to


vit krásné pláže, na oběd si dát nou italskou pizzu a jako dezert neboli zmrzlinu, která se nedá s u zmrzlinou ani trochu srovnat. do Itálii někdy navštívil, se mnou jistě souhlasit. Samozřejmě stoo navštívit v Itálii i další místa.

Kdo má rád nakupování, neměl by zapomenout navštívit Miláno a jeho typické uličky s obchůdky. Za zhlédnutí stojí také samotné hlavní město slunné Itálie Řím. Každý si vybere dle svého gusta. Přeji vám krásné slunečné léto a hodně štěstí na cestě na dovolenou, ať už do Itálie nebo kamkoliv jinam. Magdaléna Pohorská, 1.A


Na viděnou v září!

Vaše články, nápady a náměty nám můžete zasílat na email: lojza@glit.cz Děkujeme všem, kteří se podíleli na vydání tohoto čísla. Uzávěrka do dalšího čísla je 25. 9. 2013 Omlouváme se za případné tiskové i gramatické chyby.


Lojza 6