/do-1944

Při té vsi jest rybníček panský, sázejí se do něho kapři na potěr.

K němu jsou lidé z též vsi povinni robotovati, na ten čas jest pustý, ale málem se napraviti může, a užije se ho, když se napraví, ročně, někdy více, někdy méně do 10zl.

Též při té vsi je potok tekutý, v němž jest ryb říčních, totiž jelců, mřenů, hrůzú a raků dostatek a plesníci jsou ryby v něm povinni lapati a na zámek donášeti a žádný jiný kromě pána lapati v něm nesmí.

Pokládám té zvůle užitku ročně skrovně 4zl.

Kolik jest koliv hoferů v té vsi, povinni s listy panskými bez uplacování 1 míli choditi, pokládá se té zvůle ročně skrovně 5zl.

Summa summarum z té vsi Dolní Němčí důchodů stálých, platu stříbrného, též za slepice, za vejce a za všelijaké povinnosti jejich od týchž lidí stále každoročně vycházející vychází 222r.m. 25gr. 4 den.

Summa summarum z té vsi Dolní Němčí důchodů běžných každoročně vycházejících vychází 233r.m – gr – den.

Tolik registra! Jak vidět, nezapomněli páni na nic.

Nejenom kontribuce a roboty byly mučením lidu našeho, ale horší mnohdy, mnohem horší bylo týrání a bezpráví, spojené se zájezdy vojsk nepřátelských, ba i našich. Ležíť obec naše blízko hranic bývalých Uher. Uhry byly vždy sužovatelem Moravy, hlavně pohraničí, našeho moravského Slovácka.

Vpádů jejich k nám bylo několik, a pokaždé zanechali po sobě pláč, nářek a bídu nezměrnou.

Jeden takový vpád, při němž i Dolněmčí zpustošeno bylo, byl v květnu r: 1605.

Tehdy Štěpán Bočkaj provolán byl stavy sedmihradskými a uherskými knížetem Uherským a od tureckého sultána Achmeda I. v Budíně korunován.

Tlupy jeho napadaly celé Slovácko od Strážnice až po Brod. Lid sám pomoci si nemohl, a vojenské pomoci, ač jí bylo v Hradišti dosti, dovolati se nebylo lze. Divocí nepřátelé pálili, plenili, hubili kraj.

Hrozné jest čísti o utrpení lidu našeho v té době. Čteme v