Page 1

4—2012 / Cena 80 Kč JIŘÍ TRNKA / 29. SKUPOVA PLZEŇ 61. LOUTKÁŘSKÁ CHRUDIM / ELENA VOLPI


pIATOk

deti

ATOFRI, POZNAŇ

Réžia Y. Bozsik, V. Vajdai — 25 min. Vstupné 2 €

rokov

Neverbálne

SK

DIVADLO DRAK, HRADEC KRÁLOVÉ

M. Kováčová

CHAMBRE SÉPAREÉ FRAŠKA O TRISTANOVI A IZOLDE IVAN GONTKO SK ČAROVNÝ FLAŠINET TOMASZ SYLWESTRZAK PL FLAŠINET LONG VEHICLE CIRCUS CZ LABUTIE JAZERO

ŠTÁTNE BÁBKOVÉ DIVADLO, STARÁ ZAGORA

BG

TEATR LALEK BANIALUKA, BIELSKO-BIAŁA

PALCULIENKA

Réžia W. Mazurkiewicz — 60 min. Vstupné 4 €

LE FIL ROUGE THÉÂTRE, ŠTRASBURG

SK

Réžia O. Spišák — 60 min. Vstupné 3,50 €

V prípade nepriaznivého počasia hráme v Europa Shopping Center

Réžia E. Ledig — 30 min. Vstupné 3,50 €

od 3 rokov

Vstup na pouličné predstavenia voľný!

Divadelné šapito (Park pod Pamätníkom SNP) Festivalový Klub pre tínedžerov/ky, dospelých a účastníkov/čky festivalu

Fk — ZÓNA

18.00 FESTIVALOVÁ KRONIKA 18.30 FILMOVÝ KLUB — Milenci bez šiat (10 min.), Pôvod sveta (22 min.), Kamene (26 min.) r. K. Kerekesová, Posledný autobus (16 min.) r. I. Laučíková, M. Snopek, V kocke (6 min.) r. M. Struss 20.00 FESTIVALOVÝ KONCERT — MYSTERY OF 19TH OCTOBER Vstupné 2,50 €

Fk — ZÓNA

19.30 FESTIVALOVÁ KRONIKA 19.50 FILMOVÝ KLUB — Lekcia Faust r. J. Švankmajer (97 min.) 21.30 FESTIVALOVÝ KONCERT — SENSE OF THE FOUR Vstupné 2,50 €

od 18 mesiacov

Neverbálne

Divadelné šapito (Park pod Pamätníkom SNP) Festivalový Klub pre tínedžerov/ky, dospelých a účastníkov/čky festivalu

Divadelné šapito (Park pod pamätníkom SNP) Festivalový Klub pre tínedžerov/ky, dospelých a účastníkov/čky festivalu

FR

POBOZKAŤ MESIAC

CESTA DO KRAJINY TUWIM

ŽENA, PÁNBOH, ČERTISKO A SEDEM ZAKLIATYCH

Fk — ZÓNA

18.00 FESTIVALOVÁ KRONIKA 18.30 FILMOVÝ KLUB — Na povale alebo Kto má dnes narodeniny? r. Jiří Barta (73 min.) 20.00 FESTIVALOVÝ KONCERT — HUDOBNOTANEČNÉ ŠTÚDIO, SZUŠ ZVOLEN Vstupné: 2,50 € — program pre deti

druhý ImpUlZ

od 11 8.30 Základná škola (Trieda SNP 20) rokov a PLATFORMA 11+ SK UK NL IT 10.30 FACE ME Réžia L. Lohrengel, T. Bellerby — 70 min. Vstupné 2 €

9.00 Štátna opera a LE FIL ROUGE THÉÂTRE, ŠTRASBURG 11.00 C. Galea

POBOZKAŤ MESIAC

FR

od 18 mesiacov

Réžia E. Ledig — 30 min. Vstupné 3,50 €

2. 10.

10.00 – Stredoslovenská galéria – 12.30 Medzinárodná konferencia

Neverbálne, organizované predstavenia

10.00 – Stredoslovenská galéria – 12.30 Medzinárodná konferencia

TABU V TVORBE PRE DETI (UK, PL, CZ)

Vedie A. Morawska-Rubczak Vstup voľný!

doSPELÍ

PL

REŽISÉRSKE OSOBNOSTI V BÁBKOVOM DIVADLE PRE DOSPELÝCH (CZ, PL, SK)

Vstup voľný!

V spolupráci s Divadelným ústavom Bratislava

sTREda

— sprievodný program

utoROk

pONDELOk

— program pre dospelých

1. 10.

3. 10.

Stredoslovenská galéria Námestie Š. Moysesa 25

SKICA, OBJEKT, BÁBKA, DIVADLO

TVORCAMI/KYŇAMI DRUHÉHO IMPULZU SK

14.00 SEMINÁR O RODOVOM DIVADLE Kategória rodu v živote a v umení Vedie I. Škripková SK Vstup voľný!

DIVADELNÉ SAFARI + WORKSHOP

SK

E. Hoffmanová

TATRANKY

Réžia M. Pecko — 65 min. Vstupné 3,50 €

od 6 rokov

Seminár o divadelnom vzdelávaní na stredných školách, projekt BDNR a IUVENTY Bratislava Vedie K. Chlepková Vstup voľný!

GRUPA COINCIDENTIA, BIAŁYSTOK NETTHEATRE, LUBLIN PL

P. Passini

Festival sa koná pod záštitou

Réžia P. Passini — 70 min. Vstupné 6 €

ministra kultúry SR Marka Maďariča predsedu Banskobystrického samosprávneho kraja Vladimíra Maňku primátora Banskej Bystrice Petra Gogolu

TURANDOT

DÉCALAGES, PRAHA

BDNR, BANSKÁ BYSTRICA

VARIÁCIE LÁSKY

V. Joly, S. Vallée, S. Salvatore

BEZ ZEME

Réžia V. Joly, Décalages — 60 min. Vstupné 4 €

od 4 rokov

18.00 FESTIVALOVÁ KRONIKA 18.30 FESTIVALOVÉ KONTEXTY — prezentácia medzinárodného projektu tvorivého písania a divadla pre tínedžerov/ky Platforma 11+, S. Laude DE , D. Fehérová SK a scénické čítanie z víťazných prác slovenskej dramatickej súťaže tínedžerov/iek Dramaticky mladí 2012 v rámci Platformy 11+, hrajú členky Dramatického klubu a Tvorivého písania pri BDNR, réžia: Iva Š., K. Chlepková SK 20.00 FESTIVALOVÝ KLENOT — vyhlásenie výsledkov Ceny detskej poroty Prvého impulzu 20.30 AFTER PARTY, hrá DJ THE AXIOM

150

Bábkové divadlo na Rázcestí

MERLIN PUPPET THEATRE, BERLÍN

DE

Finanční partneri a spolupracovníci

Merlin Puppet Theatre

Zriaďovateľom divadla je

KLAUNOVE DOMY

Nemecké divadlo na festivale prvýkrát! Neverbálne

19.00 Slovenské misijné hnutie

Réžia Iva Š. — 60 min. Vstupné 4 €

Divadelné šapito (Park pod Pamätníkom SNP) Festivalový Klub pre tínedžerov/ky, dospelých a účastníkov/čky festivalu

Fk — ZÓNA

SK

B. S. Timrava, E. M. Šoltésová

CZ

Hlavný organizátor

17.30 Divadelné šapito (Park pod Pamätníkom SNP)

Réžia D. Stamou — 60 min. Vstupné 6 €

17.00 Teátrium (BDNR) 16.00 Divadlo Štúdio tanca

Expozícia scénických návrhov, makiet, bábok a fragmentov divadelnej scénografie: SZILÁRD BORÁROS HU RAFAŁ BUDNIK PL EVA FARKAŠOVÁ SK TOMÁŠ VOLKMER CZ V spolupráci s Divadelným ústavom Bratislava a Stredoslovenskou galériou

VERNISÁŽ 24. 9. 2012 O 17.00 HOD.

16.00 Divadelná sála (BDNR)

14.00 Stredoslovenská galéria BDNR, BANSKÁ BYSTRICA

Zľavy – Držiteľom a držiteľkám ZŤP a ZŤPS poskytujeme vstupenky zdarma v prípade, že predstavenie nie je vypredané. Rezerváciu vstupenky je potrebné nahlásiť deň vopred.

24. 9.— 17. 10.

Teátrium (BDNR) 11.00 DISKUSIA S POZVANÝMI Vedie N. Uherová

PREDPREDAJ VSTUPENIEK OD 10. 9. 2012, Banská Bystrica – Informačné centrum Banská Bystrica, Nám SNP 1, tel.: 048/415 50 85, 0907 846 555, po – pia: 9.00 – 18.00, so: 9.00 – 13.00; Bábkové divadlo na Rázcestí, Skuteckého 14, tel.: 048/415 25 33, 412 56 23, 0907 807 999, možnosť rezervovať mailom na bdnr@bdnr.sk, po – pia: 8.00 – 16.00.

Slovenské titulky

V spolupráci s Divadelným ústavom Bratislava

14.30 Divadelná sála (BDNR)

dvoJITý imPULZ

C. Galea

J. Tuwim

STARÉ DIVADLO KAROLA SPIŠÁKA V NITRE

pRe DOSPELÝcH a dETi

16.00 Štátna opera

STARÉ DIVADLO KAROLA SPIŠÁKA V NITRE SK

od 3 rokov

Simultánny preklad

16.00 Divadelná sála (BDNR)

KOCÚR V ČIŽMÁCH

PL

H. Ch. Andersen

od 7 rokov

Réžia E. Laleva — 60 min. Vstupné 4 €

sÚČasNÉho BÁBkOvÉHO DiVaDLa

od 3 rokov

14.00 Divadelná sála (BDNR)

Ch. Perrault

POPOLUŠKA

18. rOčNÍk MEdzInÁRoDNÉhO FEStivALU

Réžia M. Solce — 55 min. Vstupné 3 €

Bulharské divadlo na festivale po prvýkrát! Simultánny preklad

JANÁČKOVA AKADÉMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ CZ VESELÁ ABECEDA DIVADLO LÍŠEŇ CZ FIGURKOV BÁBKOVÉ DIVADLO NA RÁZCESTÍ SK

CZ

DIEVČATKO SO ZÁPALKAMI

10 mes. – 3 roky

14.00 Štátna opera

SK

bystrica

H. Ch. Andersen

BATOLÁRIUM

Réžia M. Kováčová — 25 min. Vstupné 2 €

CIGÁNSKE ROZPRÁVKY BRATŘI V TRICKU CZ MALIARI

0–3 roky

Neverbálne

10.00 Divadelné šapito (Park pod pamätníkom SNP)

10.00 Teátrium (BDNR)

CZ

sLoVENskO⁄sLOVaKIa

ŠTYRI ROČNÉ OBDOBIA

PÁN SATIE – VYROBENÉ V PAPIERI

BDNR, BANSKÁ BYSTRICA

HU

Y. Bozsik, V. Vajdai

Réžia B. Bąblińska, M. Kabacińska — 35 min. 1–5 Vstupné 2 €

TEATRÁLIE

VYSOKÁ ŠKOLA MÚZICKÝCH UMENÍ

YVETTE BOZSIK COMPANY, BUDAPEŠŤ

PL

B. Bąblińska, M. Kabacińska

15.00 – Námestie SNP, Námestie Š. Moysesa – 19.00

bábkarská 30. 9. byStrICa 2012 banská

9.00 Divadelná sála (BDNR)

9.00 Divadelná sála (BDNR)

28. 9. DIVADLO ANPU DIVADLO TUŠ SK

29. 9.

nedeĽa

imPULz

sOBOtA

pRvÝ

DIVADLO LOUTEK OSTRAVA

CZ

I. Horowitz

LEBENSRAUM

19.00 Slovenské misijné hnutie DIVADLO ALFA, PLZEŇ

CZ

T. Davys, M. Pivovar

AMBERVILLE ALEBO DRSNÉ MESTO HEBKÝCH PLYŠÁKOV

Réžia R. Lipus — 60 min. Vstupné 6 €

SK

F. Kafka

PREMENA

Réžia M. Pecko — 100 min. s prestávkou Vstupné 5 €

Zmena programu vyhradená!

Mediálni partneri

21.30 Divadelné šapito (Park pod Pamätníkom SNP)

ZÁVER FeSTIValU

21.30 Divadelná sála (BDNR)

BDNR, BANSKÁ BYSTRICA

Réžia M. Pecko — 125 min. s prestávkou Vstupné 6 €

Odovzdanie CENY HENRYKA JURKOWSKÉHO a CENY PREDSEDU BANSKOBYSTRICKÉHO SAMOSPRÁVNEHO KRAJA za humánne posolstvo Spoločný koncert kapely STO MÚCH s herečkami BDNR spojený s KRSTOM prvého CD štúdia TWIGA pri BDNR

www.bdnr.sk

podujatie.sk

Sponzori

Naše poďakovanie patrí všetkým milým dobrovoľníkom a dobrovoľníčkam, pracujúcim počas festivalu!

DIZAJN ZELENÁ LÚKA


ÚVODNÍK

OBSAH

Vážení čtenáři,

Kurýr

kromě radosti, že se nám společně povedlo úspěšně

Zápisník ze Slovenska

přivést Loutkáře přes nerůznější peripetie až

Vladimír Predmerský: Zápisník zo Slovenska

150

152

ke stoletému výročí, máme další radost, že vám můžeme právě v tomto čísle představit i novou gra-

Hledání souvislostí

fickou podobu vašeho oblíbeného časopisu. Pokusili

Redakce: Současné prostředky mediální komunikace

jsme se v novém designu některé rubriky zpřehled-

Eleanor Margolies: V tisku i v pixelech, v tweetech

nit a upřednostnit výtvarnou podobu této revue

a na stránkách časopisů

155

a aktuality a vaše ohlasy umísťovat v budoucnu

Anke Meyer: Publicistická reflexe současného divadla předmětů

157

154

především na své webové stránky. Ostatně těsné sepětí a budoucnost vztahů a proporcí mezi časopi-

Ostatně soudím

sem tištěným a vydávaným elektronicky byly před-

Kateřina Lešková-Dolenská: Narodil se Gagarin, veselme se

159

mětem mezinárodního semináře pořádaného naším časopisem při letošní Skupově Plzni. S diskusními

setkávání

příspěvky a názory našich zahraničních kolegů se

Kateřina Lešková-Dolenská: Letem loutkářským světem

můžete seznámit právě v tomto čísle.

(25. Bielsko-Biala)

V redakci jsme ještě plni dojetí i vděčnosti nad

Vladimír Hulec: České loutkové divadlo na dějinné křižovatce

pozorností, které se Loutkáři dostalo jak ze strany

(29. Skupova Plzeň)

výtvarníků, kteří nám darovali ke stoletému jubileu

Ceny udělené na 29. ročníku festivalu Skupova Plzeň

167

Loutkáře svá díla, tak ze strany pořadatelů letošní

Skupova Plzeň 2012 – Závěrečné slovo poroty

168

Skupovy Plzně a zejména Loutkářské Chrudimi,

Nina Malíková: Loutkářské Mirotice

169

160 164

kterým ještě jednou děkujeme. Ale protože rok oslav ještě nekončí, můžete se těšit na další pokra-

Stránky pro... jiřího trnku

čování při Přeletu nad loutkářským hnízdem

Markéta Formanová: Diorama Svatba u Broučků

(2. –  4. listopadu).

od Jiřího Trnky v Muzeu loutek v Plzni

170

Loutkář rozhodně nechce být stoletou fosilií, ale

Malvína Toupalová: Filmové loutky Jiřího Trnky

172

pružně sledovat osudy a proměny českého i světo-

Nina Malíková: Rozhovor v Trnkově domě o nepřítomném panu

vého loutkářství, jejichž bouřlivý vývoj je čím dále

Jiřím Trnkovi

175

tím více předmětem řady oficiálních i neoficiálních diskusí. Zájem o loutkové divadlo jako obor je úzce

unima

svázán i s dalšími osudy toho časopisu. Na obojím

Stanislav Doubrava: 21. Kongres UNIMA

nám, doufáme nejen v redakci, záleží.

a Festival světového loutkového divadla

178

Budeme rádi, když nás budete sledovat nejen na stránkách Loutkáře, ale také na www.loutkar.eu!

divadlo z libosti Kateřina Lešková-Dolenská: Loutky, kam se podíváš

Nina Malíková

(61. Loutkářská Chrudim)

181

Závěrečné slovo předsedy poroty 61. Loutkářské Chrudimi

187

Luděk Richter: 10. přehlídka IVL

188

stránky pro divadelní mládí Kateřina Lešková-Dolenská: Už přemýšlím česky (Elena Volpi)

189

divadlo z libosti – mapování

Chrudimský přípitek ke stovce Loutkáře, foto: Ivo Mičkal

Luděk Richter: Mapování amatérských krajů IV – Jižní Čechy

191

kronika

194

Resumé

195


KURÝR

Úspěchy českých režisérů

Současné prostředky mediální komunikace

Marek Bečka získal na 19. ročníku

V souvislosti se 100. výročím časopisu Loutkář přišla do redakce i řada gratulací, například od generálního sekre-

Mezinárodního festivalu divadel pro

21. června se během Skupovy Plzně usku-

táře UNIMA Jacquese Trudeaua a další

děti (20. – 26. 5. 2012) v srbské Subotici

tečnil v Muzeu loutek seminář nazvaný

od loutkářů z Německa. V gratulačních

cenu za nejlepší režii. Jeho inscenace

Současné prostředky mediální komu-

e-mailech se píše, že jde o historický

Sněhurka (Sneguljcica), kterou nastudo-

nikace. Účastnila se ho řada zahra-

moment, a loutkáři z Německa pak vzpo-

val se souborem divadla Mini teatr ze

ničních (USA, Velká Británie, Francie,

mínají i na vzájemné vztahy s redaktory

Slovinska ve scénografii Roberta Smolíka,

Německo, Slovensko) i domácích publi-

tohoto časopisu. ◉

si odvezla i festivalovou Grand Prix. (Více

cistů a redaktorů divadelních časopisů.

o festivalu si přečtěte na našem webu.)

V příspěvcích zaznělo mnoho podnětných

V Polsku zase zabodovala inscenace

a inspirativních postřehů, jak informovat

Zlatovláska Divadla DRAK, která zaujala

o (nejen loutkovém) divadle a jak ucho-

porotu na 25. ročníku Mezinárodního

vávat zprávy o něm i pro příští generace.

loutkového festivalu v Bielsku-Bialé

Všichni účastníci se shodli nejen v předne-

a získala cenu za nejlepší inscenaci pro

sených příspěvcích, ale i následné diskusi,

děti. Zvláštní Cenu ředitele festivalu si

že je nezbytně nutné, aby kromě inter-

odvezl i její režisér Josef Krofta za svůj

netové prezentace periodik byla zacho-

přínos světovému loutkářství. Podrobnosti

vána jejich tištěná podoba. Vybrané pří-

o festivalu naleznete na s. 12. ◉

spěvky naleznete na s. 6. ◉ Od konce června je v Muzeu loutek v Plzni vystaven výběr z grafik od renomovaných českých výtvarníků spjatých s loutkovým divadlem (k vidění jsou práce Adolfa Borna, Petra Nikla, Jana Schmida, Jiřího Suchého, Jana Švankmajera, Marka Zákosteleckého ad.), které věnovali časopisu Loutkář k jeho výročí. Výstava by se

Sneguljcica, foto: archiv

měla na podzim představit také v Praze. ◉

V novém čísle 1/12 odborného časopisu Divadelní revue vyšla rozsáhlá

Nové muzeum loutek v Rakovníku

studie Markéty Kulhánkové věnovaná tradičnímu řeckému stínovému divadlu (Karagiozis mezi osmanskou mahal­

1. června 2012 bylo v měšťanském

lou a řeckým předměstím). Autorka si

domě čp. 185 v ulici V Hradbách

všímá rozdílů mezi tureckým Karagözem

(v tzv. Lechnýřovně) slavnostně ote-

a řeckým Karagiozisem a hledá starověké

vřeno Muzeum loutek a kultury na

kořeny tohoto divadla. ◉

Rakovnicku. Muzeum se nachází

Loutkářská šatna Anny Suchardové-Brichové

v budově, která je sama o sobě exponátem – jedná se totiž kulturní památku z konce 18. století. Dům prošel náročnou celkovou rekonstrukcí a návštěvníkům

Muzeum české loutky a cirkusu

nabízí kromě expozic i přednáškový sál

v Prachaticích přichystalo na 27. června

v podkroví a ukázku obnovy historického

vernisáž výstavy nazvané Loutkářská

krovu, včetně šindelové střechy. Expozice

šatna Anny Suchardové-Brichové. Výstava

je rozdělena do dvou částí. První mapuje

přibližuje obdivuhodnou osobnost, která

vývoj kultury na Rakovnicku a druhou

v Umělecké scéně Říše loutek oblé-

část expozice tvoří muzeum loutek, jehož

kala loutky, ale také navrhovala a reali-

odborným garantem je Loutkářský spolek

zovala scénické výpravy, psala a režíro-

Před Branou Rakovník. Návštěvníci muzea

vala hry a dokonce hrála v divadelním

zhlédnou více než 50 různých loutek a s některými si mohou sami zkusit zahrát.

152

orchestru na housle. Výstava dává nahlédZ výstavy k výročí Loutkáře, foto: Josef Ptáček

nout do zákulisí divadla, k vidění je část


KURÝR

piv s Loutkářem. Byl to šťastný nápad

pracoval v loutkovém filmu a spolupra-

a především desítky kostýmků (na lout-

Michala Drtiny, kterému redakce tímto

coval i s Jiřím Trnkou, ale byl také výteč-

kách i samostatně). Výstava potrvá až do

děkuje nejen za to, že přišlo Loutkáři

ným technologem a výtvarníkem v počát-

21. října 2012. ◉

připít tolik účastníků Loutkářské

cích éry Ústředního loutkového divadla.

Chrudimi, ale i za neformální a příjemné

Soubor, který pokračuje v díle Herty

moderování večera, který se protáhl až do

Frankel a vystavuje ve svém působišti také

původního mobiliáře ze šatny loutek

Gaudeamus Theatrum

nočních hodin. Dvě stě tleskajících rukou

loutky z inscenací této osobnosti, připra-

Během letošního ročníku mezinárod-

a stohlasý přípitek Loutkáři byly pro celou

vuje o Hertě Frankel a o její spolupráci

ního festivalu Divadlo evropských

redakci neobyčejným zážitkem. ◉

s českými výtvarníky (kromě Podhůrského

Novinky v Divadle loutek

Vítek), a tak apelují na naše čtenáře, jestli

nazvané Gaudeamus Theatrum, kterého

Divadlo loutek Ostrava přichystalo na

ještě nějaké další informace.

se zúčastnila bratislavská Vysoká škola

léto interaktivní výstavu pro děti i jejich

Fernando Gómez slíbil napsat o dlouho-

múzických umení, varšavská Akademia

rodiče, která byla zpřístupněna na nové

leté spolupráci Herty Frankel a Zdeňka

Teatralna im. Aleksandra Zelwerowicza

alternativní scéně divadla. Návštěvníci

Podhůrského ve Španělsku pro náš časo-

a pražská Divadelní fakulta Akademie

si mohli prohlédnout loutky ze starších

pis obšírnější článek doplněný unikátními fotografiemi. ◉

regionů se v Divadle DRAK uskutečnilo ve dnech 26. – 29. 6. 2012 inspira-

by nemohli k tomuto tématu poskytnout

tivní setkání vysokých uměleckých škol

múzických umění. Během přehlídky se

inscenací souboru, například z pohádky

prezentovaly studentské práce, představo-

Jak švec Dratvička vysvobodil princeznu

valy významné osobnosti se školami spjaté

nebo Princezna Majolenka.

a samozřejmě se hojně diskutovalo. ◉

I letos se Ostravští chystají uspořádat

Dvě stě tleskajících rukou

loutky pro toto divadlo vytvořil i František

Divadelní pouť, která návštěvníkům nabídne od 24. do 27. 9. na hlavní i alternativní scéně 17 představení. Festival dále obohatí tematické besedy a dvě výstavy – tvorba nevidomé sochařky Marianny Machalové-Jánošíkové a výstava fotografií Samizdat na Kubě, zapůjčená humanitární společností Člověk v tísni. Z dramaturgického plánu na další sezónu jistě zaujmou dvě novinky určené dospělým. První bude Šarik vzpomíná aneb Čtyři tankisté, kapitán Kloss a všichni ti

Michal Drtina, foto: Ivo Mičkal

druzí psi a soudruzi od autorského týmu Marek Pivovar, Radovan Lipus a Marek

Oslavy 100. výročí vzniku časopis Loutkář

Pražák a druhou Marvin, kterého nastu-

probíhají celý rok 2012 – jejich součástí

duje tanečník a performer Duda Paiva. ◉

byl seminář při Skupově Plzni a počítáme s připomenutím tohoto výročí i při listopadovém Přeletu nad loutkářským hníz-

Marionetárium Herty Frankel z Barcelony a Češi

dem. K oslavám se připojili i organizátoři

Loutka Tuláka od Zdeňka Podhůrského, foto: archiv

Loutkářské Chrudimi a velkoryse navrhli

V červenci navštívili redakci dva sym-

dát Loutkáři na festivalu příležitost k vět-

patičtí španělští loutkáři – Alexandra

šímu zviditelnění. A tak s podporou pořa-

Gutiérrez a Fernando Gómez se zvlášt-

datelů přehlídky zdobily okolí Pippichova

ním posláním. Pátrali po osudech a tvorbě

Divadlo Continuo připravilo i pro tento rok mezinárodní site-specific projekt,

Citadela

divadla panely zachycující historii i sou-

Zdeňka Podhůrského, který vytvořil

časnost tohoto časopisu, objevily se upo-

pro divadlo významné španělské lout-

tentokrát volně inspirovaný Citadelou

mínkové předměty (zájem o hrnečky

kářky Herty Frankel několik desítek

Antoina de Saint-Exupéryho. Projekt

s obrázkem Marka Zákosteleckého, který

loutek, včetně trikových, které soubor

vznikl ve spolupráci s mladými umělci

byl použit jako logo, dokonce předčil oče-

dodnes používá např. pro svou inscenaci

z celé Evropy v prostorách bývalé cihelny

kávání a Jiří Kadeřávek si s tímto potis-

Wooden Clowns, se kterou právě vystupo-

ve Vodňanech. Diváci měli možnost před-

kem ozdobil i tričko), největší akcí ale

vali ve Španělsku, Brazílii i Číně. Zdeněk

stavení navštívit od 14. do 22. 8. Recenzi

bylo 2. 7. ve 22.00 setkání s názvem Sto

Podhůrský, otec známého moderátora,

přineseme v příštím čísle. ◉

153


setkávání

Letem loutkářským světem Letošní jubilejní 25. ročník mezinárodního loutkového festivalu v Bielsku-Bialé (25. – 30. 5. 2012) by se dal charakterizovat jako poklidný, nebo také jako dobře namazaný a spolehlivý stroj. Většina produkcí nezklamala, vyslovené přehmaty by člověk spočítal na prstech jedné ruky, vše plynulo jako na drátkách, jak interiérové, tak venkovní produkce. A to vše v kulisách stejně poklidného města nad řekou Bialou, které z ospale lázeňské nálady vytrhuje snad jen velmi frekventovaná magistrála nesmyslně protínající půvabné staré město, kterou bylo za den nutno několikrát překonávat. Kateřina Lešková-Dolenská, foto: Agnieszka Morcinek

Krabat, Krabat Ensamble

Inscenace slabé či přehnaně experimentální

na prospektu. Jistě dalo dost práce vyla-

Dario Moretti), který těm dvěma udílel

dit pohyb obou protagonistek a vymyslet

pokyny, co mají na scéně dělat. Respektive,

choreografie tak, aby se dospělo ke kýže-

co ve vyhrazeném prostoru dělat nesmějí.

Zmiňované propadáky byly podstatnou

nému vizuálnímu efektu. Nicméně výsled-

Tu jim zakázal stát, tak si lehli, když jim

měrou vlastně inscenace nějakým způso-

kem bylo poněkud nudné, mechanické, do

zakázal i to, začali skákat a  podobně.

bem zkostnatělé nebo naopak ty, které se

jisté míry bohapustě ornamentální a nekon-

Princip se poměrně brzy vyčerpal, a tak

tak zaměřily na novost a experimentálnost,

taktní představení.

až zapomněly na diváka. Je cenné, že se na

Stejně jako zklamali rakouští zástupci,

začal režisér lovit oběti i v řadách malých diváků. Odnesl to poměrně nesmělý chla-

festivalu objevily a mohli jsme tak s publi-

mnoho otazníků se vznášelo i nad italskou

pec a na jeho příkladě se ukázalo úskalí

kem svorně zkonstatovat cimrmanovské:

inscenací Dům zákazů (Tea­tro All’Improv­

celého konceptu. Když mu bylo prostřed-

„Tudy ne, přátelé!“ Mám na mysli například

viso). Chápu, že si inscenátoři vytkli za cíl

nictvím tlumočnice sděleno, co po něm ten

inscenaci Klause Obermeiera z Rakouska

vyburcovat dětskou fantazii a kreativitu,

nerudný pán v džínách chce, zopakoval do

nazvanou Tvorba… (Tady a teď), která má

ale celá koncepce se jim poněkud vymkla

puntíku přesně totéž, co prve provedli herci.

s loutkami skutečně hodně málo společ-

v jevištní realizaci. Na scéně (v arénovém

Ať žije bezuzdná dětská spontaneita!

ného, nebála bych se napsat, že nic. Celá

sezení) nebylo nic, jen po stranách jeviště

Ač nerada, musím do této sekce přiřa-

sestávala z tanečních výstupů živě sníma-

opony, zpoza nichž přicházeli na scénu dva

dit i své první setkání s loutkářskou legen-

ných kamerou a digitálně upravené záběry

mladí herci. V hledišti seděl třetí, postarší

dou Peterem Schu­mannem a jeho Bread

tanečnic se promítaly na velké plátno

muž-režisér (skutečný režisér inscenace

and Puppet. Inscenci Mše za povstalé

162


setkávání

Posledním titulem v této „kategorii“

s pohřebním hymnem za prohnilé ideje vytvo-

Lalka a režii hostujícího Mariana Pecka,

řil společně se studenty vratislavských lout-

dále vítěz loňské Grand Prix na ostravském

je podle mého soudu inscenace Proboha

kářských fakult na PWST a ASP. Poněkud

Spectaculu interesse běloruská inscenace

(Compagnie Mossoux-Bonté), před 26

prvoplánově v ní kritizuje současný svět,

Piková dáma (Grodněnské loutkové diva-

lety úspěšný titul Nicole Mossoux, a tedy

nechybí defilující loga globálně známých

dlo, více viz Loutkář 6/11, s. 373 a n.), či

obnovená premiéra v novém obsazení. Byli

firem na lodi bláznů. Celá inscenace je

v Polsku velmi ceněná inscenace Životy

jsme svědky velmi naléhavého tance Julie

vlastně rituálem pohřbívání idejí, ocitáme

svatých ze sídliště (Teatr Ad Spectatores),

Arbey (o loutkách opět nemůže být ani řeč,

se v pekle, kterému šéfuje prototyp kapitali-

kterou mohli zhlédnout i návštěvníci letošní

nanejvýš jakési loutkovitosti v jejích pohy-

stického zkomercializovaného světa – Santa

Skupovy Plzně a která vypráví o  outside-

bech) na motivy dvaceti drobných příběhů

Claus (v podání P. Schumana) a kde nechybí

rech z odcizené betonové džungle a jejich

setkání postav s bohem. Inscenace, byť

ani zlotřilí představitelé establishmentu –

podivných libůstkách, obsesích a tužbách.

vysoce artistní, ovšem byla naprosto nekon-

kravaťáci namalovaní a vyřezaní z papíro-

Zařadila bych sem i portugalskou insce-

taktní a uzavřená a reakce publika na to

vých kartonů. Představení, které jsme na

naci Stvoření světa (Bonecos de santo

konto poněkud rozpačitá; člověk by hádal,

festivalu viděli, se však přespříliš vleklo. Na

Aleixo), u níž bych ráda zmínila, že šlo

že její téma – to jest vztah jedince a kato-

počátku nám bylo řečeno, jaká bude jeho

o poučenou rekonstrukci tradičního alantej-

lické církve a to, do jaké míry ovlivňuje naše

struktura – jako každá mše mělo předem

ského lidového divadla hraného v kukátku

životy – bude v polském prostředí rezono-

stanovený průběh –, a ta byla bezezbytku

a malými marionetami, plnou živě produ-

vat o poznání více.

naplněna. Měla jsem neodbytný pocit, že,

kovaných písní fado. Poprvé jsem tak měla

ačkoli obdivuji Schumannův elán, s jakým

možnost vidět repliku kukátkové scény

se stále věnuje divadlu, a že neváhá zau-

nasvícenou pouze svíčkami a vepředu

jmout k současnosti stanovisko (nezapo-

opatřenou výpletem ze svislých drátků tak,

Tituly určené dětskému publiku jsem pone-

mínejme, že je ročník 1934!), tato forma

aby maskoval vodicí dráty asi 30 cm vyso-

chala záměrně stranou, protože na festiva-

průvodovo-rituálního divadla lety pozbyla

kých loutek, kterou jsem znala jen z litera-

lech nepatřívají k favoritům a jsou podle

svou apelativnost a sílu, jakou oplývala

tury. Inscenace byla pohříchu postavena

mě skoro vždy nesouměřitelné s mnohdy

v 60. letech 20. století.

na slovním humoru a kontaktu s publikem,

ambiciózními „vývozními“ inscenacemi

Inscenace pro děti

Suverénně nejhorším představením

zejména ve výstupech komických postav,

pro dospělé. O to víc mě potěšilo, že mají

a opravdovým dramaturgickým přehma-

které s biblickým příběhem věru příliš spo-

v Bielsku svou zvláštní kategorii cen! Jejím

tem festivalu se stalo představení čínského

lečného neměly. Naštěstí vedle mě náhodou

vítězem se stala ostřílená festivalová har-

loutkového divadla ze Šanghaje – Husy

seděl člověk z portugalské ambasády, který

covnice Zlatovláska v podání královéhradec-

a žába a další příběhy. Soubor přivezl pásmo

se jako jediný v publiku srdečně smál řeče-

kého DRAKu, k níž už snad není co dodat,

několika epizod, jež byly bohužel postavené

nému a pohotově odpovídal na vznesené

jen bych doplnila, že pánové polské publi-

na slově (které běželo z nahrávky a jako na

dotazy, a sem tam mi něco přeložil.

kum zrovna nešetřili, kadenci replik nijak

Zajímavou inscenaci s názvem Diskuse

nezvolnili a tak řada slovních vtipů zapadla

kulantně řečeno zcela nepřenositelné, ani

přivezli finští divadelníci ze souboru WHS.

bez povšimnutí. Nicméně svou divadelní

z pohybu spodových loutek se nedalo nic

Také mocně využívali projekci, ale mnohem

hravostí zaujali a cena je právem jejich;

vyvodit, víceméně byly celou dobu statické

sofistikovanějším způsobem než Rakušané.

Josef Krofta navíc obdržel Cenu ředitelky

a pouze míhaly rukama. Na závěr Číňané

Do černobílého filmového příběhu (nejsem

festivalu za „mistrovská představení pre-

potvoru se několikrát zaseklo), takže byly

ještě sehráli černodivadelně dva výstupy

znalec kinematografie, ale zařadila bych

zentovaná v rámci festivalů v Bielsku-Bialé,

s animovanými šátky, ale publikum ani

jeho styl do přibližně 40. let) promítaného

jež zůstanou v našich srdcích a paměti.“

tak nedokázalo zakrýt své zklamání; místo

na velké bílé kartony, které postavené za

Skvěle se prezentovala i slovenská dvo-

precizní animace se nám dostalo plytkých

sebou tvořily základ scénografie, se „vpa-

jice Katarína Aulitisová a Ľubomír Piktor

vývozních kousků, které nic nevypovídaly

šovával“ živý herec, který jakoby jednal

alias Divadlo Piki. Jejich plnokrevná insce-

o čínském loutkářství, ale připomínaly spíš

s filmovými herci. Byl to klasický milostný

nace Rozkrávka mísící známou pohádku

oživlé fotografie produkcí z 50. let.

trojúhelník – muž a žena, pravděpodobně

o třech kůzlátkách s pravděpodobně jejich

manželé ze záznamu, druhý muž byl živý.

autorskou pohádkou o třech telátkách

Inscenace slušné

Jeho živý herecký kolega na scéně se ovšem

byla hrána v polštině a musím říci, že pub-

do projekce nezapojoval (v jeho případě by

likum bylo více než zaujato jejich živelným

Je načase přejít do kategorie inscenací,

se snad dalo mluvit o loutkovém divadle –

herectvím a ryzím komediantstvím v tom

které sice podle mého názoru nepatřily

hrál s předměty a žongloval) a vzájemný

nejlepším slova smyslu. V inscenaci využívají odkrytě voděné marionety a zároveň

k vrcholům festivalu, ale které byly na velmi

vztah obou mužů či nějaká ostřeji konturo-

vysoké úrovni a nedají se rozhodně ozna-

vaná dějová linka se mi dohromady bohu-

ponechali i dost místa vlastní herecké akci,

čit jako špatné. Určitě sem spadá poetické

žel nepropojila; nicméně bylo zajímavé vidět

vtipným komentářům, písničkám a zcizova-

Tajemné děcko v podání varšavského Teatru

neotřelou práci s filmovými dotáčkami.

cím momentům. A navíc se v jejich svižné

163


setkávání

České loutkové divadlo na dějinné křižovatce 29. Skupova Plzeň 17. – 21. 6. 2012 Byly doby, kdy se loutkáři přeli o to, co ještě je loutkové divadlo, a co už ne. A co a kdo může jet na Skupovu Plzeň, a kdo a co ne. Karel Makonj či Josef Krofta (a nejen oni) by jistě mohli hodiny vyprávět. Ne, že by dnes tyto půtky definitivně zmizely, ale mám dojem – aspoň jako člověk tak trochu „zvenku“ – že ustoupily jakémusi nevyřčenému statutu quo. Loutkové divadlo je to, které se loutkovým prohlásí, mohla by znít jednoduchá poučka. Ostatně obdobné problémy a vyústění najdeme i v prostoru nezávislého, alternativního, amatérského a zdá se, že i hudebního divadla (o Jiřím Adámkovi ještě bude řeč) a dalších druhů a poddruhů. Vladimír Hulec, Foto: Josef Ptáček Petr Pavlovský by měl pravděpodobně se

jakožto člen poroty jsem se na něj z časo-

svou taxonomickou řadou uměleckých

vých důvodů nedostal. Kurátorsky mi při-

La Putyky a Hamleteen domácího Divadla

druhů a poddruhů problém, měl-li by přesně

padl zajímavý a atraktivní, ovšem trochu

Alfa. Za Putykou se dokonce jelo festivalo-

vymezit letošní inscenace Skupovy Plzně.

nad rámec festivalu coby přehlídky toho

vým autobusem až na pražskou Letnou, kde stálo šapitó, v němž Putyka přes léto hrála.

byly podle mne dva: Up'End'Down Novákovy

Pořadatelé to už před dvěma lety vymysleli

„nej“, co v daných oblastech v  Česku za

šalamounsky. Změnili statut a bienále ofi-

poslední dva roky vzniklo. Proč ne? Zkrátka

Rosťa Novák jr. a jeho kumpáni jsou roz-

ciálně proměnili ve festival českého lout-

„off“ workshop či tvůrčí akce work in pro-

hodně tím nejdynamičtějším a nejodváž-

kového a alternativního divadla. Musím se

gress obohacující program i festivalovou

nějším – a také nejúspěšnějším – z oblasti

přiznat, že jsem s tím měl – nejen jako člen

koncepci a rozšiřující záběr oslovených

„nového“ divadla a divadelního přístupu, co

poroty, ale především jako divák – trochu pro-

tvůrců i divácké obce.

blém. Čím je či chce být Skupova Plzeň specifická? Nevzdává se tím své jedinečnosti?

se za poslední tři, čtyři roky u nás odehrává.

„O přízeň poroty se ucházel výběr insce-

Na Skupově Plzni byli již před dvěma lety se

nací českých profesionálních loutkových

svou první, eponymní inscenací, a tak jejich

Ne, nechci zde znovu vyvolávat výše

a alternativních divadel, které vznikly

účast letos byla a je logická. Soubor má na

zmíněné či jiné půtky, spíš se zamyslet

v době od minulé Skupovy Plzně před

svém kontě tři hotové projekty. Kromě dvou

nad tím, jaký festival byl, co charakterizo-

dvěma lety. Mimo soutěž je doplnily insce-

zmíněných ještě Slapstick Sonatu z letoš-

val a co na něm – možná – chybělo a kudy

nace 6 zahraničních souborů, studentů

ního jara. Projekt Up'End'Down je – pro lout-

a kam by se mohl či měl ubírat.

Čas změny

KALD DAMU a bohatý doprovodný pro-

káře – přitažlivý tématem. Rosťa Novák jr.

gram,“ praví se dále v oné tiskové zprávě.

v podstatě vzdává hold svému otci-kočují-

Onen „výběr“ soutěžních inscenací,

címu loutkáři, který hraje ústřední postavu.

které vznikly za poslední dva roky, čítal –

Je to jakási jeho životní bilance, zamyšlení

„Letošní 29. ročník Skupovy Plzně byl výji-

nemýlím-li se – sedmnáct, z čehož některé

se nad smrtí a lehce nostalgická oslava

mečný nejrozsáhlejší nabídkou ve své his-

byly vícedílnými projekty. Když se je nyní

věčné lidské touhy po andělských křídlech.

torii, která obsáhla více než 40 titulů. V prů-

snažím setřídit, charakterizovat a zařadit,

Ostatně jistou blízkost v této oblasti dnes

běhu pěti dnů je zhlédlo 12.823 diváků, což

vychází mi – pořadatelé nechť prominou –

nejznámějšímu Wendersovu filmu Nebe nad

je více než dvojnásobek oproti minulému

dvojkolejný festival, který propojují pře-

Berlínem přiznávají sami tvůrci. Projekt je

ročníku,“ uvedl v oficiální tiskové zprávě

devším studenti a absolventi téže katedry

vlastně holdem životním loserům a outsi-

ředitel festivalu (a pořádajícího Divadla

DAMU – alternativního a loutkového diva-

derům. Je to smutná inscenace a svým způ-

Alfa) Tomáš Froyda. „Festival výrazně obo-

dla. Odtud zřejmě pramení potřeba pro-

sobem krásná. Daří se jí udržet na hraně

hatila také inscenace Face Me, Čas změny,

měny festivalového statutu a tímto sítem

divadla, tance a nového cirkusu. Ze všeho

na níž se v rámci projektu Platform 11+

byly projekty a tvůrci zváni. Trochu málo

si bere, co potřebuje, a umně využívá schop-

podílelo na 30 divadelníků z celé Evropy.

a do budoucna stěží udržitelné.

I díky tomuto zcela unikátnímu projektu jsme zaznamenali rekordní účast hostů

Okraj

O tomto projektu referovat nemohu,

166

sové techniky nejsou nejsilnější stránkou souboru) a zdůrazňuje přednosti – muzi-

ze zahraničí – letos jich festival navštívilo na 130 ze 14 zemí světa.“

ností performerů – zakrývá jejich nedostatky (akrobacie ani jiné „tradiční“ cirku-

Nejextrémnějšími, (soutěžní) festivalové

kálnost, téma, atmosféru. Přenos do šapitó

hranice rozšiřujícími pozvanými projekty

z holešovické La Fabriky je však trochu na


Up'And'Down, La Putyka

divadlo a předlohu dekomponující pří-

závadu. Vytrácí se jistá „atmosférotvorná“

Twainovy předlohy, dokonce se děj ani

intimita daná uzavřeností sálu a blízkostí

neodehrává na březích Mississippi, byť

stup je obdobný. Oprávněnost festivalo-

diváků.

některé dějové motivy včetně charakterů

vého zařazení však obhájila vysoká kva-

některých postav bychom snad našli. Moc

lita inscenace, spolu s Amberville podle

Opačným „druhovým“ extrémem byly dvě v podstatě činoherní inscenace dua

to sice není jasné, ale nejspíš sleduje divák

mne to nejlepší, co na letošní Skupovce

Tomáš Jarkovský – Jakub Vašíček, Tom

partu mládeže, jež se schází v jedné garáži

v soutěži bylo. Hamleteen je odvážná,

Sawyer Loutkohry Jihočeského divadla

a chtěla by založit rockovou (garážovou)

razantní, režijně i dramaturgicky pevně

České Budějovice a Hamleteen, razantní

kapelu. Jelikož citují anglické punkové sku-

uchopená a herecky brilantně rozehraná variace na Shakespearova Hamleta. Už

úprava Shakespearova Hamleta připra-

piny (Clash), jde zřejmě o anglický venkov.

vená v plzeňské Alfě. Dramaturg Jarkovský

Současně by to ale mohlo být i Česko tak

úvodní skautský výstup vymezuje směr,

s režisérem Vašíčkem se ukázali jako nej-

trochu z Vančurova Rozmarného léta.

kudy se inscenace vydává. Následující

progresivnější tvůrci současného mladého

Časová a místní nevyhraněnost, stejně jako

dění naštěstí nesklouzává k jediné (nasto-

či nastupujícího českého divadla. Aspoň

nevyhraněnost dějová, je značně na závadu

lené) interpretační rovině jako v Tomu

v oblasti blízké loutkovému divadlu. Na

pochopení, o co vůbec tvůrcům jde. Přeložil

Sawyerovi. Naopak. Ocitáme se skutečně

festivalu měli ještě další dva projekty (Back

jsem si představení jako žánrový obrázek

v centru Shakespearova Hamleta, ale jako

to Bullerbyn a Sto roků Karkulky plus kon-

světa, který neexistuje, ani nikdy neexisto-

by v nějaké jiné časoprostorové dimenzi.

certní program Jeleních lojů), což dokládá

val. Jako romantické gesto mladých kalďáků

Snad ve vesmírném prostoru lodí Star

jejich velkou šíři aktivit i (ještě) nevyhra-

tváří v tvář tradičnímu vnímání diva-

Wars či v barokním divadle (opulentní kos-

něnou poetiku a rukopis. Jediným spojují-

dla. V jihočeské Loutkohře mohlo působit

týmy, pěvecký sbor na horním balkónku).

cím prvkem všech jejich projektů je jistá

osvěživě, na Skupově Plzni však na povrch

Vnější stránka je přesně nalezenou fasá-

žánrová, výtvarná i textová „vykloube-

vyvstaly režijní, herecké, pěvecké i drama-

dou pro samo (dekomponované) dění a cha-

nost“, věčně se opakující škleb a výsměch,

turgické nedotaženosti. A jelikož v zásadě

rakteristiku postav. Ty jsou typově i jedná-

obliba v mystifikaci a grotesknosti, hra ve

nešlo o loutkové ani výtvarné divadlo, nabí-

ním divadelně nádherně přehnané, každá

hře. Zkrátka postmoderna. I výsledky jsou

zela se otázka, zda vůbec měla inscenace

však s psychologicky vysoce „lidským“

zatím rozkolísané.

na festivalu být.

zázemím svého chování. Otec (Bohuslav

Obdobné otázky by ledaskoho mohly

Holý), fanatický skaut, je tak trochu

o stavu světa či – možná – nastupující

napadnout i po zhlédnutí domácího

směšný Limonádový Joe, starostlivá, milu-

generace. Nejedná se totiž o dramatizaci

Hamleteena. Vždyť opět nejde o loutkové

jící matka (Blanka Josephová-Luňáková) je

Tom Sawyer je značně nejasná zpráva

167


stránky pro... jiřího trnku

Diorama Svatba u Broučků od Jiřího Trnky v Muzeu loutek v Plzni V polovině roku 2011 jsme v Muzeu loutek začali přemýšlet, jak oslavit sté narozeniny plzeňského rodáka Jiřího Trnky tak, aby to nebyla jen odškrtnutá formalita, ale aby oslava přinesla něco nového a měla nejen symbolický význam. Díky notné dávce štěstí se nám nesnadné zadání podařilo naplnit, ale o úspěch se postarala spíše série šťastných náhod než dlouhodobě promyšlený plán. Markéta Formanová, foto: archiv Muzea loutek Plzeň

Diorama Svatba u Broučků

Při studiu pramenů ze života Jiřího Trnky

Co o vzniku a dosavadní existenci dio-

dokumenty o dopravě exponátů do New

jsem narazila na zmínku o dioramě Svatba

ramy víme? Není toho mnoho. Publikovány

Yorku. Jméno Jiřího Trnky se ale na žádném

u Broučků pro světovou výstavu v  New

byly dosud jen zmínky v životopisných kni-

z těchto dokumentů nevyskytovalo. Navíc

Yorku z roku 1939. Po menším pátrání

hách o Trnkovi, ale písemný doklad o tom,

je zde celkem detailně popsána jiná lout-

jsem dioramu lokalizovala v Síni rodáků

že diorama byla vytvořena pro New York,

ková diorama, kterou vytvořila prof. Minka

v Jimramově, kde je vystavena ve spoji-

chyběl. V Národním archívu ale tento důkaz

Podhajská s malířem Václavem Fialou. Tato

tosti s autorem Broučků Janem Karafiátem.

existuje, i když jeho hledání vypadalo dlou-

loutková scéna znázorňovala slavnost inau-

Během pátrání se ale objevila informace,

hou dobu beznadějně. Československá

gurace prvního prezidenta USA George

že je diorama ve stavu těsně před zkázou,

expozice pro Světovou výstavu v New

Washingtona na balkoně radnice v New

a to byla ta optimističtější varianta. Při pro-

Yorku byla samozřejmě pečlivě připravo-

Yorku v roce 1789. Diorama byla sedm

hlídce v Jimramově se ukázalo, že diorama

vána. V archivu je veškerá korespondence

metrů široká, obsahovalo i lodě, stavby a asi

je masivně zaprášená, poškozená hmyzem

Československého výstavního výboru,

250 oblečených loutek. Monstrózní diorama

a neodbornými pozdějšími zásahy, ale je

generálního komisaře pro výstavu a mini-

byla pečlivě připravována, včetně modelu

schopna převozu. Na přelomu roku 2011

stra Ing. Huga Vavrečky (dědečka Václava

a jeho umístění bylo zřetelné z plánů expo-

a 2012 začal vznikat projekt, při kterém

Havla) i stálého poradního sboru Výstavní

zice. O to větší byly moje pochybnosti

byla diorama převezena do Západočeského

kulturní rady, složeného z významných

ohledně dioramy Jiřího Trnky. Když už jsem si začala připouštět myšlenku, že umístění

muzea v Plzni, restaurována, konzervována

osobností československé kulturní sféry.

a vystavena při příležitosti stého výročí

Přípravné dokumenty obsahují diskusi

Broučků na výstavu je jen legendou, našla

narození Jiřího Trnky v Muzeu loutek

nad podobou expozice, seznamy děl, kore-

jsem, co jsem hledala.

v Plzni.

spondenci s dodavateli, posléze dokonce

172

Přesvědčujícím důkazem je dopis


stránky pro... jiřího trnku

napsaný generálním komisařem Česko­ slovenského výstavního výboru z 28. února 1939 Jiřímu Trnkovi, ve kterém mu zadává pořízení dioramy „Svatba u Broučků“ s tou podmínkou, že v několika dnech Trnka přinese alespoň částečné ukázky díla tak, aby bylo možné posoudit kvalitu provedení. V případě, že by tato ukázka nebyla schválena, hodlal generální komisař objednávku zrušit a vyplatit Jiřímu Trnkovi K 2.000,– na režii. Vzhledem k  tomu, že výstava měla být zahájena 30. dubna 1939 a k realizaci musíme ještě připočítat cestu lodí, tak tato objednávka přichází téměř pět minut po dvanácté. Předpokládám, že na vytvoření dioramy byl Jiří Trnka již domluven dříve a  tento dopis byl spíše urgencí a  formálním stvrzením dohody. Jiřímu Trnkovi se dioramu prokazatelně podařilo dokončit, i když v první várce exponátů na lodi ještě nebyla. Právě když do New Yorku dorazila první část výstavy, bylo Československo napadeno německou armádou a  nad čs. účastí se začaly stahovat mraky. Ředitel Státní grafické školy a  rovněž plzeňský rodák Ladislav Sutnar, který byl pověřen vypracováním a vedením projektu československého pavilonu, odjel do New Yorku s příkazem výstavu zlikvidovat – on se ale statečně snažil o pravý opak. To bylo později důvodem k jeho stíhání a k emigraci do USA. Říšský protektor se postaral o to, aby Československo nebylo už vnímáno jako samostatný stát a výstava se začala likvidovat. Radostné a nadšené plány, dokumenty a dopisy čs. podniků a umělců vystřídala korespondence velmi smutná pod hlavičkou říšského protektora. V rámci likvidačních soupisů je přiznán Jiřímu Trnkovi nedoplatek za umělecké dílo v hodnotě 15.690,–.

době je diorama majetkem Českobratrské

včetně lucerniček broučků. Původní vitrína

Můžeme tedy usuzovat, že Trnka dioramu

církve evangelické, která ji dlouhodobě

byla zachována, ale čelní sklo, které bylo

dokončil, ale nestihl už odeslat do New

zapůjčila z původního umístění v Kalichu

původně ze dvou kusů způsobujících zaprá-

Yorku a proto zůstala v Praze. Diorama je

v Jungmannově ulici v Praze do Síně rodáku

šení, bylo vyměněno za celoplošné zasklení.

široká dva metry a 40 centimetrů, je vytvo-

(J. Karafiát) v Jimramově.

řena z převážně přírodních materiálů a obsahuje 53 loutkových postaviček. V  roce 1940 byla diorama Svatba

V roce 2012 byla diorama restaurována

Diorama bude k vidění v  Muzeu loutek v Plzni až do konce března 2013 a zvýšený

a konzervována restaurátory Západočeského

letní nápor návštěvníků dokazuje, že o dílo

muzea Elen Kudrovou a Jiřím Špinkou, samo-

Jiřího Trnky je stále zájem a že přitahuje

u Broučků vystavena v  Uměleckoprů­

zřejmě s maximálním důrazem na zachování

dospělé i děti. Svatba u Broučků je zřejmě

myslovém muzeu v Praze na výstavě Jiřího

autenticity díla. Restaurování probíhalo dva

prvním zpracováním tématu Broučků Jiřím

Trnky „Malíř naděluje dětem“. V roce 1958

měsíce přímo v expozici před zraky návštěv-

Trnkou, kterému v roce 1939 bylo teprve

byla údajně součástí expozice na Světové

níků a to pragmaticky proto, že se nevešlo

27 let, ale rozhodně ne posledním, protože

výstavě v Bruselu, ale zmapování dioramy

do restaurátorské dílny. Obnovena byla

Broučci Trnku v pozitivním slova smyslu pro-

na této výstavě nás teprve čeká. V současné

i elektro­instalace, takže nyní diorama svítí

následovali po celý život. ◉

173


stránky pro... jiřího trnku

Filmové loutky Jiřího Trnky Jiří Trnka je zásadní postavou nejen českého, ale především světového loutkového filmu. V době, kdy monopolní postavení ve vizuálním zpracování animace měl Walt Disney s kreslenými groteskami a s filmy pro děti, odvážil se Trnka přijít s nejen s uvolněnou kresbou, ale především s poctivou filmovou loutkou, která se v té době stala naprostým zjevením. Letos si připomínáme sté výročí narození tohoto českého velikána. Vzpomněly na něj mj. i festivaly, například letošní AniFest, který pojal svůj doprovodný program v duchu magie filmové loutky. Malvína Toupalová, Foto: archiv

Jak se v Československu zjevila filmová loutka

se nějakým způsobem zajistit možnost filmu

„jestli to půjde“. Když Trnka zjistil, že natá-

loutkového. Přesně říkal, co mu na kresleném

čet touto metodou animovaný film je nejen

filmu nejvíc vadilo: Že kresba je prefabriko-

možné, ale dokonce to přináší i zajímavé

Traduje se, že po druhé světové válce přišli

vaná. Ve svém výtvarném názoru ctil půso-

výsledky, natočil brzy nato další epizody,

za Jiřím Trnkou animátoři z protektorát-

bivost statického obrazu, který v kresleném

ze kterých se výsledný Špalíček skládá.

ního Ateliéru filmových triků (AFIT) s tím,

filmu není možný – tam musí kresba pořád

Tomuto snímku pomohlo mimo jiné to, že

že zakládají studio kresleného filmu a byli by

animačně žít. Dráždilo ho, že linka v kres-

se Trnka spojil s hudebním skladatelem

rádi, kdyby ho Trnka, v té době již uznávaný

leném filmu se hemží překreslováním. […]

Václavem Trojanem, s nímž byl tak spo-

ilustrátor a scénograf, vedl. „Přišli, hezky to

K loutkám ho zjevně dovedla nejen stará

kojený, že spolu pracovali po celou dobu

povídali, a tak jsem to začal s chutí dělat,“

vášeň pro loutky, ale i vůle po nejplnější sebe-

Trnkovy filmovo-loutkové kariéry.

vzpomínal později Trnka.

realizaci,“ usuzoval později jeden z Trnkových

V čerstvě založeném studiu Bratři v triku,

dvorních animátorů Břetislav Pojar.

Trnka poté natočil adaptaci A. P. Čechovova Román s basou (1949), tentýž

jehož logo vytvořil Zdeněk Miler, vznikly

Jiří Trnka natáčel v nově vzniklém studiu

rok ještě parodii na westerny Árie prérie a v následujícím roce celovečerního Bajaju.

v rychlém sledu a za nadšení celého týmu

loutkového filmu své snímky v neuvěřitel-

čtyři kreslené filmy: Zasadil dědek řepu

ném tempu, které nemělo v kontextu teh-

Z jeho dalších filmů jmenujme alespoň

(1945), Zvířátka a Petrovští, Dárek a  Pérák

dejší světové animace obdoby. Doslova je

ponuré až tísnivé, ale úchvatně zpraco-

a SS (1946). První dva ještě navazovaly na

„chrlil“. V polních podmínkách poválečného

vané Staré pověsti české (1952), trojdílného

estetiku „disneyovek“, protože se zdálo, že

Československa to bylo naprosto nepochopi-

Dobrého vojáka Švejka (1954), jeho patrně

jiný styl není myslitelný, ale těmi dalšími se

telné. Trnka vzpomínal, že ve studiu nebylo

vrcholný, širokoúhlý Sen noci svatojanské

Trnkovi podařilo od tohoto směru odklonit,

žádné vybavení a nikdo neměl s loutkovou

(1959) či znepokojující sci-fi Kybernetická

čímž mnohým vyrazil dech. Objevil pro ani-

animací zkušenosti. „Opatřili jsme si kla-

babička. Jeho nejosobnějším – a také pří-

maci uvolněnou kresbu, která dala tomuto

dívko, kleštičky, drátky – prostě začínali jsme

značně posledním – dílem je Ruka (1965),

žánru další rozměr. U Disneyho byla ani-

tam z ničeho,“ vypověděl. Z počátku nebylo

osobní, mrazivá výpověď umělce pronásle-

mace především ilustrací skutečnosti – ani-

roku, kdy by nerealizoval minimálně jeden

dovaného totalitním režimem. Tento film

mátoři se snažili o co nejvěrnější pohyby

(ať už krátký nebo celovečerní) film. A i poz-

následovala záhy realita v něm zobrazená:

postav a obrazy prostředí. Trnka na to šel

ději byla jeho produktivita obdivuhodná.

Kopie byla v roce 1970 zabavena a dalších

obráceně – zjistil, že může animaci použít

Většinou točil literární adaptace, které

dvacet let strávila v trezoru. Toho se ale

k tomu, aby zobrazil to, co hraný film nedovo-

si vybíral víceméně libovolně, až na výjimky,

Trnka, který podlehl onemocnění v prosinci

luje. Vzdal se sice realističnosti, ale posunul

jako byly například Staré pověsti české (1952).

roku 1969, nedožil. A realizace se nedožily

filmové vyjádření do nové, dosud neobjevené

Co se týče narace, byl Trnka známý svým

ani jeho další myšlenky, které se chystal

roviny. To se v některých případech setkalo

sklonem k lyrismu a poetičnosti, čímž dodá-

převést do podoby ať už loutkového či hra-

dokonce s nepochopením. Říká se například,

val námětům, které bývají většinou zpraco-

ného filmu.

že s Dárkem předběhl Trnka dobu, protože

vány jinou formou, nezvyklý charakter. To se

byl natolik moderní, že ho publikum přijalo

týká například westernu Árie prérie (1949) či

s rozpaky – nebylo na něj ještě připravené.

sci-fi Kybernetická babička (1962).

Trnkovy loutky, jejich podoba, jejich konstrukce

Trnkova filmografie

Podoba a konstrukce Trnkových loutek

Ovšem i přes úspěch svých kreslených filmů, které získaly v  zahraničí nadšené ohlasy (snímek Zvířátka a  Petrovští

prošla od 40. do 60. značnou proměnou. Při

dostal Velkou cenu festivalu v Cannes), pod-

Ale od začátku. Trnkovým prvním loutko-

prvních zkouškách spolupracoval Trnka se

lehl Trnka své vášni k loutkám. „V podstatě

vým filmem byl Špalíček, tedy konkrétně

specialistou na loutkový film Říhou. Ale už

hned, jak přišel ke kreslenému filmu, snažil

Betlém (1946). Ten měl být pouze zkouškou,

při přípravách Betlému se rozhodl jít svou

174


Árie prérie

cestou. „Protože Trnka už tenkrát moc nevě-

uličkou realistického pojetí už dál jít nechce

jejich působivosti. S panákem, který je

řil Říhovým konstrukcím, navrhl pro panáky

a vrátil se ke stylizaci, poetičnosti, bez-

bezvýrazný, s prázdným pohledem, nedo-

konstrukci, která byla něčím mezi divadel-

dialogovosti a k minimalizaci komentářů.

káže žádný animátor nic zahrát. Neznám

ními loutkami a Říhovou koncepcí. Ruce

Konstrukce loutek dovedl k dokonalosti ve

jedinou Trnkovu loutku, která by byla

a těla na drátu, ale u nohou se objevily první

Snu noci Svatojanské. Dokonce se traduje, že

bez charakterotvorného výrazu,“ vzpomí-

pokusy o klouby,“ vysvětloval později Pojar.

Trnku v Cannes jeden novinář obvinil, že je

nal Stanislav Látal. Pojar k tomu dodává:

Proto byly tyto prvotní loutky ještě poněkud

to celé podvod a že nejde o loutky, ale o pře-

„To byl právě Trnkův způsob vytváření

„neohrabané“, což ale velmi dobře zapadlo

vlečené herce snímané z dálky. Věrohodnost

loutek: měly charakter, ale přitom do jisté

například do výtvarného konceptu Špalíčku,

pohybů byla tak fascinující, že tomu diváci

míry i neutrální výraz, takže mohly stří-

který byl tvořen v duchu lidových umělců.

jen stěží dokázali (a někteří možná ani

dat citové stavy, nabírat je podle tělesné

nedokázali) uvěřit.

pozice nebo siluety.“ Občas se ale nepoda-

Podobně tomu bylo i v Románu s basou, i když brzy nato se Trnkovy loutky změnily.

U Trnky zůstala loutka – i  přes doko-

řilo Trnkovi vytvořit loutky úplně tak, aby

„Jako byly loutky v Base stylizované a skoro

nalost pohybů – vždycky jen loutkou. „Už

odpovídaly představě jeho spolupracov-

nehybné, tak měly v Árii prérie téměř fan-

u Ptuškova Nového Gullivera mi na lout-

níků. Stalo se to například v krátkometráž-

tastickou pohyblivost.“ Dalším pokrokem

kách vadila snaha tvůrců připodobnit je

ním snímku Archanděl Gabriel a paní Husa

byl Bajaja, který podle Pojara znamená

co nejrealističtěji lidem, živému člověku.

(1964). Trnka byl totiž pověstný svou „cud-

v kontextu Trnkovy tvorby jeden z nejzra-

Mnohem víc se mi líbily loutky, kterých

ností“, takže paní Husa se jeho spolupracov-

lejších a nejzajímavějších filmů. „Měl ještě

užíval maďarský animátor Gyorgy Pál ve

níkům nezdála dost svůdná a vyzývavá, jak

přesně tu polohu, kdy panáci byli panáky

svých reklamních filmech. Byly to loutky

by duchu Dekamaronu odpovídalo.

a nepřesáhli hranici svých možností.

stylizované, a tak také užívané. […] V mých

Trnka zúročil v animovaném filmu zku-

V tomto směru měl Bajaja ideální harmo-

filmech proto vystupují vždy jen živé loutky,

šenosti, které získal v plzeňském divadle

nii. Měl ještě obrovskou emotivní schopnost

tedy loutky jako takové,“ vysvětlil svůj pří-

proslulého loutkáře a svého učitele Josefa

Špalíčku a přitom měl už pasáže animačně

stup sám Trnka.

tak náročné jako ve Snu.“

Skupy. A tomuto pojetí loutky zůstal věrný

Trnkovy filmy se také vyznačují své-

po celou dobu své umělecké dráhy. Vycházel z prapůvodní magické funkce tohoto arte-

Trnkovy loutky se postupně stávaly

bytným výtvarným pojetím a také tím, jak

„hubenějšími“ a pohyblivějšími. Na práh

dokázal loutky oživit kresbou očí, na které

faktu. Zaměřil se na tajemno, které v sobě

naturalismu s nimi došel v Dobrém vojáku

si údajně dával nejvíce záležet. „Trnka

skrývá nehybná tvář loutky. Jeho loutky

Švejkovi, díky kterému pochopil, že slepou

dovedl dát loutce výraz, v tom byl základ

proto nikdy nemluvily a většinou neměly

175

Loutkář 4-2012  

ukázka časopisu Loutkář 4-2012

Advertisement