Page 1

mikroregion

Bystřicko Vyhlášený turistický region EDEN 2010

BYSTŘICE

NAD PERNŠTEJNEM průvodce městem


Bystřice nad Pernštejnem Nesmíte vynechat

Hrad Pernštejn Pohádkový goticko-renezanční hrad, reprezentační sídlo rodu Pernštejnů, v 16. století nejbohatšího a nejmocnějšího rodu Českého království. Hrad jako z pohádky, který nikdy nedobyli válečníci a návštěvníci na něm mohou oči nechat. Zřícenina Zubštejn

Hrad, nazývaný latinsky Lapis - Kámen, byl vystavěn goticky zřejmě až ve 14. stol. a patřil pánům z Medlova. V roce 1358 je v listinách poprvé použit název Zubštejn. Dodneška se dochoval zbytek paláce se čtyřmi klenutými místnostmi a část vstupní věže, k jejíž bráně vedl padací most. K hradu se pojí i řada pověstí. V červenci se zde koná oblíbená historická Bitva o hrad Zubštejn.

Kostelík sv. Michaela ve Vítochově Kamenný kostel sv. Michaela byl podle legendy vystavěn z popudu svatého Metoděje, který jej měl osobně vysvětit. Jde původem o převážně raně gotické jednolodí snad z 1. pol. 13. století. Nejcennějšími památkami jsou kamenná křtitelnice z pol. 13. století, menza z původního kamenného oltáře a fresky asi z poloviny 14. století.


Městské muzeum Městské muzeum Bystřice n. P. nabízí řadu zajímavých a rozmanitých expozic, bez jeho návštěvy neporozumíte Bystřicku.

Sportovní hala

Vyřádit se můžete v tělocvičně, na horolezecké stěně, v  bazénu či na bowlingu. Podrobnosti najdete dále. Koupaliště

Bystřické venkovní koupaliště se třemi vyhřívanými bazény Vás jistě zrelaxuje….


Pamětihodnosti města Co nám tu předci zanechali

Farní kostel sv. Vavřince vévodí spodní části náměstí a od 13. století prošel mnoha přestavbami do dnešní pozdně barokní podoby. Stal se nejen církevním centrem, ale i charakteristickou dominantou města. Jeho zasvěcení napovídá, že vznikl již v době kolonizace kraje. Koncem 15. století byl kostel opevněn baštami a samostatnou věží. K velké přestavbě chámu došlo krátce po polovině 18. století, kdy byla loď významně zvýšena a prodloužena, dosavadní věž byla zbourána, vznikly dvě věže v průčelí a boční lodě s kruchtami. Po velkém požáru v roce1841 došlo k novému zastřešení, zvednutí věží a šest rozlitých zvonů bylo nahrazeno novými. V roce 1873 byla provedena úprava průčelí do dnešní podoby. V roce 1999 dostal kostel novou fasádu a byl pokryt měděnou střechou. Pozoruhodností mobiliáře je např. adorující socha sv. Jana Nepomuckého. Před kostelem stojí železný kříž z roku 1860 (renovován v roce 2008).


Nedaleké Městské muzeum Bystřice n. P. sídlí v bývalé radnici. V těchto místech nedaleko kostela stával do konce 15. století farní dvůr s farou. V roce 1495 byl zrušen a rozdělen na výstavbu domků. Po požárech města byla radnice několikrát upravena. K důležité přestavbě došlo na počátku 18. století. Letopočet 1808 na fasádě pak dokládá dobu vzniku dnešní podoby radnice po spojení s jiným obecním domem. Požár z roku 1841 však poznamenal i tuto budovu. Od roku 1963 zde našlo své místo vlastivědné muzeum. Po několikaleté generální opravě bylo muzeum znovu otevřeno v dubnu 2008. Z expozic uveďme Vývoj osídlení povodí horní Svratky či Uran na Vysočině. Nechybí tu historické i národopisní sbírky, zemědělství, cechy a řemesla, stará škola, mineralogie, historie dovolání, umělecká litina ze štěpánovských železáren, prostor věnovaný Gustavu Pflegrovi Moravskému i obrazům Aloise Lukáška.

Na náměstí lze spatřit několik památkově chráněných domů: č. 1 (muzeum), č. 52 (barokní hostinec se zachovalým letopočtem 1756), č. 62 a č. 64, ale i kašnu s plastikami Cyrila a Metoděje (1892), sloup se sochou Panny Marie a čtyřmi patrony města na podstavci (svatí Jan Nepomucký, Vavřinec, Šebestián a Florián, 1727) i pískovcový kříž s Pietou (1881).

Pozoruhodnou stavbou je i hřbitovní pozdně gotický kostel sv. Trojice (1614-1615), jenž původně patřil nekatolíkům. Po bělohorské porážce byl tento luteránský kostel změněn na katolický. Pozoruhodností je uvnitř náhrobek s nečitelným latinským textem a nevyužitá hrobka Mitrovských z roku 1735.


Barokní kapli sv. Anny nedaleko dnešního Penny Marketu postavil v roce 1749 bystřický měšťan Josef Peksa. Už v době josefínských reforem byla roku 1788 zrušena, ale v roce 1804 opět obnovena a nově vysvěcena. V Bratrské ulici dříve stávala modlitebna Českých bratří z 40. let 16. století. Nový Dvůr je zajímavou hospodářskou stavbou, která vznikla původně počátkem 17. století. O dvě století později dostala dnešní podobu, již dominuje dnes zpustlá patrová budova klasicistního zámečku se sloupovím a přízemními křídly. Býval zde panský dvůr s lihovarem, později i šlechtitelská stanice. V nejbližších letech zde bude vybudováno Centrum zelených vědomostí.

Fara dříve stávala na místě dnešního muzea na náměstí, tedy v blízkosti kostela sv. Vavřince. Po roce 1495 byla postavena na dnešním místě, ale v roce 1666 též vyhořela. V dnešní podobě byla fara vystavěna převážně barokně do roku 1735. Kamenný most přes říčku Bystřici je asi jedním z posledních pozůstatků původního osídlení Bystřice n. P. ve 13. století a vedla po něm zřejmě nejstarší cesta k hradu Zubštejnu. Osy kleneb nejsou kolmé na osu cesty.


Z moderní architektury je zajímavá budova České spořitelny, funkcionalistická stavba z roku 1932 s plastikami v průčelí. Budova dnešní VOŠ a SOŠ, projekt ing. arch. Beneše, žáka světoznámého architekta Corbusiera, patřila v době svého vzniku (dokončena 1961) mezi nejmodernější v Evropě.

Sochu T. G Masaryka před Základní školou TGM vytvořil Vincenc Makovský v roce 1938 a traduje se že je Masarykovou nejkrásnější sochou vůbec. Už třikrát byla z politických důvodů z podstavce odstraněna (v letech 1940, 1961 a 1984), pokaždé se však vrátila zpět! Socha byla zapůjčena na výstavu „Kde domov můj?“ v Praze na jaře 1990.

Památník osvobození, dílo Miloše Axmana s verši Fr. Halase, byl odhalen v roce 1960.

Kromě uvedených památek stojí bývalý zámeček v Domanínku. Byl vystavěn renezančně v roce 1686, ale později byl změněn na bytový dům. Na katastrech městských částí pak najdeme také zajímavé památky, o nichž jsou informace uvedeny v dalších propagačních materiálech, např. v letácích „Zubří zemí na kole i pěšky“, „Výlety autem, na kole i pěšky“, „Sedm divů Bystřicka“ a „Zubštejn“. Jedná se především o zříceniny Zubštejna, Aueršperku a Kozlova (Hradiska), kromě celé řady kapliček pak hlavě o kapli sv. Anny v Pivonicích a především o kostel sv. Michaela ve Vítochově a rozhlednu v Karasíně. A jen kousek za humny leží pohádkový hrad Pernštejn, jenž je součástí názvu města. Další raritou zdejšího kraje je Westernové městečko Šiklův mlýn nedaleko Zvole.


Sportovní vyžití Kde si můžete zasportovat či odpočinout

Bystřice nad Pernštejnem nabízí skutečně velké sportovní možnosti. Především víceúčelovou sportovní halu s tělocvičnou s umělým povrchem Taraflex o rozměru 47 x 24,7 m, kterou lze rozdělit na tři samostatné části, a také s jednou z nejlepších horolezeckých stěn v ČR. Dále je v hale možné využít bazén s bohatým rehabilitačním programem a posilovnu, v suterénu pak squash, bowling, kuželky, kulečník, stolní fotbal a dobře vybavený bar. V blízkosti haly najdete venkovní koupaliště se třemi vyhřívanými bazény. V areálu jsou dvě hřiště na plážový volejbal a dětský koutek. Sporthotel pak nabízí ubytování především ve spojení s využitím sportovní haly, ale též pro individuální návštěvníky a firemní akce. Více na www.arealsportu.cz.


Novinkou je v Bystřici atletický stadion Tomáš Dvořáka s tartanovým oválem, skokanským sektorem a fotbalovým i házenkářským hřištěm. Ve městě jsou tři fotbalová hřiště, dvě travnatá a jedno s umělou trávou v místní části Domanín, volejbalové hřiště, tenisový areál se čtyřmi antukovými kurty a krytou tenisovou halou a několik menších školních tělocvičen. Nedaleko sportovní haly najdete Lanový park Siesta. Od roku 2006 láká především mladé lidi, kteří se nebojí zdolávat lanové překážky. Více na www.lanovecentrum.cz/bystrice. Milovníci zimních sportů ocení zimní lyžařské středisko Karasín s uměle zasněžovaným svahem (www.karasin.cz). V okolí Bystřice n. P. se v zimě rolbou udržují lyžařské stopy, které směřují od města k areálu Borovinka v Domaníně a postupně až k labyrintu udržovaných stop na Novoměstsku. V zimě je také vyhledávána přírodní ledová stěna v obci Vír.

Cyklostezka vás vyvede z centra města až k Domanínskému rybníku a nově budovaná pavučina cyklostezek zahušťuje okolí Bystřice n. P. Pro in line bruslaře vznikla dráha u tréninkového fotbalového hřiště. Doslova za humny našeho města leží celá řada atraktivních dominant, které lze navštívit během autoturistiky, ale i na kole a pěšky. Více najdete v letácích ,,Zubří zemí na kole i pěšky“, ,,Výlety autem, na kole i pěšky“, „Sedm divů Bystřicka“ a v mapě Mikroregion Bystřicko.


Společenské vyžití Akce a události ve městě

Bystřice nad Pernštejnem připravuje nejrůznější kulturní akce především v prostorách kulturního domu a v půdních prostorách městského muzea (www. muzumbystricko.cz). V Bystřici n. P. je k dispozici také moderní městská knihovna (www.knihovna.bystricenp.cz), nově vybudovaný amfiteátr ve spodní části Masarykova náměstí a sídlí zde dům dětí a mládeže (www.ddmbystrice.webnode.cz).

Za návštěvu určitě stojí už výše zmíněné muzeum. V budově bývalé staré městské radnice je prezentována historie města a jeho okolí. Ve stejné budově sídlí i Turistické informační centrum Bystřice nad Pernštejnem (www.info.bystricenp. cz). Poskytuje široký sortiment služeb včetně prodeje turistických známek, pohlednic, map a upomínkových předmětů, nabízí propagační letáky a nabízí i příjemné prostředí internetové kavárny. Jen pár kroků od městského muzea můžete navštívit Malé muzeum malých motocyklů s bohatým sortimentem nejen českých motocyklových značek (www. malirstviljihlavsko.com).


Novodobou tradicí na Masarykově náměstí se stává Slévárenské sympozium. Doprovodné akce jako je odlévání soch, ukázky kovářského řemesla a smaltování si může veřejnost vyzkoušet přímo na místě. Na podporu zájmu o řemeslnou výrobu se každoročně organizuje soutěž v manuální zručností Bystřický kutil.

Jarní sluníčko láká k výletům do přírody, proto je nejen duben ale i květen ve znamení pořádání různých pochodů, cyklovýletů a vycházek po okolí celého Mikroregionu Bystřicko – Za krásami Vysočiny, Vírské výlety Františka Šťastného, Turistické vycházky s  Orlem, Memoriál Zdeňka Vavříka aj. Nesmíme opomenout místní pálení čarodějnic se soutěží o nejlepší masku čarodějnice či čarodějníka, spojené s  příjemnou atmosférou a zakončené velkým ohňostrojem. Květen bývá také zahajovacím měsícem letní turistické a výherní akce „Putování s Vodomilem Zubří zemí“, která Vás provede krásami a zajímavostmi Bystřicka a pokračuje až do konce října. Nesmíme opomenout pozvat návštěvníky na farmářské trhy, které začínají na jaře a končí na podzim. Tradiční májovou akcí je celorepubliková přehlídka dětských pěveckých souborů Zpíváš, zpívám, zpíváme v kulturním domě, dále pak Akademie DDM Bystřice nad Pernštejnem, oslava Dne matek a již zmíněné turistické pochody a cyklovýlety. Po několikaletém přerušení tradičního Majálesu se od roku 2011 opět na tuto tradici navazuje a jeden z májových víkendů se stává královským. Je plný recese, zábavy a soutěžení. Záštitu nad touto akcí převzaly střední školy ve městě.


Červen je v Bystřici nad Pernštejnem spjat se jménem mezinárodně uznávaného hudebního festivalu Concentus Moraviae. Každoročně je pořádáno vystoupení v bystřickém kostele sv. Vavřince na Masarykově náměstní a další vystoupení je v  kulturním době nebo nově v  muzeu. Začátek tohoto měsíce je také ve znamení oslav Dne dětí, do kterého je zapojeno celé město a okolí a místní sportoviště a organizace. Město se pravidelně také zapojuje do celorepublikové akce Den bez aut, jehož součástí je bohatý program pro malé i velké na Masarykově náměstí. Prázdninová sezóna ve městě začíná již červnem a je spojena s letním kulturním festivalem Bystřické léto, součástí kterého jsou různá žánrová hudební i divadelní představení. Pořádá se od poloviny června a pokračuje až do konce prázdnin. V rámci tohoto festivalu si najde snad každý svůj oblíbený žánr – rock, pop, folk, jazz, blues, divadlo aj. Masově navštěvovaným je bigbítový festival Pelíšek fest.

Začátek července je ve znamení promítání letního kina na fotbalovém stadiónu SK Bystřice n. P., dále pak následuje Cyrilometodějská pouť ve Vítochově a Bitva o hrad Zubštejn, pořádaná na hradní zřícenině Zubštejn u Pivonic. V srpnu ožije v Bystřici nad Pernštejnem náměstí Vavřineckou poutí a následným Slévárenským sympoziem. Rozhodně nesmíte přijít také o možnost prohlédnout si nádherné veterány na Classic Car Weekendu. Sportovní nadšenci mohou navštívit prázdninové turnaje ve streetbalu, ve fotbalu, florbalu, plážovém volejbalu, v tenise či ve střelbě pořádané na sportovištích města.


Pokud přijedete do Bystřice nad Pernštejnem na podzim, nemusíte také zahálet. Jistě určitě stihnete ukončení Vodomilova turistického putování po krásách Bystřicka a různé jiné turistické pochody, tradiční výstavu drobného zvířectva pořádanou v zemědělské škole a v říjnu Bystřické hody. Náměstí oblehnou stánky, postaví se máj, rozezní hudba, své umění předvedou šermíři, napochoduje maškarní průvod, mažoretky a zazní tradiční ortel nad beranem.

Závěr roku je hlavně ve znamení Vánoc. Pořádá se vánoční jarmark spojený s kulturním pořadem Vánoční koledování přímo na Masarykově náměstí a v prostorách městského muzea, vánoční akademie škol v kulturním domě, vánoční koncerty ZUŠ a různá představení v kostele i kulturním domě i sportovní turnaje ve sportovní hale. Každoroční poslední a zároveň první novoroční akcí je oslava Silvestra na náměstí spojená s velkým ohňostrojem a novoročním projevem zástupce města Bystřice nad Pernštejnem.


Něco z historie Stručné dějiny Bystřice nad Pernštejnem

Město Bystřice nad Pernštejnem se nachází asi 50 km od Brna. Administrativně patří do okresu Žďár nad Sázavou a do kraje Vysočina. Je střediskem Mikroregionu Bystřicko. Město má 8 783 obyvatel, katastrální rozloha činí 5 309 ha. Už v 13. století páni z Medlova během osídlování jihovýchodní části Vysočiny založili své správní středisko na bystré vodě a nazvali je Bystřicí. Podle listiny z roku 1238, zachované v opisu z konce 13. století, stál v Bystřici kostel náležící ke klášteru v Doubravníku. Městečkem se stala Bystřice před rokem 1348. V té době také přešla do majetku moravských markrabat, a proto pečeti dominovala markraběcí moravská orlice. V 1. polovině 15. století připadlo i bystřické panství do dědičného užívání Pernštejnům, od nichž získalo některá privilegia a nebývale se rozvíjelo.


Radnice se připomíná v Bystřici n. P. poprvé v roce 1493. O špitálu se píše nejdříve v roce 1465. Městečko bylo 11. dubna 1580 na přímluvu Vratislava z Pernštejna povýšeno císařem Rudolfem II. na město. Od té doby má ve znaku půlku zubří hlavy a půlku rozkřídleného černého orla ve zlatém poli. Bystřice n. P. se stala důležitým výrobcem sukna, městu však ublížila řada velkých požárů, největší v letech 1585, 1666 a konečně 1841, kdy shořelo 116 domů s hospodářskými budovami, dva panské domy, kostel, radnice, pivovar a 62 plných stodol.

Od poloviny 19. století vládl i v Bystřici n. P. čilý kulturní a společenský duch. Bystřice se dříve označovala jako „blíž hradu Pernštýna“, od roku 1881 zněl úřední název ,,Bystřice na Pernštýnem“, od roku 1925 pak definitivně ,,Bystřice nad Pernštejnem“. Rozvoj Bystřice n. P. je spojen především se zavedením železnice v červnu 1905 a pak s rozmachem důlního průmyslu v blízkém okolí od konce 50. let. V letech 1949 – 1960 byla Bystřice n. P. okresním městem, do působnosti ONV spadalo 93 obcí. Rozvíjí se bytová výstavba, vznikají dvě sídliště, poliklinika, nové školy, úřady a obchody. Dnes je Bystřice nad Pernštejnem moderním městem s rozsáhlou sítí prodejen, restaurací, hotelů, služeb a také škol. Její sportovní vybavenost jí mohou závidět mnohem větší města. A protože zde nechybí stavební památky a hned za hranicemi města čeká návštěvníka nádherná příroda, stává se z Bystřice n. P. atraktivní cíl k dovolené, rekreaci, výletům.


Naši slavní Osobnosti, které ovlivnily dějiny

V Bystřici n P. se narodily mnohé pozoruhodné osobnosti, které ovlivnily náš kulturní a společenský život. Připomeňme si alespoň některé rodáky: Izaiáš Cibulka (asi 1533 – 1582) byl jedním z předních překladatelů Bible kralické, vynikající znalec hebrejštiny, žák Blahoslavův. Když byla v roce 1578 ivančická tiskárna přenesena do Kralic, stal se zde vůdčí silou právě Cibulka. V letech 1579 – 1581 tak byly vydány pod jeho vedením tři díly Bible kralické. Jan Kapita (asi 1548 – 1589) byl dalším z překladatelů Bible kralické, vydal i Postilu (1586). P. Mgr. Tomáš Bernard Ignác Jelínek (1640 – 1687), Mistr filozofie a Bakalář teologie pražské univerzity, ve své době uznávaný a vysoce ceněný autor sbírky kázání a latinských veršů i epigramů, vlastenec. Antonín Boček (1802 – 1847), první moravský zemský archivář a historiograf proslul především vydáním moravského diplomatáře (Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae), v němž shromáždil a otiskl stovky listin majících vztah k historii Moravy. Karel Šmídek (1818 – 1878), kněz, filozof a pedagog. Článkem „Literární ruch na Moravě v novější době “ (ČMM 1870) se stal vlastně zakladatelem literární historie na Moravě. Z jeho dalších prací jmenujme díla „Cesta konaná v roce 1843“, „Věda, národnost a církev“ (1847) a „O rozkolu literárním na Slovensku“ (1860). Karel Šmídek (1834 – 1921), výrazná kulturní osobnost, jež silně ovlivnila posluchače rozsáhlými znalostmi z historie a z pedagogiky. Jeho práce sloužily jako učebnice českých učitelských ústavů na Moravě. Zásadní je jeho kniha „Pedagogický význam Babičky B. Němcové“. MUDr. František Veselý (1862 – 1923) byl vlasteneckým lékařem, zakladatelem moderní balneologie, mecenášem umění, brilantním řečníkem a publicistou a také třeba autorem plánu na zpřístupnění Macochy a Sloupských jeskyní. Založil slávu lázní Luhačovic a byl odtud nevděčnými nadřízenými vyhozen! Svými penězi zaštítil pražskou premiéru Janáčkovy Její pastorkyně a nebyl na ni pozván!


Ing. Eduard Schwarzer (1872 – 1932), odborník na vodní stavby, autor projektu na přeložení toku Vltavy na Maninách, projektant železničního nádraží v Praze. Přispěl ke zřízení pražské ZOO, dlouholetý předseda Klubu za starou Prahu. Vypracoval i řadu projektů pro své rodné město. Václav Jícha (1874 – 1950) se narodil v rodině bystřického učitele a stal se nepřekonatelným akvarelistou. Tento zakládající člen SVUM v Hodoníně byl žákem Janáčkovým, přítelem Kosmákovým, kolegou Březinovým. Vystavoval 80 akvarelů v Praze u Topiče (1910), později i ve Skotsku, Německu, Francii, Jugoslávii, Polsku.

Otto Eisler (1893 – 1968) byl významným architektem brněnské meziválečné avantgardy. Firma bratří Eislerů realizovala klíčové stavby tehdejší brněnské architektury, jako byla stavba paláce Morava, hotelu Avion či Vila Tugendhat. Byl prvním projektantem brněnské ZOO.

Josef Eduard Vašica (1909 – 1975), hudební skladatel a pedagog, autor tanečních písní, operet i pedagogických prací.

V sousedním Karasíně (dnes část Bystřice n. P.) se narodil zakladatel našeho sociálního románu Gustav Pfleger Moravský (1833 – 1875). Román Z malého světa je první českou sociální prózou, Pfleger v něm líčí i první dělnickou vzpouru z r. 1844. Kritika ji označila za nejlepší Pflegrovu práci a román snesl i soudobá světová měřítka. Osmnáct Pflegrových básní zhudebnil v r. 1865 Antonín Dvořák, bustu mu r. 1883 zhotovil samotný Josef Václav Myslbek (odkoupil ji spolek Věnava a spatříte ji v bystřickém muzeu) a Pflegrova díla si vážil jeho spolužák Jan Neruda.


Kromě těchto rodáků působily v Bystřici n. P. další výrazné osobnosti. Jmenujme alespoň některé.

Ak. malíř Alois Lukášek (1911 – 1984), známý krajinář Bystřicka, působil v našem městě pedagogicky. V bystřickém muzeu dnes najdete spoustu jeho děl. Bohuš Schwarzer (1921 – 2004) je autorem pozoruhodných kapitol z minulosti města. Publikoval v městských novinách, ale také v Vlastivědném věstníku moravském. Pro časopis Hádanka a křížovka tvořil hádanky. Sepsal na dvě desítky fundovaných rukopisných svazků historických studií o minulosti Bystřice nad Pernštejnem. Josef Kšica (1926 – 2001), vzácný pedagog, pohotový bystřický sbormistr, citlivý hudebník a skladatel. V Bystřici n. P. založil dětský sbor Kohoutek, smíšený sbor gymnázia a pěvecký sbor Vysočina. Vytvořil řadu krásných skladeb na verše Mil. Bureše, Fr. Halase, Old. Mikuláška i své vlastní. Jím sebrané písně z Pivonic i z Hlučínska byly zveřejněny v „Průvodci písňovými sbírkami“. Samostatně vyšly „Lidové písně z Kravař“ (1998).

Miloslav Ištvan (1928 – 1990), hudební skladatel a pedagog odmalička vyrůstal v Bystřici n. P. Byl docentem JAMU, autorem Zimní svity, Československé svity, Vokální symfonie, Pocty J.S. Bachovi, Smuténky a také znělky ke 400. výročí povýšení Bystřice n. P. na město.


V Bystřici n. P. tvoří známá rodina moderních malířů Rossí: manželé Karel (1955) a Božena (1957), Karlův bratr Tomáš (1955) a prakticky všichni jejich potomci.

Pozoruhodná malířka Milada Čermáková (1922) se narodila v místní části Domanínek. Malovala krajiny i strohé postavy, získala stříbrnou medaili za návrhy olympijských medailí (1968). V Bystřici n. P. navíc působili i vynálezce Vavřín Krčil (1895 – 1968), odbojář Vincenc Koutník (1911 – 2007), čestný občan Bystřice, nositel Československého válečného kříže 1939 i Medaile Za hrdinství, správce muzea a profesor gymnázia Jaromír Procházka (1926 – 2010), autor vlastivědných i pedagogických spisů, dále pedagog a historik PhDr. Jaroslav Teplý, CSc. (1927), malíři Jan Kletečka (1925) a Eduard Valdhans (1928), studovali zde malířka Anna Poustová (1940), hudebník a skladatel Josef Kšica ml. (1952), kněz a spisovatel Milan Badal (1956), výtvarný teoretik Radek Horáček (1959), malíř Vladimír Havlík (1959), akademický malíř Jiří Štourač (1960), skladatel Radim Linhart (1963) a mnozí další.

Jan Kletečka

Milada Čermáková

Vincenc Koutník

Eduard Valdhans


Vydalo Město Bystřice nad Pernštejnem Příční 405 telefonní ústředna: 566 590 311 fax: 566 590 347 e-mail: posta@bystricenp.cz www.bystricenp.cz Úřední hodiny: Po: 7:00 – 11:30 12:00 – 17:00 St: 7:00 – 11:30 12:00 – 17:00

Turistické informační centrum Bystřice nad Pernštejnem Masarykovo náměstí 1 593 01 Bystřice nad Pernštejnem telefon: +420 566 590 387, +420 566 590 388 e-mail: info@bystricenp.cz internet: www.info.bystricenp.cz květen 2012 (třetí vydání) Text: Ing. Hynek Jurman, Oľga Königová Foto: J. Soukopová, H. Jurman, J. Horák, J. Pospíšil, archiv Grafická příprava: Janka Soukopová Tisk: tiskárna UNIPRESS, Žďár nad Sázavou

Bystřice nad Pernštejnem průvodce městem