DESET NEJVLIVNĚJŠÍCH AI SPOLEČNOSTÍ ROKU 2025

Umělá inteligence (AI) zažívá v posledních pěti letech bouřlivý rozvoj, především díky nástupu generativní AI – systémů schopných vytvářet text, obraz či jiný obsah na základě učení z rozsáhlých dat. Které společnosti v této oblasti udávají směr?

Od uvedení modelů jako GPT-3 v roce 2020 a následného fenoménu ChatGPT (konec roku 2022) došlo ke zvýšení zájmu o AI v průmyslu i společnosti. Velké technologické firmy i nově vzniklé výzkumné laboratoře investují miliardy dolarů do vývoje stále pokročilejších modelů strojového učení, zejména velkých jazykových modelů (LLM) a specializovaného hardwaru pro jejich trénování. Tento „závod ve zbrojení“ v AI pohání vize, že pokročilá AI přinese zásadní inovace – od produktivity v kanceláři přes personalizované asistenty až po vědecké objevy. Zároveň roste důraz na odpovědný vývoj a bezpečnost AI, aby přínosy těchto technologií sloužily lidstvu a minimalizovala se rizika.

V roce 2025 se na špici oboru profiluje zhruba deset nejvlivnějších společností, které zásadně určují směr vývoje AI. Tyto firmy nejen dosáhly průlomových milníků, ale jejich produkty ovlivňují každodenní život milionů lidí a nastavují trendy pro celý ekosystém. Představme si deset lídrů AI scény roku 2025 – jejich přínosy, klíčové produkty, vzájemné vztahy a vize do budoucna. Mezi těmito subjekty nechybějí giganti jako NVIDIA, OpenAI, Microsoft, Google (resp. jejich divize Google DeepMind), Anthropic či Meta. Společně tvoří komplexní síť spolupráce i konkurenčního soupeření, která posouvá hranice možností umělé inteligence.

NVIDIA

Pokud se generativní AI stala „motorem“ technologické revoluce, společnost NVIDIA představuje jeho srdce. Tato firma, původně známá výrobou grafických karet pro hráče, se během poslední dekády transformovala v klíčového dodavatele výpočetního hardwaru pro trénování a provoz AI modelů. V roce 2025 ovládá NVIDIA odhadem přes 90 % trhu datacentrových GPU (grafických procesorů) určených pro AI výpočty. Její specializované čipy řad A100, H100 a nově architektura Blackwell pohánějí výcvik největších neuronových sítí světa. Platforma CUDA se stala de facto standardem pro vývojáře AI a prakticky nemá konkurenci.

NVIDIA tak stojí v pozadí úspěchů mnoha dalších firem – například OpenAI trénuje své modely primárně na GPU této společnosti v cloudové infrastruktuře Microsoft Azure. Obdobně Google či Meta využívají tisíce grafických procesorů NVIDIA pro své AI projekty, byť Google zároveň vyvíjí vlastní čipy TPU. CEO společnosti NVIDIA Jensen Huang často zdůrazňuje, že jsme svědky nové éry computingu, kde GPU akcelerace umožňuje praktickou realizaci dříve teoretických AI nápadů. Hodnota NVIDIE na burze raketově vzrostla s poptávkou po AI – firma se v roce 2023 stala prvním „bilionovým“ výrobcem čipů.

NVIDIA však neusíná na vavřínech. Kromě hardwaru buduje softwarové rámce a služby pro AI (např. superpočítače NVIDIA DGX, simulace Omniverse pro průmyslové využití AI apod.). Zároveň rozvíjí ekosystém kolem datového centra – spolupracuje s cloudovými poskytovateli a navazuje alianční dohody (nedávno např. s Intelem či CoreWeave). Konkurenční výrobci jako AMD se snaží ukrojit část trhu (dokonce uzavřeli v roce 2025 velký kontrakt s OpenAI na dodávku alternativních GPU), ale NVIDIA si zatím udržuje významný náskok. Jako dodavatel základní infrastruktury tak má tato firma strategický vliv na celé AI odvětví – každá firma vyvíjející špičkové modely v určitém smyslu spoléhá na technologie od NVIDIE.

OpenAI

OpenAI je takřka synonymem revoluce v generativní AI. Tato původně nezisková výzkumná laboratoř (založená v roce 2015) uvedla světu nejprve model GPT-3 a v listopadu 2022 spustila chatbot ChatGPT, čímž odstartovala nebývalý zájem veřejnosti o AI. ChatGPT si za pouhé dva měsíce získal přes 100 milionů uživatelů, což je historicky nejrychlejší růst uživatelské báze u internetové aplikace. Do roku 2025 se jeho základna rozrostla na stamiliony aktivních uživatelů týdně a OpenAI se transformovala z výzkumného projektu na jednu z nejhodnotnějších soukromých firem světa.

Klíčovým přínosem OpenAI jsou velké jazykové modely řady GPT (aktuálně GPT-5), které díky obřím trénovacím datům a počtu parametrů dokážou generovat text, překládat, programovat nebo vést dialog. OpenAI rovněž vyvinula generátor obrazů DALL·E a další modely (např. pro převod řeči). Tyto technologie poskytuje formou API, které využívají tisíce podniků a vývojářů po celém světě k tvorbě vlastních AI řešení. OpenAI tak funguje jako multiplikátor inovací – zpřístupnila pokročilou AI široké vývojářské komunitě.

Mise OpenAI je vyvinout obecnou umělou inteligenci (AGI). Firma funguje na unikátním modelu capped-profit společnosti, což jí umožňuje přijímat kapitálové investice a přitom udržet původní poslání sdílet přínosy AI.

Strategické partnerství s Microsoftem poskytlo OpenAI nejen finanční zázemí, ale hlavně přístup k prakticky neomezenému cloudovému výkonu Azure. Microsoft je exkluzivním poskytovatelem cloudové infrastruktury pro OpenAI – provozuje pro ni specializované AI superpočítače a OpenAI trénuje všechny své modely na Azure. Na oplátku

Microsoft integruje technologie OpenAI do svých produktů (od vyhledávače Bing po Copilot) a nabízí je zákazníkům skrze Azure OpenAI Service. Toto spojení výrazně pomohlo rozšíření modelů GPT k uživatelům i firmám.

Microsoft

Společnost Microsoft prošla v posledních letech proměnou ze zdánlivě tradičního softwarového obra v jednoho z nejagilnějších inovátorů AI éry. Pod vedením CEO Satyi Nadelly Microsoft prohlásil AI za novou platformu s podobným dopadem, jako měl kdysi osobní počítač či internet. Klíčovým krokem bylo již zmiňované spojenectví s OpenAI – Microsoft v roce 2019 investoval miliardu do počátečního vývoje GPT-3, následně v letech 2021 a 2023 navýšil investice v souhrnu na miliardové částky, čímž získal exkluzivní licenci na nasazení modelů OpenAI ve svých produktech.

Výsledkem je, že Microsoft nyní protkává AI napříč celým svým ekosystémem. Nejviditelněji se to projevilo uvedením asistenčních funkcí Copilot –od GitHub Copilot (kde AI pomáhá programátorům psát kód) po Microsoft 365 Copilot integrující GPT-5 do aplikací Word, Excel, Outlook apod., aby pomáhal sestavovat dokumenty, e-maily či analyzovat data v přirozeném jazyce. Ve vyhledávači Bing Microsoft nasadil chatovací AI na bázi GPT5 jako konkurenční odpověď Google. Azure cloud zase nabízí Azure OpenAI Service, kde mohou firmy bezpečně používat modely GPT, DALL·E atd. pro vlastní aplikace.

Microsoft se tak profiluje jako platforma pro podnikovou AI – díky dominanci v segmentu podnikových technologií (Windows, Office, Azure) dokáže dostat AI nástroje k milionům profesionálů. Již v roce 2024 firma uváděla, že její AI funkce v Office (Copilot) výrazně zvyšují produktivitu zaměstnanců. Z obchodního hlediska Microsoft uvádí nárůst tržeb z AI služeb v řádu desítek procent ročně; investuje také obrovské sumy do rozšíření datacentrové kapacity (až 80 miliard do AI infrastruktury pro roky 2023–2025).

Důležitou součástí AI strategie Microsoftu je otevřenost k ekosystému. Kromě OpenAI navázal spolupráci s Metou (značky uvedly společně open-source model Llama 2 na Azure), investoval do menších AI startupů a podporuje open-source knihovny (Microsoft je mj. spolutvůrcem frameworku PyTorch využívaného v AI výzkumu). Samozřejmě probíhá také konkurenční boj – zejména s Googlem o budoucnost vyhledávání a cloudových AI platforem, ale i s Amazonem v oblasti cloudu či s dalšími hráči v dílčích oblastech. Microsoft nicméně těží z výhody prvního tahu díky včasné sázce na OpenAI a v roce 2025 je vnímán jako lídr v enterprise AI: nabízí kompletní stack od infrastruktury (Azure, AI čipy jako FPGA Catapult či partnerství s NVIDIA) přes modely až po koncové aplikace pro uživatele.

Google (Alphabet)

Google patří mezi průkopníky umělé inteligence –už od roku 2016 se deklaroval „AI-first“ společností a mnohé zásadní technické inovace v AI vzešly právě z jeho laboratoří. Vzpomeňme na přelomové algoritmy jako Word2Vec (2013), architekturu Transformer (2017) nebo vítězství systému AlphaGo nad mistrem světa v Go (2016). Tyto a další milníky má na kontě dvojice špičkových výzkumných týmů: Google Brain a DeepMind (britský startup koupený Googlem v roce 2014). V dubnu 2023 firma oznámila jejich sloučení do jednotné divize Google DeepMind, aby zrychlila vývoj tzv. obecné AI (AGI) a lépe zúročila své zdroje. Tým Google DeepMind tak zastřešuje ohromné know-how – od teoretických průlomů (Transformers, rekurentní RL atd.) až po aplikace typu AlphaFold (řešení struktury proteinů) a řadu open-source nástrojů jako framework TensorFlow či JAX.

Navzdory silné výzkumné pozici Google zpočátku zaskočil nástup OpenAI s ChatemGPT, který ohrozil dominanci Googlu ve vyhledávání. Google reagoval a v únoru 2023 představil vlastního chatbota Google Bard založeného na modelu LaMDA, následně integroval generativní AI do vyhledávače (projekt Search Generative Experience nabízí souhrnné AI odpovědi na dotazy uživatelů). Ve svém cloudu Google Cloud Platform spustil službu Vertex AI, jež nabízí přístup k velkým modelům (včetně PaLM 2, Imagen a dalších) pro podnikové zákazníky podobně jako Azure OpenAI. V kancelářském balíku Google Workspace se objevily funkce jako Help Me Write (doplnění textu AI) v Gmailu či Dokumentech.

Zásadní novinkou bude rodina pokročilých multimodálních modelů Gemini, kterou Google DeepMind vyvíjí jako odpověď na GPT – jde o LLM nové generace kombinující text, obraz a další modality, schopné například plánovat složité úkoly.

Výhodou Googlu je obří datový ekosystém: vyhledávání, YouTube, Android, Mapy – všechny tyto produkty generují data a zároveň mohou integrovat AI tak, aby sloužila více než miliardě uživatelů. Například už nyní Google využívá generativní AI k sumarizaci videí na YouTube, v Mapách umí AI odpovídat na dotazy v přirozeném jazyce, v Překladači Google zase AI rozšiřuje možnosti kontextového překladu.

Celkově Google v roce 2025 zůstává výzkumným tahounem AI oblasti a díky své uživatelské základně (1,5 miliardy uživatelů měsíčně využívá AI v Google vyhledávání) má obrovský vliv na praktické rozšíření AI. Jeho výzvou je držet krok či předstihnout agilnější konkurenty v implementaci generativní AI do reálných produktů.

Meta (Facebook)

Společnost Meta Platforms (dříve Facebook) vstoupila do roku 2023 s jednoznačnou AI strategií: vsadila na open-source a široké zpřístupnění svých modelů vývojářské komunitě. Zatímco OpenAI a Google volí spíše uzavřenější přístup (modely dostupné jen přes API), Meta v červenci 2023 uvolnila svůj velký jazykový model Llama 2 k volnému použití – a to i pro komerční účely. Tento krok byl průlomový, neboť Llama 2 (70 miliard parametrů) patří mezi nejvýkonnější LLM a Meta jej poskytla zdarma spolu s váhami modelu (váhy jsou parametry, podle kterých model určuje, jak velký význam (neboli „důvěru“) má přikládat jednotlivým vstupům při výpočtu výsledku). Cílem je podpořit inovace zdola: výzkumníci, startupy i jednotlivci mohou na Llamě stavět aplikace, zkoumat ji, vylepšovat – podobně jako otevřený software.

Otevřená strategie si získala podporu části AI komunity a vedla k explozi projektů navazujících na Llamu (vylepšené verze, jemně doladěné modely pro konkrétní úlohy atd.). Meta na to navázala partnerstvím s Microsoftem, jehož Azure Cloud nabízí Llamu 2 jako jeden z modelů v katalogu AI služeb. Tím Meta získává distribuční kanál k firemním zákazníkům, zatímco Microsoft má alternativu k uzavřeným modelům OpenAI.

Vedle LLM se divize Meta AI věnuje široké paletě výzkumu: od počítačového vidění (vydala např. model Segment Anything pro univerzální segmentaci obrazu) přes generování multimédií (např. text-to-video model Make-A-Video) až po inovace v efektivitě modelů (komprese, optimalizace pro mobil apod.). Meta masivně aplikuje AI ve svých sociálních platformách – algoritmy poháněné AI doporučují obsah na Facebooku a Instagramu, rozpoznávají nevhodné příspěvky, automaticky překládají cizojazyčné příspěvky a podobně. WhatsApp a Messenger využívají AI pro filtrování spamu a brzy možná nabídnou i AI asistenty v chatu.

Specifickou oblastí je VR/AR a tzv. metaverzum, kam Meta směruje své dlouhodobé vize (divize Reality Labs). I zde AI hraje roli – od virtuálních avatarů ovládaných AI po inteligentní rozhraní v brýlích pro rozšířenou realitu. Mark Zuckerberg, CEO Mety, se nechal slyšet, že otevřeným přístupem chce zabránit monopolizaci AI několika firmami a umožnit širší komunitě přístup k technologiím, které budou formovat příští platformu (metaverse). Meta tak vlastně vyzývá uzavřené modely OpenAI a Googlu na souboj. Vzniká tím zajímavý spor: Google varuje před riziky otevřeného přístupu, zatímco Meta říká, že právě komunita dokáže modely lépe chránit a rychleji rozvíjet. Vliv Mety na AI dnes stojí na dvou pilířích:

• Rozsáhlá uživatelská základna – přes tři miliardy lidí měsíčně používá produkty Mety, takže jakákoli AI funkce (třeba generování textu v Messengeru) má bezprecedentní.

• Open-source ekosystém – rozhodnutí Mety sdílet své modely inspiruje další firmy a posouvá laťku transparentnosti v oboru. Meta se tak stala šampionem demokratizace AI, což jí buduje reputaci mezi vývojáři a vědci, a zároveň to může nepřímo urychlit vývoj AI i uvnitř firmy díky zpětné vazbě z komunity.

Amazon – AI jako služba napříč cloudem

Amazon je největší světový poskytovatel cloudových služeb (AWS). Z pohledu Amazonu je AI logickým rozšířením cloudu – zákazníci nyní kromě úložiště a výpočetního výkonu poptávají také hotové modely a AI služby. Proto Amazon v roce 2023 spustil platformu Amazon Bedrock, která umožňuje firmám snadno využívat přední generativní modely (od různých dodavatelů) přímo v rámci AWS. Bedrock nabízí přístup k modelům jako AI21 Jurassic, Stable Diffusion a nově i Claude od Anthropic nebo Llama 2  od Mety. Klienti mohou tyto modely integrovat do svých aplikací, přičemž AWS zajišťuje bezpečné prostředí a škálování.

Amazon ovšem nezůstává jen u hostování modelů třetích stran – vyvíjí i vlastní foundation modely. V interních materiálech se hovoří o modelu s kódovým označením Amazon Nova, určeném pro porozumění textu a konverzace. Dále Amazon uvedl AI asistenta pro programování CodeWhisperer (konkurence pro GitHub Copilot) a kontinuálně vylepšuje hlasovou asistentku Alexa pomocí generativní AI (nová verze Alexa dokáže vést mnohem přirozenější dialog a sama iniciovat akce na základě uživatelských záměrů). CEO Andy Jassy v polovině 2025 prohlásil, že generativní AI je příležitost, která se naskytne „jednou za život“, a promění každou zákaznickou zkušenost. Amazon tak nasazuje AI doslova všude – od personalizovaných doporučení v e-shopu přes predikce poptávky ve skladech a optimalizaci logistiky až po marketingové nástroje pro inzerenty.

Klíčovou konkurenční výhodou Amazonu je jeho cloudová infrastruktura. AWS je páteří mnoha startupů a podniků v AI oblasti – pokud nějaký začínající projekt trénuje nový model, pravděpodobně si pronajímá výpočetní kapacitu právě na AWS. Amazon proto investuje i do AI hardwaru: vyvinul vlastní čipy Trainium a Inferentia pro akceleraci trénování a nasazení modelů (slibují lepší poměr cena/výkon než univerzální GPU). Tyto čipy využívá například firma Anthropic, která si zvolila AWS jako primární cloud pro vývoj svých modelů. Tato spolupráce je součástí větší dohody – Amazon v září 2023 oznámil investici až čtyři miliardy do Anthropicu, za což získal menšinový podíl a exkluzivní partnerství na poli cloudového AI. Jde o strategický tah namířený proti Microsoftu (spjatému s OpenAI) a Googlu (investoval do Anthropic dříve). Nyní Claude od Anthropic běží optimálně na AWS a klienti Amazonu k němu mají preferenční přístup skrze Bedrock.

Celkově Amazon buduje image „one-stop-shop“ řešení pro AI: Má hardware, cloud, své i cizí modely, a dokonce vlastní data (např. z retailu) k případnému vylepšování modelů. Jeho cílem je, aby firmy nemusely chodit jinam – vše od nápadu až po nasazení AI aplikace zvládnou v rámci AWS. Souběžně se Amazon připravuje na éru AI agentů –nezávislých asistentů, kteří budou pro uživatele vykonávat úkoly. Jassy uvádí, že budou v každé firmě „miliardy agentů“ a Amazon chce pomoci je vytvořit i hostovat. Tím si firma hodlá udržet vliv v každodenním životě zákazníků i v infrastrukturním zázemí světové AI.

Anthropic

Anthropic je mladá AI laboratoř (založena koncem roku 2020), která si však už vydobyla pověst jednoho z nejpokročilejších týmů v oblasti velkých jazykových modelů. Zajímavostí je, že zakladatelé Anthropic (sourozenci Dario a Daniela Amodei) původně vedli výzkum v OpenAI, ale odešli kvůli neshodám v přístupu a založili vlastní firmu s akcentem na AI bezpečnost. Jejich cílem je vyvinout vysoce schopné AI systémy, avšak s důrazem na to, aby byly spolehlivé, interpretovatelné a řiditelné člověkem. Anthropic otevřeně komunikuje své výzkumy ohledně tzv. constitutional AI – přístupu, kdy je chování modelu formováno souborem etických zásad („ústava“ AI), aby se minimalizovaly škodlivé výstupy.

Hlavním produktem Anthropic je AI asistent Claude, konkurenční chatbot ChatuGPT. Claude vyniká v bezpečné konverzaci – má menší tendenci generovat nevhodné či zaujaté odpovědi a lépe se vyhýbá nebezpečným zadáním (např. návodům na trestnou činnost). Technicky je srovnatelný s GPT-4, a některými parametry jej dokonce předčí – např. kontextové okno (množství textu, které model zvládne udržet „v paměti“) má Claude 2 až 100 000 tokenů, což umožňuje analyzovat velmi dlouhé dokumenty na jeden dotaz.

Anthropic se profiluje primárně na enterprise trh –nabízí Claude prostřednictvím partnerů (Google Cloud, Slack, a nově hlavně AWS) podnikům k integraci do jejich interních aplikací. V roce 2023 zaznamenal Claude slušný komerční úspěch, s desítkami klientů v podobě významných firem, což vedlo k odhadovanému ročnímu opakovanému příjmu kolem 100 milionů dolarů. Díky investici Amazonu má Anthropic prostředky výrazně rozšířit svůj výzkum. Plánuje vývoj next-gen modelu zvaného zatím Claude-Next, který by vyžadoval řádově více výpočetního výkonu než GPT-4 a potenciálně dosahoval schopností blízkých lidskému intelektu v mnoha oblastech.

Anthropic je přímým konkurentem OpenAI (obě firmy chtějí vést ve vývoji obecných AI asistentů). Zároveň ale spolupracují nepřímo prostřednictvím velkých korporací – Google na začátku 2023 investoval 300 milionů dolarů do Anthropic za 10% podíl, a získal tak částečný přístup k jeho technologiím; v říjnu 2023 vstoupil Amazon se čtyřmi miliardami a stal se dalším velkým partnerem. Tím pádem jak Google, tak Amazon využívají (a nabízejí svým zákazníkům) technologii Anthropic, zatímco Microsoft má OpenAI. Je to tedy součást strategické hry cloudových gigantů – nepřipustit, aby jediný AI model dominoval trhu, a raději podpořit více alternativ.

Anthropic se od OpenAI odlišuje i kulturou – stále se prezentuje více jako výzkumná organizace s posláním („AI systems you can rely on“ – systémy, na které se lze spolehnout). Publikuje odborné práce o interpretovatelnosti neuronových sítí, o nových metodách alignmentu apod. Také aktivně radí vládním institucím v oblasti AI regulace. V tomto smyslu pomáhá nastavovat bezpečnostní standardy pro celý průmysl (např. jak by modely mohly samy detekovat a odmítat škodlivé příkazy uživatelů.

Do budoucna bude zajímavé sledovat, zda se značce Anthropic podaří udržet krok v „závodu velikosti“ modelů a zda její důraz na bezpečnost skutečně povede k důvěryhodnějším AI. Už nyní ale platí, že Anthropic patří mezi nejrespektovanější AI týmy a její model Claude je jednou z top technologií svého druhu v roce 2025.

IBM

Když se řekne historicky první velký boom AI v byznys sféře, mnozí si vzpomenou na IBM a jeho systém Watson, který roku 2011 vyhrál soutěž Jeopardy! a odstartoval éru optimismu ohledně nasazení AI v podnicích. Realita pak byla střízlivější –Watson v některých projektech (např. zdravotnictví) nenaplnil přehnaná očekávání. Nicméně IBM na AI nezanevřelo, naopak v posledních letech překopalo strategii a s nástupem generativní AI se snaží navázat jako lídr v enterprise AI řešeních.

V roce 2023 IBM představilo platformu watsonx, která má umožnit firemním zákazníkům plně využít potenciál foundation modelů a strojového učení s důrazem na důvěryhodnost a kontrolu. Watsonx není jeden model, ale celá sada: watsonx.ai (studio pro vývoj a trénování AI modelů, přičemž IBM nabízí vlastní předtrénované modely i integraci open-source modelů), watsonx.data (podkladové datové úložiště a nástroje pro práci s daty pro AI) a watsonx.governance (nástroje pro správu AI, sledování zaujatosti modelů, vysvětlitelnost a splnění regulačních požadavků). Tím IBM cílí na firmy, které chtějí trénovat nebo přizpůsobovat velké modely na svých vlastních datech, aniž by musely své citlivé informace odesílat do cizích cloudů.

IBM tak staví svůj vliv na AI v synergii se svou silnou pozicí v korporátním IT – mnoho velkých společností stále důvěřuje IBM v oblastech jako mainframe, databáze, poradenské služby atd. Nyní jim IBM nabízí, že je provede transformací pomocí AI: ať už nasazením chatbotů pro zákaznický servis, automatizací procesů pomocí NLP, generováním kódu, či analýzou dat. K tomu má IBM Consulting tým expertů specializovaných na AI integraci. Důraz klade IBM na hybridní cloud – watsonx lze provozovat jak v cloudu IBM, tak on-premise u klienta, což je atraktivní pro sektor financí, státní správy apod., kde jsou požadavky na soukromí dat.

Z technického pohledu IBM sice nemá tak medializované modely jako GPT-5, nicméně vyvíjí vlastní LLM školené na podnikovém obsahu (tzv. Granite Series) a specializované modely pro kód, pro AIOps (IT provoz) atd. Také uzavřelo partnerství s Hugging Face – populární platformou pro open-source modely –, aby bylo ve watsonx dostupné to nejlepší z open-source světa AI. IBM Research i nadále patří k předním výzkumným institucím, pracuje na nových algoritmech i na AI hardwaru (např. neuromorfických čipech).

Vzhledem ke své historii má IBM unikátní pohled na AI etiku a propaguje koncepty jako AI Governance (správa a řízení AI v organizaci), transparentnost a eliminace (nebo aspoň zmírnění) biasů. Tyto aspekty jsou zabudované do jeho produktů, což může být pro regulované podniky rozhodující faktor.

Stručně řečeno, IBM se v roce 2025 profiluje jako konzervativnější, ale důvěryhodný hráč, který pomáhá mainstreamovým firmám adoptovat AI bezpečně a efektivně. Jeho vliv plyne spíše z hlubokých vztahů s enterprise sektorem než z veřejně populárních AI produktů. Přesto se řadí mezi top AI společnosti, neboť mnohá „tišší“ nasazení AI na pozadí bankovních, pojišťovacích či výrobních systémů mají právě „modrou krev“ IBM.

Apple – AI s důrazem na soukromí a uživatelskou zkušenost

Ačkoli Apple nebývá v AI zmiňován tak často jako některé jiné firmy, jeho vliv na šíření AI technologií mezi běžné uživatele je obrovský. S více než 1,5 miliardou aktivních zařízení po celém světě představuje Apple patrně nejrozsáhlejší platformu, díky níž se AI dostává k lidem. Filozofií Applu je přitom integrace AI takovým způsobem, aby respektovala soukromí uživatelů a zlepšovala jejich každodenní práci s produkty, aniž by vyžadovala technické znalosti.

Apple již řadu let využívá strojové učení přímo v zařízení („on-device AI“). Jeho čipy pro iPhone a Mac obsahují výkonnou technologii Neural Engine – koprocesor navržený na provoz neuronových sítí. Díky tomu může mnoho AI funkcí běžet přímo na iPhonu či Macu, což má dvě zásadní výhody: rychlost (není nutné posílat data na server) a soukromí (citlivé informace zůstávají v zařízení).

Typické příklady zahrnují odemykání telefonu obličejem (Face ID využívá pokročilou počítačovou vizi), fotografické funkce jako Portrétní režim a rozpoznávání scén na fotografiích nebo inteligentní klávesnice s predikcí textu.

V reakci na boom generativní AI Apple začal do svých systémů přidávat i pokročilejší AI asistenty. V roce 2024 představil novinky souhrnně pojmenované Apple Intelligence, které zahrnují například: Nástroje pro psaní (Writing Tools) v iOS/macOS, jež umějí podle zadání uživatele přeformulovat text, zkontrolovat gramatiku nebo sumarizovat dlouhý dokument v několika bodech. Tyto funkce běží zčásti lokálně na zařízení a zčásti přes tzv. Private Cloud Compute, kdy se citlivá data anonymně zpracují v cloudu s důrazem na zachování soukromí.

Zmiňme také vylepšenou Siri, která je kontextovější a více konverzační. Siri v nových verzích OS udržuje kontext napříč dotazy, lépe rozumí zamotaným formulacím a dokáže odpovídat i na složitější otázky díky přístupu ke znalostem (Apple oznámil propojení Siri s výstupy modelu ChatGPT pro obecné dotazy).

Dále chytřejší aplikace na focení – umožňuje hledat objekty na fotkách pomocí přirozeného popisu (např. „pes u řeky s míčem“), automaticky odstraňovat nežádoucí objekty z fotek (funkce Clean Up využívající generativní doplnění obrazu) či generovat vzpomínkové video montáže z vašich fotek jen na základě textového zadání.

Apple tímto ukazuje, že generativní AI integruje tiše do stávajících aplikací tak, aby zvýšil komfort uživatele. Nemá (zatím) potřebu nabízet univerzálního AI chatbota jako konkurence, místo toho vylepšuje stovky drobných interakcí – od psaní e-mailu až po organizaci fotografií. Tento přístup odpovídá dlouhodobému zaměření Applu na uživatelskou přívětivost a bezpečnost. Tim Cook označil AI za „ohromnou věc“, ale zdůraznil, že Apple ji nasadí uvážlivě a s ohledem na důvěru uživatelů.

Z hlediska ekosystému Apple také spoléhá na spolupráci – například pro některé funkce využívá rozhraní OpenAI (ChatGPT) či modely od Googlu, avšak vše balí do svého rámce, kde garantuje ochranu dat. V létě 2023 média informovala, že Apple interně vyvíjí vlastní LLM nazývaný „Ajax“ pro budoucí využití v Siri a dalších službách, aby nebyl závislý na externích API.

I když Apple je oproti ostatním firmám v této oblasti spíše pozadu, jeho vliv spočívá v masovém přijetí AI. Když Apple nasadí novou AI funkci do iPhonů, rázem ji mají stovky milionů lidí k dispozici po aktualizaci systému. Tím Apple mnohdy nastavuje standardy – např. důraz na on-device zpracování nyní následují i jiní (Google také přesouvá některé AI funkce přímo do telefonů Pixel). V oblasti soukromí Apple svým přístupem tlačí na odvětví, aby AI nebyla vykoupena sběrem osobních dat. Lze tedy říci, že Apple ovlivňuje AI vývoj především na úrovni koncového uživatele a etických principů, což je komplementární role vůči výkonnostním závodům cloudových gigantů.

Baidu

Nelze opomenout vliv velkých čínských technologických firem na segment AI, přestože z pohledu západního uživatele nejsou tolik vidět, a když už se o nich mluví, často v souvislosti jejich bezpečnosti.

Jednou z nejvýznamnějších čínských firem v oblasti AI je Baidu, často přezdívaný „čínský Google“. Baidu provozuje největší čínský vyhledávač a již dlouho investuje do AI výzkumu (mj. má pokročilé projekty v oblasti autonomního řízení, hlasových asistentů DuerOS, nebo vlastní rámec PaddlePaddle pro strojové učení). V reakci na úspěch ChatGPT se Baidu rychle vyvinulo a v březnu 2023 představilo vlastního chatbota jménem ERNIE Bot (ERNIE –Enhanced Representation through kNowledge IntEgration).

První demo ERNIE Bota bylo poněkud zklamáním (ukázky byly předtočené), ale Baidu pokračovalo v rychlém zlepšování. V říjnu 2023 firma uvedla již ERNIE 4.0, nový model, který podle šéfa Baidu Robina Li dosahuje schopností srovnatelných s GPT-4. Na konferenci Li ukazoval, jak ERNIE 4.0 umí v reálném čase napsat novelu ve stylu čínského wuxia románu nebo generovat reklamní plakáty a videoklipy z textového zadání. Model byl také integrován do všech hlavních produktů Baidu – např. do Baidu Maps přibyla možnost ptát se v přirozeném jazyce. Podobně v cloudové službě Baidu Drive či ve vyhledávání přidává Baidu generativní funkce.

Baidu má tu výhodu, že operuje na nejlidnatějším internetovém trhu – v září 2023 získalo povolení zpřístupnit ERNIE Bota veřejnosti a během krátké doby nashromáždil 45 milionů uživatelů. Čínská vláda sice reguluje obsah generovaný AI (musí být v souladu s cenzurními pravidly), ale zároveň strategicky podporuje vývoj domácích AI modelů. Podle statistik bylo ke konci 2023 v Číně vyvinuto přes 130 velkých jazykových modelů, což představuje asi 40 % světového celku (USA mají ~50 %). Baidu je v čele této snahy, následované firmami jako Alibaba (model Tongyi Qianwen) či Tencent a Huawei.

Hlavní motivací je technologická suverenita –Čína nechce být závislá na amerických AI, zejména kvůli geopolitickému napětí a sankcím (např. omezení exportu špičkových GPU do Číny). Proto Baidu a další investují i do vývoje vlastních AI čipů (Baidu má například čipy Kunlun AI pro datacentra). Baidu rovněž buduje rozsáhlé AI cloudové služby pro čínské podniky a vládu, analogické AWS či Azure, ale v čínském prostředí.

Baidu tedy představuje regionálního lídra AI s globálními ambicemi. Udrží-li tempo, můžeme v horizontu několika let očekávat, že čínské generativní AI služby se kvalitou vyrovnají těm americkým, pouze budou operovat v jiném kulturně-regulatorním kontextu. Pro rok 2025 platí, že Baidu v Číně dominuje a je jednou z mála firem na světě schopných konkurovat technologicky Silicon Valley v oblasti pokročilých AI modelů.

Vzájemné vztahy a dynamika ekosystému

Jak je jasně vidět, žádná z předních AI společností nepůsobí ve vakuu – naopak, jejich úspěch často stojí na spolupráci i soupeření s ostatními. V AI ekosystému vznikla spleť strategických vazeb. Navzdory rivalitě se velcí hráči také spojují pro obecné cíle – např. Amazon, Anthropic, Google, Inflection a OpenAI oznámily založení Frontier Model Forum pro společnou koordinaci bezpečnostních standardů pro nejpokročilejší AI modely. Také sdílejí best practices k odpovědné AI a jednají s vládami.

V horizontu několika následujících let lze předpokládat, že tyto společnosti budou nadále udávat tempo AI revoluce. Jejich vzájemné vztahy, rivalita a partnerství budou spolurozhodovat o tom, jak rychle a v jaké podobě se schopnosti AI dále dostanou mezi lidi.

Zdroje: aimagazine.com, datacenterknowledge.com, reuters.com, blogs.microsoft.com, openai.com, blog.googleblog.google, about.fb.com, aboutamazon.com, newsroom.ibm.com