JAK VYBRAT MARKETINGOVOU AGENTURU

MICHALA BENEŠOVSKÁ

Hledáte marketingovou agenturu pro IT firmu? Pak si nevybíráte dodavatele kampaní, ale partnera. Někoho, kdo dokáže přeložit sílu vašeho produktu do srozumitelných obchodních argumentů a kdo udrží vaši komunikaci konzistentní napříč všemi kanály.

V B2B nerozhoduje jeden člověk, ale celý tým – klidně i deset lidí z různých oddělení – a nákupní cyklus se táhne měsíce, protože se obvykle nakupuje až ve chvíli, kdy firma řeší velkou změnu, jako je digitalizace nebo expanze na zahraniční trh. Impulzivní rozhodnutí tu nefungují. Vše se točí kolem důvěry, důkazů a kvalitního obsahu. Proto je tak důležité, aby vaše výběrové řízení dokázalo oddělit zrno od plev – agentury s hezkými slidy od těch, které skutečně rozumí technologiím, datům a obchodu.

Osvědčený postup je přitom docela jednoduchý: dejte všem jasné zadání, nechte jim na strategickou přípravu alespoň čtyři týdny a do finále pozvěte maximálně pět nejlepších. A hlavně, aby u prezentací seděli ti, kteří mají finální slovo.

V čem je výběr marketingové agentury pro B2B a IT firmy jiný?

Prodávat složitá IT řešení je úplně jiná disciplína než lákat lidi na nové boty. A právě na tomhle často pohoří firmy i agentury – nepochopí, že nestačí jen zaujmout, ale musíte hlavně prokázat reálnou hodnotu. V IT prodáváte ušetřený čas, protože zrychlujete procesy, klid, protože chráníte data nebo pomáháte splnit otravné regulace a udržet systémy v chodu. Dobrý marketing proto musí umět říct tři věci: co zákazníka pálí, kolik ho to stojí a proč zrovna vy jste ti, kdo mu s tím dokáže pomoct.

Jak bylo řečeno, v B2B nerozhoduje jeden člověk. O nákupu se baví parta lidí z různých oddělení – od ajťáků přes bezpečnost až po finančního ředitele. Podle Gartneru má taková „nákupní skupina“ klidně pět až jedenáct hlav a všichni řeší nákup uprostřed chaosu a neustálých změn, které je zahlcují. Pro agenturu to znamená jediné: zapomeňte na to, že vymyslíte jeden geniální slogan a máte hotovo. Tady musíte trpělivě dodávat správné argumenty každému, kdo má do rozhodování co mluvit – a pro každého to znamená něco jiného.

Další paradox dnešní doby: zákazníci si chtějí všechno zjistit sami online, bez toho, aby jim volal nějaký obchodník. Jenže když je v tom necháte samotné, hrozí, že šlápnou vedle a budou svého rozhodnutí litovat. Gartner to dokládá čísly: 75 % B2B nákupčích preferuje nákup bez obchodníka, ale čistě digitální nákupy vedou 1,65krát častěji ke zklamání a pocitu špatné investice. Marketing tak musí obchodníkům perfektně připravit půdu. Bez kvalitních článků, srovnání, případovek a dat budou obchodníci jen hasit požáry, které napáchal například slabý web. A naopak – sebelepší obsah bez napojení na obchodní tým nikoho nespasí.

A to celé se odehrává na našem malém českém písečku, kde se perou globální giganti s místními firmami. Musíte tedy rozumět nejen globálním trendům, ale i lokálnímu kontextu – mít reference, budovat důvěru a znát zdejší legislativu. Agentura, která tohle podcení, skončí v lepším případě u překládání cizích materiálů a obecných frází. Neurazí, to ne. Ale nové zákazníky vám taky nepřivede.

Jak nastavit výběrové řízení, aby vedlo k dobrému výběru

Než vůbec začnete oslovovat agentury, ujasněte si, co vlastně hledáte. Všechna pravidla férového tendru začínají stejně – ptejte se sami sebe, jestli ho opravdu potřebujete. Vyhněte se „tendru pro tendr“ nebo jen sbírání nápadů zadarmo, pokud to s hledáním partnera nemyslíte vážně.

Nejdřív si udělejte pořádek u sebe. Sepište si, kdo je váš ideální zákazník, na jaké segmenty cílíte, jaké jsou typické scénáře použití vašeho produktu (use casy), jak vypadá váš obchodní model a jak dlouho trvá, než u vás klient nakoupí. Stejně tak si ujasněte, co zvládne váš tým a kdo má u vás finální slovo. Bez jasných cílů a očekávání se z výběrka stane jen soutěž krásy o to, čí prezentace se vám víc „líbí“, a to v B2B IT obvykle končí drahým omylem.

Pak si vytvořte širší a užší seznam kandidátů. Na ten širší si hoďte klidně 10–15 firem, které jste našli rychlým průzkumem, na doporučení nebo porovnáním specializací. Do ostrého kola ale nezvěte 300 firem. Pro strategickou a kreativní práci se doporučuje pozvat maximálně pět agentur. Pokud si potřebujete jen zmapovat terén, udělejte si první kolo jako sérii krátkých seznamovacích schůzek. U strategických služeb je ideální počet čtyři až šest nabídek – víc jich pořádně vyhodnotit stejně nestihnete.

Následně připravte zadání a pošlete všem stejné podklady. Popište v něm kontext, své cíle, omezení, a hlavně rozpočet (alespoň rámcově). Nezapomeňte uvést, podle čeho budete nabídky hodnotit. Rozpočet je klíčový – bez něj vám agentury často naservírují řešení úplně mimo vaši realitu. Když jste transparentní, zvyšujete jejich motivaci a schopnost trefit se vám do noty.

Dejte agenturám dost času. Kvalitní strategie nevzniká přes víkend. Od zadání po prezentaci by si měly vyhradit minimálně čtyři týdny, protože je čeká průzkum, interní debaty a práce s nápady. Není to něco, co se dá uspěchat.

Místo toho, abyste chtěli kompletní strategii zadarmo, si je otestujte na malém úkolu. V B2B IT se skvěle osvědčily dvě cesty: buď uspořádejte krátký (dvou- až tříhodinový) workshop nad konkrétním problémem nebo si nechte zpracovat ukázku práce s obsahem. Třeba návrh osnovy pro whitepaper i s jednou či dvěma ukázkovými stranami a nápadem, jak by se materiál šířil a měřil jeho dopad. Tím si ověříte to nejdůležitější: jestli umí strukturovat složité téma, klást správné otázky.

Ve finále trvejte na tom, aby na prezentaci dorazil tým, který na vás bude skutečně pracovat. Berte to jako klíčové kritérium. Často se totiž stává, že na schůzku přijde hvězdný obchodník, ale vaši zakázku pak dostane na stůl junior. Finále by mělo zahrnovat i prověření referencí (ideálně si zavolejte s některým z jejich klientů) a jasnou představu o tom, jak bude vypadat prvních 90 dní spolupráce – od onboardingu přes audit až po rychlé výsledky a reporting.

A poslední, ale zásadní detail: smlouva. Neřešte ji až na konci, když už máte vítěze. Je to klasická chyba, která všechno zbytečně protáhne. Návrh smlouvy pošlete všem rovnou se zadáním. Smluvní podmínky jsou pro agentury stejně důležité jako samotný úkol.

Kritéria hodnocení agentury, která rozhodují v B2B IT

Při výběru agentury pro B2B IT je dobré se zaměřit na dvě klíčové věci: jestli do hloubky rozumějí vašemu byznysu i technologiím a zda umějí vše procesně a datově dotáhnout. Kreativita je sice důležitá, ale bez těchto dvou pilířů je to často jen drahá dekorace.

Hledejte agenturu, která umí nejen vysvětlit přínosy vašeho řešení, ale hlavně dokáže zákazníka ujistit, že jeho volba je správná a bezpečná. Nákupní proces v B2B je podle expertů (třeba Gartneru) složitý a plný nejistoty, a právě takové potvrzení důvěry často rozhoduje. V praxi to znamená jediné: agentura musí umět vytáhnout ty správné argumenty z vašich lidí – ať už jde o produkt, konzultanty, nebo architekty – a přetavit je do materiálů, které obchodníci skutečně použijí a budou jim věřit.

Požádejte o ukázky obsahu, který není jen prvoplánový marketing, ale srozumitelně vysvětluje složité téma. V IT světě totiž vyhrávají ti, kdo umí odborný text napsat a vyladit tak, aby ho se zájmem přečetl jak IT ředitel, tak i specialista v jeho týmu.

Co si pohlídat

V IT je kvalitní obsah ten nejlepší důkaz, že víte, o čem mluvíte. Proto se při výběru agentury nedívejte jen na hotové texty, ale ptejte se hlavně na to, jak vznikají. Jak sbírají podklady od vašich expertů? Kdo a jak ověřuje fakta, dělá korektury, řeší schvalování nebo pozdější využití obsahu?

Dobrý partner vám nabídne formáty, které v IT dlouhodobě fungují: odborné články, whitepapery, e-booky, případové studie. Ideální je, když má agentura redakční zázemí. To znamená, že umí psát pro technicky zaměřené publikum, má vyladěný proces tvorby a zároveň ví, jak obsah dostat k těm správným lidem – do oborových médií, newsletterů nebo profesních komunit. A co je klíčové, umí kontakt postupně „zahřívat“ hodnotným obsahem, místo aby na něj tlačila.

Dejte si pozor na častý český nešvar: agentura sice mluví o „contentu“, ale ve skutečnosti jen přepisuje tiskové zprávy a chrlí obecné blogové příspěvky. V B2B IT si takovým obsahem spíš uškodíte, protože lidi z oboru hned poznají, že jim text nic nového neříká, a vy tak ztrácíte důvěru.

Dnes jsou navíc všichni zahlcení obsahem. Podle průzkumu Demand Gen Report si přes polovinu B2B nákupčích stěžuje na obrovské množství často nekvalitních materiálů. V praxi to znamená, že dobrá agentura by vám měla umět říct: „Pojďme toho dělat méně, ale lépe.“ Musí vám ukázat, že dokáže vytvořit obsah, který lidé nejenom čtou, ale reálně jim pomáhá přesvědčit kolegy a vedení.

Jak získávat poptávky, které mají smysl

Cílem generování poptávek v B2B IT není nasbírat co nejvíc kontaktů. Jde o to, aby obchodníci dostali kontakty na lidi, kteří k vám skutečně patří a mají reálný důvod se s vámi bavit.

Agentura proto musí umět vytvořit něco cenného – třeba analýzu, e-book nebo šikovný nástroj – aby za to lidé byli ochotní nechat kontakt. Zároveň musí nastavit filtry, které oddělí zrno od plev: správné otázky ve formuláři, scoring nebo rozdělení kontaktů podle role, velikosti firmy a fáze nákupního procesu.

Cílení na klíčové zákazníky (AccountBased Marketing)

Marketing cílený na klíčové účty (ABM) se vyplatí, když máte jasně danou skupinu firem, o které opravdu stojíte, a prodejní cyklus je dlouhý a složitý.

Dejte si hlavně pozor, aby si agentura nepletla ABM s běžným cílením reklam na LinkedInu. To je častý omyl. Skutečné ABM stojí na úzké spolupráci marketingu a obchodu. Společně vybírají klíčové firmy, mapují, kdo v nich o čem rozhoduje, a připravují argumenty a obsah na míru různým lidem ve firmě. Pak se neměří prokliky jednotlivců, ale zájem a aktivita celé firmy dohromady.

SEO pro B2B a práce se záměrem vyhledávání

V B2B marketingu pro IT firmy nejde jen o to, abyste měli vysokou návštěvnost. Potřebujete, aby vás našli ti správní lidé – ti, kteří řeší přesně ten problém, se kterým jim umíte pomoct. A ideálně ještě předtím, než vůbec vypíšou výběrové řízení.

Když tedy hledáte pomoc se SEO, pohlídejte si tři klíčové věci. Zaprvé, technický stav webu – jak rychle se načítá, jestli ho vyhledávače správně čtou a zda má logickou strukturu. Zadruhé, obsah, který jde do hloubky a řeší skutečné problémy vašich zákazníků (třeba zero trust, zálohování nebo governance dat). A zatřetí, schopnost všechno propojit s reálným obchodem a CRM. Dobrý partner vám navrhne, jak obsah poskládat kolem klíčových témat, a přirozeně do něj zapojí důkazy o vaší odbornosti: případové studie, checklisty, srovnání nebo záznamy webinářů.

Lidé si často pletou klasické PR a budování odborné autority. Obojí je důležité, ale v B2B světě fungují jinak než u spotřebního zboží. PR vám pomůže dostat se do médií, což posílí vaši reputaci a důvěryhodnost. Samo o sobě ale málokdy vytvoří argumenty pro nákup. Oproti tomu odborná autorita stojí na datech, výzkumu a konkrétních doporučeních. Podle velkého průzkumu od Edelmanu a LinkedInu funguje nejlépe, když zákazníkům pomáháte lépe pochopit jejich vlastní problémy a dáváte jim jasný návod, co s nimi dělat.

Při výběru agentury se proto ptejte hlavně na tohle: umíte s naší expertízou pracovat tak, aby z toho nebyla jen další tisková zpráva, ale materiál, který náš obchodní tým okamžitě využije?

Akce

Pro spoustu českých firem v IT jsou webináře a odborné akce jedním z nejlepších způsobů, jak si rychle ověřit, jestli je o dané téma zájem a kdo ho o něj jeví. Nesledujte jen počet registrací. Dívejte se spíš na to, jak agentura dokáže vybrat téma, které rezonuje (ať už je to konkrétní případ užití, nová legislativa, nebo bezpečnostní hrozba), přivést zajímavé řečníky a celou akci dobře připravit. A co je nejdůležitější: co se stane po akci? Umí agentura obsah použít jinde a hlavně – má plán, jak efektivně navázat na účastníky podle toho, kdo jsou a co je zajímá?

Pokud hledáte full-servisovou agenturu, vyplatí se sledovat právě tuto schopnost propojit akci s další komunikací. Důležitá není jen organizace webináře nebo konference, ale také to, jak se s jejím obsahem pracuje dál – zda se z něj stanou články, krátká videa nebo materiály pro obchodní tým. Stejně podstatné je i systematické navazování na účastníky podle jejich role, oboru nebo témat, která je zajímají. Právě v této fázi se totiž často rozhoduje o tom, zda akce přinese jen krátkodobou pozornost, nebo reálné obchodní příležitosti.

Jak se platí za marketing a proč je cena až na druhém místě?

V Česku se nejčastěji potkáte se třemi modely: měsíčním paušálem (retainer), hodinovou sazbou nebo cenou odvozenou od hodnoty, kterou vám spolupráce přinese (value based). Neexistuje jeden správný model, ale existuje jeden zaručeně špatný přístup: chtít strategii a obsah jako spotřební zboží a dívat se jen na cenovku.

Asociace komunikačních agentur (AKA) sice zveřejňuje orientační ceníky, ale zároveň jasně říká, že hodinové sazby se hodí pro běžnou rutinní práci, ne pro strategii a kreativu. Na tu doporučuje právě „value based“ přístup. A to je skvělé vodítko pro praxi: hodiny si nechte na produkci a operativu, ale strategii a klíčové nápady oceňte podle jejich přínosu a rozsahu, ne podle „odsezeného času“.

Smlouvy, SLA a data: Nuda, která vás zachrání

V B2B a IT je podepsání smlouvy stejně důležitý milník jako schválení kreativního konceptu. Je to jednoduché: pouštíte si agenturu k citlivým datům (exporty z CRM, kontakty, roadmapy, interní prezentace) a svěřujete jí svou pověst.

Pokud pro vás agentura jakkoliv pracuje s osobními údaji – třeba spravuje e-mailing, marketingovou automatizaci nebo databáze – musí to řešit zpracovatelská smlouva podle GDPR. Úřad pro ochranu osobních údajů v tom má jasno a dává spoustu příkladů, kdy už je smlouva nutností.

Dobrou inspirací, jak na smlouvy, jsou i doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). I když míří hlavně na velké firmy a státní správu, jejich principy se dají skvěle použít kdekoliv. Doporučují například jasně ošetřit důvěrnost informací (NDA je základ), dostupnost (v jakém čase agentura zareaguje, jak rychle opraví chybu) i to, jak se bude s daty zacházet (šifrování, přístupy). Právě na to poslední se ve smlouvách často zapomíná. NÚKIB také řeší, jak je to s kontrolou dodavatele nebo s jeho subdodavateli – i ti by měli dodržovat stejná pravidla jako vaše agentura.

V praxi si pohlídejte hlavně to, kdo a jak bude mít přístup do vašeho CRM, kdo jsou subdodavatelé (třeba grafik nebo PPC specialista), kde se ukládají data, jak proběhne jejich předání po konci spolupráce a komu patří výstupy (texty, grafika, zdrojové soubory i účty v nástrojích).

Jak měřit úspěch v B2B IT, když se neprodává na jedno kliknutí

V B2B IT marketingu nelze jednoduše převzít metriky z e-commerce. Prodejní cyklus bývá dlouhý, do rozhodování vstupuje více lidí a marketing často stojí na začátku obchodního procesu. Největší chybou proto bývá sledovat pouze okamžité konverze – ty se v B2B objevují až po měsících. Druhým extrémem je spokojit se s „hezkými čísly“, jako jsou zobrazení nebo lajky, která ale s obchodem často nesouvisejí.

Jak upozorňuje Asociace komunikačních agentur (AKA), metriky musejí odpovídat cíli. Pokud chcete získat nové zákazníky, počet zobrazení vám jejich příchod neukáže. Důležité je sledovat ukazatele, které mají vztah k obchodním příležitostem.

KPI pro poptávku a obchod

Základní otázka zní: kolik relevantních příležitostí marketing skutečně přináší obchodu?

Důležitým ukazatelem je proto počet a kvalita marketingových leadů (MQL). Nejde jen o jejich množství, ale o to, kolik z nich odpovídá vašemu ideálnímu zákazníkovi – například podle velikosti firmy, oboru nebo role. Marketing a obchod by se měly shodnout na tom, co přesně „kvalifikovaný lead“ znamená. Pokud počet MQL rychle roste, ale obchod s nimi nedokáže pracovat, je to často signál, že marketing oslovuje špatné publikum.

Podobně užitečné jsou konverzní poměry mezi jednotlivými fázemi. Kolik kontaktů se změní v MQL, kolik z nich obchod označí jako SQL a kolik se promění v reálnou obchodní příležitost? Tato čísla fungují jako diagnostika marketingu. Pokud lidé odpadávají mezi MQL a SQL, obsah pravděpodobně přitahuje spíše zvědavce než potenciální zákazníky. Pokud se z SQL nestávají příležitosti, často chybí materiály, které pomohou nákup obhájit uvnitř firmy –například případové studie, bezpečnostní dokumentace nebo přehled nákladů.

Dalším důležitým pohledem je hodnota pipeline ovlivněná marketingem. V CRM lze obvykle sledovat, jaká část obchodních příležitostí vznikla díky marketingovým aktivitám nebo s nimi alespoň přišla do kontaktu na začátku procesu. V B2B právě tento ukazatel často ukazuje skutečný přínos marketingu lépe než samotný počet leadů.

Smysl má také sledovat náklady na získání obchodní příležitosti. V raných fázích marketingu je často užitečnější počítat cenu za příležitost než cenu za lead, protože kvalita jednotlivých kontaktů se může výrazně lišit.

A konečně je tu jeden z nejtěžších, ale velmi cenných ukazatelů: délka obchodního cyklu. Marketing ji většinou nezkrátí úplně, protože interní schvalování u zákazníka zůstává stejně složité. Může ale výrazně zkrátit fázi vysvětlování a argumentace, pokud poskytne obchodníkům kvalitní obsah a materiály.

KPI pro obsah a práci s kontakty

Obsah v B2B marketingu plní jinou roli než v B2C. Často slouží k postupnému budování důvěry a vzdělávání zákazníka. Proto je užitečné sledovat tři úrovně jeho dopadu.

Obsah v B2B marketingu plní jinou roli než v B2C. Často slouží k postupnému budování důvěry a vzdělávání zákazníka. Proto je užitečné sledovat tři úrovně jeho dopadu.

První vrstvou je spotřeba obsahu – kolik lidí článek čte, jak dlouho na stránce zůstávají nebo zda se proklikávají na další materiály. To ukazuje, zda téma rezonuje, ale samo o sobě ještě neznamená obchodní výsledek.

Druhou vrstvou jsou hlubší akce. Sem patří například stažení whitepaperu, registrace na webinář, přihlášení k newsletteru nebo žádost o případovou studii. Tyto kroky už naznačují reálný zájem o řešení.

Třetí vrstvou je dopad na obchod. Kolik kontaktů, které provedly některou z těchto akcí, se během dalších týdnů nebo měsíců posunulo dál v obchodním procesu? Právě tady se ukazuje skutečná hodnota obsahového marketingu.

Technicky lze tyto akce snadno sledovat například pomocí Google Analytics 4, kde je možné definovat důležité události jako „key events“ a analyzovat, které marketingové kanály je přivádějí.

KPI pro Account-Based Marketing

V account-based marketingu se pozornost nesoustředí na jednotlivé leady, ale na konkrétní firmy.

Prvním ukazatelem je pokrytí účtu – tedy kolik relevantních lidí v cílové firmě máte identifikovaných a kolik z nich je v kontaktu s vaším marketingem nebo obchodem.

Druhým je angažovanost účtu. Sledujte například, zda lidé z dané firmy čtou váš obsah, účastní se webinářů nebo navštěvují klíčové stránky na webu, například případové studie.

A nakonec jsou tu domluvené schůzky a další kroky, například workshop nebo konzultace. V ABM je cílem postupně budovat vztah a důvěru, ne dosáhnout rychlé konverze.

KPI pro SEO v B2B

U SEO nestačí sledovat pozice ve vyhledávači. Důležité je především to, zda se zobrazujete u dotazů, které odpovídají problémům vašich zákazníků.

Vedle viditelnosti proto sledujte také kvalitu návštěvnosti – zda lidé čtou další obsah, vracejí se na web nebo interagují s dalšími materiály.

Nejdůležitější je však dlouhodobý obchodní dopad. SEO je běh na dlouhou trať a změny se mohou projevit až po měsících. Proto je důležité sledovat, zda organická návštěvnost postupně přináší nové kontakty a obchodní příležitosti.

KPI pro PR a budování autority

V B2B marketingu není rozhodující masový zásah. Důležitější je viditelnost v relevantních odborných médiích a komunitách.

Podstatná je také kvalita zmínky. Velký rozdíl je mezi krátkou zmínkou o firmě a článkem nebo rozhovorem, kde vystupuje váš expert a popisuje konkrétní řešení.

Dalším signálem úspěšného PR mohou být nové příležitosti – například pozvání do panelové diskuze, nabídky na odborné vystoupení nebo oslovení v rámci výběrových řízení.

Jak ukazují výzkumy, které provedli značky Edelman a LinkedIn, firmy jsou v B2B prostředí vnímány jako autority především tehdy, pokud své názory opírají o data, výzkum a odborné know-how.

Na co si dát při spolupráci s agenturou pozor

Při výběru marketingové agentury se v B2B IT opakují podobná rizika. Vyplatí se na ně myslet už při zadání spolupráce.

Nejčastějším problémem je nesoulad mezi marketingem a obchodem. Marketing generuje leady, které obchod nepovažuje za relevantní. Proto je důležité hned na začátku definovat, co znamenají pojmy jako MQL nebo SQL, a nastavit pravidla, jak se s leady pracuje.

Dalším rizikem jsou hezké reporty bez reálného dopadu. Pokud agentura prezentuje hlavně čísla o zásahu nebo návštěvnosti, ale není jasné, co to znamená pro obchod, je potřeba definovat metriky, které mají vztah k pipeline a příležitostem.

Problémem může být i povrchní obsah. Pokud agentura nerozumí technologii nebo trhu, vznikají texty plné obecných frází. Ve výběrovém řízení proto dává smysl zadat malý praktický úkol – například osnovu článku nebo návrh tématu.

Další oblastí je práce s daty a bezpečnost. Agentura často získává přístup k databázím, analytice nebo marketingovým systémům. Je proto důležité ošetřit ve smlouvě přístupová práva, zpracování dat i práci subdodavatelů.

Pozornost si zaslouží také rozsah práce a cena. Pokud není jasně definované, co je součástí paušálu a co už je práce navíc, mohou se náklady postupně zvyšovat.

A nakonec je dobré myslet i na stabilitu týmu. Firmy často vybírají agenturu podle zkušených lidí, kteří prezentují projekt, ale samotnou práci pak zajišťuje jiný tým. Ve smlouvě proto dává smysl definovat klíčové role a způsob předávání práce.

Výběr agentury pro B2B IT firmu by proto neměl stát jen na ceně nebo dojmu z prezentace, ale hlavně na schopnosti porozumět vašemu byznysu, přeložit složitá témata do srozumitelné komunikace a doložit výsledky, které mají vztah k obchodu. Právě v tom se ukazuje rozdíl mezi běžným dodavatelem marketingu a partnerem, který rozumí českému IT trhu i tomu, jak se na něm buduje důvěra. A právě na tuto kombinaci redakčního přístupu, oborové znalosti a praktického marketingu se dlouhodobě zaměřujeme i v DCD Publishingu.