NOTEBOOKY S WINDOWS: CO NÁS ČEKÁ V ROCE 2026?

FRANTIŠEK DOUPAL

Notebooky budou letos opět o něco lepší. Napříč kategoriemi výrobci vylepší výkon, efektivitu, provozní vlastnosti i integraci AI. Další inovace můžeme očekávat od celkového pojetí hardwaru včetně displejů, klávesnic a touchpadů, zpracování nebo zabezpečení a konektivity. Do popředí se tak bude dostávat hlavně otázka, kolik nás vše bude stát a jestli si to budeme moct koupit…

Notebooky jsou již řadu let plnohodnotnými počítači, které drtivé většině populace nahradí desktopová PC. Často k tomu navíc přidávají řadu benefitů, které stolní počítače z principu nemohou nabídnout. Právě do přenosných počítačů v posledních letech proudí většina inovací – miniaturizace, důraz na efektivitu CPU, GPU, integrace NPU, moderní zobrazovací technologie, konektivita, bezpečnost. Teprve odsud pak novinky postupně míří do dalších segmentů trhu včetně desktopů.

AI PC jako standard

Jedním z hlavních trendů, který aktuálně sledujeme, je transformace nabídky přenosných počítačů do podoby tzv. „AI PC“. Zjednodušeně řečeno je tak stále více počítačů schopno díky integraci NPU jednotky lokálně zpracovávat komplexnější úlohy umělé inteligence.

Díky nástupu platformy (Microsoft) Copilot+ se základem pro tuto kategorii staly NPU jednotky s výkonem alespoň 40 TOPS. Procesory představené na začátku letošního roku však tuto hranici posunují. Postupně se budeme dostávat až k úrovni 80 TOPS a do budoucna ještě dál.

Integrace AI přímo do křemíku procesorů nabízí řadu využití. Vestavěnou NPU jednotku dokáže stále lépe využívat jak operační systém, tak další software. Výhodou je, že tyto funkce běží přímo na zařízení, takže jsou rychlé a bezpečné (data zůstávají v PC – nevyužívá se cloud).

Ve Windows NPU jednotku využívají funkce jako Recall (indexuje aktivity uživatele a umožňuje je zpětně prohledávat pomocí přirozeného jazyka), Malování (pro lokální generování a úpravy obrázků), Fotky (pro zvýšení kvality a rozlišení starších snímků), Živé titulky (překlady v reálném čase), Studio Effects (během videohovorů rozostří pozadí, udržuje oční kontakt nebo automaticky rámuje obraz), Click To Do a analýza obrazovky Copilot Vision (tyto nástroje rozpoznají obsah na obrazovce a nabídnou další možnosti a postupy) nebo rozšířené vyhledávání. Takových funkcí je však více a nové průběžně přibývají.

Možnosti vestavěné NPU jednotky stále častěji využívají také programy nezávislých vývojářů. Jde například o programy od Adobe (Photoshop, Lightroom, Premiere Pro či After Effects) a další multimediální či grafické nástroje jako Topaz Photo a Topaz Video, Luminar Neo, Affinity Photo, DaVinci Resolve, Vegas Pro nebo Audacity), bezpečnostní nástroje (např. McAfee) nebo vývojářské „tooly“ (AnythingLLM, Ollama či Intel AI Playground).

Jednotliví výrobci notebooků dále přidávají vlastní nástroje, které za pomoci AI například analyzují chod PC a průběžně optimalizují nastavení výkonu a dalších funkcí na základě aktuální činnosti uživatele. AI se pak ve stále větší míře prosazuje také u zabezpečení zařízení i v dalších oblastech.

Funkcí a aplikací, které dokážou NPU jednotku zužitkovat, bude rychle přibývat. Počítače, které o ni budou ochuzeny, tak budou morálně zastarávat o něco rychleji. Bez výjimky to platí také o levnějších zařízeních. Na druhou stranu počítačů bez NPU jednotky bude postupně v nabídkách výrobců ubývat.

Nastupující generace mobilních procesorů

Ještě nedávno to vypadalo, že trh s notebooky čeká zásadní bitva mezi technologiemi x86 (reprezentovanými AMD a Intelem) a ARM (za kterým stojí Qualcomm a již brzy nejspíš i NVIDIA). Prozatím se však (alespoň na první pohled) navzdory snahám výrobců a Microsoftu nic důležitého neděje. Možná i proto, že procesory AMD a Intel v posledních generacích přinesly zásadní pokroky z hlediska výkonu, energetické efektivity, kvality integrovaných grafických čipů nebo NPU jednotek.

Letošním notebookům by měly (alespoň teoreticky) dominovat nejnovější mobilní procesory představené na letošním veletrhu CES. Do běžných notebooků AMD letos nabídne procesory Ryzen AI 400 (kódové označení „Gorgon Point“) a jejich podnikovou variantu PRO. Čipy jsou postaveny na architektuře Zen 5 a disponují druhou generací NPU jednotky XDNA 2 s výkonem přesahujícím 60 TOPS. Vlajková loď, Ryzen AI 9 HX 475, nabízí 12 jader a výkonnou grafiku Radeon 890M (RDNA 3.5), která zvládá i moderní hry. Díky 4nm výrobnímu procesu jsou čipy vysoce efektivní a umožňují až 24hodinovou výdrž baterie. Podniková řada PRO navíc obsahuje technologie pro vzdálenou správu a vícevrstvé zabezpečení, které využívá AI k detekci hrozeb v reálném čase (bez použití cloudu).

Pro tvůrce obsahu a další náročné uživatele AMD připravilo high-endové procesory Ryzen AI Max+ (dvanáctijádrový model 392 a osmijádrový model 388). Tato CPU jsou určena do tenkých, ale výkonných notebooků a kompaktních pracovních stanic. Jejich výhodou je unifikovaná paměťová architektura a integrace grafického výkonu na úrovni desktopových karet přímo do kompaktního (případně mobilního) šasi. Díky podpoře až 192 GB sdílené paměti mohou čipy poskytovat vynikající integrovaný grafický výkon a zpracování náročných AI úloh za pomoci jader GPU, která zde disponuje 40 výpočetními jednotkami.

Stranou nezůstává stát ani Intel s novými čipy Core Ultra Series 3 (Panther Lake). Jde o první procesory Intelu postavené na nejmodernější 2nm výrobní technologii Intel 18A, které by měly kromě vyššího výkonu nebo lepší integrace AI nabídnout výkonnější integrovanou grafiku a delší výdrž baterie. Tato architektura zavádí technologie jako RibbonFET (tranzistory s více branami) a PowerVia (napájení ze zadní strany čipu), které drasticky snižují úniky energie a umožňují dosáhnout vyšších frekvencí v tenkých šasi.

Nabídka řady Core Ultra Series 3 nyní zahrnuje 14 různých procesorů. V nabídce vynikají zejména čipy s novým označením X7 a X9, které signalizují osazení výkonnější integrované grafiky s 12 jádry Xe3. Obecně Intel ve srovnání s generací Lunar Lake slibuje až 60% zvýšení výkonu v multithreadingu a o téměř 80 % lepší herní výkon. Dále Intel uvádí, že Panther Lake poskytuje o více než 10 % vyšší výkon v jednovlákenném režimu při stejné spotřebě energie a o více než 50 % vyšší výkon ve vícevláknovém režimu při stejné spotřebě energie ve srovnání s Lunar Lake. Masivní skok ve vícejádrovém výkonu však není překvapivý – zatímco Lunar Lake nabízí maximálně osm jader, Panther Lake může škálovat až na 16 jader.

O své místo na slunci hodlá nadále bojovat také Qualcomm, jehož ARM čipy se ve světě osobních počítačů prozatím dočkaly spíše vlažnějšího přijetí. Pro letošek si proto společnost připravila novou sérii notebookových čipů Snapdragon X2 Plus. Ve srovnání s předchozí produkcí (zejména rodinou X2 Elite) jde o zjednodušenou variantu čipů určenou do cenově dostupných zařízení pro běžné zákazníky. Novinka se šesti nebo deseti jádry Qualcomm Oryon třetí generace zaujme zejména díky své NPU jednotce Hexagon s výkonem až 80 TOPS. Podle Qualcommu se čipy chlubí až o 35 % vyšším výkonem jednoho jádra ve srovnání s předchozí generací. Při zapojení více jader by měl být výkon vyšší až o 17 %. Vylepšení se pak dočkal také integrovaný grafický čip a celková spotřeba.

A protože se v posledních měsících stále intenzivněji spekuluje o blížícím se představení ARMových čipů pro Windows počítače od společnosti NVIDIA, bude v tomto segmentu nejspíš brzy pořádně horko.

A protože se v posledních měsících stále intenzivněji spekuluje o blížícím se představení ARMových čipů pro Windows počítače od společnosti NVIDIA, bude v tomto segmentu nejspíš brzy pořádně horko.

Provedení jako ze sci-fi filmů

Notebooků je dnes k dostání obrovské množství, a je tak jasné, že se často vzájemně výrazně liší. I nejlevnější třída zařízení dnes nabízí všeobecně kvalitní zpracování, tenké provedení, nízkou hmotnost i dobrou základní ergonomii. Často nechybí ani základní certifikace fyzické odolnosti. S rostoucí cenou mohou zákazníci počítat s exkluzivnějším zpracováním, použitím hodnotnějších materiálů, lepší ergonomií nebo rostoucí odolností. Roste také výkon a kapacita pamětí a další výbava včetně konektivity a zabezpečení.

V nabídkách výrobců stále narazíme i na různé specifické kategorie. Jednou z nich mohou být například gamingové laptopy, které se sice díky postupné miniaturizaci komponent sbližují s běžnou produkcí, ale stále jsou k dostání i modely s výrazným designem, které svého herního ducha rozhodně neskrývají. Na druhou stranu dnes herní notebooky na první pohled často nepoznáme a jeden a ten samý přenosný počítač může přes den sloužit jako decentní manažerský nástroj a večer se proměnit v „bestii“ pro hraní nejnovějších AAA titulů. Podobným případem jsou mobilní pracovní stanice, kde hraje rovněž prim maximální možný výpočetní a grafický výkon, konektivita, rozšiřitelnost a další specifické vlastnosti určené náročným uživatelům.

Ačkoli by se mohlo zdát, že z hlediska designu a provedení se v segmentu přenosných počítačů nic zvláštního neděje, opak je pravdou. Jedním z příkladů může být ASUS Zenbook DUO se dvěma 14" OLED displeji. Ten v nejnovější generaci přináší přepracovaný pant s menší mezerou mezi oběma panely, vylepšené displeje, šestici reproduktorů nebo procesory Intel Core Ultra X9 řady 3 s grafickými procesory Intel Arc, NPU až 50 TOPS a přepracovaným chlazením.

ThinkBook Plus G6 Rollable od společnosti Lenovo rovněž čaruje s displejem, ale jde na to trochu jinak. Nabízí totiž flexibilní na výšku rolovatelný panel, který se může částečně schovat v útrobách zařízení. Jeho displej, který má ve standardním režimu úhlopříčku 14", lze v případě potřeby rozšířit až na velikost 16,7". Například při práci s větším množstvím informací může jít o velkou pomoc, která je kdykoli dostupná stiskem jednoho tlačítka. Lenovo pro nás chystá i další zajímavé modely jako ThinkPad Rollable XD a Legion Pro Rollable. Rozhodně se tak máme na co těšit.

Displeje lepší a ještě lepší

Také kvalita displejů se v noteboocích neustále zvyšuje. Z technologického hlediska nabídce notebooků stále vévodí panely typu IPS, ve vzácných případech v kombinaci se špičkovým podsvícením typu mini LED s nadstandardním jasem. Stále častěji se setkáváme také s panely typu OLED, které pronikají i do cenově dostupnější kategorie. Tyto panely bodují zejména vyšším jasem, rychlou odezvou nebo sytými barvami. Letos se dočkáme také širší adopce zdvojených displejů tandem OLED, které nabídnou ještě lepší jas (a pravděpodobně z notebooků vytlačí technologii mini LED).

V případě rozlišení trh ovládají Full HD panely, za běžné lze označit i QHD displeje. Vyšší rozlišení jsou o něco vzácnější, ale výjimkou rozhodně nejsou. Vyšší obnovovací frekvence se stává standardem i ve střední třídě, kde celá řada modelů startuje na frekvenci 144 Hz, nebo dokonce vyšší. Poměrně běžná je i frekvence 240 Hz, v extrémech lze narazit i na vyšší hodnoty.

Paměti a úložiště

Notebooky dnes nejčastěji spoléhají na operační paměti DDR5, a to v různých provedeních těchto čipů/modulů. Stále častěji jsou paměti pevnou součástí základní desky a nelze je vyměňovat ani doplňovat. Pokud je tedy tato vlastnost pro vašeho zákazníka důležitá, vyplatí se ji vždy ověřit. Za základ lze dnes považovat 16 GB paměti, náročnější uživatelé zvolí alespoň 32 GB. Některé modely v případě potřeby nabídnou i více.

Z hlediska ukládání dat dnes přenosné počítače využívají výhradně SSD (či obecně flash paměti). Běžně se setkáváme s úložišti se sběrnicí PCI Express 4.0 i nejnovější PCI Express 5.0. Ani starší rozhraní nemusí být nutně limitem, ale náročnější zákazníci si jistě pohlídají využití modernějšího formátu – v praxi většinou citelně rychlejšího. Stejně jako RAM bývají i SSD stále častěji pevnou součástí výbavy. Na druhou stranu celá řada modelů nabízí více slotů a umožňuje osazení přídavných úložišť.

Konektivita a napájení

Notebooky, zejména ty dražší, na tom bývají dobře také z hlediska konektivity. Za samozřejmost lze považovat dostatek portů USB-A i USB-C (ideálně v kombinaci s protokoly USB 4 a Thunderbolt 4/5) a rozhraní HDMI 2.1 (ideálně tedy vždy to nejnovější pro spojení s moderními monitory, projektory či televizory). Dále se může hodit např. konektor pro připojení sluchátek nebo slot pro paměťové karty.

V případě bezdrátových sítí bychom měli požadovat alespoň Wi-Fi 6, nejlépe pak Wi-Fi 6E nebo Wi-Fi 7. Bluetooth je samozřejmostí, 5G konektivitu většinou nabízejí byznysové notebooky, často však spíše jako volitelnou položku.

Výdrž patří k velmi variabilním parametrům – zatímco výkonné herní počítače se bez připojení k síti obejdou jen několik málo hodin, moderní Copilot+ počítače s aktuálními procesory slibují výdrž dosahující až 40 hodin. Nejčastějším (teoretickým) standardem se stává výdrž kolem deseti až patnácti hodin. V praxi je to samozřejmě o něco méně, vždy však záleží na specifických činnostech konkrétního uživatele. Obecně ale výdrž přenosných počítačů přestává být při běžném nasazení limitem.

Notebooky ve stále větší míře spoléhají na napájení prostřednictvím rozhraní USB-C. Často je tak nabijete stejnou nabíječkou jako mobilní telefon. Výjimkou bývají herní laptopy, které jsou kvůli potřebě vyššího napájecího výkonu stále často odkázány na vlastní, proprietární konektory.

Jaký nás čeká rok?

Teoreticky opět zajímavý. Těšit se můžeme na nové procesory a integrované grafické čipy, výkonnější NPU a chytré AI funkce, atraktivní designy, krásné displeje, špičkovou konektivitu nebo dlouhou výdrž baterií.

Otázkou však zůstává, do jaké míry se notebooků dotkne zdražování a zdali budou vždy dostupné včas a v potřebném množství. Vyhlídky podle aktuálně dostupných informací nejsou nejlepší, ale snad to nakonec nebude tak špatné. Skutečný stav věcí nám však ukážou až nejbližší měsíce…