Issuu on Google+

No, a je tady vrchol antukové sezony – French Open. Neuškodí na úvod přidat pár historických zajímavostí, včetně nějakých informací, a tak jdeme na to. De facto celou historii tohoto turnaje nepřímo odstartovala událost z roku 1927, kdy tehdy senzačně vyhráli Francouzi nad Američany v DCUPu, a to na jejich půdě (pro představu, jako kdyby současní Američané porazili na španělské antuce domácí tým v čele s Nadalem, Ferrerem atd). A protože se měla konat o rok později odveta na franc.půdě, francouzská vláda společně s franc.tenis.asociací rozhodla, že se pro takovou mimořádnou sportovní událost musí udělat nový a pořádný tenisový stadion, a pokud možno tak, aby ukazoval sílu a velikost Francie:-). No, a tak se zrodil centrální dvorec v roce 1928. Svou otvírací premiéru měl při nově vytvořeném tenis.turnaji, který se konal těsně před tím DCUpovým duelem (mimochodem, Francie to vyhrála, jako i posléze dominovala v této soutěži do roku 1933). Daný „méně“ sledovaný turnaj na franc.antuce dostal jméno podle slavného aviatika Roland-Garrose. A od toho okamžiku se konal pravidelně rok co rok, a postupně času nabýval na sledovanosti, prestiži a jedinečnosti. Jinak pdorobnější informace o stadionu, jako i ostatních dvorcích a kurtech lze přehledně najít tady → http://www.rolandgarros.com/en_FR/about/courts.html. Zlom tohoto turnaje nastal v roce 1968, kdy se z turnaje stal tzv „grand-slam“, tj.největší antukový turnaj na světě, kde měli možnost startovat všichni hráči, ať už amatéři nebo profesionálové. V 70.-80.letech pak nejen turnaj, ale celkově tenis, prožívali svou renesanci a velké časy, kdy na antuk.kurtech dominovali takoví hráči jako Borg, Lendl, Wilander či Kuerten. Hlavně pak turnaj upevňoval svou pozici jednoho z těch nejlepších a nejprestižnějších turnajů na okruhu, což se děje vlastně až do dnešních časů. Vyhrát tento turnaj je snem pro drtivou většinou Francouzů (mimochodem v mužském singlu to dokázali jen dva hráči –> Noah-1983, Bernard-1946), ale i pro každého „španělsky“ mluvícího tenistu. Jednomu z nich se to v posledních letech podařilo hned několikrát. Byl jím R.Nadal, který získal hned 7 trofeji (a věřím, že nezůstane jen u toho čísla), čímž se definitivně zapsal jako rekordman v počtu triumfů (druhý Borg má „jen“ 6 titulů). A přidám pár dalších zajímavostí (budu sledovat jen novodobou éru,tj.od roku 1968) :• nejmladším vítězem turnaje se stali 17-letí –> M.Chang a M.Wilander (ač jde o WTA, u žen drží prim M.Seles – jen 16 let!!) •

pouze ve 4 případech dokázal turnaj vyhrát nenasazený hráč (Bernard-1946,Wilander-1982, Kuerten-1997,Gaudio-2004)

vítězové juniorky a posléze i seniorského turnaje → Lendl, Wilander (ten dokonce vyhrál hned ten příští ročník po juniorce)

podlé národnosti v mužském singlu nejvíce titulů získali Španělé (15), Američané (11), Australané (11)

nejdelší zápas jak na čas, tak i na počet her byl mužů → Fabrice Santoro vs Arnaud Clément (6-4, 6-3, 6-7, 3-6, 16-14....6:33)

nejvíce turnajových účasti v hlavní soutěži má F.Santoro (20)

kvalifikant, který to dotáhnul na turnaji nejdál, byl F.Dewulf (SF-1998) .. divoká karta → Leconte (SF – 1992) .. lucky loser ->Goffin (4.kolo – 2012)


Jinak turnaj má jednu z největších návštěvností ze všech podniků v sezoně (loni rekordně přišlo na turnaj cca 430tis.diváků). Neuškodí zmínit i tzv. „Children´s day“, což je taková před-predpremiéra pro top-tenisty, kteří vždy den před zahájením turnaje (tj.sobota) sehrají exhibiční duely na prvním třech dvorcích. Akce je spojená s charitou, rozdáváním reklamních předmětů, samosebou všude je plno zábavy a pohody, tenisté se snaží bavit nejen diváky, ale i mimo exhibici co nejvíc komunikovat s diváky, především pak s dětmi. Tato akce mívá návštěvnost úctyhodných 20-26tis. K turnaji patří i tzv. „ball kids“, kteří jsou ve věku 12-16 let a taková zajímavost k tomu, nesmí přesáhnout výšku 175cm, nesmí nosit brýle či kontaktní čočky a musí být pod nějakým tenis.klubem :-). Na každý ročník se vybírá z téměř 3000 tisíc adeptů 250 „ball-kids“, kteří mezi listopadem a lednem prodělávají testy zručnosti a kondice a dle toho jsou pak zvoleni. Jinak na turnaji se hraje na antuce (ta nejpomalejší), mno a užívají se míčky „Babolat“ (pro turnaj k dispozici cca 60 tisíc míčků). Mno, a nyní už se přesuneme na letošní ročník. Jak tomu bývá zvykem, sjeli se na turnaj nejlepší hráči z celého světa, kde vlastně chybí jen zranění Murray, del Potro, Bellucci. Turnaj má pavouk pro 128 hráčů, z nichž 8 jsou divoké karty (Kyrgios, Mahut, Mannarino, Monfils, Pouille, Serra, Kuznetsov – USA) a 16 kvalifikantů (k nim pak přibudou ještě 3 lucky losers). Hraje se na 3 vítězné sety, při čemž v pátém setu se nehraje na tajbrejk, ale musí se vyhrát rozdílem dvou her, a to platí i pro debl. Turnaj začíná v neděli, kdy je na programu 32 zápasů mužského a ženského singlu, a pak v horizontu 2 týdnů pojede bez přestávky (pokud nezaprší :-D). Mno, a to by mohlo stačit na úvod, a nyní se pojďme podívat na největší aspiranty na triumf, resp.na dobrý výsledek. Jak ukazuje historie, tyto aspiranty lze hledat mezi nasazenými hráči, a tak se podíváme zevrubněji na prvních šestnáct, a poté pár slov ještě padne na některé další hráče z druhé „šestnáctky“ nasazených, resp.na některé nenasazené hráče – a pochopitelně se zmíním i o všech českých hráčích, kteří jsou v akci. Jedničkou je N.Djokovič. Ten rozhodně neměl dvakrát dobrou přípravu na Roland, když sice dokázal vyhrát v Monte Carlu, ale tím jako kdyby si vše vybral pro zbytek antuky, protože v Madridu padnul už ve 2.kole s Dimitrovem, a v Římě pak padnul ve ČF s Berdychem, když dokonce vedl 62 52*. Toto rozhodně nejsou pozitivní výsledky, které sice nemusí nic znamenat, ale taky by se neměly podceňovat. Naopak možná naznačují, že Nole není až nezničitelný a stejně jako Rafa, i on může mít problémy s těmi outsidery, což by mohlo hrát roli na jeho „nejslabším“ grandslamu. Malou útěchou by mu mělo být, že do 4.kola tam opravdu nikde nevidím žádného hráče, který by ho mohl nějak zaskočit (vyjma Veselého:-) ). Taky případné ČF nenabízí nějaké potenciální „stoppery“. A tak to vše směřuje k tomu, čemu se víceméně Nole vyhýbal na předchozích dvou Masters → k semifinálovému duelu s Nadalem. Ale tentokrát si tímto tvrzením nejsem tak jistý a bude u něj čekat kolaps klidně už i s Goffinem. Dvojkou se stal R.Federer. I on měl rozpačitou přípravu na Roland, když na svůj první antuk.turnaj nastoupil až v Madridě, kde dle očekávání z toho bylo jen 3.k.(Nishikori). No, o týden později už to bylo veselejší, když v Římě uhrál hezké finále, kde ho sice s přehledem porazil Nadal, ale pro Federera bylo asi hlavnější, že přišel dobrý výsledek a rozehrál se před Rolandem. Co se týče losu, tak tentokrát k němu není až tak milosrdný jako třeba v Římě. Tady dokonce už i případné ČF nemá až tak jisté, protože do 4.k.se tam rýsuje několik možných „stopperů“ (Benneteau, Simon). Ve ČF pak hrozí rozehraný Monaco, ale především Tsonga, který před dom.publikem by ze sebe mohl vydat nadstandard, navíc v minulosti už Francouz jednou dokázal porazit Federera na grandslamu (Wimbledon). Takže to ČF by mohlo být, ale jestli uhraje SF, to už těžko říci. A to nemluvě o SF, kde by mohl narazit na Ferrera, Berdycha či Almagra. A tak to tentokrát na odvetné finále s Nadalem moc nevypadá.


Trojka je antukový fenomém R.Nadal. Ten naopak měl přípravu na Roland více než dobrou, když sice v Monte Carlu padnul ve finále s Djokovičem, ale poté vyhrál s přehledem turnaje v Barceloně, Madridu a teď nedávno v Římě. Navíc svou hrou znovu připomínal onu rozjetou mašinu, která dominovala antuce v minulých letech, takže to vypadá, že zdravotní peripetie od loňského Wimbledonu jsou definitivně zažehnány a nyní to už je jen o sbírání vavřínů a počítání úspěchů. Zde na Rolandu právem patří mezi největší favority turnaje, v aktuální formě by asi jen zdravotní potíže měly zastavit Rafu od účasti v SF. A tam už by to bylo o tom, v jakém rozpoložení by proti němu nastoupil Djokovič. Ale myslím, že aktuálně herně není až tak na výši jako třeba v sezoně 2011, a tak si troufám tvrdit, že účast ve finále je dost pravděpodobná. A vzhledem k faktu, jaké možné adepty na finále může chytit z druhé poloviny pavouku – pravděpodobnost zisku 8.trofeje je celkem velká. Čtyřka je D.Ferrer. Ten patří mezi ty top-hráče, kteří měli trošku rozpačitou přípravu na Roland, kdy nejdřív přišel šok v Barceloně, kde ho vyřadil už v 1.kole Tursunov, chutě si moc nespravil i v Estorilu, kde sice uhrál finále, ale přece jen s Wawrinkou byl v pozici favorita a čekalo se, že vyhraje. Ale když už nic, trošku ho to uklidnilo, a tak přišlo přece jen lepší herní zlepšení na obou Masters, kde shodně uhrál sice „jen“ ČF, ale bylo to především proto, že v něm narazil na svůj komplex, zvaný Rafa :-). v rámci Rolandu si může tentokrát Ferrer pískat radostí, protože konečně není v polovině pavouku s Nadalem :-)), a tak na tohoto hráče může narazit až ve finále. A že účast ve finále není něčím utopistickým, o tom svědčí nejen jeho kvalitní antukové výsledky a zkušenosti, ale i jeho herní potenciál a celkem slušný pavouk, kdy sice tam má do 4.kola nepříjemné hráče jako Raonic, Montanes či Granollers, ale skrz faktor „tříseťáku“ věřím, že i přes to, že by mu to nešlo, by si se všemi nakonec poradil, ať už třeba v pěti setech. Ve ČF sice taky nemá nic snadného, když tam hrozí Berdych či Almagro, ale kdo ví, zda se tam oba vůbec dostanou, a i kdyby se tam dostali, Ferrer už by měl být v tom svém rozehraném laufu, a tak by případné SF nemělo být něčím nemožným. Ba naopak, jsou zde i celkem slušné šance na případné finále s komplexem :-). Pětka je T.Berdych. Ten měl přípravu na Roland takovou sinusoidní, když nejdřív ve vlažném a matném tempu vypadl celkem brzo v Mont Carlu i v Barceloně, aby posléze v Madridu a Římě uhrál shodně SF po dobré předváděné hře. Těžko ale soudit, jak si povede na Rolandu. Známé jsou jeho výsledky z min.ročníků, kdy nejednou padnul v úvodních kolech na raketě stoppera. I letos tomu není až tak daleko, jak by se mohlo myslet vzhledem k jeho postavení v žebříčku a výsledkům z posl.turnajů. Naopak, už od 1.kola jsou tam celkem nepříjemné hrozby, ať už v podobě Monfilse, případně v dalším kole z rakety Gulbise. Aby toho neměl Berdych málo, v dalším kole by tam mohl hrozit Robredo, resp. Almagro, no a ve ČF to pak nejspíš vypadá na Ferrera. A tak i přes to, že se vyhne Rafovi či Djokovičovi, nemá až tak růžové vyhlídky, ba naopak jeho zápasy vypadají na tuhé 4-5 setové bitvy, a to pro „zhýčkanějšího“ Berdycha nemusí být něčím pozitivně motivujícím :). Šestka je J.W.Tsonga. Pro domácí fanoušky i organizátory je to asi největší naděje na nějaký pořádný úspěch, ať už účast v semifinále či ještě líp – ve finále. A že toto není až takovou utopií, napovídají jeho výsledky nejen na franc.turnajích, ale celkově na Rolandu. Navíc příprava na tento turnaj proběhla na poměry Tsongy celkem dobře, když si uhrál SF v Monte Carlu, v Madridu pak ČF. Sice v Římě to bylo jen 2.kolo (Janowicz), ale i tak si nemyslím, že by to bylo známkou špatné formy, jako spíš „menším nasazením a nižší motivací“. Toto se nedá čekat zde na Rolandu. Diváci jistě poženou svého oblíbeného hráče, k tomu pozitivně fungující duch Rolandu – a tak i přes náročnější los pavouku by měl uhrát to 4.kolo. V něm by pak záleželo, v jakém rozpoložení by narazil na Monaca, ale i tak případné ČF s Federerem by mohlo být ozdobou na jeho výsledku z Rolandu – a i zde by nemusel být až tak bez šancí.


Sedmičkou je další domácí hráč R.Gasquet. Ten nemá až tak pozitivní vyhlídky jako jeho předchozí zmíněný kamarád, s kterým v posledních měsících nejednou objížděl diskotéky a parties, až to paparazzi provokovalo k článkům o případných homosexuálních sklonech tohoto hráče. Mno, ale nechejme tyto drby bulvárním plátkům, a zaměřme se na sportovní aspekty :-). Příprava na Roland neproběhla rozhodně pozitivně pro tohoto Francouze. Naopak, ve všech třech masters turnajích vypadl už v prvních zápasech se stoppery. A nutno dodat, že předváděná hra byla daleko za možnostmi, na které má tento hráč. A tak se nabízí spekulace, zda opravdu bulvár nemá v něčem pravdu, a zda do výkonnosti nepromlouvá něco „mimo-sportovního“. Co se týče losu, je ve čtvrtině, kdy může ve ČF chytit Nadala, no pokud by se tak daleko dostal, mohl by to brát jako úspěšný turnaj. Ale něco mě říká, že i přes velkou domácí podporu to tak daleko nedotáhne a padne jako favorit dřív. Osmičkou je J.Tipsarevič. U něj to letos vypadá, že si dává oraz a protahuje zimní dovolenou, aspoň dle předváděné hry a výsledků, kdy od AOPEN sehrál celkem 10 turnajů a v nich jen jednou vyhrál víc jak dva zápasy (Miami-4.kolo). Navíc v rámci přípravy na Roland sice odehrál maximální počet turnajů, ale i přes fakt, že býval nasazeným hráčem s volným losem, z těch pěti turnajů jen dvakrát prošel přes první zápas – a co více, ve všech případech padnul jako favorit. Toto už asi nebude náhoda, a spíš půjde o nějaký dlouhodobější jev u tohoto hráče, a tak asi by nebylo od věci nečekat zázraky od tohoto hráče. Už jen proto, že v jeho části pavouku má dost nepříjemné soupeře od prvních kol, a tak kdo ví, zda vůbec obhájí loňské 4.kolo. A vzhledem k tomu, že v předešlých dvou turnajích obhajoval taky vyšší body, a stejně se na jeho hře nic nezměnilo – něco mě říká, že ani v případě Rolandu by tomu tak mohlo být. Přece jen, je to hráč na „-ič“, a sezona je ještě dlouhá a v ní se dají ztracené body snadno nahrát zpátky. Tak proč by se měl teď honit, že? :-) Devítka patří S.Wawrinkovi. Ten letos udělal velký progres na nasazení, na hře, a především na psychice, což se projevilo nejen na úvodních turnajích, ale i na antuk.turnajích patřící do přípravy pro Roland. A tak nebylo divu, že v Casablance uhrál hezké SF, v Monte Carlu pak nestačil ve ČF na Tsongu, po dvou letech pak přidal další titul z turnaje ATP (čtvrtý-Estoril), v Madridu dokonce došel až do finále, když oplatil porážku Tsongovi a v SF přetlačil nakonec i Berdycha. Rafa mu sice dal ráznou stopku ve finále, ale to asi Švýcara netrápilo. V Římě pak už bylo jen 2.kolo, kde ale odstoupil pro zdrav.důvody. No vzhledem k tomu, jaký měl náročný program, tak se nebylo čemu divit, že dal přednost odpočinku, regenaraci a soukromé přípravě na Roland. Zde totiž má celkem slušné šance na další kvalitní výsledek, kdy obhajoba loňského 4.kola by neměla být věcí složitou, ale klidně by tentokrát mohl přidat i případné ČF, což by asi mělo být maximem vzhledem k faktu, že by tam narazil na Nadala :-). Desítka je M.Čilič. Ten rozhodně nemůže považovat přípravu na Roland za vydařenou, jednak se mu nepodařilo obhájit to, co loni uhrál, jednak krom Monte Carla neuhrál víc jak dva zápasy, a co více 3x po sobě padnul jako favorit. Jeho hra rozhodně nevypadala nějak dobře, a těžko věřit, že by se to mělo radikálně změnit pro tento grandslam. Ale Čilič je znám tím, že i když se mu herně nedaří, dokáže to na grandslamech nějak upinkat na těch 5 setů, navíc pavouka má více než přijatelného, když v 1.kole narazí na Petzschnera, který kvůli zdrav.potížím víceméně vynechával antuk.turnaje před Rolandem, ve 2.kole by tam mohl být Štěpánek či Kyrgios, a tak aby si nepřišel pro nějaký hezký výsledek jako slepý k houslím :-).


Jedenáctka patří N.Almagrovi. Ten v přípravě to měl sinusoidní jako Berdych. Nejdřív tam bylo jen 2.kolo v Monte Carlu, kde padnul jako favorit (Melzer). Poté se doma hecnul a ukázal svou lepší tvář (Barcelona -. finále), no ale na posledních dvou Masters už to zas bylo podobné jako v Monte Carlu, když padnul hned v prnvích zápasech s outsidery, a to jedinou výhru si užil jen díky skreči Kamkeho (Madrid). Navíc vynechal i turnaj v Nice, kde loni dominoval, a tak mě to naznačuje, že na letošní grandslam není dvakrát dobře naladěn a připraven, a že by to tentokrát neměla být taková spanilá jízda jako loni, kdy uhrál hezké ČF. Dvanáctka je T.Haas. Ten měl přípravu na Roland celkem v pohodě, když sice v posledních turnajích mu už trošku docházel dech, ale i tak mohl být spokojený, a to i přesto, že ted v Dusseldorfu odstoupil z turnaje poté, co vydřel postup do ČF. Pravděpodobně za tím bylo větší riziko nějakého zranění, a tak se chtěl radši dát dohromady pro grandslam a zbytečně nic neriskovat a nehrotit. Věřím, že pro Roland bude na tom zdravotně v pohodě natolik, aby zvládnul odehrát svoje zápasy na maximum svých možností a pokusil se nejen obhájit loňské 3.kolo, ale třeba ho i vylepšit – zkušenosti, dobrou herní pohodu i potenciál na to má, tak uvidíme. Třináctka je K.Nishikori. Ten měl takovou uspokojivou přípravu na Roland, když sice v Barceloně to bylo jen 2.kolo, ale pak v Madridu uhrál hezké ČF (ale jen díky charitě od Federera), a tak v Římě už tak nějak v poklidu a bez stresu odpinkal 2.kolo (Chardy), a v klidu se přesunul do Francie, kde se postupně připravoval na nadcházející grandslam. Vzhledem k faktu, že antuka není až tak jeho vítaným povrchem a jeho oblíbené turnaje jsou spíše v zámoří (či v Asii), tak asi nebude příliš řešit, jak dopadne na tomto grandslamu, a spíše si bude uvolněně užívat každého uhraného kola, které mu přidá hezké body do žebříčku, protože z loňska neobhajuje zhola nic. V pavouku má navíc hratelné soupeře aspoň na to 3.kolo. A ejstli by to bylo více, to už by záleželo, jak by na tom byl kondičně a zdravotně. Přece jen ty „tříseťáky“mohou být na jeho slabší kondici trošku větším zápřahem. Čtrnáctka je M.Raonic. Těžko soudit, co čekat od tohoto Kanaďana. Z přípravy lze soudit, že letos bere antuku vážně a rád by na ní něco víc uhrál. Na druhou stranu, na antuk.turnajích měl nevyrovnané výkony, kdy po SF v Barceloně přišla prohra v pozici favorita v Madridu (2.kolo – Verdasco), v Římě si pak zahrál jen 1.kolo (Kohlschreiber). Ale není se čemu divit, přece jen ta antuka pro jeho hru není až tak ideální, a v momentě, kdy mu přestává chodit první servis, není až tak silným proti těm ostřílenějším antukářsky laděným tenistům. Co se týče Rolandu ,věřím, že odehraje naplno svoje zápasy a uhraje si to, co mu umožní jeho soupeři,resp.co mu dovolí jeho servis. V tomto ohledu má celkem slušné šance na dobrý výsledek, protože má přijatelný los, kdy sice může padnout už v 1.kole, ale taky se může prostřílet až do 4.kola. A tak případná obhajoba 3.kola by nemusela být něco nemožného. Patnáctka patří G.Simonovi. U něj bych napsal zhruba to samé, co jsem napsal v rámci preview pro Nice. Letošní antukové turnaje před Rolandem vnímám jako „méně“ vydařené, kdy především po herní stránce je to za očekáváním – přece jen hrával v minulosti lépe. A sice na obou Masters uhrál solidní 3 kola, v Nice z toho bylo zas jen dvouzápasové turnajové vystoupení, kdy padnul jako nasazená dvojka ve ČF(Andujar), čímž neobhájil loňské SF, ale především znovu ta jeho hra byla taková „matná“. I tak ale by mohl na Rolandu mít pozitivní náladu. Sice je ve čtvrtině s Federerem, ale do případného 4.kola, kde by mohl potkat Švýcara, má celkem hratelné (a porazitelné) hráče, s kterýma by si za časů svojí top-formy jistě poradil. Mno, nyní při té jeho výkonnostní a menší herní krizovce je třeba být opatrnější. A tak uvidíme, zda obhájí loňské 3.kolo, nebo ho ještě i vylepší – anebo vyhoří.


Šestnáctka je P.Kohlschreiber. O něm se zmíním hlavně proto, že v 1.kole sehraje duel proti české rodící se hvězdě – Veselému. Němec sice nemá dvakrát pozitivní výsledky v přípravě, když nezvládl svůj první zápas v Dusseldorfu, ale nutno dodat, že Sijsling hrál více než dobře a Kohlschreiber mívá občas „vlažný přístup“ na těch „250“-turnajích. Opačné to má na grandslamech, kde už v minulosti nejednou dokázal dojít daleko, ať už šlo o Wimbledon, USOPEN či Roland. Samosebou si budu přát, aby tomu tak nebylo letos, a pokud možno padnul už v 1.kole :-), ale mámli zachovat objektivitu, tak tam klidně vidím i případné 4.kolo s Djokovičem. Z dalších nasazených hráčů bych zmínil J.Monaca. Ten po trošku rozpačitých výkonech na Masters v Madridě i v Římě zakončil přípravu na Roland více než dobře, když dokázal s přehledem vyhrát turnaj v Dusseldorfu, a připsal si tak už 8.turnajový triumf z okruhu ATP. Na turnaji se navíc prezentoval tou svoji hrou, a tak by na Rolandu mohl výrazněji uspět, už jen proto, že má co obhajovat (loni 4.kolo). Na druhou stranu obhajoba není něčím nemožným, naopak případný duel s Tsongou by mohl být ozdobou programu 4.kola, a tak uvidíme, kam se „Pico“ probojuje. Po úspěchu v Římě bude hodně sledovaným B.Paire. Ten sice před Římem si vždy uhrál dvě kola, než pak padnul s někým favorizovanějším, no jak jsem už psal, v Římě to změnil, když z pozice outsidera přetlačil nejdřív Monaca a del Potra, no a pak už to byla jen lahůdka s Granollersem a vyrovnané SF s Federerem. To vše jistě dodá sebevědomí a herní pohodu na raketu, což je přesně to, co potřebuje pro svoji útočnou (a někdy až bláznivou) hru. Navíc domácí fandové ho jistě vyhecují na maximum, a když se k tomu přidá i celkem hratelný pavouk, tak by z toho nemuselo být jen 2.kolo, co uhrál loni, ale klidně i něco více. Jisté šance na výraznější výsledek má i K.Anderson, který letos hraje stabilně dobře, a co více i s přechodem na antuku nemá až tak špatné výsledky, jak by se dalo čekat u tohoto vysokého bijceservismana. Ba naopak, na jeho hře jde vidět oproti min.sezonám výrazné zlepšení zejména v mezihře, kdy zejména jeho útočný forehand umí být dost drtivým. Co se týče výsledků v přípravě, možná by mohly být i lepší, kdyby nenarážel na svůj komplex „Berdych“ :-). Tentokrát se mu v rámci Rolandu vyhne, ba naopak má tam celkem slušnou cestu až na případné 4.kolo, tak uvidíme. Zmínil bych ještě posledního nasazeného hráče – T.Robreda. Ten letos na antuce se rozehrál do slušné formy, která mu přinesla vyhraný turnaj v Casablance a dvě ČF (Monte Carlo, Barcelona). Po Madridu sice už nikde nehrál, ale bylo to spíš kůvli tomu, že regeneroval síly, odpočíval, jako i nechtěl riskovat případné zdravotní potíže před Rolandem. Letos bude pro něj účast na grandslamu o to více pikantní, že si zde zahraje po 3 letech, protože v minulosti měl trošku smůlu s těmi zdrav.potížemi, které mu bránily se účastnit. I proto možná letos neriskoval a radši si dal 2 týdny volna, aby mu to znovu neuteklo. Neuteklo to, naopak si zde zahraje, navíc má i celkem slušného pavouka, a tak při jeho zkušenostech, antukářské nátuře a celkem dobré herní pohodě by se mohl probojovat klidně i dál, než jen do 3.kola. Z nenasazených hráčů bych zmínil P.Andujara. Ten v Římě chytil formu, a co více, dokázal si to podržet i v dalším turnaji, když v Nice uhrál hezké SF, a tak se dá čekat, že v této fazoně odehraje i tento turnaj, který by pro něj měl být vrcholem jeho sezony. Chuť do zápasů mu jistě dodá i fakt, že je nalosován do části, kde se může klidně probojovat až do ČF – což by asi byl vrcholný úspěch v jeho dosavadní kariéře. A tak uvidíme, jak si povede.


Podobně je na tom E.Gulbis. Jeho potenciál a kvality jsou na dost vysoké úrovni, navíc v posledních turnajích vykazuje stabilní nasazení a bojovnost. Tatam jsou turnaje, které odpinkal a odchodil bez zájmu a zápalu. Nyní sice čas od času „vybuchne“ a rozčiluje se, někdy i třeba na úkor dobré hry, ale pramení to právě z onoho zápasu a velkého nasazení do zápasu. Věřím, že toto mu vydrží i pro tento grandslam, už jen proto, že v cestě má znovu kvalitní top-hráče, kteří jsou velkou výzvou pro jeho ego :-). v rámci tohoto turnaje tím top-hráčem bude nejspíš Berdych, se kterým by se měl potkat ve 2.kole. Mno, a pokud by Berdycha porazil (což není něco nemožného), pak by to mohla být hodně dlouhá jízda Rolandem. Co se týče českých hráčů, v hlavní soutěži je R.Štěpánek. Ten jak sám říkal, pro něj každý vyhraný zápas bude radostí, více už nemůže čekat. A to samé i já tvrdím. Otázkou ale je, zda se dočká vyhraného zápasu v singlu tady na Rolandu. Nejmladší hráč turnaje N.Kyrgios je sice velkým outisderem, ale současná jednička juniorky má velký potenciál a v rámci přípravy na Rolandu si dala sparing-trénink s Djokovičem, navíc z toho, co píše na twitteru, až tak velký respekt z Radka nemá:-). A tak kdo ví, zda si Štěpánek nebude muset spravit chutě v deblu, kde ale trošku překvapivě hraje s Hájkem namísto s nějakým elitním deblistou. A tak se nabízí spekulace, zda letošní Roland nebere Radek tak trošku „relaxačně“. Mno, uvidíme :-). Dalším Čechem v akci je L.Rosol. Ten od premiérového titulu z Bukurešti tak trošku hraje ve stínu tohoto úspěchu (podobně jako loni po Wimbledonu), a i přes výhodné postavení v pavouku se mu nepodařilo v dalších turnajích přidat něco dalšího dobrého. Uvidíme, zda to nepřijde na tomto turnaji. No, pavouka má celkem těžkého, když v 1.kole narazí na nepříjemného Ribu, ve 2.kole pak hrozí ještě nepříjemnější Fognini, no pokud by to vše zvládnul (moc v to nevěřím ale), tak dojde na odvetu za Wimbledon – a tentokrát asi s trošku jiným výsledkem :-). Zajímavostí je, že podobně jako Štěpánek, i v deblu Rosol zvolil trošku „nečekaného“ parťáka – když si zahraje s Kowalczykem. I tady se nabízí spekulace, které nechám na každém z vás :). ve hře je i J.Hájek, který si víceméně účast v hlavní soutěži zasloužil za svoje výkony a výsledky v přípravy na Roland, když k výsledkům z Barcy a Řimu přidal i turnaj v Dusseldorfu, kde uhrál hezké ČF. Radost mu jistě udělal i los pavouku, kde má celkem snesitelné soupeře až do případného 3.kola. Jen nevím, jak na tom je s kondicí, aby zvládnul hrát top-tenis i ve 4-5 setech. Jak jsem už zmiňoval, bude hrát debla se Štěpánkem. Posledním českým hráčem ve hře bude J.Veselý. Pro něj je to premiéra na grandslamu (aspoň co se týče seniorů), kterou si musel tvrdě vydřít, když musel zvládnout kvalifikační zápasy s Molchanovem, Jazirim a Robertem. Všechno ale zvládl na jedničku, neprohrál dokonce ani set, a tak si může užívat 1.kola na grandslamu. Užívání trošku kalí fakt, že z českých hráčů má asi nejtěžší los, když chytil 16.nasazeného Kohlschreibera. Ale když už nic, budou to cenné zkušenosti. Navíc, je to jen sport, a tak kdo ví, třeba se stane haluz :-). jinak ve hře jsou ještě deblisté L.Dlouhý (R.Ram), J.Levinský (Lu) a Fr.Čermák (Mertinak), kde zejména u toho posledního páru vidím výraznější šance na nějaký lepší výsledek. No, a to bude všechno. Nezbývá, než doufat, že uvidíme plno krásných zápasů, krásných výměn, velkých emocí a na konci turnaje uslyšíme „Vamos“ ! :-)


preview-frenchopen