Page 1

Turistické sdru¾eni Splitsko - dalmatské ¾upy Prilaz braæe Kaliterna 10/1 21 000 Split, Croatia, p.b. 430 tel/fax: +385 (0)21 490 032; 490 033; 490 036 info@dalmatia.hr www.dalmatia.hr

www.dalmatia.hr Vydavatel: Turistické sdru¾eni Splitsko - dalmatské ¾upy Za vydavatele: dr.sc. Mili Razoviæ Redakce: dr. sc. Ivo Babiæ, dr. sc. Marcel Meler, dr. sc. Fedja Vukiæ Text: Ru¾ica Mikaèiæ Fotografie: Andrija Carli, Ivo Pervan, Branko Ostojiæ, Mario Romuliæ, Zlatko Sunko, Krešimir Žanetiæ P eklad: SPES s.r.o. P eklad: Barbora Veseliæ Kabatkova Korektura: Pavla Gambira¾a Zpracováni a p iprava: Norma international d.o.o. Tisk: Tipomat


Praha 7h 30 Bratislava 4h 30

Mursko Sredi¹æe Dubrava Praha 8h 30 Kri¾ovljanska Wien 4h Graz 2h 30

Macelj

Trnovec Èakovec

Gorièan Gorièan Èakovec Ludbreg Vara¾din Vara¾dinske Toplice Novi Marof

Vara¾din

Lupinjak

Krapina Krapina

Razvor

Breznièki Hum Sv. Kri¾ Zaèretje

Zabok

München 6h Salzburg 4h 30 Ljubljana 1h 30

©kurinje Orehovica Èavle Kikavica O¹trovica

Vrata Delnice

Krk

Luèko

Buzin

ta vra ka lits Sp Sinj

Prgomet

J A D R A N S K O

Sarajevo 4h

Kamensko Dugopolje Ar¾ano Bisko Blato na Cetini

Sarajevo 3h 30 Mostar 1h

Omi¹

Imotski ©etanovac Split Supetar Zagvozd

Donji Vinjani

Biokovo

Braè

S

Mali Prolog Sarajevo 3h 30

Ravèa

Mostar 1h

Prud Gabela Polje Metkoviæ

Hvar

Vis

Ploèe Vis

Metkoviæ

Vela Luka Korèula

Lastovo

Klek Zaton Doli

Korèula Pelje¹ac

Mljet

Mljet

Brgat

Dubrovnik Cavtat nik

a

car

Pes

Makarska

rov

Hvar plit

SVETAC

Orah

Bol

Du b

©olta

Gornji Vinjani

Karasoviæi

ri 

Ancona  Split

Hvar Palmi¾ana

a

r

s

k

Bol i

Stari Grad

HVAR

k

Podgora a

Vrboska Jelsa

M O R E

Konfin Podgorica 2h 30 Tirana 5h 30

B i Komi¾a ¹e vs ki ka BI©EVO n

VIS

al

Vis

n

a

l

Vrgorac

Igrane

Ravèa

®ivogo¹æe Drvenik Suæuraj

Vi¹ki kanal

Ba

Trogir

v

A1

O

Vrpolje

Primo¹ten

H

Tuèepi

V

Drni¹

Makarska

Sumartin

LUKAVCI

©ÆEDRO

Zmijavci

1762 Sv. Jure

O

Benkovac

©ibenik

BRAÈ

Krivodol Kamenmost Zagvozd

Zagvozd

K

Benkovac

Kornati

Omi¹ B r a è k i k a Mimice Pisak n a Supetar Brela l Postira Puèi¹æa Ba¹ka Voda Nere¾i¹æa Povlja Selca Milna

Donji Prolo¾ac Imotski

O

Grohote ©OLTA Stomorska

Zadar 2

Krka Pirovac Biograd Vransko A1 jezero Vodice

Cetina

Rogaè Neèujam Sutivan

Knin

Tela¹èica

R

Cista Provo Loveræ ©estanovac

I

Strmica

Blato na Cetini A1

O

B

Maslinica

A

Splitski kanal

IC

V. Drvenik

DRVENIK VELI

Graèac

Dugi Otok

S

1319 Sv. Jure

Stobreè Podstrana Dugi Rat

N

DRVENIK MALI

G. Ploèa Sv. Rok

Posedarje Zadar 1

Zadar

O

Split

Marina D. Okrug Slatine G.Okrug ÈIOVO

Udbina

©

779

Trogir

E

ona

Anc

KOZJAK

Ka¹tela

a

r

Boraja

Gospiæ

Otok

Grab Dugopolje A1 Gardun Trilj Bisko Èaporice M Bisko Klis Solin

Leæevica

U¾ljebiæ

Maslenica

da  Za

Dicmo

A1

D. Seget

Paklenica

Pag

Vrpolje RijekaZAgreb

1011

Sinj

675

Gunja Sarajevo 4h 30

Korenica

Gospiæ Velebit

Pag

Beograd 1h Sofija 6h Athinai 14h

D. Muæ

tin

Mali Lo¹inj

Bajakovo

®upanja

Lièko Petrovo Selo

Hrvace

Peru¹iæ

Karlobag

Novalja

®upanja

Ilok

Ce

Lo¹inj

Sjeverni Velebit

Sarajevo 4h 30 Mosar 4h 30

Babina Greda ®upanja

M

A1 Rab

Sl.Brod  istok Slavonski Brod Velika Kopanica Slavonski Sarajevo 3h 30 ©amac

Sl.Brod  zapad

Mosar 5h 30

Otoèac

Rab

Cres

Lu¾ani

A

Otoèac

Svilaja

Ilok

Slavonski Brod

K

Krk

Vinkovci

1251

1508

Cetina

Cres

Nova Gradi¹ka

Hrvatska Dubica

Dvor

Plitvièka jezera

Brinje

Ðakovo Okuèani

Jasenovac Nova Gradi¹ka Stara Gradi¹ka

Hrvatska Kostajnica

Slunj Senj

Brijuni Pula

Maljevac

Vukovar

Po¾ega

Novska

Vrlika Beograd 1h 30

Na¹ice

Pakrac

Lonjsko Polje

Glina

Ogulin

Crikvenica

Labin

Kutina

Ogulin

Erdut

Osijek

Papuk

Kutina

Petrinja

Ravna Vrbovsko Gora

Kopaèki rit

A

Krèki most

Pazin Uèka

Karlovac

Bosiljevo

Beli Manastir Donji Miholjac

Daruvar

Popovaèa

Sisak

Batina

R

Rovinj

Rijeka

Velika Gorica

Dubo¹evica

Baranjsko Petrovo Selo

A

Vrsar

Tunel Uèka

Virovitica Slatina Grubi¹no Polje

A1

Pribanjci

Delnice

Vrbovec

Ivanja Reka Ivaniæ  grad

Karlovac

Donji Miholjac

N

Poreè

Matulji

Opatija

Brod na Kupi

Terezino polje

Bjelovar

. oj

Novigrad

Po¾ane

Risnjak

Krakow 10h 30 Budapest 3h 30

I

Buje

Jurovski Brod

Popovec

Krakow 10h Budapest 3h

Bratislava 4h 30 Budapest 3h 30

uèk Per

Ka¹tel

Umag

Rupa

Jastrebarsko

Prezid

Komin

D

Pasjak

Plovanija

Samoborsko gorje

München 6h Salzburg 4h 30 Ljubljana 1h 30

Milano 5h 30 Venezia 3 h Trieste 30min

Gola

Koprivnica Ðurðevac Kri¾evci

Medvednica Sveta Helena

Zagreb

Bregana Zapre¹iæ Samobor Sveta Nedelja Jankomir ®umberak Milano 5h 30 Venezia 3 h Trieste 30min

Bratislava 4h 30 Budapest 3h

Gradac


2

BROSURA ceski k.indd 2-3

3

11/30/09 1:45:14 PM


4

Strˇední Dalmácie srdce Jadranu

5

At' už se vydáte objevovat Dalmácii cestou jejích specifických prˇírodních krás pobrˇeží, ostrovu˚ a vnitrozemí nebo cestou kulturních pameˇ tihodností a bohaté historie, zapsané v každém kameni jejích ulic a námeˇ stí - každá z teˇ chto cest vás zavede do samého srdce Jadranu. Protože práveˇ zde leží strˇední Dalmácie, srdce pobrˇeží, území, ve kterém se dostáváte do chorvatské historie, deˇ dictví a kultury, které se „čtou“ lépe než jakákoliv kniha. Již v pradávných a antických dobách zde na ostrovech a pobrˇeží vznikala první sídlišteˇ , byli zde korunováni chorvatští králové, kvu˚ li tomuto kousku pobrˇeží se po staletí bojovalo, byl dobýván a opeˇ t navracen zpeˇ t teˇ m, kterým patrˇí. Souboje a obeˇ ti vytvárˇely legendy a hrdiny, patrony a sveˇ tce, protože jeho obyvatelé toto území milovali, chránili, bránili a umírali pro neˇ j. Nebylo to náhodou, historii tohoto území vždy psalo srdce. Již od té doby, kdy se rˇímský císarˇ Gaius Aurelius Valerius Dioklecián 1. kveˇ tna 305 vydal z Rˇ íma ke svému novému domovu, prˇepychovému císarˇskému paláci na místeˇ dnešního Splitu, bylo to proto, že chteˇ l své „du˚ chodové“ císarˇské dny strávit v mírném zálivu svého deˇ tství, obrostlém kveˇ tem vítečníku sítinovitého. U nohou mu ležel celý sveˇ t, mohl kamkoli, ale vyhrálo - srdce. Srdce vytvorˇilo v pozdeˇ jších stoletích beˇ hem 1700 let z císarˇského paláce i jádro nejveˇ tšího urbánního komplexu na Jadranu. Stejneˇ tak, jako beˇ hem staleté historie prˇed i po neˇ m, ru˚ zní vladarˇi, šlechtici a významné osobnosti své doby psali historii na ostrovech Visu, Hvaru, Brači nebo ve meˇ stech Trogiru, Omiši, Makarské, Solinu, Sinji, Kaštelu… Proto jsou ve strˇední Dalmácii v rozmezí pouhých 30 kilometru˚ k videˇ ní dveˇ památky zapsané do Seznamu sveˇ tového kulturního deˇ dictví pod ochranou UNESCO: Diokleciánu˚ v palác ve Splitu a

BROSURA ceski k.indd 4-5

11/30/09 1:45:17 PM


6

BROSURA ceski k.indd 6-7

historické jádro meˇ sta Trogiru. Mezi nimi je Salona, dnes nejveˇ tší archeologická lokalita chorvatského Jadranu a kdysi hlavní meˇ sto rˇímské provincie Dalmácie. Dnešní meˇ sto Solin, vzniklé na rozvalinách Salony, sehrálo du˚ ležitou úlohu v chorvatské historii jako korunovační meˇ sto chorvatských vladarˇu˚ . Na ostroveˇ s nejveˇ tším počtem hodin slunečního svitu - Hvaru - najdeme nejlépe zachovalou ukázku antické parcelace pozemku - Starigradské pole (ager), rovneˇ ž pod ochranou UNESCO. Ve meˇ steˇ Hvaru je jedno z nejstarších evropských divadel, postavené v roce 1612 v centru historického meˇ stského jádra. Je to trˇetí nejstarší divadlo v Evropeˇ a již 400 let je srdcem kulturního a společenského života meˇ sta. Kulturní deˇ dictví ve strˇední Dalmácii vytvárˇeli talentovaní umeˇ lci, vepisující své umeˇ ní do kamene, mramoru a drˇeva zdí a palácu˚ zdejších meˇ st. A nezu˚ stala v nich díky tomu jen neprˇekonatelná umeˇ lecká díla jejich dovedných rukou, ale i část jejich srdce, které vestaveˇ li a zachovali pro budoucí generace v krásách domu˚ a jejich pru˚ čelí, kostelu˚ a muzeí, staveˇ ných pečliveˇ a s velkou láskou. Jak moc si umeˇ lci - kterˇí zde žili a pracovali - vážili a milovali toho území, vypráví portál trogirské katedrály, který vytesal Mistr Radovan v roce 1240. Stejneˇ jako kamenné krajky a skulptury mistra Bonina da Milano, Juraje Dalmatince, Andriji Alešiho a Nikoly Firentince a mnohých dalších, kterˇí pro antologii umeˇ ní zanechali práveˇ zde díla svých rukou. Dverˇe splitské katedrály z orˇechového drˇeva, které vytvorˇil mistr Andrija Buvina v roce 1214, jsou zapsány do historie evropské románské drˇeveˇ né skulptury. Na bohatých umeˇ leckých výkonech svých prˇedchu˚ dcu˚ , které strˇední Dalmácie inspirovala k nejkrásneˇ jším umeˇ leckým dílu˚ m, vyrostla na tomto území rˇada velkých malírˇských jmen. Jedním z nich je i Emanuel Vidović, nejznámeˇ jší chorvatský malírˇ počátku 20. stol. Ve veˇ tšineˇ svých deˇ l maloval obrazy svého kraje, vnášeje do akvarelu˚ a oleju˚ svou lásku k morˇi, nebi, mraku˚ m, západu slunce a pobrˇeží své Dalmácie. V socharˇství vytvorˇil nejveˇ tší díla

Ivan Meštrović, sveˇ toveˇ známý moderní socharˇ, jehož umeˇ lecká díla z kamene, drˇeva a bronzu se nacházejí nejen ve splitské Galerii Meštrović, ale i ve známých pameˇ tihodnostech, jako je socha Grgura Ninského u severního vchodu do Diokleciánova paláce. Práveˇ na prostoru strˇední Dalmácie jsou počátky chorvatské státnosti i krˇest'anství Chorvatu˚ , kterˇí již od 7. stol. jako veˇ rˇící veˇ novali své srdce Panneˇ Marii. V této oblasti je mnoho kaplí, kostelu˚ a poutních míst, zasveˇ cených nejveˇ rneˇ jší patronce Chorvatska, z nichž poutní místo Gospa od Otoka v Solinu je nejstarším mariánským poutním místem v Chorvatsku. Nejveˇ tším poutním místem je Gospa Sinjska, která v roce 1715 podle legendy zachránila svu˚ j národ prˇed mocneˇ jším tureckým vojskem a vdeˇ ční obránci korunovali její obraz zlatou korunou; pod obrazem latinsky stojí: “Navždy korunovaná oslavuj víteˇ zství. Roku 1715”. Od té doby je Panna Marie nazývána zázračnou a na památku víteˇ zství nad Turky se každoročneˇ v srpnu konají rytírˇské hry „Sinjska alka“. O splitské katedrále sv. Domnia, neˇ kdejším mauzoleu císarˇe Diokleciána, lze rˇíci, že je to nejstarší katedrála na sveˇ teˇ , protože jako stavba je tak dlouho ve službách Božích. Obyvatelé Splitu postavili vedle tohoto císarˇského mauzolea, kde jsou ostatky splitského patrona sv. Domnia, i velebnou zvonici, která je i dnes symbolem Splitu. To, díky čemu je strˇední Dalmácie zvláštní, je i tradice uchovávání starých národních a náboženských zvyku˚ v procesích, nočnich pobožnostech, peˇ ších poutích a prˇislibech nejčasteˇ ji spojených s katolickými svátky a patrony obcí. Lidové procesí „Za krˇížem“, které se koná již po staletí v noci mezi Zeleným čtvrtkem a Velkým pátkem, procházející ru˚ znými kaplemi a kostelíky na ostroveˇ Hvaru, je nezapomenutelným a autentickým zážitkem. Není zde snad ani jedno urbánní strˇedisko na pobrˇeží, ostrovech nebo v Záhorˇí, které by ve svých pokladnicích neskrývalo neˇ jaký zvláštní kousek historie a kultury

tohoto kraje, neˇ jakou zajímavost, která ukazuje du˚ ležitost této oblasti beˇ hem celé historie. Naprˇíklad ve františkánském klášterˇe v Zaostrogu nedaleko Makarské se nachází obraz „Poslední večerˇe“ od neznámého autora z 18.stol, na kterém je kromeˇ Ježíše a apoštolu˚ nakreslen i pes dalmatin. Ten získal své jméno po Dalmácii a ilyrském plemenu Dalmata. Neméneˇ zajímavý je i „Du˚ m št'astného človeˇ ka“ nedaleko kostela ve meˇ steˇ Omiši a ten své jméno dostal po majiteli, který v 15.století na jeho dverˇe, srdce plné šteˇ stí, nechal vytesat nápis: „Bože, deˇ kuji ti, že jsem žil na tomto sveˇ teˇ .” Stačí se jednou setkat s nevídaným spojením modrého pobrˇeží a zeleneˇ borovic na nejkrásneˇ jších kilometrech písečných a oblázkových pláží na Jadranu, aby se rozbušilo srdce. Není to jen pobrˇeží, které láká k dovolené a odpočinku teˇ la. Jsou to i pohledy, které živí duši a naplnˇ ují srdce blažeností. Stoleté borovice nakloneˇ né nad plážemi, s veˇ tvemi ohnutými k zemi jakoby se i samy rozhodly poskytnout hostu˚ m ochranu prˇed sluncem, prˇíjemný pobyt ve stínu na bílých oblázcích podél morˇe, se závanem osveˇ žujícího mistrálu. Pohled do výšky se zastaví na skalních steˇ nách Biokova, Kozjaku a Mosoru, na Vidoveˇ horˇe na Brači, nejvyšším ostrovním vrcholu Jadranu. Zaujme i skupina slunečných ostrovu˚ jako je Hvar, Šolta a Vis, které si zachovaly své malé kamenné osady daleko od vrˇavy a shonu uspeˇ chaného pobrˇežního všedního dne. Tady se na okamžik zdá, že se život zastavil, ale on ve skutečnosti klidneˇ pulzuje v neˇ jakém jiném rytmu, v rytmu kamenných ulic, olivových háju˚ , vinohradu˚ a levandulových polí. Ale tam, kde končí morˇe, nekončí kouzlo srdce Jadranu. To silneˇ ji zabuší, když se za pobrˇežními horami, jen dvacet kilometru˚ od morˇe, prˇed návšteˇ vníkem otevrˇe kouzelný sveˇ t v objetí rˇeky a hor. Srdce Záhorˇí je zelené, plné magické krásy, legend, autentických prˇíbeˇ hu˚ , staletých pevností a bohaté prˇírody. Pokud vám neˇ kdo strˇední Dalmácii popíše jen jako oblast historie,

kultury a krásných pláží, neveˇ rˇte mu, protože zelené srdce Záhorˇí jsou meˇ sta s nezapomenutelnou sportovní aktivitou. Práveˇ tato oblast je známá svými jezdeckými školami a statky, zabývajícími se agroturistikou. Cyklistické stezky upravené ve vnitrozemí, podél pobrˇeží i na strˇedodalmatských ostrovech se vinou poklidnou prˇírodou. Na rychlém toku rˇeky Cetiny, mezi jejími kanˇ ony, se scházejí milovníci canyoningu, safari na kánoích, raftingu a horolezectví. Meˇ stečka Makarské riviéry jsou ideální pro rodinnou dovolenou, ale i pro aktivní dovolenou v nedalekém Chráneˇ né krajinné oblasti Biokovo. Když se celodenní pohodou naplní srdce, domácí vás pozvou ke stolu, nejlepšímu místu srdečného prˇivítání, nabídnou vám ryby a škeble nebo jehneˇ čí zvláštní chuti, speciality jako je bračský vitalac a ovčí sýr z oleje. Cetinský kraj je známý díky arambaši, rˇíčním raku˚ m a specialitám z žab. Na pobrˇeží a na ostrovech nezapomenˇ te pohostit i své chut'ové bunˇ ky a ochutnat soparnik, dalmatský brudet, všechny druhy čerstvých ryb, mušlí a zeleniny, dezerty jako jsou rafioly, kaštelanský dort a dort Makarana, višský hib, kroštule, dalmatské fritule nebo hvarské paprenjaky, ale i hroznové víno, vypeˇ stované na strmých svazích, které pilné ruce vinarˇu˚ meˇ ní na nejznámeˇ jší zdejší vína - plavac, vugavu a další. Pokud vás unaví všechny vu˚ neˇ a chuteˇ , když naplníte duši a teˇ lo, podeˇ lte se s domácími o zvláštní výsadu dnešních dní, a tím je pobyt v regionu, kde jsou rˇeky a vodní toky s pitnou vodou, čisté a bezpečné, a voda v domech a v kohoutcích prˇíjemné chuti a nefalšované sveˇ žesti. Je to jen jeden du˚ kaz, že si zde človeˇ k nepohrával s bohem danou prˇírodou, ale že ji po dveˇ tisíciletí nejen využíval, ale i chránil pro budoucí generace. Pro ty, kterˇí si budou zítra ve strˇední Dalmácii, v srdci Jadranu, užívat.

7

11/30/09 1:45:21 PM


8

BROSURA ceski k.indd 8-9

9

11/30/09 1:45:22 PM


10

11

Split Je teˇ žké rˇíct, co na dnešní návšteˇ vníky meˇ sta zanechává veˇ tší dojem: historické jádro nebo zpu˚ sob života jeho obyvatel. Protože spokojenost života pod širým nebem je styl, jakým obyvatelé Splitu žijí - popíjející kávu na Riveˇ , trávící den ve stínu kamenných zdí Diokleciánova paláce, který poskytuje osveˇ žení za horkých dní. Split dává všechny své krásy hostu˚ m s radostí k dispozici. Mohou kráčet po ulicích a procházet se staletími historie a umeˇ ní, nahlédnout do bohaté pokladnice muzeí, galerií a kostelu˚ , aby pochopili část bohaté historie nebo si užívat ve stínu borovic na kopci Marjan a koupat se na meˇ stských plážích. Žádný výbeˇ r nebude špatný, protože v tomto meˇ steˇ , jehož historické jádro s Diokleciánovým palácem je zapsáno v Seznamu sveˇ tového kulturního deˇ dictví, vás na ulicích čekají hluční a veselí domácí, a v tichých výstavních sálech historie tohoto veˇ čneˇ mladého meˇ sta.

BROSURA ceski k.indd 10-11

11/30/09 1:45:25 PM


12

Okolí Splitu Atraktivní pobrˇeží a bohaté vnitrozemí meˇ sta Splitu jsou jeho neoddeˇ litelnými součástmi. Šest kilometru˚ oblázkových pláži Podstrany jižneˇ od meˇ sta jsou vzácnou urbánní oblastí, kde se pláže prostírají až k domu˚ m,

BROSURA ceski k.indd 12-13

13

apartmánu˚ m, malým rodinným hotelu˚ m, ale i k hotelu˚ m s peˇ ti hveˇ zdičkami. Severneˇ od Splitu je známá jeskyneˇ Vranjača a okolí dominuje strˇedoveˇ ká pevnost Klis, ležící na skalách neprˇístupné souteˇ sky mezi pohorˇími Mosor a

Kozjak. Z ní se naskýtá pohled na Solin, antickou Salonu a rˇeku Jadro, která od 17. století zásobuje pitnou vodou meˇ sto i celý kraj.

11/30/09 1:45:29 PM


14

Trogir

15

Historické jádro tohoto harmonického meˇ sta, zapsané do Seznamu sveˇ tového kulturního deˇ dictví, je jedním z nejkrásneˇ jších urbánních komplexu˚ na Jadranu. Procházka Trogirem, který je zde již od 3.století, je zvláštním zážitkem, prˇestože jeho centrální část je dlouhá pouhých 750 kroku˚ , jak kdysi dávno zmeˇ rˇil historik Pavao Andreis. V klášterˇe sv. Mikuláše je dodnes uchováván reliéf rˇeckého boha Kaira, boha št'astného okamžiku, který se objevuje jednou v životeˇ , dávaje človeˇ ku možnost, aby jej “chytil za pačesy”. V úzkých kamenných uličkách meˇ sta, které je nazýváno meˇ stemmuzeem, jsou i dnes paláce starých šlechtických rodin a v jeho kostelech a na námeˇ stích se stále znovu prezentuje bohatství talentu, kterým umeˇ lci po staletí podneˇ covali radost historiku˚ a hostu˚ a pýchu domácích. Dnešní Trogir žije rytmem moderního turistického meˇ sta a je oblíbeným cílem cestovatelu˚ a jachtarˇu˚ , které inspiruje stoletou kamennou krásou v srdci Jadranu.

BROSURA ceski k.indd 14-15

11/30/09 1:45:32 PM


16

Okolí Trogiru

17

Malé zalesneˇ né oblázkové zátoky v jedné z nejbujneˇ jších pobrˇežních krajin - to je riviéra, na které se již od dávných antických dob nacházely prˇepychové prˇímorˇské vily. Kamenné a oblázkové pláže a nádherné čisté morˇe jsou hlavními trumfy tohoto turistického prostoru, kde se kromeˇ jiného, vyplatí prohlédnout si mlýn ze 16. stol na Pantanu a veˇ ž z 15. stol. v Marineˇ . Nedaleký ostrov Čiovo je mostem spojen s Trogirem a krátkou procházkou se z jeho obcí dostanete ke skrytým plážím obklopeným borovicovým lesem.

BROSURA ceski k.indd 16-17

11/30/09 1:45:35 PM


18

Kaštela

19

Hluboká a chráneˇ ná zátoka mezi Splitem a Trogirem se jako prˇirozený a bezpečný úkryt stala již v dávné historii místem výstavby letohrádku˚ bohatých z nedalekých veˇ tších meˇ st. Ve strachu prˇed Turky se poté staveˇ ly pevnosti prˇímo na pobrˇeží, takže v 15. století tu vyrostlo šestnáct pevností - palácu˚ v renesančním architektonickém stylu s bohatými vnitrˇními prostory. Kolem sedmi takových pevností se utvorˇily osady, které se spojily do dnešního meˇ sta Kaštela.

BROSURA ceski k.indd 18-19

11/30/09 1:45:38 PM


20

Okolí Omiše

21

Malebnosti meˇ sta Omiše dávají zvláštní pečet' pevnosti Mirabela a Starigrad a kanˇ on rˇeky Cetiny, která se práveˇ zde, po stokilometrovém krasovém toku, vlévá do morˇe. Z tohoto kanˇ onu prˇíkrých skal útočili omiští piráti na lodeˇ na Jadranu. Tato část pobrˇeží je známá svými mimorˇádnými písečnými plážemi, z nichž nejveˇ tší je meˇ stská pláž v Omiši, dlouhá témeˇ rˇ kilometr se sedm set metru˚ dlouhou meˇ lčinou. Celá oblast omišské riviéry je známá prameny sladké vody a u obce Vrulje je jeden z nejveˇ tších pramenu˚ , který je viditelný na hladineˇ morˇe.

BROSURA ceski k.indd 20-21

11/30/09 1:45:41 PM


22

Makarska

23

23

Centrální meˇ sto turistické riviéry, podle kterého je pojmenována, je atraktivním letoviskem s rozmanitou nabídkou, kde každý mu˚ že najít takový odpočinek, jaký si prˇeje. Nad Makarskou je pohorˇí Biokovo, v jehož hlubokých souteˇ skách zmrzne voda i uprostrˇed léta. A pod jeho vrcholy v prˇírodním prˇístavu mezi dveˇ ma poloostrovy se zalesneˇ nými oblázkovými plážemi leží meˇ sto zabírající kilometr šírˇky, která oddeˇ luje morˇský blankyt od horských výšin. S historií meˇ sta je nejlepší se seznamovat ve františkánském klášterˇe, starém více než 500 let, který strˇeží pinakotéku, knihovnu a jedinečné Malakologické muzeum.

BROSURA ceski k.indd 22-23

11/30/09 1:45:44 PM


24

Makarská riviéra

25

Šedesát kilometru˚ pláží z nejbeˇ lejších oblázku˚ , s rˇadou turistických míst ležících jako perly pod pohorˇím Biokovo - s „čelem v nebi a nohama v morˇi“ - to vše činí z Makarské riviéry riviéru s dlouhou a bohatou turistickou tradicí prˇijímání hostu˚ , aktivního odpočinku, vybrané gastronomické nabídky a letních večeru˚ plných zábavy a písní. Je to jedinečná oblast nejkrásneˇ jších jadranských pláží skrytých v kamenu a borovicích, kde je turismus součástí všedního dne, tradice a prˇání, aby byl stále lepší, jiný, hezčí.

BROSURA ceski k.indd 24-25

11/30/09 1:45:47 PM


26

Ostrov Brač

27

Ostrov s nejslavneˇ jší kamenickou tradicí bílého kamene, z neˇ hož byl postaven Bílý du˚ m ve Washingtonu, budovy parlamentu˚ ve Vídni a Budapešti, ale i Diokleciánu˚ v palác ve Splitu a katedrály v Trogiru a v Šibeniku. Klášter Pustinja Blaca z roku 1550 i dnes sveˇ dčí o strˇedoveˇ kém životeˇ na ostroveˇ , stejneˇ jako osameˇ lé raneˇ strˇedoveˇ ké kostelíky ve vnitrozemí ostrova. Turistický Bol s pláží Zlatý mys (Zlatni rat), jehož vzhled se meˇ ní dle smeˇ ru veˇ tru a vln, Vidova gora, meˇ sto Supetar, Vlastiveˇ dné muzeum ve Škripu, jsou jen částí toho, co inspiruje na tomto nejveˇ tším strˇedodalmatském ostroveˇ .

BROSURA ceski k.indd 26-27

11/30/09 1:45:51 PM


28

BROSURA ceski k.indd 28-29

29

11/30/09 1:45:55 PM


30

Ostrov Hvar

31

Ostrov slunce a levandule, stoletých kamenných zidek (suhozidi) a pastýrˇských obydlí, je jedním z teˇ ch míst, které naplnˇ ují duši krásou. Neví se, prˇitahuje-li veˇ tší pozornost soulad historie a umeˇ ní nebo krása prˇírody. Procházka staletími ošlapanými kamennými uličkami nebo po nejveˇ tším ostrovním námeˇ stí na obou stranách Jadranu v centru Hvaru, stejneˇ tak jako i procházka po poli, zapsaném do seznamu sveˇ tového kulturního deˇ dictví - ageru Starého Gradu je nezapomenutelným zážitkem, který otvírá knihu historie. V omamné vu˚ ni a fialovém odlesku levandulových polí, v hroznech, které se zachycené paprsky slunce meˇ ní na nejlepší vína, zu˚ stává Hvar symbolem organizovaného turismu.

BROSURA ceski k.indd 30-31

11/30/09 1:45:58 PM


32

Ostrov Šolta

33

Bez ohledu na to, co jste spatrˇili na tomto malém ostroveˇ ve Splitské bráneˇ jako první - polní domek z kamene uprostrˇed macchie nebo prˇepychový zámek rodiny Marchi z roku 1706, Šolta se zmocní vašeho srdce. Málokde jako tam poskytují hluboké a bezpečné zátoky i dnes klid, odpočinek a naprostou izolaci od všeho v cestovním ruchu již videˇ ného. Ostrov medu, svatojánského chleba, olivových háju˚ a oleje, ostrov aromatických bylin skýtal svou krásou a harmonií prˇírody inspiraci umeˇ lcu˚ m a spisovatelu˚ m, kterˇí zde vytvárˇeli neˇ které ze svých nejlepších deˇ l.

BROSURA ceski k.indd 32-33

11/30/09 1:46:02 PM


34

Ostrov Vis

35

Na širém morˇi je to nejvzácneˇ jší helénistické nalezišteˇ v Chorvatsku, se zbytky rˇecké kolonie Issa. Nálezy z Issy jsou uchovány v Archeologickém muzeu ve Visu a nejznámeˇ jší exponát a symbol Visu je bronzová hlava rˇecké bohyneˇ Artemis. Ostrov Vis zdobí staré kostely a harmonické kamenné domy a dnešní panorama skrytých zátok doplnˇ ují jachty a lod'ky, jachtarˇi a potápeˇ či. Zachována je autenticita jeho osad, zvlášteˇ v Komiže, odkud se nad meˇ stem nabízí pohled na širé morˇe a na nejvzdáleneˇ jší jadranské ostrovy Biševo, Sv.Andriju a Palagružu.

BROSURA ceski k.indd 34-35

11/30/09 1:46:06 PM


36

Záhorˇí (Zagora)

37

Málokde se blankyt pobrˇeží tak prˇibližuje dechu kontinentu jako je tomu v Záhorˇí. Po jeho zelených svazích se vinou klidné rˇeky s pitnou vodou; a od morˇe je oddeˇ lují jen pohorˇí Kozjak, Mosor a Biokovo. Je trˇeba napít se té vody, která chvíli jen zurčí a hned poté výhružneˇ hučí a peˇ ní, a poznat díky ní sílu horského a nezlomného ducha jejich obyvatel. Návšteˇ va pru˚ zračných, zelených rˇek, jeskyneˇ Vranjača se zkameneˇ lým vodopádem a podzemními sály, jedinečného krasového fenoménu Modrého a Červeného jezera, Sinjského a Vrgorackého pole, které bohatou úrodou živí celý kraj, je neopakovatelným pocitem doteku pu˚ vodní prˇírody. Čas, lidé a legendy v této oblasti, kde ústní prˇedání žije i dnes, utkali jedinečnou oázu zhušteˇ né historie, vetkané do kamenných domu˚ a stoletých pevností. Po aktivitách v prˇírodeˇ , je tradicí setkání u stolu s domácím jídlem, prˇipraveným ve smeˇ si sveˇ žího horského vzduchu a bohateˇ nasáklých údolí. Objevíte nové chuteˇ a vrátíte ztracenou sílu.

BROSURA ceski k.indd 36-37

11/30/09 1:46:10 PM


38

BROSURA ceski k.indd 38-39

39

11/30/09 1:46:14 PM


40

Gastronomické požitky

41

Tabule Dalmácie jako by byla již staletí prˇed námi na stopeˇ moderních stravovacích návyku˚ : lehce varˇená a snadno stravitelná jídla s množstvím ryb, olivovým olejem, zeleninou a bylinami jsou základem každého pokrmu. Ale v tomto dalmatském gastronomickém doporučení je du˚ ležitá jak hlavní ingredience, tak i zpu˚ sob, jakým se prˇipravuje, a také každý ze zvláštních bylinkových dodatku˚ , který kromeˇ petržele a česneku tvorˇí malé kulinárˇské tajemství s vu˚ ní bobkového listu, rozmarýnu nebo bazalky; zatímco olivy a kapary jsou vždy na stole. Když je rˇeč o specialitách z masa, kterými se chlubí domácí, je to samozrˇejmeˇ dalmatský pršut, uzený a sušený na bórˇe, který je nejčasteˇ ji podáván s ovčím sýrem a také jehneˇ čí maso.

BROSURA ceski k.indd 40-41

11/30/09 1:46:16 PM


42

43

Odpočinek pro duši a teˇ lo Pobyt ve strˇední Dalmácii mu˚ že být mnohem více než jen klidná dovolená na slunci s nejčisteˇ jším morˇem Strˇedozemí, bez ohledu na to, zda-li jste ubytováni v hotelu, soukromém apartmánu, kempu nebo na lodi či plachetnici. Vzrušení, které nabízeji sportovní aktivity, prˇizpu˚ sobené pru˚ meˇ rné teˇ lesné kondici, ale i ty, které proveˇ rˇují hranici vytrvalosti a dobrodružného ducha, zanechá kromeˇ jedinečného pocitu svobody i prˇekrásné vzpomínky. Ponorˇte se do blankytu morˇe, projdeˇ te se upravenými stezkami na pobrˇeží a po ostrovech, pomozte domácím prˇi sklizni hroznu˚ a kveˇ tu˚ levandule, zjisteˇ te, co je tak opojného ve vu˚ ních léčivých bylin dalmatského krasu, objevte výzvu horských stezek a horolezectví, sjíždeˇ ní divokých rˇek, chyt'te vítr do plachet.. a užívejte si všemi zpu˚ soby historického bohatství, kulturního deˇ dictví a všeho, co skýtá modrˇ morˇe a strˇední Dalmácie - srdce Jadranu.

BROSURA ceski k.indd 42-43

11/30/09 1:46:20 PM


44

BROSURA ceski k.indd 44-45

45

11/30/09 1:46:24 PM


Turistické sdru¾eni Splitsko - dalmatské ¾upy Prilaz braæe Kaliterna 10/1 21 000 Split, Croatia, p.b. 430 tel/fax: +385 (0)21 490 032; 490 033; 490 036 info@dalmatia.hr www.dalmatia.hr

www.dalmatia.hr Vydavatel: Turistické sdru¾eni Splitsko - dalmatské ¾upy Za vydavatele: dr.sc. Mili Razoviæ Redakce: dr. sc. Ivo Babiæ, dr. sc. Marcel Meler, dr. sc. Fedja Vukiæ Text: Ru¾ica Mikaèiæ Fotografie: Andrija Carli, Ivo Pervan, Branko Ostojiæ, Mario Romuliæ, Zlatko Sunko, Krešimir Žanetiæ P eklad: SPES s.r.o. P eklad: Barbora Veseliæ Kabatkova Korektura: Pavla Gambira¾a Zpracováni a p iprava: Norma international d.o.o. Tisk: Tipomat

Dalmacija sk  
Dalmacija sk