Page 1

A u g u s t 3 1 , 2 0 1 7 N o 1 2 (2908)

Volume 68 $3.75 d

o st r . 5

v

N

vo st r . 6

o v ve

Ja

k b ly o n a t ú r á hc V a n oc u ve r u , ts r . 9

oč S l u n ce

ov o , st r . 1 0

N a ce

st á ch o

P u b lis h e d 1 7 IS S P u b lic

. 13

NOVÝ DOMOV THE NEW

HOMELAND

e v e ry th is s u e s a N 0 8 3 2 9 a tio n s #

ir d T h u r s d a y y e a r -2 6 6 8 2 2 0 6 0 1 3

RAVDA VÍTĚZÍ

www.masaryktown.ca

C A N A D A ' S C Z E C H A N D S L O VA K N E W S P A P E R PUBLISHED BY MASARYK MEMORIAL INSTITUTE INC. SINCE 1950

S t a te m e n t b y t h e P r im e M in is te r on Black Ribbon Day O t ta w a , O n ta r io ( A u g u s t 2 3 ) - T h e P r im e M in is te r, J u s tin T r u d e a u , to d a y is s u e d th e fo llo w in g s t a te m e n t on Black Ribbon Day, the National D a y o f R e m e m b r a n c e f o r t h e Vi c tims of Communism and Nazism in Europe: “Today, we join people in Canada a n d a r o u n d th e w o r ld to r e m e m b e r th e v ic tim s a n d s u r v iv o r s o f C o m m u nism and Nazism in Europe, and to pay tribute to all those who continue to fa c e v io le n c e , lo s s o f d ig n it y , a n d repression from totalitarian regimes. “On Black Ribbon Day, we mark the a n n i v e r s a r y o f t h e M o l o t o v -R i b b e n t rop Pact, which was signed in 1939 between the Soviet Union and Nazi

Germany. The infamous agreement c a r v e d E a s te rn a n d C e n tra l E u ro pe into spheres of influence of Nazi G e r m a n y a n d th e S o v ie t U n io n , a n d led to one of the darkest periods in human history. “ In th e y e a r s th a t fo llo w e d , th e S o viet and Nazi regimes trampled upon national and personal freedoms across Europe. They robbed millions of people of their lives and livelihoods, and subjected countless m e n , w o m e n , a n d c h ild r e n to u n to ld atrocities. “ M a n y o f th o s e w h o s tr u g g le d a g a in s t th e h o r r o r s o f th e S o v ie t a n d Nazi regimes came to Canada as refugees. These Canadians and the-

TIFF: 45 FRESH TITLES

TIFF’S DISCOVERY PROGRAMME BOASTS BIGGEST LINE UP TO DATE WITH 45 FRESH TITLES FROM AROUND THE WORLD

T h e T o r o n to In te r n a tio n a l F ilm F e s tiv a l® d e b u te d th e 2 0 1 7 D is c o v e r y programme lineup with 45 first and second feature films by up-and-coming filmmakers from around the world. Good news for the future of global cinema: th is is th e b ig g e s t D is c o v e r y programme to date, with 25 more titles than the 2 0 1 6 r o s t e r a n d t w o -t h i r d s o f t h e s e lection World Premiering at TIFF. “ U n c o v e r in g n e w t a le n t is o n e o f th e key roles of the Festival,” said Piers Handling, Director and CEO of TIFF. “The Discovery programme allows us to carve out a space for emerging filmmakers to be seen by the international film industry and has helped l a u n c h t h e c a r e e r s o f a w a r d -w i n ning filmmakers like Maren Ade, Barry Jenkins, Steve McQueen, Christopher Nolan, and Dee Rees.” T h e films, produced or co-produced in 35 different countries, include fresh, experimental and compelling voices. Life in small, rural communities is portrayed in Miracle, Ravens a n d T h e S w a n , w h ile fa m ilie s d e a lin g

w ith c r is e s a n d c o n f lic t a r e a d d r e s sed in Apostasy, Shuttle Life and Suleiman Mountain. LGBTQ+ themes r u n th r o u g h s e v e r a l o f th e D is c o v e ry titles, including Montana, Soldiers. S to r y fro m F e re n ta ri a n d T h e P o e t a n d th e B o y , w h ile te e n s e x u a lit y is explored in Disappearance, Kissing Candice and Princesita. “If you don’t support the future of filmmaking, you fall behind. So we’re always looking for new talent,” said Cameron Bailey, Artistic Director of TIFF. “The fact that the Discovery programme continues to grow is deeply encouraging, and speaks to the fact that there are a lot of people that want to make f ilm s w h e n it is o f te n in c r e a s in g ly more difficult to do so.” The Toronto In te r n a tio n a l F ilm F e s tiv a l is a ls o d e lig h te d to a n n o u n c e a n a d d itio n a l title to the Docs Programme: Sighted E y e s / F e e lin g H e a r t, a d o c u m e n t a r y about Lorraine Hansberry, a black w r ite r, c o m m u n is t, fe m in is t, le s b ia n and outspoken trailblazer at the height of the Civil Rights Movement. ◙ The 42nd TIFF runs from September 7 t o 17, 2017. www.tiff.net/tiff/

ir descendants continue to make remarkable contributions to our country. Their stories underscore the importance of universal human rights – a n d r e m in d u s o f th e f r a g ilit y o f f r e edom. “ O n b e h a lf o f th e G o v e r n m e n t o f C a n a d a , I u r g e C a n a d ia n s to r e f le c t on the significance of this day. We all share the responsibility to promote and protect human rights, freedom, and democracy. We must stand guard against those who seek to dev a lu e th e h u m a n it y o f o th e r s , a n d uphold the inherent dignity of every human being.” In N o v e m b e r 2 0 0 9 , a r e s o lu tio n d e c laring Black Ribbon Day, August 23, a n a n n u a l d a y o f re m e m b ra n c e fo r th e v ic tim s o f C o m m u n is m a n d N a zism in Europe was unanimously passed by Canada’s Parliament. Black Ribbon Day historically com-

m e m o r a te s th e a n n iv e r s a r y o f th e in famous Molotov- Ribbentrop pact, a sinister partnership treaty between Nazi Germany and Soviet Russia th a t a llo w e d e a c h to v io le n tly a n d illegally seize the lands and peoples situated between them and in e s s e n c e s ta r te d th e s e c o n d w o r ld war. Twenty Five years ago, Canada’s Central and Eastern European communities, by initiating Black Ribb o n D a y , w e r e in s tr u m e n t a l in b r in g in g in te r n a tio n a l a t te n tio n a n d u n derstanding of the plight of their heri-

tage nations. This Canadian initiative organized demonstrations in 21 cities on both sides of the Iron Curtain. In 1989 close to 2 million people form e d a h u m a n c h a in a c r o s s th e B a ltic republics and by 1991, demonstrations were held in 56 cities on three continents. P r e s e n tly , A u g u s t 2 3 r d is o f f ic ia lly commemorated in close to a dozen European nations under several names including Black ribbon Day and European Day of Remembrance for Victims of Stalinism and Nazism. ◙

ČESKÁ DOPLŇOVACÍ ŠKOLA 2017/18 TORONTO

ZÁPIS

SOBOTA 16. ZÁŘÍ V 10.00 h.

Pro děti 5-12 let Každou sobotu 10-12 h. kromě dlouhých víkendů Učebna 918 Bathurst St. Toronto www.918bathurst.com Přijďte se učit česky Přijďte si hrát Přijďte si povídat Přijďte si kreslit

Masarykův ústav Info 416.439 4354

Paní učitelka Jana Holubová se na vás těší

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY SE BUDOU V KANADĚ KONAT NA VELVYSLANECTVÍ ČR V OTTAWĚ A NA GENERÁLNÍM KONZULÁTU ČR V TORONTU VE ČTVRTEK 19. 10. A PÁTEK 20. 10. 2017 VE 14:00 - 21:00 HODIN MÍSTNÍHO ČASU. ► Upozorňujeme, že lhůta pro zápis do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem ČR v zahraničí končí dne 10. září 2017.


2 KE DNI Odkud začít, abychom si udělali alespoň sporý obrázek o tom, co se kolem nás děje. Já vím, někdy se člověku uleví, když strčí po vzoru pštrosa hlavu do písku... ale tím se nic neřeší. Špatnému mohou bránit ne hlavy zapískované, ale otevřené, jestli ještě vůbec nějaké takové existují. Na domácí půdě spustili válku kandidáti (o voliče) všech různých stran (a podniků), kterým jde o křesla poslanecká do českého Parlamentu. Že jim to Ředitelství silnic a dálnic neusnadňuje, dokumentuje jeho striktní likvidace billboardů z okraje silnic a dálnic I. stupně. Počítá se jich na tisícovku a měly by k prvnímu září zmizet, jinak je budou vlastními silami překrývat a likvidovat. Takové bylo nařízení před pěti lety, a zdá se, že vezmou osud házení hrachu na stěnu. Jenže několik senátorů se nespokojeně ozvalo a rozhodlo se řešit situaci Ústavním soudem... směrnice je ale jasná (a bouračky s úmrtím v těchto úsecích také) – nejblíže mohou stát na 250 m od okraje dálnice a 50 od silnice. A není divu, že se bouří, protože billboardy byly podle nich tím sympatickým místem, kam vylepit myšlenkový výkvět kandidátů-poslanců. Přes noc se nespokojenost poslanců projevila přelepením výjevů vlajkami podél dálnice... ale i

tam zasahuje ruka práva – za zneužití státní vlajky. A další válečná vřava na obzoru - od ledna bude zvýšená minimální mzda na 12.200 Kč, tj. o 1200 korun. Podle českého premiéra se tak nejnižší výdělek od minulých voleb zvedne z 8500 korun celkem o 43,5 procenta. "Pracovat se musí vyplatit," potvrdil moudro tisíciletí staré, jenže v této krajině dlouho opomíjené na webu blesk.cz A tak se nejnižší hodinová mzda z 66 zvýší na 73,20 Kč. Oněch 1200 korun vyjde zaměstnavatele a podnikatele na 3,1 miliardy navíc a stát na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přitéct o 1,28 miliardy víc. Za minimální mzdu pracuje v domovině asi 132.000 lidí, tj. 3,6 proc. zaměstnanců. Podnikatelé reálně podotýkají, že skokové zvýšení neodpovídá ani růstu ostatních výdělků v zemi, ani růstu české ekonomiky. Podle autorů sociální studie skokový růst nejnižšího příjmu přispívá k nivelizaci výdělků, nekvalifikovaným totiž rostou výrazně rychleji než odborným silám, uvádí web CT24.cz. Na druhé straně ale zhruba sedm procent zaměstnanců žilo v r. 2015 pod hranicí příjmové chudoby, po tomto opatření by jich mohla zhruba polovina ubýt. A ještě si dovolím třetí pohled na věc - třeba 1 1 těch necelých 40 procent

Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

S OLEČENSK

KALENDÁŘ

TO RO NTO ►Prague Restaurant and Cafe in Park na Masaryktownu zavádí novou službu – dovoz jídla na objednávku. Společnost SkipTheDishes, zabezpečuje delivery jídel (https://www.skipthedishes.com/prague-restaurant), je napojena na webovou stránku a FB restaurace (www.praguerestaurant.ca), kde si zákazník vybere a objedná jídlo, o které má zájem. S podmínkami se seznamte na webu restaurace. (Our algorithm-based network enables an average delivery time of under 45 minutes. Know when your order will arrive with live GPS tracking.) ►SO 09.09. v 17.00 - pořádá Sokol tradiční zápis a Společenský večer s večeří, dospělí $20, děti $10, kostel sv. Pavla, 1424 Davenport Av. Toronto ►NE 10.09. v 18.00 – Pavel a jeho svět, vzpomínka na Pavla Kantorka, který zesnul 3.8.2017. Přijďte také, vezměte s sebou vzpomínky, fotografie, povídky, kresby, prostě všechno, čím byste mohli přispět k přátelskému posezení v hale kostela sv. Pavla v Torontu, info Pavla (416) 744 6617, viz str. 3 ►SO 16.09. v 10.00 - zápis do České doplňovací školy MMI, 918 Bathurst St. Toronto, info: (416)439 4354 ►SO 16.09 v 16.30 - první setkání gymnastů v nové sezóně, info (416) 8198421, hana.jurase@yahoo.ca ►PÁ-NE 3.11.- 5.11 – připravuje Nové divadlo v Torontu představení Oldřicha Daňka, rezervujte si čas. Podrobnosti str. 6 NOKTURNA VE MĚSTĚ NE 15.10. - Jirka Grosman s americkými hudebníky, hlavním tématem jsou francouzské šansony. Restaurace na Masaryktownu, více str. 6 NE 05.11. - houslista Ivan Ženatý předvede skladby A. Dvořáka, J. Suka a L. Beethovena. Kostel sv. Václava, TO NE 21.01 2018 - árie z českých a světových oper, zpívají John Holland a Daniela Dudychová, doprovod William Schookhoff. Kostel sv. Václava, TO NE 18.02. – pianistka Karolína Kubálková, kostel sv. Václava, Toronto NE 11.03. – manželské Duo Ventapane - pianista Martin Karlíček a houslistka Mona Shiharshi. Kostel sv. Václava, TO NE 22.04. – prof. Iain Scott - 100 let českých pěvců převážně v českých operách. Restaurace na Masaryktownu NE 27.05. – Emil Viklický a dva toronští jazzmani na jazzovém večeru. Restaurace na Masaryktownu Předplatné na všech sedm koncertů činí $150, jednotlivé lístky za $ 25. Předplatitelé dostanou jako prémii dva lístky zdarma, které mohou použít na kterýkoliv koncert pro svou rodinu nebo přátele. Předplatné můžete již nyní posílat na adresu: Dr. M. Krajný, 5 Fairview Mall Drive # 470, Toronto, ON M2J 2Z1 (šeky vystavte na Nocturnes in the city). Více: www.nocturnesinthecity. com, ph. (416) 481-7294 KLUB MARTINA RÁZUSA ►SO 14.10. – 7. ročník dětské soutěže v recitaci „Maroško“ ►SO 04.11. - Literárně-hudební národopisné pásmo Svatba pod Tatrami Akce jsou pořádány za finanční podpory Úradu pre Slovákov žijúcich v zahraničí. Kostel sv. Pavla, 1424 Davenport Rd., Toronto, více informací pro zájemce tel. (416)658-9793, rádi odpovíme. ( Pozor, ve stejném dni se koná v Mississauze také divadlo.) KOSTEL S . VÁCLAVA ►SO 23.09. – Svatováclavské vinobraní, taneční zábava se skupinou Dušana Drobného: 18 h. mše svatá, 19 h. večeře a zábava, vstupné $30, studenti $20, rezervace tel. (416) 532-5272, email t.kana@seznam.cz ►NE 01.10. – Svatováclavské posvícení, slavnostní oběd, cena dospělí $16, děti $ 8. ►NE 05.11. – maškarní karneval nejen pro děti a mládež, téma: české a sl. pohádky. 496 Gladstone Av., Toronto ►SO 04.11. v 15.00 mše svatá na Masaryktownu ČESKÁ TV NOVÁ VIZE ►SO (každá) v 10.00-10.30 a ST (každou) v 7.00 opakování - vysílá Nová Vize v dosahu Ontaria na stanici OMNI 1 (v Torontu kanál 47/kabel 4 a 169), producentka Markéta Slepčíková, tel: (647)892-6912, Nova Vize, 7 Auburn Av., Toronto, ON M6H 2L6, Canada, email: novavize.ca@gmail.com, www. novavize.com - sledujte nyní TV programy kdykoliv na internetu. SLOVENSKÁ TV SLOVENSK SVET ►SO (každá) v 10.30-11.00 a ST (každou) v 7.30 opakování. Producentka Katarina Homolová. Tel: (647)233-3105, email: slovenskysvet@gmail.com, www.tvsedna.com

S OLEČENSK

KALENDÁŘ

bow Dr. SW Calgary. K tanci a poslechu nám bude hrát oblíbené české duo Jana a Danny. Chutnou českou domácí večeři formou bufetu nám všem připraví Pavel Hebelka. Bar bude zásoben dobrým českým i slovenským pivem. Z organizačních důvodů závazná rezervace a koupě vstupenky po $40.00 jsou v předprodeji do středy 20.9.: Pavel (403)720-0004, Drahuška (278) 6201, Fero (403)239-7916 a Božena (295)8438. Tombola zahrnuta v ceně vstupenky. Těšíme se na vás, na vaše rodiny a přátele. ►PO 16.10. v 19.30 – česká mše svatá, St. Cecilia Church, 321 – 90 Av. SE. Před mši svatou bude možnost přistoupit ke svaté zpovědi od 6.45 pm. Z římsko-katolické farnosti sv. Václava v Torontu k nám přijede Páter Tomáš Káňa. Po mši svaté následuje beseda přítomných hostů s kávou a upečenými dobrotami šikovných kuchařek v hale pod kostelem. Na vaše další dotazy ochotně a rád odpoví Drahomír a Františka Drápalovi na tel. (403) 258-2195. Cestovní náklady jsou vysoké a s vaší hojnou účasti a štědrostí se snáze uhradí. Rezervujte si prosím čas a přiveďte své přátelé a známé. ►ST 25.10. v 19.00 – Czech National Holiday Concert s Martinem Kasíkem - piano a Jiřím Vodičkou - housle. Cardel Theatre, 180 Quarry Park Blvd SE, Calgary Czech Business Association of Canada Honorární generální konzulát ČR v Calgary srdečně zvou na slavnostní koncert k oslavám 99. výročí založení Československa. Program bude zahrnovat skladby F. Liszta, F. Chopina, L. Janáčka, B. Smetany, B. Martinů a dalších velkých mistrů. Lístky za pouhých $25 zahrnují slavnostní recepci s občerstvením, rezervace: The Honorary Consulate General of the Czech Republic in Calgary, tel: (403)2694924 , email: calgary@honorary.mzv.cz ►SO 5. – Ne 12.11. Calgary European film Festival – Eau Claire Cineplex, Eau Claire Market, 200 Barclay Parade SW, Calgary. Již šestý ročník populárního Evropského Filmového Festivalu přináší tento rok filmy z osmnácti evropských zemí. Vedle českého filmu z roku 2016 (jehož titul zveřejníme koncem října) budete mít možnost zhlédnout vynikající filmy posledních pěti let. Nenechte si ujít tento prestižní festival, který bude zakončen slavnostním gala s bohatým kulturním programem a přehlídkou tradic účastnících se zemí. Tento rok zhlédneme nanovo i slovenský film. Více také na: www.calgaryeuropeanfilmfestival.ca, www.facebook.com/CalgaryEuropeanFilmFestival, ►Tištěné Calgarské Listy (CL) se vydávají 4x do roka - $15.00. Noví zájemci se mohou přihlásit k odběru: Vladimír Mašata (403) 289-7244, email vlamasata@gmail.com, nebo vyžádejte písemně: Czech and Slovak Association Po Box 355 Calgary, AB T2P 2H9 EDMONTON ►Web ČSSK - na web bylo vloženo další pokračování oblíbené krajanské hry Riskuj, krajane! - najdete ji na http://www.cssk.ca/riskuj krajane Hra na online je určena každému - prověřte si znalosti o své vlasti! Základem společenské hry populární televizní hry znalostí Jeopardy. Přejeme dramatické napětí! Hráče zdraví výbor ČSSK Edmonton a studenti Gymnázia Jirkov KITCHENER WATERLOO GUEL H ►Zpravodaj Dobrý den! do světa vypravují zodpovědná redaktorka Eva Kratochvílová a výtvarníci Lída Baušová a Josef Kratochvíl. Letní vydání je věnováno Emilu Škodovi, obstarejte si, čtěte. Email:ekratoch@sympatico.ca, tel. (519) 821-3321. MONTREAL ►SO 02.-PO 04. 09. - Opékání selete, tábor Hostýn ►ST 06.09. ve 12.30 - Schůzka klubu seniorů, Čs. dům, 6540 McLynn ►ST 20.09. ve 12.30 - Schůzka klubu seniorů, Čs. dům, 6540 McLynn, přijdou manželé Bauerovi z Boučkova loutkového divadla (BO I) a poví nám něco o svém turné po Severní Americe. Ukážou nám své loutky (už jste na vlastní oči viděli Kašpárka?) a možná nám i předvedou něco ze svého umění. Přijďte se podívat! Informace v případě potřeby podá Ema Košacká, tel. (514) 735-5795. ►SO 09. a NE10.09 - multiumělecká akce převážně hudebního charakteru H o u s e S h o w e n P le in A ir ►SO 23.09. ve 14, 15 a 16.00 – Loutk. divadlo, Westmount Park Church,

ČESKÁ KNIHOVNA M A S A R Y K O VA

IN S T IT U T U

ČERVENEC A SR EN ZAVŘENO UVÍTÁME VÁS RÁDI . ZÁŘÍ INFO: (416)439 4354

CALGARY ►Česká knihovna: email: yvea.zaels@hotmail.ca nebo tel.: (403)228-0126; slovenská škola a slovenská knihovna: hadzimka@yahoo.com ►SO 23.09. v 18.30 – pořádá ČSSK vinobraní, kostel St. Gerard, 8944 El-

Adresa: 450B Scarborough Golf Club Rd., Toronto, ON

Číslo 12 vyšlo 31. 8., č. 13 vyjde 21. 9. 2017, uzávěrka je 15.9. R ychlý kontakt a předplatné: (647)770-1713 email: vera.toronto@gmail.com

We acknowledge the financial support of the Government of C a n a d a th r o u g h th e C a n a d a P e r io d ic a l F u n d ( C P F ) o f th e Department of the Canadian Heritage.

Předplatné se automaticky prodlužuje, není-li písemně zrušeno.


Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017 4695 de Maisonneuve W – navštíví nás Boučkovo loutkové divadlo, které se chystá v rámci svého severoamerického turné přijet i do Montrealu. Kromě půlhodinového představení pohádek (v češtině) je v programu také workshop. Představení sponzoruje odbočka ČSSK a Sokol Montreal. (AM) ► Do 5. října - pro rodinné dovolené je tábor otevřený, kontakt (514) 9131030 také emailem skastanek@sympatico.ca ►NE 22.10. v 11.00 - česká mše, růženec se modlíme od 10.30, kaple ve 3. patře budovy Loyola High School, 7272 Sherbrooke Street West (roh West Broadway). Ne 26.11. – česká mše. Růženec se modlíme od 10.30. Prosíme, přicházejte před jedenáctou, protože budova se v 11 hodin zamyká. Děkujeme a těšíme se na shledanou. (Rose Mary Strban) ►SO 04.11. v 11.00 (do 15.00) – pořádá odbočka ČSSK předvánoční bazar, ke koupi jako obvykle velký výběr moučníků a domácí vánoční pečivo. Uvítáme vaši pomoc ať už s přípravou či úklidem po akci.Máte-li doma knihy, které byste nám chtěli darovat, zavolejte předem Alena (514)484-6177. Nevozte je na bazar přímo, musíme je předem roztřídit a srovnat na stoly. Děkujeme. Těšíme se, že přijdete v hojném počtu. ►SO 11.11. - Mikulášská zábava v Chopin Hall v Lachine ►SO 02.12 – tradiční oběd pro seniory ►SO 09.12. - Mikulášská nadílka, hala kostela Westmount Park United ►Sokolský volejbal zahájí koncem září. Přesné datum pošleme emailem těm, kteří s námi hráli vloni. Další informace o sokolských aktivitách podají náčelníci Sokola Josef a Marie Hřibovi, tel. (514)683-2092. ►Plánujeme otevření české sobotní školy pro děti koncem září 2017. Konala by se nejspíš v dopoledních hodinách v prostorách Českého domu na 6540 McLynn. Rodiče, kteří se nám již přihlásili, budeme kontaktovat přímo, další zájemci se mohou přihlásit po emailu na ceskaskolamontreal@gmail. com. (AL) ►Oznamujeme Vám otvorenie Slovenskej školy pre deti v Montreale od roku 2017. Záujemci o bližšie informácie pište na slovenskaskolamontreal@gmail. com alebo sa pozrite na našu facebookovú stránku https://www.facebook. com/slovenskaskolamontreal/, televizní záznam o zahájení provozu https:// www.noviny.sk/zahranicie/233409-z-kostola-v-montreale-bude-skola-nienedelna-ale-slovenska ►Montrealský věstník je zasílán zdarma, ale finanční příspěvky jsou vítány. Chcete-li laskavě Věstník podpořit, pošlete příspěvek na adresu: Ema Košacká, 6542 McLynn, Montreal, QC, H3X 2R6. Šek vystavte na „Czech and Slovak Vestnik“. Dotazy a informace: montrealvestnik@gmail.com nebo amartinu@yahoo.com. Právě vyšel Věstník na podzim, odkud jsme čerpali informace o dění v Montrealu. Šéfredaktorka: Alena Martinů, 5080 Glencairn, Montreal H3W 2B4, tel. (514) 484-6177, email: amartinu@yahoo.com VANCOUVER ►NE 19.11. od 13.00 (do 17.00) – předvánoční bazar, 1110 Gladden Dr., Glor i a D e i L u t h e r a n C h u r c h , N o r t h Va n c o u v e r ►NE 10.12. od 15.00 (do 18.00) Mikulášská nadílka pro děti ►Fotosoutěž pokračuje: téma BC - roční období, fotografie s popisem posílejte emailem: martajamborova@hotmail.com. ►Zpravodaj ČSSK: martajamborova@hotmail.com nebo Czech and Slovak Association, 797-916 West Broadway, Zpravodaj vychází 4x ročně, Redakce: Romana Zeman, Marta Jamborová, I. Šmulíková. Uzávěrka pro podzimní číslo byla 20. srpna, pro zimní je 20. listopadu 2017. Platby prosíme výhradně šekem. WINNI EG ►Pramen je časopis krajanské obce Čechů a Slováků ve Winnipegu, vydává jej winnipežská odbočka ČSSK pro krajany v Manitobě a jinde ve světě. Vychází čtyřikrát do roka. Adresa: Czech and Slovak Association of Canada, Winnipeg Branch, Att. Pramen, P.O.BOX 1732, Winnipeg, Manitoba, Canada R3C 2Z9. ◙ ►Redakce ND vybízí schopné autory, aby posílali své literární práce, fotografie, vzpomínky na časy nejkrásnější, ale také o domovině nebo z oblasti nové domoviny. Pište s námi svoje noviny, redakce. Přijďte s námi prožít humor vědce a kreslíře v jeho světě plném absurdit a nečekaných zvratů

Pavel a jeho svět N

10.

1

S 1424 Davenport Rd., Toronto

S .

Všichni jste vítáni i s přáteli. Pokud máte, obohaťte podvečer vzpomínkami, prožitky, ukázkami z povídek, neokoukanými Pavlovými kresbami, fotografiemi. (Malé občerstvení)

Prof. RNDr. Pavel Kantorek Ph.D. nás opustil zcela nečekaně uprostřed svých výstav ve čtvrtek 3. srpna 2017 Rádi bychom s ním ještě pobyli a věnovali mu vzpomínku.

FOTO WIKOPEDIA / KRESBY: FB

ÚČAST POTVR TE DO 8.9.: PAVLA (416) 744- 6617

P a n d r . MILOŠ ONDRÁŠEK V den svých 88. narozenin, 17. července t.r., zemřel nám všem drahý manžel, otec, děda a tchán dr. Miloš Ondrášek. Rozloučili jsme se s ním dle jeho přání Rodina Ondráškova, Melbourne, Austrálie Nikdy jsem se s dr. Ondráškem nesetkala, nikdy jsem neměla možnost mu poděkovat za práci pro noviny Nový domov osobně. A že bych to ráda udělala. Jeho články, úvahy, logické analýzy, vědomosti, zkušenosti a vůbec vzdělanost, s jakou se každého tématu chápal, byla zcela výjimečná. Jeho pronikavá inteligence poznamenala každý řádek textu. A tak se pokouším mu poděkovat alespoň dodatečně touto vzpomínkou na to, čím obohatil nejen mě, ale všechny čtenáře, s nimiž se o své vědomosti a moudrost zkušeného a vysoce vzdělaného praktika tak rád dělil. Jeho život byl jedno velké dobrodružství. „Moje práce mě zavedla do oblastí, o kterých se i v cestopisné literatuře píše, že jsou těžko dostupné, pokud jsou vůbec dostupné. Takže jsem se dostal do míst, která mě zajímala ne z odborného hlediska, ale i proto, že jsem se dostal do oblastí přírodního půvabu a setkal jsem se s lidmi, o kterých se málo ví a málo píše," říká člověk, který dva roky působil jako regionální veterinární úředních v Tanzánii, kontroloval ži-

P aní M A R G I T A SADLOŇOVÁ Tetu Margitu, pani Sadloňovu, sestru Margitku, ako sme ju volali, mnohí z nás poznajú celé desaťročia. Do Kanady prišla v roku 1948, keď politická situácia v Československu nebola dobrá. E m ig r o v a la za otc o m a b ra tom, ktorí už boli vtedy v Kanade. Hneď po príchode spoznala budúceho manžela Rudolfa Sadloňa. Ich dlhý spoločný život trval až do jeho odchodu do večnosti 7. januára 2006. Bola dlhoročnou členkou MMI, Spoloč-

vot zvěře na 460 tisíc čtverečních kilometrů Nové Guineje a přilehlých ostrovů, působil ve Vietnamu, v poušti Kalahari v Botswaně, a především v Austrálii." Byl ale taky pravidelným pisatelem úvah a fejetonů pro krajanské časopisy Kvart, Panoráma, Spectrum a jiné. Uspořádal výběr těchto textů a oslovil pražského nakladatele Aleše Fuchse, který ho v edici Exil v roce 2003 vydal. s titulem Mezi třemi oceány. Ta předchozí outlá nesla název Zvěrolékař bez hranic, a je k dostání už jenom v českém antikvariátu. "Odjel jsem v roce 1967 do Tanzánie v rámci pomoci Československa africkým státům. A když jsem se na dálku dozvěděl, co se odehrálo v srpnu 1968, tak jsem se rozhodl, že se do republiky nevrátím. A Austrálie mi nabídla přijatelné podmínky, takže jsem do Austrálie přijel v lepší situaci, než těch deset tisíc Čechů, kteří v té době se octli v Austrálii. Kdo je Miloš Ondrášek? Veterinář narozený v Brně, autor mnoha časopiseckých článků. Malé pražské nakladatelství Faun je vydalo v brožovaném svazku pod 7 názvem Mezi třemi oceány,“ uvedl ve svém

nosti M.R. Štefánika, Klubu Martina Rázusa a členkou Ženského krúžku Mária a Marta v Evanjelickom a.v. kostole sv. Pavla. Rada varila a piekla, pomáhala, kde bolo treba. Rada čítavala, cestovala a mala rada klasickú hudbu. Ale nadovšetko milovala Pána a Cirkev, bola zakladajúcou členkou cirkevného zboru sv. Pavla, mohli sme ju vidieť každú nede u v kostole, na biblických hodinách, na bazároch, kde pomáhala a skoro na všetkých podujatiach poriadaných kostolom a komunitou. Posledné roky svojho života rada cestovala, bola na troch olympijskych hrách, prešla celé USA, Kanadu a Mexiko, navštivila najm pre ňu ve mi významné miesto Jeruzalem, a to hneď dvakrát. Dlhé desaťročia podporovala r zne charity, kostoly a nemocnice.

Manželé ZDENĚK a HELENA VERŇÁKOVI Česká a slovenská komunita kolem San Franciského zálivu se 8. července rozloučila se Zdeňkem a Helenou Verňákovými. Byl to pro všechny smutný letní den. Zdeněk a Hela se účastnili mnoha společenských a sportovních akcí, vždy vlídní a usměvaví, ochotni pomoci, přátelé jaké si jen každý může přát. Zemřeli při automobilvé nehodě, když se vraceli domů po krásném dni stráveném na pláži. Zdeňkovi bylo 83 let, Hele 79. Oba byli v penzi, Zdeněk původně pracoval jako letecký mechanik, Hela jako zdravotní sestra. Vloni v listopadu oslavili šedesáté výročí svatby. Byli dlouholetí členové Sokola, Zdeněk po mnoho období viceprezidentem. Na každoročním sokolském pikniku, kde se scházejí Češi a Slováci od nejstarších Sokolů až po hordy dětí z české školy, se Zdeněk staral o grill, v klobouku a zástěře stál uprostřed hemžení, známá a spolehlivá postava, ke které se sbíhali všichni. Manželé pocházeli ze Zbraslavi, ve Spojených Státech prožili více než půl století. Zdeněk, založením myslitel, filozof a český písmák psal a publikoval v češtině i angličtině a nikdy neztratil kontakt s kulturním děním ve staré vlasti, mimo jiné i prostřednictvím Českého Dialogu. Podpo-

3

Bola hlboko veriaca, čestná, pracovitá a nadovšetko rada pomáhala, kde bolo treba. Jej profesia bola dizajnovanie šiat a ich šitie. Rada sa pekne obliekala, často hovorievala, že aj starší človek lepšie vyzerá, keď je pekne a vkusne oblečený. Bola dobrosrdečná a v „kraličtine“ hovorievala: „daj a bude ti dáno a praj a bude ti priane“. Jej motto bolo : pracuj, ako by si tu mala byť sto rokov a modli sa, akoby to bol tvoj posledný deň. A pod a tohto žila celý svoj život. Narodila sa 7. augusta 1923 na Krokave, na Slovensku, a zomrela 9. augusta 2017 v Toronte, vo veku 94 rokov. Nech tak spomienka na sestru Margitu Sadloňovu privedie nás do prostredia lásky a vzájomnosti, ktorú medzi nami šírila.

roval také Libri Prohibiti, společnost, která sbírá exilovou a samizdatovou literaturu, a mnohokrát pro ni našel cenné přírůstky. Říkat, že nám budou scházet je zbytečné. Už teď nám scházejí, chtěli jsme se s nimi podělit o dojmy z letního cestování, ze sletu Amerického Sokola, vyměňovat si sklizeň a sazeničky, posedět v jejich oblíbené rybářské hospodě na pobřeží Pacifiku. Sbohem, Zdeňku a Helo, ŽELMÍRA ŽIVNÁ máme vás rádi. O tragické nehodě jsme se dozvěděli také my v Torontu. Napsal o ní na svém webu pan Hedviček. Doložil informaci kopií novin, abychom tomu snad my, co jsme znali manžele Verňákovy, věřili. Bylo to těžké vůbec pochopit, protože krátce před touto tragédií napsal pan Zdeněk milý email a zprostředkoval úžasnou reportáž o aktivitě Čechů v Oregonu A Piece of Czech Life in Southern Oregon, jehož autorkou byla paní Živná a její manžel se postaral o fotografie. Dostávali jsme od manželů Verňákových pravidelně úžasné dopisy a přání k tradičním příležitostem a k předplatnému vždycky připojili tolik potřebné povzbuzení a ocenění práce autorů v Novém domově. Byli to úžasní lidé. Oblíbit si je i na dálku nebylo těžké, naopak, když se chvíli neozvali, člověk pociťoval mezeru v komunikaci. Drazí Zdeňku a Helenko, věřím, že nám fandíte i v té výšce nebeské. Zůstáváte v našich myslích. Za čtenářskou a autorskou obec Nového domova VĚRA KOHOUTOVÁ


4

Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

Už starý dobrý voják Švejk blahé paměti říkal, že „když někoho vede strážník, tak je to těžkej moment v životě lidským“. A což teprve když ten někdo je veřejně známá osobnost. Třeba politik. Pak je to „těžkej moment“ nejen v životě toho člověka, ale celého státu. Neboť stát by neměli vést ti, kdo jsou současně „vedeni strážníky“. V českých zemích je to ovšem úkaz nikoli neobvyklý. Nejnověji něco takového hrozí dvěma politikům z hnutí ANO, které by podle výsledků demoskopických agentur skončilo v říjnových volbách 2017 s velkým náskokem na prvním místě. Šéfovi formace a donedávna ministru financí Andreji Babišovi a jeho „pravé ruce“ Jaroslavu Faltýnkovi. Oba jsou poslanci dolní komory českého Parlamentu – a tedy chráněni imunitou. Desátého srpna nastal v jejich politické kariéře zásadní (a nikoli poslední) zlom. Policie požádala dolní komoru o jejich vydání, aby je mohla trestně stíhat. V kauze Čapí hnízdo. Přesněji: v komplikované kauze Čapí hnízdo. Podezřelí jsou oba politici z toho, že se podíleli na dotačním podvodu. Údajně (zatím jim nic prokázáno nebylo,

Jsou to ale paradoxy Lubomír Stejskal

držme se tedy presumpce neviny) účelově změnili vlastnickou strukturu v rámci obřího konglomerátu Agrofert – tak, aby mohli obdržet z evropských fondů padesát milionů korun. Tyto „bruselské“ peníze byly ovšem určeny pro malé a střední firmy. Mamutí holding Agrofert by na ně neměl nárok, „uměle“ vytvořený malý podnik (Farma Čapí hnízdo) ovšem ano. A ten také dotaci obdržel. Kdybychom žili v normálním demokratickém a právním systému, kde vše funguje tak, jak má (policie, státní zastupitelství, justice, média), nebyl by důvod k pochybnostem. Sněmovna by oba pány vydala ke stíhání – a ti, pokud by se jejich případ dostal až k soudu, by byli ve spravedlivém procesu buď osvobozeni, nebo odsouzeni. Takto přímočará a černobílá tato záležitost ovšem není. Protože Babiš a Faltýnek nejsou „obyčejní“ lidé, ale persony politické, má kauza také svoji výraznou politickou dimenzi. Tu umocňuje fakt, že „je před volbami“ (do dolní parlamentní komory). A to je důvod, proč v tom lidé, kteří stojí na Babišově straně, na prvním místě samozřejmě on sám, spatřují „čertovo kopýtko“. Nacházejí v tom něco, co policie zásadně odmítá: politický boj. Z jejich pohledu je takováto reakce pochopitelná. Šokující jsou ovšem formulace, které oba pánové používají. Andrej Babiš na stránkách serveru iDNES uvedl: „Je to poslední zoufalý pokus zkorumpovaného systému mě zlikvidovat a dlouhodobě plánovanou akcí mě kriminalizovat a zabránit mi kandidovat v říjnových volbách.“ V tom ho podpořil i ministr spravedlnosti (!) Robert Pelikán (také ovšem člen ANO), který pro týdeník Respekt řekl, že podle jeho mínění „jediným možným důvodem pro žádost o vydání (Babiše a Faltýnka), podanou několik týdnů před volbami, může být ovlivnění těchto voleb.“ Jaroslav Faltýnek zase v České televizi uvedl: „Za sebe říkám, že si myslím, že je to účelové, šikanózní stíhání“. To jsou velice vážná slova, která neříká v hospodě u piva nějaký zapšklý zlodějíček, které byl přistižen při krádeži slepic na cizím pozemku, ale vysocí představitelé hnutí, které je součástí vládní koalice řídící český stát. To oni spolurozhodují o „pravidlech hry“ pro dolních deset milionů. To oni zavedli elektronickou evidenci tržeb – s poukazem na to, že malí podnikatelé a živnostníci neodvádějí poctivě daně, a proto je nutné je „evidovat“. A náhle se z úst stejných politiků dozvídáme, že policie demokratického státu stíhá na politickou objednávku, že svými postupy šikanuje politiky (jak se pak asi chová k podezřelým nemajícím mediální publicitu?), ba dokonce, že žijeme ve zkorumpovaném systému. Považme: poslanec parlamentu, bývalý ministr financí a dost možná budoucí premiér říká, že v jeho zemi panuje zkorumpovaný systém, který se ho snaží zlikvidovat. Pokud by měl pravdu, pak Česká republika není zemí demokratickou, ale autoritářským policejním státem. Toto vše má ve staré domovině vliv na to, jak lidé smýšlejí o politice a politicích. Stále víc jich pociťuje deziluzi z polistopadového vývoje, stále víc lidí se netají tím, že jsou znechuceni a k protestu si vybírají tu nejhorší možnou formu – odmítají chodit k volbám. „Kauza Babiš“ byla v době vzniku tohoto příspěvku na samém začátku. Jak to celé dopadne bude jasné asi až za poměrně dlouhou dobu a stane se to zdrojem velkého politického pnutí. Zatím se z mlhy nejasností vynořil jeden nepřehlédnutelný aspekt celé věci. Andreji Babišovi, který jako politik (ač o sobě tvrdil, že politikem není) razil slogan „Všetci kradnú (mimo mě)“ a čas od času se nechal slyšet, že „největší zloděj a korupčník je Kalousek“ (jeden z předchozích ministrů financí), nyní hrozí trestní stíhání – v principu kvůli témuž, z čeho tak rád a neprávem Kalouska obviňoval. Jsou to ale paradoxy. ◙

V případě rozdílu mezi názory pana a pana na... ►►►►►► Souhlasím s panem Čermákem v jeho ohlase na článek pana Firly, že nikdo z nás nemá přístup k pravdě absolutní. Nesouhlasím ale, že by každý z nás mohl mít svou vlastní pravdu relativní. Za předpokladu, že vycházíme z ověřitelných skutečností a nedopouštíme se logické chyby v uvažování, jedinou příčinou rozdílu mezi závěry, ke kterým dojdeme, může být rozdílná míra úplnosti informací, které bereme v potaz. V případě rozdílu mezi názory pana Čermáka a pana Firly na prezidenta Trumpa je neúplnost informací zakládající názor pana Čermáka do očí bijící. Především hodnocení jakéhokoli jevu samo o sobě s vynecháním relevantního nedává mnoho smyslu. Pokud jde o kandidáty na veřejný úřad, jakékoli výhrady mohou nabýt platnosti pouze v porovnáním s protikandidáty. Kdyby Trumpovým protikandidátem byl George Washington nebo Abe Lincoln, mnohé z páně Čermákových výhrad by mohly být oprávněné. Jenže proti Trumpovi kandidovala Mrs. William Jefferson Clinton, a proto se podívejme na výhrady pana Čermáka vůči Trumpovi v tomto kontextu. Pokud pan Čermák dosud neviděl muže ve veřejném životě chovat se k ženě tak surově jako Trump vůči Carly Fiorině, pak mu zřejmě unikla nesrovnatelně drsnější surovost, s níž žena ve veřejném životě, Hillary - tehdy ještě Rodham, později Rodham Clinton - zastrašovala oběti sexuálních výbojů svého manžela, aby je přiměla k mlčení, a s níž pronásledovala ty, které se odvážily promluvit. Trump netvrdil, že Obama není občanem USA, pouze zpochybňoval oficiálně udávané místo jeho narození, o němž Obama dlouho odmítal podat důkazy (jakkoli problematické). Trumpovo obvinění Obamovy administrativy ze špiclování Trumpovy kampaně se leckomu nemusí líbit, nicméně jde o běžnou techniku v politickém boji. Avšak na rozdíl od současné Demokraty i médii živené hysterie stran údajné spolupráce Trumpovy volební kampaně s Ruskem, pro niž rok intenzívního vyšetřování dosud nenašel jediného důka-

zu, příklady nestandardní pozornosti věnované Obamovou administrativou jednotlivcům více či méně blízkým Trumpově kampani není třeba chodit daleko. Pokud jde o údajnou hrozbu lidstvu ze strany globálního oteplování, t.č. z důvodu nedostatku oteplování přejmenovanou na změnu klimatu, je dobře rozlišovat mezi na straně jedné údajným oteplováním samým a praktickými opatřeními, která by je měla zbrzdit, a mezi na straně druhé mezinárodními dohodami, které úsilí o řešení mají v titulu. Pařížská dohoda nezavazuje nikoho jiného, než některé z bohatých západních zemí, k ničemu jinému, než k poskytování nemalých finančních prostředků na přerozdělení mezi země jiné. O tom, co užitečného takováto dohoda může udělat pro řešení vlastního problému, otevřeně pochybují i ti, kdo v reálnost problému samého upřímně věří. Když pan Čermák cituje Galilea vrhajícího světským a církevním vládcům do tváře svou výzvu, zdá se, že mu uniklo, že propagátoři teorie lidskou činností působené, ba dokonce lidstvem ovladatelné, změny klimatu nikomu do tváře nic nevrhají, nýbrž naopak velmi úslužně plní objednávku, na které politikové dělají kariéru a z níž politicky napojení podnikatelé, včetně organizovaného zločinu, vytřískávají nemalé zisky. IPCC ( In te r g o v e r n m e n t a l P a n e l o n C lim a te Change) není vědecká komise, nýbrž politicko-byrokratický útvar OSN, který si pro produkci svých zpráv najímá vědce dle vlastního výběru. Nepřekvapivě takové, kteří jsou ochotni posloužit účelu. Dnešní Galileové jsou ti, kdo se odváží vyjádřit pochybnost o panujícím dogmatu, dnes už poněkud ironicky dokonce posvěceném i papežem. Jenom se jim dnes neříká heretici, nýbrž "deniers", a nejsou upalováni na hranicích, pouze vylučováni z přístupu k vědecké práci a případně propouštěni ze zaměstnání. Složitost klimatického systému a příčin a zákonitostí je prostě neporovnatelná s technologií meziplanetárních jevů, o bleskosvodu nemluvě, představa, že bychom byli schopni klima kontrolovat, je intelektuální obdobou verše z megalomanské budovatelské písně "poručíme větru, deš-

ti, kdy má foukat a kdy ne". Já nejsem klimatolog, ale vím něco o počítačových modelech. A pokud někdo tvrdí, že výstupy z počítačového modelu představují nezpochybnitelný vědecký fakt, pak buď neví, o čem mluví, nebo lže. A to i v případě, kdy by se tyto výstupy po nějakou dobu kryly s hodnotami, které předpovídají - což se zatím pokud vím neděje nejenom pokud jde o předpovědi, ale dokonce ani při výpočtu hodnot historických. Pan Čermák kdysi laické veřejnosti vysvětloval, že není nemravností, když advokát, jak nejlépe umí, obhajuje svého klienta, byť o něm věděl, že je ve skutečnosti vinen. V tomto kontextu shledávám jeho znevažování podnikatelské praxe využívat veškerých legálně dostupných daňových úlev poněkud ironickým. A konečně k radám, které by mohla poskytnout na základě svých zkušeností Hillary (krom vyhrabávání a zveřejňování špíny o oponentech, v kterémžto oboru Trump nemůže Clintonům držet svíčku): Jak se vyhnout trestu, pokud se někdo dopustí znásilnění nezletilé (k věci patří zneužít psychologické zranitelnosti oběti v průběhu svědectví, zmást ji a znevážit nejenom její svědectví o činu, ale i její charakter). Jak využít postavení veřejného činitele k obohacení vlastní rodiny (prodej pardonů, prodej udělování výhod cizím zemím na úkor země vlastní za absurdně vysoké řečnické honoráře pro manžela a masívní příspěvky na volební tým vydávající se za charitu, atd.) Jak se vyhnout trestu za porušování zákonů o utajovaných informacích. Jak zahlazovat stopy vlastního počínání při výkonu veřejné funkce. Atd. atd. A konečně, za zmínku stojí, že zatímco v případě Hillaryiných skandálů by veřejné sdělovací prostředky s největší určitostí pokračovaly v praxi přimhuřování oka, ne-li obou, Trump bude nejbedlivěji veřejně sledovaným prezidentem v historii USA. Úhrnem, i když něčímu jemnocitu může Donald coby prezident působit duchovní úhonu, je přinejmenším sporné, že Hillaryin návrat do Bílého domu by byl býval představoval lepší alternativu. ◙ IVAN SATORI, KINGSTON 26. SRPNA

Nemyslím si, že by prezident Trump měl vůbec čas ►►►►►►

N e d a lo m i, a b y c h n e r e a g o v a la n a o h la s pana Čermáka na článek pana Firly z 21. června tohoto roku. Ano, článek je chválou prezidenta Trumpa. Chvála, kterou si tento muž zaslouží ať se to panu Čermákovi líbí nebo ne. Jeho negativní pohled na Trumpa prý je z doby, kdy probíhala předvolební kamapaň, kdy prý se pan Trump nepěkně vyjádřil o nějaké protikandidátce. Pan Čermák zapomněl poznamenat, že mimo Trumpa bylo kandidátů více, a ani oni si nevybírali slova v osočování protivníků. Všichni kandidáti měli své slovníky více nebo méně zpestřené. A jak vidno, Trump přestál jejich urážky a ukázalo se, že snad právě proto že není politik, mu lidé věří více než politicky korektním odchovancům. I já souhlasím s tím, že změnit klima není v lidské moci. Je to přesně to, co pan Firla zmínil o době pánů komunis-

tů. Byla jsem ve čtvrté třídě, když jsme začali být nuceni učit se ruštinu a kdy sovětští vládci začali poprvé hlásat tyto bludy s provoláním "Poručíme větru, dešti a ovládneme celý svět". Tohle pan Čermák neví, protože v té "požehnané době" byl dávno mimo Evropu v bezpečí a pohodlí zámoří. To, co pan Čermák považuje za dřívější chiméry dneska uskutečněné, jsou věci technické, se kterými příroda nemá vcelku co dělat. Je to přirozený vývoj technologie, kterou si lidstvo usnadňuje dneska v některých odvětvích až nepříznivě život. Jestli si naši současní vládní představitelé za pomoci "vševědoucích vědců" dokáží představit, jak by se přírodě postavili a poručili jí, aby se chovala tak, jak oni nám slibují; nejdřív ale musí lidé sáhnou hluboko do svých kapes na rozkaz  vlád, to aby to nebylo zadarmo; proč ještě dnes-


Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

SÚČASNÉ SLOVENSKO Minister školstva Peter Plavčan, nominant Slovenskej národnej strany (SNS), takmer po roku a pol úradovania zložil zbrane. Nohy mu podrazilo pochybné rozde ovanie eurofondov za 600 miliónov eur. Keďže Plavčan nedokázal jasne vysvetliť a presvedčiť médiá a verejnosť o pravde, to ho v konečnom d sledku stálo stoličku a navyše to poškodilo aj stranu SNS, píše politológ T. Koziak v denníku Pravda. Predseda parlamentu Andrej Danko (SNS), i keď nerád, bol prinútený ministra odvolať a P. Plavčan abdikoval 17. augusta. Nástup i p sobenie ministra školstva P. Plavčana boli trbulentné. Danko jeho nomináciu obhajoval tým, že je odborníkom. Danko mohol Plavčana odvolať hneď na začiatku škandálu s eurofondami a vyhol by sa takejto situácie a nestabilite Slovenska. Namiesto toho sa pustil do zbytočných vyvolávaní konfliktov. Škandál s eurofondami sa musel riešiť hneď, pretože využitie 600 miliónov eur na vedu a výskum sa kráti. Požiadavkou rektorov vysokých šk l bolo, aby verejné prostriedky Európskej únie určené na výskum boli aj použité na to, a to primárne v tých slovenských inštitúciach, ktoré vedecký výskum reálne robia a ktorými sú najm verejné vysoké školy a Slovenská akadémia vied (SAV). Tieto inštitúcie reagovali na to, že v rámci 300 miliónov eur nedostali žiadnu finančnú podporu. Príspevky na vedu a výskum sa rozdelili netransparentne, v rozpore s pravidlami - mohlo tu d jsť ku korupcii. Rozde ovanie stoviek miliónov eur, ktoré prelievajú cez iba formálne existujúce firmy, je šokujúce. Peter Plavčan uviedol, že celá téma čerpania eurofondov na podporu výskumu sa pod a neho spolitizovalo. Zd vodnil, že doteraz žiadny z projektov vo výzvach nedostal ani jedno euro. Pod a neho všetko je zastavené tak, aby to mohli prehodnotiť. Denník Pravda v článku Rozhádzané eurofondy uvádza: "Pre netransparentné prerozde ovanie europeňazí na vedu a výskum poslala Europská komisia Slovensku varovný list 3. VIII. Ide o preventívny krok, ktorý informuje, že až do okamihu, keď sa podarí objasniť situáciu, nebudú odsúhlasené žiadne platby." KOALIČNÁ KRÍZA SNS A SMĚR Predseda Slovenskej národnej strany (SNS) Andrej Danko 7. VIII. vypovedal koaličnú zmluvu z r. 2016, a tým spustil vládnu krízu, čo vyvolalo nap tie v koalícii. Vyzeralo to tak, že kríza sa vyostrí a vládna koalícia sa rozpande. Danko nemienil prísť na zasadanie parlamentu, ktorého je predsedom, ako ani jeho ministri. Ak by vláda rokovala bez nich, rozhodne odíde z koalície. Bola to najvážnejšia kríza od začiatku ich vládnutia. Nakoniec sa R. Fico (Smer), A. Danko (SNS) B. Bugár (Most-Híd) ka při takovém rozvoji technologie a vědy svět  stále sužují povodně, tornáda, nezvyklá horka v místech, kde je dříve neznali, ohně spalující obrovské plochy lesů? Co chtějí udělat se sopkami, které se probudí a ničí, aniž by to oznámily předem a jako pralinku na zákusku přidají tsunami? Je to přesně, jak říká pan Firla, planeta Země už prošla mnohými změnami a za celou dobu jejího trvání k těmto změnám člověk nikdy nepřiložil ruku. To, co jsem se dočetla v článku pana Čermáka, silně čpí nihilismem. A ano, pravdu si každý musí najít sám. Nemyslím si, že je těžké ji najít, chce to jen stát pevně na zemi a mít oči a uši otevřené a nedat si vymývat mozek korektními politiky. Těm nikdy nejde o obyčejný lid, přeci pan Čermák nechce věřit, že Obama s jeho sice artikulovanými, ale prázdnými řečičkami měl vždycky na mysli blaho Američanů? Ani náhodou, jemu zrovna tak jako té

Mária Chrappa

dohodli. Jednou z podmienok SNS po vypovedaní zmluvy boli aj 13. a 14. platy a navýšenie minimálnej mzdy v štátnej správe. Tiež v rokovaní bol aj rozpočet. Dohodli sa, že oslavy 25. výročia prijatia Ústavy SR 1. septembra budú v duchu spolupráce koaličných strán. Predseda vlády R. Fico chce, aby spomínaný dodatok podpísali práve 1. septembra. NÁRODNÝ ÚSTAV SRDCOVÝCH CHOR B Špičkový ústav, kde operovali srdce i premiérovi Robertovi Ficovi, sa dostal do háklivej situácie. Najd ležitejšie oddelenie Národného ústavu srdcových a cievnych chor b v Bratislave opúšťa tím lekárov vrátane primára Ivana Vuleva. Pokia sa s nimi vedenie ústavu nedohodne, od novembra len s ťažkosťami bude m cť robiť v diagnostike a tiež časť operácie. Minister zdravotníctva T. Drucker zverejnil, že vypovedali viacerí odborní lekári, sestry ale aj špičkoví špecialisti ústavu v oblasti intervenčnej rádiológie, rádiodiagnostiky k 1. novembru. Tento tím by sa mal presunúť do centra MEDISSIMO, čo považuje ministerstvo za neprijate né. Súkromné centrum Medissimo patrí do siete polikliník ProCare, ktorej vlastníkom je investičná skupina PENTA. Minister Drucker chce zistiť, prečo takáto situácia vznikla. Pod a hovorkyne zariadenia Medissimo, ide o lepšie finančné ohodnotenie, prís ub práce v nových priestoroch s modernou rádiologickou technikou. Nahradiť to ko špičkových pracovníkov nie je jednoduché. Primár Vuler patrí medzi európsku špičku. Hlavný odborník ministerstva zdravotníctva pre analogiu A. Mistrík povedal, že si nevie predstaviť, aby pacienti museli cestovať do Banskej Bystrice alebo Košic, kde sú podobné pracoviská. ◙ ZDROJ: I N T E R N E T O VÉ S T R Á N K Y SLOVENSKÝ OBRANNÝ PRIEMYSEL TVRDÍ, že ve kú zákazku na výmenu obrnených transportérov pre slovenskú armádu by dokázal zabezpečiť vlastnými silami. Na obrane sa ide porcovať najv čší medveď v histórii našej armády a už teraz je jasné, že slušný kúsok sa ujde aj slovenských zbrojným firmám. A to ešte minister Peter Gajdoš ani neprezradil, či sa budú nové obrnené vozidlá h adať verejnou súťažou, alebo si jeho udia už vybrali aj bez nej. „Nechcem teraz hovoriť o tom, ako bude takticko-technicky vykonávaná realizácia, ale procesy budú nadstavané vysoko trnasparentne,“ ohlásil v máji krátko potom, ako mu dala vláda mandát rokovať o nákupe bojových vozov 8x8 a 4x4. Slovensko za ne zaplatí možno až 1,2 miliardy eur, ale dodávky sú rozložené až do roku 2029. Konkrétnejší bol premiér Robert Fico. Počas nap tia v koalícii si odskočil za Gajdošom na obranu prebrať vojenské sp sobilosti Európskej únie. ◙ ZDROJ: I N T E R N E T O VÉ S T R Á N K Y

bláznivé Cllintonové jde jenom o moc a peníze, a ještě víc peněz. Totéž teď máme i v Kanadě. Trudeau a jeho spolek Liberálů je to nejhorší, co mohlo Kanadu potkat. Jsem si jistá, že nejsem sama, kdo by si přál, abychom místo těchto nebezpečných a absolutně neschopných ničitelů této krásné země a všech, kteří tady celé životy poctivě pracují, měli v čele vlády člověka jako je prezident Trump. Nemyslím si, že by prezident Trump měl vůbec čas se zabývat panem Čermákem, nehledě na to, že dělat úspěšně jakýkoli business, na to se musí mít hlava. Ale možná, že rodina Clintonova, a snad i pan Obama, by pomohli. Chci ještě upozornit na články prof. Oto Ulče, které jsou velice fundované, a kdokoli má zájem se z nich může hodně poučit o věcech, které měly a mají vliv na dnešní situace ve světě. Vedle Rosti a Evy Firlových si tohoto pána hluboce vážím. ◙ STÁŇA BAY, LONDON 24. SRPNA

5

Poslední den srpna byl slunečný a příjemný s přáteli z klubu Cicero na terase kavárny Books&Beans. 'Ve vzduchu už je cítit podzim', řekl George a paní Firlova ukázala fotky hříbků, které jsme nasbírali. Nejsme uzavřená společnost a čas od času uvítáme nového člena, kterému se někdy zalíbí jistá sladěnost pravičáků a seniorů, kteří dost silně nevěří, že vláda může sliby a penězmi daňových poplatníků obrátit kosmický pořádek nebo lidský nepořádek naruby. 'Léto se jeví zcela normální', poznamenal Mervyn, aby nám připomněl předpověď Willa, který přišel mezi nás v červnu, aby vyjádřil odpor vůči prezidentovi Trumpovi a naší lhostejnost k oteplování zmrazil slovy, že budeme v srpnu litovat, že jsme nepřispěli k atentátu na Trumpův charakter, mezi čímž jsme neviděli logickou souvislost. Will už mezi nás nepřišel, když rozeznal, že mezi námi je horlení proti Trumpovi nepopulární, zvláště když na přímou otázku 'Kdo by pezidentoval lépe' nedovedl odpovědět a popuzen odešel. Stalo se tradicí klubových debat klást otázku 'Co s tím?' při každém kritickém tématu, a kdo neví co s tím, nemůže kritizovat. I tentokrát se to stalo, a zapsal jsem, že Merkelová, náramně kritizována v německé předvoleb-

Čas jde vpřed a není cesty zpět

Rosťa Firla

ní kampani, nemá pořádného protikandidáta, a Germáni se mohou chytit za nos. Nemáme v klubu etnického Němce, který by německé volby prožíval, takže Eva navrhla, abychom zůstali doma, tedy v Kanadě, a připomněla, jak premiér Trudeau ztrácí svatozář humanisty, když Haiťané, co ilegální uprchlíci v USA, překračují houfně hranici z USA do uebecu, zatím 7000, a budou vesměs deportováni do vlasti Haiti. Fred řekl, že kanadská společnost je laskavá, ale ne blbá, a dodal jakoby na omluvu, že Merkelová otevřela německou náruč uprchlíkům, a pak teprve se pokusila přerozdělit uprchlíky do zemí EU, a způsobila stavění hraničních plotů ve východní Evropě a celé klubko rozporů mezi členy EU. Zdálo se mi, že Zdeněk nebo Eva kousnou do té návnady o východoevropské nechuti k přijímání uprchlíků, ale nestalo se. Zdeněk měl na mysli chválit Trumpa, který vnáší do stěhování národů pořádek. To prohlásil jako hlavní důvod, že Trudeau přitvrdil migrační politiku na bázi užitečnosti a ne laskavosti, a dodal za sebe, co uprchlíka, že ve dvou týdnech po příchodu do Kanady co uprchlík si našel práci a nikdy nepobíral sociální podporu. Připadlo mi legrační, že po více než 36 letech v Ontariu má Zdeněk potřebu připomenout, jací jsme byli vzorní uprchlíci. Mervyn vykročil z uprchlické nostalgie - sám je imigrant z Anglie - a obrátil pozornost zpět na prezidenta Trumpa, který prosadil opatření, že Palestina nedostane příspěvek do tzv. mučednického fondu, ze kterého se vyplácí štědrá penze rodinám palestinských teroristů. Fred projevil udivený zájem a Eva vysvětlila, že EU přispívá asi 675 miliónů dolarů ročně jako zahraniční pomoc Palestinské autoritě, z čehož polovina jde do mučednického fondu stimulující teroristy k sebezáhubě s tím, že o rodinu mučedníka se premiér Abbas finančně postará. 'To přece není možné', vyjekl Fred a Mervyn ho usadil slovy, že je nemožné, že on to neví a dal mu výtisk článku. Znamená to také, že si Evropané sami platí teroristy. Fred dočetl článek a pravil, že v článku je také napsáno o přestěhování amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, a Eva řekla, že to je Trumpův plán uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. 'Myslíš, že se to zdaří?, optal se George a Eva řekla zajisté se to zdaří, když se Trump uvázal, že upevní pozici Izraele mezi Araby. Zapomněl jsem zapsat, že do klubu přišel nový člen Brad, který dosud pozoroval a poslouchal a teď se zeptal 'Jak se upevnění pozice Izraele na Blízkém východě dá poznat jako vyplněný Trumpův slib?' Celkem snadno , řekla Eva, až arabské státy uznají stát Izrael a podepíšou mírovou dohodu, jak to dříve učinil Egypt a Jordánsko'. Brad kývnul hlavou a zamumlal drze: 'Vám je všecko tak jasné', a Mervyn vyslovil, co řekl už mockrát - 'my se jen snažíme debatou ujasňovat náš složitý svět namísto zírání do křišťálové koule'. Napadlo mě, že Brad hledá, co ztratil nástupem do penze, tedy společnost u kávovaru, kde si lidí povídají o věcech kolem nás. Nakonec to je hlavní důvod, proč náš debatní klub Cicero existuje - aby penzisté měli příležitost kohosi vyslechnout a sami se vypovídat, protože s penzí člověk dostává i prázdný batoh osamělosti. ◙


Dagmar Kalovská, Jana Fabiánová,Lenka Nováková, Lenka Kimlová, Zuzana Novotná, Brigita Hamvašová, Jaroslav Jarosil, v čele Jan Šmíd

6

Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

PŘIJ TE NA JIRKU GROSMANA Nokturna: Neděle 16. září v 17.00 h. restaurace Prague na Masaryktownu

Rezervace (416) 481-7294 www.nocturnesinthecity.com

VÁŽENÍ PŘÁTELÉ, PŘÍZNIVCI, POSLUCHAČI A HUDEBNÍ NADŠENCI, je mi velkým potěšením vám oznámit, že v neděli 15. října vystoupím na Nokturnech v restauraci Praha se svou americkou skupinou Swing Boutique. Program Nokturen uvádí, že hrajeme šansony, což je sice pravda, ale je to třeba doplnit. Kapela Swing Boutique hraje muziku, která se nejlépe definuje jako „jazz s francouzskou příchutí“. V našem repertoáru je kromě zmíněných šansonů, jako „Seul ce soir“ a „La vie en rose“ všehochuť instrumentálních skladeb belgického romského kytaristy Django Reihardta, swingové písně s francouzským motivem jako například „Under the Bridges of Paris“ , kterou zpívával Dean Martin, pár pařížských valčíků jako „Bal de la marine“; plus mé původní kompozice napsané specificky pro tuto kapelu. Francouzské hudební motivy jsou zjevné, ale muzika má pořád pevné kořeny v jazzu. PÁR SLOV O SKUPINĚ H o u s l i s t a a m a n d o l i n i s t a Bo Frazer je původem z Philadelphie, ale na „Jihu“ už žije mnoho desetiletí. Jeho hudební versatilita je skoro nekonečná. Bo je doma v západním swingu (western swing), v jazzu, v populární muzice, v irských a skotských tancích a mimo houslí hraje skvěle na mandolínu a pedal steel kytaru (nástroj známý také jako havajská kytara). Jak se mezi muzikanty říká, je „sluchař“, což znamená, že i když skladbu nikdy neslyšel, je schopen z fleku improvizovat v jakémkoliv tempu a jakékoliv stupnici. Navíc skvělý chlap, srandista a showman. Akordeonista J o h n K e i t h už je publiku trochu znám: hrál s mou torontskou kapelou na Masaryktownu v lednu minulého roku. John je „samorost“. Má vzhled bradatého lesního může z hor Západní Virginie (odkud skutečně jeho rodina pochází) a celá jeho bytost je nasáklá muzikou Jihu, hlavně stylem „zydeco“, který John často hrál v New Orleansu a v Albuaquerque v Novém Mexiku, kde několik let žil. John se narodil v Tennessee, ale žije na Floridě od svých jedenácti let. Hrál v mnoha úspěšných kapelách po celých Spojených státech od Baltimoru po San Francisco. Na tahací harmoniku hraje spousta lidí, ale pramálo jich umí na ten nástroj improvizovat v jazzovém a swingovém stylu jako John. Turné jsou drahý špás a na našeho basistu už rozpočet nestačil, a tak máme tu radost, že uvítáme nám dobře známou R a c h e l M e l a s na kontrabas. Rachel je pochopitelně rutinovaná v mnoha stylech, ale ten náš „francouzsko-neworVÁŠ JIRKA GROSMAN leanský“ jí sedí nejvíc. Těšíme se na vás!

DRIVER SHI

ER

■ Must have valid G license for straight truck fo r d e liv e r y in G T A a r e a ■ Be able to lift up to 50 lbs ■ Able to work 8:30 am - 5 pm

F O R M O R E I N F O A B O U T O U R C O M P A N Y , P L E A S E VI S I T WWW. PRICEGROUP.CA

C

C :

:

0

0

021 .

Oldřich Daněk se vrací na scénu ND Každá jeho hra je postavena na hutném ději, řeší otázku morálky, poslání člověka, jeho pochybení a znovuvstání, zápasy zla s dobrem, charakterovou stabilitu a pevnost… Jeho jméno nechybí v žádném katalogu kulturních či vzdělávacích institucí, v regálech divadelních knihoven a skript, slovnících a enycklopediích. Divadelníci a filmaři si ho vážili, divadelní i filmové obecenstvo jeho jméno nosilo podvědomě v paměti: rodilý Ostravák Oldřich Daněk (1927-2000) byl a dodnes zůstáva pojmem. Talentovaný, vzdělaný a inteligentní tvůrce byl ještě navíc velice pracovitý a obětavý, člověk se silnou vizí a tvořivou fantazií.

postav prostými, ale přiléhavými slovy. Nechává expandovat děj vtipnými narážkami, jinotaji a přirovnáními, až se dopracuje k jednoznačnému závěru – a zřetelně pojmenuje dobro a zlo, proradnost i důvěru, lásku i nenávist, mstu i oddanost… Vzpomeňme si alespoň některé jeho hry (televizní či rozhlasové, knižní tituly nebo filmy, ke kterým psal scénáře), jež prošly naší myslí, aby tam zanechaly alespoň stopu úvahy o nás samotných, kupř. Královský omyl, Čtyřicet omylů Herodesových, někdy též Čtyřicet zlosynů a jedno neviňátko (uvedlo také Nové divadlo s Jiřím Voskovcem v hlavní roli v r. 1975, režie A. Toman), Bitva na Moravském poli, VéZleva: Ivo Mejzr, Dagmar Kalovská, Jana Fabiánová, Lenka vodkyNováková, Lenka Kimla, Zuzana Novotná, Brigita Hamvašová, ně valdJaroslav Jarosil, v čele Jan Šmíd štejnských vojsk, Břetis la v a J itka, aj. K těm závažným patří i dram a Z d a le ka ne tak ošklivá, jak se původně zdá lo z roku 1983, kteNa svém kontě má na pětadvacet ré se stalo předmětem zájmu nejen dramat, v devíti filmech je jeho jmé- profesionálních, ale i amatérských no spojeno nejčastěji se scénářem scén jednak pro svůj hluboce morála režií, ve stejném počtu televizních ní podtext a jednak pro zdánlivě jedher seděl v křesle režisérském, k dal- noduchou technickou uchopitelnost, ším devíti hrám a TV seriálům napsal nevyžadující náročné scény a kosscénáře, některé ve spolupráci s Ja- týmy. nem Otčenáškem, a to nesmíme za- Známe také filmovou podobu drapomenout ani na tvorbu románovou. matu z r. 1987 (r. Pavel Háša). Diváci Vedle toho, že se ve všech svých dí- jednoznačně ceňovali prioritu umělech zabývá klasickou morálkou, její ní dialogů Oldřicha Daňka, umění zdroje hledá v nepřeberných námě- dialogu mezi mužem a ženou, které tech zejména historických událostí. se ve skutečnosti vůbec neodehráDíky tomuto autorovi mohli také di- ly, ale které mohly, ač nevyřčené, ve váci ať už televizní anebo divadelní stejném tónu proběhnout. Hlavními lépe vnímat pohyb historických udá- představiteli ve filmovém zpracování lostí ve sledu záměrů, náhod i cha- jsou Jana Brejchová a Jaromír Hanrakterů dějinně důležitých i méně vý- zlík, svého času také životní partneznamných osobností. Figury a figur- ři. Zejména Hanzlík podal znameniky, které se historií třeba jenom mih- tý výkon. ly, nebo naopak jí hýbaly, dostávaly v Oč se jedná ve hře, kterou si vybradílech úžasného dramatika a autora lo Nové divadlo za dobu své téměř konkrétní podobu a motivace. Daněk padesátileté historie trvání vlastně se vyjadřuje situace ústy hlavních již potřetí? Ve čtyřech příbězích se

divák seznámí se čtyřmi páry historických postav, figurujících v jiném historickém období a za jiných okolností. Povídky prostupují historií po časové přímce - zahajuje ji Příběh athénský, pokračuje Příběhem uherským, dále Příběhem flanderským a zakončuje ji Příběh český, který se zastavuje v době husitské. Celkem osm postav, o jejichž dějový posun se postará chór – vypravěč, který je v nepředstíraném kontaktu s divákem i s postavami. Každá z těch povídek je náročná na herecké, zejména však na artikulační schopnosti herce, na zvládnutí vlastní hlasové dispozice i úměrného pohybu na scéně. Herec bude sledován divákem při každém i úsporném gestu. Herec se nemá kam a čím ukrýt, nemá ani čím kamuflovat svůj event. výpadek ať už v textu nebo v pohybu. Zůstane ve světle ramp pouze se svou rolí, s postavou, do které se musí doslova vložit, aby diváka přesvědčil. Režie se ujali společně Honza Šmíd a Brigita Hamvašová. Honza navíc bude stát i na scéně. Oba jsou zkušenými divadelníky a každý z nich přinese hře kus svého talentu, umu i zkušenosti. Koho vlastně na scéně uvidíme: již řečeného Honzu Šmída, Lenku Kimlovou a Lenku Novákovou, Zuzku Novotnou, Zuzku Matějkovičovou, Vladka Straku a o vypravěči se ještě jednalo… O kostýmy se postarají návrhem Jana Fabiánová, ušitím Dagmar Kalovská, o hudbu a zvuk Ivo Mejzr a světla Karel Tamchyna. Premiéra se odehraje 3. listopadu ve 20.00 h. (viz plakát). Příště si řekneme něco o historických postavách, jejichž prostřednictvím vede autor dialog. Je to zajímavá, i když pro herce velmi náročná práce. Jediným přáním aktérů je, aby po dovádivé komedii oslovila tato hra obecenstvo také. S napětím se s vámi, diváci, těšíme na první zvonění. ◙ TEXT A FOTO VĚRA KOHOUTOVÁ

Nové divadlo v Torontě vás zve na čtyři historické příběhy Oldřicha Daňka

Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo o

RONA MU

za výhodných podmínek bydlení v basementu rodinného domku v pěkném prostředí v East York (St. Clair Ave. East/O‘Connor) zodpovědné osobě, která hledá dočasné ubytování v Torontu.

Volejte (416)795-9963 n e b o večer po 6. hodině (416)693-8338.

Režie: Brigita Hamvašová, Jan Šmíd

Pátek 3. 11. 2017 – 20:00 hodin Sobota 4. 11. 2017 – 16:00 a 20:00 hodin Neděle 5. 11. 2017 – 16:00 hodin Rezervace

416.463.3182 • nove.divadlo@gmail.com Maja Prentice Theatre • 3650 Dixie Road, Mississauga Najdete nás na www.facebook.com/novedivadlotoronto


Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

ZE SPOLEČNOSTI PRO VĚDY A UMĚNÍ Zdeněk Smejkal (2. dokončení) Operní pěvkyně Gabriela Beňačková se narodila v roce 1947 v Bratislavě, studia dokončila na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tj. na prahu normaliza-

ce. Její hlas, klasifikovaný jako spinto (lyrický soprán výrazně dramatický), ji přímo předurčoval k operní kariéře. Je až s podivem, co jí bylo dopřáno - působit ve Vídni, San Francisku a New orku a hostovat po celém světě. Zrozena pod šťastnou toulavou hvězdou prosadila se úspěšnou prezentací naší klasické i moderní hudebně dramatické tvorby. Navazovala na Emu Destin-

novou a bylo jí dáno, aby v Krejčíkově filmu Božská Ema (1979), v němž proslulou operní pěvkyni zpodobnila slovenská herečka Božidara Turzonová, té své božské předchůdkyni propůjčila svůj hlas a její operní výstupy přezpívala. Ponechejme však stranou sáhodlouhý přehled toho, co vykonala a čeho dosáhla a zaměřme se na několik průhledů, které nám aspoň trochu dají nahlédnout do její práce. Kostrou jejího přebohatého repertoáru se staly Janáčkovy hrdinky Jenůfa a Káťa Kabanová, Dvořákova Rusalka, Mařenka ze Smetanovy Prodané nevěsty a Desdemona z Verdiho Othella. Stalo se koncem osmdesátých let, kdy působila v San Francisku, že byla pozvána do Los Angeles, aby zaskočila za onemocnělou Danielu Dessi v roli Desdemony. Takový záskok se dá v domácím prostředí překlenout bez větších potíží, kdežto na zahraniční scéně je to záležitost nadmíru svízelná. Pozvána na poslední chvíli vystoupila na jevišti bez jakékoli předběžné zkoušky s orchestrem. A přesto se svého nesnadného úkolu zhostila k naprosté spokojenosti inscenátorů i publika. Ukázalo se nejen to, že má Desdemonu zažitou z předchozích inscenací v Praze a ve Vídni, ale i to, že je schopná pohotově se při-

způsobit výrazovému stylu dané inscenace. V roce 1991 kreovala v Metropolitní opeře v New orku Káťu Kabanovou. Kritik Wall Street Journalu ohodnotil její hlas jako "nejúchvatnější na světě". Tamtéž se předvedla jako první Rusalka a její výkon byl označen jako vzorový. Kritika vyzvedla čistotu jejího hlasu, bezchybné frázování a jistotu v přednesu vysokých tónů. Beňačková zvládala i ty nejobtížnější pasáže svého partu s nenucenou lehkostí, dávajíc postavě, co jejího operního jest a zůstávajíc přitom v hereckém projevu naprosto přirozená. Nejvíce ovšem proslula rolí Jenůfy. Vdechovala jí zpěvní životnost po celém světě víc než tisíckrát. Jednou na sebe prozradla, že si vede přesné záznamy nejen o inscenacích, ale i o jednotlivých představeních, v nichž vystoupila. Tak jsme se dověděli, že to její tisící představení Jenůfy (pod tímto titulem se Její pastorkyňa v zahraničí uvádí) se uskutečnilo roku 1999 v Japonsku, pravděpodobně v Tokiu. Dodejme, že pětsetkrát dala ožít na jevišti také Mařence ve Smetanově Prodance a že také Rusalka se počítala na stovky. Tato čísla se uvádějí jako senzace a publicisté s tím obvykle končí. Pro mne je tu zakuklený zajímavý aspekt. Beňačková tyto postavy vytvářela ve velkém časovém rozpětí, kdy jí let přibývalo. Já se původně domníval, že nejpozději po své čtyřicítce ztělesňovala v Její pastorkyni nikoli Jenůfu, nýbrž

Kostelničku. Nicméně její svěží mladistvý vzhled, odstup diváků od scény a jevištní osvětlení umožňovaly, aby i v pokročilejším věku ony dívčí role přesvědčivě zvládala. A nejen to. Tato umělkyně je tvor myslivý. Dá se tedy předpokládat, že svou Jenůfu v tolika kreacích během někoilka desetiletí obměňovala a o určité rysy obohacovala. Což samo o sobě je hodno samostatné studie. V Brně máme Janáčkovo muzeum, Janáčkovo divadlo, Janáčkovu akademii múzických umění, opakovaně se tam pořádají Janáčkovy festivaly. Na jednom z nich jsem sledoval paní Gabrielu nejen jako Jenůfu, ale i

v její vysněné roli, po které dlouhá léta toužila a které se dočkala až roku 2001 v Brně - v roli Emilie Marty ve Věci Makropulos. Moc jsem to představení prožíval. Možná proto, že v prvním poválečném roce jako oktaván jsem si v původní Čapkově hře ochotnicky zahrál Janka Prusa. A stejně reagovalo na obě představení i vyspělé brněnské operní auditorium a odměnilo Beňačkovou ovací ve stoje.

Po tom všem, co jsem napsal, by se mohlo zdát, že Gabriela Beňačková procházela celý svůj život růžovým operním sadem. Klamné zdání. Nic není zadarmo. Ani ta sláva. Sama se o tom vyslovila. Že se stala světovou zpěvačkou, to nebylo jen díky výjimečnému vrozenému talentu. Co zůstalo skryto, to byla tvrdá práce na sobě. Musela se vyrovnávat s nároky vynikajících režisérů a dirigentů silně ji motivovalo také to, že vystupovala po boku zpěváků absolutně špičkových jako Placido Domingo, Luciano Pavarotti, Peter Dvorský. A poznamenejme, že jako Laca sekundoval její Jenůfě také renomovaný kanadský tenorista Ben Heppner. Tři osobnosti, které pojí dramatické umění a přitom je každá jiná, osobitá. Jeden působí doma, druhý kdysi doma a pak dodnes v USA a třetí doma a po celém světě. Každý z nich má nepřehlédnutelnou zásluhu. ZINDULKA dokázal, že lidovost-popularita a opradový kumšt mohou nejen koexistovat, ale také se ústrojně propojovat k obecnému prospěchu. PASSER-intimista vytvořil pozoruhodné dílo svrchovaně politické o krutovládci, s jehož vyváženou charakteristikou marně zápolí jak historikové, tak i politologové. A BE AČKOVÁ vydatně přispěla k tomu, že se Leoš Janáček stal nedílnou součástí mezinárodnho operního repertoáru a včlenil se do české pěticípé hvězdy - Smetana, Dvořák, Fibich, Janáček, Martinů - která září ve světovém hudebním povědomí. Ač z těch odměněných je to jen třetina, pražská pobočka Společnosti pro vědy a umění svým aktem šťastně poukázala na skromnější i vydatnější vklad tří českých tvůrců do pokladnice nadnárodní i nadnárodní kultury. ◙ F O T O W IK IP E D IA

7

rozhovoru Vilém Faltýnek na webu rozhlas.cz v r. 2004. A  ze str. 3 že byl život zvěrolékaře jako zručně napsaná kniha, dokazuje i jím zpracovaný vlastní životopis. Čte se jedním dechem a energie z něho jenom čiší. “Mluvit v první osobě je zrádná záležitost. Když jsem v roce 1953 promoval, brněnský rabín, učil mne hebrejsky a aramejsky, mně místo obvyklých frází řekl: Největší umění v životě je mlčet. A nyní pociťuji, že bych měl na-

Pan dr. Miloš Ondrášek ( dok. ze str. 3 ) psat pár slov o sobě, aby následující stránky byly všesrozumitelné. Po maturitě na brněnském reálném gymnaziu jsem se v září 1948 zapsal Vysokou školu veterinární v Brně spolu se svým stejně starým bratrem. Začátkem prosince jsme byli “vydemokratizováni”. Do dneška nevím proč, a způsobené trauma se nezajizvilo. Vyloučení měl na svědomí “akční výbor”, který spadal pod ministerstvo vnitra, ke kterému jsme se odvolali. Po třech měsících jsme se vrátili na školu. To se ovšem nelíbilo lidem, kteří vsadili na kulhavého koně a rozhodovali o našich životech. Schválnosti a diskriminace nejrůznějšího kalibru nás provázely až do konce studia. Měli jsme s bratrem po absolutoriu, všechny zkoušky za sebou, když nás vyzval výbor svazácké skupiny na pohovor. Předsedajícím nám bylo sděleno, že nemůže rektoru doporučit naše působení na “socialistické vesnici”. Jeden z tohoto výboru se ozval, nikoliv škola, ale ať to vesnice vyřeší sama. Zachránil nás. Po více než čtyřiceti letech jsem se setkal na veterinárním shromáždění v Japonsku se zmíněným předsedajícím. Připoměl jsem mu jeho snahu nám zabránit činnost v profesi. Zarazil se a že si nepamatuje. Po dokončení studií jsem dostal původně umístěnku do prešovského kraje, někdo se nade mnou smiloval a poslali mne do nejzazšího cípu tehdejšího kraje Liberec. Když jsem v noci vylezl na kopec, viděl jsem zář Drážďan. Zůstal jsem tam 14 let, byla to všestranná a tuhá škola. Přeložení z pohraničí se kuriózně podařilo až v době předdubčekovského tání, v roce 1967 jsem odjel do Tanzánie ve východní Africe. V místě zvaném Iringa jsem zastával funkci “Regional Veterinary Officer”, řídil jsem veterinární službu, ve které působilo více než tři sta Tanzánců, dva Britové a jeden Němec . “Obvod” měl od severu k jihu 500 km a v nejdelší šířce od východu k západu 300 km. Naučil jsem se svahilsky a odborně jsem mnoho získal. To byla ještě lepší škola. Klíšťaty přenášená theilerióza tam byla metlou dobytka. Masájové známí svým chovem skotu mně nabídli, že si vezmou mého syna na vychování a potom může léčit jejich zvířata. Jinak nikomu nevěří. Pili hovězí krev z nabodnuté jugulární vény. Viděl jsem, jak nařízli mulec zdravého dobytčete a vtírali do rány fibrinózní exudát krávy infikované bovinním morem, šlo o primitivně fungující imunitní zákrok. Masájové mne pozvali na lov lva, šest mladíků se k němu připlížilo, jeden ho chytil za ocas a ostatní na lva zaútočili těžkými oštěpy. Krčil jsem se v terénním autě. Lví oháňka a hříva na masájské chýši prozrazují, že tam bydlí hrdina. Jednou přišlo hlášení, že na odlehlém místě zemřelo více než tři sta vesničanů po požití uhynulé krávy. Jel jsem tam v domnění, že půjde o prevalentní snět slezinnou. Z kadaveru zůstal jen kousek kůže a vyvařenou hlavici stehenní kosti. Ascoliho diagnostická reakce nevycházela, vzorky jsem poslal do laboratoře v Daresalámu, kultivací byl potvrzen pouze nález Escherichia coli vyvolávající otravu bakteriálního původu. Srpen 1968 se do nás zaťal, a když jsem v květnu 1969 v Tanzánii skončil, požádal jsem pro manželku, dceru, syna a sebe o australské přistěhovalecké povolení. Do Sydney jsme doletěli v červenci, bylo mi právě čtyřicet. Na exil není nikdy pozdě. Vymlouvají se ti, kteří si nevěřili, kteří měli obavy z velkého svobodného světa. . Ihned po příjezdu jsem jako kvalifikovaný veterinář nastoupil do služeb federálního ministerstva, nejprve na smlouvu a když jsem se stal australským občanem, byla to “definitiva”. Ředitel mne po nastoupení poslal na zcela samostatné pracoviště do venkovského města zrovna na polovině cesty mezi Sydney a Brisbane. Děti první den po příjezdu začaly chodit do školy a manželka našla zaměstnání ve svém oboru. Byli jsme tam jediní Češi, bez nostalgie jsme si zvykali na nové životní prostředí. Zatím se na jakémsi zasedání veterinárního samoděržaví v Praze vyhlásilo, že jsem dostal od americké výzvědné agentury milion dolarů za vyzrazení tajností čs. veterinární služby. Šlo o napařování vemen? Jiná zvěrolékařská tajemství jsem neznal…“ Děkujeme dr. Miloši Ondráškovi za jeho nádhernou práci, za jeho obohacující články a postřehy v nich, za úvahy o člověčenství, jimiž nám otvíral nové pohledy na vztahy mezi lidmi a jejich tvorbu. Budeme na Vás vzpomínat s láskou a úctou. Noviny přišly o nenahraditelného autora. VĚRA KOHOUTOVÁ Za naše čtenáře


8 S jižní Moravou mě pojí celoživotní sentimentální pouto. Celé dětství až do svých 14 let jsem jezdil dvakrát do roka do Prštic u Brna. Jednou, většinou o Vánocích, ke strýci Jendovi na zabíjačku (další strýc Karel měl v oné době v Pršticích hospodu a uzenář-

Skvostný zámek ve Slavkově u Brna

ský krámek) a v létě na část školních prázdnin. Byly to nejšťastnější chvíle mého dětství, na které budu mít do konce života krásné vzpomínky. Když si vzpomenu, jak se tam všichni ti strejcové a tetky uměli při zabijačkách, svatbách, dožínkách, hodech a podobných příležitostech bavit, jaké tam bylo veselí a ona příslovečná moravská vřelost, ještě dnes, po více než půlstoletí, mi to dokáže pozvednout náladu. D o m in a n to u , a s i 2 0 m in u t a u te m o d Brna vzdálených Prštic, je zámek na návsi - původně gotická tvrz z 16. století, o dvě století později přestavěna Maxmiliánem Františkem Zeleckým na barokní zámek. Dnes je ve výborně zrenovovaném zámku mateřská škola, pošta a některé další obecní úřadovny. Rád bych se podělil o osobní postřehy z letošní dovolené v sice malém, zato však historicky velmi významném městě Slavkov u Brna, kde se v roce 1805, v tzv. „Bitvě tří císařů“ rozhodl Napoleonovým vítězstvím další osud Evropy. SLAVKOVSK ZÁMEK Už před vchodem do areálu zámku, takřka „v podzámčí“, návštěvníka zaujme hezká hospůdka s venkovními stoly s příznačným názvem „U Bonaparta“. Usměvavá paní vrchní nám prozradila, že do svého slavkovského zaměstnání dojíždí z Brna. Upřímně řečeno, moc mě to nepřekvapilo. Byť by paní vrchní při dnešním silném nedostatku pracovních sil všeho druhu v Česku zcela určitě bez problémů podobné místo našla i v mnohem větším domovském Brně, Slavkov má své nepopsatelné kouzlo, které se prostě musí vidět: klidné a zároveň živé město s přemnoha půvaby. Barokní zámek Slavkov, před několika lety kompletně zrenovovaný, je panské sídlo (mimo jiné) rodu Kouniců, patřící mezi nejstarší zachovaná panská sídla na Moravě. Bylo pro nás velkou poctou, že nám průvodcem byl sám pan starosta Slavkova Michal Boudný. U zámku je též velký park se sochami a bazény až nápadně připomínající francouzský Versailles. Počátky zámku se datují už ve 13. století (více na Googlu). Stá-

Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

lá expozice v zámku ukazuje vedle obrazové galerie také historický nábytek, porcelán i oděvy, jež se nosily v oněch dobách. Nemohl jsem uvěřit informaci, že slavnostní dámský šat určený k plesům vážíval včetně všech možných korsetů, spodniček,

vé, komu je horko, ať si rozepne kabát!“ Zmíněný Napoleonův výrok je mimochodem významový ekvivalent výroku, jež o 140 let později, v roce 1945, vyslovil ke členům generálního štábu, údajně k těm, co měli výhrady ke svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki, v Bílém domě americký prezident Harry Truman: „If you can‘t stand the heat, get out of the kitchen!“ SLAVKOVSK P IVO VA R Druhý den po příjezdu do Slavkova připravila sestřenka Martička pro blízké přátele a rozvětvenou rodinu zahradní party, na kterou jsme si vzali zálohovaný soudek desítky ze Slavkovského pivovaru. Když jsem pivo ochutnal, nemohl jsem uvěřit, jak vynikající „chmelku“ piji. Jako celoživotní „přítel pěnivého moku“, preferující desetistupňová piva - silná piva nemám rád, mně bylo jasné, že to je to nejlepší, co jsem dosud pil. Vždy jsem zastával názor, že stejně tak jako je nutné nedobré věci kritizovat, je důležité výborné věci pochválit. Druhý den jsme šli „na žejdlík“ přímo do pivovaru s nádhernou stylovou restaurací. Přítomnému majiteli pivovaru, panu Jiřímu Hořavovi, jsem popravdě řekl, že lepší desítku jsem v životě nepil a ujistil ho, že to není zdvořilostní úlitba, ale upřímně

ale kdybych měl nějak definovat fenomén Slavkovské desítky, dal bych na první místo chuťovou vyváženost. Některá známá piva mají patrnou chuť po magi, jiná po kvasnicích, což pivní fajnšmekři ucítí. Nic podobného jsem ani v nejmenším u Slavkovské

ně udržovaná v původním stavu, tedy i s podlažním kováním, k němuž byli arestanti řetězi připoutáni. Musím přiznat, že mně z toho běhal mráz po zádech. Pozdně renesanční budova radnice z roku 1552, je jednou z d o minant města, sloužící v současnosti

P e tr K o h o u t desítky nepozoroval. Některé desítky bývají také příliš nasládlé, jiné naopak nahořklé, ale Slavkovská nezanechává ani jednu z těchto nepříjemných chutí či jiný cizí chuťový dojem, je zkrátka akorát.

jako městský úřad. MORAVA SE STÁLE UMÍ BAVIT „Co Čech to muzikant“, praví staré přísloví, ale nějak se to v poslední době zaseklo. V Česku je dnes velmi těžké najít taneční podnik s živou hudbou. Zkoušel jsem to letos v Praze i v Brně, ale marně. Když si vzpo-

SLAVKOVSKÁ RADNICE „Now there are no secrets in this little country town, everyone knows ever y o n e fo r m ile s a n d m ivycpávek a dalších doplňkových neles around“ zpívá znázbytností 60 (slovy šedesát) i více kimý country zpěvák Riclogramů. Uvážíme-li, že tehdejší pleky Scaggs ve svém slavsy mohly trvat 4 i více hodin, musíme ném hitu Don‘t Cheat in uznat, že v těch dobách dámy na pleOur Hometown. Nejinak sech musely disponovat velmi dobje tomu i v malých morou fyzickou kondicí. ravských městech: tam Další expozice v prostorách zámku také každý každého zná. byla tím nejzajímavějším, co jsem Dílem této skutečnosti a Výborný harmonikář Přemek Žižkovský, sestřenice Martička a choť Ivo náhody zároveň, moje sestřenice Martička Jelínková a její manžel Ivo, u nichž bývám při svém pobytu ve Slavkově hostem, jsou blízkými přáteli Jany a Aloise Boudných, rodičů starosty Slavkova Michala Boudného. Paní Jana nám ochotně sjednala audienci, díky níž Na radnici se starostou Slavkova M. Boudným jsem se o Slavkově nejen dozvěděl mnoho zajímavého, ale menu, že v době mého odchodu z retaké měl možnost zajímavé věci vi- publiky (červenec 1980) bylo jen v dět. Pan starosta je mužem na svém centru Prahy více než deset podnimístě, který ví, jak protagonovat své ků, ve kterých denně hrála k tanci něměsto. Při kávě v jeho kanceláři jsme jaká živá hudba, je to skutečně velměli možnost vyslechnout řadu věcí ká změna. z nedávné i vzdálenější historie měs- Den před odjezdem ze Slavkova jsme udělali v restauraci U Dobešů, v penziónu Olga, rozlučkový večío dovolené viděl. Výstava historicrek – jak jinak - s hudbou. Pozvání kých zbraní a uniforem, též minimupřijal místní výborný harmonikář Přezeum slavné bitvy u Slavkova, kommek Žižkovský, jenž má velmi široký, binovaná s filmovou projekcí s kořekněme vícerázový repertoár. Samentáři podle volby v několika jazymozřejmě hraje známé lidovky, česky cích. Imitovaná ukázka dobové polotextované světové evergreeny, něco ní ošetřovny s figurínami a komentáz country, hodně popíku, ale i klasicřem, jenž informuje, že např. při amký rock and roll. Když mělo osazenputacích končetin nebyly používány stvo „špičku“, přišlo na řadu i někožádné anestetické prostředky a že jelik tzv. sprostonárodních písní - nutdinou dezinfekcí, když felčar odřezáno podotknout, že bez vulgárního výval raněnému vojákovi ruku či nohu raziva, s naprosto civilizovanými, pupilkou na železo, byla slaná voda… blikovatelnými texty. Velmi mě zaujala maketa s elektroTéměř všechny hrané odrhovačky nickou simulací bitvy u Slavkova, jsem pochopitelně znal, ale jedna, na níž je ukazován celý její průběh, S majitelem Slavkovského pivovaru Jiřím Hořavou snad nejlegračnější z nich, byla pro kdy byla mnohem početnější nepřátelská vojska Napoleonem poraže- konstatování. Pan Hořava s úsmě- ta a závěrem nás obdaroval knihami mě přece jen novum - je k mání v něna. Nejsem žádný vojenský expert vem hrdě oznámil: „Však jsme také a dalšími tištěnými materiály o Slav- kolika (i neslušných) textových verzích na YouTube pod výstižným ná- celé 2 roky na vojně jsem byl jen několikrát vyhráli (cenu) Zlatou piv- kově. vojínem - ale při pozorování průběhu ní pečeť.“ Nechci přehánět, ale je jis- Radnice sama o sobě je zajímavý zvem: „Když jsem šel na půdu pro mi bylo jasné, že Napoleon musel mít té, že v zemi, která je již několik de- skanzen: prostorná budova, v níž hrábě, viděl jsem tam…“ ve svém generálním štábu brilant- sítek let ve spotřebě piva na předním najdeme např. téměř kolmé dřevěné Závěrem silně apeluji na čtenáře, ní stratégy. Z bitvy u Slavkova v roce (často prvním) místě na světě, je Zla- schody vedoucí do historické šatlavy. kteří jen trochu holdují turistice, aby 1805, při níž na obou stranách zahy- tá pivní pečeť cenou opravdu prestiž- Ve stejném podlaží, hned vedle šatla- při návštěvě Česka zavítali do něnulo více než 30 tisíc lidí, údajně po- ní. Ve vedlejší místnosti restaurace vy, je ještě další nevelká místnost, ja- kterého z řady historicky významchází i slavný Napoleonův výrok, kte- jsou kromě fotoprojekce na zdech vy- kási soudní síň, v níž měl tribunál ve ných moravských měst, zejména do rý pravil svým generálům uprostřed stavena i mnohá další ocenění slav- středověku právo odsoudit obviněné Slavkova u Brna. Nebudete litovat. ◙ nejtěžší dělostřelecké palby: „Páno- kovských piv. Chuť se popisuje těžko, i k trestu na hrdle. Šatlava je perfektFOTO VĚRA RIPPL www. RAJCE.IDNES.CZ


Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

9

VÝŠLAP TAKÉ S DÍTĚTEM NA ZÁDECH "AHOJ VĚRO, tak jsem poslala foto z túry SEA and SKY a teď Die Vistas, a k tomu ještě od Zuzky povídání o túrách v měsících květen, červen a červenec. Klub zahajál práci vloni pod vedením Pavola a Zuzky Krizkových. Pavol je člen výboru vancouverské odbočky, a společně se Zuzkou připravují jednou za měsíc túru do okolí Vancouveru. Ano, chodí i starší lidé, dáváme to na FB a posíláme informace lidem mailchimpem, aby věděli, co máme v databázi. Vždycky napíšeme, jaká to bude túra a hlavně jak bude náročná. Na Velikonoce to byl výšlap na Burnaby Mountains pro rodiče s dětičkami a byl koncipovaný jako forma Křížové cesty. Dokonce při-

šel i tatínek s ditetem na zádech – a je to výšlap více než pětistovky schodů s překonáním převýšení 240 m,“ zněla rychle odeslaná odpověď na moje zvědavé otázky od Marty Jamborové, členky vancouverské odbočky, ženy, která má na starosti nejednoduchý úkol - produkci zpravodaje. “No, jsou užasní, každý s trochou do mlýna a pak jsou výsledky vidět,” zní nanovo optimisticky editorka Marta ohledně ČSSK. DIEZ VISTAS – 22. MÁJA Na pondelok, Victoria Day, sme pripravili túru pre náročnejších. Popri stúpaní a klesaní sme obišli desať výhľadov – Diez Vistas. Po mnohých chladných a upršaných dňoch, prišiel slnečný víkend a slniečko vyhnalo na túry mnohých Vancouverčanov, medzi nimi aj našu malú skupinu. Výhľad bol nádherný. Prvá časťtúry viedla po hrebeni na západnej strane od Buntzen Lake. V diaľke alebo pod sebou sme videli Vancouver, Deep Cove, Sasamat Lake, Indian Arm ... a dovideli sme až na Vancouver Island. V druhej časti sme prešli popri východnej časti Buntzen Lake. Celá túra je asi 14 km dlhá s prevýšením 500 m. Vychádzka nám

rýchlo ubehla, hoci trvala šesť pol hodiny. A ani potom sa nám ešte nechcelo rozísť a oddýchli sme si na pláži pri Buntzen Lake. Ďakujeme zúčastneným za dobrú náladu a Blanke za chutné tvarohové buchty. Ak ste Diez Vistas este neprešli, tak by ste si túto jednu z najkrajších tunajších túr mali pripísať k zoznamu. Ak ste tam už boli, tak sa určite s nami zhodnete, že sa oplatí ísť zase. NORVAN FALLS – 24. JÚNA V sobotu sme sa vybrali k Norvan Falls. Ráno sme mali trochu obavy, či už nebudú parkoviská pri Lynn Headwaters Park plné. Naše obavy sa nevyplnili, parkoviská boli úplne prázd-

ne, ale to preto, ze boli uzavreté. Cesta do parku sa prepadávala po kraji dolu do svahu, takže blízko k parku auta nepúšťali. My sme našli parkovanie na ulici. Druhá skupina zaparkovala pri Lynn Canyon Suspension Bridge. Chvíľu nám trvalo, kým sme sa zišli, ale potom sme už šľapali veselo a pekne spolu. Cieľ sme dosiahli a aj vrátili sme sa v dobrej nálade a osviežení príjemnou vychádzkou. Nor-

van Falls je pekné miesto ukryté v lese, nie ďaleko a nie blízko civilizácie, tak akurát. Je vhodné na celodenný výlet pre tých, čo sa nechcú cítiť v lese sami. Určite tam stretnete aj iných turistov, alebo medveďov. My sme stretli len tých prvých. Prešli sme asi 15 km. Túra je trochu dlhšia, ale nie s veľkým prevýšením. SEA TO SUMMIT – 22. JÚLA V sobotu sme sa aj napriek predpovedi o dažďových prehánkach vybrali na hornú stanicku lanovky Sea to Sky. Sme radi, ze nás predpoveď neodradila, lebo žiaden dážď sa nekonal. Zišli sme sa turisti od 20 do 72 rokov a musíme povedať, že výkony neboli nepriamo úmerné veku. Úmera bola parabolická, ak sa chce niekomu nad tým zamyslieť. Tam, kam lanovka “Sea to Sky” vyvezie za 10 minut, my sme vyšľapali trasou “Sea to Summit” - 7.5 km, prevýšenie 918 metrov. Túra nám pomalým tempom trvala asi 4.5 hodiny. Po niektorých skalách sme liezli po štyroch ako mačičky, niekde nám pomohli laná. Zdatnejšie turistky si stihli zacvičiť yogu, kým na nás pomalších čakali. Hore sme sa prešli ešte k výhľady menšími chodníčkami, po

100 metrov dlhom Sky Pilot Suspension Bridge a vychutnali si panoramatický pohľad na Howe Sound. Ďalšie pekné výhľady sa nám naskytli aj na ceste dole lanovkou. Ako na každej túre, aj tu sme stretli výnimočých, inšpiratívnych a veľmi príjemných ľudí. Ďakujeme, lebo s dobrou náladou sa do kopca stúpa príjemne. ZUZKA KRIZKA Inspirativní aktivita může přinést dalším námět k zajímavým schůzkám v přírodě při nenucené příjemné konverzaci zrovna v češtině či slovenštine. A když

se výšlapů zúčastní i děti, půjdou jim ta česká a slovenská slovíčka do mysli snadněji. ▪▪▪ Z přehledu kongresové zprávy lze vyčíst, že si předsedkyně Blanka Olivová vybrala správné pomocníky, protože co řádek, to akce – účast na Evropském festivalu v Burnaby (jenž je věnovaný ukázkám tradic různých národností, tam se také představil pěvecký sbor Great Moravian Choir a nový dětský sbor Moravěnka pod vedením Dany Cline Janečkové a foklórní kroužek Slavík, který řídí Marika Kubi-

nová), dále uspořádali Dětský den, Přátelské setkání s velvyslancem ČR v Kanadě, Předvánoční bazar, Předvánoční koncert, Mikulášskou nadílku pro nejmladší generaci – přišlo 70 (!) dětí, vydávají Zpravodaj… Podle nejnovější statistiky má odbočka 55 členů, z toho do 65 let věku jich je jenom slabá čtvrtina. Je to škoda, protože mládí by přineslo další inspirace, novou energii i odvahu pouštět se do náročnějších projektů. Třeba i dlouhodobějšího charakteru. Nicméně je ale tato odbočka velice sympatická, protože tam lidé mají zřejmý zájem na udržení českého a slovenského spolku pohromadě. I s jejich tradicemi.

TEXT: MARTA JAMBOROVÁ & VĚRA KOHOUTOVÁ FOTO: ZUZKA KRIZKA


10

Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

The Battle of the Czechoslovak Lions

(and the First Czechoslovak Republic) By Peter Hála

(4)

The first émigré battalion called the “Czech Companions” (Česká družina) was sworn in on 28- September-2014, the traditional Czech holiday of St. Wenceslas the patron saint of Bohemia. On the large square in front of the magnificent St. Sophia cathedral in Kiev, under a beautiful flag featuring the Crown of St. Wenceslas, 720 volunteers solemnly swore an oath by kissing the flag. Video footage still available shows several orthodox priests ceremoniously blessing the battalion. These were mostly Czech Catholics who were considered converts to eastern orthodoxy by Russians. The battalion later extended its scope to “Czechoslovak” and the crests of Czechia, Moravia, Silesia and Slovakia were added to the flag. The war on the Eastern front commenced after Russia invaded Eastern Prussia and the Austrian province of Galicia. Tens of thousands of Czechs and Slovaks were taken prisoners during the massive Brusilov offensive. Most were forced to work like slaves, half-naked and half-starved, and due to the neglect and carelessness of Russian officials they suffered a much worse treatment and much higher fatality rate than their Austrian and German counterparts. For example, 6,000 Czechs died of typhoid in Trotsk, 8,000 of scurvy at Murmansk, and 10,000 Slovaks died in a Russian camp in Romania. Despite the reluctance of the Russian command some of these prisoners were recruited to join the Czech battalion. On 31-Dec-2015 the Companions officially became the “1st Czechoslovak regiment of St. Wenceslas” (1. Československý pluk sv. Václava). Shortly afterwards the “2nd regiment of Jiřího z Poděbrad” was formed and in the Byzantine tradition of the Russian military it was dedicated to the Slavic saints Cyril and Methodius. In the spring of 1916 the Russian command allowed the formation of the “1st Czechoslovak Rifle Brigade” (1. Československá střelecká brigáda), with its 3rd Reserve regiment (Zapasnyj batalion) located in Kiev. This was a unique and growing army, but politically it needed a coherent vision which the local Russo-Czech leaders could not provide. After a complicated and arduous political process Masaryk gained the trust of all Czech and Slovak factions worldwide, including those in Russia, and the prisoners of war who did not trust the Russians. On 13-May-2017 the Czechoslovak Kiev Congress overwhelmingly recognized Masaryk as the supreme leader of all Czechs and Slovaks in Russia. However, when Masaryk arrived at Petersburg on May 16 he was labeled an “English agent not to be trusted”. It took a lot of difficult and tactful negotiations with the Russian army and the officials of Kerensky’s Provisional Government, as well as with various Ukrainian and Polish factions, to establish the credibility of the Czechoslovak movement and its new army. Masaryk was a much needed voice of intelligence and sanity in a rapidly disintegrating Russia. Austrian repression of nationalists at home was harsh, resulting in imprisonment and concentration camps. The increasing numbers of prisoners of war and deserters thus eventually opted to join the Czechoslovak army. In 1918 it was renamed the “Czechoslovak Legion in Russia” (Československá legie) and, with its 70,000 volunteers, became a formidable fighting force by the end of WWI, capable of holding the Trans-Siberian railway and fighting the Bolshevik Red Army as far as Vladivostok. WORLD WAR I AND THE EASTERN FRONT The Western front became an unprecedented slaughterhouse. 800,000 soldiers died at Verdun alone in one of the most horrible engagements in history, and other slaughterhouses followed. The Allies were not winning the war and they expected the Czechoslovaks to get actively involved and to fight the enemy with all they could muster. Masaryk’s mandate for the Czechoslovak army in Russia was neutrality locally and an active engagement of Austria and Germany. In 1917 the Eastern Front stretched over 1000 miles across the Eastern plains from the Gulf of Riga to the Black Sea. Like on the Western Front, the war in the East resulted in a stalemate, and the German and Austrian troops were strategically entrenched along the heavily fortified lines. A coordinated effort between the Western and Eastern fronts was called for by the Allies for the spring of 1917, and the Russian war minister Kerensky ordered an offensive. Known for its high ‘intelligence factor’ (education, knowledge, languages), the Czechoslovak Rifle Brigade had been deployed in reconnaissance and military intelligence, but due to the increasingly difficult situation in the Russian army, and at the request of Czechoslovaks themselves, the Russian command agreed to deploy the brigade in the brute offensive at one of the most critical locations. The 1917 offensive started on the Western Front in April. The Canadians seeking their own national identity distinguished themselves at Vimy, breaking the stalemate. Russia, however, found itself in the most precarious situation. Following the February Revolution and the tsar’s abdication in March there were widespread calls for peace, but this was a mere illusion. ◙ TO BE CONTINUE

V pondělí 21. srpna t.r. došlo v USA k úplnému zatmění Slunce, už podruhé od r. 1918. Proběhlo v úzké linii od SZ k JV přes celou šíři Spojených států. Pás byl široký 1000 a dlouhý 4200 km Začalo v severním Pacifiku a proniklo 10 státy Severní Ameriky, než skončilo v Atlantickém oceánu. Na kontinent vystoupilo v úzkém pruhu ráno v Oregonu, přešlo do státu Idaho, pak Wyomingu, Nebrasky, Kansasu, Missouri, Kentucky, Tennessee, Georgii a opustilo kontinent v jižní Karolíně. Nejdéle mohli pozorovat zatmění v Kentucky - až 2 min. 40 sec. což vyvolalo vlnu nadšení u celého jejího obyvatelstva. Sledovaly ho stamiliony lidí, kteří se sem sjížděli z celé země i okolního světa. Na mnohé už nezbyly žádné hotely, silnice byly ucpány v nedohledné kolony. Celé „stěhování národů“ řídila policie. Příští podobná událost se objeví až 8.4.2024.

větších časových intervalech v kruzích od Antarktidy k rovníku a dále k severu do Arktidy téměř po rovnoběžkách. Ve střední Evropě byla dvě úplná v r. 1706 a 1999, další bude v r. 2381. Objevilo se i ráno v srpnu 1999 v kanadském Quebecu. Noc uprostřed dne vyvolává při za-

ZATMĚNÍ

■ JAK VZNIKÁ TAKOVÉ ZATMĚNÍ SLUNCE? Zatmění Slunce souvisí s pohybem Měsíce kolem Země. Když je Měsíc v linii mezi Zemí a Sluncem, vrhá na ni svůj stín. Průměr Slunce je asi 400krát větší než Měsíc, ale ten je právě o tolik blíž Zemi, a proto ho překrývá při úplném zatmění v celém rozsahu. Měsíc vrhá na zemský povrch svůj okrouhlý stín (umbra), který se v důsledku pohybu obou těles posunuje po jejím povrchu jako „pás totality“ v šířce maximálně 270 km od západu k východu rychlostí kolem 0,6 km/sec. Po stranách této linie se už objevuje v polostínu jen částečné zatmění. V místě trvá zatmění jen 1-4 min., ojediněle až 7,5 min. Nejprve se projevuje při okraji Slunce jako malý stín, před kterým ustupuje pak světlo v podobě srpku jako u Měsíce. Nakonec dojde k úplnému překrytu Slunce měsíčním kotoučem, po kterém začíná Slunce novým srpkem z opačné strany zářit, až nakonec odhalí celou svoji tvář. Pohyb Měsíce v rovině skloněn pod úhlem 5,15 vůči

Zemi způsobuje, že k zatmění Slunce dojde, když je Měsíc v době tmavého novu a současně se nachází v rovině dráhy Země. Jinak by se opakovalo zatmění každý nov. Už ve starověku bylo zjištěno, že k zatmění Slunce dochází v periodě Saros jednou za 18 let a 11 dní, během kterých se vystřídá až 45 slunečních zatmění, z nichž až polovina je úplných. V jednom roce jsou 2-5 zatmění, ale z nich úplné jsou dvě za tři léta. Na určité místo Země se vrací zhruba za 200 let. Zatmění se obecně šíří ve

ní. Švédský astronom Anders J.Angström (1862) tak proměřil ve slunečním spektru vlnové délky tisíce čar a nalezl v něm přítomnost vodíku. Záhy nato v r. 1868 anglický astronom Joseph N. Lockyer a francouzský Pierre J.C. Janssen objevili nezávisle na sobě ve slunečním spektru při zatmění jasně žlutou čáru tehdy ještě neznámého hélia, které bylo později prokázáno i na Zemi.

Rudolf Jiříček

tmění Slunce pocit úzkosti z toho co nastane, a to nejen u lidí, ale i zvířat. Vlci nebo psi se stáhnou do tmy, ptáci se připravují k spánku. Pak se zase začne Slunce vynořovat, šero ustupuje a teplota, která klesla až o 10°C začíná stoupat. S ním přichází i k oživení přírody. Na tyto události reagovaly národy v minulosti různým způsobem.

Babyloňané r. 1053 př.n.l. při sledování zatmění Slunce objevili určitou zákonitost, která jim pomohla k jeho předvídání. Některé armády využily této předpovědi k napadení cizích vojsk. ■ K ÚPLNÉMU ZATMĚNÍ SLUNCE došlo i 15.4.136 př.n.l., kdy pás totality zasáhl město Babylon v Persii. Vycházel ze SV Afriky přes sever Rudého moře do Arábie, odkud pokračoval přes Kaspické jezero k SV přes dnešní Sverdlovsk do moře Laptěvů a k Novosibirským ostrovům. V r. 585 př.n.l.byla válka v Turecku mezi Lýdy a Médy o území, která trvala už 5 let. Najednou se jednoho dne začalo při zatmění Slunce stmívat a bitevní pole se ponořilo do tmy. Vojáci odložili zbraně a klaněli

se Bohu. Válka byla náhle skončena a došlo ke smíru. Pozdější generace Řeků nebo Římanů už poznaly zákonitosti zatemnění a využily ho spíše ke své moci. Pro dnešní astronomii je to událost, kdy lze získat o Slunci mnoho nových údajů. Při úplném zatmění Slunce dochází na zemském povrchu k rychlému setmění, přecházející až do podoby noci s oblohou plnou hvězd. Tmavý obrys Slunce je lemován modrou koronou jeho záře-

■ ALE NEDOCHÁZÍ JEN K ÚPLNÉMU ZATMĚNÍ SLUNCE Dotýká se to i Měsíce, který obíhá Zemi a za stejnou dobu se také otočí kolem své osy. Přitom má stále přivrácenou jednu stranu k Zemi. Oba pohyby se dějí od východu k západu. Měsíc nemá vlastní zdroj záření, svítí jen odraženým světlem ze Slunce. Proto je jako Země stále osvětlen jen z jeho strany. Při oběhu kolem Země je pak ozářen buď jeho celý povrch v době úplňku, anebo je v úplném stínu (novu) za 14 dní. Při oběhu jednou za 27 dní tak vytváří na obloze měnící se světelný srpek, který po novu narůstá, až za 7 dní je z poloviny ozářen. Pak se zvětšuje jeho ozářená část, zatímco ustupující tmavá tvoří srpek, ale v opačném směru. Nakonec za 14 dní skončí v úplňku. Pak se totéž opakuje v opačném směru, kdy stín Země postupně pokryje v novu celý Měsíc. Přesto i u Měsíce dochází k zatmění, když se mezi něj a Slunce dostane Země. Vrhá na jeho povrch stín v podobě zatmění, přecházející do stran jako polostín. Při úplném zatmění se mění na tmavý kotouč červené barvy, které způsobuje lom světla v zemské atmosféře. Při částečném zatmění je pro velmi slabý polostín nepozorovatelný. Za období Saros nastane 28 zatmění Měsíce, z nichž je asi polovina úplných. Zatmění lze pozorovat na rozdíl od slunečního z celého zemského povrchu, kde se právě Měsíc nachází. K úplnému zatmění došlo 16.5.a 8.11.2003, 4.5.a 28.10. 2004, 3.3. a 28.8. 2007, 21.2.2008 a 21.12.2010. ■ ZDÁ SE TO BÝT NEUVĚŘITELNÉ, ale podobné stíny při svitu Slunce se objevují i u Venuše, kterou vidíme buď v ranních nebo večerních hodinách (jako Večernici) buď jasně zářící anebo v dalekohledu jako srpek podobný Měsíci. Tak se projevila např. 8.6.2004 nebo 6.6.2012. Naopak Merkur se jeví už jenom svou neozářenou polovinou jako tmavý bod, přecházející někdy přes ozářené Slunce, jak k tomu došlo i15.11.1999 a 7.5.2003. Podobně Země vykazuje polovinou obrácenou ke Slunci den, když druhá má noc. V době jarní a podzimní rovnodennosti (21.3. a 21.8.) je ozářena v linii spojující oba póly rotace. V letním a zimním slunovratu (21.6.a 21.12.) je linie stínu odkloněna od osy rotace o 23,4°, což se promítá na zemském povrchu na severu jako obratník Raka a na jihu Kozoroha. Tím končí náš výlet kolem nejbližších planetách a Měsíci kolem Slunce, jejichž stín si s ním navzájem vyměňují. ◙ ILUSTRAČNÍ FOTO WIKIPEDIA


Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

ELIŠKA JUNKOVÁ, naše první žena za volantem Jana Fafejtová Narodila se jako Alžběta Pospíšilová 16.11.1900 v Olomouci, její otec vlastnil zámečnickou dílnu. Maminka byla doma a starala se nejenom o rodinu, ale i o sedm učňů, kteří u nich byli na jídlo a bytí. Často vyprávěla, že pekli až sedm obrovských chlebů týdně, a pokud se někdy dělaly švestkové knedlíky, pak jich bylo kolem 300. Dětství trávila se svými dvěma bratry a jejich kamarády, a určitě na ni měla tahle “pánská“ společnost vliv. Každopádně ji naučila kouřit a hrát karty. Nikdy jí nebavily žádné ruční práce - nepletla, neháčkovala, vyšívané bačkory dělala pro otce tak dlouho, až se jich vůbec nedočkal, neměla ráda zpěv a mizerně se projevovala ve slohu, milovala psy a koně – vystudovala vlastenecký ústav Pottingea a brzy se začala prosazovat se snadným učením cizích jazyků. Ty jí šly znamenitě. Později hovořila francouzsky, německy, anglicky. Měla velmi nespoutanou povahu a toužila po cestování a poznávání cizích zemí. To si také později plně splnila, postrá-

lu motorismu a kráse aut. Začínal i se závoděním. Samozřejmě že Eliška nezůstala pozadu a jako jedna z prvních tehdejších žen si udělala v roce 1921 licenci na řízení auta. V témže roce oba navštívili autosalon v Paříži a zde se společně nadchli pro auto Bugatti – lásku pro oba na celý život. Seznámili se s Ettore Bugatti a přímo s ním si vyjednali dodání jedné Bugatky po vlastní ose do Prahy. Později se dozvěděli, že jednak továrník Bugatti, i navzdory vychvalované kvalitě svých vozů, měl z daleké přepravy obavy a dokonce vůbec nevěděl, kde se nějaké Československo nachází, natož Praha. Nakonec Bugatka v pořádku do Prahy dorazila. Od tohoto okamžiku začala droboučká dvaapadesátikilová Eliška se svým mužem trénovat a jezdit na závody doma i v cizině. Pro svou drobnou postavu musela sedávat v autě na polštářích, aby vůbec dosáhla na pedály, ale nic nevzdávala. Automobilismu se nepřálo, naše veřejnost nebyla vychována k tomu,

FOTO WIKIPEDIA

dala jakýkoli strach, měla do všeho chuť a odvahu. Neměla jedině chuť se vdát, a to ani když se objevil naprosto zamilovaný a společensky vyhovující zájemce Čeněk Junek, který se navíc velice zamlouval celé její rodině. Opět ji toulavé boty táhly do ciziny do Francie a Španělska, a tak se zamilovaný Čeněk nakonec podvolil čekat. Eliška byla nesmírně umíněná a konečně on svým způsobem také. Domů se vrátila dostatečně vybouřená a souhlasila se sňatkem. Ten měli v červnu 1922. Sňatkem se ze slečny Pospíšilové stala paní Junková a změnu zaznamenalo i jméno křestní. Z Alžběty se stala Elisabeth, jak ji oslovovali v cizině a českým překladem vznikla Eliška. Jejich společný život byl trvale na jakési pomyslné hraně vzájemných výbuchů a ústupků Čeněk v době čekání na Bětku se změnil a zcela propadl kouz-

aby v automobilu spatřovala dopravní prostředek budoucnosti. V roce 1920 bylo auto prohlášeno za přepychový předmět, který byl při prodeji zatížen 20% luxusní daní. Naprostý nepřátelský postoj pak zaujímalo venkovské obyvatelstvo jak vůči autům, tak i motocyklům. Je znám i závod „hřebíkový“, kdy na trať neznámí ničitelé vysypali speciální hřebíky, jejichž ostny čněly nahoru a rozpíchávaly pneumatiky. Konkrétně se to stalo v roce 1904, šlo o závod Coupe Internationale u Dourdane ve Francii, ve kterém jely motocykly Laurin a Klement. Je opravdu velmi zvláštní, že při všech těch nenávistech a překážkách se automobilismus u nás vůbec rozvíjel. První místo ve světě v automobilismu patřilo USA s 10 miliony registrovaných aut a s jedním autem na 11 obyvatel. Druhé místo Kanadě s 21 lidmi na 1 auto, Čes-

koslovensko mělo jeden vůz na 3138 lidí – byli jsme na 14. místě v Evropě a 51. ve světě - psal se rok 1921. Na silnicích byla rychlost 41 km/hod., ve městě 15 km/ hod a v zatáčkách povolena rychlost 6 km/hod. – tento předpis byl později zrušen pro svoji ne-

smyslnost. Žena za volantem byla stále ohromnou kuriozitou – v roce 1925 mělo u nás řidičské oprávnění 216 žen, což byl vlastně výsměch veškeré emancipaci – ženy získávaly oprávnění velmi složitě a mnohdy ho nedostaly vůbec, aniž by pro to byl pádný důvod. V roce 1924 nastal pro Elišku obrovský sportovní zlom – 7. září se směla sama zúčastnit závodu Lochotín – Třemošná v Plzni. Junková řídila jejich první společnou Bugatku, cestou na start si vycpala kapsy senem – pro štěstí. Seno štěstí přineslo, v kategorii vozů do dvou litrů se umístila první. Dosáhla tehdy neuvěřitelné rychlosti 140 km za hodinu. A to byl teprve začátek! Na jaře 1925 se stala absolutní vítězkou v závodě do vrchu Zbraslav – Jíloviště. Bylo to první vítězství ženy v mezinárodně uznávaném závodě. Pak zažívala další úspěchy. Měla zcela jinou taktiku jízdy než její Čeněk, který jezdil ostře a rychle, ona volila promyšlenou jízdu s hodnocením každého možného detailu předem a pak teprve nasazovala jízdu v duchu: „Pobít všechno, co je přede mnou“. Jezdila jako ďábel a vyznala se dobře i ve vzniklých poruchách, které uměla nejenom identifikovat, ale i opravit. Její pozdější přítel závodník Louis Chiron o ní řekl: „Eliška Junková dokázala svou jemnou rukou kouzlit volantem jako renesanční umělec. Patřila neodmyslitelně k vozům Bugatti jako krásná růže do vázy z českého křišťálu.“ Chiron v ní viditelně žádného ďábla neviděl, spíše krásnou, křehkou bytost. Dramatickým závodem byl pro Junkovou závod Grand Prix Německa na Nürburgringu v roce 1927. Přesto, že jí doprovázela technická porucha v podobě vytékajícího oleje na výfuk, dojela k úžasu všech jako první. Nikdo něco takového vůbec nepředpokládal, v cíli neměli ani nahrávku československé hymny, tak zvolili z partitury Prodané nevěsty známou

melodii Proč bychom se netěšili. Její největší závod stále čekal a dostavil se v roce 1928 – obávaná Targa Florio na Sicílii. Pět kol po sto osmi kilometrech, každé s patnácti sty zatáček na prašných uzoučkých cestách, po jejichž stranách se střídaly jen propasti nebo skály. Závod byl v té době považován za nejtěžší na světě. Eliška znala každý coul cesty, ale byla nesmírně unavená s rozbolavěnou paží od těžkého dřevěného volantu. Byla to pro ni výzva! Mnohokrát si předem celou trasu projela, kreslila si záludnosti, fotografovala, objednala si dokonce letecké snímky celého terénu. A vyplatilo se. V 1. kole byla čtvrtá, ve 2. kole první, ve 3. a 4. kole druhá a v posledním se umístila na krásném 5. místě. Na startu převládaly Bugatti, ale závodilo se i na Alfa Romeo a dalších vozech. Závod neměla jednoduchý, praskla jí na její Bugatti T37 pneumatika a teklo vodní čerpadlo, takže musela stále v depech doplňovat vodu, ale nevzdala to. Bouřlivý pokřik „Elizabetta bravissimo“ ji provázel celým závodem. Také všechny noviny o ní nadšeně psaly a přibližovaly čtenářům pohledy na Československo a Prahu. Rok 1928 byl pro její sportovní kariéru tím nejvýznamnějším, ale i životně nejtragičtějším. Čeněk Junek se smrtelně zranil při závodu v Nürburgringu – Eliška poté ukončila svou sportovní dráhu. Věnovala se motorismu i nadále, ale už nezávodila. Stála u založení Masarykova okruhu v Brně, působila jako předsedkyně ženského autoklubu, pracovala pro Bugatti a pro vývoj pneu u Bati. Bezdětné manželství si vynahradila dokonalou péčí o osiřelého pětiletého synovce od svého bratra. Po válce se ještě jednou vdala za sportovního redaktora Ladislava Kháse. Zemřela v roce 1994 ve svých 93 letech. Trochu jsem nahlédla i do některých Eliščiných lidských dispozic. A vychází mi, že byla velice hrdá, ale i ješitná, že nikdy neviděla riziko předem, naopak jí riziko poskytovalo určitou radost a seberealizaci. Byla člověkem s nápadem, který dokázala vždy úspěšně v praxi realizovat. Byla naštěstí silně přesvědčena, že závodění je jediné možné naplnění jejího života a tak se nikdy netrápila myšlenkami, že jsou i jiné šťastné věci, které mohou život naplňovat. Byla krásná, elegantní a oblíbená. Svědčí o tom i novinová anketa tehdejších nejpopulárnějších osobností: Vlasta Burian, Andula Sedláčková, Karel Hašler a Eliška Junková. ◙ FOTO WIKIPEDIA

11

KE DNI navýšení pomůže politikům se v poslanecmém křesle udržet, anebo jiným se tam dostat. Už nejednou jsme si ukázali, že je to křeslo velice lukrativní. Historikové tvrdí, že i ten nejchudší dnes si žije na úrovni středověkého panstva a že lidé v domovině se ze všech časů minulých mají dnes nejlépe. To ovšem neznamená, že nepocítí plížící se zdražování zejména moučných a mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, jak to zařídila tropická vedra letošního léta po území Evropské unie – bude to nejméně o 10-20 procent, a máslo, které stojí k 50 Kč kostka (čtvrt kg), jednoduše nebude vůbec, nebo za cenu dvojnásobnou. A ještě jeden pohled: prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý v Interview ČT24 řekl, že minimální mzda je bič proti těm, o kterých se říká, že je má chránit – chudší vrstvy obyvatelstva a lidé s nízkými příjmy - poukazuje přitom na to, že nejvíc na této změně vydělá stát skrze vyšší odvody: „Stát jenom díky vyšší minimální mzdě přijde k dalším až skoro 865 milionům korun,“ dodal. Napadá vás asi stejná otázka - ví vůbec levá ruka, co dělá pravá...? Anebo se pohybujeme na scéně panoptika... Šokem prošel svět nejen útoky v Barceloně, kde se španělští občané včetně krále Felipeho VI. postavili do jednoho šiku, že svoje lidi od teroristických útočníků ochrání, a smutek pohltil zemi nad zmařenými čtrnácti životy a více než stovkou zraněných… Už jsme si zvykli číst takové zprávy, aniž by v nás vzkypěl hněv spravedlivých? Kde jsou ti, kteří mají chránit bezbranné a mírumilovné lidi? Nerozumím tomu. Také obyvatele texaského Houstonu zalila bezmezná starost o to nejzákladnějí - vlastní život – když se přivalil hurikán za posledních 12 let nejsilnější a zanechal za sebou spoušť doslova nevídanou: Harvey se dá přirovnat ke Katrině z r. 2005, hodnotí situaci znalci. Teď míří do Luisiany… Západní konec Kanady BC prožívá doslova žhavé chvíle s divokými požáry lesů, slunce změnilo nad požáry svoji barvu, ovzduší je nedýchatelné, internet vysílá nonstop pokyny k zachování zdraví a života postižených obyvatel… Nahlédli jste do volebních prognóz v domovině? Jsou v říjnu do Parlamentu a v lednu 2018 půjde o přímou volbu prezidenta. Tři kandidáti už ohlásili naplnění 50.000 podpisů, čtvrtý se přihlásil dnes. Největší šanci uspět nyní má bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, za ním je současný prezident Zeman, pak textař Michal Horáček s novicem-kandidátem Vladimírem Boštíkem, první kolo se koná 12. a 13. ledna. Půjdete v říjnu volit? Že ne, že to je dávno už jen věcí obyvatel domoviny? Nesdílím zcela, pokud člověk vidí někde zhůvěřilost a může od ní odpomoci, pak by prostě měl… Přeji krásný zbytek léta, to babí už je za dveřmi. Vaše -vk-

 ze str. 1


12 Jako bývalý poĺitický uprchlík, disident s českým „migračním pozadím“ (úžasný německý výraz v doslovném překladu) jsem strávil řadu let svého života ve „visegradských“ zemích a sice v České republice, v Polsku a na Slovensku, kde jsem žil a pracoval, domluvím se všemi třemi jazyky těchto zemí. Proto si myslím, že se mohu k článku Dirka Schümera vyjádřit zasvěceněji než většina jiných. V této souvislosti mohu autorovi v každé jeho větě dát za pravdu. S obvyklou kompetencí a lehkostí napsaný článek vyjadřuje naprosto přesně to, co tito lidé pociťují a jak se v EU cítí. Při mé poslední návštěvě v Praze, kde jsem mohl vyslechnout názory českých a polských žurnalistů, mi bylo opět jasné, že nejen tyto dva národy, ale i dva zbývající z “Visegradské čtyřky“ mají pomalu „plné zuby“ podivného západoevropského nátlaku ve smyslu „nuceného přidělování“ migrantů - zejména ze strany EU a Německa. Pociťují toto stále častěji jako diktát, jako typicky „západoevropskou nadřazenost“ a aroganci. Jsou toho názoru, že především Německo by se mělo držet zpátky v ostré kritice demokraticky zvolených polských a maďarských politiků a nezpo-

PANSKÉ MANÝRY EVROPSKÉ UNIE chybňovat neustále činnost institucí těchto zemí. Jsou toho názoru, že by se Německo namísto toho mělo starat o své vlastní státoprávní deficity a společenské skandály, kterých je t.č. v zemi víc než dost. Tzv. „východoevropané“ se dnes cítí často nepochopeni, jako neprávem diskriminovaní příslušnící EU. Nemají v lásce označení „východoevropané“, neboť dle jejich mínění by obyvatelé německých Drážďan, žijící východněji než obyvatelé mnohých českých měst, museli být „východoevropany“ též - o pravých středoevropanech z Prahy či Vídně ani nemluvě. Toto označení je pro uvedené středoevropany reliktem minulosti, symbolizovalo kdysi příslušnost k východnímu bloku. Dnes nesouhlasí ani politicky, ani geograficky a je ve střední Evropě chápáno často jako lehce pejorativní. Všechny jmenované národy (zejména Polsko a Maďarsko) - přispěly v nedávné minulosti rozhodujícím způsobem ke vzniku svobodného evropského společenství národů. Bez nich by Evropa nebyla tou, kterou dnes známe. Toto západoevropané často zapomínají. Již po dlouhou dobu jednostranně informující německá média svým zpravodajstvím rozhodně k porozumnění mezí evropskými národy nepřispívají. „Nomenklatura EU“ (jak je vedení EU často nazýváno), stěpí společenství národů přídavně neustálou hrozbou „trestních opatření“, která z hlediska evropského práva nemají žádné opodstatnění a pokaždé se doposud „rozplynulo v mlhu“. Dosud totiž žádný návrh vedení EU na trestní řízení proti uvedeným zemím EU u Evropských soudů (Štrasburk, Luxemburg - pozn. překl.) neměl úspěch - všechny byly těmito zavrženy, jak autor správně poznamenává. Znamenaly jen další nedůvěru. Jak se Dirk Schümer dále zmiňuje, nemá řada vedoucích politiků EU zázemí ani ve svých domovských zemích, kde buď byli odvoláni z vládních funkcí, anebo jsou neoblíbeni. Postižené státy se snaží dosud marně vysvětlit politikům jako je Martin Schulz, kterého považují za arogantního a nadřazeného, že si ve své situaci nemohou dovolit vyplácet měsíčně na ruku mladému, zdravému severoafrickému muži, k tomu ještě bez nároku na uprchlickou ochranu či azyl v té které zemi, částku, kterou dostává tamější důchodce po čtyřech desetiletích tvrdé práce, anebo dokonce řada vlastních občanů v zaměstnaneckém poměru. Často mají tito lidé dojem, že Západ tomu rozumět NECHCE. Kdo už se dozví ze zpravodajství v západní Evropě, např. v Německu, že země tzv. Visegradské čtyřky do dnešního dne přijaly již desetitisíce ukrajinských migrantů, většinou „pravých“ válečných utečenců ze země, kde již řadu let zuří krutá občanská válka, na západě kontinentu takřka zapomenuta? Tito migranti jsou ve společnosti uvedených zemí plně integrováni, neprovádějí žádné atentáty, nikomu nevadí. Na základě stejného kulturního původu nejsou příčinou ani náboženských, ani ekonomických či jiných napětí v zemi. Tito migranti pracují a nepožadují od země, která je přijala, finanční podporu. Těmto zemím neustále narážkami, či dokonce otevřeně předhazovat, že jsou odmítáni z důvodu uprchlických kvót, nuceného přidělování migrantů v rámci evropského společenství národů - v přeneseném smyslu slova - „méněcenné“, či dokonce „nežádoucí“ (příklad Maďarsko) je nejen neslušné, či dokonce drzé, ale i nespravedlivé a - to především - ve své podstatě neobyčejně hloupé. PŘELOŽIL AUTOR NĚMECKÉHO ORIGINÁLNÍHO TEXTU JAN VANĚK VON: JAN VANEK [MAILTO:SPVA@PT.LU] , GESENDET: MITTWOCH, 16. AUGUST 2017 13:44 AN: 'FORUM@WELT.DE' <FORUM@WELT.DE>, CC: 'SCHÜMER, DIRK' <DIRK.SCHUEMER@WELTN24.DE>, BETREFF: ZU: "DIE HERRENART DER EU" V. 15. AUGUST 2017

Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

Revize minulosti se nedoporučuje Eva Firlová

Ve zprávách pronikají pomatené zvěsti, že John A. Mcdonald už není obdivovaným státníkem a jeden z otců Kanady jako státu, ale jakýsi bídák, po němž se nemají pojmenovávat školy. Tento nový trend se jmenuje presentismus, v jehož duchu žije například náš kocour. Zvířata se nestarají o minulost ani budoucnost, žijí v přítomném čase. Vědomí minulosti a budocnosti je vyhrazeno lidem a lidé se také snaží tyto dva slovesné časy manipulovat. Samozřejmě, to není nic nového. Kdo může zapomenout na Stalina, jak systematicky ničil památku Trockého, nebo jak se z fotografií štětečkem odstraňoval Slánský? Nemluvě o dynamitováni Stalinova pomníku na Letné v Praze. Presentismus (také prezentismus v češtině) je uplatňování současných, nejnovějších i nejmódnějších standardů poháněných sociálními médii na události a osoby v minulosti. Hlavním motorem těchto aplikací jsou lidé, kteří mají jen velmi vágní představu o historii. Což bylo v našem domě zosobněno před týdnem, když přišli známí na oběd s 15letou dcerou, která nevěděla, kdo byl Hitler a co je komunismus. Odstraňování soch je pevná evropská tradice, i když v některých zemích méně pevná, neboť si pamatuju, jak jsme zabloudili ve Vídni na malé náměstí, kde stála značně neudržovaná a holuby znesvěcená socha Stalina z dob, kdy Rakousko bylo okupováno Rusy. Sundávání soch byla římská tradice od občanských válek v 1.st.př.n.l. Hlavními aktéry v této nevábné sochařské historii byli Gaius Marius a Lucius Cornelius Sulla. Sulla byl původně legát Mariův v době, kdy Marius bojoval s králem Jugurthou v severní Africe a později byl Marius zvolen šestkrát za sebou konzulem. Bylo třeba, aby nejlepší generál republiky zastavil migraci statisíců germánských Kimbrů a Teutonů do Itálie. Marius byl nazýván třetím zakladatelem Říma; prvním byl Romulus, druhým Marcus Furius Camillus (který vykopal z Říma galské nájezdníky ve 4.st. př.n.l.). Mariovy sochy zdobily náměstí a náměstíčka Říma a Itálie. Když vypukla válka se Spojenci v Itálii v letech 91-88 př.n.l o to, aby Spojenci získali římské občanství, Marius byl znovu povolán, aby velel legiím. Přinesl Římu vítězství, ale sám velmi onemocněl (pravděpodobně mozková mrtvice). V roce 88 př.n.l. byl jeho někdejší pobočník a legát Sulla zvolen konzulem a současně král Mithridates z Pontu přepadl království Malé Asie a římskou provincii Asia a nechal povraždit osmdesát tisíc Římanů, obchodníků, úředníků a jejich rodiny. Řím vyhlásil Mithridatovi válku a Sulla, jako konzul a zkušený generál, byl pověřen velením legií. Ale Marius, který se pouzdravil ze své mrtvice, chtěl velení také, ačkoliv byl sedmdesátník a v pochybné zdravotní kondici. Marius měl svou

stranu Populárů a nechal odhlasovat v lidovém shromáždění pomocí svých koupených tribunů lidu zákon, který odebral Sullovi velení. Sulla v čele svých legií obsadil Řím a vyhlásil trest smrti proti Mariovi a jeho přívržencům (kteří prchli do exilu) a odebral se do Malé Asie s legiemi, kde několik let bojoval s Mithridatem,

až jej zahnal nazpět do Pontského království na východním cípu Černého moře. Jelikož se Sulla nemohl současně vyskytovat v Římě a v Malé Asii, Marius a jeho vlivní přívrženci se vrátili do Říma z exilu. Marius za několik dní zemřel, ale jeho přívrženci ovládli Řím a postavili Sullu mimo zákon. Po porážce Mithridata se Sulla s legiemi vrátil do Itálie a dílem porazil legie proti němu poslané, dílem je přemluvil na svou stranu a ovládl Řím. Ale jednoho dne se Římané probudili a zjistili, že všechny sochy Maria a jeho přívrženců zmizely. Vyšel zákon, že se ani na pohřbech členů Mariovy rodiny nesmí ukazovat jeho imago, maska jeho tváře, jak bylo zvykem. Sulla chtěl zcela vyhladit Mariovu památku. Podařilo se mu to? V roce 68 př.n.l. zemřela Mariova vdova Julia. Byla tetou Gaia Julia Caesara. Mladý Caesar se viditelně přihlásil na stranu Populárů, protože zorganizoval veřejný pohřeb své tety, přednesl eulogii na Fóru Romanu a hlavně najal herce, kteří si nasadili masky Mariovy tváře. Lidé plakali dojetím, když viděli tu nezapomenutelnou tvář “třetího zakladatele Říma” a bylo zjevné, že Sullův zákon nefunguje (Sulla zemřel v roce 78 př.n.l.). Lidská paměť se nedá jen tak vymazat a Caesarova popularita nesmírně vzrostla mezi prostým lidem, který zbožňoval Maria. O několik let později Caesar zařídil, že se jakoby kouzlem znovu po všech náměstích objevily Mariovy sochy. Je zajímavé, že ačkoliv Sullův zákon pořád platil, tak jej nikdo neuplatňoval proti Caesarovi. Symbolem Říma je Koloseum. Kdo jede do Říma aspoň na dva dny, tak chce vidět Sixtinskou kapli a Koloseum. To je sice obrovské, ale jeho název pochází od kolosální sochy, která stála vedle Flaviovského amfiteátru, jak se vlastně správně Koloseum jmenuje. Amfiteátr nechal postavit císař Vespasián mezi lety 70-79 n.l. Vespasián byl ochoten utratit peníze pro lidovou zábavu, ale určitě by nenechal postavit 30 metrů vysokou sochu z bronzu. Sochu nechal ulít umělecky založený a osudem proná-

sledovaný (tedy podle jeho vlastního mínění) císař Nero ve vestibulu svého procovského Zlatého domu, který pokrýval střed Říma. Nero byl odsouzený k smrti a spáchal sebevraždu na místě dnešního Piazza del Popolo. Po Neronově smrti nastalo “damnatio memoriae”, neboli prokletí jeho památky, a dále praktický výraz tohoto prokletí “abolitio memoriae”- zrušení památky. Toto zrušení se dělo strháváním soch a dláty vysekáváním jména z nápisů. Neronova socha byla přemístěna z vestibulu Zlatého domu k amfiteátru pomocí 25 slonů a dostala novou hlavu - hlavu boha Hélia. Jistí psychopatičtí císaři, kteří později špatně skončili, jako například Commodus, ji zase vyměnili za svoji. Vyměňování hlav byl levný způsob se zviditelnit. V Kapitolském muzeu je například torzo císaře Claudia, které je velmi atletické a nějak nesouhlasí se zprávami současníků o Claudiově zdravotním stavu. Claudius vypadá jakoby zrovna vyhrál olympijský pětiboj, ač mu bylo v době, kdy se stal císařem, 51 let. Na zřetel se ovšem musí také brát fakt, že dobře zpracované torzo stálo hodně peněz, a proto se na těchto krásných atletických nebo generálských torzech měnily hlavy podle polického větru dost pravidelně. Je štěstím, že latina je dnes oficiálním jazykem pouze státu Vatikánu a ve školách že se učí jen sporadicky, jinak by sochy císařů na Via Fori Imperiali v Římě už asi nestály, nebo by nápisy pod nimi byly vyškrábány. Nápisy na nich hlásají, že byly postavené nebo “a fascibus renovatis”. Prosím čtenáře znalé latiny, aby neprotestovali na římské radnici, tam mají dost problémů s odvozem odpadků. Presentismus se vyřádil ve 20. století. Drobným příkladem může být hlavní náměstí v Ostravě. Nejdříve Ringplatz, pak Hlavní náměstí, pak Masarykovo náměstí, za 2. světové války znovu Hlavní náměstí, pak do roku 1953 Masarykovo náměstí a pak Náměstí Lidových milicí a nyní opět Masarykovo náměstí. Mariánský sloup, socha sv. Floriána a kašna byly odstraněny v 60. letech, vše se postupně vrátilo po roce 1989, kdy byla zase odstraněna socha milicionáře, lidově zvaného myslivec. Kdo ten mariánský sloup 36 let schovával, musel mít vskutku pevnou víru v lepší časy. Znalost historie je protilék na módní výkyvy současnosti. Kdo si pamatuje, že “progresivní”; americký prezident Woodrow Wilson zabránil rasové integraci v armádě, protože pevně věřil v nadřazenost bílé rasy? Nebo že obdivovaná Margareta Sangerová, která informovala ženy o antikoncepci před sto lety, byla proponentkou eugeniky? Zdá se, že všechny tolik obdivované modely soch měly větší nebo menší množství másla hlavě. Dá se říct, že prostě byli lidmi se všemi ctnostmi a nectnostmi své vlastní současnosti. ◙


Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

CHURAVĚJÍCÍ ETIKETA Ano, etiketa značně již neduživá, nelze ani pochybovat o úpadku respektu k ověřitelné realitě. Bulharsko je prý nejstarším státem Evropy - jeho jméno již trvá od roku 681. Výstavba chrámu svaté rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně trvala déle než výstavba pyramid v Egyptě. Započala v roce 1882, dosud není u konce. Nejvíce navštěvovaným místem Evropy je Disneyland v Paříži. Rozloha Ruska tvoří 40 proc. plochy Evropy. Svět vesměs trpí nedostatkem ubytovacího prostoru. V Rusku je více než 13.000 neobydlených vesnic. Na Islandu neexistuje jediný komár. Teď, koncem července 2017, Severní Korea vystřelila raketu ICBM, ta letěla aspoň 600 mil. nebo kilometrů, není nám známo, zda mínila dodat nukleární bombu s úmyslem zasáhnout americkou Aljašku, nebo dokonce americkou kalifornskou pevninu. Každopádně většina tamějších médií se takovou otázkou netrápila, daleko větší pozornost věnovala Putinovi v Kremlu. Grónsko je největším ostrovem světa, tedy větším než třeba Madagaskar nebo Nová Guinea. Proč za ostrov není pokládán třeba Nový Zéland nebo Austrálie? Být arogance hodnocena jako trestný čin, přemnoho žurnalistů a příslušníků podobných profesí by již poprávu pobývala za vězeňskými mřížemi, což se ovšem zdaleka nekoná. Harvardova univerzita zveřejnila výsledky letošní studie, která zjistila, že mediální kolosy CNN a NBC hodnotí dosavadní počínání nového prezidenta Trumpa tuze negativními 93 procenty, CBS ho hodnotilo 91 proc., The New York Times 87. Stejně tak většina pracovníků ve sdělovacích prostředcích nynějšího nájemníka Bílého domu zatracuje, zatímco vůči jeho předchůdci Obamovi svými obdivnými sympatiemi překypovali. Za nynější situace dosud neutuchá zájem o nastěhování do Ameriky. V tamějších již řadách přibývá negativních hlasů zejména mezi mládeží, ale též mezi vzdělanci, intelektuály, etnickými menšinami, a především mezi černochy, tvořícími pouhých 13 celonárodních procent, úředně přejmenovanými na Afro-American. Není mi známo, že mnozí z takových řad by dychtili po návštěvách, natož o přesídlení na rodný kontinent svých kdysi nedobrovolných předků. Ed Feulner (1941), zakladatel, až do roku 2013 prezident konzervativně orientované The Heritage Foundation, ve své stati Americans: Optimistic No More? (Townhall, 29.7.2017), s odvoláním na důkladnou Pew studii zdůrazňuje značné pochyby většiny veřejnosti o úspěšné budoucnosti svého potomstva. Tentýž druh pesimismu podporují další průzkumy veřejného mínění. Dlužno se tedy ptát, kam se poděl onen tradiční pionýrský optimismus předchozích generací. V nynějších časech lze pozorovat sklon obracet se k vládě s požadavkem o vyřešení všemožných starostí. Jenže takového vyřešení vlády schopné nejsou. Pesimista, domáhající se pomoci, vždy ji hledá mimo

svou vlastní odpovědnost. Lidé, angažováni v privátním sektoru, často nacházejí klíč k ekonomickému úspěchu. Ti, co pozbyli svůj optimismus, se utápějí v sebesoucitu. Zdrojem notného pesimismu jsou jednak média a ústavy vyššího vzdělání, v nynější době zejména ovládaných generací administrátorů a intelektuálů politicky značně levicově orientované generace let šedesátých. Mezi obdivuhodnými autory zdůrazňuji osobnosti jako jsou Ben Shapiro a stoprocentní černoch (a navíc univerzitní profesor) Walter Williams,

oba krizizující ideologickou posedlost za notné asistence islámu zničit západní civilizaci. Zejména Williams zatracuje novinku destruktivního multikulturalismu, jehož zastánci se nijak příliš nevzrušují nad hanebnými praktikami dosud trvajícího otroctví, tzv. ženskou obřízkou, ve skutečnosti mrzačení ženských genitálií, navíc i trestání podezřelých žen ukamenováním, též vraždění homosexuálů a condescending neboli blahosklonnost, cultural sensitivity se zdůrazňováním totální rovnosti všech kultur - vegetariáni a lidožrouti, nijak se lišící. Při té příležitosti, zásluhou politické levicové zbabělosti, je islám vyňat z eventuality jakéhokoliv kritického hodnocení. Z pojednání stati (Brent Bozell, American Imams for Pogroms, Townhall, 28.7.2017) se dočítám, že zásluhou dosud největšího islámského útoku na USA, jímž ovšem byl den 9/11 roku 2001, se zrodil národní hřích jménem islamophobia. Ano, takto se zasažená Amerika provinila. Američtí imámové se ztotožňují, ba i velebí pogromy. Podle statistik "hate crime", FBI roku 2015 identifikovala 664 incidentů antisemických a 257 antimuslimských. Kalifornský imám Ammar Shahin na Islamic Center, přes ulici od University of California, Davis, pronášel anglicky a arabsky modlitby k Alláhovi s prosbou al Aqsa mešitu v Jeruzalému osvobodit od špíny Židů, a ty všechny do posledního zničit, aby ani jeden z nich nepřežil. Nejinak si počíná kalifornský imám Mahmoud Harmousch v Islamic Center of Riverside, rovněž v intimním sousedství s univerzitou. Mediální kolos CNN ho v roce 2010 velebil za jeho mnohé zásluhy. Volání po novém holocaustu vůbec nevedlo k vytvoření zájmu mezi médii s celonárodním dopadem. Kam se poděla kritéria občanské rovnoprávnosti? Jakoby se nikdo nad takovou otázkou nepozastavil, aby se jaksi cítil poně-

Ota Ulč kud nesvým. Profesorský sbor na většině škol je aspoň z devadesáti procent důkladně levicově orientovaný. Přibývá počet univerzitních institucí, kde si již studenti prosadili odstranění kdysi dřív tolik respektované národní vlajky. Pramálo se na přednáškách dozvědí o prapůvodu otroctví, které přece Američané nevymysleli, na této planetě nezavedli. Otroctví nebylo onou americkou zvláštností ("peculiar institution"), ale samozřejmou realitou ve světě Babyloňanů, Asyřanů, Řeků, Peršanů, Arménů a mnohých dalších. Velké množství Evropanů se ocitlo v otroctví za otomanských válek v Evropě. Zotročení běloši v Evropě byli samozřejmostí od dávnověku až do středověku. Teprve kolem roku 1600 se přidali k Arabům a Afričanům a započali s otrokářstvím v atlantické oblasti. Americký Kongres docílil moci k zákazu otrokářského obchodování již v roce 1808. Mnohé podrobnosti se lze dozvědět na webových stránkách walterwilliams.com již dřív zmíněného černošského profesora, ekonoma Waltera Williamse. Nejvíc pozoruhodnou záležitostí otroctví v západním světě bylo tamější morální rozhořčení, které započalo již v osmnáctém století. Byla to především britská námořní moc, která prosadila zákaz otrokářství. Nic takového se ale v amerických školách nevyučuje. Již po dobu tří generací započato v době prezidenta L.B. Johnsona, existuje preferenční hodnocení příslušníků černošského etnika zásluhou eufemicky pojmenovaného systému oné tzv. Affirmative Action, s dopadem oprávněné rozhořčení pozvolně a v poslední době již zrychleně se zmenšující většiny amerického obyvatelstva s evropskými kořeny. Značnou zásluhou osmiletého prezidentského ztotožňování se s absolutním černošstvím Baracka Husseina Obamy došlo k rozkvětu iniciativ, zdůrazňujících údajné černošské utrpení - protestní, nijak příliš mírumilovně se prezentující pochody s výsledným důrazem na hodnotě černošských životů. Avšak nikdy s náznakem, že právě většina takových životů byla ztracena vlastní rukou ve vlastních etnických řadách. Snad se správně pamatuji na politickou ošidnost, když si ve státě Marylandu některý z potentátů dovolil poznamenat, že nutno želet ztráty nejen afro-amerického, ale jakéhokoliv života. Za takovou opovážlivost se dotyčný musel omluvit, což tedy údajně spěšně učinil. Přemnoho černošských radikálů se nikterak netají svojí nenávistí vůči osobám s bělošskou pokožkou. Může se černoch dopustit hříchu či dokonce zločinu rasismu? Na mysl například přijde velebníček Jeremiáš Wright, po mnohá dlouhá léta Obamův duchovní inspirátor, dštící nenávistí vůči všemu bělošskému. Byl snad on někdy zažalován, ač určitě nikdy shledán vinným? Něco tak náramného by se jakémukoliv bělochovi nemohlo přihodit. ◙

13

Do Španělska jsme přijeli dva dny po útoku v Londýně (tzv. Westminster attack 22. 3.). Začíná být smutným zvykem, že měříme čas podle teroristických útoků ve stylu - tohle bylo před Bataclanem (13. 11. 2015), tamto mezi Bruselem (22.3.2016) a Nice (14.7.2016), a tuhleto hned po Berlíně (19.12.2016) - no víte, tehdy na tom vánočním trhu. Teď je dalším mezníkem Barcelona (17. 8.2017)… co bude další? Tehdy v březnu se Madrid hemžil policií, vlajky byly na půl žerdi, ale v centru bylo rušno, a i přes chladné počasí všude turistů dost. U Královského paláce jako obvykle fronta a k ukrácení čekání nám hrál harmonikář možná z Ukrajiny nebo z Rumunska, anebo možná odjinud, kdo ví, ale většinu melodií jsme znali, hodně ruských písní prokládaných francouzskými, španělskými, měl je zažité, jedna se plynule přelévala do druhé. Hrál brilantně, prsty se mu po klávesnici jen míhaly a bylo na něm vidět, jakou z toho má radost. Však to také lidé ocenili – určitě si dobře vydělal. Ne tak hoši, kte-

Španělsko - Madrid Alena Martinů (1)

Foto autorka

ří na mnoha místech předváděli tzv. živé sochy. Těch bylo všude spousta, na náměstí Puerta del Sol jsem jich napočítala aspoň pět různých. Tu jeden ve stříbrné kombinéze "vlál" nad motorkou, kousek dál tři "mimozemšťané" hýbali nejrůznějšími chapadly, jinde se natřásalo jakési strašidlo v kaskádě barevných stužek (vypadal jak barevný Cousin Itt z Addams Family, ovšem bez brýlí a čepice). Zajímavý byl "meditující Ind", sedící ve vzduchu asi metr nad zemí. Držel se jednou rukou tyče, kterou pod ním držel jeho pomocník. To vypadalo opravdu zvláštně, abnormálně, až strašidelně. Kromě toho se mezi lidmi potulovaly různé maškary ať už Mickey Mouse, postavičky ze Sesame Street nebo kostýmovaní lidé inzerující aerolinky Qataru či Emirátů, a nechávaly se s lidmi za příslušný bakšiš fotit. Způsobů, jak vytáhnout turistům peníze z kapes je nespočet, od drobných do nastavených klobouků těchto klaunů, přes vyhnané ceny v obchodech, až po nehorázné poplatky za výměnu peněz v bankovních automatech. Když máte na cestu do Evropy, tohle už přece pro vás nic neznamená, no ne? Centrum Madridu je neobyčejně čisté hlavně ve srovnání s francouzskými městy. Na domech se hodně používají keramické dlaždice, dokonce i názvy ulic jsou na barevných dlaždičkách s obrázky zasazených do fasád domů na rohu. Některé obchody mají přímo keramické obrazy mezi výlohami ať už na ozdobu nebo přímo jako reklamu. Obchod se starožitnostmi měl na zdi keramický obraz stolu a šicího stroje, a takové visící šunky v nadživotní velikosti vedle vchodu do obchodu Mercado Jamón Ibérico" vypadaly docela lákavě. Šunka, především syrová, tedy prosciutto, je pro Španělsko typická a většinou se jí ve formě tzv. tapas. Slovo "tapa" překládá slovník jako předkrm, ale v podstatě je to jídlo, které si můžete dát kdykoliv přes den i samostatně. I

celý oběd může být složený pouze z tapas. Šunka samotná s chlebem, s vajíčkem, zapečená v těstíčku, s hranolky a sýrem... Ovšem tapas neznamená jen šunku, ale i krevety, maso či zeleninu na tisíc způsobů. Fantazii se meze nekladou. Španělé jedí rádi a kdykoliv. A stejně rádi i pijí – na trhu byl stánek s různými druhy piva, které vám načepovali do kelímku (pokud jste si něco koupili k snědku u stánku vedle - dobře, když ne, taky dobře. A španělských vín byl také dostatek – však i ta stolní vína jsou vynikající. Ty tři dny, které jsme v Madridu strávili, jsou velmi málo. To člověk jen tak trochu přičichne k atmosféře města, které se zas tak moc od ostatních evropských měst neliší. Katedrála, kostely, muzea – a také pouliční zlodějna. V parku jsem cítila zatahání za baťoh, otočím se v domnění, že je to můj manžel, který se coural někde za mnou, ale kolem mne jen prošly dvě slečny tmavší pleti. Pro jistotu jsem sáhla dozadu a zarazilo mě, že kapsa baťohu byla otevřená. I sundám ho – a otevřený je i baťoh nahoře! Ty dvě slečny už byly daleko přede mnou, už bych je byla nedohonila, ale naštěstí nedávám do těchto přístupných míst nic cenného, tak mi nic nevzaly. A peněženka byla v pořádku na svém místě ve skryté kapse... No hlavně že na radnici visí velký nápis "REFUGEES WELCOME". Ano, v angličtině. Nevím, zda tam zůstane viset i teď, po Barceloně. Nejspíš ano, však ti zradikalizovaní jsou přece až druhá či třetí generace, že... ◙


14

Nový domov č. 12- 31. 8. 2017

Tak tedy: po tenisovém turnaji v americkém Cincinnati máme hned dvě královny - ve dvouhře Karolínu Plíškovou a ve čtyřhře Lucii Šafářovou. A nedá se přehlédnout, že kolem jejich korunovací se strhl pořádný ‘tanec‘, ba málem se z toho stala cesta zarúbaná. Lucce její táta i trenéři vtloukali do hlavy, že jí čtyřhra nejde a že se ji nikdy pořádně nenaučí. Ale když se dala dohromady s Američankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou, s níž si na kurtu náramně rozumí, vyhrály postupně tři grandslamy - French Open, Australian Open a US Open. A letos své grandslamové tituly hodlaly zkompletovat ve Wimbledonu. Turnaj slibně rozjely, ale v druhém kole se Bethanie zranila, což ji nadlouho z kurtů vyřadilo, a Lucka zůstala bez partnerky. V žebříčku zaujímaly Bethanie první a Lucka druhé místo, ale na dalších turnajích se s Luckou moc nepočítalo. Na olympiádě v Riu de Janeiro spolu s Barborou Strýcovou hned v prvním kole porazily sestry Williamsovy a vybojovaly nakonec bronzové medaile. Tož na Cincinnati své spojenectví obnovily. A dařilo se jim tak, že začala probleskovat překvapivá možnost: že při neúčasti Bethanie se může stát její nástupkyní na nejvyšším postu právě Lucka. Ovšem za předpokladu, že se s Barborou probojují aspoň do semifinále. A to se jim podařilo. V klíčovém utkání porazily Australanky Ashleigh Bartyovou a Casey Dellacquaovou 6:3 a 7:6, o nové královně ve čyřhře tak bylo rozhodnuto. Beprostředně po zápase jí táhlo hlavou: „Je to obrovské privilegium, že tam stojím a že se mohu sama přičinit stát se světovou jedničkou“. Vzpomněla si také na dřívější výtky táty a trenérů a pocítila velké zadostiučinění. Škoda jen, že svou korunu nemohla ještě vyšperkovat turnajovým vavřínem, neboť naše dvojice v semifinále podlehla páru Martina Hingisová-Chan Yung Jan 6:7 a 2:6. Osud však Lucce nastražil velkou zlomyslnost - na nejvyšší příčku se totiž dostala ‚díky‘ těžkému zranění své parťačky Bethanie. Štěstí? Poněkud pochybné, podmiňované právě tímto vědomím. Lucka proto hned Bethanii zatelefonovala a omlouva-

la se, že jí prvenství vyfoukla. Bethanie to však vzala sportovně, omluvu odmítla a Lucce srdečně poblahopřála. Projevilo se tak, že přezdívka Bucie pro tuto dvojici je kryptonymem nerozborného přátelství. Teprve nyní se Lucka mohla ze svého úspěchu plně radovat. Mimochodem: uvědomujete si tu proradnost osudu? Historie s žebříčkovým umístěním se nyní může opakovat v obráceném gardu. Budou-li spolu dál hrát a bude-li se jim dařit jako dříve, bude Bethanie za Luckou neustále o 110 bodů. Dodejme ještě, že Lucka je čtvrtou Češkou, které se tento heroický kousek podařil. Před ní prvenství dosáhly Helena Suková, Jana Novotná a Květa Peschková (a v barvách USA také Martina Navrátilová).

České tenisové královničky Zdeněk Smejkal

Jak se dostala v žebříčku na vrcholnou pozici Karolína Plíšková, jsme už psali. Připomenu jen, že k tomu dopomohly její dobré výsledky za uplynulých 12 měsíců, ale její turnajová korunovace byla podmíněna porážkou dosavadní jedničky Němky Kerberové a dvojky Rumunky Halepové. Což se uskutečnilo a hráčky, které se o to postaraly, dosadily Karolínu na singlový trůn. V Cincinnati, kde šlo o Karolínino setrvání na trůnu, jako by se ten předchozí ‘tanec‘ opakoval. Karolínu v semifinále porazila Španělka Muguruzová (předtím vyřadila i Lucku Šafářovou) a otevřela tak branku k prvenství Rumunce Halepové. Ta však musela turnaj vyhrát. V posledních měsících se probojovala do finále už třikrát, ale až nyní se jí nabízela téměř jistá šance, že kýženého cíle dosáhne. K všeobecnému překvapení však finálový zápas s Muguruzovou vysoce prohrála 1:6 a 0:6. Prodloužené kralování tak Karolíně spadlo do klína bez vlastního rozhodující-

◙ KŘÍŽOVKA PRO VOLNOU CHVÍLI

VYLUŠTĚNÍ KŘÍŽOVKY V TOMTO ČÍSLE: TAJENKA ...PŘESTÁVÁ BÝT ODVÁŽNÝ. TAJENKA:

1. KDO ZAČNE 2. PŘEMÝŠLET 3. O NÁSLEDCÍCH

POMŮCKA: EVIAN, OCHROMA, ORE, TLV

Redakce Nového domova: (647) 770-1713

ho přičinění. Po turnaji prohlásila: “Každý týden v čele žebříčku je dobrý”. Naznačila tak, že si je vědoma, že její trůn je otřesen. Nedá se jí upřít snaha. Avšak rozhodující jsou výsledky. A tak s velkým zájmem budeme sledovat, jak si bude Karolína počínat na nadcházejícím US Open, posledním grandslamu tenisového roku. Karolína je ovšem optimistická, já spíše pesimistický, ale rád se nechám překvapit. Na paty jí šlape Halepová, je pouze o 5 bodů za Karolínou, a může ji předstihnout ještě šest dalších hráček, mezi nimi - podle mne - i perspektivně nejvážnější uchazečka o singlový vrchol Garbiňe Muguruzaová. Nicméně ať tak či onak, stalo se poprvé v historii, že české tenistky ovládly špičku jak dvouhry tak čtyřhry. Je z toho velká sláva, při níž se pozapomnělo, že také v týmové soutěži FedCupu dominují Češky s obrovským předstihem před svými soupeřkami. Stalo se to všechno takřka na poslední chvíli, neboť nynější vůdčí generace má už zřejmě zenit své výkonnosti za sebou. Ale i tak nezbývá než konstatovat, že dosáhla všeho, čeho se v jeji branži dosáhnout dalo. A tato její zásluha nepochybně patří mezi největší úspěchy nejen českého tenisu, ale českého sportu vůbec. Mohli byste se ptát, co mě ponouklo, abych už v nadpise označil naše úspěšné hráčky jako královičky. Ano, v té zdrobnělině je obsažena moje úcta a sympatie k nim. Ale kromě toho - vždyť ‘královničky‘ byl dávný moravský obyčej, kdy na svatodušní svátek průvod děvčat táhl za zpěvu na náves, kde se tancovalo, a dívčí král s králkou tančili pod baldachýnem. Byla to záležitost vysloveně dívčí. Stejně jako ta prvenství v tenisu. A tak ať si také naše veleúspěšné tenistky zatančí. Karolína jako král (má ten titul zakódován už ve svém jméně) s Luckou jako králkou a ostatní hráčky ať jim přizvukují jako družičky. A moc jim přeju, aby si ten tanec pod baldachýnem jako znakem důstojnosti mohly ještě několikrát zopakovat. ◙


Nový domov č. 12 - 31. 8. 2017

UŽITEČNÉ ADRESY VELVYSLANECTVÍ ČR v KANADĚ Velvyslanec PAVEL HRNČÍŘ 251 Cooper St., Ottawa ON K2P 0G2 Tel: (613) 562 3875 Fax: (613) 562 3878 E-mail: ottawa@embassy.mzv.cz Web: www.mzv.cz/ottawa VELVYSLANECTVÍ SR v KANADĚ Velvyslanec ANDREJ DROBA 50 Rideau Terrace, Ottawa ON K1M 2A1 Po-Št 8-16.15 h., Pia 8 -15.00 h. Tel: +1(613)749 4442 ex. 101 Email: andrea.dankaninova@mzv.sk GEN. KONZULÁT ČR v TORONTU Generální konzul IVAN POČUCH 2 Bloor St. W. suite 1500, Toronto ON M4W 3E2 Po Út Čt Pá 9.00-12.00 Tel: +1(416) 972 1476 Fax: +1(416) 972 6991 Email: toronto@embassy.mzv.cz Nouzové linky: +1 (647) 282 8119 +1 (647) 406 9221 Web: www.mzv.cz/toronto HONOR. GK ČR CALGARY Hon. konzul JERRY JELÍNEK Suite 303-6707 Elbow Drive SW, T2V0E5 Calgary ST 14.00 - 18.00 Tel: +1403/269 4924, 269 6090 Fax: +1403/259 4533 Email: Calgary@honorary.mzv.cz jelinek@terramanagement.com Konz.působnost obvodu: prov. AB Časový posun: - 8 hod HONORÁRNÍ KONZ. ČR MONTREAL Hon. konzul HYNEK ŽIKOVSKÝ 2020 2020 Bld. Robert-Bourassa, Suite 1920, H3A 2A5 Montréal, Québec PÁ 10.00 - 12.30 předem dohodnout Tel: 1(514)316 4383 Email: montreal@honorary.mzv.cz Konzulární působnost: prov. Québec Časový posun: -6 hod HONORÁRNÍ KONZ. ČR VANCOUVER Hon. konzul a ved úřadu: KAREL VEČEŘA GALLAND Suite 1700- 200 Granville Street, Vancouver, BC, V6C 1S4 PÁ 13.00 - 15.00 předem dohodnout Telefon: 1(514)316 4383 Fax: 1(604)662 4544 E-mail kgalland@ecofluid.com Konzulární působnost: provincie Britská Honorární konzulát ČR ve Viktorii zahájil svou

NEW HOMELAND – CZECH AND SLOVAK (EVERY THIRD WEEK)

Vydává Masaryk Memorial Institute, Inc., 450 Scarborough Golf Club Rd.,

Kolumbie kromě Vancouver Island Časový posun: -9 hod VELVYSL. KANADY v PRAZE Ve strunách 95/2,160 00 Praha 6 Tel: (+420)272 101 800 Fax: (+420)272 101 890 Email: canada@canada.cz Web: www.canada.cz ČSSK v KANADĚ PO Box 564, 3044 Bloor St. W. Toronto ON M8X 2Y8 Tel: (416) 925 2241 Fax: (416) 925 1940 Porady a ověřování dokladů: Email: ustredi@cssk.ca toronto@cssk.ca, Web: www.cssk.ca Torontská pobočka (416)762 6846 ŘÍMSKO-KATOLICKÝ KOSTEL SV. VÁCLAVA P. ThLic. Mgr. TOMÁŠ KÁŇA Th.D. 496 Gladstone Av., Toronto ON M6H 3H9 Tel: (416)532 5272 Fax: (416)516 5311 Email: t.kana@seznam.cz Web: www.katolik.ca SLOV. EV. KOSTOL SV. PAVLA Rev. LADISLAV KOZÁK 1424 Davenport Rd., Toronto ON M6H 2H8 Tel: (416) 658 9793 Email: lpkozak@sympatico.ca RÍM. KAT. KOSTOL SV. CYRILA A METODA, farár GRZEGORZ NOWICKI 5255 Thornwood Dr., Mississauga ON L4Z 3J3. Tel: (905) 712 1200 Fax: (905) 712 0974

Toronto, ON M1G 1H1. Řídí tiskový výbor MMI. Archiv na webu www.masaryktown.ca

Redakce si vyhrazuje právo příspěvek zkrátit, redakčně upravit a rozhodnout o jeho event. ne/zařazení. Z předplatného nevyplývá předplatiteli nárok na umístění jeho článku v novinách. ■ Anonymy neotiskujeme. ■ Předplatné se automaticky prodlužuje, není-li odběratelem písemně zrušeno. Názory prezentované v uveřejněných příspěvcích nemusí vyjadřovat stanovisko redakce ani vydavatele, MMI. Nevyžádané rukopisy a fotografie redakce nevrací. ■ Redakce neposkytuje žádné informace o autorech. Redakční rada: Barbara Sherriffová (konzultantka jazyka anglického), Jiří Grosman a Miloš Krajný (Toronto), Josef Skála a Jiří Adler (Vancouver), Alena Martinů (Montreal), Eva Firlová (konzultantka jazyka českého, Sudbury). Masarykův ústav (MMI) je nevýdělečná (not profit) organizace. Jejím posláním je udržovat české a slovenské kulturní tradice a obohacovat tak život kanadské veřejnosti. ■ Kancelář Iva Ječmenová tel: (416)439-4354 (ÚT, ST, ČT 9.00-16.00), office@ masaryktown.ca ■ Roční předplatné: Kanada $ 61 CAD, USA $ 83 USD, ostatní $ 110 US. Šeky zasílejte laskavě na adresu uvedenou níže v černém poli. Ceny inzerátů sdělíme na požádání. Tyto noviny byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví. Stránky jsou archivovány několikrát ročně a jejich záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR. ■ Šéfredaktorka a grafická úprava Věra Kohoutová Mobil (647)770 1713 Pište vera.toronto@gmail.com MMI JE NOSITELEM MASARYKOVY CENY UDĚLENÉ ČSSK V KANADĚ V ROCE 2007 & LAUREÁTEM CENY MZV ČR GRATIAS AGIT Z ROKU 2014

►►►► Předplatné novin odešlete na tuto poštovní adresu: MMI NOVY DOMOV 450B Scarborough Golf Club Rd. Toronto ON M1G 3V7 CANADA Tel: (647)770 1713

Roční předplatné: Kanada $ 61 CAD USA $ 83 USD ostatní $110 USD

V ČESKÉ REPUBLICE: Komerční banka, a.s., Spálená 51, 11121 Praha 1 Účet: Masaryk M.I. Canada Číslo účtu: 400 144-011/0100

DEPT. OF SLAVIC LANGUAGES UNIVERSITY OF TORONTO Alumni Hall, 121 St. Joseph St., Room 405, Toronto, ON M5S 1J4 Associate prof. Veronika Ambros Tel: (416) 926 1300 ext. 3200 Email: veronika.ambros@utoronto.ca CZECH EVENTS NETWORK PRO KANADU, USA & MEXIKO Řídí LUBOMÍR NOVOTNÝ 909 Bay Street, Suite 1006 Toronto, Ontario M5S 3G2 Tel/Fax: (416)929 3432 Email: novotny@gmail.com www.czechevents.net Hon. vicekonzulka ČR LENKA STORZER

HONORÁRNÍ KONZULÁT VE VIKTORII OD 1. DUBNA 2017 činnost 1. dubna 2017, jeho působnost je na území Vancouver Island. Honorární konzul ČR JIM H. REED (obchod a ekonomické vztahy) 2555 Cotswold Road Victoria, BC, V8R 3S3 Telefon: 1(250)360-7418 E-mail. jim.synachor@gmail.com schůzka pouze na základě objednání

15

(konzulární agenda a pomoc občanům ČR) 1652 Mountbatten Place Victoria, BC V8S 5J9 Telefon: 1(250)888 1974 E-mail: victoria@honorary.mzv.cz ST první v měsíci 12:00 - 15:00 h. na základě objednání (mailem, telefonicky), v případě nutné záležitosti je možné domluvit schůzku i na jiný termín.

www.masaryktown.ca

Šek zašlete laskavě na adresu: MMI Novy domov, 450B Scarborough Golf Club Road, Toronto, ON, M1G 3V7 Roční předplatné: Kanada $ 61 CAD, USA $ 83 USD, ostatní $ 110 USD. Za laskavé dary dárcům předem upřímně děkujeme. Info redakce: vera.toronto@gmail.com, tel. (647)770-1713 office MMI: office@masaryktown.ca, tel. (416)439-4354


INTERNATIONAL TRAVEL Travel with confidence, Travel with us! Your next vacation is waiting for you Building memories, one vacation at the time... Call us today and let us help you with your next vacation planning. We will help you build those memories with luxury and adventure cruises, romantic honeymoons packages, safaris, exotic island getaways and tours. Fulfill your travel dreams with your next trip. Contact us today for our comprehensive and up-to-date specials so we can narrow your choices for your perfect vacation. We are looking forward to making your next trip a memorable one, so CONTACT US TODAY and you can get packing! Air Canada Rouge has introduced flights to Prague, Budapest, Kosice, etc. Reminder: As of March 15, 2016 the eTA (Electronic Travel Authorization) is in effect for visitors to Canada. Please visit: www.canada.ca/eta Our address: 600 Sherbourne St., Suite # 301, Toronto Ontario (across the street of Sherbourne Subway Station) Very convenient location with subway access or parking behind the building Please call us: (416)922-7775 or 1-877-922-8775 cell: (416)939-6118 Email to: agatha@intertravel.ca or intertravel@rogers.com Follow us of Facebook: www.facebook.com/intltravel Website: www.intertravel.ca TRAVEL WITH CONFIDENCE, TRAVEL WITH US! TICO Registration # 50016556

Prague Restaurant & Cafe in Park Nabízíme tradiční českou kuchyni, připravíme party, rodinná a přátelská setkání, svatební hostiny, narozeniny, taneční zábavy Rezervace & info: mariana@praguerestaurant.ca Pondělí /Monday zavřeno /closed Úterý /Tuesday 17.00 - 21.00 Středa /Wednesday 17.00 - 22.00 Čtvrtek až Sobota 12.00 - 22.00 Thursday to Saturday Neděle /Sunday 12.00 - 21.00

416.289.0283 FB: Prague Restaurant, Toronto Instagram: PragueRestaurant WebSite: praguerestaurant.ca

PRAGUE RESTAURANT & CAFE 450 Scarborough Golf Club Road, Toronto, Ontario M1G 1H1

MMI NAJDETE NA WEBU a FB:

www.masaryktown.ca

■ https://www.facebook.com/MasarykMemorialInstitute

■ tel.

redakce novin 647 770 1713

Nemusíte vařit, objednejte si na webu, dovážka do bytu: Prague Restaurant and Cafe in Park na Masaryktownu zavádí novou službu – dovoz jídla zabezpečuje společnost SkipTheDishes (https://www.skipthedishes.com/prague-restaurant), je napojena na weba FB restaurace (www.praguerestaurant. ca), kde si zákazník vybere a objedná jídlo, o které má zájem. S podmínkami se seznámíte na webu restaurace.

Novy Domov No.12  

Novy Domov No.12

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you