Zpravodaj ČSCHMS 4/2016

Page 1

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXIII. • PROSINEC 2016 • âÍSLO 4

Z OBSAHU: • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XXXV. díl • IV. Charolais show 2016 • Genetické hodnocení masného skotu v seversk˘ch zemích • M˘ty a omyly ve spotfiebû masa • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2016


Vážené chovatelky, vážení chovatelé, poslední měsíc letošního roku je zde a s ním k vám přichází také pro tento rok poslední vydání svazového zpravodaje. Myslím, že se mnou budete souhlasit, že letošní rok byl bohatý na různé události, výstavy i dotačně-politická témata. Dovolte mi proto krátké ohlednutí za nejdůležitějšími okamžiky a tématy právě končícího roku. V první řadě musím vypíchnout výstavy. I přesto, že se letošní rok nekonala národní výstava, rozhodně to neznamená, že by „výstav-chtiví“ chovatelé masného skotu zaháleli. Spíše naopak. Na jaře jsme si na „rozjezd“ dali Techagro, abychom se mohli na sklonku prázdnin plně věnovat organizaci Jihočeské beef show a o měsíc později také charolaiské speciálce konané úplně poprvé na výstavišti v Lysé nad Labem. I přesto, že tyto dvě výstavy dělilo od sebe jen 40 dní, zažili jsme během nich téměř všechna roční období. Zatímco při šampionátu angusů panovaly tropické teploty přesahující 30 °C, v pondělí na limousiny jsme si užili (skoro již tradičně) jarně-podzimní deště, tak na začátku října se v Lysé o slovo pomalu hlásila paní zima. O výstavách bylo napsáno myslím dost nejenom v našem zpravodaji, na svazovém webu či v jiném odborném tisku, a proto nemá cenu je na tomto místě už více rozebírat. Shrnout by se pak daly jednoduše jedním slovem – úspěch. O ten se zasloužili taktéž naši mladí chovatelé, jejichž soutěže se staly již nedílnou součástí výstav masného skotu. Příští rok nás již v půlce května čeká národní výstava v Brně. Chci věřit, že částečně pozměněný koncept tohoto zemědělského veletrhu a nový termín se nikterak negativně nepromítne do úspěšnosti této výstavy. Zemědělství je od našeho vstupu silně svázáno s dotační politikou státu a EU, a proto i my se do témat, která naše chovatele v těchto oblastech zajímají a trápí, aktivně zapojujeme. Jsme rádi, že jsme jako jediný odborný svaz měli možnost mít prostřednictvím ČMSZP svého zástupce v pracovní skupině, která při Ministerstvu zemědělství od počátku tohoto roku společně tvořila principy pro změnu podmínek v méně příznivých oblastech (LFA, od roku 2018 označované novým termínem ANC). Díky tomu jsme vám mohli na svazových stránkách přinášet ty nejaktuálnější informace, neboť právě tato oblast je pro drtivou většinu našich farmářů naprosto klíčová. Činnost pracovní skupiny LFA je prakticky u konce, nyní čeká ministerské úředníky „vyjednávací boj“ s Evropskou komisí. Pevně věřím, že se dohodnuté podmínky zásadně nezmění, protože jsem přesvědčen o tom, že bylo dojednáno maximum možného. Pan ministr nedávno rovněž veřejně přislíbil, že se pokusí sehnat další finance do rozpočtu LFA plateb, aby mohla být újma kompenzována z cca 80 % a ne pouze z 56 %, jak umožňuje současná výše rozpočtu. To, že ministr Jurečka peníze shánět umí, dokázal v mnoha jiných případech, a tak je mírný optimismus myslím na místě. Snažme se ale v předvánočním čase nezatěžovat si aspoň na chvíli hlavu podobnými problémy a těšme se naopak na příjemné chvíle strávené v kruhu svých blízkých. Do dalšího období vám všem za celý kolektiv pracovníků svazu přeji hodně energie, pohody a nezbytného zdravého životního optimismu a taktéž samozřejmě hezké prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, pohody a rovněž mnoho pracovních i osobních úspěchů v následujícím roce.

Kamil Malát

Příjemné prožití vánočních svátků, v novém roce mnoho zdraví, pohody a osobních úspěchů Vám přeje Český svaz chovatelů masného skotu

PF 2017


ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 4/2016 – roãník XXIII.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ Aktivity âSCHMS 2016 ......................................................................................... IV. Charolais show 2016 ....................................................................................... Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu: Ekofarma Arnultovice ........................................................................................ Mezinárodní kongres limousine 2016 a irské zemûdûlství..................................... Modelov˘ propoãet ukazatelÛ chovu krav bez TPM v Mecklenburg-Vorpommern Genetické hodnocení masného skotu v seversk˘ch zemích .................................. Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR ......................................... Sonografie MLLT u plemene aberdeen angus v âR................................................ Skot, kter˘ se u nás nepase: Pineywoods............................................................... M˘ty a omyly ve spotfiebû masa ............................................................................ Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2016 ..................................................... Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – IV. turnus .................................................... Nejlépe hodnocení b˘ci za rok 2016 .................................................................... Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2017 ................................................. Recept – Hovûzí svíãková na smetanû ..................................................................

4 5 6 14 22 24 29 32 34 36 40 42 46 47 49 50

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863 • fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger, Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • stfiední a severní âechy – Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, 250 67 Klecany e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 âenûk Horáãek, Bofietice 8, 280 02 Kolín e-mail: horacek@cschms.cz, tel.: 702 020 760 • jiÏní âechy – Ing. Vít âepelák, Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 Ing. Karel ·imák (externista), ¤íãní 209, 387 11 Katovice e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰, Voskovcova 2, 779 00 Olomouc e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640

Titulní strana – hlavní fotka: Herefordi na chovu Ekofarma Brtná (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Plemenice galloway na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Charolaiské jalovice na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3


Aktuálnû ,Kalkulaãka na v˘poãet odhadu ANC plateb po roce 2018 Diskuze na téma redefinice ménû pfiízniv˘ch oblastí jsou na úrovni âeské republiky témûfi u konce. Naopak na samém zaãátku jsou jednání, která povedou k posílení obálky vyãlenûné od roku 2018 na LFA platby (novû oznaãované jako ANC). Souãasná v˘‰e rozpoãtu totiÏ umoÏÀuje hradit pouze 56 % zkalkulované újmy, coÏ by znamenalo v˘znamn˘ propad ve v˘‰i tûchto podpor. Cílem nevládních organizací je proto dosáhnout alespoÀ na úroveÀ krytí 80 %. Cesta k dosaÏení tohoto cíle bude je‰tû hodnû trnitá, ale není nereálná. Je pfiedãasné jakkoliv slavit, ale je zde pozitivní signál, Ïe pan ministr má snahu tyto vûci fie‰it a Ïe je pfiipraven si o nav˘‰ení rozpoãtu fiíci. K tomu, aby újma mohla b˘t hrazena z 80 %, bude zapotfiebí získat kaÏd˘ rok zhruba 1,8 miliardy korun navíc. Pfied nedávnem zvefiejnilo Ministerstvo zemûdûlství pracovní seznamy katastrálních území, jenÏ by mûla b˘t od roku 2018 zafiazena do ANC (dnes LFA) oblastí. Na základû tûchto dat pfiipravil âeskomoravsk˘ svaz zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ pracovní „kalkulaãku“ (soubor MS Excel), která po vybrání konkrétních katastrÛ, vyplnûní poãtu obhospodafiovan˘ch hektarÛ na tûchto k.ú. a úrovnû zatíÏení spoãítá (vãetnû degresivity) orientaãní propoãet v˘‰e ANC plateb pro va‰í konkrétní farmu. UpozorÀujeme, Ïe se jedná pouze o orientaãní propoãet, neboÈ vût‰ina promûnn˘ch se mÛÏe je‰tû v˘znamnû zmûnit. Kalkulaãku najdete zde: www.cschms.cz/novinka_link.php?id=1870.

Sdûlení o rozhodnutí o poskytnutí dotace na KU V druhé polovinû listopadu bylo v‰em chovatelÛm, ktefií v termínu podali Ïádost o podporu na kontrolu uÏitkovosti pro rok 2016 (dotaãní titul 2.A.e.1.a.), odesíláno sdûlení o rozhodnutí o poskytnutí dotace. V˘‰e sazby je opût rozdûlena dle typu kontroly – v KU „A“ ãiní sazba 107 Kã/ks, v KU „B“ pak 70 Kã/ks, a proto i údaje na sdûlení jsou rozdûleny dle typu KU. Sdûlení si peãlivû pfieãtûte, zkontrolujte (pfiíp. opravte) identifikaãní údaje (pfiedev‰ím ãíslo úãtu), podpisem, razítkem (u PO vÏdy) a datem potvrìte jeho pfiijetí a jedno vyhotovení za‰lete obratem zpût na adresu: Nina Honová, âSCHMS, OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice. Teprve po obdrÏení Vámi podepsaného a orazítkovaného sdûlení vám bude dotace poukázána na úãet, kter˘ jste uvedl(a) ve va‰í Ïádosti.

,Stavy KBTPM stoupají, sazba na masné tele klesá, lhÛta pro nahlá‰ení do ÚE se zkracuje Stavy krav chovan˘ch v systému bez trÏní produkce mléka stoupají. Podle posledních údajÛ z ústfiední evidence bylo ke konci fiíjna v âeské republice chováno jiÏ 217 200 KBTPM (k 31. 12. 2015 to bylo 206 300). Se zvy‰ujícím poãtem chovan˘ch krav se navy‰uje také poãet telat, na nûÏ chovatelé Ïádají o platbu za tele masného typu. Rozpoãet zÛstává nemûnn˘, a proto sazba poklesla. Po loÀsk˘ch ãtyfiech tisících korunách se letos dostala pouze na 3725 Kã/tele (9313 Kã/VDJ) coÏ je o 275 korun ménû neÏ v roce 2015. Zfiejmû jedinou moÏností, jak tento stav zmûnit, je vyjednat s Evropskou komisí zv˘‰ení obálky citliv˘ch komodit z 15 % aÏ na pfiípadn˘ch 25 %. Pfiesto Ïe se Ministerstvo zemûdûlství k této moÏnosti staví pozitivnû, vyjednat nav˘‰ení se nejeví bohuÏel pfiíli‰ reálnû, neboÈ na aktivitu ministra Jureãky EK odpovûdûla, Ïe v tuto chvíli jakoukoliv úpravu v tomto smyslu vyluãuje. I kdyÏ ministerstvo tuto my‰lenku definitivnû neopustilo, k tomu, aby mûlo smysl v diskuzi vÛbec dále pokraãovat, tak by muselo dojít k úpravû Nafiízení EP a Rady ã. 1307/2013, které stanovuje pravidla pro pfiímé platby. A to se zatím neoãekává. V této souvislosti je nezbytné pfiipomenout, Ïe od ledna 2017 dochází ke zmûnû poÏadavku evidence zvífiat, kter˘ se t˘ká vãasného zasílání hlá‰ení o pohybech zvífiat na hospodáfiství. Od pfií‰tího roku se nebude k 7denní legislativní lhÛtû pro podání hlá‰ení pfiipoãítávat tzv. „technická lhÛta“ pro doruãení hlá‰ení od chovatele k povûfiené osobû (do ústfiední evidence). Za pozdní se budou povaÏovat v‰echna hlá‰ení, která Ïadatel doruãí ke zpracování poãínaje 8. dnem ode dne hlá‰ené události. Podání pozdního hlá‰ení je posuzováno jako poru‰ení podmínek pro poskytnutí dotace a Ïadateli mÛÏe b˘t dotace sníÏena, neposkytnuta vÛbec ãi mÛÏe vzniknout sankce do dal‰ích let. V systému kontrol podmínûnosti jsou poÏadavky evidence zvífiat známé pod oznaãením PPH 7 (poÏadavky na chovatele skotu) a PPH 8 (poÏadavky na chovatele ovcí a koz).

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 19. 8. 2016 do 23. 11. 2016 Hru‰ka Jaroslav, Ing., Stvolny, ¤ádné + PK SA ZAKFARM s.r.o., Rudimov, ¤ádné + PK AA MARZEM s.r.o., ¤ádné + PK HE Hodermarská Ivana, Veselí, ¤ádné + PK LI Krippnerová Hana, Hladná, ¤ádné + PK LI ·uterová Jana, Nosálov, Zájmové Polák Jifií, Dolní Libochová, ¤ádné + PK MS Novotn˘ Milo‰, Zajeãice, ¤ádné + PK BA SmaÏík Jaroslav, Ing., Planá nad LuÏnicí, ¤ádné + PK LI M.B.H. s.r.o., Rumburk, ¤ádné + PK BB Bernas Mirko, Rumburk, ¤ádné + PK WA Horák Milan, Louãky, ¤ádné + PK CH Andr˘sková Iva, Ing., Velké Karlovice, ¤ádné + PK GA Reichert Václav, Hustífiany, ¤ádné + PK HI

4

Marková Karolína, Rosice u Brna, Zájmové Bystriansk˘ Jan, Melã, ¤ádné + PK LI Ulãák Petr, Kunãice pod. O., ¤ádné + PK LI Princová Eli‰ka, Ing., Svûtlík, ¤ádné + PK GA Zatloukal Jan, Velké Dvorce, PK GA Chrenãík Petr, Velká nad Veliãkou, ¤ádné + PK AA Huvar Lubomír, Ludvíkov, Îâ

âlenská základna k 23. 11. 2016 ¤ádn˘ch ãlenÛ: 663 Zájmov˘ch ãlenÛ: 262 âestn˘ch ãlenÛ: 14 Celkem ãlenÛ: 939


Aktivity âSCHMS 2016 Záfií

6. 9. 7. 9. 14. 9. 15. 9. 15. 9. 16.–18. 9. 20.–21. 9. 23. 9. 22. 9. 27. 9.

jednání ohlednû organizace Charolais show 2016, Lysá nad Labem (Malát) jednání pracovní skupiny k problematice redefinice LFA oblastí, MZe (Vráblík) Mezinárodní konference masného skotu, Vernefiice (Malát) jednání âeskomoravského svazu zemûdûlsk˘ch podnikatelÛ, Praha (Malát) úãast na v˘stavû Rade‰ínská Svratka (Vráblík) Nûmecká národní v˘stava plemene galloway – sudí Mgr. Jindfiich Terã (pfiedseda klubu GA a HI) Semináfi a VâS âSCHMS, Hotel Skalsk˘ DvÛr Chovatelsk˘ den spoleãnosti VLS, Mal˘ Hlavákov (Melger) jednání klubu LI, CH, BM, HE, GA a HI a asociace AA na Skalském Dvofie jednání t˘kající se v˘vozu zástavového skotu do Turecka (Vráblík)

Dal‰í záfiijové aktivity: • Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného a zástavového skotu • Pfiíprava semináfie a VâS na Skalském Dvofie • Dokonãování, tisk a rozeslání III. Zpravodaje pro rok 2016 • Administrace dotací na kontrolu uÏitkovosti a nákup plemenn˘ch zvífiat (jalovic) • Tisk kalendáfie pro rok 2017 • Vyúãtování v˘stavy Jihoãeská beef show • Pfiíprava a organizace v˘stavy Charolais show 2016 • Realizace broÏur a tiskovin

¤íjen

4. 10. 5. 10. 5. 10. 5. 10. 6.–9. 10. 8.–9. 10. 11. 10. 13.–14. 10. 13. 10. 13. 10. 17. 10. 17. 10. 17.–25. 10. 18. 10. 22. 10.

porada inspektorÛ (Hradi‰tko) zasedání âMSZP, Javorník (Vráblík) jednání dozorãí rady âMSCH a.s. Hradi‰tko pod Medníkem (Malát) v˘bûry jalovic pro export do Litvy (Vráblík) v˘stava Charolais show 2016 pfii veletrhu Nበchov v Lysé nad Labem v˘bûry jalovic pro export do Litvy (druh˘ kupec, Vráblík) jednání pracovní skupiny k novele plemenáfiského zákona, Praha (Malát) jednání Klubu masného simentála a 3. elitní aukce plemenn˘ch jalovic (Farma ZdoÀov) pfiedná‰ka na semináfii ve Skalské Dvofie (firma Trewit) – pfiíprava a telení v masn˘ch stádech (Vráblík) jednání s ministrem zemûdûlství ohlednû rozpoãtu na LFA platby (Vráblík) draÏba charolaisk˘ch plemenn˘ch jalovic (Cunkov) jednání pracovní skupiny k problematice redefinice LFA oblastí, MZe (Malát) ãtvrt˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ III. roãník preventivnû-medicínsk˘ch semináfiÛ (VÚVeL Brno) Angus Tour 2016 – Vysoãina

Dal‰í fiíjnové aktivity: • Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného a zástavového skotu • Pfiíprava katalogÛ pro IV. turnus ZV plemenn˘ch b˘kÛ • Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Administrace dotací

Listopad

1. 11. 3. 11. 7.–8. 11. 8. 11. 10. 11. 11. 11. 14. 11. 16. 11. 18. 11.

porada inspektorÛ (Hradi‰tko) jednání Rady PK charolais, Mezibofií (Malát) konference „âeské zemûdûlství v horsk˘ch a podhorsk˘ch oblastech“ (âMSZP), hotel Skalsk˘ dvÛr (Vráblík, Malát) v˘stavní v˘bor k národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû 2017, Brno (Kopeck˘) prezentace svazu na setkání jihoãesk˘ch chovatelÛ, Zvíkovské Podhradí (Malát) jednání v˘boru âSCHMS za úãasti NM Ing. ·íra a dal‰ích zástupcÛ MZe, Milínov jednání ohlednû problematiky PH, VÚÎV Praha Uhfiínûves (Malát) jednání pracovní skupiny k novele plemenáfiského zákona, Praha (Malát) jednání ohlednû moÏnosti zapojení âSCHMS do mezinárodního projektu na propagaci masného skotu a hovûzího masa, Praha (Malát) 21. 11. jednání úzkého vedení âMSZP v Praze (Malát) 24. 11. jednání Unie chovatelÛ, Hradi‰tko pod Medníkem (Malát) 24. 11. v˘stavní v˘bor k národní v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû 2017, Hradi‰tko (Malát) 25. 11. jednání pracovní skupiny k NOP IBR, Praha (Malát) 29. 11.–2. 12. zájezd finsk˘ch chovatelÛ masného skotu v âR (Malát) 30. 11. jednání pracovní skupiny k novele plemenáfiského zákona, Hradi‰tko (Malát) Dal‰í listopadové aktivity: • Obchodní aktivity spojené s prodejem plemenného a zástavového skotu • Pfiíprava materiálÛ pro IV. ãíslo svazového zpravodaje • Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Administrace dotací • Realizace broÏury „Chov masného skotu pro odborníky jin˘ch profesí“

5


Bezchybná Rosa z Mezibofií excelovala v Lysé LukበPr˘mas, NበChov Kamil Malát, âSCHMS Po mnohaleté pfiestávce navázali chovatelé plemene charolais na tradici specializovan˘ch v˘stav tohoto plemene a druh˘ fiíjnov˘ víkend v Lysé nad Labem patfiil právû jim. ·ampionkou ãtvrté charolais show se na v˘stavi‰ti v Lysé stala bezrohá star‰í kráva Rosa z Mezibofií P chovatele Vlastimila Hatláka. Titul rezervní ‰ampionka show získala star‰í jalovice Zonka Mûcholupská z Mûcholupské zemûdûlské, a. s. První specializovaná národní v˘stava plemene charolais se konala na podzim roku 1998 v prostorách penzionu Jangelec u Vysokého M˘ta. V tomto roce se také plemeno charolais stalo nejvíce zastoupen˘m masn˘m plemenem v âR, tehdy pfiedstihlo plemeno hereford. Na první národní v˘stavû bylo plemeno reprezentováno 86 zvífiaty, které se pfiedvádûly navolno ve dvou pfiedvadi‰tích. UÏ tehdy zhodnotil francouzsk˘ sudí Loreau úroveÀ ãesk˘ch zvífiat jako velice dobrou. Brzy poté mûlo plemeno charolais ‰ampionát na v˘stavû Litomy‰li. Poslední v˘znamnou událostí byla pfierovská v˘stava konaná v roce 2008 uspofiádaná v rámci 35. svûtového kongresu plemene charolais. Tehdy ‰lo o zatím nejvût‰í pfiehlídku skotu charolais v dûjinách âR. Katalog ãítal kolem 130 zvífiat. V kontrole uÏitkovosti bylo v té dobû zapojeno 6149 krav ze 186 chovÛ. Po dlouholeté odmlce navázala na tradici IV. specializovaná charolais show, jenÏ se konala v hale C v˘stavi‰tû v Lysé nad Labem o víkendu 8. a 9. fiíjna 2016. K tomuto datu má plemeno charolais v âR v kontrole uÏitkovosti vedeno 6943 krav a kfiíÏenek (5731 ãistokrevn˘ch), coÏ pfiedstavuje asi 30 % krav masn˘ch plemen. V roce 2015 bylo registrováno celkem 415 plemenn˘ch b˘kÛ tohoto plemene, z toho 352 z ãesk˘ch odchovÛ. V témÏe kontrolním roce se narodilo v âesku 4737 telat charolais.

6

❒ Absolutní a rezervní šampionka Charolais show 2016 – Rosa z Meziboří P (vpravo) a Zonka Měcholupská (vlevo) (foto: Karel Melger)

SoutûÏ zahajovala telata Vlastní soutûÏ, na kterou byl pozván francouzsk˘ specialista a dlouholet˘ hlavní ‰lechtitel spoleãnosti Charolais Optimal Patrick Reversé, zaãala v sobotu brzy po poledni. Zpoãátku byla zvífiata mírnû neklidná, zvlá‰tû nejmlad‰í kategorie, kde se pfiedstavilo ‰est telat – jaloviãek narozen˘ch mezi fiíjnem 2015 a ãervnem 2016. Jako tfietí rozhodãí vyhodnotil jaloviãku Babetu Mûcholupskou, chovatele z Mûcholupské zemûdûlské a. s. Jako druhá se umístila velmi mladá jaloviãka Cecilka z Horek chovatele Franti‰ka Lédra ze Sopotnice, kterou rozhodãí hodnotil jako malinko bázlivou, ale s v˘born˘m exteriérem. Vítûzkou mezi telaty se stala v listopadu 2015 narozená Barbora ze Statku ET, chovatele Ing. Jana Zuzánka z Bernartic. „Bude to excelentní kráva, má vynikající rámec, délku tûla, hloubku hrudníku i osvalení plece a kotlety,“ komentoval francouzsk˘ rozhodãí.

chyt P (chovatel Agrochyt s. r. o., Mohelno). Nakonec byl nejvíce potû‰en Ing. Jan Zuzánek z Bernartic, kterému jeho Andûla ET po francouzsk˘ch rodiãích narozená v fiíjnu 2014 pfiinesla vítûzství. „Jalovice má vynikající ovalení, hloubku hrudníku i motoriku pohybu,“ pronesl k ní Patrick Reversé krátk˘ komentáfi. Na druhé místo dosadil rozhodãí geneticky bezrohou Belindu Agrochyt P se slovy „tyto jalovice do chovu chceme, je velice kapacitní, má dobrou pánev i osvalení“. Upozornil tak na fakt, Ïe také Francouzi zafiadili do ‰lechtitelského programu bezrohost a hodlají se této vlastnosti do budoucna i nadále intenzivnû vûnovat. Z tfietího místa mûli radost manÏelé Chlupáãkovi, ktefií do Lysé pfiivezli jalovici Acadii z âisté, která se narodila na UFarmû spol. s r. o. Rozhodãí vyzdvihl její harmonii, utváfiení hlavy, hloubku hrudníku, samiãí v˘raz i kvalitu konãetin.

Nejvût‰í konkurence u mlad‰ích jalovic Kategorie mlad‰ích jalovic ve vûku 12 aÏ 24 mûsícÛ byla zastoupena 18 ‰piãkov˘mi mlad˘mi zvífiaty ãesk˘ch chovÛ, nûkteré jalovice byly geneticky bezrohé. Z pfiedkol postoupily do finále ãtyfii nejlep‰í: Andûla ze Statku ET (chovatel Ing. Jan Zuzánek, Bernartice), Acadia z âisté (chovatel UFarma spol. s r. o., âistá u Rovné), Bianca Daso (chovatel DASO, spol. s r. o.) a Belinda Agro-

Star‰í jalovice Zonka – zlato do Mûcholup Charolais se zapou‰tí ve dvou letech, takÏe byla vyhlá‰ena i soutûÏní kategorie star‰ích jalovic, které byly v tuto dobu jiÏ bfiezí. Skupina mûla tfii zúãastnûné, takÏe také tfii ocenûné. První místo obsadila Zonka Mûcholupská z Mûcholupské zemûdûlská a. s., stfiíbrnou pozici získala Zója z Mezibofií Ing. Vlastimila Hatláka, Mezibofií, bronz si potom odvezla Alice Agrochyt z chovu


rodiny Chytkov˘ch z Mohelna. „Vítûzka Zonka Mûcholupská je velice silná produkãní plemenice s v˘born˘mi konãetinami a excelentní motorikou pohybu. Je rovnûÏ velmi dobfie pfiipravená na v˘stavu. Je tfieba zmínit pfiedev‰ím její vynikající hloubku. Jedinou drobnou v˘tkou, kterou k ní mám, je, Ïe je trochu ztuãnûlá,“ komentoval rozhodãí. Zátka z Mezibofií – nejlep‰í prvotelka V kategorii prvotelek a krav na druhém teleti byly opût tfii zástupkynû. Na tfietí místo rozhodãí volil plemenici Zetku z Horek, chovatele Franti‰ka Lédra ze Sopotnice, která je geneticky bezrohá. Druhé místo obsadila Zuzanka Mûcholupská z Mûcholupské zemûdûlské a. s. jejíÏ tele Babeta se umístilo na tfietím místû. Na první místo se probojovala Zátka z Mezibofií Ing. Vlastimila Hatláka z Mezibofií, která vynikala kvalitním konãetinami a tedy dobr˘m pohybem i excelentní kapacitou tûla. Rozhodãí pfiihlédl také k tomu, Ïe vyprodukovala b˘ãka, kter˘ byl v té dobû jiÏ na odchovnû. Kategorie star‰ích krav V kategorii star‰ích krav, tedy od tfietího telete, zÛstaly pouze dvû krávy, takÏe to rozhodãí nemûl tak sloÏité. Stfiíbro putovalo do Mohelna na farmu Agrochyt rodiny Chytkov˘ch, ktefií odchovali plemenici Lauru Agrochyt ET, která se narodila v prosinci 2009. S pfievahou zvítûzila kráva narozená 28. prosince 2008 v Mezibofií na rodinné farmû Hatlákov˘ch – Rosa z Mezibofií P. „Tato plemenice nemá slabou stránku – má perfektnû utváfienou pánev, perfektní pánevní i hrudní konãetiny, dobrou motoriku pohybu, v˘borné osvalení, samiãí v˘raz a je jistû v˘bornou matkou,“ znûl komentáfi rozhodãího. Ve finále dominoval chov z Mezibofií Ve finále se bojovalo o titul ‰ampion show 2016. Do ringu se vrátily vítûzky v‰ech kategorií a pfiidal se i mlad˘ plemenn˘ b˘k ZIT 983 Bachafi DH majitele Franti‰ka Lédra. Po del‰ím rozhodování bylo

jasno. Nejlep‰ím zvífietem pro rok 2016 v plemeni charolais je Rosa z Mezibofií P, dcera b˘ka Vizir P, chovatele Vlastimila Hatláka. Rezervní ‰ampionkou ãtvrté charolais show pak rozhodãí vybral star‰í jalovici Zonka Mûcholupská z Mûcholupské zemûdûlské a. s. Následnû se bojovalo o vítûzství v soutûÏi chovatelsk˘ch skupin, které se zúãastnili 3 chovatelé – z Mûcholup, Mezibofií a z Mohelna. Jako nejharmoniãtûj‰í a nejvíce homogenní chovatelskou skupinu vyhodnotil Patrick Reverské trojãlennou skupinu z chovu Ing. Vlastimila Hatláka z Mezibofií. Junior‰tí vodiãi se v Ïivotû neztratí Druh˘ víkendov˘ den se v Lysé nad Labem uskuteãnila také soutûÏ Junior teamu âeského svazu chovatelÛ masného skotu. Tím, jak umûjí ovládat svûfiená zvífiata soutûÏící dokázali, Ïe budou pro rodinné farmy dobr˘mi pokraãovateli. Celkem se v nedûlní soutûÏi pfiedstavilo 7 mlad˘ch chovatelÛ, nejmlad‰ím úãastníkem byl ‰estilet˘ Libor Polák. Ten pfiedvádûl plemennou jalovici Ambrosii z T˘ni‰tû a i pfiesto, Ïe to byla pro nûj premiéra, nakonec za své úsilí získal 3. místo. Na stfiíbrné pozici byl vybrán patnáctilet˘ Václav Chytka. Zlato za nejlep‰í v˘kon si z v˘stavy odvezla tfiináctiletá Jitka Hatláková, která vodila ‰ampionku show Rosu z Mezibofií. Pozornosti komise, která pracovala ve sloÏení Marcela Velková, Martina Kopáãková a Jan Kopeck˘, neunikla ani precizní pfiedsoutûÏní pfiíprava v podání sourozencÛ Zuzánkov˘ch. A i kdyÏ se nakonec na

stupnû vítûzÛ nedostali, byla Eli‰ce a Honzíkovi pfiiznána speciální cena právû za pfiípravu zvífiete. V˘stava byla úspû‰ná I pfies niωí úãast, neÏ byla pÛvodnû plánována, byla IV. Charolais show 2016 hodnocena jako úspû‰ná. Francouzsk˘ rozhodãí ocenil kvalitní práci ãesk˘ch chovatelÛ, jejichÏ zvífiata by se prosadila i v mezinárodní konkurenci. Vûfiíme, Ïe se po dvou letech opût v Lysé nad Labem na podobné akci shledáme. Velice dûkujeme v‰em sponzorÛm a partnerÛm, ktefií v˘stavu podpofiili finanãnû ãi formou vûcn˘ch darÛ vûnovan˘ch jak vítûzÛm soutûÏní pfiehlídky, tak zejména na‰im nejmlad‰ím chovatelÛm, ktefií se pfiedstavili v nedûlní soutûÏi Junior teamu. Velké podûkování smûfiuje pfiedev‰ím firmám Natural, Jihoãesk˘ chovatel, Mika a vydavatelství Profi Press. Zvlá‰tní podûkování pak zaslouÏí generální sponzor svazu spoleãnost MONETA Money Bank, která vedle finanãní podpory v˘stavy vûnovala taktéÏ vítûzi soutûÏe chovatelsk˘ch skupin dárkov˘ poukaz v hodnotû 10 tisíc Kã do restaurace Ambiente. Hlavní díky ale patfií v‰em aktivním chovatelÛm, ktefií se rozhodli obnovit tradici v pofiádání speciálních v˘stav plemene charolais a pfiipravili na tuto akci svoje zvífiata. Vûfiím proto, Ïe i za dva roky se na v˘stavi‰ti v Lysé nad Labem spoleãnû setkáme a doufám, Ïe to bude je‰tû v hojnûj‰ím poãtu.

❒ Stupně vítězů nejvíce obsazené kategorie mladších jalovic – vítězka Anděla ze Statku, chovatel Jan Zuzánek (uprostřed) (foto: Karel Melger)

7


VÝSLEDKOVÁ LISTINA IV. CHAROLAIS SHOW 2016 Kategorie: I. telata Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. ušní číslo jméno 002 326685952 CZ Barbora ze Statku ET 005 350410952 CZ Cecilka z Horek 001 476329932 CZ Babeta Měcholupská

chovatel Zuzánek J., Ing., Bernartice Lédr František, Sopotnice Měcholupská zemědělská a.s.

majitel Zuzánek J., Ing., Bernartice Lédr František, Sopotnice Měcholupská zemědělská a.s.

chovatel Zuzánek J., Ing., Bernartice Agrochyt s.r.o., Mohelno UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné

majitel Zuzánek J., Ing., Bernartice Agrochyt s.r.o., Mohelno UFARMA spol.s r.o., Čistá u Rovné

chovatel Měcholupská zemědělská a.s. Hatlák V., Ing., Meziboří Agrochyt s.r.o., Mohelno

majitel Měcholupská zemědělská a.s. Hatlák V., Ing., Meziboří Agrochyt s.r.o., Mohelno

chovatel Hatlák V., Ing., Meziboří Měcholupská zemědělská a.s. Lédr František, Sopotnice

majitel Hatlák V., Ing., Meziboří Měcholupská zemědělská a.s. Lédr František, Sopotnice

chovatel Hatlák V., Ing., Meziboří Agrochyt s.r.o., Mohelno

majitel Hatlák V., Ing., Meziboří Agrochyt s.r.o., Mohelno

Kategorie: II.A. jalovice 12–24 mûsícÛ Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. ušní číslo jméno 007 306358952 CZ Anděla ze Statku ET 023 634112961 CZ Belinda Agrochyt P 012 175556941 CZ Acadia z Čisté

Kategorie: II.B. jalovice 25–36 mûsícÛ Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. ušní číslo jméno 026 380496932 CZ Zonka Měcholupská 025 536424961 CZ Zója z Meziboří 027 585980961 CZ Alice Agrochyt

Kategorie: III.A. Mladé krávy na 1. a 2 .teleti Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. ušní číslo jméno 029 536411961 CZ Zátka z Meziboří 030 380729932 CZ Zuzanka Měcholupská 028 277125952 CZ Zetka z Horek P

Kategorie: III.B. Star‰í krávy na 3. a dal‰ím teleti Pořadi 1. místo – NV 2. místo

číslo kat. státní registr jméno 031 344612961 CZ Rosa z Meziboří P 032 380915961 CZ Laura Agrohyt ET

Šampion show Reserve šampion show Nejlepší chovatelská skupina

číslo kat. ušní č., st. reg. 031 344612961 CZ 026 380496932 CZ 010, 025, 031

jméno Rosa z Meziboří P Zonka Měcholupská Hatlák V., Ing. Meziboří

chovatel Hatlák V., Ing., Meziboří Měcholupská zemědělská a.s.

majitel Hatlák V., Ing., Meziboří Měcholupská zemědělská a.s.


ŠAMPIONI A VÍTĚZOVÉ IV. CHAROLAIS SHOW 2016 Absolutní šampionka výstavy:

Rosa z Meziboří P kategorie: III.B. Starší krávy na 3. a dalším teleti ušní číslo: 344612961 CZ chovatel a majitel: Hatlák V., Ing., Meziboří

Reserve šampionka výstavy:

Zonka Měcholupská kategorie: II.B. Jalovice 25–36 měsíců ušní číslo: 380496932 CZ chovatel a majitel: Měcholupská zemědělská a.s.

Barbora ze Statku ET ušní číslo: 326685952 CZ kategorie: I. Telata chovatel a majitel: Zuzánek J., Ing., Bernartice

Anděla ze Statku ET ušní číslo: 306358952 CZ kategorie: II.A. Jalovice 12–24 měsíců chovatel a majitel: Zuzánek J., Ing., Bernartice

Zátka z Meziboří

ušní číslo: 536411961 CZ kategorie: III.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti chovatel a majitel: Hatlák V., Ing., Meziboří


SOUTĚŽ JUNIOR TEAMU V˘sledky soutûÏe Junior teamu: Pořadi 1. místo 2. místo 3. místo

jméno Jitka Hatláková Václav Chytka Libor Polák

Speciální cena za pfiípravu zvífiete: věk 13 let 15 let 6 let

předváděné zvíře Rosa z Meziboří Belinda Agrochyt P Ambrosia z Týniště

jméno Eliška Zuzánková Jan Zuzánek

věk 11 let 7 let

Jitka Hatláková – 1. místo

Václav Chytka – 2. místo

Libor Polák – 3. místo

Eliška a Jan Zuzánkovi – speciální cena za přípravu zvířete


sponzofii a partnefii:


IV. CHAROLAIS SHOW 2016


LYSÁ NAD LABEM


REPORTÁŽ Z CHOVU:

Jméno/název: Ing. Jan Chmelík (Ekofarma Arnultovice) Počet zaměstnanců: 4–5 Obec: Čistá v Krkonoších (Černý Důl), Arnultovice Okres: Trutnov Nadmořská výška: 400–900 m nad m. Chované plemeno: kříženci limousine (LI), charolais (CH) a piemontese (PI) Členem svazu: zájmovým od roku 2013 V plemenných knihách: NE Základní stádo: 160 ks Plemenitba: přirozená Zemědělská půda: cca 600 ha TTP V systému EKO zemědělství: ANO WEB: www.biomasicko.cz

Bez zemûdûlsk˘ch kofienÛ „K hospodafiení jsem se dostal úplnou náhodou, nûkdy kolem roku 1997. S tehdej‰í pfiítelkyní jsem pomáhal na hospodáfiství jejího otce. Mléãná farma se dostala do konkurzu z dÛvodu platební neschopnosti trutnovské mlékárny a naskytla se nám moÏnost odkoupit ãást farmy do osobního vlastnictví a zaãít podnikat. Bylo mi 18 let, konãil jsem stfiední ‰kolu a farmafiení mû doslova nadchlo. Chopil jsem se pfiíleÏitosti, pfiemluvil rodiãe, aby mi pÛjãili první peníze a koupil 10 star‰ích strakat˘ch dojnic. To uÏ jsem studoval v Praze na Suchdole âeskou zemûdûlskou universitu, v‰echny víkendy a voln˘ ãas jsem trávil prací na farmû. Problém byl zejména se strojov˘m vybavením, které jsme v podstatû nemûli a museli jsme fiadu vûcí fie‰it sluÏbou, coÏ nebylo úplnû ‰Èastné fie‰ení. V té dobû mûl stroje jen málo kdo, takÏe sluÏbafiské firmy mûly nasmlouváno hodnû zakázek a k lisování sena dorazily tfieba aÏ v osm hodin veãer, kdy uÏ padla rosa. Zaãátky

14

Ekofarma Arnultovice Ing. Jan Chmelík: „Biomasíãko“ nám udûlalo dobré jméno Na rodinné farmû v Arnultovicích chovají celkem 250 kusÛ dobytka. Stádo krav se od jara do podzimu pase na horsk˘ch pastvinách na úpatí âerné hory a kaÏd˘ den ‰plhá aÏ do nadmofiské v˘‰ky 900 metrÛ. V zimním období je ve‰ker˘ dobytek ustájen v nové moderní a vzdu‰né stáji. V základním stádû najdeme kfiíÏence francouzsk˘ch plemen limousine, charolais i italského piemontese. V pfiirozené plemenitbû jsou vyuÏíváni b˘ci plemene limousine, které dle zku‰eností vyniká vysokou jateãnou v˘tûÏností a ‰piãkovou kvalitou masa, které je maximálnû libové, ale zachovává si kfiehkost, jemnost a ‰Èavnatost. Suché zrání hovûzích ãtvrtí ve zrací komofie místní bourárny po dobu minimálnû 12–14 dní, zaji‰Èuje zákazníkÛm vy‰‰í kfiehkost masa a následnû i vût‰í kulinární záÏitek. Ve‰keré maso vakuují, takÏe zákazníci mohou ve zrání vybraného kousku masa pokraãovat je‰tû doma v chladniãce. Jako bonus na pfiání nabízejí porcování, chcete napfi. 1 kg masa rozdûlit na men‰í díly nebo dokonce na plátky a poté zavakuovat? Staãí v e-shopu na webu www.biomasicko.cz za‰krtnout políãko „porcovat“ a pak jiÏ do textu pfiipsat, jak si konkrétnû jednotlivé porce pfiedstavujete. Tomu fiíkám dotaÏení sluÏeb zákazníkovi k dokonalosti. A jak to celé zaãalo, jak se ze studenta stal chovatel hospodafiící na svazích na‰ich nejvût‰ích hor a obchodník masem, to nám poví sám majitel Ekofarmy Arnultovice Ing. Jan Chmelík. Od té doby, co má tato rubrika na stránkách svazového zpravodaje svoje pevné místo, je to poprvé, kdy se reportáÏ odehrává na chovu zájmového ãlena, to ale nic nemûní na tom, Ïe to bylo velmi zajímavé povídání, tak pojìme na to. prakticky bez mechanizace byly tûÏké,“ vzpomíná chovatel. „Pfies restituãní nároky, které tehdy nebyl problém sehnat, se zaãaly v okolí prodávat státní pozemky, a tak jsem takto pfiikupoval postupnû hektary. Shodou náhod se mi podafiilo pfiihlásit do soutûÏe v âerném Dole, kde byl velk˘ boj o pÛdu v místû, kde je dne‰ní skipark. Tehdej‰í vlastník

lyÏafiského areálu mûl nakoupené restituãní nároky pfieváÏnû odjinud, ale mû se podafiilo sehnat nároky místní, takÏe jsme se s majitelem nárokÛ do soutûÏe pfiihlásili a tím mûli pfiednost, ale rozhodnû ne vyhráno. Boj o pozemky byl v této oblasti opravdu velk˘ a pravdûpodobnû by se jen tak nevyfie‰il, pokud by do toho tehdy nezasáhl tehdej‰í Pozem-

❒ Paní domu Jana a chovatel Jan (uprostřed) při Selské olympiádě 2013 (foto: archiv chovatele)


❒ Ve stádě dnes převládají kříženky plemene limousine (foto: archiv chovatele)

kov˘ fond a nevyjednaly se závazné dohody, které v podstatû platí do dne‰ních dní, i kdyÏ uÏ je majitelem skiparku nová firma. Bez souladu bychom nemohli své ãinnosti vÛbec vykonávat, my bychom nemohli pást, firma provozovat vleky, protoÏe se pozemky obou stran vzájemnû prolínají a je tfieba si vycházet vstfiíc a Ïít v symbióze. TakÏe lyÏafii lyÏují z ãásti na na‰ich pozemcích, my zase pozemky lyÏafiského areálu pfiepásáme a funguje nám to bez problému uÏ fiadu let. Postupnû jsme tedy v˘mûru farmy dle moÏností navy‰ovali,“ uzavírá téma majitel. Bez dotací na investice „Îádné dotace na investice tenkrát nebyly, z men‰ích podpor bylo moÏné pokr˘t maximálnû opravy star˘ch strojÛ a bylo opravdu tûÏké si na sebe vydûlat. A chovatelské zaãátky, to byl také ofií‰ek,“ vzpomíná Jan Chmelík: „Tfieba inseminace dojen˘ch krav vyhnan˘ch na pastviny, bez jakéhokoli technického zabezpeãení, úspû‰nost 60 % a byli jsme rádi. Pak jsem se dal‰í náhodou dostal k moÏnosti odkoupit od správce kon-

kurzní podstaty kravín v Arnultovicích, ale kde na to vzít peníze? V té chvíli jsem byl stále student denního studia na âZU, v zemûdûlství tenkrát krachovala jedna firma za druhou, takÏe se ani moc nedivím, Ïe mamka tenkrát s pÛjãením penûz od nich a kupováním podobného statku vÛbec nesouhlasila. TaÈka se mû na‰tûstí nakonec zastal a oba souhlasili za podmínky, Ïe do toho nepÛjdu sám a Ïe si najdu spolehlivého a znalého partnera. Tak zaãala moje spolupráce s Basafiov˘mi z Proseãné. Nezb˘valo neÏ sehnat dal‰í finanãní prostfiedky, pÛjãil jsem si od „vlekafiÛ“, ale riziko bylo velké, ruãil jsem sv˘mi strategick˘mi pozemky. Star˘ kravín byl ale koneãnû ná‰. âást dobytka se prodala, Basafiovi si ponechali stroje a pozemky smûrem k Proseãné. Po dvou letech jsme se navzájem vyrovnali a v dobrém takto úzkou spolupráci ukonãili. Musím uznat, Ïe v zaãátku bych to bez jejich pomoci rozhodnû nezvládl. Nebylo tehdy v m˘ch silách zvládnout dojené stádo a studovat pfii tom V·, i tak to bylo na hranû, po tfiech letech jsem chtûl studium uÏ radûji ukonãit bakaláfisk˘m titulem, ten inÏen˘rsk˘ jsem dodûlal snad jen díky dobré partû spoluÏákÛ, která se tam se‰la.“ Spolehliví zamûstnanci nadev‰e „Po ukonãení studia jsem zaãal v‰echno dûlat sám, ale moc dlouho jsem to ãasovû nezvládal. Pfiijmul jsem prvního zamûstnance od nás z vesnice, kter˘ u mû pra-

❒ Stáj lehké konstrukce v Arnultovicích (foto: archiv chovatele)

❒ Ve stádě dnes převládají kříženky plemene limousine (foto: archiv chovatele)

cuje dodnes a pfies tûÏké zaãátky, kdy ho více bavilo sednout si za volant a k telení a o‰etfiování zvífiat se stavûl témûfi s odporem, je to dnes jeden z nej‰ikovnûj‰ích a nejspolehlivûj‰ích zootechnikÛ ‰iroko daleko. Tonda si poradí témûfi se v‰ím a veterináfie voláme opravdu jen v krajních pfiípadech. Co se t˘ãe stáda, má mou plnou dÛvûru a 100% rozhodovací pravomoc, mohu se na nûho spolehnout a vûnovat se více manaÏersk˘m ãinnostem, které jsou dnes s rozrÛstající se farmou spojené,“ fiíká spokojenû chovatel. Tfii zamûstnanci mají na starosti obsluhu strojÛ v Ïivoãi‰né i rostlinné v˘robû, dal‰ím ãlovûkem, kter˘ k farmû neodmyslitelnû patfií, je pastevec, k jehoÏ zajímavé práci se je‰tû dostaneme. Pfii bourání a realizaci prodeje masa pomáhá jednou mûsíãnû ‰ikovn˘ fiezník Ale‰, potom také mÛj dlouholet˘ „kamarád do de‰tû“ Pepa se zku‰enostmi z jejich rodinného fieznictví. DÛleÏit˘m ãlánkem je také paní domu, která má maso pod palcem a nakonec nesmím zapomenout na mého ‰vagra Lubo‰e, kter˘ se stal takov˘m nov˘m

15


❒ Na silnici z Vrchlabí láká projíždějící na Biomasíčko reklama (foto: Pavla Vydrová)

hnacím motorem biomasíãka. „Je fajn b˘t obklopen˘ lidmi, na které se mÛÏete spolehnout, to je v dne‰ní dobû velmi vzácné,“ míní Jan a v‰ichni mÛÏeme po zku‰enostech na tuto pravdu k˘vnout. KdyÏ stáj, tak se v‰ím v‰udy Dnes hospodafiíme na cca 600 ha trval˘ch travních porostÛ: cca 200 ha vlastních, 400 ha v nájmech (330 ha od lidí, 70 ha smûnûn˘ch se zmiÀovan˘m skiparkem). „Pfied vybudováním nové stáje mûlo základní stádo do 100 ks, ale pak jsem zaãal vnímat tendenci Ministerstva zemûdûlství na zvy‰ování intenzity zatíÏení dobytãími jednotkami z 0,2 na 0,3 (mluvilo se i o 0,4) na hektar a pfiem˘‰lel co dál, stávající stáj byla pro nav˘‰ení poãtÛ absolutnû nevyhovující. Dal jsem na pana Imlaufa z Vrchlabí, ke kterému jsem si obãas jezdil pro cenné rady a rozhodl se vybudovat halu s takovou technologií a zázemím, které by nám maximálnû usnadÀovalo práci pfii manipulaci se zvífiaty, krmivem i stlaním. Stojí v Arnultovicích a po zbourání starého kravína ji postavila firma CK STAVBY z jiÏních âech, je v ní pfies zimu ustájeno kolem 250 ks dobytka. Základní stádo ãítá v souãasné dobû 160 hlav plus roãní a dvouleté jalovice,“ vysvûtluje mi hospodáfi. Já mohu doplnit zajímavost, kterou je vyuÏívání on-line kamer umístûn˘ch na nûkolika místech po celé farmû. Majitel i zootechnik Tonda tak mohou pozorovat „cvrkot“ a hlídat farmu sledová-

16

ním náhledÛ kamer z pohodlí domova. Je to z mnoha dÛvodÛ velmi praktické. Pokud jsou náv‰tûvníci webu biomasicko.cz zvûdaví, co se právû dûje ve stáji, staãí sledovat tento odkaz, na kterém se po nûkolika minutách naãítají aktuální fotografie z haly zvífiat: http://www.biomasicko.cz/fotogalerie/staje-online Bioplynové stanice – boj s vûtrn˘mi ml˘ny „Co se t˘ãe navy‰ování v˘mûry, jsme v souãasné dobû na pomyslném stropu, nakupování pÛdy v rozumném dosahu uÏ v podstatû není za dostupnou cenu moÏné. Spí‰e poãítáme s tím, Ïe o nûkteré pozemky v nájmu pfiijdeme, protoÏe nás bioplynky pfieplatí, dávají vlastníkÛm pÛdy nájmy „za obyãejnou louku“ ve v˘‰i 3500–5000 Kã/ha a v okolí jich je hned nûkolik. Za Asociaci sou-

kromého zemûdûlství âR se úãastním jednání pracovní skupiny pro LFA oblasti a celou dobu se snaÏíme upozorÀovat na to, Ïe jsou bioplynky v LFA, co se t˘ãe dotaãních plateb, pfiekompenzované. Nejen Ïe mohou vyuÏívat investiãní dotace, dostávají za kaÏdou vyrobenou kilowat hodinu zelen˘ bonus v fiádu milionÛ roãnû, ale pobírají i ve‰keré dal‰í zemûdûlské dotace a tak jim lze jen tûÏko klasick˘m chovem bez trÏní produkce mléka konkurovat. Je velmi pravdûpodobné, Ïe do dvou aÏ tfií let pfiijdeme o dal‰í ãást pozemkÛ a ustálíme se snad nûkde na hranici 400 aÏ 450 ha. Z mého pohledu by bylo pro kaÏdoroãní bezproblémové uÏivení souãasného stáda ideálních stávajících 600 ha, ale budeme se s tím muset nûjak poprat.“ popisuje mi nepfiíjemnou nynûj‰í situaci majitel farmy. B˘ci z Neãtin nad zlato Pfiechod na masné stádo probíhal pfies pÛvodních deset „kombinovan˘ch strak“ inseminovan˘ch charolaisk˘mi b˘ky. „S touto kombinací jsme nemûli dobrou zku‰enost, ale tím si v zaãátcích pro‰el kdekdo. Málokdo tehdy rozumûl systému tak, aby si dokázal ohlídat, co za b˘ka inseminaãní technik pouÏívá a tak bylo tûÏké odhadnout v˘sledek a pfiedejít ztrátám. Následoval nákup prvního plemenného b˘ka do pfiirozené plemenitby, tehdy to byl také „‰arolák“. Telata po nûm mûla na‰tûstí men‰í hlavu a telení probíhalo o nûco lépe. Velká telata se ale rodila bez chuti do Ïivota, byla apatická, zejména

❒ Stáj v Arnultovicích připravena k naskladnění (foto: archiv chovatele)


ARISTO NEâTINSK¯ (ZLM 569, *6. 2. 2014) Plemenné hodnoty Přímý efekt

Maternální efekt

průběh porodu

růst

průběh porodu

růst

89

113

111

93

Dat. výpočtu: telat: chovů: zváž. telat: otelených dcer:

30. 9. 2016 0 0 0 0

Dat. výpočtu: telat: chovů: zváž. telat: otelených dcer:

30. 9. 2016 0 0 0 0

Dat. výpočtu: telat: chovů: zváž. telat: otelených dcer:

30. 9. 2016 0 0 0 0

UTRILLO NEâTINSK¯ (LIP 778, *27. 3. 2011) Plemenné hodnoty Přímý efekt

Maternální efekt

průběh porodu

růst

průběh porodu

růst

101

107

100

92

UTAX NEâTINSK¯ (ZLM 028, *31. 3. 2011) Plemenné hodnoty Přímý efekt

Maternální efekt

průběh porodu

růst

průběh porodu

růst

101

111

101

105

b˘ci nechtûli pfiijímat mlezivo a velká pytlovitá vemena matekstrak jim „samoobsluÏnost“ nijak neusnadÀovala. A tak jsem na dobrou radu pana Imlaufa pofiídil limousinského b˘ka a u tohoto plemene jsem jiÏ zÛstal, protoÏe se nám do místních podmínek opravdu osvûdãilo. První b˘k byl odkoupen˘ z Farmy âiháÀ, Kros Neãtinsk˘ (LIP 232), nበ„Václav“. B˘k je roãník narození 2002 a v dobû nákupu mûl za sebou jednu pfiipou‰tûcí sezónu. Od roku 2005 stále pÛsobí v na‰em stádû, pracuje v harémovém pfiipou‰tûní na jafie ve stáji, na hory uÏ se stádem nejezdí, po práci se pase kolem stáje s ostatními b˘ky, ktefií jsou stahováni z hor v ãervenci. Po leto‰ní sezónû bohuÏel hodnû se‰el a tak nám nezb˘vá, neÏ zamáãknout slzu a s tûÏk˘m srdcem ho ve

ãtrnácti letech poslat na jatka,“ fiíká s úctou k zaslouÏilému plemeníkovi a vÛdãímu samci stáda pan Chmelík. „Dohromady máme na farmû ãtyfii plemeníky, zakládáme si na tom, Ïe si koupíme mladé b˘ãky a postupnû si je vychováme, v‰ichni jsou perfektnû ovladatelní a snesou se ve stádû pfii harémovém pfiipou‰tûní, pouze jednou jsme museli b˘ka vyfiadit kvÛli agresivitû,“ fiíká chovatel a já doplÀuji: Kromû „Václava“ jsou leto‰ní bfiezosti je‰tû po dal‰ích tfiech b˘cích z chovu Neãtinské zemûdûlské a.s., se kterou mají, co se plemenn˘ch b˘kÛ t˘ãe, na farmû v Arnultovicích dlouholeté a velmi dobré zku‰enosti: Aristo Neãtinsk˘ (ZLM 569), Utrillo Neãtinsk˘ (LIP 778) a Utax Neãtinsk˘ (ZLM 028) a majitel dodává: „B˘ci z Neãtin znají stádo, umûjí se v nûm pohybovat, znají ohrady a oplÛtky a hory si bez problému odchodí. Pro mû je takov˘

❒ Plemenní býci při zaslouženém odpočinku „po práci“ (foto: Pavla Vydrová)

b˘k za cenu kolem 85–90 tis. Kã rozumnou investicí, která se mi, pokud se nic nestane, bezesporu vrátí.“ Tfii poslednû jmenovaní b˘ci mají nadprÛmûrné plemenné hodnoty pro rÛst v pfiímém efektu, takÏe je pfiedpoklad, Ïe jejich potomci dobfie porostou a zároveÀ mají pfiíznivé PH pro prÛbûh porodu v maternálním efektu, takÏe by se mûly jejich dcery bez problémÛ telit. V‰ichni tfii b˘ci se zdají b˘t ideálními plemeníky do komerãního chovu, kter˘ si vybrané dcery ponechává na obnovu stáda. Tak trochu jin˘ management stáda Vût‰ina jaloviãek se vykrmuje a zhruba ve 24–30 mûsících realizuje pfies vlastní bourárnu s rozvozem masa aÏ k zákazníkovi. Na obnovu stáda se vyuÏívá roãnû cca 15 ks: „Ze zaãátku jsme nemûli dostateãné kapacity ustájení a tak jsme holky na podzim prodali jako zástav a na jafie nakupovali nové, abychom splÀovali intenzitu zatíÏení, coÏ nebylo zrovna ‰Èastné fie‰ení, ale tehdy to jinak ne‰lo. Dnes fie‰íme obnovu stáda v˘hradnû z vlastních zdrojÛ, u dvoulet˘ch jaloviãek se vÏdy na podzim rozhodujeme, jestli zrovna ta konkrétní pÛjde do chovu, nebo poputuje do biomasíãka. Nemám odhad na to u pfiíli‰ mladé jalovice poznat, zda má pfiedpoklady b˘t dobrou matkou. Na dvou letech uÏ je vidût, jestli má dostateãnû ‰irokou pánev pro snadnûj‰í porody a rámec, kter˘ si ponese geneticky i dál a na kter˘ se navûsí maso. Krávy s telaty a jalovice máme ustájené ve stáji zvlá‰È i kvÛli tomu, abychom mohli jalovicím ãastûji pfiilep‰it kvalitnûj‰í senáÏí. B˘ci jsou vÏdy aÏ do období pfiipou‰tûní v oddûlen˘ch

17


a doÏenou. V souãasné dobû má vût‰ina základního stáda 85 % a více krve LI, obãas se je‰tû projeví CH pÛvody, cca asi 20 dcer je je‰tû po charolaiském b˘kovi,“ obhajuje systém pfiipou‰tûní jalovic Jan Chmelík a je‰tû dodává: „Z pohledu rÛstu a osvalení se mi líbila kombinace charolaiská matka a tele po limousinském b˘kovi.“ Já dodávám, Ïe plemeno limousine je pozdnûj‰ím plemenem, takÏe telení dcer ve vy‰‰ím vûku není urãitû na ‰kodu, pokud je to v rozumné mífie. Jedním z cílÛ ‰lechtitelského programu limousine je dostáhnout prvního otelení do 40 mûsícÛ vûku.

❒ Nezbytný pomocník pro převážení zvířat na jatka (foto: Pavla Vydrová)

boxech,“ vysvûtluje mi systém chovatel a pokraãuje: „Zaãínáme telit v polovinû prosince, hlavní vlna probûhne zhruba do poloviny ledna a do poloviny bfiezna se uÏ jen „doteluje“, protoÏe b˘ci se stahují z pastvin koncem ãervna, max. zaãátkem ãervence. Tento systém se mi osvûdãil vzhledem k prodeji zástavu do zahraniãí, ideální hmotnost odstaven˘ch telat je 220–240 kg. Vzhledem k tomu, Ïe se pohybujeme v reÏimu ekologického zemûdûlství a dost vysok˘ch nadmofisk˘ch v˘‰kách se specifick˘m klimatem, záleÏí na konkrétním roku, na tom kolik je pastvy, vody a kolik mají krávy mléka. Leto‰ní rok byl obzvlá‰tû hojn˘, díky dostatku sráÏek a pûkné pastvû mûla nûkterá telata pfies 250 kg, coÏ je zase problém z pohledu obchodu a musel jsem na to kupce upozorÀovat,“ fiíká více ménû spokojenû chovatel a dodává: „V leto‰ním roce jsem realizoval prodej zástavu (b˘ãkÛ) za 84 Kã/kg.“ Zástavové b˘ãky si nenechávají jednak z kapacitních dÛvodÛ, ale také z ekonomického pohledu, protoÏe v ekologickém reÏimu bez jádra se vyplatí zástav prodat a nevykrmovat do poráÏkové hmotnosti. Nejãastûji putují do Slovinska nebo Itálie, ale uÏ se jejich b˘ãci podívali i pfies Barcelonu na Kanárské ostrovy, to je ale chovatel hodnû litoval. Telení hlídají 24 hodin dennû,

18

mají sice ve stáji zmiÀované kamery, ale tûmi se spí‰e kontroluje, zda není potfieba pfiihrnout krmení. Zootechnik bydlí nedaleko a v dobû telení se stfiídají ve dvou a kontrolují stáj fyzicky. „KaÏdoroãnû zaãátkem kvûtna odváÏíme celé stádo i s plemenn˘mi b˘ky do hor do pastevního areálu s tím, Ïe jalovice jdou do stáda pod b˘ka nejdfiíve aÏ ve 2,5–3 letech, mlad‰í jalovice se pasou u stáje v Arnultovicích na men‰ích pastvinách. K tomuto systému jsme dospûli po zku‰enostech v místních podmínkách a reÏimu ekologického zemûdûlství. Matky nám to zpravidla vykompenzují svou dlouhovûkostí, a „ztrátu“ ze zaãátku tak nahradí

Jen kvalitní seno a senáÏ „Hospodafiíme pouze na TTP, jádro na‰e zvífiata vÛbec neznají. V‰e potfiebné pokryje kvalitní seno a senáÏ a samozfiejmû, co chybí, dostanou v mineráliích. Pozemky, které jsme z orné pÛdy zatravÀovali, mají velmi kvalitní píci a na tûchto plochách dûláme zpravidla senáÏ. Ani ostatní plochy na tom nejsou co do druhové rozmanitosti a úÏivné hodnoty zle, ale v‰e se odvíjí od konkrétního roku a úhrnu sráÏek. Jsou místa, napfiíklad v âerném Dole, kde se 150 ha pouze spásá a jen se odstraÀují nedopasky pfiesekáváním. LoÀsk˘ such˘ rok byl velmi tûÏk˘, uÏ v polovinû srpna se muselo stádo z hor pfievést zpût do Arnultovic a na vysu‰en˘ch pastvinách v niωí nadmofiské v˘‰ce se zaãalo s pfiíkrmem. K jaru

❒ Boxy sloužící k ustájení plemenných býků (foto: Pavla Vydrová)


pak do‰lo bohuÏel i na nákup sena od sousedÛ, protoÏe zásoby se velmi rychle tenãily. Poprvé za posledních deset let byl problém s krmením, vÏdy jsme mûli dostateãné rezervy, ale ta z pfiedchozího roku se vyãerpala a pak uÏ nebylo z ãeho brát a muselo se nakupovat,“ vzpomíná chovatel na loÀsk˘ rok chud˘ na sráÏky. Z podobn˘ch v˘kyvÛ poãasí má právem pan Chmelík strach i co se t˘ãe napájecí vody, protoÏe nikdo neví, zda prameny v horách, kter˘ zaji‰Èuje dostatek vody na tamních pastvinách, vydrÏí do budoucna vrtochy poãasí. Na pastvinách v Arnultovicích zdroj napájecí vody není a tak se musí zvífiatÛm voda dováÏet cisternou, i zde je to zatûÏující, natoÏ pfiedstava, Ïe se bude voda vozit i do hor. „Zakládáme si tedy na kvalitním senû (80 %) a senáÏi (20 %) s tím, Ïe senáÏ dostávají témûfi v˘hradnû jaloviãky. Matky není radno pfiekrmovat, seno mají k dispozici sice adlibitum, ale senáÏ jim skoro nedáváme a tím se vyvarujeme tûÏk˘ch porodÛ,“ uzavírá rozumnû téma Jan. Nad pastevce v horách není Dle vyprávûní pana Chmelíka je jejich pastevec takov˘m mal˘m Krakono‰em, kter˘ zná místní podmínky doslova jako své boty, nebo – trefnûji fieãeno – na vlastní boty. Na zaãátku se to zdá jako zamûstnání snÛ, ale chovatel mû hned vrátí zpût do reality, kdyÏ mi popisuje, jak si to pastevectví pfied pár lety na tfii t˘dny vyzkou‰el. „Krakono‰“ pase uÏ 20 let a má tedy velmi bohaté zku‰enosti. K pastevectví pfiiãichl ve ·v˘carsku, kde se mnohému nauãil a své dovednosti a zku‰enosti vyuÏívá v horách kaÏd˘ den. Pastevní areály na svazích âerné hory nelze jednodu‰e oplotit pevn˘mi ohradami, protoÏe se nacházejí na sjezdov˘ch tratích a lyÏafii by je rozhodnû neocenily, moÏná aÏ na pár snowboardistÛ, ktefií by v prÛjezdu dfievûn˘m hrazením vidûli adrenalinov˘ záÏitek. Z tohoto dÛvodu pfiipadají v úvahu jedinû mobilní oplÛtky a díky dávkové pastvû se vyuÏije maximum a zvífiata zbyteãnû trávou nepl˘t-

vají. Je to pracn˘ systém, ale v místním terénu se velice osvûdãil. Pastevec si v‰e fiídí sám podle aktuální situace, dávkuje pastvu dle poãasí, dle úÏivnosti konkrétní plochy, dle potfieb stáda. Díky kaÏdodennímu kontaktu se zvífiaty se velmi dobfie uhlídá zdravotní stav. Zvífiata jsou na pastevce zvyklá a s dÛvûrou ho následují, této vazby se dá velmi dobfie vyuÏít pfii pfiehánûní mezi pastevními areály i pfii dal‰ích úkonech vyÏadující manipulaci se stádem. Pfiitom „mal˘ Krakono‰“ není jen pastevcem, ale také chovatelem (má cca 100 ha pÛdy a malé stádo, které také pase). Je mimochodem také ma‰érem a „páníãkem“ padesáti taÏn˘ch psÛ, se kter˘mi v létû trénuje od ãtyfi od rána a v zimû jezdí na závody psích spfieÏení. Nad fyzickou zdatností takového ãlovûka tedy není tfieba spekulovat. UÏ jen fakt, Ïe tak velké stádo za den spase 5–6 ha pastvin a pfii pfiedstavû nadmofiské v˘‰ky v jaké se pastviny nacházejí, je to opravdu obdivuhodné fiemeslo. Pfiitom nikdy nevyuÏíval pasteveck˘ch psÛ, pfii pfiehánûní mezi pastevními areály staãí zapískat a celé stádo se pfiesouvá za ním, v záloze to pouze jistí v poslední dobû dva chlapi na ãtyfikolkách, kdyby se náhodou nûjak˘ kus pfieci jen nûkde zapomnûl. Jeho práci hatí pouze neukáznûní turisté a houbafii, ktefií si zkracují cestu pfies pastviny a bez ohledu na nebezpeãí, které si neuvûdomují, pfiestfiihávají nûkdy i lanka oplÛtkÛ. www.biomasicko.cz Nápad vytvofiit funkãní web na prodej masa s e-shopem na míru vyvstal po prvních ne úplnû dobr˘ch zku‰enostech s prodejem masa z farmy: „Zaãínali jsme obdobnû jako fiada dal‰ích chovatelÛ, prodejem balíãkÛ s tím, Ïe ty nejcennûj‰í partie jsme prodávali zvlá‰È, ale ãasem jsme pochopili, Ïe tûch cennûj‰ích partií je celá fiada a Ïe nám tento zpÛsob úplnû nevyhovuje. PoráÏeli jsme tehdy jednou za 2–3 mûsíce, ale nemûli jsme vlastní bourárnu, takÏe problémy nás provázely uÏ od jatek, která nám nechtûla del‰í

❒ Původní starý kravín (foto z roku 2010) (foto: archiv chovatele)

dobu nechat maso vyzrát, vyprosili jsme si vÏdy maximálnû 4–5 dní, coÏ je z na‰eho dne‰ního pohledu nedostateãné, ale tehdy to jinak ne‰lo a byli jsme rádi alespoÀ za toto minimum. Není potfieba sloÏitû vysvûtlovat, jak˘ problém bylo pokr˘t objednávky a vyjít vstfiíc zákazníkÛm, se kter˘mi jsem komunikoval pfies emaily a telefon a ne vÏdy se dafiilo vyjít zákazníkovi vstfiíc a mnozí se od nás v té dobû odvrátili právû kvÛli nefunkãnímu systému nabídka x poptávka. A tak jsem si jednoho krásného dne podal inzerát, Ïe poptávám web na prodej masa z farmy s e-shopem. Pfii‰lo mi 147 nabídek, byly to nabídky naprosto rÛzné, od 0 Kã aÏ do 100 000 Kã! Tûch, které byly za rozumnou cenu a s tím, Ïe bylo i rozepsáno co nabízejí, byla cca 1/2, tak jsem postupnû obvolával, ale nad‰en˘ jsem z toho nebyl. Jednoho dne mi ale na základû poptávky zavolal i pan Hájek (kter˘ se stal následnû také tvÛrcem svazového webu www.milujuhovezi.cz). Nebylo to hned, ãekala na nás mnohá úskalí, pfies která jsme se ale nakonec dokázali spoleãn˘mi silami pfienést a tak je web v souãasné dobû v takové podobû, která vyhovuje nám, a vûfiíme, Ïe i na‰im zákazníkÛm. E-shop funguje perfektnû a dokáÏe nabídnout zákazníkÛm opravdu jen ty partie a druhy masa, které jsou opravdu skladem a tím se pfiedchází nedorozumûní a problémÛm, které nás trápily na zaãátku. Následoval nákup chladící dodávky, abychom splnili základní veterinární poÏadavky SVS, zaãali jsme maso rozváÏet po okolí a postupnû dál a dál aÏ dnes pokr˘váme rozvozem Hradecko, Liberecko a ãást Stfiedoãeského kraje vãetnû Prahy. Dal‰ím logic-

19


k˘m krokem bylo vybudování bourárny, i kdyÏ pÛvodnû mûla b˘t pouze balírna, ale z tohoto nápadu se‰lo zejména díky paní MVDr. Kuãerové, která nám dala ten správn˘ impuls a v zaãátku velmi pomohla. Díky ní jsme zvládli jak projekt, tak realizaci bourárny, která je dnes plnû funkãní a troufám si fiíct, Ïe z více jak 80 % naprosto vyhovující, coÏ je na to, Ïe jsme do toho ‰li, aniÏ bychom mûli v‰echny potfiebné informace a pfiedstavu co musí splÀovat a co od ní oãekáváme, naprost˘m úspûchem. Vznikla samozfiejmû také díky dotacím na investice z PRV. TakÏe místo dvougaráÏe, která mûla pÛvodnû stát na místû dne‰ní bourárny, máme zaji‰tûn témûfi dokonal˘ provoz pro to, abychom zákazníkovi prodali nበprodukt v co nejlep‰í moÏné kvalitû. V souãasné chvíli je bourárna z na‰eho pohledu a dle na‰ich moÏností maximálnû vyuÏívána. V chladicím boxu zrajeme najednou ãtvrtû z 3 kusÛ jalovic s tím, Ïe min. doba zrání je 12–14 dní. Po rozbourání a vakuování a distribuci zákazníkÛm cel˘ zrací box vydezinfikujeme a necháme fiádnû t˘den vyschnout a pak teprve se znovu zapne a naskladní dal‰í ãtvrtû. Tento systém se nám osvûdãil a takto jsme spokojení s provozem i s kvalitou masa, které jde zákazníkovi. Kromû kapacity bourárny jsme limitovaní také sobûstaãností z pohledu masa, resp. mnoÏstvím zvífiat. I nadále chceme nabízet pouze maso

20

z vlastní produkce, za které mÛÏeme ruãit vlastním krkem a to od narození zvífiete aÏ po kaÏd˘ jednotliv˘ vakuov˘ balíãek masa. Jedin˘m cizím ãlánkem v na‰em provoz jsou jatka. Vozíme zvífiata na poráÏku k Bo‰inov˘m do Vernéfiovic, ktefií vybudovali jatka právû z toho dÛvodu, Ïe byli také hrubû nespokojeni se sluÏbami tamních konvenãních jatek. Vzhledem k jejich Ïivotní filosofii víme, Ïe je to pro nás nejlep‰í cesta. Dennû poráÏejí maximálnû 3 kusy, zvífiata se vozí den dopfiedu, aby se eliminoval stres z pfiepravy, na poráÏku jdou postupnû, aby nevûdûla, Ïe se bude nûco dít. Striktnû se zde dodrÏují teploty a ve‰kerá hygiena. Paní Bo‰inová se o provoz stará s opravdovou precizností a to i proto, Ïe si cel˘m procesem schvalování a realizace jatek pro‰la na vlastní kÛÏi. Pfii odvozu zachlazen˘ch jateãn˘ch ãtvrtí si odváÏíme zároveÀ vnitfinosti z „na‰ich zvífiat“, coÏ vám také na klasick˘ch jatkách vût‰inou jen tak nedají. Dneska nám tato spolupráce funguje perfektnû a vûfiím, Ïe je‰tû dlouho vydrÏí.“ Impulsem byl mistr K‰ána „Velk˘m impulzem, jak˘m zpÛsobem bourat maso a nabízet ho zákazníkÛm, byl pro nás semináfi s Franti‰kem K‰ánou na Mitrovském dvofie v roce 2013, kter˘ pofiádal âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu. Od té doby v podstatû bouráme podle jeho rad a doporuãení. Jsme díky nûmu

schopní nabídnout zákazníkÛm svaly a partie hovûzího, které jsme dfiíve ani neznali. Dûlat hovûzí maso v kvalitû a za dobrou cenu, kdyÏ se k tomu musí pfiidat v‰echny meziãlánky, které k tomu patfií – podrobné bourání, zrání, vakuové balení a tfieba i rozvoz, je opravdové umûní. Návratnost investice do rozváÏení masa, i kdyÏ touto sluÏbou realizujeme 90 % masa a cesta zpût ke klasickému prodeji z farmy ãi obchodu je uÏ nemyslitelná, je diskutabilní. Zákazníci uÏ si na na‰e sluÏby zvykli a jakákoli zásadnûj‰í zmûna by nás mohla o klienty pfiipravit. Pfiitom není cesty jak v souãasném systému sníÏit náklady bez vlivu na kvalitu nabízeného produktu, tedy masa. Dnes uÏ vím, Ïe návratnost tohoto zpÛsobu realizace masa by byla aÏ tak od poãtu 10 ks zvífiat mûsíãnû, na to ale nemáme ani kapacitu bourárny ani stáda. âas od ãasu se zastaví lidi – chovatelé, ktefií mají chuÈ se do podobného projektu pustit. Nerozmlouvám jim to, ale na rovinu fiíkám v˘hody i nev˘hody. Já jsem se nemûl koho zeptat a moÏná bych ani nevûfiil, pokud by mû nûkdo od projektu zrazoval, ale pravdu jsem se dozvûdûl aÏ na vlastní kÛÏi. Obrovské kvantum práce a starostí, neÏ to ãlovûk rozjede do takové podoby, aby v‰e fungovalo tak, jak je to nastavené dnes. A neustálé hledání té nejlep‰í (a nejrentabilnûj‰í) cesty. Zkou‰eli jsme napfi. poráÏet dvakrát do mûsíce, coÏ je vût‰í komfort pro lidi, Ïe si nakoupí maso více dle potfieby a nemusejí fie‰it

❒ Zleva nahoře: pastevec Jirka, švagr Luboš, traktorista Jirka, zootechnik Tonda, zleva dole: traktorista Martin a Honza (chovatel) (foto: archiv chovatele)


poslední dobou oz˘vají i nové restaurace, které po vyzkou‰ení na‰í kvality, chtûjí odebírat masíãko pravidelnû, ale za prvé to jiÏ vût‰inou nejsme schopní pokr˘t a za druhé to uÏ asi ani nechceme. V âechách je bohuÏel jen hrstka restaurací, které dokáÏí udûlat a hlavnû udrÏet kvalitu a kdyÏ nechcete, aby Vám nûkdo zbyteãnû kazil jméno, musíte takov˘ podnik obãas zkontrolovat a na to uÏ fakt není ãas. Pfiesto pár restaurací mezi klientelou máme, ale to jsou jen ty opravdu dlouhodobû provûfiené.“ ❒ Prostor bourárny je dle současných možností výužíván maximálně (foto: Martin Hájek)

maso do zásoby, ale naráÏeli jsme na fiadu problémÛ. Napfiíklad se zráním, které se nám nezdálo, nebo na potfiebu mít fiezníka v podstatû na stálo a jedinou moÏností by bylo k tomu pfiibrat dal‰í druhy masa ãi v˘robkÛ, aby se zaplatil atd. Stále si fiíkám „drÏ se, ‰evãe, svého kopyta“. Chci se hlavnû vûnovat zemûdûlství a pfiidruÏená v˘roba v podobû prodeje masa, která nám ale popravdû udûlala dobré jméno, by nás nemûla ovládat, ale zÛstat na druhé koleji, i kdyÏ dnes uÏ neodmyslitelné. Chci b˘t prostû více farmáfiem neÏ zpracovatelem. Ekonomická otázka prodeje masa z farmy, kdyÏ je protipólem export dobytka na jatka do Nûmecka, jaz˘ãek na miskách pomysln˘ch vah se z pohledu trÏeb nakloní na stranu západních sousedÛ, tak to prostû je. âlovûk nemÛÏe takto uvaÏovat, ale kdybych ty peníze na bourárnu vzal a koupil si tenkrát pÛdu, udûlal bych asi lépe a u‰etfiil si plno starostí a rokÛ Ïivota,“ uvaÏuje nahlas pan Chmelík, ale nakonec pfieci jen s úsmûvem dodává: „Dnes jsme rád, Ïe Biomasíãko funguje, Ïe jsme tam, kde jsme, Ïe díky dotaÏení této my‰lenky do konce má na‰e farma dobré jméno a dûláme nûco pro ãesk˘ trh a ãeského zákaz-

níka, to je ta satisfakce. Nikdo nemÛÏe fiíct, Ïe jsme pouze prostí pobíraãi dotací, za jaké nás zemûdûlce spousta lidí má. Máme nûco navíc, pfiidanou hodnotu, ale z pohledu rentability nad tím moc pfiem˘‰let nemÛÏeme. Ekonomiku masa si samozfiejmû peãlivû hlídám a vyhodnocuji, ale co se t˘ãe investice do bourárny, moc to radûji do v˘poãtÛ nezahrnuji. Místo dvou kusÛ jsme zaãali vloni koneãnû bourat tfii kusy mûsíãnû (dfiíve to dlouhou dobu ne‰lo kvÛli poptávce) a díky tomu jsme se dostali na trochu lep‰í zpenûÏení Ïivé hmotnosti zvífiete, coÏ je ale pofiád pomûrnû málo vzhledem k tomu, Ïe kdyÏ to zvífie po‰lu rovnou na jatka, tak mi tu cenu napfiíklad v Nûmecku dají také a bez práce. Dobr˘ pocit máme ale z toho, Ïe mûsíãnû oslovujeme pomûrnû velkou skupinu stál˘ch zákazníkÛ a za poslední pÛlrok jsme ve stavu, kdy maliãko pfievy‰uje poptávka nabídku. Hodnû se nám

Propagace na www.milujuhovezi.cz „My uÏ ve své podstatû propagaci na webu milujuhovezi.cz nepotfiebujeme, jak jsem se zmiÀoval, vût‰inou pfievy‰uje poptávka nabídku, takÏe nemáme potfiebu hledat dal‰í klientelu. Ale pro zaãínající zpracovatele, kter˘ch neustále pfiib˘vá, protoÏe hodnû lidí se stále je‰tû rozhoduje, zda do finalizace masa z farmy jít, si myslím, Ïe je to dobr˘ nástroj, jak si jednoduch˘m a funkãním zpÛsobem klientelu najít a jak se zviditelnit zejména pokud nemají tak funkãní web, jako se napfiíklad podafiilo vytvofiit nám. I kdyÏ to byl bûh na dlouhou traÈ, kter˘ nikdy nekonãí. Z mého pohledu jsem ale rád za jak˘koli kanál, kter˘ vede k informacím o hovûzím mase. Je dobré zvy‰ovat povûdomí o tom, Ïe se uÏ u nás umí kvalitní hovûzí udûlat, aby se skupina lidí, která si svou cestu k hovûzímu najde, pomalu zvût‰ovala.“ A je to, reportáÏ z krásného prostfiedí Krkono‰ je za námi, pfiíjemné povídání se zapálen˘m mlad˘m chovatelem a obchodníkem masem Ing. Janem Chmelíkem je u konce a nezb˘vá mi neÏ mu popfiát hodnû odchovan˘ch a hezky osvalen˘ch telat, co nejménû nerudn˘ch turistÛ a houbafiÛ a co nejvíce spokojen˘ch zákazníkÛ. Tak Biomasíãku zdar!

Pavla Vydrová

21


Mezinárodní kongres limousine 2016 a irské zemûdûlství Karel Lojda V poãtu ãtyfi osob jsme se vypravili 25. 8. 2016 do Irska zúãastnit se limousinského kongresu a jeho nûkolikadenního programu. Irské zemûdûlství je postaveno na pastvinafiinû. PrÛmûrná velikost jednotliv˘ch pastevních ploch nepfiesahuje 1 ha, pfiestoÏe prÛmûrná v˘mûra farmy v Irsku je 29 ha. Díly jsou oddûleny Ïiv˘mi ploty, zaji‰tûny pro ovce prkenn˘mi hradbami, ãasto je‰tû pletivem, pro skot a konû vût‰inou staãí linii Ïiv˘ch plotÛ zajistit jedním drátem elektrického ohradníku. PrÛhony mezi jednotliv˘mi díly pastvin jsou prkenné hradby, geometricky pravidelnû provedené. Pfievládajícím materiálem u tûchto mechanick˘ch ohrad je dubové dfievo, ménû ãasto akát. Dub je, zdá se, pfievládající dfievinou. Irsko má nízk˘ podíl lesÛ, ale vzhledem k liniov˘m prvkÛm jiÏ zmínûn˘ch Ïiv˘ch plotÛ a nahodile rozpt˘lené zelenû – kefie, stromy, na hÛfie obdûlávateln˘ch svaÏit˘ch plochách malé lesíky, celkovû vytváfií pfiíjemn˘ dojem parkové úpravy. Pfies malé plochy pastevních honÛ je jen minimum vy‰lapan˘ch míst a zniãeného drnu. Zfiejmû chovatelé mají peã-

22

livû vyváÏen˘ poãet kusÛ na plochu a dÛslednû dodrÏují v˘pas a regeneraci porostu. Poãet skotu chovaného v Irsku je necel˘ch 8 mil. kusÛ na zhruba 6 mil. ha celkové plochy zemûdûlské pÛdy. Plemena skotu, která jsou chovaná a známá u nás jsou v Irsku zastoupena taktéÏ, ale v pomûru 75 % masná 25 % mléãná. Uvedená ãísla je nutno brát s rezervou, neboÈ byla vidût stáda nakombinovaná s rÛzn˘m uÏitkov˘m zámûrem napfi. hol‰t˘n a belgické modré. Stejnû tak plocha zemûdûlské pÛdy ve smyslu kam aÏ jsou poãítány okraje slatí, hfiebeny kopcÛ atp. Podíl orné pÛdy se li‰í oblast od oblasti. Ve stfiední ãásti Irska, kterou jsme projíÏdûli, odhaduji, Ïe nepfiesahuje 15%. Pûstuje se jeãmen, ménû p‰enice a oves. Sláma je vzácná a na sklizni obilí je zajímavé to, Ïe je provádûna postupnû po nûkolik dnÛ, ne-li t˘dnÛ. Tfietina pole nesklizena, tfietina sláma na fiádkách a na dal‰ím dílu plochy jsou slisované balíky. Pr˘ kvÛli tomu, Ïe od strni‰tû stojící obilí lépe profukuje a prosychá. Irsko si pro‰lo v letech 2008 a 2009 krutou krizí. Nest˘skalo si

❒ Býk Ernevalley Kodac ET – šampion národní výstavy

❒ Jalovice Hurricane Kayla – vítězka řady šampionátů původem ze Skotska

❒ Elite Hostess ET – kráva s býčkem – prodáni za 13 500 euro

❒ Ukázka skotu na Roundhillu


❒ Hala The Hub – místo konání National Limousin Show

jako jiné státy, Ïe tamto, a ono, a kdyÏ oni. Irové konali. Zemûdûlství se pfied deseti roky podílelo na tvorbû HDP 3–4 %. Do souãasnosti se toto ãíslo dotáhlo témûfi na 7 %, nikoliv na úkor ostatních sektorÛ hospodáfiství. Návazn˘ podíl na resort zemûdûlství je násobnû vy‰‰í a v ukazateli HDP/1 obyvatele je Irsko dnes se sv˘mi více neÏ 50 000 $ na 1 obyvatele fiazeno jen kousek pod takové ekonomiky jako je ‰v˘carská nebo norská. Pfied dvûma roky probûhl limousinsk˘ kongres v Argentinû. Rozdíl je naprosto zásadní mezi tûmito dvûma zemûmi ve velikosti chovÛ, ve velikosti obhospodafiovan˘ch ploch, ve zpÛsobu manipulace se stády, atd. V Argentinû se na pampû pase 53 mil. ks skotu. Naprostou pfievahu má v zastoupení plemen angus.

❒ Takovýto důraz kladou Irové na osvalení

LimousinÛ jsou 2 %, ‰arolákÛ údajnû 4 %. Pfiekvapiv˘ je z celkového poãtu pouze 10 % podíl mléãného skotu – hol‰t˘nÛ. Obdobn˘ pomûr mezi zamûfiením maso – mléko má i Uruguay a pravdûpodobnû i jiné státy JiÏní Ameriky. AniÏ bych „fu‰oval do fiemesla“ tûm, ktefií mají ve své gesci zemûdûlskou politiku, moÏná by tento údaj – pomûr masného a mléãného skotu – stál za úvahu v souvislosti s nadprodukcí mléka. PfieváÏná vût‰ina stád a stádeãek v Irsku má komerãní charakter, coÏ bylo patrné pfii projetí od Dublinu aÏ témûfi po Limerick. Jinak tomu bylo na rodinné usedlosti ROUNDHILL, kde bylo pfiedvedeno nûkolik kategorií z celkového poãtu 200 chovan˘ch kusÛ limousinÛ. Cílem na Roundhillu je produkovat skot s vysok˘m genetick˘m potenciálem a vysok˘m zdravotním standardem. Bezroh˘ program je dÛleÏitou souãástí ‰lechtitelského zámûru a co pfiekvapilo snad kaÏdého, Ïe Ïádnému zvífieti nechybûlo osvalení. Paradoxnû dle Josefa Papáãka spí‰e chybûl rámec. Názor Vladimíra Chytky, Ïe ‰lechtitelsk˘ smûr u bezrohého programu k plnému vyuÏití kapacity tûla a osvalení, s respektem k tomu aby nenaráÏel na dal‰í typickou charakteristiku limousinÛ, coÏ je snadnost telení, je zfiejmû správn˘.

❒ Hala The Hub – místo konání National Limousin Show

Následující den po náv‰tûvû farmy probûhla národní v˘stava National Limousin Show, která se uskuteãnila v prostorách Cillín Hill mûsta Kilkenny. Bylo pfiedvedeno to nejlep‰í z ãistokrevn˘ch i komerãních limousinÛ. Komerãní je my‰leno tak, Ïe tato zvífiata z limousinského kfiíÏení byla ãerná, nebo do bíla Ïíhaná, ãi s v˘raznû ohraniãen˘m bíl˘m bfiichem, i jinak rÛznû zbarvená. SoutûÏe byly oddûleny na ãistokrevnou a zmínûnou komerãní. Poté dal‰í den se uskuteãnila pfiehlídka ‰ampionÛ a draÏba kusÛ z elitního Irish Limousine Clubu. Souãástí doprovodného programu byla náv‰tûva Irského národního hfiebãína (Irish National Stud), kter˘, jak bylo prezentováno, je domovem pro nûkteré z irsk˘ch nejlep‰ích a nejslavnûj‰ích dostihov˘ch koní. Probûhla komentovaná prohlídka stájí, v˘bûhÛ a muzea koní kde: národní láska ke koním je zasvûcena Ïivotu, stejnû tak jako Ïivot je zasvûcen lásce ke koním. Na závûreãném ceremoniálu, kter˘ byl zábavn˘, pofiadateli prestiÏnû zvládnut˘, jsme si uvûdomili, Ïe na‰e skupinka je z pozdûji pfiistoupiv‰ích zemí do EU ze stfiední a v˘chodní Evropy pfiítomna jako jediná. Mûl jsem ãásteãnû obavu, ne snad z bezprostfiední komunikace, ale z porozumûní detailÛm a v˘znamu komentovan˘ch a probíran˘ch témat, nakonec se nám i toto snad podafiilo „jakÏ takÏ uzpívat a utancovat“.

23


Modelov˘ propoãet ukazatelÛ chovu krav bez TPM v Mecklenburg-Vorpommern (M-V) Ing. Jindfiich Kvapilík, DrSc., VÚÎV Uhfiínûves, v.v.i. Dr. Stefan Weber, LMS Agrarberatung Rostock

Modelová kalkulace v˘sledkÛ chovu krav bez TPM vychází z následujících skuteãností: • ukazatele kalkulace se vztahují na fiktivní podnik hospodafiící na 1 000 ha TTP; • v˘sledky jsou kalkulovány na krávu bez TPM (produkãní jednotka) a na cel˘ podnik; • vstupní údaje navazují na v˘sledky poradenské firmy „LMS Agrarberatung“; • poloÏky v˘nosÛ (trÏeb) a nákladÛ jsou uvádûny v obvyklém ãlenûní. Pfii posuzování a pfiípadném vyuÏití v˘sledkÛ je nutno zohlednit, Ïe: • pouÏívané metodické postupy nelze pau‰alizovat; • kaÏdou poloÏku nákladÛ je pfii moÏn˘ch zmûnách nutno pfiekontrolovat! Ve srovnání s nûmeck˘m originálem jsou v ãeském pfiekladu tabulek nûkteré men‰í poloÏky seãteny, náklady nejsou ãlenûny na pfiímé a nepfiímé a jsou provedeny dal‰í drobné úpravy. Modelová kalkulace zahrnuje ãtyfii varianty zatíÏení pastviny zvífiaty. V pfiepoãtu na podnik (1 000 hektarÛ TTP) se jedná o 600 aÏ 300 krav bez TPM, resp. 810 aÏ 405 VDJ této kategorie skotu. Objem roãních dotací ve v˘‰i 11 500 Kã na hektar zahrnuje Tab. č. 1: Varianty chovu krav bez TPM – zvířata a plochy Ukazatel

jedn.

krav bez TPM na 1000 ha TTP (I až IV) I – 600 II – 500 III – 400 IV – 300 600 500 400 300 300 250 200 150 900 750 600 450 810 675 540 405 5 000 6 500 1,67 2,00 2,50 3,33 0,81 0,68 0,54 0,41 990 825 660 495

krávy kusy mladý skot skot kusy celkem VDJ prémie ekologii Kč/ha na greening1) TTP/krávu bez TPM ha VDJ/ha TTP kusy využitá plocha TTP2) ha nevyužitá plocha TTP2) 10 175 340 1) plus prémie základní; 2) k chovu krav při potřebě 1,65 ha TTP na krávu bez TPM. stavy na 1000 ha TTP

505

Tab. č. 2: Varianty chovu krav bez TPM – tržby a výnosy krav bez TPM na 1000 ha TTP (I až IV) I – 600 II – 500 III – 400 IV – 300 Kč na krávu tržby 18 750 18 750 18 750 18 750 přímé platby (s vazbou1)) 8 325 10 000 12 500 16 675 podnikové prémie (bez vazby1)) 10 825 13 000 16 250 21 675 výnosy celkem 37 900 41 750 47 500 57 100 Kč na hektar (současně tis. Kč na podnik) tržby 11 250 9 375 7 500 5 625 přímé platby (s vazbou1)) 5 000 5 000 5 000 5 000 podnikové prémie (bez vazby1)) 6 500 6 500 6 500 6 500 výnosy celkem 22 750 20 875 19 000 17 125 1) na produkci. Ukazatel

24

ekologickou prémii (5 000 Kã) vázanou a prémie základní a na ozelenûní (greening, 6 500 Kã) bez vazby na produkci. S podrobnûj‰ím ãlenûním dotací modelová kalkulace neuvaÏuje (tab. 1). Na rozdíl od nûmeckého originálu je do v˘nosÛ v tab. 2 zafiazena i podniková prémie ve v˘‰i 6 500 Kã na hektar, která je v pÛvodní kalkulaci zapoãítávána jako poloÏka „cash-flow“. Tab. 3 uvádí sloÏení hlavní a nejvût‰í poloÏky, kterou jsou náklady na krmiva. Vedle nákladÛ na krmiva z TTP vyuÏívan˘ch k v˘Ïivû zvífiat zahrnuje i „údrÏbu“ TTP, které se k v˘Ïivû zvífiat nevyuÏívají. Podle tab. 1 se v˘mûra nevyuÏívan˘ch TTP zvy‰uje z 10 hektarÛ pfii chovu 600 krav na 505 hektarÛ pfii chovu 300 krav na 1 000 hektarÛ TTP. Náklady na nakupovaná krmiva se na nákladech na krmiva celkem podílejí 5,5 aÏ 6,5 %. Odli‰n˘ v˘voj nákladÛ na krmiva na krávu a na hektar s mûnícím se poãtem krav na 1 000 ha TTP znázorÀuje graf 1. S poklesem poãtu krav z 0,6 na 0,3 na hektar TTP se náklady na krmiva v pfiepoãtu na krávu zv˘‰ily o 6 325 Kã a 29 %, v pfiepoãtu na hektar se o 4 740 Kã a 36 % sníÏily. Tab. č. 3: Varianty chovu krav bez TPM – náklady na krmiva krav bez TPM na 1000 ha TTP (I až IV) I – 600 II – 500 III – 400 IV – 300 Kč na krávu jadrná + obilí 1 075 1 075 1 075 1 075 krmiva minerální + MKS 425 425 425 425 nakoupená celkem 1 500 1 500 1 500 1 500 náklady „volné“ 0 1 325 3 200 6 325 na TTP využívané 20 625 20 625 20 625 20 625 náklady na krmiva celkem 22 125 23 450 25 325 28 450 Kč na hektar (současně tis. Kč na podnik) jadrná + obilí 645 540 430 320 krmiva minerální + MKS 255 210 170 130 nakoupená celkem 900 750 600 450 náklady „volné" 0 665 1 280 1 900 na TTP využívané 12 375 10 310 8 250 6 185 náklady na krmiva celkem 13 275 11 725 10 130 8 535 Ukazatel, položka


Graf č. 1: Náklady na krmiva

Druhou nejvy‰‰í poloÏkou nákladÛ na chov krav bez TPM jsou pracovní náklady. Zahrnují náklady na ve‰keré pracovní ãinnosti související s o‰etfiováním zvífiat, nezahrnují pracovní náklady související s pfiípravou krmiv. Z tab. 4 je patrno, Ïe s poklesem poãtu krav na 1 000 hektarÛ TTP z 600 na 300 se modelovû vypoãítané pracovní náklady (9 800 Kã) v pfiepoãtu na krávu nemûní, na hektar se sniÏují z 5 880 na 2 940 Kã.

Seznam a v˘‰i ostatních poloÏek nákladÛ uvádí tab. 1P (v pfiíloze). S poklesem poãtu krav na 1 000 hektarÛ TTP z 600 na 300 se jejich souãet v pfiepoãtu na krávu zv˘‰il (z 5 875 na 8 375 Kã) a na hektar TTP se sníÏil (z 3 540 na 2 520 Kã). Údaje pro v˘poãet ekonomick˘ch ukazatelÛ na krávu a na hektar TTP (v˘nosy, náklady na krmiva, pracovní a ostatní) v tab. 5 jsou pfievzaty z tabulek 2, Graf č. 2: Výnosy a náklady na krávu

Tab. č. 4: Varianty chovu krav bez TPM – pracovní náklady krav bez TPM na 1000 ha TTP (I až IV) I – 600 II – 500 III – 400 IV – 300 Kč na krávu mzdy pracovníků (osobní) 6 675 6 675 6 675 6 675 údržba strojů a zařízení 1 250 1 250 1 250 1 250 práce ve mzdě, nájem, leasing 750 750 750 750 ostatní 1 125 1125 1125 1125 pracovní náklady celkem 9 800 9 800 9 800 9 800 Kč na hektar (současně tis. Kč na podnik) mzdy pracovníků (osobní) 4 005 3 338 2 670 2 002 údržba strojů a zařízení 450 375 300 225 práce ve mzdě, nájem, leasing 750 625 500 375 ostatní 675 562 450 338 pracovní náklady celkem 5 880 4 900 3 920 2 940 Ukazatel, položka

Graf č. 3: Výnosy a náklady na hektar TTP

25


Graf č. 4: Zisk z chovu krav bez TPM na krávu a na hektar TTP

Tab. č. 5: Varianty chovu krav bez TPM – výsledné ekonomické ukazatele krav bez TPM na 1000 ha TTP (I až IV) I – 600 II – 500 III – 400 IV – 300 Kč na krávu tržby 18 750 18 750 18 750 18 750 dotace celkem 19 150 23 000 28 750 38 350 výnosy celkem 37 900 41 750 47 500 57 100 náklady na krmiva 22 125 23 450 25 325 28 450 pracovní náklady 9 800 9 800 9 800 9 800 ostatní položky 5 875 6 375 7 125 8 375 náklady celkem 37 800 39 625 42 250 46 625 zisk bez dotací –19 050 –20 875 –23 500 –27 875 zisk s dotacemi 100 2 125 5 250 10 475 míra rentability % 0,3 5,4 12,4 22,5 Kč na hektar (současně tis. Kč na podnik) tržby 11 250 9 375 7 500 5 625 dotace celkem 11 500 11 500 11 500 11 500 výnosy celkem 22 750 20 875 19 000 17 125 náklady na krmiva 13 275 11 725 10 130 8 535 pracovní náklady 5 880 4 900 3 920 2 940 ostatní položky 3 540 3 200 2 860 2 520 náklady celkem 22 695 19 825 16 910 13 995 zisk bez dotací –11 445 –10 450 –9 410 –8 370 zisk s dotacemi 55 1 050 2 090 3 130 Ukazatel, položka

3, 4 a 1P. Bez dotací by pfii dodrÏení uvaÏovan˘ch ukazatelÛ byl chov krav bez TPM vysoce ztrátov˘, zisku by bylo dosaÏeno pfii zahrnutí v‰ech dotací do v˘nosÛ. S niωím zatíÏením TTP se v pfiepoãtu na krávu rychleji zvy‰ují v˘nosy neÏ náklady (graf 2) a na hektar náklady klesají rychleji neÏ v˘nosy (graf 3). Tento v˘voj má za následek zvy‰ování zisku v pfiepoãtu na krávu i na hektar (graf 4). Z tab. 5 vypl˘vá, Ïe na nákladech celkem dosahoval podíl krmiv 59 aÏ 61 %, pracovních nákladÛ 21 aÏ 26 % a ostatních poloÏek 16 aÏ 18 %, a Ïe s poklesem poãtu krav z 0,6 na 0,3 na hektar TTP vzrost podíl dotací na nákladech z 51 na 82 % a na v˘nosech z 51 na 67 %.

26

Niωí zatíÏení TTP zvífiaty má pozitivní vliv na ekonomické v˘sledky v pfiepoãtu na krávu i na hektar TTP. Nûmecké hodnocení se v dÛsledku nûkolika rozdílÛ mÛÏe jevit jako sloÏitûj‰í, jeho v˘sledky jsou v‰ak do znaãné míry s ãesk˘m srovnatelné. Kromû odli‰ného zapoãítávání dotací bez vazby na pro-


dukci se v nûmeck˘ch kalkulacích vyskytuje nûkolik, v âR ménû bûÏn˘ch, ukazatelÛ. Patfií mezi nû „cash flow“, „kalkulaãní v˘sledek odvûtví“ (kalkulatorisches Betriebszweigergebnis) a „saldo“. Jejich struãnou charakteristiku uvádí tab. 2P. Témûfi úpln˘ seznam poloÏek vykázan˘ch v rámci modelového propoãtu uvádûjí tab. 3P a 4P (v pfiíloze). Dotace s vazbou i bez vazby na produkci jsou v ãesk˘ch kalkulacích zohlednûny v poloÏce „zisk“ (tab. 5) a v nûmeck˘ch v poloÏce „cash-flow“ (tab. 3P a 4P). Cashflow poukazuje na lep‰í v˘sledek chovu krav bez TPM o 2 500 aÏ 3 750 Kã na krávu a 1 500 aÏ 1 150 Kã na hektar TTP neÏ je vypoãítan˘ zisk (tab. 6). Tento rozdíl témûfi pfiesnû odpovídá objemu vyúãtovan˘ch (saldo zvy‰ujících a do zisku nezahrnut˘ch) odpisÛ budov, strojÛ a zafiízení. Tab. č. 6: Modelově vypočítaný zisk a cash-flow chovu krav bez TPM krav bez TPM na 1000 ha TTP (I až IV) I – 600 II – 500 III – 400 IV – 300 Kč na krávu zisk (včetně všech dotací) 100 2 125 5 250 10 475 cash-flow 2 600 4 875 8 375 14 225 Kč na hektar (současně tis. Kč na podnik) zisk (včetně všech dotací) 55 1 050 2 090 3 130 cash-flow 1 560 2 438 3 350 4 268 Ukazatel, položka

Souhrn hlavních v˘sledkÛ • modelov˘ v˘poãet poãítá se zatíÏením hektaru TTP 0,6, 0,5, 0,4 a 0,3 krávy bez TPM a s dotacemi s vazbou a bez vazby na produkci ve v˘‰i 5 000 a 6 500 Kã na hektar TTP; • náklady na „údrÏbu“ TTP nevyuÏívan˘ch k v˘Ïivû zvífiat dosahují cca 3 800 Kã na hektar; • na nákladech celkem dosahoval podíl krmiv 59 aÏ 61 %, pracovních nákladÛ 21 aÏ 26 % a ostatních poloÏek 16 aÏ 18 %; • s niωím zatíÏením se ekonomické v˘sledky chovu na krávu i na hektar zlep‰ují; • s poklesem poãtu krav z 0,6 na 0,3 na hektar TTP se zmûní vybrané ukazatele následovnû: – náklady na krmiva se zv˘‰í o 6 325 Kã na krávu a sníÏí se o 4 740 Kã na hektar; – podíl dotací se zv˘‰í z 51 na 82 % na nákladech z 51 na 67 % na v˘nosech;

Příloha (tab. č. 1P až 4P) Tab. č. 1P: Varianty chovu krav bez TPM – ostatní položky krav bez TPM na 1000 ha TTP (I až IV) I – 600 II – 500 III – 400 IV – 300 Kč na krávu odpisy budov 1 250 1 500 1 875 2 500 úroky 1 250 1 500 1 875 2 500 veterinář, léky 700 700 700 700 účetnictví a poradenství 400 400 400 400 pojištění 325 325 325 325 podestýlka 300 300 300 300 pojistné budov 300 300 300 300 údržba budov 250 250 250 250 voda, stočné, topení 150 150 150 150 ostatní 950 950 950 950 celkem 5 875 6 375 7 125 8 375 Kč na hektar (současně tis. Kč na podnik) odpisy budov 750 750 750 750 úroky 750 750 750 750 veterinář, léky 420 350 280 210 účetnictví a poradenství 240 200 160 120 pojištění 195 165 130 100 podestýlka 180 150 120 90 pojistné budov 180 150 120 90 údržba budov 150 125 100 75 voda, stočné, topení 90 75 60 45 ostatní 585 485 390 290 celkem 3 540 3 200 2 860 2 520 Ukazatel, položka

Tab. č. 2P: Stručný popis ekonomických termínů Cash-flow charakterizuje „finanční sílu“, resp. likviditu příslušného podnikového odvětví

Kalkulační výsledek podnik. odvětví

Cash-flow = saldo (rozdíl mezi výnosy a náklady) + odpisy strojů +odpisy staveb (+ odpisy kvóty)

Kalkulační výsledek podnik. odvětví = saldo (rozdíl mezi výnosy a náklady) – zaplacené úroky + úroková sazba na zvířata a půdu + úroková sazba na budovy a stroje + sazba pachtovného na vlastní půdu

popisuje podnikatelský zisk po zohlednění všech relevantních faktorů

Pramen: Weber (Wirtschaftlichkeit der Mutterkuhhaltung…)

– ztráta bez dotací se zv˘‰í z 19 050 na 27 875 Kã na krávu a sníÏí se z 11 445 na 8 370 Kã na hektar; – zisk s dotacemi celkem (s vazbou i bez vazby na produkci) se zv˘‰í ze 100 na 10 475 Kã na krávu a z 55 na 3 130 Kã na hektar TTP; • v nûmecké kalkulaci, kdy jsou do v˘nosÛ celkem zahrnuty pouze dotace vázané na produkci, je pfii v‰ech úrovních zatíÏení TTP zvífiaty vykázána ekonomická ztráta. Prémie bez vazby na produkci obsahuje ukazatel „cash-flow“, kter˘ je ve v‰ech uvaÏovan˘ch variantách chovu krav bez TPM kladn˘; • z modelové kalkulace vyplynulo, Ïe bez dotací (resp. úhrady neprodukãních funkcí) je (v Nûmecku stejnû jako v âR) vyuÏívání TTP chovem masn˘ch krav ekonomicky ztrátové.

Mezi zásady platné pro v‰echny podniky s chovem krav bez TPM patfií i následující: • velikost stáda masn˘ch krav má v kaÏdém podniku zaji‰Èovat co nejlep‰í vyuÏívání pÛdy a plnûní poÏadavkÛ na ekologické hospodafiení;

27


• kaÏdá poloÏka nákladÛ by mûla b˘t ovûfiována z hlediska moÏn˘ch eventuálních zmûn; • k chovu krav bez TPM by nemûla b˘t vyuÏívána orná pÛda; • plochy TTP by mûly b˘t vyuÏívány chovem masn˘ch krav, popfi. udrÏovány pomocí dal‰ích dotaãních programÛ; • pracovní náklady by mûly b˘t pfiizpÛsobeny vykonávan˘m ãinnostem; • v zimním období by mûly b˘t stavy masného skotu z dÛvodu úspory drah˘ch objemn˘ch krmiv redukovány na nezbytné minimum.

Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie‰ení projektu MZERO 0714.

Tab. č. 3P: Ekonomické „německé“ ukazatele chovu krav bez TPM (Kč na krávu)

Tab. č. 4P: Ekonomické „německé“ ukazatele chovu krav bez TPM (Kč na hektar TTP1))

Řádek

Ukazatel

1 2 3 (1+2) 4 5 6 (4+5) 7 8 9 (7+8) 10 (6+9) 11 12 13 14 15 16 (11 až 15) 17 (10+16) 18 (3–17) 19

tržby přímé platby1) výnosy celkem jadrné směsi + obilí minerální směsi + MKS2) krmiva nakoupená náklady „volné“ na TTP využívané náklady na TTP celkem krmiva celkem veterinář, léky voda, stočné, topení pojistné sdružení chovatelů podestýlka ostatní přímé náklady přímé náklady celkem výnosy – přímé náklady

mzdy pracovníků (osobní) 20 údržba strojů a zařízení 21 práce ve mzdě, nájem 22 ostatní 23 (19 až 22) pracovní náklady celkem 24 údržba budov 25 odpisy budov 26 pojistné budov 27 (24 až 26) náklady na budovy 28 pojištění ostatní 29 účetnictví a poradenství 30 kancelářské náklady 31 úroky 32 ostatní položky 33 (28 až 32) ostatní náklady 34 společné náklady (režie) (23+27+33) 35 (17+34) výrobní náklady celkem 36 (3–35) saldo (výnosy – náklady) 37 odpisy celkem 38 podniková prémie 39 cash-flow (36+37+38) 35 (1/35) tržby/náklady (%) 36 (3/35) výnosy/náklady (%) 1) vázané na produkci; 2) mléčné krmné směsi.

28

I – 600 18 750 8 325 27 075 1 075 425 1 500 0 20 625 20 625 22 125 700 150 150 50 300 1 350 23 475 3 600

krav na 1 000 ha TTP (I až IV) II – 500 III – 400 IV – 300 18 750 18 750 18 750 10 000 12 500 16 675 28 750 31 250 35 425 1 075 1 075 1 075 425 425 425 1 500 1 500 1 500 1 325 3 200 6 325 20 625 20 625 20 625 21 950 23 825 26 950 23 450 25 325 28 450 700 700 700 150 150 150 150 150 150 50 50 50 300 300 300 1 350 1 350 1 350 24 800 26 675 29 800 3 950 4 575 5 625

6 675 1 250 750 1 125 9 800 250 1 250 300 1 800 175 400 100 1 250 800 2 725

6 675 1 250 750 1125 9 800 250 1 500 300 2 050 175 400 100 1 500 800 2 975

6 675 1 250 750 1125 9 800 250 1 875 300 2 425 175 400 100 1 875 800 3 350

6 675 1 250 750 1125 9 800 250 2 500 300 3 050 175 400 100 2 500 800 3 975

14 325

14 825

15 575

16 825

37 800 –10 725 2 500 10 825

39 625 –10 875 2 750 13 000

42 250 –11 000 3 125 16 250

46 625 –11 200 3 750 21 675

2 600

4 875

8 375

14 225

49,6 71,6

47,3 72,5

44,4 73,9

40,2 75,9

Závûr Modelovû vypoãítané v˘sledky poukazují na úãelnost hodnocení ekonomick˘ch ukazatelÛ chovu masn˘ch krav v pfiepoãtu na krávu a na hektar pastvin (TTP). Podmínkou spolehlivé modelové kalkulace stejnû jako jejího efektivního vyuÏití k odhadu ekonomick˘ch v˘sledkÛ konkrétního podniku a chovu je znalost aktuálních v˘robních a ekonomick˘ch ukazatelÛ.

Řádek

Ukazatel

1 2 3 (1+2) 4 5 6 (4+5) 7 8 9 (7+8) 10 (6+9) 11 12 13 14 15 16 (11 až 15) 17 (10+16) 18 (3–17) 19

tržby přímé platby2) výnosy celkem jadrné směsi + obilí minerální směsi + MKS3) krmiva nakoupená náklady „volné“ na TTP využívané náklady na TTP celkem krmiva celkem veterinář, léky voda, stočné, topení pojistné sdružení chovatelů podestýlka ostatní přímé náklady přímé náklady celkem výnosy – přímé náklady

I – 600 11 250 4 995 16 245 645 255 900 0 12 375 12 375 13 275 420 90 90 30 180 810 14 085 2 160

krav na 1 000 ha TTP (I až IV) II – 500 III – 400 IV – 300 9 375 7 500 5 625 5 000 5 000 5 003 14 375 12 500 10 628 538 430 323 213 170 128 750 600 450 663 1 280 1 898 10 313 8 250 6 188 10 975 9 530 8 085 11 725 10 130 8 535 350 280 210 75 60 45 75 60 45 25 20 15 150 120 90 675 540 405 12 400 10 670 8 940 1 975 1 830 1 688

mzdy pracovníků (osobní) 4 005 3 338 2 670 2 003 20 údržba strojů a zařízení 750 625 500 375 21 práce ve mzdě, nájem 450 375 300 225 22 ostatní 675 563 450 338 23 (19 až 22) pracovní náklady celkem 5 880 4 900 3 920 2 940 24 údržba budov 150 125 100 75 25 odpisy budov 750 750 750 750 26 pojistné budov 180 150 120 90 27 (24 až 26) náklady na budovy 1 080 1 025 970 915 28 pojištění ostatní 105 88 70 53 29 účetnictví a poradenství 240 200 160 120 30 kancelářské náklady 60 50 40 30 31 úroky 750 750 750 750 32 ostatní položky 480 400 320 240 33 (28 až 32) ostatní náklady 1 635 1 488 1 340 1 193 34 společné náklady (režie) 8 595 7 413 6 230 5 048 (23+27+33) 35 (17+34) výrobní náklady celkem 22 680 19 813 16 900 13 988 36 (3–35) saldo (výnosy – náklady) –6 435 –5 438 –4 400 –3 360 37 odpisy celkem 1 500 1 375 1 250 1 125 38 podniková prémie 6 495 6 500 6 500 6 503 39 cash-flow 1 560 2 438 3 350 4 268 (36+37+38) 35 (1/35) tržby/náklady (%) 49,6 47,3 44,4 40,2 36 (3/35) výnosy/náklady (%) 71,6 72,5 73,9 75,9 1) a současně na modelový podnik o výměře 1 000 hektarů TTP; 2) vázané na produkci; 3) mléčné krmné směsi.


Genetické hodnocení masného skotu v seversk˘ch zemích Michaela Brzáková, Alena Svitáková, ZdeÀka Veselá, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v. v. i. Genetické hodnocení masného skotu se provádí v rÛzné mífie po celém svûtû. Zemû, které spolu sousedí, anebo mají podobn˘ systém chovu a podmínky prostfiedí se ãasto v rámci genetického hodnocení sdruÏují. Vytváfiení tûchto pracovních skupin je pro zúãastnûné zemû bezesporu v˘hodné. V˘mûna genetického materiálu mezi sousedními zemûmi je totiÏ ãastûj‰í neÏ se zemûmi vzdálenûj‰ími. Dal‰í v˘hodou je i v˘mûna zku‰eností a znalostí v postupech genetického hodnocení zvífiat v podobn˘ch podmínkách a produkãních systémech. Jednou z takov˘ch skupin zemí jsou zemû severské – Norsko, Dánsko, Finsko a ·védsko. Norsko Genetické hodnocení masného skotu v Norsku má pomûrnû krátkou historii. Populace masného skotu je malá a rovnûÏ tak i produkce hovûzího masa. Ta ãasto tvofií jen ãásteãn˘ podíl na farmáfiovû zisku. V roce 1997 byl v Norsku zaveden registraãní systém pro masnou produkci (Storfekjøttkontrollen, SFK). Do té doby probíhala registrace ve ·védsku. Od roku 2000 se pro genetické hodnocení v‰ech vlastností a plemen zaãal pouÏívat animal model. Norsk˘ systém genetického hodnocení masného skotu je zaloÏen po vzoru dánského systému (Nordli, 2007). Stanovené plemenné hodnoty jsou sumarizovány do tfií subindexÛ (Nordli, 2007) a to: 1) Index pfiírÛstku (rÛst pfiím˘ efekt) 2) Index mléãnosti (rÛst maternální efekt) 3) Index jateãné kvality Subindexy jsou standardizován na prÛmûr 100 a smûrodatnou odchylku 10. Tyto indexy jsou pfiepoãítávány dvakrát do roka a jsou vyuÏívány zejména pro selekci budoucích matek b˘kÛ a pro selekci mlad˘ch b˘kÛ v testaãních stanicích. Plemenná hodnota je pfiedpovídána pro následující vlastnosti (Nordli, 2007): pro vlastnosti rÛstu to je

hmotnost pfii narození a dnech jak v pfiímém tak i jateãné vlastnosti je to hmotnost jateãného tûla (SEUROP systém).

hmotnost ve 200 a maternálním efektu; plemenná hodnota a kvalitu jateãného

365 pro pro tûla

Dánsko Situace masného skotu v Dánsku je velmi podobná. Populace masného skotu jsou malé a vyznaãuje se tudíÏ i mal˘mi stády. Vût‰ina masného skotu Dánska je chována farmáfii jako vedlej‰í zdroj pfiíjmu nebo spolu s chovem dojeného skotu. V letech 1989–1990 byl systém registrace zmûnûn a byl slouãen se systémem registrace dojeného skotu. Do roku 1989 byla registrace provádûna jen u stád, která chtûla b˘t zafiazena do tzv. aktivních chovn˘ch stád, av‰ak kvÛli zmûnû v legislativû, která nastala toho roku, bylo nutné do systému zahrnout v‰echna komerãní stáda. Následkem toho do‰lo k velkému nárÛstu dat, av‰ak vût‰ina komerãních stád mûla zaznamenána jen povinné údaje a ve stádech se nacházelo mnoho kfiíÏencÛ, a to i s dojen˘mi plemeny. Od roku 1991–1992 se pro genetické hodnocení v‰ech znakÛ a plemen zaãal pouÏívat animal model. O 15 let pozdûji byla situace následující: pfieÏitelnost telat byl povinn˘ údaj a jeho hodnota tedy reálnû odpovídala poãtu narozen˘ch telat. ObtíÏnost porodu a jateãné ukazatele byly zaregistrovány pro 60–70 % zvífiat. Hor‰í situace byla u vlastnosti porodní hmotnost, kdy pouze 20–30 % telat mûlo údaj. Ostatní hmotnosti byly známy u pouh˘ch 10 % zvífiat a lineární popis jen u 5 % zvífiat. V souãasnosti lze oãekávat zlep‰ení situace a neustál˘ nárÛst dat v databázi. V rámci národního hodnocení se vyhodnocují tyto vlastnosti: 1) Skupina znakÛ obtíÏnosti telení: ObtíÏnost porodu (pfiím˘ efekt), hmotnost narozeného telete, pfieÏitelnost telat, pfieÏitelnost telat 200 dní po porodu

29


2) Skupina znakÛ rÛstu: Hmotnost pfii narození, odstavová hmotnost, roãní hmotnost, hmotnost jateãnû upraveného trupu, pfiírÛstek 3) Skupina reprodukãních znakÛ: Mezidobí 4) Skupina znakÛ masné uÏitkovosti: Hodnocení jateãnû upraveného trupu, plocha svalu musculuslongissimusdorsi (EMA) 5) Skupina lineárních znakÛ: Hodnocení tûlesné stavby, osvalení, konãetin Plemenné hodnoty jsou pfiedpovídány pro ãistokrevné jedince, kromû hmotnosti JUT, která je pfiedpovídána i pro kfiíÏence. V˘poãet je provádûn MTBLUP-AM (víceznakov˘m animal modelem), ve kterém jsou zahrnuty tyto efekty: stádo-rok-období (fixní), pohlaví (fixní), dvojãata (fixní), vûk pfii otelení (fixní), období (fixní), korekce na pohlaví x vûk. Pfiíbuznost je zaznamenávána do matice pfiíbuznosti a dále jsou vytváfieny 4 genetické skupiny neznám˘ch pfiedkÛ (stará dánská, nová dánská, francouzská, ostatní zemû). K plemenn˘m hodnotám jsou poãítány spolehlivosti a v˘poãty probíhají ãtyfiikrát do roka. Finsko Do národního genetického hodnocení Finska vstupují jak ãistokrevná zvífiata, tak i jejich kfiíÏenci. Vyhodnocované vlastnosti jsou hmotnost pfii narození, odstavová hmotnost, roãní hmotnost, jateãná hmotnost a to jak pro pfiím˘ tak maternální efekt. K vyhodnocení se pouÏívá MT-BLUP-AM a v modelové rovnici jsou zahrnuty následující efekty: stádorok-období (fixní), pohlaví (fixní), dvojãata (fixní), vûk pfii otelení (fixní), období (fixní) a korekce na pohlaví x vûk. Pfiíbuzenské vztahy jsou zaznamenány v matici pfiíbuznosti a genetické skupiny neznám˘ch pfiedkÛ jsou tvofieny podle roku narození a pÛvodu (pÛvodní nebo import). Spolehlivosti plemenn˘ch hodnot jsou poãítány programy mix99 a apaX99 a v˘poãty plemenn˘ch hodnot probíhají pûtkrát do roka. ·védsko Cílem chovného ‰védského programu je zlep‰ení prÛbûhu telení, pfieÏitelnosti telat, vlastností rÛstu a jateãn˘ch ukazatelÛ, dlouhovûkosti, plodnosti, mléãné produkce matek a temperamentu zvífiat. KaÏdoroãnû se ve ·védsku narodí kolem 16 000 ãistokrevn˘ch telat, jejichÏ údaje jsou zaznamenávány. PfiibliÏnû u 83 % telat je zaznamenána porodní hmotnost, u 63 % z nich je známa odstavová hmotnost a 52 % zvífiat má záznam o hmotnosti v jednou roku (Swedish Dairy Association,

30

2006). Od roku 2012 se celá databáze z kontroly uÏitkovosti dostala pod správu Swedish Dairy Association KKPC, která spravuje údaje jak pro masn˘, tak i pro dojen˘ skot. ·lechtûní je nejvíce zamûfieno na vlastnosti ovlivÀující masnou produkci, jako jsou rÛst, jateãné ukazatele a prÛbûh porodu. Pro rÛst a porodní hmotnosti byly první plemenné hodnoty pfiedpovûzeny roku 2000. Bûhem roku 2005 byl vyvinut systém pro hodnocení prÛbûhu porodu a jateãné ukazatele (SEUROP systém). V souãasnosti je pfiedpovídáno 11 plemenn˘ch hodnot, a to pro porodní hmotnost (pfiím˘ a maternální efekt), obtíÏnost porodu (pfiím˘ a maternální efekt), odstavovou hmotnost do 200 dní (pfiím˘ a maternální efekt), roãní hmotnost (pfiím˘ efekt), pfiírÛstek mezi 200 a 365 dny hmotnosti, Ïivotní pfiírÛstek a jateãné ukazatele. Dále je zaznamenávána Ïivá hmotnost krav (hmotnost v 550 dnech), ale plemenná hodnota se nepfiedpovídá. PrÛbûh porodu je zaznamenáván do 7 tfiíd od snadného porodu po císafisk˘ fiez. Porodní hmotnost je zaznamenávána farmáfii a musí b˘t uvedena nejdéle do 4 dnÛ od narození. Dále se vedou záznamy i o tom, jestli se tele narodilo Ïivé, mrtvé a zda do 24 hodin uhynulo. Odstavová hmotnost se zji‰Èuje v intervalu od 150–200 dní a roãní v intervalu od 325–425 dní. Vlastnosti rÛstu jsou hodnoceny MT-BLUP-AM. Jako efekty jsou pouÏity: stádo-rok-období (fixní), pohlaví (fixní), dvojãata (fixní), vûk pfii otelení (fixní), roãní období (fixní). Pro zaznamenání pfiíbuzensk˘ch vztahÛ se pouÏívá matice pfiíbuznosti bez pouÏití genetick˘ch skupin. V˘poãet plemenn˘ch hodnot a jejich spolehlivostí probíhá tfiikrát do roka. Näsholm (2009) uvádí, Ïe roku 2009 byl vytvofien index (AIX) s tfiemi podindexy: 1) MIX – maternální index – zahrnuje maternální efekt pro obtíÏnost telení a rÛst do 200 dní na kter˘ má vliv mléãnost matky 2) PIX – produkãní index – zahrnuje jateãné ukazatele 3) FIX – porodní index – zahrnuje pfiím˘ efekt obtíÏnosti porodu


Tab. č. 1: Genetické parametry pro vlastnosti růstu – Švédsko Vlastnost Hmotnost při narození Odstavová hmotnost ve 200 dnech Roční hmotnost

hd2 0,38 0,20 0,25

hm2 0,13 0,14

rg(d,m) –0,07 –0,14

Tab. č. 2: Genetické parametry vstupující za DFS do Interbeef σ2p 13,1 830 800

Korelace vlastností jsou následující: Hmotnost pfii narození (maternální) * odstavová hmotnost (maternální) = 0,14 Hmotnost pfii narození (pfiím˘) * odstavová hmotnost (pfiím˘) = 0,09 Hmotnost pfii narození (pfiím˘) * roãní hmotnost = 0,07 Odstavová hmotnost (pfiím˘) * roãní hmotnost = 0,16 Do budoucna se plánuje zamûfiit ‰lechtûní na reprodukãní znaky, konkrétnû na mezidobí, vûk pfii prvním otelení a datum telení. Po objasnûní genetick˘ch vztahÛ mezi reprodukãními a produkãními znaky a ekonomickém ‰etfiení budou znaky reprodukce pfiidány do selekãních indexÛ. Dánsko, Finsko, ·védsko a Interbeef Cílem Interbeefu je moÏnost porovnávání plemenn˘ch hodnot mezi zemûmi. Dánsko, Finsko a ·védsko novû vystupují v Interbeefu jako jedna zemû (DFS). Vzhledem k tomu se tedy nasbírané údaje zasílají dohromady a hodnocení je spoleãné. Tento systém hodnocení pfiijaly za svÛj i zemû DFS. Zatím se to t˘ká pouze odstavové hmotnosti, ale i pfievzít systém hodnocení pro obtíÏnost porodu a porodní hmotnost. V rámci projektu Interbeef se hodnotí odstavová hmotnost ve 200 dnech, která musí b˘t zváÏena v rozmezí 140–260 dní pro Dánsko, 150–250 dní pro Finsko, 125–275 pro ·védsko. V Dánsku jsou hmotnosti zaznamenávány chovateli a ãást stád vy‰kolen˘mi techniky, ve Finsku chovateli nebo

Vlastnost Charolais – Odstavová hmotnost ve 200 dnech Limusine – Odstavová hmotnost ve 200 dnech

hd2

hm2

rg(d,m)

0,20

0,14 –0,14

0,27

0,12 –0,16

c2

0,09

σ2p

hd2

850

0,20

997

0,27

vy‰kolen˘mi techniky, ve ·védsku chovateli a na prÛbûh dohlíÏí vy‰kolen˘ technik. Ve v‰ech tfiech zemích jsou do v˘poãtu v rámci Interbeefu zafiazována pouze ãistokrevná zvífiata plemen Charolais a Limousine. Data jsou vyhodnocena ST-BLUP-AM s pfiím˘m a maternálním genetick˘m efektem a efektem trvalého prostfiedí matky a jsou zahrnuty tyto efekty: stádo-rok-období (fixní), pohlaví (fixní), dvojãata (fixní), vûk pfii otelení (fixní), období (fixní), korekce na pohlaví a vûk zvífiete. Pfiíbuzenské vztahy jsou zaznamenány jen v matici pfiíbuznosti, genetické skupiny se nevytváfiejí. Závûr Genetické hodnocení skotu probíhá na celém svûtû. Sousední zemû, které mají spoleãn˘ trh, se snaÏí sjednotit systém hodnocení skotu tak, aby bylo moÏné porovnávat mezi sebou jednotlivá zvífiata rÛzn˘ch zemí. Za tímto zámûrem vznikl projekt Interbeef. Severské zemû mají podobné podmínky prostfiedí a systémy chovu. Populace jsou zde malé a tak se Dánsko, Finsko a ·védsko rozhodlo vystupovat v rámci Interbeef jako jedna zemû. V rámci Interbeef lze do budoucna oãekávat úãast dal‰ích zemí, roz‰ífiení vyhodnocovan˘ch vlastností a postupné sjednocení genetického hodnocení zemí Evropy.

PouÏitá literatura na poÏádání u autorÛ. Zpracováno v rámci projektu: QJ1510139

31


Rentabilita chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR Ing. Jan SyrÛãek, V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby v. v. i. Chov skotu patfií v âR stejnû jako ve vût‰inû státÛ EU k nejv˘znamnûj‰ím odvûtvím Ïivoãi‰né v˘roby. Potvrzují to poãetní stavy skotu i produkce a spotfieba mléka a hovûzího masa. V EU-28 bylo v roce 2015 chováno cca 12,3 mil. krav bez trÏní produkce mléka (KBTPM) a za posledních deset let stavy nezaznamenaly v˘raznûj‰í zmûnu. Produkce hovûzího masa za rok 2015 ve státech EU-28 ãinila 7,7 mil. tun (podíl âR byl jen 0,9 %) spotfieba hovûzího a telecího masa se odhaduje na 15,3 kg na obyvatele (European Commission, 2016). V âR, i pfies sniÏující se v˘robu hovûzího masa a v dlouhodobûj‰ím horizontu pokles jeho spotfieby na obyvatele, se chov masného skotu v posledních letech v˘raznû roz‰ifiuje. Stavy KBTPM se v âR dlouhodobû zvy‰ují. K 1. 4. 2016 se chovalo na území âR celkem 211 tisíc kusÛ KBTPM, coÏ pfiedstavuje nárÛst o 70 % (87 tisíc krav) oproti v˘sledkÛm roku 2003 (âSÚ, 2016). DÛleÏit˘m aspektem kaÏdého podnikání, tedy i chovu skotu, je jeho ekonomická stránka, neboÈ dosahování kladné rentability je klíãov˘m pfiedpokladem dal‰ího udrÏení a rozvoje chovu. Pfiedmûtem tohoto pfiíspûvku je proto vyhodnocení ekonomick˘ch souvislostí chovu masného skotu v podmínkách âR. Údaje pro v˘poãty byly získávány z kaÏdoroãního dotazníkového ‰etfiení za roky 2013 aÏ 2015 od chovatelÛ masného skotu v âR evidovan˘ch v âeském svaz chovatelÛ masného skotu (âSCHMS). Dotazníky byly distribuovány konkrétním cca 150 chovatelÛm a v˘zva byla téÏ umístûna na webov˘ch stránkách âSCHMS. Celkem byly získány a zpracovány údaje v letech 2013 a 2014 od 20 a v roce 2015 od 22 podnikÛ s chovem masného skotu v âR. Pomûrnû mal˘ vzorek respondentÛ neumoÏÀuje vytváfiet nûkteré závûry platné pro celou populaci. Navíc se do tûchto ‰etfiení zapojili ti „lep‰í" chovatelé (zpravidla plemenafiící chovy v KU), jejichÏ v˘sledky chovu KBTPM jsou z ekonomického hlediska obvykle nad prÛmûrem zbytku âR. K tûmto faktÛm je proto nutné pfii prezentování v˘sledkÛ pfiihlíÏet. Zapojením vût‰ího poãtu podnikÛ do databáze by do‰lo k zpfiesnûní vykázan˘ch parametrÛ a bylo by téÏ moÏné provádût dal‰í v˘poãty a srovnání, napfi. podle chovaného plemena, v˘robní oblasti, aj. U souboru podnikÛ zahrnut˘ch do sledování bylo v letech 2013 aÏ 2015 v prÛmûru chováno 108, 126 a 124 krav v podniku a na jednoho pracovníka (o‰etfiovatele) pfiipadalo 26, 35 a 40 krav (tabulka 1). U chovu KBTPM je hlavním ekonomick˘m pfiedpokladem úspû‰nosti chovu dobrá plodnost krav. V souboru podnikÛ se délka mezidobí v roce 2015 zkrátila o 8 dní, coÏ lze hodnotit pozitivnû, neboÈ délka mezidobí ovlivní poãet odchovan˘ch telat a tím i celkové pfiíjmy chovu. V roce 2015 byl ve srovnání s roky pfiede‰l˘mi niωí vûk pfii prvním zapu‰tûní a tím i vûk pfii prvním otelení. Krat‰í délka mezidobí ovlivÀuje natalitu, která se v prÛbûhu hodnocen˘ch tfií let u souboru podnikÛ zv˘‰ila z 88 na 92 Ïivû narozen˘ch telat na 100 krav, coÏ se promítlo ve vût‰ím poãtu odcho-

32

Tab. č. 1: Výrobní ukazatele chovu KBTPM v ČR v letech 2013 až 2015 Ukazatel/rok počet podniků průměrný počet krav ve stádě (ks) na ha zemědělské půdy (ks) počet krav na pracovníka (ks) podíl přirozené plemenitby (%) počet narozených telat (ks/100 krav/rok) úhyny telat do odstavu (%) počet odchovaných telat (ks/100 krav/rok) obměna stáda (%) podíl obtížných porodů (%) podíl dvojčat (%) mezidobí (dny) věk při prvním otelení (dny) věk při prvním zapuštění (měsíce) věk při odstavu telat (měsíce) býčci přírůstek hmotnosti telat (g/den) jalovičky býčci hmotnost při narození (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 120 dnů (kg) jalovičky býčci hmotnost ve věku 210 dnů (kg) jalovičky

2013 20 108 0,31 26 91 88 4,3 84 14,9 0,4 0,6 388 944 27 7,5 1 177 925 38 33 168 148 289 233

2014 20 126 0,36 35 87 89 5,5 84 15,1 2,2 0,3 388 936 22 7,6 1 199 953 42 36 179 150 294 234

2015 22 124 0,40 40 79 92 4,9 87 13,5 2,7 0,8 380 924 21 8,3 1 221 1 019 42 38 190 167 311 267

van˘ch telat a má to pozitivní dopad do v˘‰e v˘nosÛ (pfiíjmÛ) za telata. Doporuãení vût‰iny autorÛ uvádí, Ïe pro úspû‰nost chovu by mûl b˘t poãet odchovan˘ch telat vy‰‰í jak 90 telat na 100 krav (Kvapilík a kol., 2006, aj.). Pfii porovnání v˘sledkÛ sledování s v˘sledky kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen v âR vychází u souboru podnikÛ krat‰í mezidobí, niωí vûk pfii prvním otelení a vy‰‰í natalita. V letech 2013 aÏ 2015 se u hodnocen˘ch podnikÛ zv˘‰ily prÛmûrné denní pfiírÛstky telat, coÏ se promítá ve vy‰‰í hmotnosti telat ve 120 a 210 dnech. Tab. č. 2: Ekonomické ukazatele chovu krav mléka v ČR v letech 2013 až 2015 Ukazatel/rok počet podniků krmiva pracovní náklady veterinární výkony odpisy majetku odpisy zvířat1) energie a PHM režie vnitropodnikové náklady ostatní náklady2) náklady celkem statková hnojiva náklady po odpočtu3) tržby za prodej telat (využití ve vlastním podniku) výsledek hospodaření bez dotací rentabilita bez dotací (%) dotace4) výsledek hospodaření s dotacemi rentabilita s dotacemi (%) 1)

bez tržní produkce 2013 20 7949 5638 467 1369 1332 1285 3410 4136 3917 29 502 2814 26 689 14 542 –12 147 –45,5 12 720 573 2,1

2014 20 7171 4664 526 1551 2311 1447 3311 3921 5299 30 200 2813 27 388 14 829 –12 558 –45,9 14 826 2268 8,3

2015 22 7510 5111 455 1981 2382 1219 3967 3888 4013 30 525 2216 28 309 16 279 –12 030 –42,5 14 483 2453 8,7

odpisy zvířat představují rozdíl mezi cenou do stáda zařazené jalovice a tržbami za vyřazenou (jatečnou) krávu do ostatních nákladů se započítávají plemenářské výkony, opravy a udržování, pojištění majetku, aj 3) náklady snížené o ocenění statkových hnojiv 4) do dotací se započítává platba na plochu, na tele masného typu, PVP a platby PRV (LFA, AEKO, EZ a Natura) 2)


Graf č. 1: Struktura celkových nákladů chovu krav bez tržní produkce mléka (průměr let 2013 až 2015)

Z pohledu chovatelÛ byl na základû zji‰Èování v letech 2013 aÏ 2015 na pûtibodové stupnici v rámci dotazníkÛ kladen nejvût‰í dÛraz na reprodukci, volbu plemena, v˘Ïivu a pfiijaté dotace. Tyto ukazatele byly dle subjektivního hodnocení chovatelÛ vyhodnoceny jako nejvíce dÛleÏité pro úspû‰nost celého chovu. Chov masn˘ch krav se ve srovnání s chovem dal‰ích kategorií skotu zpravidla vyznaãuje niωí spotfiebou objemn˘ch a jadrn˘ch krmiv, niωí spotfiebou práce a její jednodu‰‰í organizací, niωími nároky na stájové prostory, aj. Z toho vypl˘vá niωí objem celkov˘ch roãních nákladÛ napfi. oproti chovu dojeného skotu. V souboru podnikÛ celkové náklady chovu KBTPM (tabulka 2) za rok 2013 ãinily 29,5 tis. Kã na krávu a rok, vy‰‰í byly za rok 2014 (30,2 tis. Kã) a nejvy‰‰í hodnoty dosáhly v roce 2015, kdy se zv˘‰ily meziroãnû o 325 Kã na krávu a rok na úroveÀ 30,5 tis. Kã. Ve srovnání s náklady na Slovensku v roce 2014 byly náklady v âR niωí o cca 4,2 tis. Kã na krávu a rok (Michaliãková a kol., 2016). U souboru podnikÛ byly také niωí náklady na chov masn˘ch krav oproti Bavorsku, kde byly vykázány za rok 2013 celkové náklady aÏ 48 tis. Kã na krávu a rok (Jahresbericht 2013, 2014). Náklady na krmn˘ den u souboru podnikÛ se v letech zkoumání pohybovaly mezi 81 a 84 Kã/KD, coÏ jsou o 11 aÏ 14 Kã vy‰‰í náklady na KD neÏ uvádí Boudn˘ v âR v chovu KBTPM v roce 2010 (Boudn˘ a Janotová, 2012). Ve vyjádfiení na jedno narozené tele ãinily u souboru podnikÛ v letech 2013 aÏ 2015 celkové roãní náklady 33,7 tis. Kã, 34,0 tis. Kã a 33,2 tis. Kã. I pfiesto, Ïe náklady na krávu a rok byly nejvy‰‰í v roce 2015, díky vy‰‰í natalitû byly náklady na tele v tomto roce nejniωí. Mezi sledovan˘mi roky nejsou patrné v˘razné odchylky mezi jednotliv˘mi poloÏkami. Nejvût‰í náklady byly v kaÏdém roce krmiva, pracovní náklady, ostatní náklady a reÏie (graf 1). Krmiva tvofií z vût‰í ãásti vlastní krmiva, coÏ je typické pro nedojené krávy (v souboru podnikÛ aÏ z 92 % byla zastoupena krmiva vlastní). Odpisy krav pfiedstavují rozdíl mezi pfiíjmy za prodej vyfiazen˘ch jateãn˘ch krav a cenou do stáda zafiazené jalovice. Cena jalovice mÛÏe pfiedstavovat trÏní cenu nakoupené jalovice nebo se mÛÏe jednat o náklady na odchov jalovice ve vlastním podniku, coÏ b˘vá v podmínkách âR ãastûj‰í pfiípad. Kromû cen jalovic a jateãného skotu je ovlivnûna v˘‰e odpisÛ také roãní obmûnou stáda. U souboru podnikÛ vychází za rok 2015 odpisy krav ve v˘‰i 2382 Kã na krávu a rok, coÏ je mírnû vy‰‰í údaj neÏ vypoãítali SyrÛãek a Kvapilík (2015) na základû modelové kalkulace, kde pfii obmûnû stáda na úrovni 15 % byly odpisy krav v podmínkách âR zhruba ve v˘‰i 2 tis. Kã na krávu a rok. RÛst obmûny stáda o 5 % na hodnotu 20 %

zv˘‰il v tomto modelovém propoãtu trÏby, av‰ak vzrostly také náklady potfiebné pro zafiazení jalovice do stáda a v˘sledn˘m efektem byly odpisy 2694 Kã. Roãní v˘‰e odpisÛ krav je dána obmûnou stáda, trÏbami za prodej vyfiazené krávy a cenou do stáda zafiazené jalovice. Lep‰ím zpenûÏováním, prodlouÏením produkãního vûku krav (sniÏováním obmûny stáda) ãi niωími náklady na odchov jalovic lze sníÏit sumu odpisÛ krav ve stádû. ProtoÏe je odchované tele jedin˘m trÏním produktem, jsou pfiíjmy za prodané tele rozhodující pro ekonomickou efektivitu chovu. Úspû‰nost prodeje telat navazuje na poãet narozen˘ch a odchovan˘ch telat, tudíÏ souvisí s reprodukcí. V˘nosy byly v souboru podnikÛ nejvy‰‰í v roce 2015, ãemuÏ odpovídá i nejvy‰‰í poãet odchovan˘ch telat od 100 krav v tomto roce. Bez zapoãítání dotací vychází v chovu ztráta ve v‰ech sledovan˘ch letech (rentabilita –43 aÏ –46 %), coÏ hovofií o nutnosti státní podpory tohoto sektoru. Pfii zohlednûní dotací (pfiím˘ch plateb a plateb programu rozvoje venkova) bylo dosaÏeno v kaÏdém roce kladného v˘sledku hospodafiení (rentabilita +2,1 aÏ +8,7 %). Díky nezastupitelné úloze dotací v chovu masného skotu, na ãemÏ se shoduje vût‰ina autorÛ (Wolfová a kol., 2004; aj.), by se mûl chovatel kromû cílÛ v oblasti chovu (reprodukce, aj.) zamûfiit také na maximální vyuÏít v‰ech moÏn˘ch dotaãních titulÛ. Tab. č. 3: Modelový výpočet zisku dle počtu odchovaných telat a jejich ceny v Kč na krávu a rok (2015) Ukazatel

Počet odchovaných telat od 100 krav

Cena prodaného telete v Kč/kg živé hm. 50 55 60 65 70 75 70 –4011 –3029 –2048 –1066 –85 897 75 –3310 –2258 –1206 –155 897 1948 80 –2609 –1487 –365 757 1878 3000 85 –1907 –716 476 1668 2860 4052 90 –1206 56 1317 2579 3841 5103 95 –505 827 2159 3491 4823 6155 100 196 1598 3000 4402 5804 7206

Modelov˘ v˘poãet na základû údajÛ od souboru 22 podnikÛ v roce 2015 (tabulka 3) ukázal, Ïe pro zaji‰tûní kladného v˘sledku hospodafiení v chovu je nezbytné kromû odpovídajících cen prodan˘ch telat také dostateãn˘ poãet odchovan˘ch telat. Pfii nízké cenû telat je pro zisk zapotfiebí odchov vût‰ího mnoÏství telat. Napfi. pfii cenû 50 Kã za kg Ïivé hmotnosti telat je chov ziskov˘ aÏ od cca 100 odchovan˘ch telat na 100 krav. Naopak pfii prodejní cenû 70 Kã za kg Ïivé hmotnosti je minimálním poÏadavkem odchovávat 75 telat od 100 krav. Chov masného skotu tvofií v˘znamnou oblast ãeského agrárního sektoru, av‰ak bude se dále rozvíjet a úspû‰nû plnit produkãní a neprodukãní funkce pouze v pfiípadû, Ïe ekonomick˘m v˘sledkem chovu bude odpovídající úroveÀ zisku. Jednou z hlavních podmínek zlep‰ování v˘sledkÛ chovu masného skotu je evidence v˘robních a ekonomick˘ch ukazatelÛ a její vyuÏívání v procesu fiízení v˘roby. K lep‰ímu pochopení sv˘ch rezerv pfiispûje srovnání vlastních v˘sledkÛ s prÛmûrn˘mi hodnotami a také s nejlep‰ími podniky v odvûtví. Seznam literatury je k dispozici u autora pfiíspûvku Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie‰ení projektu MZERO0714 a projektu NAZV QJ1510191.

33


Sonografie MLLT u plemene aberdeen angus v âR Ing. Jaromír Ducháãek, Ph.D., Ing. Martin Ptáãek, Ph.D., doc. Ing. Ludûk Stádník, Ph.D., Ing. Matú‰ Ga‰parík, Ing. Martina DoleÏalová âeská zemûdûlská univerzita Praha – Fakulta agrobiologie, potravinov˘ch a pfiírodních zdrojÛ – katedra speciální zootechniky Úvod – proã sonografovat Zlep‰ování rÛstov˘ch schopností a správná selekce zvífiat jsou základními pfiedpoklady pro maximální efektivitu produkce v chovu masného skotu. Z tohoto dÛvodu je nutné prÛbûÏnû verifikovat systém kontroly uÏitkovosti a zavádût nové postupy pro predikci plemenn˘ch hodnot s cílem systematického zlep‰ování zmasilosti a masné uÏitkovosti zvífiat. Zásadním opatfiením pro zlep‰ení zmasilosti a následnû lep‰í realizaci pfii zpenûÏování je zji‰Èování v˘‰ky ro‰tûnce (musculus longisimmus lumborum et thoracis). DÛleÏité je si uvûdomit, Ïe zji‰Èování v˘‰ky ro‰tûnce se postupnû stává souãástí kontroly uÏitkovosti ve vyspûl˘ch státech s chovem masného skotu, napfi. Britsk˘ch ostrovech, Francii, Nûmecku, USA ãi Austrálii. Stanovení tohoto parametru se rutinnû provádí za pomoci sonografu a lineární sondy. Pro zv˘‰ení kontrastu pfii mûfiení se vyuÏívá sonografického gelu, ãi rostlinného oleje. Sval je detekován v oblasti za posledním Ïeberním, tedy na prvním bederním obratli. Tento postup byl vyuÏit i v na‰í pilotní studii, která mûla za cíl zmapovat tento parametr zmasilosti u pfiedem zvolen˘ch chovatelÛ plemene aberdeen angus. Primárnû byla sledována v˘‰ka ro‰tûnce a jeho plocha, v˘‰e popsan˘m zpÛsobem. Sekundárnû potom byla mûfiena tlou‰Èka kÛÏe a podkoÏního tuku. Ukázka v˘sledkÛ sonografie i s odeãten˘mi hodnotami je uvedena na obrázku 1. Hlavní v˘hodou této metody je její opakovatelnost a jednoduchost provedení. Vlastní sonografování pfii dobrém zpÛsobu fixace

34

❒ Sonografie v oblasti prvního bederního obratle i s odečtenými hodnotami

zvífiat zabere pouze malé mnoÏství ãasu, viz obrázek 2. DÛleÏit˘ je také fakt, Ïe provedení tohoto hodnocení není spojené se zv˘‰ením finanãních nákladÛ pro chovatele. Mûfiení v˘‰ky ro‰tûnce na farmách Jak jiÏ bylo v˘‰e naznaãeno, první ãást sledování probíhala pfiímo na farmách zájemcÛ z fiad chovatelÛ plemene aberdeen angus a ve spolupráci s inspektory âSCHMS. Do hodnocení byli vybráni ãtyfii chovatelé, plemene aberdeen angus. Tfii zájemci byli z JiÏních âech a jeden chovatel z Vysoãiny. Do hodnocení bylo zafiazeno celkem 98 jalovic a 106 b˘ãkÛ pfii váÏení ve 120 dnech vûku, respektive 79 jaloviãek a 77 b˘ãkÛ pfii váÏení ve 210 dnech vûku. V˘sledky z této studie jsou prezentována v grafu 1. JiÏ na první pohled byla patrná variabilita mezi jaloviãkami a b˘ãky. Pfii váÏe-

ní ve 120 dnech vûku byla prÛmûrná v˘‰ka ro‰tûnce u jaloviãek 45,93 mm a prÛmûrná Ïivá hmotnost 188,58 kg. U b˘ãkÛ pfii tom samém hodnocení byla zji‰tûna v˘‰ka svalu 47,20 mm pfii prÛmûrné hmotnosti 205,30 kg. Pfii sonografování, které odpovídalo dobû váÏení ve 210 dnech vûku byla ov‰em dosaÏena vy‰‰í v˘‰ka ro‰tûnce u jalovic (54,42 mm), oproti b˘kÛm (53,78 mm), pfiiãemÏ jalovice mûly o 40,42 kg niωí Ïivou hmotnost. Toto lze dát do souvislosti pfiedev‰ím individualitou zvífiat a také alometrií rÛstu. U hodnocen˘ch zvífiat se vyskytovaly také vûkové a hmotností diference, které se promítly do rozptylu hodnot v˘‰ky ro‰tûnce (23,94 aÏ 31,67 mm). Nicménû pro na‰e sledování bylo klíãové zji‰tûní, Ïe u zvífiat ve stejném vûku byly zji‰tûny pomûrnû velké rozdíly, které se pohybovali od 6 do 11 mm. Právû tyto vysoké rozdíly ve variabilitû v˘‰ky ro‰tûnce u jednotliv˘ch zvífiat jsou zásadní pro moÏnost následné selekce zvífiat jiÏ v tomto vûku. Toto hodnocení se mÛÏe stát pfiedpokladem pro v˘bûr b˘ãkÛ do testu vlastní rÛstové schopností, ãi dal‰ím kritériem pro posouzení kvality odchovu telat do odstavu. Nepfiímo toto hodnocení mÛÏe navíc napomoci v˘bûru matek ve stádû pro dal‰í reprodukci.

❒ Sonografování v terénních podmínkách chovu


Graf č. 1: Vývoj výšky roštěnce a hmotnosti zvířat v průběhu odchovu u chovatelů

Mûfiení v˘‰ky ro‰tûnce na odchovnách Následnû byl sledován v˘voj ro‰tûnce také u b˘kÛ od vybran˘ch chovatelÛ pfiímo na odchovnách plemenn˘ b˘kÛ. Pozorování probíhalo ve tfiech obdobích: zaãátek testu (prÛmûrn˘ vûk 300 dnÛ), prostfiedek testu (prÛmûrn˘ vûk 349 dnÛ) a konec testu (prÛmûrn˘ vûk 396 dnÛ). Celkem byly získány informace od 87 b˘kÛ na zaãátku testu, 126 b˘kÛ z poloviny testu a 125 b˘kÛ z konce testu. V prÛbûhu testu vlastní rÛstové schopností b˘ãkÛ, jak je uvedeno v grafu 2, docházelo k nárÛstu v˘‰ky ro‰tûnce, a to z hodnoty 57,64 mm na zaãátku testu (pfii prÛmûrné Ïivé hmotností 404,27 kg a prÛmûrném vûku 300 dnÛ) aÏ na 73,75 mm na konci testu (pfii prÛmûrné Ïivé hmotnosti 584,41 kg a prÛmûrném vûku 396 dnÛ). Ve sledovan˘ch tfiech fázích testu byla ov‰em zaznamenaná znaãná variabilita v hodnotách v˘‰ky ro‰tûnce. Na zaãátku testu byly roz-

Graf č. 2: Vývoj výšky roštěnce a hmotnosti býků v průběhu testu na odchovnách

díly mezi zvífiaty aÏ 27,14 mm. PrÛbûhu testu se pak rozdíly je‰tû více zvy‰ovaly. V prostfiedku testu byly rozdíly mezi zvífiaty 29,07 mm a na konci testu dokonce 40,03 mm. Nutno dodat, Ïe rozdíl mezi hodnocen˘mi b˘ky na odchovnách byl aÏ 146 dnÛ vûku (na zaãátku testu) a aÏ 429 kg (na konci testu). Nicménû pfii bliωím porovnání u stejnû star˘ch zvífiat byly pozorovány rozdíly ve hmotnostech pfiekraãující i 100 kg a variabilita ve v˘‰ce ro‰tûnce dosahovala aÏ 14 mm. Toto dává celkem slu‰n˘ potenciál pro moÏnost zpfiesnûní selekce dal‰í generace plemenn˘ch b˘kÛ a v˘bûr zlep‰ovatelÛ zmasilosti. Závûr a perspektiva pro rozvoj hodnocení v˘‰ky ro‰tûnce Celkovû lze zhodnotit, Ïe variabilita mezi zvífiaty ve v˘‰ce ro‰tûnce dává znaãn˘ prostor pro selekci a ‰lechtûní plemene na tento znak. Na druhou stranu pouze pfii vy‰‰ím zapojení chova-

telÛ a shromáÏdûní vût‰ího mnoÏství mûfiení bude moÏné provádûní relevantního vyhodnocení. Pfii splnûní tohoto kritéria je moÏné v relativnû krátkém ãasovém horizontu shromáÏdit dostateãné mnoÏství informací pro rutinní predikci plemenn˘ch hodnot pro zmasilost zvífiat. V˘sledky studie jendoznaãnû potvrzují smûfiování ‰lechtitelského procesu tímto smûrem. Budoucí spolupráce chovatelÛ a v˘zkumn˘ch organizací zajistí aplikaci aktuálních poznatkÛ a rozvoj tohoto hodnocení pro dosaÏení hmatateln˘ch v˘sledkÛ u chovatelÛ. V souãasné dobû se navíc navr‰ují dotazy nakupujících a obchodníkÛ na v˘vin ro‰tûnce a chovatelé, ktefií budou schopni tento údaj deklarovat budou preferováni. Z v˘‰e uveden˘ch dÛvodu zavedení rutinního hodnocení v˘‰ky ro‰tûnce mÛÏe v˘raznû zlep‰it zpenûÏování skotu a pfiiblíÏit tak ãeské chovatele svûtov˘m standardÛm. Pro rozvoj dal‰í spolupráce âZU a âSCHMS, resp. cíleného zavedení tohoto hodnocení do rutinní praxe kontroly uÏitkovosti je v souãasné dobû podán grant NAZV. Práce vznikla za podpory „S“ grantu M·MT âR

35


Skot, kter˘ se u nás nepase Pineywoods je vzácné plemeno zapsané na seznamu ohroÏen˘ch plemen. Pochází z pÛvodní ‰panûlské populace skotu pasoucí se na pobfieÏí Atlantiku a Floridského prÛlivu ve státech Georgia, Mississippi a Alabama. V této ‰panûlské populaci, oznaãované jako Criollo, mají svÛj pÛvod kromû pineywoods i dal‰í plemena, jako jsou Florida crackers, Corriente a Texas longhorn. Pineywoods byli na pobfieÏí zálivu chováni bez témûfi bez lidského pfiiãinûní v kfiovinatém a ãásteãnû zalesnûném terénu, a proto b˘vají také oznaãováni jako „lesní dobytek“ nebo také „rakestraw“ v pfiekladu „hrábû na slámu“.

Historie Pineywoods je jedním z nejstar‰ích plemen skotu ve Spojen˘ch státech, jejich americká historie zaãala na poãátku roku 1500, kdy byli do Ameriky pfiivezeni ‰panûlsk˘mi kolonisty. Kolonisté zaãali chovat dobytek sv˘m typick˘m zpÛsobem pro ‰panûlské farmafiení. Chovy byly ale nejvíce ovlivÀovány místními zemûdûlsk˘mi a ekologick˘mi podmínkami. Tyto vlivy a následné selekce zajistily vznik dlouhovûkého plemene tolerantního k vysok˘m teplotám, odolného vÛãi parazitÛm a chorobám, zároveÀ s vysokou produktivitou. Pineywoods byli chováni pro produkci masa, mléka, kÛÏe pro koÏedûln˘ prÛmysl, ale i jako obchodní komodita. Postupem ãasu získávalo plemeno rÛzná jména podle lokalit, kde bylo soustfiedûno.

36

Jméno pineywoods bylo odvozeno od Pineywoods v jiÏní Mississippi, kde se pfiizpÛsobili prostfiedí. Prvních 350 let v novém svûtû Ïili ve volné pfiírodû. Ta zvífiata, která putovala na západ do Texasu do rovinat˘ch stanovi‰È, mûla ‰iroké rohy, charakteristické pro longhornská plemena. Ta, která zÛstala na Floridû, Georgii, Alabamû a Mississippi musela pfieÏít v hust˘ch lesích a kfiovinat˘ch oblastech. Toto prostfiedí je v˘-

hodné pro malá hbitá zvífiata s takov˘mi rohy, které umoÏÀují prÛchod hust˘m porostem. Od poloviny roku 1800 musela Ïít v polodivok˘ch podmínkách na velk˘ch rodinn˘ch farmách podél pobfieÏí zálivu. Plemeno hrálo také velmi dÛleÏitou roli v dfievafiském prÛmyslu na jihov˘chodû zemû, kdy byli hojnû vyuÏíváni voli k tahání dfieva. Poãetní stavy se v˘raznû sníÏily na koci 19. století, kdy docházelo k v˘raznému zu‰lechÈování pÛvodních plemen anglick˘mi plemeny, a na jihov˘chod se ve velkém dováÏela evropská plemena. V‰ude tam, kde tato plemena zvládla tolerovat environmentální podmínky, postupnû nahrazovala nativní Pineywoods. Pineywoodské plemenice byly zapou‰tûny b˘ky evrop-


sk˘ch plemen, telata získaná z tohoto kfiíÏení mûla v˘borné vlastnosti pro pfieÏití a vysokou uÏitkovost po otcích. NaduÏíváním kfiíÏení s jin˘mi plemeny témûfi vymizeli ãistokrevní pineywoods a plemeno málem zaniklo. Pouze nûkolik rodin si i nadále ponechávalo ãistokrevné chovy Pineywoods. Jak ãas ubíhal, stáda se od sebe izolovala, aÏ se kaÏdé z nich stalo sobûstaãn˘m a jedineãn˘m kmenem. Dnes jsou právû tyto kmeny nejdÛleÏitûj‰ím genetick˘m zdrojem plemene.

Kmeny jsou pojmenované podle rodin, které si je ponechali v ãistokrevné podobû: Holt v Georgii, Barnes v Alabamû, Conway, Bayliss a Carter v Mississippi. Nûkteré z tûchto kmenÛ mají dlouhou a zajímavou historii. V‰ichni jsou pineywoods, ale zvífiata se na kaÏdé farmû vyvíjela v mírnû odli‰n˘ch podmínkách. Z tûchto dÛvodÛ jsou souãasná zvífiata uchovnûna i na základû rozdílÛ v barvû, velikosti a tvaru tûla. Nûkteré z rodinn˘ch kmenÛ byly vybírány napfi. pro konkrétní

barvy nebo typ. Napfiíklad Conway kmen je ãervenobíl˘ v rÛzn˘ch vzorech; Holt je témûfi cel˘ ãern˘ nebo bíl˘, zatímco kmen Griffin mívá Ïlutou barvu. Charakteristika plemene Plemeno vzniklo pfiedev‰ím pfiirozen˘m v˘bûrem. Je odolné vÛãi vût‰inû chorob, hmyzu a parazitÛm, zvífiata jsou schopna se pást na nerovném terénu s hrubou vegetací, kde jiné plemeno neobstojí. PfiestoÏe spásají porosty jako bûÏn˘ domestikovan˘ doby-

37


tek, okusují i podrosty, listy a vûtve stromÛ. To umoÏÀuje farmáfiÛm efektivnûj‰í vyuÏití pÛdy v porovnání s ostatními plemeny. ¤íká se jim také „pinewoods ze suché zemû“, a to z toho dÛvodu, Ïe u vody tráví minimum ãasu, tím se vyh˘bají predátorÛm, ale také nepfiispívají tolik k erozi bfiehÛ a zneãi‰Èování vodních tokÛ jako nûkterá ostatní plemena. Pineywoods jsou známí pro svoji schopnost pfieÏít a rozmnoÏovat se v drsn˘ch podmínkách, odolávat vysok˘m teplotám a vysoké vlhkosti. Toto americké plemeno má dÛleÏité vlastnosti, jako je plodnost a dlouhovûkost, které chybí naopak brahmanu, zebu a jinému bûÏnû chovanému skotu tolerantnímu k teplu. Nevyskytují se u nich tûÏké porody, telata mají velmi nízkou porodní hmotnost, zvífiata jsou sobûstaãná díky neuvûfiitelné konverzi krmiva a otuÏilá. Zvlá‰tû

38

kmen Carter je vyhlá‰en˘ pro své vynikající matefiské a reprodukãní vlastnosti, dlouhovûkost, uãenlivost, sobûstaãnost a snadné telení. Zástupci tohoto plemene jsou velmi aktivní, jejich temperament je velmi variabilní a li‰í se stádo od stáda. Pineywoods jsou malá a robustní zvífiata. Tvar tûla mají hranatûj‰í neÏ ostatní ‰panûlská plemena, která se také adaptovala na americké podmínky. Velikost a zmasilost se li‰í v závislosti na místû chovu. Hmotnost plemenic se pohybuje v rozmezí 275–365 kg, u b˘kÛ v prÛmûru mezi 365–545 kg. Vût‰ina pineywoodsk˘ch zvífiat je rohat˘ch a rohy se velmi odli‰ují. Mohou b˘t krátké a vrásãité aÏ dlouhé a zakroucené. Zbarvení srsti zahrnuje témûfi v‰echny

hlavní barevné rázy a rÛzné podtypy. Preferování rÛznobarevnosti pochází ze ·panûlska, kde i souãasní chovatelé dávají pfiednost pestrému zbarvení zvífiat. Jak jiÏ bylo naznaãeno, kmeny byly selektovány v rámci rodin na jednu konkrétní barvu, respektive kombinaci barev. Navzdory sv˘m zjevn˘m v˘hodám, v nûkter˘ch regionech pojem „pineywoods“ znamená synonymum pro slabá, kostnatá nebo ubohá kráva. Souãasn˘ chov pineywoods V roce 1999 bylo odhadnuto, Ïe poãet chovn˘ch zvífiat klesl na pouh˘ch 200


kusÛ. V témÏe roce proto byla v Alabamû zaloÏena The Pineywoods Cattle Registry and Breeders Association (PCRBA). Hlavním úkolem Asociace je zachovat plemeno a pokusit se ho udrÏet v typick˘ch pfiírodních podmínkách, ãlenové pohlíÏejí na plemeno jako na národní bohatství. Pineywoodské plemeno je vedeno na seznamu kriticky ohroÏen˘ch plemen skotu, kter˘ sestavuje The American Livestock Breeds Conservancy. Hranice pro kriticky ohroÏené plemeno je ménû neÏ 200 registrací roãnû a poãet zvífiat musí b˘t odhadem niωí neÏ 2000 ks (celosvûtová populace). V letech 2009 aÏ 2012 se poãet zvífiat, evidovan˘ch jako ãistokrevn˘ch, zv˘‰il o 46 %. Souãasné odhady udávají, Ïe poãet ãisto-

krevn˘ch jedincÛ se pohybuje okolo 1000 kusÛ. PCRBA velmi podporuje studium, ochranu a ‰í-

fiení povûdomí o plemeni. SnaÏí se rozvíjet nové trhy, navazuje spolupráci a dobré vztahy mezi

ãleny, chovateli a ‰irokou vefiejností. Velké plus pro plemeno je jeho dlouhodobá adaptace na americkém jihov˘chodû i jeho historie. Traduje se, Ïe v nûkter˘ch oblastech mají pineywoods urãit˘ vliv i na tamní kulturu. V souãasnosti je aktuálnû uznáváno 20 kmenÛ pineywoods, z toho jsou ãtyfii jiÏ zaniklé, kaÏd˘ z tûchto kmenÛ má svoji konkrétní charakteristiku, dané poÏadavky na zapsání do plemenné knihy a samozfiejmû svoji historii. PCRBA se spojila s prof. Philipem Sponenbergem, uznávan˘m specialistou v oblasti genetiky zvífiat a spoleãnû vytváfiejí programy za úãelem záchrany plemene pineywoods, zejména nûkter˘ch vzácn˘ch kmenÛ, kter˘m hrozí zánik. Záchranné programy jsou navrÏeny tak, aby se

maximalizovalo pfieÏití kmene po genetické stránce a minimalizovala pfiíbuzenská plemenitba. I kdyÏ mnohé z kmenÛ Pineywoods byly a jsou kupodivu vÛãi negativnímu úãinku pfiíbuzenské plemenitby velmi odolné, je lep‰í ji pouÏívat jen v nejnutnûj‰ích pfiípadech. Podle této strategie je moÏné vyhnout se problémÛm, které by mohly vznikat. Pro chovatele je podstatné vûdût, jak plemeno funguje a mít na pamûti, Ïe má zaji‰tûnou budoucnost do té míry, do jaké ho budou farmáfii brát váÏnû a budou ho vyhledávat pro jeho pfiednosti, kter˘ch urãitû není málo. Text: Ing. Katefiina ·tanclová, Ph.D. Foto: internet

39


M˘ty a omyly ve spotfiebû masa Vefiejností koluje mnoho informací, které se ãasto velice li‰í. Nejinak tomu také je v pfiípadû konzumace potravin, zejména pak Ïivoãi‰ného pÛvodu. Ve zmûti informací na internetu i v dal‰ích médiích je velice obtíÏné se zorientovat. M˘ty a omyly, ale i pfiedsudky a ãasto také extrémistické jednání mÛÏe b˘t velice nebezpeãné a mÛÏe vést aÏ k velmi závaÏn˘m poruchám, pfii nichÏ mÛÏe b˘t ohroÏen i Ïivot. Co je v‰ak hor‰í, mnohdy se tato skuteãnost t˘ká dûtí. Proto jsme poÏádali uznávanou odbornici na v˘Ïivu a anal˘zu potravin prof. Ing. Janu Dostálovou, CSc. z Vysoké ‰koly chemicko-technologické v Praze, aby vysvûtlila spotfiebiteli nûkolik informací a m˘tÛ, které kolem spotfieby masa v poslední dobû kolují. Paní profesorka v na‰em rozhovoru zodpovûdûla nejzákladnûj‰í dotazy, které se spotfieby masa t˘kají. Obdobná pfiedná‰ka zaznûla i na v˘stavû Charolais show v Lysé nad Labem v rámci doprovodného programu. Jak dlouho ãlovûk konzumuje maso? Konzumace masa je známá odpradávna. Na‰i pfiedci lovili zvífiata

a pouÏívali oheÀ pfied 1,8 miliony lety. JiÏ lovci mamutÛ tedy jedli maso. A právû maso mûlo vliv na rozvoj mozku. âlovûk je tedy v‰eÏravec. K trávení masa máme uzpÛsoben˘ trávicí systém i chrup.

40

Proã je pro ãlovûka nezbytné jíst maso? âím je pfiínosné jeho sloÏení? Maso obsahuje velmi kvalitní bílkoviny, které jsou stavebním prvkem tkání a mají i dal‰í dÛleÏité funkce v organizmu. Proto je jeho konzumace nezbytná zejména u dûtí. U dospûl˘ch hraje dÛleÏitou roli pfii obnovû tkání. Proto by ho mûli konzumovat v‰ichni bez rozdílu vûku. âlovûk mÛÏe nahradit bílkoviny Ïivoãi‰ného pÛvodu bílkovinou rostlinnou, av‰ak je tfieba vûdût jak. Co je v‰ak mnohem dÛleÏitûj‰í, je obsah Ïeleza, které je v mase obsaÏeno ve snadno vyuÏitelné formû. V ostatních potravinách totiÏ Ïelezo tvofií slouãeniny, z nichÏ je ãlovûk obtíÏnû vyuÏije. Z tohoto hlediska je konzumace masa tûÏko nahraditelná jin˘mi potravinami. Maso a dal‰í potraviny Ïivoãi‰ného pÛvodu obsahují také vitamin B12, kter˘ je dÛleÏit˘ pro tvorbu krve. Jak ãasto bychom mûli maso konzumovat? Doporuãené mnoÏství konzumovaného masa není stanoveno. Platí v‰ak dÛleÏité stanovisko: V‰eho s mírou. Není proto tfieba

jíst maso kaÏd˘ den, tfii aÏ ãtyfii porce t˘dnû jsou postaãující. Jaké maso je z hlediska v˘Ïivy nejhodnotnûj‰í? Z v˘Ïivového hlediska je nejhodnotnûj‰í maso hovûzí. Je to dáno zejména vysok˘m obsahem Ïeleza. BohuÏel právû spotfieba hovûzího masa v âeské republice klesá a pohybuje se jiÏ na úrovni pouh˘ch 7,5 kg na osobu a rok, coÏ je stra‰nû málo. Co je v‰ak alarmující, je skuteãnost, Ïe právû hovûzí maso chybí ve stravû dûtí, zejména batolat. Ta pak ãasto trpí anémií. Je pravda, Ïe konzumace ãerveného masa a uzenin zpÛsobuje rakovinu tlustého stfieva, jak nedávno prohlásila Svûtová zdravotnická organizace? Toto prohlá‰ení, které pfied rokem vydala Svûtová zdravotnická organizace, bylo zavádûjící, neboÈ nebylo definováno mnoÏství. I zde platí, Ïe nadbytek konzumované potraviny mÛÏe b˘t ‰kodliv˘. Co se t˘ãe konzumace uzenin, jsou nebezpeãnûj‰í domácí uzeniny, neboÈ jako zdroj koufie se pouÏívá mnohdy v‰echno moÏné. V prÛmyslové v˘robû se v‰ak pouÏívá studen˘ koufi, kter˘ je pfiedãi‰tûn˘ a rakovinotvorné látky


robu potravin. Na základû ãetn˘ch kontrol bylo zji‰tûno, Ïe v mase z ãesk˘ch chovÛ se tato rezidua aÏ na vzácné v˘jimky, které poru‰í pravidla, nevyskytují. Maliãko odli‰ná situace je u masa dováÏeného ze zemí, kde tento zákaz neplatí nebo se ãastûji poru‰uje.

témûfi neobsahuje. Proto ani uzeniny jiÏ nejsou tak nebezpeãné, jak to bylo dfiíve. Pfiesto bychom uzenin nemûli konzumovat velká mnoÏství, protoÏe ãasto obsahují vysoké mnoÏství soli a tuku. Batolata a malé dûti by mûly konzumovat uzeniny velmi omezenû, pfiednost by mûla mít kvalitní ‰unka (v˘bûrová nebo nejvy‰‰í jakosti).

sloÏitûj‰í to je z hlediska náhrady Ïeleza a vitaminu B12. Vitamin B12 není v rostlinné stravû obsaÏen a jeho nedostatek vyvolává

Mûli bychom tedy kupovat maso z ãesk˘ch chovÛ? Urãitû bychom mûli preferovat maso z ãesk˘ch chovÛ. A to zejména z hlediska ekologického. Také z dÛvodu podpory na‰í krajiny, ãesk˘ch farmáfiÛ a chovatelÛ a tvorby pracovních pfiíleÏitostí. âeská republika b˘vala napfi. ve v˘robû vepfiového masa sobûstaãná, v souãasnosti v‰ak pokr˘vá jeho produkce sotva polovinu. Také z tohoto dÛvodu bychom mûli podpofiit produkci masa z tuzemsk˘ch chovÛ.

Mohou rostlinné bílkoviny nahradit bílkoviny Ïivoãi‰né? Co chybí ve v˘Ïivû veganÛm a vegetariánÛm? Rostlinné bílkoviny jsou neplnohodnotné, tedy nemají v‰echny sloÏky (nezbytné aminokyseliny) potfiebné pro ãlovûka. KaÏdá plodina v‰ak má odli‰nou skladbu aminokyselin. Proto vhodnou kombinací rÛzn˘ch rostlinn˘ch zdrojÛ nahradit Ïivoãi‰nou bílkovinu mÛÏeme – napfi. kombinací obilovin s lu‰tûninami. Av‰ak

závaÏné problémy. Veganskou stravu povaÏují nûktefií lékafii za nebezpeãnou zejména u dûtí a poÏadují dokonce úpln˘ zákaz veganské stravy pro dûti z dÛvodu nezaji‰tûní dostateãného v˘voje organismu. Je pravda, Ïe maso z ãesk˘ch chovÛ obsahuje antibiotika a rÛstové hormony? PouÏívání rÛstov˘ch hormonÛ je v âeské republice i v celé Evropské Unii zakázáno. Co se t˘ãe pouÏívání antibiotik, jsou dány tzv. ochranné lhÛty, bûhem nichÏ nemÛÏe b˘t maso pouÏito pro v˘-

Je kufiecí maso ménû tuãné neÏ vepfiové a hovûzí? Tuãnost masa není v celém tûle jateãn˘ch zvífiat stejná. ZáleÏí tedy na tom, z jaké ãásti tûla maso pochází. Napfiíklad kufiecí stehno s kÛÏí mÛÏe obsahovat 15 aÏ 16 % tuku, kdeÏto libová vepfiová k˘ta má 5 aÏ 10 % tuku. Tuk je v‰ak nositelem chuti, proto maso s niωí tuãností není pfiíli‰ chutné.

Za rozhovor dûkuje Ing. SoÀa Jelínková

41


Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2016 Leto‰ní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách i u chovatelÛ jsou kompletnû za námi, a tak mÛÏeme bilancovat. Minulá tfii ãísla svazov˘ch zpravodajÛ mapovala slovem (resp. spí‰e ãíslem) i obrazem první tfii turnusy, nyní v tomto pfiehledu najdete v˘sledky za ãtvrt˘ a tedy i poslední turnus, ale také nápoãtové údaje za cel˘ kalendáfiní rok 2016. Podzimní turnus b˘vá tradiãnû nejménû poãetn˘, naskladnûno do nûj bylo 81 b˘kÛ (stejnû jako v roce 2015), vybráno pak 70 z nich (vloni to bylo o jednoho b˘ka více). Pfii pohledu do tradiãních tabulek sumarizujících v˘sledky za cel˘ leto‰ní rok je patrné, Ïe poãet naskladnûn˘ch a vybran˘ch b˘kÛ byl velice podobn˘ loÀsk˘m ãíslÛm. Vloni zahájilo test 1744 b˘kÛ a úspû‰nû ho dokonãilo 1489 b˘kÛ, leto‰ní rok chovatelé do testu naskladnili je‰tû o dvacet b˘kÛ více (1764) z nichÏ 1486 jich bylo vybráno. Po dlouh˘ch letech, kdy poãty vybran˘ch b˘kÛ kaÏdoroãnû stoupaly, se ukazuje, Ïe hranice 1500 vybran˘ch b˘kÛ je pfii souãasné úrovni poptávky zfiejmû dostateãná. Celkové poãty se sice v˘raznûji nemûní, ale mezi plemeny dochází k urãit˘m pohybÛm. Pokud se podíváme na ãtyfii nejpoãetnûj‰í plemena, tak meziroãnû do‰lo k nárÛstu v˘bûrÛ limousinsk˘ch, simentálsk˘ch a angussk˘ch b˘kÛ, naopak „‰arolákÛ“ bylo ménû. Leto‰ní rok taktéÏ pfiinesl hned nûkolik rekordÛ v prodejních cenách. Pfiehled nejdraωích b˘kÛ historie si mÛÏete prohlédnout na na‰em webu: www.cschms.cz/index.php?page=novinka&id=1674. ÚroveÀ selekce byla za v‰echny ãtyfii turnusy na úrovni 84,2 %, vloni to bylo 85,4 %, v roce 2014 potom 79,5 %. Pokud jste i pfies bohatou nabídku b˘ka dosud nesehnali a chcete ho koupit jiÏ nyní, nav‰tivte na‰í burzu zvífiat na webov˘ch stránkách svazu, kde jsou vÏdy nejaktuálnûj‰í nabídky. Druhou moÏností je pak poãkat na první turnus roku 2017, první v˘bûry zaãnou uÏ 20. 2. 2017. Termíny najdete dále v textu.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za IV. turnus 2016 – dle plemen Plemeno

V testu

Do plem.

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM stav k 3. 11. 2016

2 0 2 3 11 14 0 0 0 0 0 9 9 1 1 2 12 5 17 13 3 16 14 4 18 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 81

0 0 0 3 10 13 0 0 0 0 0 8 8 0 1 1 12 4 16 9 2 11 14 4 18 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 70

42

IV. turnus 2016 Vyřazeno Před Při 2 0 0 0 2 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 2 2 1 0 3 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 6

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 90,9 % 92,9 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 88,9 % 88,9 % 0,0 % 0,0 % 50,0 % 100,0 % 80,0 % 94,1 % 69,2 % 66,7 % 68,8 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 86,4 %


V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2016 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Andorrský hnědý – u chov. GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE ROUGE des PRÉS – OPB Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM stav k 3. 11. 2016

V testu

Do plem.

132 211 343 35 45 80 3 2 5 5 5 10 1 8 1 25 26 28 14 42 281 116 397 180 175 355 1 262 139 401 13 13 26 9 6 15 8 19 27 8 6 13 19 1764

121 152 273 31 38 69 1 0 1 4 3 7 0 5 1 21 22 24 13 37 233 92 325 156 149 305 1 243 121 364 12 11 23 7 5 12 7 12 19 7 5 11 16 1486

rok 2016 Vyřazeno Před 7 38 45 2 5 7 2 1 3 1 1 2 1 2 0 3 3 1 0 1 20 9 29 7 19 26 0 7 12 19 0 2 2 1 1 2 0 4 4 0 1 1 2 148

Při 4 21 25 2 2 4 0 1 1 0 1 1 0 1 0 1 1 3 1 4 28 15 43 17 7 24 0 12 6 18 1 0 1 1 0 1 1 3 4 1 0 1 1 130

Odročeno

% vyb.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

91,7 % 72,0 % 79,6 % 88,6 % 84,4 % 86,3 % 33,3 % 0,0 % 20,0 % 80,0 % 60,0 % 70,0 % 0,0 % 62,5 % 0,0 % 84,0 % 84,6 % 85,7 % 92,9 % 88,1 % 82,9 % 79,3 % 81,9 % 86,7 % 85,1 % 85,9 % 100,0 % 92,7 % 87,1 % 90,8 % 92,3 % 84,6 % 88,5 % 77,8 % 83,3 % 80,0 % 87,5 % 63,2 % 70,4 % 87,5 % 83,3 % 84,6 % 84,2 % 84,2 %

43


RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2016 dle plemen za IV. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE ROUGE des PRÉS – OPB Andorrský hnědý – u chov.

ks 2 0 2 3 11 14 0 0 0 0 0 9 9 1 1 2 12 5 17 13 3 16 14 4 18 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

Býci v odchovu IV. turnus 2016 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 209 289 505 1512 1298 124 127 0 0 0 0 0 0 0 209 289 505 1512 1298 124 127 217 321 580 1780 1495 137 139 211 324 558 0 1436 139 141 212 323 563 1780 1449 138 141 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 212 321 527 0 1341 133 136 212 321 527 0 1341 133 136 179 273 529 1833 1391 134 137 212 365 588 0 1503 132 132 196 319 559 1833 1447 133 135 219 349 618 1572 1542 135 138 206 325 535 0 1358 130 133 215 342 594 1572 1488 134 137 194 309 539 1402 1346 134 136 206 326 555 0 1370 135 137 196 312 542 1402 1350 134 136 218 314 576 1751 1468 136 140 199 319 557 0 1399 137 139 214 315 571 1751 1452 136 140 178 267 464 1391 1176 132 136 0 0 0 0 0 0 0 178 267 464 1391 1176 132 136 192 311 530 1291 1304 135 140 0 0 0 0 0 0 0 192 311 530 1291 1304 135 140 0 0 0 0 0 0 0 201 292 583 1675 1475 127 128 0 0 0 0 0 0 0 201 292 583 1675 1475 127 128 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ks 0 0 0 3 10 13 0 0 0 0 0 8 8 0 1 1 12 4 16 8 2 10 14 4 18 1 0 1 1 0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

Býci vybraní do plemenitby IV. turnus 2016 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 217 321 580 1780 1495 137 139 214 328 566 0 1456 139 141 215 326 569 1780 1465 138 141 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 215 326 532 0 1350 133 136 215 326 532 0 1350 133 136 0 0 0 0 0 0 0 212 365 588 0 1503 132 132 212 365 588 0 1503 132 132 219 349 618 1572 1542 135 138 211 327 527 0 1335 131 134 217 343 595 1572 1490 134 137 197 315 551 1464 1382 134 136 191 313 559 0 1367 135 137 196 315 553 1464 1379 134 136 218 314 576 1751 1468 136 140 199 319 557 0 1399 137 139 214 315 571 1751 1452 136 140 178 267 464 1391 1176 132 136 0 0 0 0 0 0 0 178 267 464 1391 1176 132 136 192 311 530 1291 1304 135 140 0 0 0 0 0 0 0 192 311 530 1291 1304 135 140 0 0 0 0 0 0 0 201 292 583 1675 1475 127 128 0 0 0 0 0 0 0 201 292 583 1675 1475 127 128 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

PrÛmûrné ceny dle plemen IV. turnus 2016 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Parthenaise Průměr IV. turnus 2016

44

Do dražby ks 0 2 0 0 0 9 8 9 0 1 1 0 30

Vyv. cena Kč 0 78 500 0 0 0 81 222 80 250 73 333 0 75 000 80 000 0 78 167

Dražba a ceny Prodáno ks 0 2 0 0 0 8 6 7 0 0 1 0 24

Prodejní Kč 0 79 500 0 0 0 98 375 90 500 76 429 0 0 81 000 0 87 708

% prodaných 0,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 88,9 % 75,0 % 77,8 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 80,0 %


RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2016 dle plemen – nápoãet 2016 Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Andorrský hnědý – u chov. GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE ROUGE des PRÉS – OPB Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

132 211 343 35 45 80 3 2 5 5 5 10 1 8 1 25 26 28 14 42 281 116 397 180 175 355 1 262 139 401 13 13 26 9 6 15 8 19 27 8 6 13 19

Býci v odchovu – nápočet 2016 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 210 327 566 1818 1478 132 135 202 318 539 0 1386 132 133 205 322 550 1818 1422 132 134 209 327 553 1787 1431 137 140 204 323 502 0 1272 136 139 206 325 524 1787 1342 137 140 157 269 436 1294 1110 127 130 227 318 419 0 1138 129 133 185 288 429 1294 1121 128 131 171 277 434 1321 1095 120 126 165 277 447 0 1080 125 128 168 277 440 1321 1087 121 127 168 324 551 0 1414 136 136 157 229 352 0 878 115 117 215 343 576 1208 1459 136 137 202 324 509 0 1289 133 135 203 325 511 1208 1295 134 136 190 301 527 1835 1385 131 135 202 320 544 0 1401 131 132 194 308 533 1835 1390 131 134 214 336 580 1830 1496 134 137 207 333 549 0 1394 134 136 212 335 571 1830 1466 134 137 201 320 534 1590 1370 135 138 202 318 525 0 1337 134 136 201 319 529 1590 1354 135 137 235 375 590 1791 1570 140 147 215 342 600 1830 1546 137 140 214 341 567 0 1435 136 138 214 341 588 1830 1507 137 140 194 301 511 1532 1301 133 134 199 300 505 0 1284 136 136 196 300 508 1532 1293 134 135 198 315 516 1553 1334 128 132 185 288 468 0 1176 130 132 193 304 497 1553 1270 129 132 192 310 519 1390 1315 135 139 203 318 494 0 1245 137 138 199 315 502 1390 1266 136 138 193 305 471 0 1187 129 131 202 315 568 1675 1465 129 132 207 319 500 0 1284 128 130 206 318 521 1675 1341 128 131

ks 121 152 273 31 38 69 1 1 4 3 7 7 0 5 1 21 22 24 13 37 233 92 325 156 149 305 1 243 121 364 12 11 23 7 5 12 7 12 19 7 5 11 16

Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2016 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 211 328 569 1845 1488 133 135 204 323 555 0 1431 132 134 207 325 561 1845 1456 132 134 209 327 556 1809 1439 137 140 206 324 511 0 1297 136 140 207 325 531 1809 1360 137 140 182 282 468 1175 1165 125 129 182 282 468 1175 1165 125 129 168 274 447 1483 1152 122 128 171 284 461 0 1107 125 128 169 278 453 1483 1133 123 128 169 278 453 1483 1133 123 128 0 0 0 0 0 0 0 163 241 367 0 917 119 120 215 343 576 1208 1459 136 137 206 330 521 0 1323 135 137 206 331 524 1208 1329 135 137 188 303 522 1811 1376 131 134 203 320 545 0 1405 131 133 193 309 530 1811 1386 131 134 214 336 582 1833 1502 135 138 209 335 552 0 1402 134 136 212 336 574 1833 1473 135 137 201 322 537 1608 1381 135 138 202 320 532 0 1358 135 137 202 321 534 1608 1370 135 137 235 375 590 1791 1570 140 147 215 343 602 1832 1551 137 140 215 343 578 0 1464 137 139 215 343 594 1832 1522 137 140 193 300 510 1513 1294 134 135 197 299 511 0 1291 135 136 195 300 510 1513 1293 134 135 188 305 502 1523 1299 127 131 183 286 472 0 1181 130 134 186 297 490 1523 1250 128 132 190 314 528 1413 1336 135 140 203 324 512 0 1298 137 139 198 320 518 1413 1312 136 139 193 302 475 0 1199 129 131 203 324 570 1620 1470 129 133 209 326 508 0 1303 129 131 207 325 527 1620 1355 129 131

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2016 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadaise Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Rouge des Prés Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr 2016

Do dražby ks 107 21 1 2 1 17 203 141 1 194 11 6 6 4 715

Vyv. cena Kč 79 243 81 381 70 000 80 500 65 000 70 471 77 867 80 071 78 000 77 418 76 182 80 667 81 500 83 500 78 351

Dražba a ceny Prodáno ks 53 12 0 0 0 2 125 78 0 87 6 2 2 1 368

Prodejní Kč 106 132 88 167 0 0 0 73 500 91 784 98 500 0 90 322 79 667 83 000 86 000 81 000 94 405

% prodaných 49,5 % 57,1 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 11,8 % 61,6 % 55,3 % 0,0 % 44,8 % 54,5 % 33,3 % 33,3 % 25,0 % 51,5 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

45


BARON Z HLUKU – ZBQ 108 (Minaříková H., Hluk, 20. 10. 2016, 81 b.)

BOREC ZE ŽĎÁRA – ICH 060 (OPB Cunkov, 18. 10. 2016, 80 b.)

BACAO PÍSECKÝ – ZLM 869 (OPB Cunkov, 18. 10. 2016, 79 b.)

BORG ZE SKAL – ICH 065 (OPB Benešov, 20. 10. 2016, 79 b.)

BAKKUS LA – ZAU 065 (OPB Cunkov, 18. 10. 2016, 77 b.)

BOHUŠ Z ČASTONÍNA +/+ – ZGS 271 (Marek P., Častonín, 21. 10. 2016, 76 b.)

BAMBI LIPONOVA – ICH 064 (OPB Osík, 19. 10. 2016, 75 b.)

BENJAMIN AGROCHYT R – PSI 107 (OPB Cunkov, 18. 10. 2016, 75 b.)

46

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – IV. turnus


Nejlépe hodnocení b˘ci za rok 2016 – bez rozdílu plemene Pořadí

1

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

RPH prT Celkem bodů

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Měcholupy

AMON LEŽNICKÝ P

ZMS 480

S100

ZSI 821

2425

128

88

22.02.16

570081041 CZ

Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice

10.12.14

133650941 CZ

1946

145

x

OPB Benešov

BOND RED ZE STVOLÍNEK

ZAI 363

G100

ZAA 807

2175

127

88

19.04.16

590850051 CZ

Hromas Jan, Stvolínky

10.3.15

175602951 CZ

1818

142

x

OPB Cunkov

AMANDIER AGROCHYT

ZIT 832

T100

ZTI 083

1941

114

86

19.02.16

889193061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

2.10.14

380901961 CZ

1692

146

192 000

OPB Osík

BOHÉM MOF

ZAU 052

UU100

ZAU 018

1533

76

86

26.04.16

768783021 CZ

Montážně obchodní firma s.r.o., B. M.

7.1.15

1208039795 FR

1396

140

x

OPB Cunkov

ACAPULKO Z PROSÍČEK ET

ZLM 672

Y100

ZLM 050

1491

98

85

18.02.16

879301061 CZ

Velát Jaroslav, Horní Prosíčka

10.10.14

433718961 CZ

1591

143

165 000

u chovatele

AMBIT

ZLM 694

Y100

ZLM 056

18.02.16

885504031 CZ

Dvořák Karel, Starcova Lhota

29.12.14

2312858039 FR

u chovatele

BIVOJ RED Z JAKUBOVIC

ZAI 340

G100

ZAA 884

17.04.16

743153053 CZ

VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

11.2.15

231373953 CZ

1807

142

x

OPB Benešov

BOLEK Z LEŽNICE P

ZMS 619

S100

PMS 346

2191

111

85

17.06.16

579772041 CZ

Bartoň František, Ležnice

20.5.15

128131941 CZ

1917

142

131 000

OPB Měcholupy

BOXER RED Z PĚČÍNA

ZAI 393

G100

ZAI 065

2016

119

84

27.04.16

937945031 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

10.3.15

197958931 CZ

1746

138

250 000

OPB Benešov

BAFALC Z TÝNIŠTĚ

ZIT 960

T100

ZIT 336

2391

119

83

02.05.16

578692041 CZ

TFARMA spol.s r.o., Týniště

3.2.15

127767941 CZ

1713

138

x

OPB Benešov

BIATLON AVENA

ZLM 779

Y100

ZLM 120

2133

126

83

03.05.16

737029053 CZ

Avena s.r.o., Dlouhá Třebová

19.3.15

275704953 CZ

1676

142

x

OPB Benešov

ARNI Z TROJMEZÍ

ZIT 820

T100

ZTI 590

1808

109

82

16.02.16

570284041 CZ

Farma Pastviny s.r.o., Pastviny

21.12.14

138072941 CZ

1631

142

x

OPB Benešov

MOVIS AGLER R

PMS 916

S100

ZMS 107

1950

105

82

16.02.16

812352518 SK

MOVIS-AGRO, AK, spol.s r.o., Skalica

20.12.14

380899961 CZ

1675

144

x

OPB Benešov

BOFALC Z TÝNIŠTĚ

ZIT 939

T100

ZIT 336

1816

103

82

02.05.16

578628041 CZ

TFARMA spol.s r.o., Týniště

3.1.15

149724941 CZ

1560

138

104 000

OPB Benešov

BEBUSS Z TÝNIŠTĚ

ZIT 965

T100

ZTI 903

2191

115

82

02.05.16

578712041 CZ

TFARMA spol.s r.o., Týniště

17.2.15

118112941 CZ

1625

142

x

OPB Cunkov

BORAX Z PODLESÍ P

ZMS 496

S100

ZSI 400

2325

136

82

21.04.16

563464042 CZ

ZD Podlesí Ročov

6.2.15

136679942 CZ

1748

138

91 000

OPB Benešov

ATLAS Z MEZIBOŘÍ

ZIT 812

T100

ZIT 100

1925

103

81

16.02.16

871472061 CZ

Hatlák V., Ing., Meziboří

8.12.14

490934961 CZ

1621

142

131 000

OPB Benešov

APOLLÓN AGROCHYT V

ZMS 455

S100

ZSI 807

2025

117

81

16.02.16

889197061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

18.11.14

193698961 CZ

1718

143

122 000

u chovatele

AGFA ZE DVORA

ZLM 665

Y100

ZLI 746

15.02.16

722236053 CZ

Šeda J., Helvíkovice

17.12.14

247940953 CZ

1671

142

x

OPB Osík

BURGER Z CHŘIBSKÉ

HRF 487

U100

HRF 407

2375

130

81

26.04.16

568269042 CZ

Machač Jan, Ing., Chřibská

12.3.15

203274932 CZ

1751

136

x

2

3

4

5 85

6 1540

141

x 85

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18 81

19

20

47


Nejlépe hodnocení b˘ci za rok 2016 – bez rozdílu plemene Pořadí

21

Místo odchovu

Jméno býka

Přidělen státní registr

Plemeno

Otec

Př. test

RPH prT Celkem bodů

Datum ZV

ušní číslo

Chovatel

Dat. nar.

Matka

Př. od nar.

kříž ZV

Prodej. cena

OPB Benešov

BRIT Z NOVÉ VODY P

ZMS 546

S100

ZSI 778

2041

110

81

04.05.16

673705071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

19.1.15

168011972 CZ

1795

143

121 000

OPB Benešov

BABETKO Z NOVÉ VODY PP

ZMS 569

S100

ZSI 844

2125

126

81

04.05.16

673721071 CZ

Reinold Manfred, St. Červená Voda

11.3.15

238046971 CZ

1902

148

191 000

OPB Benešov

BERD DH

ZIT 953

T100

ZTI 900

2433

120

81

02.05.16

797538032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

25.1.15

4241733615 FR

1785

147

115 000

OPB Benešov

BACHAŘ DH

ZIT 983

T100

ZIT 387

1841

107

81

02.05.16

838447032 CZ

Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště

28.3.15

108622932 CZ

1679

138

90 000

OPB Benešov

BAČA Z VLASTĚJOVA

ZPI 748

P100

ZPI 695

1658

99

81

19.04.16

839840032 CZ

Tesárková Marie, Vlastějov

22.3.15

302381932 CZ

1381

136

106 000

OPB Cunkov

BUCEFAL AGROCHYT V

ZIT 906

T100

ZIT 337

1866

106

81

20.04.16

889203061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

14.1.15

380915961 CZ

1748

142

119 000

OPB Cunkov

BŮH Z PĚČÍNA

ZAI 372

G100

ZAA 847

1966

114

81

22.04.16

894302031 CZ

Lepša Vladimír, Pěčín

9.2.15

479966931 CZ

1629

137

228 000

OPB Cunkov

BRONX Z CUNKOVA

ZIT 908

T100

ZIT 336

2208

116

81

20.04.16

914929031 CZ

Farma Kozák, s.r.o.

23.1.15

386288931 CZ

1632

136

x

OPB Kundratice

BLAHOSLAV VFU

ZLM 759

Y100

ZLI 928

2241

129

81

29.04.16

667954081 CZ

VFU Brno ŠZP Nový Jičín

20.1.15

163673981 CZ

1645

145

120 000

ZMS 524

S100

ZSI 714

2150

123

81

1733

145

110 000

22

23

24

25

26

27

28

29 OPB Měcholupy BALTHAZAR AGROCHYT PP 30 28.04.16

889204061 CZ

Agrochyt s.r.o., Mohelno

17.1.15

193695961 CZ

u chovatele

BOB Z PODMOKEL P

ZMS 584

S100

ZSI 881

06.05.16

830321032 CZ

Kubal Petr, Podmokly

20.3.15

290783932 CZ

u chovatele

BARON Z HLUKU

ZBQ 108

Q100

ZBA 466

20.10.16

642407072 CZ

Minaříková Hana, Hluk

16.8.15

180772972 CZ

81

31 1858

141

x 81

32 1646

142

x

Naskladnûní plemenn˘ch b˘kÛ pro I. a II. turnus 2017 Místo odchovu OPB Benešov OPB Cunkov OPB H. Jadruž OPB Janovice OPB Kamenná OPB Kundratice OPB Měcholupy OPB Osík u chovatele CELKEM

Turnus I II I II II I II II II I II I II I

Plemeno AA 1 23 6 46 0 12 1 0 7 6 27 2 20 1 152

BA 0 1 1 6 0 0 0 0 0 0 3 1 8 7 27

BB 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

BM 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 8

GS 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 9 13

HE 0 0 2 2 0 5 5 0 0 0 0 0 3 1 18

CH 32 74 41 17 22 2 8 0 35 2 3 34 49 12 331

LI 5 33 47 33 0 0 0 0 6 0 0 0 18 40 182

MM 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 1

MS 39 0 8 24 11 17 14 65 24 23 28 1 7 15 276

PI 3 0 0 0 0 0 0 9 0 0 0 3 0 0 15

PP 0 0 3 4 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 10

SA 0 0 5 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 8

UU 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 1 0 8 13

CELKEM 80 131 114 141 33 36 28 74 72 31 61 43 111 100 1055

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz (sekce odchovny PB).

48


Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2017 I. turnus – B˘ci narození 1. 10. 2015 – 31. 12. 2015 na OPB a OCH Den Pondělí

Datum 20.2.2017

Začátek* 9,00 15,00

Úterý

21.2.2017

Středa

22.2.2017

Čtrvtek

23.2.2017

Pátek Sobota

24.2.2017 25.2.2017

Neděle

26.2.2017

Pondělí

27.2.2017

Úterý

28.2.2017

Středa

1.3.2017

Čtrvtek

2.3.2017

Pátek

3.3.2017

9,00 16,00 9,00 16,00 9,00 16,00 9,00 9,00 10,00 12,00 14,00 8,00 10,00 14,00 9,00 16,00 17,00 9,00 16,00 17,00 9,00 16,00 9,00 15,00 10,00 13,00 15,00

OPB, chovatel OPB Měcholupy Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice UFARMA s.r.o., Čistá u Rovné – Ležnice OPB Osík Lux Jiří, Vlkov OPB Benešov Minaříková Hana, Hluk OPB Benešov Poruba Jan, Šenov u N./J. OPB Janovice Mendelova univerzita Brno-ŠZP Žabčice Agrochyt s.r.o., Mohelno Poláková Zdenka, Dolní Libochová Hrtús Miroslav, Mírovka Šeda J., Helvíkovice Fišar Filip, Lhotka Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn OPB Cunkov Farma Kozák, s.r.o. Farma Karel Dvořák s.r.o. OPB Cunkov Tájek Jaroslav, Zvíkov K+K Břilice GIGANT OPB Cunkov Valenta Petr, Budyně Farka Martin, Todně Diviš Miroslav, Láz Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny Herman Anton, MVDr, Ing., Varnsdorf Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno

ks** 31 8 3 43 3 40 5 40 1 36 1 1 2 2 7 5 18 47 2 2 41 1 3 26 2 16 7 4 4 3

Plemena MS,AA,CH MS CH CH,PI,AA,BA,MS,UU,MM CH CH,LI,PI BA MS,AA LI MS,AA,HE,CH UU LI MS BA LI LI GS,UU,BM,LI LI AA,HE LI CH CH CH,LI MS,AA,SA,PP,HE,BA,GS MS LI,UU MS,LI LI,SA BM CH

Dražba hodinu po skonãení x x hodinu po skonãení x hodinu po skonãení x hodinu po skonãení x hodinu po skonãení x x x x x x x hodinu po skonãení x x hodinu po skonãení x x hodinu po skonãení x x x x x x

ZV

ZV ZV ZV ZV

ZV

ZV

ZV

II. turnus – B˘ci narození 1. 1. 2016 – 31. 3. 2016 na OPB Den Pondělí Úterý Středa Čtrvtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtrvtek Pátek Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtrvtek

Datum 10.4.2017 11.4.2017 12.4.2017 13.4.2017 14.4.2017 15.4.2017 16.4.2017 17.4.2017 18.4.2017 19.4.2017 20.4.2017 21.4.2017 22.4.2017 23.4.2017 24.4.2017 25.4.2017 26.4.2017 27.4.2017

Pátek

28.4.2017

Sobota 29.4.2017 Neděle 30.4.2017 Pondělí 1.5.2017 Úterý 2.5.2017 * začátky ZV u chovatelů

Začátek* OPB, chovatel 8,00 OPB Benešov 9,00 OPB Benešov 9,00 OPB Benešov 9,00 OPB Osík x x x x x x x x 9,00 OPB Osík 9,00 OPB Cunkov 9,00 OPB Cunkov 9,00 OPB Cunkov x x x x 9,00 OPB Janovice 9,00 OPB Osík 9,00 OPB Měcholupy 9,00 OPB Kundratice 15,00 OPB H. Jadruž 9,00 OPB Kundratice 15,00 OPB H. Jadruž x x x x x x 8,00 OPB Kamenná jsou orientační ** počty býků na začátku odchovu

ks** 74 33 24 49 x x x x 29 50 46 45 x x 28 33 61 35 22 37 11 x x x 74

Plemena CH LI AA,BA CH x x x x AA,HE,PP,GS CH,LI AA MS,BA,PP,UU,SA,BB,HE,BM x x MS,CH,HE,AA LI,BA,MS MS,AA,BA,CH CH CH MS,AA,MS MS x x x MS,PI

hodinu hodinu hodinu hodinu

hodinu hodinu hodinu hodinu

hodinu hodinu hodinu hodinu hodinu hodinu hodinu

hodinu

Dražba po skončení po skončení po skončení po skončení x x x x po skončení po skončení po skončení po skončení x x po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení po skončení x x x po skončení

ZV ZV ZV ZV

ZV ZV ZV ZV

ZV ZV ZV ZV ZV ZV ZV

ZV

49


Hovûzí svíãková na smetanû (4 porce) Maso a omáčka

Na podávání • 100 ml ušlehané šlehačky • 100 g brusinek • 1 citron

• • • • • • • • • • • • • • • • •

1 kg hovězího masa zadního 150 g špeku sůl, olej 300 g cibule 300 g mrkve 150 g celeru 150 g kořenové petržele 10 kuliček celého pepře 5 kuliček nového koření 4 listy bobkového listu 80 g krupicového cukru 1 citron 1 l vody, vývaru nebo vína na zalití 80 g plnotučné hořčice sůl, cukr, ocet 50 g másla 200 ml smetany na šlehání

Očištěný kus masa prošpikujeme: z poloviční dávky špeku nakrájíme klínky a namočíme je do soli, maso na několika místech tenkým nožem prořízneme po vlákně a slaninu vmáčkneme dovnitř. Svážeme motouzem do úhledného válečku a na oleji jej opečeme ze všech stran, vyjmeme a ponecháme stranou. Zbytek špeku nakrájíme na kostičky, přidáme na rozpálený olej po masu a vypečeme. Přihodíme na kostky nakrájenou zeleninu a orestujeme do zlatohněda, přidáme divoké koření, zasypeme cukrem, necháme zkaramelizovat, vhodíme okrájený a na plátky nakrájený citron (bez jadérek), zalijeme vodou (nebo hovězím vývarem nebo bílým vínem), přidáme hořčici, osolíme, přiklopíme a vložíme do trouby. Pečeme, až je maso měkké, asi 1–1,5 hodiny. Poté maso vyjmeme z omáčky a přepasírujeme přes husté síto nebo vyjmeme koření a směs rozmixujeme. Podle gusta dochutíme solí, cukrem, octem, přidáme máslo a smetanu. Z masa odstraníme provázek a naporcujeme jej. Na talíř servírujeme plátek masa s knedlíkem, podlijeme omáčkou, ozdobíme kopečkem šlehačky, brusinkami a plátkem citronu..

Žemlový knedlík • • • • • • •

250 g starších žemlí asi 250 ml mléka 2 žloutky, sůl muškátový oříšek 20 g másla 40 g hrubé mouky 2 bílky (sníh)

Karlovarský knedlík • • • • • • •

250 g starších žemlí asi 250 ml mléka 2 žloutky, sůl muškátový oříšek 20 g másla 40 g hrubé mouky 2 bílky (sníh)

Žemle pokrájíme na kostičky, zvlhčíme je mlékem rozšlehaným se žloutky a solí a necháme prosáknout. Po chvilce vmícháme rozehřáté máslo, mouku, tuhý sníh z bílků. Z těsta tvarujeme kulaté knedlíky a uvaříme v osolené vodě.

Žemle pokrájíme na kostičky, zvlhčíme je mlékem rozšlehaným se žloutky a solí a necháme prosáknout. Po chvilce vmícháme rozehřáté máslo, mouku, tuhý sníh z bílků a těsto vytvarované do šišky vložíme do navlhčeného, vyždímaného ubrousku. Ubrousek ovineme kolem knedlíku, na obou koncích zavážeme provázkem nebo nití, potom ještě o 1 cm dále, vložíme do osolené vody a vaříme mírným varem. Po 5 minutách varu nitě těsně u těsta rozstřihneme, knedlík obrátíme a vaříme ještě asi 20 minut. Uvařený knedlík vybalíme z ubrousku, ostrým tenkým nožem nebo kráječem na knedlíky nakrájíme na kolečka a podáváme.

Příprava 30 minut • Pečení 1,5 hodiny • Dokončení 15 minut • Knedlíky 45 minut

Přejeme vám dobrou chuť! www.klucivakci.cz



âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.