Page 1

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU ROâNÍK XXV. • ZÁ¤Í 2018 • âÍSLO 3

Z OBSAHU: • Jihoãeská beef show poãtvrté, tentokráte s mezinárodní úãastí • Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu – XXXXII. díl • Mezinárodní limousine kongres USA 2018 • Beef Expo 2018 Anglie • Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ


Vážené chovatelky, vážení chovatelé, letošní rok si budeme ještě dlouho pamatovat jako jeden z nejteplejších a hlavně nesušších za posledních několik let. Odborníci přirovnávají situaci s rokem 1947, kdy nedostatek srážek a jeho katastrofální dopad na československé zemědělství tehdy zamíchal i politickou situací v předúnorové republice. Letos se sice jeho dopady na politickou scénu neočekávají, nicméně u zemědělců je situace opravdu kritická. První seče byly často ani ne poloviční, druhé mnohde nenarostly vůbec. Nejhůře jsou na tom ti, kteří hospodaří pouze na trvalých travních porostech a nemohou si při výrobě krmení vypomoci z plodin pěstovaných na orné půdě. Bohužel máme signály o tom, že někteří chovatelé vážně zvažují snížit stavy, neboť extrémní sucho panuje takřka na celém území České republiky a krmení tak ani není kde dokoupit. A pokud ano, ceny šplhají do závratných výšek. Přesto, máte-li někdo krmení, které jste ochotni k prodeji nabídnout, budeme rádi, pokud vložíte nabídku na naši internetovou burzu na www.cschms.cz. Potřeba dřívějšího prodeje má bohužel negativní dopad i do výkupních cen skotu na jatkách. Když se k těmto všem problémům přidá i krize v Turecku, které bylo poslední roky největším odběratelem zástavového skotu, je na problém zaděláno. Neutěšená situace vyvolaná obchodně celní válkou mezi USA a Tureckem způsobila propad kurzu liry vůči dolaru o 40 %; zahraniční zboží se pro Turky stává drahým a ti si tak nemohou dovolit nabízet za zástav ceny, na jaké byli z minulosti čeští chovatelé zvyklí. Na revoluci se musí připravit plemenařící chovatelé, kteří využívají služeb laboratoře Českomoravské společnosti chovatelů a.s.. Od 1. října 2018 tamní laboratoř přechází plně na metodu ověřování původu přes genomiku s tím, že současný způsob (prostřednictvím mikrosatelitů) plánuje ČMSCH a.s. ke stejnému datu přestat nabízet. To s sebou přináší řadu organizačních změn od vyšších nároků na kvalitu vstupního vzorku, přes objednávání rozboru (nově pouze přes portál igenetika.cz) až po fakturaci a čerpání dotace, které bude nově muset podle dotačních pravidel procházet přes náš svaz. Změn to bude celá řada a jako každá novinka, má i tato své porodní problémy. Nicméně pokroku se neubráníme a proto ve spolupráci s ČMSCH a.s. usilovně pracujeme na tom, aby se je podařilo v co nejkratší době vyřešit. Na závěr pár slov k výstavnictví. V době, kdy píši tento úvodník, zbývají dva dny do zahájení dalšího ročníku Jihočeské beef show. Aktuální předpověď slibuje už ochlazení na příjemné letní teploty, takže se nechám překvapit, zda až budu tento zpravodaj otevírat vytištěný, budu moci říct, že tomu tak skutečně bylo. Abychom do zpravodaje dali co nejaktuálnější informace o této výstavě, rozhodli jsme se posečkat s jeho vydáním až po skončení této akce. I tak ale doufám, že jej do svých poštovních schránek dostáváte v obvyklé době, tedy zhruba v polovině září. V druhém říjnovém víkendu pak budou mít napilno i chovatelé charolais, kteří se letos rozhodli navázat na tradici pořádání speciální klubové výstavy a připravují tak další ročník Charolais Show, již podruhé v Lysé nad Labem. Nenechte si tedy ani tuto výstavu ujít a přijďte podpořit své kolegy. Příjemné čtení a pokud možno pohodové podzimní dny přeje, Kamil Malát


ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 3/2018 – roãník XXV.

O B SAH Aktuálnû................................................................................................................ 4 Aktivity âSCHMS 2018 ......................................................................................... 5 Jihoãeská beef show poãtvrté, tentokráte s mezinárodní úãastí a aukcí ................. 6 Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: Americké charolais ze SlabcÛ .................. 22 Mezinárodní limousine kongres USA 2018 ........................................................... 30 Charolais International Youth program – Kanada 2018.......................................... 35 Beef Expo 2018 Anglie .......................................................................................... 38 Klasifikace jateãn˘ch tûl skotu podle SEUROP v roce 2017 .................................. 40 UÏitkové kfiíÏení s vyuÏitím belgick˘ch b˘kÛ ........................................................ 44 Ekonomické souvislosti chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR...................... 46 Produkce potravin pro budoucí generace.............................................................. 50 Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2018 ..................................................... 54 Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus .................................................... 58 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2018 ................................................. 61 V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2018–2019 ........ 62 Recept – Gulበ...................................................................................................... 66

Adresa svazu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.cz âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903 Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

Kontakty na pracovníky svazu: • pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, 382 06 Brloh e-mail: jungwirth@cschms.cz, tel.: 602 232 488 • fieditel: Kamil Malát, Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860 • tajemník: Ing. Pavla Vydrová, Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1 e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094 • plemenná kniha, fakturace: Nina Honová OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 Lovosice e-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641 • obchodní ãinnost: Ing. Miroslav Vráblík Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny, e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

inspektofii svazu: • západní âechy – Karel Melger, Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453 • jiÏní âechy – Ing. Vít âepelák, Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861 Ing. Karel ·imák (externista), ¤íãní 209, 387 11 Katovice e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286 • v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le e-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862 • Morava – Bc. Radek Dobe‰, Voskovcova 2, 779 00 Olomouc e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640 • severní a stfiední âechy – Ing. Michal Janda, Do Klecánek 490, 250 67 Klecany e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761 • stfiední a v˘chodní âechy – Ing. Petra Pokorná, Dolní Újezd 360, 569 61 Dolní Újezd u Litomy‰le, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

Titulní strana – hlavní fotka: Aubracké stádo na chovu společnosti Agricoltori (foto: Karel Melger) Titulní strana – malá fotka: Z Německa dovezený plemenný býk galoway Elroy – ZGA 535 (foto: Karel Melger) Vnitřní obálka – Charolais na chovu firmy TFarma (foto: Karel Melger)

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

3


Aktuálnû ,Dotace na kontrolu uÏitkovosti masného skotu Nejpozdûji do 28. záfií mohou chovatelé podávat Ïádosti o podpory z národních dotaãních programÛ – na kontrolu uÏitkovosti (dotaãní titul 2.A.e.1.a – Podpora chovateli, jehoÏ vyjmenovaná hospodáfiská zvífiata jsou zafiazena do KU) a na ovûfiování pÛvodu (dotaãní titul 2.A.a – Podpora majiteli plemenného b˘ka a dárkynû embrya u skotu, schválené pfiíslu‰n˘m uznan˘m chovatelsk˘m sdruÏením v daném roce pro stanovení DNA). První uveden˘ dotaãní titul administruje nበsvaz (âSCHMS), Ïádost o podporu na ovûfiení pÛvodu (DNA) zasílejte na âeskomoravskou spoleãnost chovatelÛ, a.s.. Ve‰keré podrobnosti (formuláfie, podmínky, termíny atd.) ke v‰em dotaãním titulÛm najdete na na‰em webu v sekci dotace, programy a v ãásti novinky/dotace.

,Jak správnû nastavit aplikaci MaSkot Od roku 2012 nabízí âSCHMS jako sluÏbu chovatelÛm také obchodní ãinnost. Dle schválen˘ch pravidel (ke staÏení na webu svazu v záloÏce legislativa/ svazová), vyhla‰uje svaz jednotlivé poptávky prostfiednictvím webové aplikace MaSkot, která je po registraci (resp. pfiihlá‰ení) pfiístupná v‰em chovatelÛm masného skotu, ãlenÛm i neãlenÛm svazu. K tomu, abyste mohli tuto aplikaci plnohodnotnû vyuÏívat, zejména její ãást urãenou k obchodování, staãí nûkolik jednoduch˘ch nastavení, které názornû ukazuje návod, kter˘ byl vytvofien jiÏ v dobû spu‰tûní této aplikace a kter˘ je dostupn˘ na hlavní stránce www.cschms.cz/maskot/. Nechodí vám emailové notifikace na novû vyhlá‰ené poptávky? Pak nemáte správnû nastavené okruhové urãení toho, co chcete sledovat. S návodem to zvládnete nastavit bûhem nûkolika málo sekund!

,Charolais International World Technical Congress 2021 Delegáti nedávno skonãeného svûtového kongresu Charolais International definitivnû stvrdili nበzájem ucházet se v roce 2021 o pofiádání technického svûtového zasedání chovatelÛ plemene charolais. âeská republika tak podruhé v historii pfiivítá charolaiské chovatele a jejich zástupce ze svazÛ a asociací z celého svûta. Poprvé se podobná akce konala na na‰em území v roce 2008, tehdy spoleãnû se slovensk˘mi a maìarsk˘mi kolegy. Charolais International World Technical Conference 2021 se uskuteãní v kvûtnu a bude navázán na národní v˘stavu hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû. Kromû ní samozfiejmû budou pfiipraveny náv‰tûvy nûkolika chovÛ a k tomu se pfiidá i nezbytn˘ kulturní a spoleãensk˘ program.

,MÎP mûní ceník náhrad za ‰kody vlkem a rysem LoÀsk˘ a leto‰ní rok do‰lo k v˘raznému nav˘‰ení poãtu strÏení telat (o ovcích ani nemluvû) zpÛsoben˘ch zvlá‰tnû chránûn˘mi Ïivoãichy – v pfiípadû skotu zejména vlkem a rysem. Poãty vlkÛ se zvy‰ují, a tak se nedá oãekávat, Ïe mnoÏství nahlá‰en˘ch ‰kod bude do budoucna niωí, spí‰e naopak. Jsme proto rádi, Ïe mÛÏeme oznámit, Ïe se nám podafiilo docílit dílãího úspûchu v podobû úpravy ceníku, kter˘ se bude vyuÏívat pfii stanovování v˘‰e náhrady tûchto ‰kod. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí (MÎP), které má tuto problematiku v gesci, vysly‰elo nበnávrh a ve spolupráci s Agenturou ochrany pfiírody a krajiny âR ceník modifikovalo v˘raznû ve prospûch chovatelÛ. Pfiipravuje se rovnûÏ úprava vyhlá‰ky, která novû umoÏní kompenzovat po‰kozen˘m farmáfiÛm náklady, které dnes zÛstávají na jejich bedrech jako napfiíklad v˘daje na veterináfie ãi platby za kafilerii. Více na na‰em webu v sekci novinky.

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 20. 5. 2018 do 20. 8. 2018 Barto‰ová Jolana, Lípa nad Orlicí, Zájmové Bfiíza Zbynûk, Lhotka, ¤ádné + PK AU âern˘ Pavel, DlaÏov, PK CH DOKOMAK s.r.o., Ma‰Èov, ¤ádné + PK AA DruÏstvo vlastníkÛ „LibeÀ – Vtelno“, Mûlnické Vtelno, PK BA FARMA Koclífiov s.r.o., Svitavy, ¤ádné + PK AA

4

Husník Pavel, Ing., Prapofii‰tû, ¤ádné + PK AA Klecar Václav, Kohoutov, ¤ádné + PK MS, PP Malina Ondfiej, Marketa, ¤ádné + PK HE Novotn˘ Václav, âíãenice, ¤ádné + PK AU Turková Zuzana, Îirov, ¤ádné + PK VV Vacík Václav, Roupov, PK LI ZSP s.r.o., Lí‰nice, ¤ádné + PK CH


Aktivity âSCHMS 2018 âerven 1. 6. 5. 6. 7. 6. 11. 6. 12. 6. 13. 6. 15. 6. 18. 6. 18. 6.–2. 7. 26. 6. 28. 6.

jednání v˘boru Svazu marginálních oblastí, Horomûfiice (Malát) v˘stavní v˘bor v Lysé nad Labem, Charolais show 2018 (Malát) jednání Klubu chovatelÛ plemene piemontese, Francova Lhota pracovní schÛzka k úpravû ¤ádu PK, Osík (Malát, Vydrová, Svitáková, Kopeck˘) valná hromada Asociace soukrom˘ch zemûdûlcÛ, Hrade Králové (Malát) jednání v˘boru âSCHMS a roz‰ífieného grémia pfiedsedÛ rad plemenn˘ch kniha, Hradi‰tko spoleãné jednání âMSZP a AK, Praha (Jungwirth) jednání pfiedsednictva âMSZP, Trutnov (Jungwirth) III. turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ v˘stavní v˘bor k NVHZ, Brno (Malát) setkání se zemûdûlsk˘mi diplomaty, Praha PVA LetÀany (Jungwirth, Malát)

Dal‰í ãervnové aktivity: • Aktualizace databáze b˘kÛ a webKUMP • Pfiíprava a zvefiejnûní katalogÛ k základním v˘bûrÛm b˘kÛ III. turnus • Obchodní ãinnost – pfiíprava realizace prodejÛ plemenného skotu • Administrace Ïádostí o dotace 9.A • Pfiíprava nové verze fiádu PK a ·P

âervenec 2. 7. 3. 7. 3. 7. 18. 7. 18. 7. 19.–23. 7. 23.–31. 7.

zaãátek III. turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ porada inspektorÛ, Hradi‰tko jednání s âMSCH a.s. ohlednû genomického testování/ovûfiování pÛvodu, Hradi‰tko pracovní schÛzka k Jihoãeské beef show, âeské Budûjovice (Vydrová) jednání k pfiipravované podpofie na v˘krm skotu, MZe (Jungwirth) úãast na limousinském kongresu v USA, Denver Charolais International Youth Program, Kanada (Chytka)

Dal‰í ãervencové aktivity: • • • • •

Pfiíprava dotaãních titulÛ na podporu welfare masného skotu Nové plemenné hodnoty a aktualizace databází Zvefiejnûní v˘sledkÛ a termínÛ v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ – 3. a 4. turnus Organizaãní zaji‰tûní Jihoãeské beef show 2018 Roz‰ífiení webKUMP a DB b˘kÛ o spolehlivosti PH

Srpen 2. 8. 3. 8. 9. 8. 14. 8. 16.–19. 8. 17. 8. 20. 8. 22. 8. 23.–28. 8. 23. 8.

porada inspektorÛ jednání revizní komise, Brodce schÛzka se zástupci ZCHMD ohlednû spolupráce v rámci KUMP, Slovensko (Malát, Kopeck˘) pracovní schÛzka ohlednû genomické testování pod âMSCH, Hradi‰tko (Malát) Agrokomplex Nitra (Kopeck˘) jednání v˘boru âSCHMS, Hradi‰tko rada PK CH, Uhfiínûves (Svitáková, ·eba) jednání s AOPK na téma v˘skytu vlkÛ a kompenzace ‰kod, Praha (Malát) Jihoãeská beef show, âeské Budûjovice setkání se zástupci slovinsk˘ch chovatelÛ masného skotu, âeské Budûjovice

Dal‰í srpnové aktivity: • • • • • •

âinnost spojená se zaji‰tûním VâS a semináfie na Skalském Dvofie Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2018 Zvefiejnûní podmínek pro naskladnûní OPB v sezónû 2018/ 2019 Pfiíprava svazového kalendáfie na rok 2019 Pfiíprava dal‰ího ãísla Zpravodaje Organizaãní zaji‰tûní Jihoãeské beef show 2018

5


Jihoãeská beef show poãtvrté, tentokráte s mezinárodní úãastí a aukcí Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Leto‰ní roãník Jihoãeské beef show byl jiÏ ãtvrt˘m pokraãováním novodobé tradice chovatelsk˘ch pfiehlídek masného skotu organizovan˘ch na ãeskobudûjovickém v˘stavi‰ti v rámci agrárního veletrhu Zemû Ïivitelka. JiÏ poãtvrté se na této v˘stavû pfiedstavili zástupci plemene abredeen angus, chovatelé plemene limousine zde zaÏili své tfietí vystoupení. Premiérová Jihoãeská beef show se odehrála v roce 2012, tehdy pouze za úãasti plemene aberdeen angus. Tropické teploty, které panovaly pfii zaãátku v˘stavy, vystfiídalo o víkendu pfiíjemné ochlazení, byÈ místy doprovázené de‰tûm, i tak ale celá akce probûhla bez jak˘chkoliv problémÛ. Nainstalované mlÏení nad kotci se zvífiaty v˘znamnû pomáhalo pfiekonat úmorné vedro prvních dní v˘stavy, kdy teploty pfievy‰ovaly 30 °C. V˘stavbu expozice (kotcÛ pro zvífiata a pfiedvadi‰tû) letos novû zaji‰Èovala firma V. Racek a nutno uvést, Ïe se tohoto úkolu zhostila více neÏ dobfie. Na leto‰ní roãník v˘stavy bylo pfiihlá‰eno celkem 138 kusÛ od celkem 33 chovatelÛ – z toho 73 angusÛ od 19 chovatelÛ a 65 limousinÛ od 14 chovatelÛ. Jak to tak ale b˘vá, nûkterá zvífiata na v˘stavu nakonec nedorazila. Plánovaná zahraniãní úãast se z veterinárních dÛvodÛ nakonec musela obejít bez nûmeck˘ch a rakousk˘ch jalovic, ale i tak mûli diváci moÏnost shlédnout opravdu excelentní kvalitu. Velk˘

souboj slibovala pfiedev‰ím kategorie angussk˘ch b˘kÛ nad 3 roky stafií, ve které se pfiedstavili hned 3 mezinárodní ‰ampioni – vedle ãeského zástupce také vítûzové ze Skotska a Nûmecka. O tom detailnûji dále v textu. Plemeno angus bylo nejpoãetnûji zastoupeno z chovu rodiny Matûjíãkov˘ch (spoleãnost Vetlabfarm), ktefií na v˘stavu pfiihlásili 9 kusÛ. Stejn˘ poãet zvífiat pfiihlásil i limousinsk˘ chov spoleãnosti âernûvesk˘ Háj s.r.o. ·ampionát plemene aberdeen angus SoutûÏní pfiehlídka angusÛ se za místy slunné, místy zataÏené oblohy pfieru‰ené jednou velmi vydatnou pfieháÀkou, konala v tradiãní den, a to v pátek, 24. 8. Angus‰tí chovatelé si jako sudího pro leto‰ní rok zvolili zku‰eného skotského chovatele pana Russella Taylora, kter˘ díky vysoké kvalitû v‰ech pfiedveden˘ch zvífiat opravdu nemûl lehk˘ úkol. Leto‰ní ‰ampionát byl v˘jimeãn˘ také tím, Ïe se jednalo o první ãeskou v˘stavu masného skotu, na kterou byli pfiizváni i zahraniãní vystavovatelé. Veterinární problémy v‰ak zpÛsobily, Ïe ne v‰echna domluvená zvífiata nakonec do âesk˘ch Budûjovic dorazila. Jako první se v pfiedvadi‰ti pfiedstavila kategorie telat. Národním vítûzkou této soutûÏe rozhodãí urãil osmimûsíãní Ditu Red Tegro z chovu spoleãnosti

6

Tegro Tû‰enov. Dita je dcerou kanadského inseminaãního b˘ka Red Lazy MC CC Cut Above 102Y (ZAA 942). SoutûÏ jalovic vyhrála Dasha z Jakubovic z chovu Vetlabfarm s.r.o.. Otcem Dashi je ze Skotska importovan˘ b˘k Rawburn Response P883 (ZAI 316). Za nejlep‰í prvotelku sudí oznaãil dal‰í zástupkyni z tû‰enovského chovu – Alma Tegro, opût po b˘kovi ZAA 942. Ve star‰ích kravách zvítûzila plemenice Tina z Jakubovic z chovu spoleãnosti Vetlabfarm s.r.o., která je dcerou ãeského b˘ka Kanón Red ET (ZAA 440). Tina se pak následnû stala i reservní ‰ampionkou celé v˘stavy a navázala tak na své úspûchy z pfiedchozích v˘stav, kdy na minulém roãníku Jihoãeské beef show byla dekorována dokonce za absolutní vítûzku celé angusské v˘stavy. V kategorii b˘kÛ registrovan˘ch v roce 2018 se pfiedstavili celkem ãtyfii mladí plemeníci, shodou okolností v‰ichni v ãervené variantû. Národním vítûzem této tfiídy se stal Cézar Red Tegro (ZAI 627). SoutûÏ mlad˘ch b˘kÛ do tfií let vûku ovládl dal‰í skotsk˘ b˘k Balmachie Fearless S128 (ZAI 786).


Divácky nejatraktivnûj‰í byla jako vÏdy soutûÏ star‰ích b˘kÛ. Letos byla tato kategorie o to zajímavûj‰í, neboÈ v ní se o titul utkalo hned nûkolik vícenásobn˘ch ‰ampionÛ z rÛzn˘ch zemí. Vedle ãeského b˘ka Mewil Universal 112Z (ZAA 896), kter˘ je ovûnãen tfiemi tituly národního ‰ampiona z domácích v˘stav, náv‰tûvníci vidûli i nûmeckého b˘ka Etos, kter˘ se stal vítûzem leto‰ní celonûmecké Angus Bundesschau. V plné kráse se pfiedstavil i ze Skotska importovan˘ b˘k Balmachie Rodger P190 (ZAI 785), kter˘ se stal nûkolikanásobn˘m vítûzem skotské královské v˘stavy Royal Highland show. Verdikt sudího nakonec rozhodl o tom, Ïe ãesk˘ ≈uÀánek, jak je pfiezdíváno b˘kovi Mewil Universal 112Z, skonãil mezi osmi pfiedveden˘mi b˘ky na tfietím místû, nûmeck˘ Etos bral stfiíbro a vítûzem se stal skotsk˘ Balmachie Rodger P190. Vynikající kvalita, perfektní v˘stavní kondice a bezchybné pfiedvedení tohoto plemeníka nakonec rozhodlo, Ïe Balmachie Rodger P190 byl sudím vybrán za absolutního vítûze leto‰ního roãníku Jihoãeské angus show. Kompletní v˘sledky ve v‰ech kategorií jsou k dispozici ve v˘sledkové listinû, kterou najdete na dal‰ích stránkách. ·ampionát plemene limousine Na sobotu 25. 8. pak byla naplánovaná druhá ãást programu v˘stavy – ‰ampionát chovatelÛ plemene limousine. Chovatelé limousina se jiÏ pfiipravovali na

❒ VETLABFARM s.r.o., Jakubovice (foto: Karel Melger)

pfiedpovídan˘ dé‰È, ten ale pfii‰el aÏ na samém konci v˘stavního dne na konci draÏby. Plá‰tûnky a holinky, které byly pfii pfiedchozích dvou roãnících témûfi „povinnou v˘bavou“, protoÏe bez nich se nedalo do pískové pfiedvadi‰tû témûfi vstoupit, zÛstaly letos nevyuÏity. Na v˘stavû se letos pfiedstavilo celkem 59 zvífiat, o jejichÏ rozdûlení na stupnû vítûzÛ se postaral francouzsk˘ sudí Gilles Lequeux, odborn˘ pracovník Interlimu. Ten absolutním ‰ampionem plemene limousine vybral krávu na druhém teleti Aneta z Todnû P z chovu bratrÛ Farkov˘ch. Aneta je dcerou inseminaãního b˘ka Bolide P (ZLI 551). Tato, dle slov rozhodãího témûfi bezchybná, mladá kráva byla rovnûÏ zvolena národní vítûzkou své kategorie. Za reservní ‰ampionku potom sudí vybral Carmen z âástkovic, která byla taktéÏ vítûzkou v kategorii jalovic ve vûku 25 aÏ 36 mûsícÛ. Otcem této jalovice je díky mezinárodní soutûÏi Champion of the World svûtovû znám˘ b˘k Ujo

❒ VFU Brno ŠZP Nový Jičín (foto: Karel Melger)

Novokosteleck˘ ET (ZLM 076), kter˘ se na v˘stavû rovnûÏ pfiedstavil a znovu uspûl – rozhodãí ho mezi dvûma dal‰ími urãil národním vítûzem kategorie b˘kÛ nad 3 roky stafií. Národní vítûzkou v telatech se stala dcera inseminaãního b˘ka Huntershall Gladiátor (ZLM 292) Dita z Melãe z chovu paní Jany Bystrianské. UÏ se zdálo, Ïe tato temperamentní jalovice bude muset z pfiedvadi‰tû pfiedãasnû odejít, nakonec se ale trpûlivost vodiãe vyplatila. V kategorii mlad˘ch jalovic do 24 mûsícÛ stáfií zvítûzila bezrohá Dabérka z Todnû P (otec: Abel z Todnû PP – ZLM 590) z chovu bratrÛ Farkov˘ch. Ve star‰ích kravách pak dominovala Viktorie z Prosíãek ET P po otci Vigny (ZLI 535), která pochází z chovu pana Jaroslava Veláta. SoutûÏ mlad˘ch b˘kÛ ovládl Darda ze Záblatí V (ZIL 350) z chovu pana Franti‰ka Hodiny, v kategorii b˘kÛ do 3 let stáfií do finále automaticky postoupil Cicero z Todnû P (ZLM 954), kter˘ ve své kategorii nemûl soupefie. A jak jiÏ bylo zmínûno, národním vítûzem star‰ích b˘kÛ rozhodãí vybral témûfi sedmiletého plemeníka Ujo Novokosteleck˘ ET (ZLM 076), kter˘ je v majetku rodiny ·indlerov˘ch z âástkovic. To v‰ak nebylo z limousinského dne v‰e. Po zhruba hodinové pauze pfii‰la za fiadu první vefiejná aukce tohoto plemene uspofiádaná na území âeské republiky. Do draÏby bylo pfiehlá‰eno 18 zvífiat, která se bûhem dne pfiedstavila bûhem soutûÏe. Po úvodních slovech se role licitátora draÏby

7


❒ Farka Martin, Todně (foto: Karel Melger)

ujal Pavel Káãer ze spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel a.s. a mohlo se jít na vûc. Vysoká úroveÀ organizace a excelentní pfiedvedení kvalitních zvífiat znamenalo, Ïe se prodala v‰echna zvífiata, která se v aukci pfiedstavila. Nejvy‰‰í ãástku 8100 EUR dal kupec za plemenného b˘ka Cicero z Todnû P (ZLM 954) po francouzském Bavardagovi (ZLM 057), v jalovicích byla nejdráÏe prodána Cecilka z Háje po otci Chatelain (ZLM 650), kterou nov˘ majitel vydraÏil za 2200 EUR. Nároãn˘ den pak chovatelé zavr‰ili na spoleãném chovatelském veãeru. Chovatelské skupiny a junior team Pondûlní den na ãeskobudûjovickém v˘stavi‰ti patfiil nejprve soutûÏi chovatelsk˘ch skupin, následnû pfiedvedli své umûní mladí chovatelé sdruÏení v Junior teamu. Do dopolední soutûÏe chovatelsk˘ch skupin se v plemeni aberdeen angus pfiihlásily 3 skupiny, plemeno limousine bylo zastoupeno hned 6 skupinami. V angusech porotci Jan Kopeck˘ a Vít âepelák za vítûze vybrali pûtiãlennou skupinu z chovu Tegro s.r.o., Tû‰enov. Na druhé pozici se umístila skupina spoleãnosti Vetlabfarm s.r.o., Jakubovice, bronzovou pfiíãku pak obsadila skupina Josefa Dvofiáka z Telecího.

8

Jako tradiãnû se jednalo o velice zajímavou a diváci atraktivní podívanou. Star‰í juniofii zaujali publikum sv˘m profesionálním umem, mlad‰í zase pak svou odvahou a bezprostfiedností se kterou se do pfiedvádûní pustili. V‰ichni mladí chovatelé si poãínali velice profesionálnû, coÏ ocenily hlasit˘m potleskem zcela zaplnûné tribuny. V nejmlad‰í kategorii do 6–10 let vyhrála sedmiletá Monika Matûjíãková pfiedvádûjící angusskou jaloviãku Eli‰ka z Jakubovic. V kategorii 11–14 let první místo obsadil tfiináctilet˘ Matou‰ Velát

❒ Dvořák Josef, Ing., Telecí (foto: Karel Melger)

Jako nejlep‰í limousinská chovatelská skupina byla vybrána zvífiata z chovu Petra ·indlera z âástkovic, následovaná skupinou VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín, bronz tentokrát vy‰el pro bratry Farkovy z Todnû. Dal‰ími úãastníky soutûÏe chovatelsk˘ch skupin plemene limousine, ktefií se nedostaly na stupnû vítûzÛ, byli Filip Fi‰ar, Jaroslav Velát a âernûvesk˘ Háj s.r.o. Do soutûÏe Junior teamu âSCHMS bylo pfiihlá‰eno celkem 21 mlad˘ch chovatelÛ, ktefií byli rozdûleni do tfiech vûkov˘ch kategorií. V kategorii nejmlad‰ích juniorÛ do 10 let se pfiedstavilo 5 chovatelÛ, v prostfiední kategorii 11–14 let soutûÏilo 8 juniorÛ a v nejstar‰í kategorii nad 15 let mûli diváci moÏnost vidût rovnûÏ 8 chovatelÛ.

s limousinskou jalovicí Clarion z Prosíãek ET. Nejstar‰í kategorii juniorÛ ve vûku 15–25 let dominoval zku‰en˘ TomበBoÏák s jalovicí plemene aberdeen angus Mewil Peggy 1F. Absolutním vítûzem celé soutûÏe mlad˘ch chovatelÛ pak byl hodnotitelskou komisí vyhlá‰en Matou‰ Velát. Ale ani ti, ktefií nakonec na stupnû vítûzÛ nedosáhli, neode‰li s prázdnou. Ve spolupráci s na‰imi partnery a sponzory jsme pro kaÏdého z nich pfiipravili pûkné vûcné ceny a také diplomy. Zcela na závûr soutûÏe v‰ichni mladí chovatelé spoleãnû oslavili svÛj úspûch bouchnutím nûkolika lahví dûtského sektu. Velké podûkování patfií vedle na‰ich mlad˘ch chovatelÛ také v‰em sponzorÛm, ktefií vûnovali do soutûÏe ceny. Jmenovitû to


jsou: MONETA Money Bank a.s., Ketris s.r.o., Agrotrans s.r.o., Jihoãesk˘ chovatel a.s., ALM centrum s.r.o., Profipress (ãasopis NበChov), Natural spol.s r.o., VÚÎV, Mika a.s. Dûkujeme za podporu, velmi si jí váÏíme! Vûfiím, Ïe vzpomínky na leto‰ní Jihoãeskou beef show budou jen pozitivní a Ïe si v˘stavu uÏili jak diváci sledující dûní v pfiedvadi‰ti pfiímo na namístû, tak i ti, ktefií soutûÏní pfiehlídky sledovali v Ïivém on-line vysílání na internetu, které jsme pro nû i letos pfiipravili. V˘stavu Jihoãeská beef show, jejíÏ souãástí byla 4. jihoãeská angus show a 3. jihoãeská limousine show, organizaãnû zabezpeãoval âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, Asociace chovatelÛ plemene angus a Klub chovatelÛ plemene limousine ve spolupráci s dal‰ími organizacemi, partnery a sponzory, bez jejichÏ podpory by se nemohla uskuteãnit. Jsme velice rádi, Ïe se nám podafiilo spoleãn˘mi silami oslovit velké mnoÏství firem, které, aÈ uÏ materiálnû ãi finanãnû, pomohly s organizaãním zabezpeãením celé akce. Velk˘ dík patfií v první fiadû firmû V˘stavi‰tû âeské Budûjovice, a.s. za aktivní podporu a laskav˘ pfiístup, spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel a.s., která organizaãnû zabezpeãila limousinskou aukci a zajistila taktéÏ krmivo a stelivo pro vystavená zvífiata a dal‰í nezbytn˘ servis. Podûkování dále smûfiuje generálnímu sponzorovi MONETA Money bank ãi poji‰Èovnû âeská poji‰Èovna, která nám pfiipravila velmi vstfiícné podmínky pro poji‰tûní zvífiat. Nelze ale opomenout ani ostatní firmy a osoby, které se podílely na zdaru této akce. V‰em proto velice dûkujeme za spolupráci a za podporu! Kompletní v˘ãet v‰ech sponzorÛ a partnerÛ v˘stavy je souãástí toho ãlánku. NejdÛleÏitûj‰í podûkování zcela na závûr putuje k samotn˘m chovatelÛm díky nimÏ se na v˘stavû prezentovala ta nejlep‰í kvalita, kterou v âeské republice máme.

Nejúspû‰nûj‰í chovatelé Jihoãeské beef show 2018 Leto‰ní rok se na pomyslném trÛnu nejúspû‰nûj‰ího chovatele angusské v˘stavy usadila spoleãnost Tegro s.r.o. Tû‰enov. Na absolutního ãi reservního ‰ampiona sice tû‰enov‰tí nedosáhli, odváÏí si ale hned tfii tituly za národní vítûze a to v kategoriích telat, mlad˘ch krav a v letos registrovan˘ch plemenn˘ch b˘kÛ. Kromû toho tento chov zvítûzil také v soutûÏi chovatelsk˘ch skupin. Spoleãnost Tegro vznikla jako soukromá zemûdûlská spoleãnost koncem roku 1993. Hospodafií na zhruba 900 ha zemûdûlské pÛdy v kraji Vysoãina 17 km od Pelhfiimova smûrem na Telã. Nadmofiská v˘‰ka hospodafiení je v rozmezí 540 aÏ 620 m n. m. Prioritnû se firma Tegro orientuje na zemûdûlskou prvov˘robu a v jejím spektru na Ïivoãi‰nou v˘robu s vazbou na v˘robu rostlinou. Nosn˘m programem spoleãnosti je chov skotu, kter˘ je rozdûlen na dvû oblasti. Chov dojnic s mléãnou produkcí plemene hol‰t˘n, a chov krav bez trÏní produkce mléka plemene aberdeen angus. Podíl inseminace u anguse tvofií asi 40 %. Tegro je se sv˘mi zvífiaty pravideln˘m úãastníkem vût‰iny v˘stav s úãastí aberdeen anguse, kde za toto plemeno získali jiÏ nejedno ocenûní.

V limousinech si na 3. Jihoãeské limousine show poháry mezi sebe rozdûlilo více chovatelÛ neÏ v pfiípadû angusÛ, za nejúspû‰nûj‰í vystavovatele lze znaãit dva chovy – bratrÛ Farkov˘ch a rodiny ·indlerov˘ch. Martin Farka se sv˘mi bratry bral poháry za národní vítûze v kategoriích mlad˘ch jalovic, mlad˘ch krav a také za b˘ka do 3 let vûku. Je v‰ak tfieba férovû zmínit, Ïe v této kategorii byl b˘k sám. Vedle toho todeÀsk˘ chov získal i titul nejvy‰‰í, tedy absolutního ‰ampióna v˘stavy. Petr ·indler se svou rodinu vyhrál v kategoriích star‰ích b˘kÛ a mlad˘ch jalovic, za kterou bral rovnûÏ titul reservního ‰ampiona celé limousinské v˘stavy. Kromû toho ·indlerovi brali nûkolik druh˘ch a tfietích míst a také zvítûzili v soutûÏi chovatelsk˘ skupin. Farma rodiny ·indlerov˘ch byla zaloÏena v roce 1991 otcem souãasného majitele, kter˘ zaãal hospodafiit na 13 ha pÛdy. Farma sídlí v obci âástkovice u Telãe nedaleko nejvy‰‰í hory âeskomoravské vrchoviny Javofiice. Postupem doby se chov pfieorientoval z dojeného skotu na masn˘, nejprve formou kfiíÏení. Roz‰ifiovala se i v˘mûna obhospodafiovan˘ch hektarÛ, která dnes ãítá asi 200 ha. V roce 2012 se ·indlerovi rozhodli k pfiechodu na ãistokrevnou plemenitbu celého stáda. Základní stádo dnes tvofií asi 70 kusÛ matek. Dosud nejvût‰ím v˘stavním úspûchem chovu je zfiejmû titul absolutního ‰ampiona na v˘stavû Brno 2017 za b˘ka Ujo Novokosteleck˘ ET.

Za dva roky v âesk˘ch Budûjovicích na vidûnou!

9


VÝSLEDKOVÁ LISTINA 4. JIHOČESKÉ ANGUS SHOW Kategorie: I. Telata Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 003 005 010

ušní číslo jméno 693318961 CZ DITA RED TEGRO 448001953 CZ ELIŠKA Z JAKUBOVIC 448011953 CZ EMILKA RED Z JAKUBOVIC

chovatel TEGRO s.r.o., Těšenov VETLABFARM s.r.o., Jakubovice VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

majitel TEGRO s.r.o., Těšenov VETLABFARM s.r.o., Jakubovice VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

ušní číslo jméno 391076953 CZ DASHA Z JAKUBOVIC 391066953 CZ DANA RED Z JAKUBOVIC 225141951 CZ DEKKA ZE STVOLÍNEK

chovatel VETLABFARM s.r.o., Jakubovice VETLABFARM s.r.o., Jakubovice Hromas Jan, Stvolínky

majitel VETLABFARM s.r.o., Jakubovice VETLABFARM s.r.o., Jakubovice Hromas Jan, Stvolínky

Kategorie: II. Jalovice Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 030 022 034

Kategorie: III.A. Mladé krávy 1. a 2. teleti Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 040 038 044

ušní číslo jméno 568466961 CZ ALMA TEGRO 578886931 CZ ALFA RED Z CHLUMU 116517144 FI PUUSTIN MELONI 6711

chovatel majitel TEGRO s.r.o., Těšenov TEGRO s.r.o., Těšenov Borovka Daniel, Chlum Borovková Petra, Chlum Iso-Ahola Matti, Puusti, Saarijärvi, Finsko Vráblík Miroslav, Ing.,Trhové Sviny

Kategorie: III.B. Star‰í krávy na 3. a dal‰ím teleti Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 049 052 054

ušní číslo jméno 231369953 CZ TINA Z JAKUBOVIC 452429961 CZ UMA RED TEGRO 487747931 CZ MEWIL MIGNOLA 60A

chovatel VETLABFARM s.r.o., Jakubovice TEGRO s.r.o., Těšenov Vráblík Miroslav, Ing.,Trhové Sviny

majitel VETLABFARM s.r.o., Jakubovice TEGRO s.r.o., Těšenov Vráblík Miroslav, Ing., Trhové Sviny

chovatel TEGRO s.r.o., Těšenov Nejdl Martin, Zbyslav Nejdl Martin, Zbyslav

majitel TEGRO s.r.o., Těšenov Nejdl Martin, Zbyslav Nejdl Martin, Zbyslav

Kategorie: IV.A. Plemenní b˘ci registrovaní v roce 2018 Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 059 060 062

státní registr jméno 959253061 CZ CÉZAR RED TEGRO 877538032 CZ DALLAS RED ZBYSLAV 912492032 CZ DANTE RED ZBYSLAV

Kategorie: IV.B. Plemenní b˘ci do 3 let Pořadi 1. místo – NV 2. místo

číslo kat. 065 063

státní registr ZAI 786 ZAI 462

jméno BALMACHIE FEARLESS S218 BUICK Z CUNKOVA ET

chovatel majitel J. F. Lascelles, Balmachie Farm, Cartoustie,Skotsko Borovka Dan, Chlum Farma Kozák s.r.o. Šebelka Milan, SZ, Rančice

Kategorie: IV.C. Plemenní b˘ci nad 3 roky Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 069 068 067

Šampion show Reserve šampion show Nejlepší chovatelská skupina 2. místo 3. místo

státní registr jméno ZAI 785 BALMACHIE RODGER P190 665419769 DE ETOS ZAA 896 MEWIL UNIVERSAL 112Z

číslo kat. ušní č., st. reg. 069 ZAI 785 049 231369953 CZ 003, 014, 040, 052, 059 002, 030, 005, 049, 072 025, 027, 042, 043, 071

chovatel majitel J. F. Lascelles, Balmachie Farm, Cartoustie,Skotsko Valihrach František, Krumvíř Ruppel Artur, Schotten, Německo Ruppel Artur, Schotten, Německo M.I.L.O.S.Inc. ČR Angusfarma Mýto Zítek Jaroslav, Pechova Lhota

jméno chovatel majitel BALMACHIE RODGER P190 J. F. Lascelles, Balmachie Farm, Cartoustie,Skotsko Valihrach František, Krumvíř TINA Z JAKUBOVIC VETLABFARM s.r.o., Jakubovice VETLABFARM s.r.o., Jakubovice TEGRO s.r.o., Těšenov VETLABFARM s.r.o., Jakubovice Dvořák Josef, Ing., Telecí


VÝSLEDKOVÁ LISTINA 3. JIHOČESKÉ LIMOUSINE SHOW Kategorie: I. Telata Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 081 078 076

ušní číslo jméno 345080981 CZ DITA Z MELČE 338476981 CZ DORIS VFU 703697961 CZ DARINA Z PROSÍČEK

chovatel Bystrianská Jana, Melč VFU Brno ŠZP Nový Jičín Velát Jaroslav, Horní Prosíčka

majitel Bystrianská Jana, Melč VFU Brno ŠZP Nový Jičín Velát Jaroslav, Horní Prosíčka

chovatel Farka Martin, Todně Šindler Petr, Částkovice VFU Brno ŠZP Nový Jičín

majitel Farka Martin, Todně Šindler Petr, Částkovice VFU Brno ŠZP Nový Jičín

chovatel Šindler Petr, Částkovice Fišar Filip, Lhotka Valenta Josef, Něchov

majitel Šindler Petr, Částkovice Šindler Petr, Částkovice Valenta Josef, Něchov

chovatel Farka Martin, Todně Bystrianská Jana, Melč Šindler Petr, Částkovice

majitel Farka Martin, Todně Bystrianská Jana, Melč Šindler Petr, Částkovice

chovatel Velát Jaroslav, Horní Prosíčka Valenta Josef, Něchov Černěveský Háj s.r.o.

majitel Velát Jaroslav, Horní Prosíčka Valenta Josef, Něchov Černěveský Háj s.r.o.

Kategorie: II.A. Jalovice 12–24 mûsícÛ Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 088 101 096

ušní číslo jméno 654970931 CZ DABÉRKA Z TODNĚ P 672629961 CZ DAISY Z ČÁSTKOVIC ET 304003981 CZ CÉVA VFU

Kategorie: II.B. Jalovice 24–36 mûsícÛ Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 109 110 111

ušní číslo jméno 625526961 CZ CARMEN Z ČÁSTKOVIC 381766953 CZ KAMELIE ZE LHOTKY P 675164931 CZ LEONTÝNKA Z NĚCHOVA

Kategorie: III.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 115 114 116

ušní číslo jméno 530799931 CZ ANETA Z TODNĚ P 264646981 CZ ANASTAZIE Z MELČE P 625505961 CZ BRITANY Z ČÁSTKOVIC

Kategorie: III.B. Star‰í krávy na 3. a dal‰ím teleti Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 122 123 120

ušní číslo jméno 433716961 CZ VIKTORIE Z PROSÍČEK ET P 533600931 CZ LUCINKA Z NĚCHOVA 423966931 CZ VILMA Z HÁJE

Kategorie: IV.A. Plemenní b˘ci – mladí b˘ci registrovaní v roce 2018 Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 128 131 126

státní registr ZIL 350 ZIL 363 ZIL 216

jméno DARDA ZE ZÁBLATÍ V DELON BORSKÝ CVALDA Z TODNĚ P

chovatel majitel Hodina František, Ing., Záblatí PRIMA AGRI PT a.s. Klusáček Stanislav, Suchdol nad Luž. Klusáček Stanislav, Suchdol nad Luž. Farka Martin, Todně Farka Martin, Todně

jméno CICERO Z TODNĚ P

chovatel Farka Martin, Todně

majitel Farka Martin, Todně

jméno UJO NOVOKOSTELECKÝ ET AKKEDAL POLLED IVANHOE P BLÁHA ZE SV. KATEŘINY

chovatel Kačírek Pavel, Nový Kostelec Ejnar K Jeppesen, Thisted, Dánsko Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

majitel Šindler Petr, Částkovice Černěveský Háj s.r.o. Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny

Kategorie: IV.B. Plemenní b˘ci do 3 let Pořadi 1. místo – NV

číslo kat. 133

státní registr ZLM 954

Kategorie: IV.C. Plemenní b˘ci nad 3 roky Pořadi 1. místo – NV 2. místo 3. místo

číslo kat. 134 135 136

Šampion show Reserve šampion show Nejlepší chovatelská skupina 2. místo 3. místo

státní registr ZLM 076 ZLM 247 ZLM 820

číslo kat. ušní č., st. reg. 115 530799931 CZ 109 625526961 CZ 084, 095, 109, 116 078, 096, 108 082, 088, 115, 133

jméno ANETA Z TODNĚ P CARMEN Z ČÁSTKOVIC Šindler Petr, Částkovice VFU Brno ŠZP Nový Jičín Farka Martin, Todně

chovatel Farka Martin, Todně Šindler Petr, Částkovice

majitel Farka Martin, Todně Šindler Petr, Částkovice


SOUTĚŽ JUNIOR TEAMU Kategorie I: juniofii 6–10 let Pořadi 1. místo 2. místo 3. místo

jméno Monika Matějíčková Jakub Farka Matyáš Novotný

Kategorie II: juniofii 11–15 let věk 7 let 8 let 8 let

předváděné zvíře Eliška z Jakubovic

Pořadi 1. místo 2. místo 3. místo

jméno Matouš Velát Inna Birovash Marek Thieme

věk 13 let 13 let 14 let

předváděné zvíře Clarion z Prosíček ET

věk 23 let 18 let 16 let

předváděné zvíře Mewil Peggy 1F

Kategorie III: juniofii 16–25 let Pořadi 1. místo 2. místo 3. místo

jméno Tomáš Božák Marie Příhodová Tereza Zikmundová

Monika Matějíčková – 1. místo v I. kategorii

Matouš Velát – 1. místo v II. kategorii Absolutní vítěz soutěže

Tomáš Božák – 1. místo v III. kategorii


SOUTĚŽ JUNIOR TEAMU

Jakub Farka 2. místo v I. kategorii

Matyáš Novotný 3. místo v I. kategorii

Inna Birovash 2. místo v II. kategorii

Marek Thieme 3. místo v II. kategorii

Marie Příhodová 2. místo v III. kategorii

Tereza Zikmundová 3. místo v III. kategorii


ŠAMPIONI 4. JIHOČESKÉ ANGUS SHOW Absolutní šampion Angus show:

BALMACHIE RODGER P190 kategorie: IV.C. Plemenní býci nad 3 roky státní registr: ZAI 785 chovatel: J. F. Lascelles, Balmachie Farm, Cartoustie, Skotsko majitel: Valihrach František, Krumvíř

Reserve šampion Angus show:

TINA Z JAKUBOVIC kategorie: III.B. Starší krávy na 3. a dalším teleti ušní číslo: 231369953 CZ chovatel a majitel: VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

Nejlepší chovatelská skupina:

TEGRO s.r.o., Těšenov


ŠAMPIONI 3. JIHOČESKÉ LIMOUSINE SHOW Absolutní šampion Limousine show:

ANETA Z TODNĚ P kategorie: III.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti ušní číslo: 530799931 CZ chovatel a majitel: Farka Martin, Todně

Reserve šampion Limousine show:

CARMEN Z ČÁSTKOVIC kategorie: II.B. Jalovice 12–24 měsíců ušní číslo: 625526961 CZ chovatel a majitel: Šindler Petr, Částkovice

Nejlepší chovatelská skupina:

Šindler Petr, Částkovice


VÍTĚZOVÉ 4. JIHOČESKÉ ANGUS SHOW

Dita Red Tegro, ušní číslo: 693318964 CZ

Dasha z Jakubovic, ušní číslo: 391076953 CZ

kategorie: I. Telata chovatel a majitel: TEGRO s.r.o., Těšenov

kategorie: II. Jalovice chovatel a majitel: VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

Alma Tegro, ušní číslo: 568466961 CZ

Tina z Jakubovic, ušní číslo: 231369953 CZ

kategorie: III.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti chovatel a majitel: TEGRO s.r.o., Těšenov

kategorie: III.B. Starší krávy na 3. a dalším teleti chovatel a majitel: VETLABFARM s.r.o., Jakubovice

Cézar Red Tegro, státní registr: 959253061 CZ kategorie: IV.A. Plemenní býci registrovaní v roce 2018 chovatel a majitel: TEGRO s.r.o., Těšenov

Balmachie Fearless S218, státní registr: ZAI 786 kategorie: IV.B. Plemenní býci do 3 let chovatel: J. F. Lascelles, Balmachie Farm, Cartoustie, Skotsko majitel: Borovka Dan, Chlum

Balmachie Rodger P190, státní registr: ZAI 785 kategorie: IV.C. Plemenní býci nad 3 roky chovatel: J. F. Lascelles, Balmachie Farm, Cartoustie, Skotsko majitel: Valihrach František, Krumvíř


4. JIHOČESKÁ ANGUS SHOW


VÍTĚZOVÉ 3. JIHOČESKÉ LIMOUSINE SHOW

Dabérka z Todně P Dita z Melče

ušní číslo: 654970931 CZ kategorie: II.A. Jalovice 12–24 měsíců chovatel a majitel: Farka Martin, Todně

ušní číslo: 345080981 CZ kategorie: I. Telata chovatel a majitel: Bystrianská Jana, Melč

Aneta z Todně P Carmen z Částkovic

ušní číslo: 530799931 CZ kategorie: III.A. Mladé krávy na 1. a 2. teleti chovatel a majitel: Farka Martin, Todně

ušní číslo: 625526961 CZ kategorie: II.B. Jalovice 24–36 měsíců chovatel a majitel: Šindler Petr, Částkovice

Viktorie z Prosíček ET P ušní číslo: 433716961 CZ kategorie: III.B. Starší krávy na 3. a dalším teleti chovatel a majitel: Velát Jaroslav, Horní Prosíčka


VÍTĚZOVÉ 3. JIHOČESKÉ LIMOUSINE SHOW Darda ze Záblatí V státní registr: ZIL 350 kategorie: IV.A. Plemenní býci registrovaní v roce 2018 chovatel: Hodina František, Ing., Záblatí majitel: PRIMA AGRI PT a.s.

Cicero z Todně P státní registr: ZLM 954 kategorie: IV.B. Plemenní býci do 3 let chovatel a majitel: Farka Martin, Todně

Ujo Novokostelecký ET státní registr: ZLM 076 kategorie: IV.C. Plemenní býci nad 3 roky chovatel: Kačírek Pavel, Nový Kostelec majitel: Šindler Petr, Částkovice


3. JIHOČESKÁ LIMOUSINE SHOW


generální patrner:

spoluorganizátofii:

sponzofii a partnefii:

mediální partnefii:


REPORTÁŽ Z CHOVU: Jméno/název: Chov Charolais s.r.o. (Ing. Miloš Šedivý) Zaměstnanci: 8–10 Obec: Slabce Okres: Rakovník (Středočeský kraj) Nadmořská výška: 560–600 m nad m. Chované plemeno: charolais (CH), dexter (DX) Členem svazu: od roku 2004 V plemenných knihách: CH, DX Základní stádo: 115 ks Plemenitba: přirozená Zemědělská půda: cca 600 ha (300 TTP a 300 ha orné) V systému EKO zemědělství: ANO

Poãáteãní euforie a vystfiízlivûní Zaãalo to celkem snadno, nastoupil jsem sem v roce 1992 jako zamûstnanec firmy „Chov plemenného skotu Charolais“. S Honzou Hlaváãkem a ZbyÀkem Vyskoãilem jsme dovezli první stádo ‰arolákÛ z Kanady v roce 1992 a ve spolupráci s panem Menhartem probûhl dal‰í obchod v roce 1996. Pfii prvním importu se dovezlo 27 jaloviãek a plemenn˘ b˘k. V roce 1998 se ale bohuÏel dostala firma do ekonomick˘ch problémÛ, zejména díky ‰patné situaci v chovu prasat a skonãila v konkurzním fiízení. PÛvodní majitelé ode‰li, zÛstala jen hromada dluhÛ a nikdo nevûdûl jak z toho ven. Obe‰el jsem vlastníky pozemkÛ a domluvil jsem se s nimi, Ïe pokud mi dají pole do nájmu, do patnácti let dluhy za firmu zaplatím, jinak by pfii‰li úplnû o v‰echno. BohuÏel, ne-

22

Americké charolais ze SlabcÛ Ing. Milo‰ ·ediv˘: Není charolais jako charolais „A v Berounû fiekne, Beroun!“ vybaví si ãlovûk hlá‰ku z jedné z nejkrásnûj‰ích ãesk˘ch komedií, kdyÏ míjí na dálnici smûr PlzeÀ sjezd na toto mûsto, které zná kaÏd˘ âech právû díky mistrovské dvojici Menzel – Svûrák. A je‰tû vtipnûj‰í mi to pfiijde, kdyÏ sjíÏdím na KrálÛv DvÛr. Nejedu ale pro cement, jako pan Pávek s Otíkem, ale pokraãuji dál, smûr Roztoky a pfies most na lev˘ bfieh línû se klikatící Berounky, jejíÏ „volej“ si dobfie vybavuji z léta. Bfiehy vypadají úplnû jinak pfii pohledu z lodi. Nezdají se, auto se ‰plhá po úzké silniãce vzhÛru a Berounka se mi pomalu vzdaluje. T˘fiovice, Hfiebeãníky, Slabce a jsme tu... vítá nás rodinná farma s v‰efiíkajícím názvem Chov Charolais, s.r.o. hospodafiící v malebné chránûné krajinné oblasti Kfiivoklátsko, asi patnáct kilometrÛ od Rakovníka, na celkové rozloze kolem 600 hektarÛ. Pro stáda je urãeno 300 hektarÛ trval˘ch travních porostÛ. Na zb˘vající plo‰e se pûstují obiloviny v biokvalitû. Na farmû je kolem 220 kusÛ skotu plemene charolais, z toho asi 115 krav v základním stádû. Chov byl ve Slabcích zaloÏen uÏ v roce 1992, kdy bylo dovezeno 27 jalovic a jeden plemenn˘ b˘k z Kanady, z oblasti Saskatchewanu. Farma se jiÏ tenkrát zamûfiila v˘hradnû na chov „kanadského“ charolais a byla prvním chovem tûchto zvífiat u nás. Podle majitele, pana Ing. Milo‰e ·edivého, kladou dÛraz na produkci plemenného materiálu, prodávají chovné jalovice, a to jak do zahraniãí, tak také ãesk˘m chovatelÛm. B˘ãky, ktefií plní kritéria pro zafiazení do testu vlastní uÏitkovosti prodávají zájemcÛm – odchovnám, nebo lidem, ktefií si je odchovávají doma. Pfiekvapilo vás to? Tato reportáÏ, nebo spí‰e vyprávûní, nabízí více pfiekvapiv˘ch postojÛ svérázného chovatele, kter˘ ale pfiesnû ví, co proã a jak dûlá... Vítejte na prvním chovu bezrohého amerického „‰aroláka“ v âR! zÛstal kámen na kameni. Mysleli jsme si, Ïe ve‰ker˘ majetek pfii‰el jako vklad spolumajitelÛ do firmy a Ïe zÛstane lidem, ale kdyÏ jsem do této akce vstoupil, správkynû konkurzní podstaty

prohlásila ve‰ker˘ majetek firmy za konkurzní, takÏe jsem vyplácel majetek lidem i správkyni, tedy v‰e dvakrát. Kolem 30 milionÛ korun. Teprve v roce 2015 jsme vypla-

❒ Charolaiské stádo na pastvinách (foto: archiv rodiny)


❒ Velkokapacitní kravín „porodna“ v novém kabátě (foto: Pavla Vydrová)

tili poslední restituenty. A to nám je‰tû dodnes dluÏí asi 1 milion korun správkynû, protoÏe jsme se starali dva roky o stádo, které bylo také prohlá‰eno do konkurzní podstaty, neÏ nám ho odprodala a tak vznikl nárok na náklady za krmné dny. Nemûla ale z ãeho dluh zaplatit, a tak nám dodnes dluÏí 50 % ãástky. Správkynû si pod sebe vzala v‰e, ve‰ker˘ inventáfi, od zvífiat aÏ po traktory. âást jsme odkoupili a ãást prodala jinam. Zvífiata jsme ale odkoupili v‰echna a tak jsme zaãali, na krku s 30 mil. dluhem. Dnes mÛÏeme po tûch letech fiíci, Ïe jsme na nule. B˘valá spoleãnost fyzicky nevlastnila vÛ-

bec nic. Nûco se nám podafiilo odkoupit od správkynû a nûco od lidí. V záfií roku 1998 jsme se zaregistrovali jako Chov Charolais s.r.o. a od té doby tady pÛsobíme. Charolais a na‰e ZOO Zaãínali jsme se tfiiceti zvífiaty a dnes máme kolem 220 VDJ a to vãetnû 40 koz a 20 koní. Kromû charolais mÛÏete na farmû spatfiit také jednu krávu, dvû jalovice a b˘ãka plemene dexter (Cipísek z Úlovic ZDX 47). Jako první byla do chovu dovezena bfiezí jalovice z Dánska. V plemenné knize DX jsme od roku 2015. Poãítáme do budoucna s nav˘‰ením na 6–8 ks matek. Máme také 5 krav na dojení, protoÏe

❒ Původní velkokapacitní kravín po rekonstrukci (foto: Pavla Vydrová)

dcera prodává ze dvora kravské a kozí mléko a v˘robky z nûj. Máme mléãnici, s˘rárnu a v‰e co je k tomu potfieba. Prodej jsme rozjeli v roce 2016 a do budoucna by dcera ráda dojila i zmiÀované dextery. Je to plemeno líbivé, hezké na koukání pro lidi. Pofiádáme exkurze pro ‰koly a ‰kolky a i z toho dÛvodu máme v mléãn˘ch zvífiatech zoo: brown swiss, ãervenou straku, kfiíÏenku s jerseykou, ãistou jerseyku a poslední pfiibyla do party ãeská ãervinka. Dále provozujeme také pneuservis a drobné opravy aut a zemûdûlské techniky ve vlastních dílnách. Hektary vlastní i pronajaté Obhospodafiujeme 597 ha, z toho vlastních je 60 (vlastní firmy) a 140 (v osobním vlastnictví), zbytek je v nájmu. BohuÏel, v dobû, kdy se dala je‰tû pÛda koupit a za rozumnou cenu, jsme museli vyplácet restituenty a nemohli jsme si dovolit pfiíli‰ nakupovat. Mûli jsme negativní zku‰enost s tím, Ïe ve chvíli, kdy jsme majitele pÛdy vyplatili, prodali ji obratem nûkomu jinému. Konvence x BIO Klasická konvenãní zemûdûlská v˘roba u nás jela do roku 2010. Na orné jsme zaji‰Èovali osivo pro Soufflet Agro – jeãmeny, p‰enice a zab˘vali jsme se také semenáfistvím trav – jílky, kostfiavy atd. pro Seed Service. Od roku 2010 ale fungujeme v reÏimu ekologického zemûdûlství a v souãasné dobû máme na ve‰kerou produkci certifikát BIO jak z Ïivoãi‰né,

23


❒ Celý areál farmy hlídá několik kamer s výstupem na dvou velkých obrazovkách v hlavní kanceláři (foto: Pavla Vydrová)

tak rostlinné produkce. Na polích pûstujeme ‰paldu (na 1/3 orné v˘mûry), na 1/3 jarní a ozimé triticale a na zbytku oves. Témûfi ve‰kerá produkce se prodává pfies ãeského zprostfiedkovatele do Nûmecka k potravináfisk˘m úãelÛm, triticale do Rakouska do BIO vepfiínÛ a drÛbeÏáren. Odbûratelem je Neãtinská zemûdûlská a.s., která má vybudované zázemí a blízká dostupnost hranic je rovnûÏ v˘hodou. Sv˘ch ploch mají dostatek, ale potfiebovali partnera, aby nabídku nav˘‰ili o v˘nosy z cca 300 h. V prÛbûhu pûti let vybudovali su‰árnu, sklady obilí a v roce 2017 dal‰í ãistiãku. SklizeÀ odvezeme kamiony k nim, kde se ãistí a skladuje a následnû vyváÏí. Mohou tak na trh nabídnout vût‰í mnoÏství, tedy získat lep‰í cenu a my máme vyfie‰en˘ problém se skladovací kapacitou. Spolupráce funguje skvûle, dojezdová vzdálenost do 50 km je pro nás také dÛleÏitá. Z 300 ha prodáváme cca 800 tun obilí, nûco si necháváme pro vlastní potfiebu. V˘nosy jsou samozfiejmû niωí, neÏ v konvenãním zemûdûlství, ale vzhledem k tomu, Ïe nepouÏíváme Ïádné postfiiky a hnojíme pouze na‰ím hnojem, není to zase tak ‰patné. Systém funguje devát˘m rokem. V roce 2014 jsme získali ocenûní nejlep‰í sedlák PROBIO v âR s ocenûním od Ministerstva zemûdûlství. Na ekologick˘ systém jsme tenkrát pfiecházeli

24

s rÛzn˘mi pocity, ale ve finále musím fiíct, Ïe jsem rád, Ïe jsme k tomu do‰li. Pastviny a zvífiata jsme stejnû fie‰ili v podstatû ekologick˘m zpÛsobem, i kdyÏ tehdy bez certifikátu a rostlinnou v˘robu jsme k tomu uÏ pfiidruÏili. Samozfiejmû jsme se v‰e museli nauãit. Jiné osevní postupy, jiné plodiny, atd. Ale dnes jsem rád, Ïe jsme k tomu do‰li. SráÏkov˘ stín Nacházíme se v nadmofiské v˘‰ce 560–600 m nad mofiem a jsme bohuÏel ve velmi silném sráÏkovém stínu Kru‰n˘ch hor a tudíÏ máme velk˘ problém s vláhou. Napfi. v roce 2016 jsme sklidili tfietinu píce neÏ v pfiede‰l˘ch letech, ani rok 2017 nám nebyl pfiíli‰ naklonûn a o leto‰-

ním roce uÏ snad ani radûji nemluvím. Poslední roky jsou z hlediska skliznû opravdu nevlídné. Hospodafiíme na území sedmi katastrÛ a celou plochou jsme v ANC (LFA). Máme na cca 300 ha TTP z toho 190 ha jsou druhovû pestré pastviny a zbytek jen jako vlhkomilné a mezofilní louky. První seã se spase a ãásteãnû poseká a druhá „seã“ uÏ se zpravidla pouze pase. Na otavu uÏ si moc hrát nemÛÏeme, jsme rádi, Ïe napaseme. V roce 2017 se letní sucho na‰tûstí srovnalo podzimními sráÏkami, ale jsou léta, kdy zaãínáme s pfiíkrmem uÏ od srpna. Jsme v bramboráfiské oblasti, na tûωích pÛdách, ale chybí nám tu voda. Úhrn sráÏek kolem 540 mm za rok je v‰efiíkající, proto okres bojuje o zaãlenûní do znev˘hodnûného pásma, co se t˘ãe zemûdûlské v˘roby. Nûkteré roky si mÛÏeme dovolit i seno a senáÏe prodávat, ale v roce 2017 jsme byli rádi, Ïe vyjdeme a v leto‰ním roce tomu nebude jinak. Zhruba kaÏdé ãtyfii roky se snaÏíme sklady vyklidit a v‰e prodat a vyãistit, aby se nová sklizeÀ naskladÀovala do „ãistého“, ale tento krok nebyl v roce 2016 pfiíli‰ ‰Èastn˘m. Zamûstnanci, jízdárna, mechanizace... Máme v prÛmûru kolem osmi aÏ 10 zamûstnancÛ, stálé i na

❒ Zpevněná plocha krmiště usnadňuje pohyb zvířat i manipulační techniky (foto: Pavla Vydrová)


smlouvu o dílo. SluÏbou nabízíme ustájení koní, vãetnû celého zázemí, v˘bûhÛ a kryté jízdárny. Máme také vlastní konû. V‰echny má na starosti jedna sleãna. Ve‰keré stroje a techniku máme vlastní, takÏe Ïádné sluÏby nevyuÏíváme, ale ani neposkytujeme. V ekologii nemÛÏeme do konvence, takÏe je lep‰í to ani nepokou‰et. MÛÏeme pouÏít napfi. pluh, ale uÏ ne kombajn. Tfii stáda – ãtyfii b˘ci V základním stádû charolais máme v souãasné dobû 115 ks, vãetnû kfiíÏenek, které jsou pozÛstatkem embryotransferu, kter˘ se v minulosti hojnû vyuÏíval, protoÏe jsme si nemohli dovolit dováÏet Ïivá zvífiata. Nakupovali jsme jalovice ãeského strakatého plemene do 300 kg Ïivé hmotnosti, pfieváÏnû z jihoãeského kraje, kde byla IBR prostá zvífiata, dokrmili jsme si je a pfiipravili jako pfiíjemkynû embryí. Po pfienosech a otelení jsme pustili krávy do pfiirozené plemenitby pod charolaiského b˘ka. Jednou se na dvofie objevil chovatel, kter˘ musel eliminovat stádo kvÛli paratuberkulóze a témûfi v‰echny krávy ãestr, tehdy bfiezí, a kfiíÏenky od nás odkoupil. Kromû pûti, které nebyly v té dobû bfiezí a tûchto pût se i nadále promítá do na‰eho stáda produkcí kfiíÏencÛ. Potomstvo se prodává, ale zvífiata u nás umírají na stáfií, nic se nedává na jatka, pokud to

není bezpodmíneãnû nutné. Máme v základním stádû matky narozené 2001! U nás má kaÏdá matka ‰anci dvakrát, pokud jeden rok nezabfiezne, má moÏnost dát tele je‰tû dal‰í rok. Mám takovou zku‰enost, Ïe i velmi staré matky se zpravidla bez problému otelí, ale pak je pfieci jen vidût, Ïe jim dá tele daleko více zabrat a je to znát na jejich ‰patné kondici. Stádo se stále roz‰ifiuje. V roce 1998 se zaãínalo se tfiiceti kusy, nejvíce jsme mûli 125 krav. KaÏdoroãnû si necháváme 10–20 jalovic na obnovu. Byly roky, kdy by nám lidé ruce utrhaly a ze dvou roãníkÛ nám napfiíklad nezbyla ani jedna jalovice. V loÀském roce jsme jich zafiadili do stáda 12. KdyÏ je zájem, prodávám, protoÏe mÛÏe pfiijít doba, kdy o nû nebude zájem a najednou budeme mít o ‰edesát zvífiat víc, neÏ potfiebujeme. Do dvou let se dostaneme na 150 kusÛ a to je nበcíl. Zvífiata napaseme a o krmení se nûjak˘m zpÛsobem také postaráme, ale pfii nav˘‰ení je problém, jak rozdûlit matky pod b˘ky. V na‰em systému se toãí tfii stáda a tfii b˘ci a je potfieba mezi tím i sekat a pfiehánût, a tak by nám dal‰í stádo pfiivodilo organizaãní problémy. MÛÏeme mít maximálnû 4 stáda cca po 40 kusech pod jedním b˘kem. V souãasné dobû se na poslední mûsíc dává do stád na doskoãení b˘k – ãtvrt˘, náhradní. Pokud chceme dûlat plemenn˘ dobytek, musíme v‰e ohlídat, jinak bychom systém nemuseli

tolik fie‰it, ale produkce kvalitních plemenn˘ch zvífiat je na‰í filozofií. Se stády máme velmi dobré zku‰enosti, i kdyÏ jsou zvífiata oddûlena pouze elektrick˘m ohradníkem, nikdy se nám nestalo, Ïe by se spojila, b˘ci na sebe reagují, ale své teritorium neporu‰ují a hlídají si své stádo bez potfieby dostat se k protivníkovi. Pouze pfiirozená plemenitba Inseminace nevyuÏíváme, ale zvolili jsme témûfi v˘hradnû cestu „kaÏd˘ rok jeden nov˘ b˘k ze zahraniãí“. Míváme b˘ky z Nûmecka, Dánska i ·védska, ale v souãasné dobû máme i jednoho ãeského zástupce. Na chovu pÛsobí: • Ludvík (LUDVIG HVIRRING P; st. reg. ICH 017), nar. 16. 2. 2015 v Dánsku (chovatel: Landmand, Smed Bjarne Pagh, Flemming) po otci CHIVAS AV STRÖMSNÄS P. • Jarkl (JARL SORUP V; ZIT 576), nar. 1. 3. 2014 v Dánsku na chovu Larsen Jorgen, Sorup, Tars po otci ROSS AV GRÖNEKULLA P. NadprÛmûrnou plemennou hodnotu s vysokou spolehlivostí má pro prÛbûh porodu v pfiímém efektu (119/88). • Magnus (PERLENS MAGNUS V; ZPT 772), nar. 9. 10. 2016 v Dánsku na chovu Henning Bach, Morkov po otci FABIO A MOLLEVANG P. • Milou‰ (ZIDAN z Cunkova ET, ZPT 346), nar. 5. 1. 2013, chovatel Farma Kozák, s.r.o., po otci

25


❒ Ocenění z Českých charolais dní 2008 za býka Pupp (foto: archiv rodiny)

AIGLON (ZTI 892). B˘k má nadprÛmûrnou plemennou hodnotu a vysokou spolehlivost pro rÛst v pfiímém efektu (120/63). Prodej ze dvora = jasná hudba budoucnosti Do budoucna bychom rádi realizovali vlastní bourárnu a zrací komoru, abychom vedle mléãn˘ch v˘robkÛ mohli lidem z okolí nabízet také maso. UÏ pfii realizaci prodejního domku pro mléãné v˘robky se poãítalo s druhou polovinou, do budoucna slouÏící k úãelÛm prodeje masa. Není na‰í vizí v˘robky nûkam prodávat nebo vozit, ale budeme rádi, kdyÏ se k nám místní lidé a z okolí nauãí pravidelnû chodit a to uÏ se v podstatû dûje. Dcera vyrábí pfií-

26

rodní s˘ry, kefíry, jogurty, mléko, tvaroh, máslo a nestaãí poptávku pokr˘t. Rádi bychom lidem nabídli také mouku z vlastní produkce a to jak p‰eniãnou, tak Ïitnou i ‰paldovou. Na této moÏnosti se pracuje, tak uvidíme. Na bourárnu si je‰tû musíme chvilku poãkat, protoÏe v‰e budujeme svépomocí a ve chvíli, kdy se rozjedeme do polí, tak uÏ není ãas na nic jiného. Areál znovuzrozen˘ Cel˘ areál je pÛvodní stfiedisko Ïivoãi‰né v˘roby JZD, které mûlo cca 2200 ha pÛdy a tfii VKK na 360 krav dostavûné v roce 1985, ale nikdy ne zcela vyuÏívané. Cel˘ systém mûl velké technologické problémy, jako napfi. zamrzání pásÛ pfii

dopravû na centrální hnoji‰tû apod. Byl zde také 300 ha pastevní areál, kter˘ se snad nikdy nepouÏíval, a lidé ho po revoluci rozebrali. Areál byl opravdu velmi zanedban˘ a dnes hezky vyhlíÏející budovy, byly odkázány k demolici, protoÏe jejich rekonstrukce byla velmi nákladná. Práce je tady navÏdy, udrÏet tolik budov v kondici a nejdfiív je do té kondice dostat, to je stále co dûlat. Na podzim 2017 se spou‰tûla po rekonstrukci do provozu porodna. Kromû modernizace této haly (nové podlahy, napájeãky a rolovací vrata) jsme ale nikdy nic z projektÛ PRV nebudovali. Dnes máme cel˘ areál, protoÏe je pomûrnû rozlehl˘, pod nepfietrÏit˘m dohledem nûkolika kamer, jejichÏ v˘stup je na dvou velk˘ch obrazovkách v hlavní kanceláfii. Kamery jsou dnes jiÏ nedílnou souãástí na‰eho chovatelského Ïivota, usnadÀují nám nejen hlídání telení. SiláÏní jámy ala krmi‰tû PÛvodních siláÏních jam máme vedle sebe pût. Dvû jsou pfiedûlané na krmi‰tû a navazují na porodnu, v jedné je hnÛj, v jedné se skladuje uhlí a poslední je pfiipravená ke kolaudaci na kompostárnu, ale pfies rok se ãekalo na zpracování provozního fiádu. V plánu máme vyãistit jámu po uhlí, z poloviny zastfie‰it a vyuÏívat plochu pro jalovice, abychom je mûli pod dohledem kamer. Nejsme v areálu sami, má více majitelÛ, takÏe nemÛÏeme cel˘ komplex jedno-


❒ Plemenný býk VASCO P (ZTI 671) původem z Německa (foto: archiv rodiny)

chov charolais v âR smûfiuje nûkam jinam. Dal‰í je otázka porovnávání francouzského a kanadského (respektive amerického) typu ‰aroláka, to je také neporovnatelné. Nelze je brát jako jedno plemeno, protoÏe spoleãn˘ mají pouze název, ale v‰e ostatní je odli‰né a tak by se ke zvífiatÛm amerického typu mûlo také pfiistupovat. ¤adu let jsem se sna-

du‰e ohradit a pustit hlídacího psa, ostatní majitelé bohuÏel bezpeãnost ignorují. I v tom nám kamery pomáhají. Nov˘ systém telení V minulosti bylo telení nastaveno tak, aby se jalovice telily jako první po Novém roce a pak krávy do konce dubna. Od tohoto systému jsme ale upustili. V leto‰ním roce zaãalo telení ve druhé tfietinû ledna a trvalo do konce kvûtna. Léty se telení prodluÏuje a v roce 2017 se nám interval protáhl aÏ do konce srpna, ale to uÏ jsem fiekl stop a odebrali jsme b˘ky ze stáda dfiíve i za cenu toho, Ïe nebudou v‰echny matky bfiezí. Pokud bude men‰í zájem o plemenná zvífiata, jako tomu bylo v loÀském roce, tak jsme udûlali dobfie, ale to uvidíme. Porody si hlídám v˘hradnû sám. Obecn˘ pfiístup a Francouz vs. Ameriãan Osobnû jsem ze souãasného smûru ubírání chovu plemene charolais tro‰ku zklaman˘, protoÏe si hrajeme na to, kdo je nejlep‰í chovatel a kdo nejhor‰í. Jedna stránka posouzení je to, jak zvífie vypadá, ale druhá stránka je ta ekonomika. Co mû to stojí, aby zvífie vypadalo, jak vypadá? Není umûní oddûlit zvífie od stáda a dát mu individuální péãi a prohla‰ovat se za nejlep‰ího chovatele v republice. Pak je tûÏké chovatele srovnávat, kdyÏ jsou podmínky nesrovnatelné. Pro mû je dÛleÏitá maximální konverze Ïivin za relativnû nízk˘ch nákladÛ na o‰etfiování, ustájení i krmnou dávku a co nejménû provozních nákladÛ. MÛj pocit ale je, Ïe

❒ ZTI 390 Pupp CHPS P (foto: archiv rodiny)

Ïil apelovat na to, aby se populace oddûlily, respektive aby se na nû pohlíÏelo odli‰nû, jako na dva typy zvífiat. Nûktefií bonitéfii berou tento fakt v úvahu a neporovnávají zvífiata odli‰ného typu mezi sebou, ale zdaleka ne kaÏd˘ k tomu takto pfiistupuje. Je tûÏké posuzovat zvífiata z na‰eho systému, která musí uchodit 80ti hektarovou pastvinu s jednou napájeãkou a je‰tû b˘t v kondici s charolais v intenzivním chovu. Jednou z pfiedností plemene je bezesporu ranost, i kdyÏ si myslím, Ïe je to v rukách kaÏdého chovatele a jeho moÏností, jak k plemeni pfiistoupí a zda ranost zvífiat vyuÏije ve svÛj prospûch. Dal‰í v˘hodou je genetická bezrohost, o kterou je dnes velk˘ zájem. Moje krávy vypadají „men‰í“, ‰tíhlej‰í, mají jinou konstituci, ale prÛmûrná hmotnost je 750–800 kg a mají o 15 cm více neÏ krávy francouzského typu. Masa je na nich úplnû stejnû. Sly‰el jsem v poslední dobû i názor, proã vlastnû chovat „Ameriãany“, kdyÏ se jejich ranost nevyuÏívá. Já se pfiiznám bez muãení, Ïe ani já ji nevyuÏívám, v na‰em systému se mi osvûdãilo poãkat si a nechat jalovicím je‰tû nûjak˘ ten mûsíc navíc.

❒ ZTI 131 Opium CHPS P (foto: archiv rodiny)

Jako nejvût‰í bonus tohoto typu vidím to, Ïe jednoznaãnû vykazuje lehãí porody neÏ francouzské charolais. Za svou „kariéru“ jsem odrodil více jak tisíc telat, moÏná patnáct set, jen v loÀském roce jich bylo pfies sto a jestli jsem pomáhal tfiem kravám, tak je to hodnû. To je z mého pohledu ta deviza. Pokud chci charolais, ale nechci mít problémy s porody, aÈ uÏ z jakéhokoli dÛvodu, cestou je právû americká varianta. KaÏd˘ by si mûl sám popfiem˘‰let, co od chovu oãekává, do jak˘ch podmínek zvífiata potfiebuje a co je jeho cílem, podle toho se k tomu postavit. Mû se líbí právû proto, Ïe jsou bezrozí, dobfie se telí, jsou nenároãní, zvládnou i venkovní telení a daleko drsnûj‰í podmínky neÏ francouzská forma. DÛleÏité je si uvûdomit své priority a podmínky. Z mého pohledu byl jasnou ukázkou Charolaisk˘ svûtov˘ kongres v roce 2008, kdy na pfierovské speciální v˘stavû francouzsk˘ rozhodãí vybral za ‰ampiona mlad˘ch plemenn˘ch b˘kÛ americk˘ typ zvífiete z na‰eho chovu – b˘ka PUPP CHPS PP (ZTI 390), nar. 21. 1. 2007 po otci Junior (ZCH 800) a matce OM Harley P. Spoustû chovatelÛ to ne‰lo do hlavy, ale sudí tehdy spravedlivû posuzoval zvífiata jako zástupce dvou smûrÛ a bylo to férové. Tro‰ku mû mrzí, Ïe se u nás dívá na americká zvífiata vût‰inou skrz prsty. Já jsem si ale vÏdy ‰el svou cestou, i kdyÏ jsme zkou‰eli zvífiata pfiekfiíÏit francouzsk˘mi b˘ky, kdysi pfies inseminaci – pfies geneticky bezrohé b˘ky francouzského

27


typu, ale rodila se nám po nich rohatá zvífiata! Jediné, ãeho jsme kfiíÏením dosáhli, byla o 15 cm men‰í a rohatá zvífiata, která mûla problémy s motorikou pohybu. Velkou devizou je také klidn˘ temperament, pokud je ãlovûk vyslovenû neprudí, tak ani ona neprudí jeho. S v˘jimkou období, kdy mají matky pod sebou telata, to si ãlovûk musí dávat pozor, ale to je asi napfiíã plemeny. Za mû tedy volba správná, nemûnil bych, Problém s prodejem zástavu jsme nepocítili nikdy, prodáváme b˘ky jak do odchoven, tak do zahraniãí. ZájemcÛm o na‰e zvífiata fiíkám pravdu a chci, aby pfiem˘‰leli o tom, co a proã chtûjí a co od toho oãekávají. To je alfa a omega a je jedno jestli to je charolais takové nebo makové. Pro zajímavost jsme pomáhali zakládat padesátihlavé stádo v Rumunsku, které je uÏ dnes moÏná vût‰í neÏ na‰e. Dávali jsme b˘ky do inseminaãní stanice do Rumunska, prodávali jsme do Nûmecka, chovatelé si jezdili kupovat k nám. Americk˘ charolais není Ïádn˘ outsider a tím bych tuhle kapitolu uzavfiel. KaÏd˘ správn˘ chovatel povaÏuje to „své“ plemeno za nejlep‰í, já rozhodnû. Ranost plemene nevyuÏívám Dávám jalovice pod b˘ky pozdûji, jak jsem jiÏ fiekl, ranost nevyuÏívám, dva roky je pasu a pak jdou do plemenitby. Pfiipou‰tím je ve vûku 27 mûsícÛ. Jde o to, Ïe jsme ekologii a nemÛÏeme vyuÏít prostfiedky konvenãního zemûdûlství a musíme

28

mû. V poslední dobû maãkáme zejména svoje triticale. Do stáda dokupujeme jen b˘ky a minerální lizy pro ekologii. Plemenné b˘ky necháváme dlouho, máme i osmiletého, ale ode‰el nám i b˘k v pûti letech na artrózu. Nebo právû zmiÀovan˘ ‰ampion, kdyÏ pfii‰el z inseminaãní stanice, rok skákal a pak uhynul, dle pitvy na cizí tûleso. Proto máme vÏdy jednoho b˘ka v rezervû. Roãnû vyfiazujeme 4–5 krav, víc se nebrakuje a reprodukce funguje dobfie.

❒ Ocenění za účast a umístění na Charolaiském kontresu 2008 (foto: Pavla Vydrová)

si na zvífiata poãkat aÏ „dozrají“. Podle mého názoru musí mít jalovice 450 kg, aby se dala dát pod b˘ka a aby byla po porodu v dobré kondici a teleti dokázala poskytnout, co potfiebuje. V 15ti mûsících se musí hodnû nakrmit, nacpat kukufiicí, ale to my nedûláme. Jediné maãkané jádro vlastní v˘roby, které zvífiata znají je u krav po otelení, které najedou na senáÏe a na jádro a pak, kdyÏ je vyÏeneme na pastvu tak jim jádro postupnû ubíráme, aÏ ho dáváme uÏ jen telatÛm. A jalovicím, samozfiej-

Odchov plemenn˘ch b˘kÛ jinak Zhruba 20 % ze stavu plní podmínky pro zafiazení do testu vlastní uÏitkovosti. V roce 2017 (pro uchovnûní v leto‰ním roce) jich bylo na chovu z padesáti 10, ktefií plnili. Asi pfied dvûma lety nám plnilo asi 35 ks, to jsme pak vybírali opravdu ty nejlep‰í. Do odchoven uÏ b˘ky nedáváme. Osvûdãilo se nám nevíce, kdyÏ si zájemci pfiijedou, vyberou si zvífie, odkoupí si ho a pak ho dají do odchovny na svoje náklady. Takto nám to funguje velmi dobfie, dávám na v˘bûr cca z pûti nejlep‰ích jedincÛ, ostatní uÏ nefie‰ím. Odchov u chovatele nedûláme, protoÏe na to zatím nemáme ani prostory ani lidi. B˘valy roky, kdy jsme mûli na odchovnách i dvanáct sv˘ch b˘kÛ. Minimálnû 5–6 let uÏ jsem tam nedal ani jednoho. Systém odchovu na odchovnách a vÛbec taková ta souãasná honba za pfiírÛstky je mi cizí, já potfiebuji zvífie, které mohou pustit do stáda a ono mi tam pfieÏije

❒ Bývalé silážní jámy přetransformované na krmiště navazují zpevněnou plochou na halu (foto: Pavla Vydrová)


a odvede svou práci. TûÏko na cviãi‰ti, lehko na boji‰ti, obrácenû to nikdy nefungovalo. Byl bych i pro to, aby mûli b˘ci v odchovu vût‰í v˘bûhy, aby byli zvyklí pohybovat se v pfiirozeném prostfiedí, které na nû venku ãeká. Ale zase chápu, Ïe nûjak˘ fiád odchov mít musí, jen by mûl b˘t se selsk˘m rozumem. Porody nám jdou Máme jen do 5 % asistencí, to jsou ale dvojãata, podloÏené noÏiãky, obrácené polohy atd., ale císafisk˘ fiez jsem tfieba od roku 1999 nedûlal ani jeden. Nikdy jsme nepouÏili Ïádnou páku ani nic podobného. Já ctím zásady jako je omezení krmné dávky pfied porodem a dostatek pohybu, to jde ruku v ruce s prÛbûhem porodu. Porodní hmotnosti jsou samozfiejmû niωí, porody hlídám pfies kameru a zasahuji, aÏ kdyÏ se mi nûco nezdá. Jaloviãky b˘vají drobnûj‰í, mívají lehce pfies 30 kg, b˘ãci kolem 35 kg, má-li 38 kg tak to uÏ je hodnû. Po porodu telata poctivû váÏíme. Chceme ale zkusit také porovnat váÏení s údaji získan˘mi pfii pouÏití mûfiící pásky, kterou teì Svaz distribuuje. V˘stavy jsou pro nás zatím minulostí Na v˘stavy jsme jezdili léta letoucí, ale nemáme ãlovûka, kter˘ by zvífiata uãil chodit. Já na to bohuÏel nemám ãas a není mezi námi takov˘ srdcafi, kter˘ by si to vzal za své. Mívali jsme ‰ikovného ãlovûka, kter˘ chodil s plemenn˘mi b˘ky i na fotbal. Jsem samozfiejmû pro to, aby se zvífiata na v˘stavu pfiipravovala a vodila, ale ve velkém podniku

je to problém v‰echno zvládnout. KaÏdopádnû je dobré na v˘stavy jezdit, ale není to v tuhle chvíli v na‰ich silách. Lidi to musí bavit a musí b˘t ochotní to dûlat. Nad‰ení juniofii, to by byla cesta! Plemenné hodnoty Na plemenné hodnoty se dívám spí‰e orientaãnû, respektive nepfiikládám jim takovou dÛleÏitost. Samozfiejmû je dobré je vyuÏívat pfii sestavování pfiipafiovacího plánu, ale nedám dopustit na selsk˘ rozum a dobré oko. DÛleÏité pro mû je, z jakého prostfiedí zvífie pfiichází, aby to u nás zvládlo. Rád vzpomínám na zaãátky, kdy nebyla mezi chovateli taková rivalita, ale v‰ichni spolupracovali a bavilo je to. Mou vizí je od samého zaãátku to, aby se kráva dokázala napást, aby se pfiizpÛsobila prostfiedí, aby mûla za dan˘ch podmínek co nejlep‰í pfiírÛstek a dokázala bez problému uÏivit tele, které pod ní

dobfie poroste a to v‰echno pfii minimalizaci vynaloÏen˘ch nákladÛ. Na na‰em chovu probûhlo moÏná dvacet diplomov˘ch prací, pfies ekologii aÏ po rozbory krevních vzorkÛ jalovic a zji‰Èování koncentrace stopov˘ch prvkÛ v rÛzn˘ch obdobích po celou dobu jejich rÛstu do vûku dvou let. Ale tfieba i práce vûnovaná pouÏívání probiotik na telatech. Nûkdo fiíká, Ïe „ameriãani“ stejnû jednou zaniknou, já si to nemyslím. Vrací se mi spokojení chovatelé po nûkolika letech a nakupují dal‰í kusy do svého stáda. Volají, Ïe by vymûnili, prodali z jiné americké krve apod. Bude-li nás víc, bude snaz‰í tomuto typu charolais udrÏet dobré jméno! A to je závûr zajímavého povídání. Nezb˘vá mi, neÏ majiteli a celé rodinû Chovu Charolais popfiát, aÈ se jim i nadále dafií a podafií v‰echny sny i vize dotáhnout do konce a aÈ americká varianta plemene nachází stále více pfiíznivcÛ. Chovu amerického charolais zdar!

29


Mezinárodní limousine kongres USA 2018 Ing. Karel Lojda, Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu Úvodem Chovatele limousina mají, stejnû jako celá fiada dal‰ích plemen, svou mezinárodní organizaci. Tou je zkrácenû ILC neboli International Limousin Council. âeská republika prostfiednictvím âeského svazu chovatelÛ masného skotu a Klubu chovatelÛ plemene limousine oficiálnû roz‰ífiila fiady tohoto mezinárodního uskupení v roce 2012 pfii jednání v Dánsku. Od té doby se pravidelnû ãe‰tí zástupci úãastní rÛzn˘ch jednání, aÈ to bylo na kongresu v Irsku v roce 2016, na neformálním jednání loni ve Francii ãi naposledy letos v ãervenci ve Spojen˘ch státech americk˘ch. Právû USA byly totiÏ hostitelskou zemí v pofiadí jiÏ 23. svûtového setkání limousinsk˘ch chovatelÛ z celého svûta. Ameriãtí organizátofii pfiipravili pro úãastníky buì desetidenní program, ãi zkrácenou pûtidenní tour. Zástupci âeské republiky zvolili z ãasov˘ch dÛvodÛ tu krat‰í variantu. Na následujících nûkolika fiádcích se pokusíme ãtenáfie seznámit s na‰imi poznatky získan˘mi bûhem na‰eho krátkého pobytu ve státû Colorado, zkráceném je‰tû vinou v˘razného leteckého zpoÏdûní. Zcela úvodem je nezbytné uvést, Ïe v USA pÛsobí dvû chova-

30

telské organizace pro plemeno limousine. První z nich je Canadian Limousin Association (CLA) se sídlem v Calgary – nezisková organizace vlastnûná ãleny-chovateli, fungováním obdobná na‰emu ãeskému svazu. Hlavním posláním této asociace je tedy vedení plemenné knihy a podpora plemene v národním i nadnárodním mûfiítku. Organizaãní zabezpeãení kongresu v‰ak zaji‰Èovala druhá spoleãnost pÛsobící na americké pÛdû – North American Limousin Foundation, zkrácenû NALF. Její fungování je spí‰e na bázi obchodní, coÏ naznaãuje i její motto – „Limousin today – Profit tomorrow“. Heslo, které na první pohled pÛsobí dosti nevinnû a které se dá pfieloÏit jako Limousin dnes – zisk zítra, v‰ak pfii bliωím prozkoumání vypovídá mnohé o odli‰nostech amerického pojetí ‰lechtûní a plemenafiiny oproti evropskému zpÛsobu. Abychom to lépe pfiiblíÏili – tímto heslem se NALF jasnû hlásí k obchodnímu modelu, kdy limousinské plemeno slouÏí v podstatû pouze jako základna

k jednoduchému plánu kfiíÏení smûfiující k jedinému cíli: dosaÏení zisku a úspû‰nému komerãnímu uplatnûní na americkém trhu. To samo o sobû jistû není nic ‰patného, z evropského pohledu je v‰ak ponûkud diskutabilní, pokud je tato ãinnost spojována se jménem „limousine“. Kdo v‰ak trochu zná systém hodnocení jateãného skotu v USA, ví, Ïe hodnocení kvality hovûzího masa a zpenûÏování jateãn˘ch kusÛ je postaveno na obsahu intramuskulárního tuku (marblingu) a v‰e podfiízeno tomuto parametru. A jaké plemeno se vyznaãuje nejvy‰‰ím podílem tohoto tuku? Ano, správnû, angus. A uÏ jsme skoro doma. V propagaãních seriálech organizace NALF se tedy lze doãíst, Ïe: „Plemeno limousin nabízí celou fiadu moÏností od vyuÏívání ãistokrevn˘ch limousinÛ aÏ po kfiíÏence Lim-Flex® (Limousin x Angus Cross), které odpovídají va‰im potfiebám a cílÛm na trhu.“ Vidût tak na akcích pofiádan˘ch NALF a na chovech spolupracujících s touto organizací limousina, jak jsme na to zvyklí z evropského prostfiedí, je vûc témûfi nemoÏná. To se ukázalo i bûhem na‰eho pobytu. Ale i kdyÏ je americké pojetí plemenafiiny na hony vzdálené evropskému modelu, a asi si z nûj pfiíklad brát nebudeme, i tak se jedná o pouãnou sondu do fungování amerického chovu masného skotu. O tom více na následujících fiádcích.

❒ Americký limousin


Trocha historie V uplynul˘ch nûkolika desítkách let obecnû platilo, Ïe Spojené státy americké produkovaly zhruba dvojnásobek v základních zemûdûlsk˘ch komoditách, neÏ byly schopny spotfiebovat. V devadesát˘ch letech, za prezidenta Clintona, byla tendence tato mnoÏství realizovat exportem, a pokud nûkdo mûl moÏnost shlédnout obrovská pfiekladi‰tû kukufiice, sóji a p‰enice na Mississippi, nemÛÏe b˘t tímto sdûlením pfiekvapen. Obdobnû komodita hovûzí maso. Farmáfii z tzv. corn belt – obilného pásu (Iowa, Illinois, Indiana) nakupovali zástav v Dakotû a Montanû, vykrmili a realizovali na jatkách v Chicagu, opût v mnoÏstvích, která v Evropû nejsou bûÏná. âas pokroãil a zejména rostlinná produkce nebyla uplatnitelná na trzích, coÏ zapfiíãinilo, Ïe nemalá ãást konãila jako energetická surovina. Je a bude zajímavé, v co situace vyústí, jak zah˘be s cenami, jak ovlivní trhy, celní a obchodní kroky souãasná politická reprezentace, kdy stále

❒ Národní výstava – National Western Stock Show

❒ Limousinské jalovice na výstavě

v˘voz produktÛ zemûdûlské prvov˘roby z USA ãinní 140 mld. $, pfiiãemÏ polovina jde do EU, Kanady a Mexika, druhá polovina do Jihov˘chodní Asie a arabského svûta.

❒ Schéma amerického hodnocení kvality hovězího masa

První den programu probíhala národní v˘stava National Junior Limousin Show a soutûÏ mladého skotu All-Amercican Limousin Futurity. Neslu‰í se hostitele kritizovat, proto jen velmi stfiídmû: drtivá vût‰ina pfiedvádûn˘ch kusÛ byla bezrohá, ãerného zbarvení v rÛzném stupni pfiekfiíÏení mezi angusy a limousiny. Jak ãe‰tí kolegové, tak zástupci ostatních evropsk˘ch skupin usuzovali, Ïe k parametrÛm limousina, na kterého jsme zvyklí z Evropy, mûla kolorádská chovatelská úroveÀ hodnû daleko. Nበdojem je, Ïe za prvé, ani ãe‰tí chovatelé angusÛ by nebyli nad‰eni, a za druhé, jednou z dÛleÏit˘ch pfiíãin, z na‰eho pohledu slab˘ch parametrÛ, je pro

Pfiedná‰ka a v˘stava Úvodem jsme byli seznámeni s poãty chovaného skotu, s jejich v˘vojem, s pfiíã i n a m i v˘kyvÛ za posledních asi 30 let. V USA je chováno 99,5 mil. ks skotu celkem, z toho poãet skotu masného se pohybuje v rozmezí 32–37 mil. kusÛ. Ameriãané jsou také nejvût‰ím svûtov˘m v˘vozcem masa na coÏ jsou také patfiiãnû hrdi.

31


❒ Čeští zástupci při předávání daru na chovu Magness

americké komerãní chovy bûÏné zapou‰tût „limousinské“ jalovice ve 14 mûsících stáfií. Na tabletu a v katalogu jsme mûli moÏnost shlédnout prezentace chovatelÛ z Oklahomy a z JiÏní Dakoty, na nichÏ byla zvífiata ãistokrevná a velmi se blíÏící francouzskému typu. Na v˘stavû samé se v‰ak takováto plemenice objevila jedna jediná, a tak se nelze divit, Ïe i kdyÏ v soutûÏi neuspûla, Ïe byla doprovázena mohutn˘m aplausem pfiedev‰ím na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ, ktefií se s ní poté fotili – zfiejmû, aby mûli aspoÀ nûjakou památku na amerického limousina ve francouz-

❒ Lim-Flex na Magness ranch

32

soké teploty v letní ãásti roku v‰ude zmûní prérii na beznadûjnû zprahlou. Ze Skalist˘ch hor, kde jsou sráÏky nejménû dvojnásobnû vy‰‰í (nadmofiská v˘‰ka i více neÏ 4000 m n. m.), stékají ãisté fieky: pfii projíÏdûní tûmito údolími napadá poutníka pfiímûr z písnû – pod tou skálou kde proud fieky syãí, a kde ãní ãerven˘ kamení – coÏ na na‰em kontinentu moc k vidûní není, voda z tûchto fiek je v rovinû pod horami zadrÏována do lagun a rozvádûna kanály nebo potrubím k polím a pastvinám. Závlahy jsou provádûny v‰emi moÏn˘mi zpÛsoby. Nejmodernûj‰í a také nejúãinnûj‰í závlahov˘ systém z hlediska potfieby mnoÏství vody funguje na prin-

ském „kabátû“. Serióznû vzato by v‰ak bylo nefér odsuzovat pau‰álnû. Náv‰tûvy chovÛ Druh˘ den byla do programu zafiazena náv‰tûva typického horského prostfiedí mûsteãka Estes, na nûÏ navazuje jeden ze ãtyfi kolorádsk˘ch národních parkÛ, a sice National Park Rocky Mountains. Jakou to má souvislost se zemûdûlstvím obecnû nebo s chovem skotu? Zásadní. V˘chodní ãást státu Colorado je zemûdûlsky vyuÏitelná, ale chybí voda. Roãní úhrn sráÏek pouh˘ch 300 mm a vy-

❒ Fixiční klec na ranči Magness

cipu izraelského zpÛsobu hospodafiení s vodou. Ten funguje na principu tenkostûnn˘ch hadice pfiipomínající buÏírku s prÛmûrem cca 25 mm, které jsou poloÏeny v rozteãích 1 m po celé plo‰e vybraného pÛdního bloku a zapraveny do hloubky cca 24 cm. Tyto hadice mají filtraãní propustná okénka po asi tfiiceti centimetrech a do nich je pod pfiimûfien˘m tlakem pumpována voda s rozpu‰tûn˘mi minerálními Ïivinami. V˘sledkem jsou vysoké v˘nosy – ãtyfii seãe vojtû‰ky, nebo pût seãí travního porostu sklízeného samozfiejmû su‰ením, kdyÏ s jistotou nepr‰í, nebo kukufiice na zrno ãi na siláÏ – a dech beroucí návratnost investice – od dvou do pûti let.


❒ Národní park Rocky Mountains

Pro úãely pûstování pod závlahami jsou vyãlenûny rovnûj‰í pozemky, neboÈ na tûch kopcovitûj‰ích popsan˘ systém pfiíli‰ nefunguje. Tam se buì uplatÀuje klasick˘ systém povrchové závlahy, jak ho známe z na‰ich konãin, nebo tyto plochy zvlnûn˘ch plání zÛstávají neobdûlané. âást z nich je rovnûÏ urãena k zachování pÛvodních biotopÛ – nûkde jako ochrana hnízdi‰È ptactva, jinde s tabulkami upozorÀujícími na v˘skyt chfiest˘‰Û atp. Zajímavou informací byl také poznatek o tom, Ïe ve státû Colorado stále platí pÛvodní pfiedpis uzákonûn˘ na konci 18. století, kter˘ hovofií o tom, Ïe pfii nákupu pÛdy si majitel kupuje i nárok na urãité mnoÏ-

❒ Zvířata na farmě rodiny Ochsner

ství vody. Av‰ak zemûdûlství konce 18. století a roku 2018 je v˘raznû odli‰né, vody se nedostává, a tak jsou zemûdûlci ve spolupráci s rÛzn˘mi v˘zkumn˘mi pracovi‰ti nuceni hledat optimálnûj‰í zpÛsoby hospodafiení s vodou. Nejnovûj‰ím hitem je v˘‰e popsan˘ zpÛsob, jehoÏ v˘hodou je i vysoká úroveÀ automatizace. Nev˘hodou pak je jiÏ zmiÀovaná moÏnost vyuÏití pouze na rovinatûj‰ích pozemcích a pochopitelnû i nutnost bezorebn˘ch zpÛsobÛ hospodafiení. Farmy a v˘krmna Následn˘ program pokraãoval shlédnutím Magness Ranch. Rozlehlé plochy, kde bylo vidût na vût‰í vzdálenost kategorie

jalovic, krav s telaty a na závûr skupinu volÛ ve v˘krmu. Tento ranã mûl dostateãnû kapacitní halu s fiadami boxÛ na vytfiídûní a provádûní zákrokÛ. Fixaãní klec plnû hydraulicky ovládaná, mûla kromû váhy jeden specifick˘ prvek, a sice boãní zúÏení podlahové plochy z obou stran. Pfii zúÏení podlahy z asi 80 cm ‰ífiky na polovinu zaji‰tûn˘ kus nemá pocit stability postoje a pfiestane pfii zákroku nebo váÏení vyvádût. Do posledního dne na‰eho zkráceného programu byla zafiazena prohlídka v˘krmu b˘kÛ resp. kastrátÛ (a ãásteãnû i jalovic) ve feedlotech podniku s názvem Five Rivers Feedyard. Celkov˘ poãet chovan˘ch zvífiat této firmy, která je celosvûtovû nejvût‰ím v˘krmcem skotu, je 900 000 kusÛ v asi dvaceti státech stfiedozápadu a západu USA. Na nav‰tívené v˘krmnû poblíÏ mûsta Kersey, jejíÏ prohlídka byla pro rozlehlost areálu pfieváÏnû uskuteãnûna shlédnutím z jedoucího autobusu, bylo v boxech vykrmováno 90 000 ks. Tito b˘ãci byli jako zástav nakupováni z Kanady, Mexika a z valné ãásti samozfiejmû od domácích producentÛ. Skladba krmné dávky u jednotliv˘ch vûkov˘ch kategorií byla uvedena takto: (viz tabulka) Do ekonomického hodnocení se i pfii nejlep‰í vÛli pou‰tût nedá, neboÈ faktory ovlivÀující ve‰keré náklady a moÏnosti tamního trhu nelze realisticky odhadnout. Je nutno v‰ak pfii-

33


mačkaná pařená kukuřice siláž seno mláto zvlhčení kapalinou doplňky

počáteční 35 % 25 % 25 % 5% 10 % 0,01 %

❒ Five Rivers Feedyard

znat, Ïe v˘Ïiva, na které spolupracují s Colorado State University, byla dotaÏena k naprosté dokonalosti, a to jak po nutriãní stránce, tak samozfiejmû i té finanãní. Men‰í ãást produkce je na tûchto feedlotech chována v systému nazvaném „natural“ – tedy bez aplikace rÛzn˘ch aditivních látek (zejména hormonÛ), kterou Ameriãané povaÏují za souãasn˘ vrchol nadstandardÛ ve v˘robû hovûzího masa. Samozfiejmû, Ïe efektivita takového v˘krmu není ekonomicky srovnatelná s tra-

přechodná 45 % 25 % 15 % 5% 10 % 0,01 %

konečná 60 % 25 % 0% 5% 10 % 0,01 %

diãním pojetím (pfiírÛstky jsou niωí o více neÏ 300 g/den), proto je toto maso v˘raznû draÏí neÏ standardní produkce. BûÏn˘ americk˘ spotfiebitel v‰ak tyto otázky tak intenzivnû nefie‰í, v americké ekonomice v‰e je podfiízeno cenû a konkurenceschopnosti na trhu. Pokud by nûkoho zajímala tato oblast více, mÛÏe nav‰tívit stránky spoleãnosti www.fiveriverscattle.com, kde je ke shlédnutí i propagaãní video. Proti tomuto hromadnému systému aplikovanému na feedlotu, byla ten den v pfiímém protikladu atmosféra na ranãi rodiny Ochsner. Nad‰ení v‰ech rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ pro chov, zu‰lechÈování, soutûÏivost a radost z v˘sledkÛ, dÛraz na tradici, prestiÏ, umûní zvládat úkony z koÀského sedla a zapojení celé rodiny velmi odpovídalo celko-

❒ Přípravna krmiv na feedlotu Five Rivers Feedyard

vému obrazu amerického snu, takovému, jak˘ mnozí z nás mají o dnes jiÏ dávno ne divokém západu USA.

❒ Volci na feedlotu firmy Five Rivers Feedyard

34

Zcela závûrem snad uÏ je pozvánka na dal‰í svûtov˘ kongres, kter˘ bude ãesk˘m chovatelÛm v˘raznû bliωí. Nejenom z hlediska cestovní vzdálenosti, ale hlavnû pak pojetím chovatelství a ‰lechtitelské práci. V roce 2020 totiÏ limousinské chovatele z celého svûta pfiivítá kolébka chovu plemene limousine – Francie. Tak na vidûnou 17.–27. záfií 2020 v zemi galského kohouta!


Charolais International Youth program – Kanada 2018 Vladimír Chytka jr. Koncem ãervence tohoto roku se uskuteãnilo mezinárodní setkání mlad˘ch chovatelÛ plemene charolais. Historicky první setkání se konalo v Kanadû ve mûstû Brandon, âeskou republiku jsem mûl moÏnost na této mezinárodní akci reprezentovat já. Spolu s chovateli z USA, Nového Zélandu, Irska, Velké Británie, Austrálie, ·védska a Estonska jsme se úãastnili konference 70-ti mlad˘ch chovatelÛ plemene charolais z Kanady, se kter˘mi jsme sdíleli jejich program. Po dobu celého pobytu se o nás postarali manÏelé Helge a Candace By ze spoleãnosti Charolais Banner, která se zab˘vá reklamou pro chovatele, obchodem se zvífiaty, inseminaãními dávkami a embryi. Kanadská asociace mlad˘ch chovatelÛ plemene charolais Asociace mlad˘ch chovatelÛ plemene charolais byla zaloÏena jiÏ na poãátku devadesát˘ch let. Mladí chovatelé se scházejí kaÏd˘ rok, pokaÏdé v jiné provincii. Tento rok byla vybrána provincie Manitoba a v˘stavi‰tû ve mûstû Brandon, které bych pfiirovnal k v˘stavi‰ti v Lysé nad Labem. Kanadské v˘stavi‰tû v‰ak je urãeno pfiímo pro v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat. Chovatelé z dané provincie pfiipraví zvífiata na tuto v˘stavu a kaÏd˘ úãastník dostane na starost vlastní zvífie. Mladí chovatelé jsou poté rozdûleni do t˘mÛ, kter˘ se stará o urãit˘ poãet zvífiat v jedné

❒ Zahraniční účastníci historicky prvního mezinárodního setkání mladých chovatelů charolais (foto: Charolais banner)

sekci po dobu celé v˘stavy (4 dny). Chovatelé jsou rozdûleni do tfiech kategorií a to junior (6–10 let), intermediate (11–16 let), senior (17–22 let). KaÏdá skupina se skládá z chovatelÛ napfiíã tûmito kategoriemi. Rodiãe se této akce úãastní, nicménû nesmí sv˘m dûtem s niãím pomáhat, od toho jsou tu star‰í dûti ve skupinû. V‰echna zvífiata se kaÏdé ráno, je‰tû pfied snídaní, um˘vají a vyfoukávají. Poté zaãíná dal‰í program. Souãástí akce bylo rovnûÏ nûkolik teoretick˘ch a praktick˘ch semináfiÛ. Jeden z nich se vûnoval napfiíklad tématu jak bojovat s rÛzn˘mi nemocemi, jin˘ zase praktick˘m ukázkám ãíslování a tetování dal‰í pak problematice porodu a inseminace. Tûchto

semináfiÛ se úãastnili v‰ichni mladí chovatelé. Pro nejstar‰í kategorii byly uspofiádány navíc semináfie o managementu a marketingu. Dále zde probíhalo nûkolik soutûÏí: • Showmanship (pfiedvádûní zvífiat) – zde bylo hodnoceno postavení zvífiete pomocí v˘stavní tyãky a pfiedvedení samotného zvífiete • Judging (rozhodcování) – pro v‰echny zde byly pfiipraveny 3 skupiny zvífiat (jalovice, telatab˘ãci, volci), bylo nutné urãit pofiadí a následnû profesionálnímu rozhodãímu zdÛvodnit, proã jsme se tak rozhodli • Grooming (pfiíprava zevnûj‰ku zvífiete) – bûhem dvaceti minut

35


téÏ v rámci soutûÏe internacionálÛ. Náv‰tûvy farem V‰echny nav‰tívené farmy byly, co se t˘ãe obhospodafiované plochy, obrovské. Vedle Ïivoãi‰né v˘roby se ve v˘razné mífie zab˘valy i rostlinnou v˘robou, a to pfiedev‰ím pûstováním fiepky, kukufiice a p‰enice. Leto‰ní rok se po dlouhé dobû opût pot˘kají se suchem. Celkem jsem nav‰tívil 5 farem, které patfiili podle Helgeho a Candace Byov˘ch k tûm nejlep‰ím v celé Kanadû. Nejmen‰í farma C2 charolais ãítala „pouh˘ch“ 200 krav základního stáda, nejvût‰í farma Stepler 600 ❒ Výherkyně kategorie mladších jalovic (foto: Vladimír Chytka)

muselo b˘t zvífie naãesáno a ostfiíháno. SoutûÏ probíhala ve dvojicích. K dispozici byla celá fiada pomÛcek v podobû show sprejÛ, hfibílek atp. • Keep and Cull (ponechat a vyfiadit) – tato soutûÏ probíhala pfiímo na jedné z farem nedaleko v˘stavi‰tû. Pfiedvedeny byly 4 krávy s telaty, mezi kter˘mi nebyly zcela zásadní rozdíly, tudíÏ bylo velmi obtíÏné odhadnout pofiadí. Bylo nutné tedy sestavit jejich pofiadí a kaÏdou krávu okomentovat a fiíci, proã jsme se takto rozhodli. Velice dÛleÏitá byla kvalita telat,

která mûla tvofiit 50 % v na‰em rozhodování. Internacionálové nebyli do spoleãného hodnocení s kanadsk˘mi juniory zahrnuti, jednotlivé soutûÏe nám byly bodovány v procentech. Pouze pfiedvádûní zvífiat a pfiíprava zevnûj‰ku byly vyhodnoceny okamÏitû. V pfiedvedení zvífiete a jeho postavení jsem se v rámci zahraniãních úãastníkÛ umístil na tfietím místû za dívkami z USA a Austrálie. SoutûÏ ve dvojicích v pfiípravû zevnûj‰ku jsme spoleãnû s mladou chovatelkou Teannou Simpson z USA vyhráli,

❒ Výherce kateforie telat, 7 měsíců starý, velice nadějný býček (foto: Vladimír Chytka)

36

❒ Vladimír během soutěže (foto: Charolais banner)

matek. Byl jsem velice pfiekvapen vysokou kvalitou zvífiat. V‰echna mûla kvalitní konãetiny, dobré osvalení a krávy perfektní vemena. U nûkter˘ch zvífiat jsem se setkal s uωí zadní ãtvrtí. Na nûkter˘ch farmách (Stepler farm a HighBluff) se specializovali na vy‰‰í rámec, nûkteré krávy zde byly ve francouzském typu charolais, dle na‰eho lineárního hodnocení bych je odhadl od 7–10 bodÛ za v˘‰ku tûla. Jalovice se zde zapou‰tí jiÏ ve 14 aÏ 18 mûsících. Ve dvou letech zde nezapou‰tí nikdo. Na farmû C2 jsem se setkal ve vût‰í mífie s ãervenû zbarven˘m charolais. Pár ãervenû a ‰edû zbarven˘ch zvífiat bylo k vidûní i na v˘stavû. Dnes jiÏ není barevné charolais v Kanadû populární.


❒ Vladimír Chytka na výstavě (foto: Charolais banner)

❒ Býk z farmy High Bluff zakoupen farmou Stepler za 41 000 CAD (700 000 Kč) (foto: Vladimír Chytka)

I pfies dlouholeté pouÏívání pouze bíl˘ch b˘kÛ se v chovu jiné barevné variety neustále drÏí, chovatelé tato zvífiata v‰ak nikterak neodsuzují. Dal‰í velké téma v tuto dobu je bezrohost. Posledních pár let se opût zaãínají ve velké mífie pouÏívat rohatí b˘ci, protoÏe chovatelé v nich vidí vût‰í kvalitu a nemají problém je pouÏít, protoÏe vût‰ina populace je bezrohá, vût‰inou jiÏ homozygotnû. Velice dÛleÏitá je pro chovatele délka mezidobí a dlouhovûkost. K vidûní zde byly bûÏnû krávy v˘raznû pfies deset let stáfií. Mimo kanad-

ské genetiky se zde pouÏívají b˘ci z Nového Zélandu a Austrálie, minimum chovatelÛ pouÏívá francouzské plemeníky. Závûrem Velice bych chtûl podûkovat Klubu chovatelÛ plemene charolais a âeskému svazu chovatelÛ masného svazu za moÏnost této cesty do Kanady, která byla pro mû velice pfiínosná a inspirující. Práce s mládeÏí, která funguje v Kanadû jiÏ témûfi 30 let, je doopravdy na vysoké úrovni. Dnes jsou jiÏ mladí farmáfii vyuãování od b˘val˘ch ãlenÛ této asoci-

❒ Vladimír při hodnocení zvířat na chovu (foto: Charolais banner)

ace, ktefií si pro‰li stejn˘m programem jako oni a jsou po jeho absolvování opravdov˘mi profesionály. Desetileté dûti zde zvládaly naprosto profesionální pfiedvedení a pfiípravu zvífiete. V mnoha vûcech by se jistû nበJunior team mohl inspirovat, coÏ bylo zámûrem Charolais International, aby zaloÏila tento program pro mladé chovatele. Ten se dle mého názoru velmi osvûdãil a bude pokraãovat v roce 2019 v Austrálii. Pozn.: Charolais International Youth Program je programem pro mladé chovatele ve vûku 18–22 let, kter˘ je z poloviny financován z v˘nosÛ z ãlensk˘ch vkladÛ placen˘ch jednotliv˘mi spolky do organizace Charolais International, druhá ãást nákladÛ je pak kryta vysílající organizací, v na‰em pfiípadû tedy âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu, a ãásteãnû také konkrétním úãastníkem. Jsme rádi, Ïe se Charolais International rozhodla vhodnû investovat ãást disponibilních prostfiedkÛ do vzdûlávání mlad˘ch chovatelÛ. V˘bûr úãastníkÛ programu pfiíslu‰í danému svazu, v pfiípadû âR byl Vladimír Chytka nominován Klubem chovatelÛ plemene charolais. Gratulujeme mu k jeho úspûchÛm a dûkujeme za vynikající reprezentaci âeské republiky.

37


Beef Expo 2018 Anglie Jindfiich Terã V˘znamná událost byla zapsána na poslední kvûtnov˘ víkend v kalendáfii chovatelÛ masného skotu v anglickém Shrewsbury, blízko Birminghamu. V prostorách aukãní v˘stavní plochy byli pfiedvedeni zástupci masn˘ch plemen chovan˘ch na ostrovech (AA, HE, GA, SH, LI, BM...), dále pak vybavení pro chovatele a velká ãást patfiila taktéÏ nov˘m poznatkÛm v oblasti v˘Ïivy a zdraví zvífiat. Oproti tuzemsk˘m zvyklostem bylo hodnû prostoru vûnováno kfiíÏencÛm plemene britské modré (belgické modré) s plemenem aberdeen angus ãi limousine. ·lo o pfiehlídku, kde se velmi dÛkladnû hodnotila kvalita osvalení, zejména zádû a plece a také celková harmoniãnost tûlesné stavby uÏitkov˘ch zvífiat urãen˘ch na poráÏku. Smyslem této akce, které se nesla v duchu hesla „Vzestup hovûzího masa je na‰e budoucnost“, bylo ukázat, jaká uÏitková zvífiata jsou na farmách produkována a tím zvy‰ovat kredit farmy pfii obchodování s hovûzím masem. PrestiÏ tohoto uÏitkového kfiíÏení prezentovali místní chovatelé nejen pfied ‰irokou vefiejností, ale pozvání dostali zástupci univerzit a asociací ze starého kontinentu. Souãástí náv‰tûvy byla rovnûÏ prohlídka tfií farem v oblasti Shropshiru a Walsu zab˘vajících se chovem zvífiat na produkci masa.

❒ Baby beef, Beef Expo 2018, Shrewsbury

38

❒ Výstava Beef Expo 2018, Shrewsbury

❒ Osvalení u plemen Aberdeen angus

První náv‰tûva byla na farmû Marca Jonese ve Welshpool Marc hospodafií spolu se sv˘mi rodiãi na rozloze 208 ha zemûdûlské pÛdy. Marc nebyl spokojen s v˘sledky své farmy, protoÏe ekonomika chovu nesplÀovala jeho pfiedpoklady. AÏ po exkurzi na Novém Zélandu, odkud si odvezl nové poznatky pro práci s travními porosty a pûstováním krmn˘ch plodin, zv˘‰il tak zisk a sníÏil v˘robní náklady farmy. Je chovatelem ovcí plemene Lleyn a Romney a to v poãtu 800 bahnic, které jsou chovány celoroãnû na pastvinû bez pfiístfie‰ku. Dal‰ím odvûtvím Ïivoãi‰né produkce jeho farmy je v˘krm jalovic, pfieváÏnû kfiíÏencÛ plemene here-

ford a aberdeen angus a ostatních masn˘ch plemen skotu s místními dojn˘mi a kombinovan˘mi plemeny, které nakupuje od sv˘ch smluvních partnerÛ z okolních farem. KaÏd˘ rok je nakupováno okolo 300 kusÛ telat kfiíÏencÛ aberdeen anguse a hereforda a 450 kusÛ ostatních kfiíÏencÛ ve vûku 3 aÏ 15 t˘dnÛ stáfií. Tato telata jsou v zimních mûsících naskladnûna do stájí a krmena krmnou smûsí (startérem) s pfiídavkem sena. Od jara do konce léta se zvífiata pasou na okolních pastvinách. V˘krm je realizován do 20 aÏ 24 mûsícÛ vûku zvífiat. Majitel poÏaduje, aby váha upraveného jateãného tûla dosáhla hodnot v rozmezí 250 aÏ 320 kg. Na této farmû byl kladen obrovsk˘ dÛraz na fiízení, obnovu, kontrolu pastvy a pastevního porostu. Pastevní

❒ Zařízení pro nakládání, vykládání zvířat, aukční hala Shrewsbury


skládá z travní siláÏe s upravenou su‰inou (senáÏ), fiezané slámy a proteinov˘ch pelet, které obsahují okolo 16 % dusíkat˘ch látek. V˘krm je ukonãen ve vûku zvífiat 20 aÏ 24 mûsícÛ a poÏadovaná hmotnost jateãného tûla je 350 kg. Poslední nav‰tívenou farmou bylo hospodáfiství Jonny Cornes, Shrewsbury Majitel hospodafií na 405 ha zemûdûlské pÛdy. Hlavní náplní chovatele je nákup, v˘krm a následn˘ prodej skotu (jalovic a volkÛ) a jehÀat. Roãnû vykrmí okolo 1800 a 2000 kusÛ jalovic a volkÛ a 15000 kusÛ jehÀat. PfieváÏná vût‰ina nakoupen˘ch jalovic jsou ❒ Farma Marca Jonese, oplůtkový systém

areály byly rozdûleny na malé oplÛtky, kde zvífiata jsou drÏena max. 3 aÏ 5 dnÛ, následuje mulãování nedopaskÛ a následn˘ návrat zvífiat aÏ po 3 t˘dnech. Majitel se snaÏí udrÏet v˘‰ku porostu pastvy okolo 15 aÏ 18 cm, vypoãítává si v˘nosnost kaÏdé pastviny a zároveÀ praktikuje rozbory travní hmoty. KaÏd˘ rok obnovuje _ trval˘ch travních porostÛ a kaÏd˘ druh˘ rok pfiihnojuje prÛmyslov˘mi hnojivy a vápní. Druhá náv‰tûva se uskuteãnila na farmû Jamese Evanse, Bishops Castle James hospodafií na v˘mûfie 800 ha a chová 300 masn˘ch krav (kfiíÏenek limousine a aberdeen angus) a 1000 bahnic plemene Lleyn. Chovné stádo je rozdûleno podle termínu telení a to 180 krav na jarní telení a 120 krav podzimního telení. Tfietina z produkce

❒ Výkrm býků na farmě Jonnyho Cornese

jaloviãek zÛstává do obratu stáda a zbytek je nabídnut ostatním farmáfiÛm a v˘krmcÛm. Ve‰kerá produkce b˘ãkÛ jde do polointenzivního v˘krmu, kter˘ je realizován na farmû. B˘ãci jsou krmeni jednotnou krmnou dávkou, která se

❒ Farma Jamese Evanse, polointenzivní výkrm

kfiíÏenci plemene britské belgické modré. Krmná dávka je sloÏena z travní siláÏe s upravenou su‰inou (senáÏ), jeãného ‰rotu, proteinov˘ch pelet (obsah NL 16 %), krmné fiepy a ad lib slámy. V‰echna zvífiata z v˘krmu konãí na sousedních jatkách. Popis uveden˘ch farem nabízí jin˘ pohled na uÏitkov˘ chov na velmi vysoké úrovni. Anglie je zemí s velmi dlouhou tradicí chovu skotu a ustálen˘mi hodnotami, které tfieba my stále je‰tû hledáme, jak ve sv˘ch chovech, tak pfii dal‰ím zpracování zvífiat. Symbióza zemûdûlec-fiezník byla po celou dobu stále pfiipomínána a bylo velmi patrné, Ïe obû strany musí respektovat pfiedem dohodnutá a zaÏitá pravidla férového jednání a obchodování.

39


Klasifikace jateãn˘ch tûl skotu podle SEUROP v roce 2017 Karel ·eba Nehodnotit u masného skotu masnou uÏitkovost podle plemen (a to vãetnû jejich kfiíÏencÛ), by asi bylo stejné, jako nesledovat u dojeného skotu produkci mléka. Je sice pravda, Ïe velká ãást chovatelÛ krav bez trÏní produkce (dále jen KBTPM) namítne, Ïe prodávají na podzim zástavová telata a hodnocení masné uÏitkovosti je proto nezajímá. Musí si ale uvûdomit, Ïe i tato prodaná telata, a tfieba i do zahraniãí, nûkdo musí vykrmit a potom je musí úspû‰nû realizovat na jatkách. Ekonomiku pfii v˘krmu proto nelze opomíjet ani v tomto pfiípadû. Pro úãely hodnocení masné uÏitkovosti lze u nás vyuÏít klasifikaci skotu pfii poráÏce podle systému SEUROP. âSCHMS sleduje zatfiídûní na jatkách od poráÏek v roce 2005. Je ale pravda, Ïe kompletní hodnocení na‰ich zvífiat pfii poráÏce komplikuje také to, Ïe ãást zvífiat je kaÏdoroãnû poráÏena v zahraniãí. K tûmto datÛm se zatím nedokáÏeme dostat. Ke zlep‰ení tohoto stavu mÛÏe pfiispût mezinárodní genetické hodnocení masného skotu – Interbeef. Od leto‰ního roku se totiÏ zavádí odhad plemenné hodnoty pro masnou uÏitkovost. Dojde tak k roz‰ífiení stávajících odhadÛ plemenn˘ch hodnot v rámci mezinárodního hodnocení pro hmotnost pfii odstavu (vûk 210 dní), prÛbûh porodu a porodní hmotnost. Tabulka ã. 1: PoráÏky jednotliv˘ch kategorií skotu Kategorie Býci Krávy Jalovice Celkem Telata

2015 2016 2017 tisíc ks podíl % tisíc ks podíl % tisíc ks podíl % 99,4 45,0 99,1 42,8 91,7 42,1 99,1 44,9 109,1 47,1 102,4 47,0 22,2 10,1 23,2 10,1 23,7 10,9 220,7 100,0 231,4 100,0 217,8 100,0 8,0 3,6 7,9 3,4 7,2 3,3

V tabulce 1 jsou poãty poraÏen˘ch zvífiat podle pohlaví v roce 2017 (tabulka je pfievzata z roãenky – Chov skotu 2017). V roce 2017 poklesl celkov˘ poãet poráÏek, ale pomûr podílu poráÏek b˘kÛ, krav a jalovic se prakticky nezmûnil. PoráÏky b˘kÛ se na celkovém poãtu podílí 42,1 % a u krav je to 47 %. Proti roku 2015 a 2016 Tabulka ã. 2: Soubor poráÏek dle SEUROP za rok 2017 podle pohlaví Podíl krve A B C D E Z OS Součet Bez plemene 20 20 Bizon 2 2 49 a méně 4 6 76 4 90 50–74 7711 4914 48 9819 3044 134 25 670 75–87 6239 3505 16 10 949 2016 108 22 833 88–93 2472 1267 4 3101 839 58 7741 94–96 786 336 4 352 266 14 1 1759 97–100 30 024 9166 41 42230 8890 509 90 860 Celkem 47 236 19 196 113 66 527 15 059 823 21 148 975 Podíl % 72,6 % 65,0 % 63,5 % 68,4 % Pozn.: A – mladí býci do 24 měsíců, B – býci nad 24 měsíců, C – volci, D – krávy, E – jalovice, Z – mladý skot do 12 měsíců, OS – nezařaditelné podle pohlaví.

40

se ale sníÏil poãet poráÏek b˘kÛ. Hodnocení jateãn˘ch zvífiat pfii poráÏce dle systému SEUROP dokumentuje tabulka 2. Klasifikace zvífiat pfii poráÏce podle tohoto systému se uskuteãnila na 52 poráÏkov˘ch místech, pfiiãemÏ zvífiata pocházela z 7958 hospodáfiství. Klasifikaci provedlo v tomto roce 93 klasifikátorÛ. Poãet hodnocen˘ch zvífiat na jednoho klasifikátora pochopitelnû znaãnû kolísá. Ale na 59 klasifikátorÛ pfiipadá v tomto roce 500 a více hodnocen˘ch zvífiat. Z toho 38 klasifikátorÛ hodnotilo více jak 1000 zvífiat. V tabulce 2 je uveden podíl hodnocen˘ch zvífiat z celkového poãtu poráÏek v tabulce 1. Z celkového poãtu poraÏen˘ch b˘kÛ v roce 2017, bylo 72,6 % klasifikováno dle SEUROP. Proto údaje dle této klasifikace pfiedstavují pomûrnû reprezentativní vzorek o kvalitû poráÏen˘ch zvífiat v âR. V tabulce 2 jsou data setfiídûna podle pohlaví a dále podle podílu krve hlavního plemene. Pro potfieby rozboru SEUROP byla ze zpracování vypu‰tûna Tabulka ã. 3: Poãty poráÏek podle pohlaví v hodnoceném souboru podle plemen Plemeno Belgické modrobílé Salers Skotský náhorní skot Aberdeen angus Normadský skot Piemontese Blonde d’aquitaine Gasconne Masný simentál Charolais Hereford Galloway Limousine Ostatní masná plem. Holštýnský skot Český strakatý skot Red holštýn Jersey Ayrshire Braunvieh Celkem Podíl %

A BM 218 SA 53 HI 44 AA 2117 N 50 PI 255 BA 325 GS 99 SM 2219 CH 3702 HE 318 GA 111 LI 1426 Z 312 H 15 177 C 18 666 R 1139 J 104 A 14 V 198 46 547 31,9 %

B C 83 1 47 95 1369 19 42 1 244 2 268 3 133 1175 2 1971 13 374 162 1 1157 6 142 29 4343 13 6294 21 408 40 8 65 18 420 111 12,6 % 0,1%

D 61 34 71 1307 64 425 531 78 1302 3047 418 143 984 120 32 671 21 323 2240 166 31 255 65 271 44,7 %

E Z 150 6 11 13 5 800 35 13 3 144 2 215 4 36 5 624 59 1090 62 138 5 38 4 1011 30 105 6 6222 280 3635 250 446 24 31 4 15 32 4 14 769 788 10,1 % 0,5 %

Součet 519 145 228 5647 173 1072 1346 351 5381 9885 1253 459 4614 714 58 706 50 189 4257 345 68 554 145 906


Klasifikace jatečně upravených těl skotu systémem SEUROP S – Nejvyšší

E – Vynikající

zvífiata, kde nebylo moÏno urãit hlavní plemeno skotu 50 a více % a pohlaví. Dále bylo vypu‰tûno 2941 zvífiat, kde bylo hlavní plemeno uvedeno jako X a plemena u kter˘ch bylo celkem poraÏeno v hodnoceném roce ménû neÏ 10 kusÛ. Poãty zvífiat zafiazen˘ch do rozboru nám dokumentuje tabulka 3. V ní jsou opût podle pohlaví uvedeny poãty hodnocen˘ch zvífiat, ale tentokrát podle plemen (podíl hlavního plemene 50 a více %). Podíl poraÏen˘ch b˘kÛ A+B je o nûco vy‰‰í neÏ v tabulce 1 a to na úkor krav. Dominantní postavení na poráÏkách má hol‰t˘nsk˘ skot a pfii zapoãtení red hol‰t˘na to pfiedstavuje z 43,1 % poraÏen˘ch zvífiat. Dále následuje ãesk˘ strakat˘ skot. Z masn˘ch plemen je nejvíc zastoupeno charolais, aberdeen angus a masn˘ simentál. Tabulka ã. 4: Poãty porafien˘ch mlad˘ch b˘kÛ – kategorie JUT A

Všechny profily extrémně konvexní, výjimečně vyvinutá svalovina s dvojím osvalením.

Všechny profily konvexní až super konvexní, výjimečně vyvinutá svalovina.

U – Velmi dobrá

R – Dobrá

Podíl krve S 49 a méně 50–74 1 75–87 1 88–93 1 94–96 1 97–100 3 Celkem 7 Zatřídění % 0,01 %

E 121 68 83 56 141 469 1,0 %

U

R O 1 2 2365 3547 1452 1760 3006 1232 922 1030 369 382 264 67 5277 14 324 8856 10 706 22 172 11 978 22,7 % 46,9 % 25,4 %

P 1 225 172 67 16 1423 1904 4,0 %

Celkem 4 7711 6239 2472 786 30 024 47 236

Tabulka ã. 5: Poãty poraÏen˘ch mlad˘ch b˘kÛ dle SZIF – v prÛmûru za vybran˘ch 19 podníkÛ v roce 2017 Podíl S E U R O P Celkem SZIF 4 317 8416 17 039 8528 786 35 090 Zatřídění % 0,01 % 0,90 % 24,00 % 48,60 % 24,30 % 2,20 % Podíl ze 57,1 % 67,6 % 78,6 % 76,8 % 71,2 % 41,3 % 74,3 % všech porážek

Tabulka ã. 6: PrÛmûrné zpenûÏení mlad˘ch b˘kÛ v roce 2017 dle SZIF Podíl Hmot JUT Kč/kg cena JUT Profily celkově konvexní, velmi dobře vyvinutá svalovina.

Profily celkově rovné, dobře vyvinutá svalovina.

O – Průměrná

P – Špatná

Profily rovné až konkávní, průměrně vyvinutá svalovina.

Všechny profily konkávní, až velmi konkávní, slabě vyvinutá svalovina.

S 531 94,31 50 079

E 495 93,08 46 075

U 431 90,32 38 928

R 379 87,51 33 166

O 320 83,18 26 618

P Celkem 233 378 72,53 87,26 16 899 33 026

O ekonomice v˘krmu masného skotu rozhoduje mimo nákladové poloÏky v rozhodující mífie pfiedev‰ím pfiíjem za jateãné zvífie. Zde je dosahována pomûrnû velká variabilita. Pokusíme si to ukázat na mlad˘ch b˘cích (kategorie A). V tabulce 4 je pfiehled o v‰ech poraÏen˘ch b˘cích A (vãetnû podílu krve do 50 %). Z tabulky je zfiejmé, jaké je bez ohledu na plemeno, zatfiídûní podle SEUROP. Do tfiídy SEU bylo zatfiídûno 23,7 % hodnocen˘ch. SZIF pravidelnû jednou za ãtrnáct dní zvefiejÀuje pfiehled o t˘denním v˘sledku poráÏek. V˘sledky jsou zpracovány za vybrané podniky. V roce 2017 jich bylo v prÛmûru 19. PrÛmûrné v˘sledky za rok 2017 jsou uvedeny v tabulce 5. Podíl zatfiídûní je velice podobn˘ jako v pfiedcházející tabulce. Poslední fiádek v tabulce 5 udává podíl zvífiat v tomto rozboru SZIF z celkového poãtu hodnocen˘ch v tabulce 4. Tuto tabulku doplÀuje následující tabulka 6. Zde jsou podle zatfiídûní dle SEUROP uvedeny prÛmûrné hmotnosti JUT kg, ceny za kg JUT a celkové ceny za jateãního b˘ka. PrÛmûrné v˘sledky za v‰echny klasifikované b˘ky jsou o nûco niωí, neÏ je prÛmûr nejroz‰ífienûj‰í tfiídy R. ZároveÀ ceny za b˘ka v JUT, dokumentují rozdíly v realizaãních ce-

41


nách jateãních b˘kÛ. Zatfiídûní mlad˘ch b˘kÛ (to ale platí i pro dal‰í kategorie) proto v˘znamnû ovlivÀuje ekonomiku v˘krmu. Zde se pochopitelnû li‰í i jednotlivá plemena mezi sebou. V grafu 1 jsou uvedeny podíly mlad˘ch b˘kÛ zatfiídûn˘ch do tfiíd SEU podle plemen. V˘sledky jsou rozdûleny na b˘ky kfiíÏence 50 aÏ 87 % a ãistokrevné 88 aÏ 100 %. U kfiíÏencÛ je nejvíc b˘kÛ v tûchto tfiídách u plemene BM. U plemene Z – ostatní masná plemena neznáme plemennou skladbu, a proto se jím nebudeme zab˘vat. U ãistokrevn˘ch plemen je nejvy‰‰í zatfiídûní u francouzsk˘ch LI, BA a CH. âistokrevní b˘ci BM v souboru nejsou. Z dojen˘ch plemen je nejlépe hodnoceno plemeno ãeské strakaté. Se zatfiídûním mlad˘ch b˘kÛ ve tfiídách SEU do urãité míry koresponduje také graf 2. V nûm je v˘voj hmotností JUT podle plemen u ãistokrevn˘ch b˘kÛ v porovnání let 2005, 2015 a 2017. Rok 2005 je v grafu spí‰ pro zajímavost. Dokumentuje nám v˘voj hmotností JUT k letÛm 2015 a 2017. U v‰ech masn˘ch plemen do‰lo ke zv˘‰ení hmotností JUT proti roku 2005, existují ale mezi plemeny urãité rozdíly. Ponûkud jin˘ je v˘voj mezi lety 2015 a 2017. U plemene BM se vyskytují v˘sledky jen v roce 2015. U plemene AA do‰lo k urãité stagnaci. U plemen HE, GA a LI jsou hmotnosti JUT v roce 2017 niωí neÏ v roce 2015. V prÛmûru ale u masn˘ch plemen do‰lo ke zv˘‰ení hmotnosti JUT z 391 kg v roce 2015 na 409 kg v roce 2017. V grafu 1 je uvedeno zatfiídûní mlad˘ch b˘kÛ ve tfiídách SEU. V grafu 2 jsou prÛmûrné hmotnosti JUT. K tomu aby bylo zfiejmé jaké je ekonomické hodnocení jateãních zvífiat, nám schází rozdíl mezi prÛmûrnou hmotností JUT a hmotností JUT b˘kÛ ve tfiídách SEU. Tento v˘sledek máme v grafu 3. Zde je napfiíklad zfiejmé, Ïe u SA je v roce 2017 prÛmûrná hmotnost JUT 430 a proti roku 2015 je vy‰‰í o 34 kg. Podíl zatfiídûní b˘kÛ ale klesl z 25,0 % na 6,7 %. U plemene BA je JUT vy‰‰í „jen“ o 22 kg. Souãasnû se podíl zatfiídûn˘ch b˘kÛ v SEU ale zv˘‰il z 64,7 % v roce 2015 na 70,5 % v roce 2017. Podobnû mÛÏeme pokraãovat i u dal‰ích plemen. Hmotnosti v grafu 3 u francouz-

42

Graf ã. 1: Mladí b˘ci – podíl zatfiídûní ve tfiídách SEU v roce 2017

Graf ã. 2: Mladí b˘ci – prÛmûrná hmotnost JUT (porovnání let 2005, 2015 a 2017)

Graf ã. 3: Mladí b˘ci – prÛmûrná hmotnost JUT zatfiídûn˘ch v SEU (porovnání 2015 a 2017)

sk˘ch plemen odpovídají hmotnostem JUT, které uvádí ‰lechtitelské programy v zemi pÛvodu. Rozdíl je pouze v tom, Ïe se t˘kají hmotnosti poraÏen˘ch b˘kÛ ve vûku 15 aÏ 18 mûsícÛ. U nás jsou dosahovány ve vûku 21 aÏ 22 mûsícÛ (viz tabulka 7). Na druhé stranû napfiíklad u plemene LI francouzsk˘ ‰lechtitelsk˘ program vyÏaduje 75 % poraÏen˘ch mlad˘ch b˘kÛ ve tfiídách EU (tfiídu S nemají). U nás je dosahováno 70 %, ale nevíme kolik b˘kÛ a v jaké kvalitû konãí na jatkách v zahraniãí. DosaÏen˘ v˘sledek proto nelze povaÏovat za ‰patn˘. V tabulkách 7, 8 a 9 jsou prÛmûrné v˘sledky masné uÏitkovosti ãistokrevn˘ch b˘kÛ podle uÏitkového typu. B˘ci A jsou mladí b˘ci a b˘ci B jsou star‰í b˘ci. U mlad˘ch b˘kÛ A je pfii hmotnosti JUT 409 kg zatfiídûno v SEU 57,8 % b˘kÛ. PrÛmûrn˘ vûk pfii poráÏce je 21 mûsícÛ. U star‰ích b˘kÛ B je dosaÏena prÛmûrná hmotnost JUT 388 kg a je niωí neÏ u mlad˘ch b˘kÛ. Do SEU je zatfiídûno jen 30,3 %, pfii prÛmûrném vûku pfii poráÏce 37 mûsícÛ. U intenzivních plemen je podíl poráÏen˘ch b˘kÛ B podstanû niωí neÏ u b˘kÛ extenzivních. U kfiíÏencÛ ãiní u intenzivních plemen podíl poráÏen˘ch b˘kÛ B 38,3 % a u extenzivních 51,9 %. U ãistokrevn˘ch zvífiat je u intenzivních plemen podíl b˘kÛ B 30,2 % a u extenzivních 57,9 %. To patrnû ovlivÀuje i dosahované v˘sledky masné uÏitkovosti mezi b˘ky A a B. V tabulce 8 jsou v˘sledky poráÏek b˘kÛ kombinovan˘ch plemen. Pfii niωí hmotnosti JUT v porovnání s masn˘mi b˘ky, je podíl SEU 29,4 %. Vûk pfii poráÏce je ale stejn˘. Hmotnost JUT u b˘kÛ B je o 4 kg vy‰‰í neÏ u masn˘ch. Podíl SEU je 23,2 %. PrÛmûrn˘ vûk pfii poráÏce je 28 mûsícÛ. V tabulce 9 jsou v˘sledky poráÏek mléãn˘ch plemen. V porovnání s masn˘mi a kombinovan˘mi plemeny vykazují tito b˘ci niωí hmotnosti JUT


Tabulka ã. 7: Porovnání v˘sledkÛ poráÏek ãistokrevn˘ch b˘kÛ – masná plemena Kategorie Býci A JUT Podíl % Věk Býci B JUT Podíl % Věk

S 511 0,1 % 640 520 0,0 % 796

E 494 5,9 % 652 511 3,7 % 909

U R O 436 357 269 51,9 % 33,9 % 6,8 % 634 628 614 469 381 292 26,5 % 47,8 % 18,7 % 1074 1096 1232

P 177 1,5 % 583 245 3,2 % 1586

Průměr 409 631 388 1125

Tabulka ã. 8: Porovnání v˘sledkÛ poráÏek b˘kÛ – kombinovaná plemena Kategorie Býci A JUT Podíl % Věk Býci B JUT Podíl % Věk

S

451 0,0 % 782

E 499 0,2 % 692 513 0,4 % 823

U R O 432 378 296 29,2 % 60,5 % 8,9 % 653 634 602 454 387 324 22,8 % 60,0 % 15,6 % 853 856 852

P 223 1,3 % 566 284 1,2 % 851

Průměr 385 636 392 854

Tabulka ã. 9: Porovnání v˘sledkÛ poráÏek b˘kÛ – mléãná plemena Kategorie Býci A JUT Podíl % Věk Býci B JUT Podíl % Věk

S

E 310 0,0 % 604

U 417 0,6 % 674 491 0,9 % 1087

R O 393 340 37,1 % 53,6 % 654 627 418 364 43,2 % 48,4 % 812 828

P 270 8,7 % 588 277 7,6 % 873

Průměr 354 634 382 827

Tabulka ã. 10: Porovnání v˘sledkÛ poráÏek krav masn˘ch, kombinovan˘ch a mléãn˘ch plemen Kategorie Masná JUT Podíl % Věk Komb. JUT Podíl % Věk Mléčná JUT Podíl % Věk

S

E 440 0,2 % 2401 346 0,0 % 3033

U 440 9,1 % 2608 430 2,6 % 2076 332 0,3 % 1905

R O P Průměr 355 274 219 310 39,7 % 30,8 % 20,3 % 2643 2629 2752 2657 346 279 231 296 33,9 % 42,4 % 21,0 % 1965 1878 1874 1912 367 309 244 280 9,2 % 37,2 % 53,3 % 1910 1831 1778 1810

Tabulka ã. 11: Porovnání v˘sledkÛ poráÏek jalovic masn˘ch, kombinovan˘ch a mléãn˘ch plemen Kategorie masná JUT podíl % věk komb. JUT podíl % věk mléčná JUT podíl % věk

S

E 334 0,1 % 565

U 330 3,0 % 724 378 1,3 % 803 292 0,1 % 832

R O P Průměr 268 221 155 241 48,2 % 38,7 % 10,0 % 749 737 741 742 312 239 184 265 41,6 % 46,0 % 11,1 % 767 708 648 727 330 270 210 258 10,3 % 59,8 % 29,8 % 757 671 613 663

Tabulka ã. 12: Porovnání cen jateãního skotu EU a âR v roce 2017 podle t˘dnÛ – EUR/100 kg JUT týden EU mladí býci R3 ČR EU jalovice R3 ČR

2 375,7 326,1 380,5 257,0

10 375,6 328,9 383,6 259,6

15 370,6 332,4 382,6 267,1

20 370,6 338,8 385,3 270,2

25 371,7 336,8 390,8 281,2

30 375,1 342,9 387,7 287,9

35 383,5 338,7 386,6 280,6

40 385,2 342,7 386,7 286,2

45 392,7 341,5 387,8 287,0

50 398,6 342,2 390,1 289,2

a také zatfiídûní SEU. To ale odpovídá uÏitkovému typu tûchto plemen a není aÏ tak pfiekvapivé. Na celkov˘ch poãtech poraÏen˘ch b˘kÛ se u mlad˘ch b˘kÛ A podílí masní b˘ci 13 % a b˘ci B 22 %. V následující tabulce 10 jsou v˘sledky poráÏek ãistokrevn˘ch krav podle uÏitkového typu. Na poráÏkách krav se masná plemena podílí jen 5,7 %. Naopak dominantní postavení mají krávy mléãn˘ch plemen 67,7 %. Krávy kombinovan˘ch plemen pfiedstavují 26,7 %. Krávy masn˘ch plemen sice vykazují nejvy‰‰í hmotnosti JUT a také zatfiídûní podle SEU, ale v˘sledky nejsou nijak oslnivé. Vûk pfii poráÏce odpovídá uplatÀované úrovni selekce. Zatímco u masn˘ch plemen je prÛmûrn˘ vûk pfii poráÏce 7 let, tak u dojen˘ch plemen odpovídá cca 5 letÛm. Na druhé stranû vûk 7 let odpovídá i vûku krav pfii poráÏce ve Francii. Tam je ale zejména úroveÀ hmotnosti JUT vy‰‰í. V tabulce 11 jsou v˘sledky poráÏek ãistokrevn˘ch jalovic. Opût je rozbor ãlenûn podle uÏitkového typu. Dosahované v˘sledky u masn˘ch plemen dokumentují, Ïe produkce jateãn˘ch jalovic není cílenou souãástí produkce masného skotu v systému chovu KBTPM. Produkce jateãn˘ch jalovic je spí‰ dÛsledkem negativní selekce v chovech. Urãitû je tento systém znev˘hodnûn cenou takov˘chto jalovic. V zahraniãí je cena této kategorie ãasto vy‰‰í neÏ u b˘kÛ. Ve Francii jsou jako jalovice brána zvífiata do vûku 36 mûsícÛ (pokud se neotelily). To je ale v rámci EU urãitá v˘jimka. Na produkci jateãn˘ch jalovic se chov masného skotu podílí ale jen 13 %. To, jak se ceny jateãn˘ch jalovic a mlad˘ch b˘kÛ li‰í, dokumentuje tabulka 12. Jsou zde prÛmûrné ceny mlad˘ch b˘kÛ a jalovic v EU a âR podle vybran˘ch t˘dnÛ roku 2017. Ceny jsou v EUR za 100 kg JUT. PrÛmûrné ceny jalovic jsou mimo závûr roku v EU vy‰‰í neÏ ceny mlad˘ch b˘kÛ. U nás je v˘voj zcela odli‰n˘. Dalo by se konstatovat, Ïe je to tradiãní pfiístup na‰eho masného prÛmyslu k oceÀování masa z jalovic. Zvefiejnûné v˘sledky obsahují prÛmûrné hodnoty masné uÏitkovosti za jednotlivá plemena a nebo uÏitkové typy. Je tfieba ale konstatovat, Ïe se vyskytují pomûrnû velké rozdíly v dosahovan˘ch v˘sledcích i v rámci plemen. Tyto rozdíly lze vyuÏívat pfii ‰lechtûní. Pochopitelnû je tfieba zajistit objektivní hodnocení v rámci odhadu plemenn˘ch hodnot. Na druhé stranû je ‰lechtûní masné uÏitkovosti souãástí vût‰iny selekãních programÛ. I tyto zvefiejnûné v˘sledky celkem jasnû dokumentují, Ïe pouze ‰lechtûní na rÛstovou schopnost se nemusí ve finále projevovat na dosahované hmotnosti jateãnû upraveného tûla JUT. To je ostatnû patrné z porovnání v˘sledkÛ mezi plemeny masného skotu.

43


UÏitkové kfiíÏení s vyuÏitím belgick˘ch b˘kÛ UÏitkové kfiíÏení s belgick˘mi modrobíl˘mi b˘ky se stává rok od roku populárnûj‰ím. Svûdãí o tom v˘razn˘ nárÛst poãtu inseminací s b˘ky tohoto plemene. VzrÛstající trend se v âeské republice v porovnání s Evropou sice projevuje s urãit˘m zpoÏdûním, pfiesto je nezpochybniteln˘ a zejména v posledních letech velmi v˘razn˘. Z hlediska poãtu proveden˘ch inseminací je belgické modrobílé druh˘m nejpopulárnûj‰ím masn˘m plemenem, hned po charolais. V roce bylo belgick˘mi plemeníky provedeno celkovû 12 134 inseminací (charolais 15 618), coÏ je oproti roku 2016 nárÛst o více neÏ 4500 inseminací a dokonce více neÏ dvojnásobek oproti roku 2015 (rok 2016 – 7565, rok 2015 – 5712, rok 2008 – 2842). Zjednodu‰enû se tedy dá fiíci, Ïe zhruba kaÏdá pátá inseminace mezi masn˘mi plemeny byla provedena b˘kem belgického modrobílého plemene. S tím, jak se na trh dostává stále vût‰í mnoÏství belgick˘ch

44

kfiíÏencÛ (zejména s dojn˘mi plemeny), zaãínají obchodníci více hledût na kvalitu telat. Doba, kdy pro lep‰í v˘kupní cenu staãilo, Ïe na prÛvodním listu skotu je jako otec uveden b˘k B100, rychle odeznívá. Rozdíly v kvalitû telat, a tedy i v cenû, mohou b˘t velmi v˘razné. Není v˘jimkou, Ïe

v zahraniãí, kde jsou telata prodávána na trzích, chovatel za slu‰nû osvaleného kfiíÏence BM x hol‰t˘n dostane zaplaceno 450 eur, stejnû tak je ale pomûrnû ãasté, Ïe chovatel nabízí kvalitu, za kterou jsou kupci ochotni zaplatit tfieba jen 175 eur. Rozdíl 275 eur není zanedbateln˘ a jistû stojí za to si

❒ Kříženec belgické modrobílé x gasconne


Graf ã. 1: Poãet inseminací BM b˘ky

rozmyslet, jakého b˘ka pouÏít. ByÈ kvalitu telat z velké ãásti ovlivÀuje management, je tfieba si uvûdomit, Ïe i v˘bûr b˘ka hraje svou nezastupitelnou roli. Mezi plemeníky existují velké rozdíly a i pfii v˘bûrÛ b˘ka do uÏitkového kfiíÏení je nutné, aby splÀoval urãité parametry. Pokud je hlavním kritériem pfii v˘bûru b˘ka pouze plemenná pfiíslu‰nost B100, pfiípadnû snadnost porodÛ, je to do urãité míry sázka do loterie, která se velmi ãasto projeví na úrovni

zmasilosti potomstva. Jistû, v porovnání se zpenûÏením ãistokrevn˘ch hol‰t˘nÛ, ãi kfiíÏencÛ s plemeny jako je angus ãi hereford, se stále jedná o nadprÛmûrnû osvalená zvífiata aÈ je pouÏit jak˘koliv belgick˘ b˘k, ale proã nevydûlat více, kdyÏ to stojí jen o nûco hlub‰í zamy‰lení?! Nejoblíbenûj‰ími belgick˘mi plemeníky na ãeském trhu jsou pochopitelnû ti, které nabízejí inseminaãní firmy do uÏitko-

❒ Kříženec belgické modrobílé x české strakaté

Nûkolik dÛvodÛ proã vyuÏívat belgické plemeníky pfii kfiíÏení: • zdravá a vitální telata • bezproblémové telení • o 8–10 % více prodejného masa • velmi jemné maso • nízk˘ obsah cholesterolu • velmi krotk˘ temperament • vysoké denní pfiírÛstky = dosahuje vysok˘ch jateãn˘ch hmotností bez nebezpeãí ztuãnûní • v˘borná konverze Ïivin = nejniωí náklady na krmivo na kg jateãného trupu • vût‰ina masa v 1. tfiídû = vy‰‰í prodejní cena

❒ Čistokrevný BM, BM x holštýn, holštýn

vého kfiíÏení. Pofiadí na prvních tfiech místech z hlediska celkového poãtu proveden˘ch inseminací je následující: 1. RIAN 22 van de Plashoeve (ZBM 356) z nabídky firmy CRV, 2. ELK 23 van de Plashoeve (ZBM 300) z nabídky firmy CRV, 3. CIRBOLYA (ZBM 221) z nabídky firmy Natural. Na prvních tfiech místech z pohledu prvních inseminací jsou titíÏ b˘ci, jen se promûní pofiadí: 1. Cirbolya, 2. Elk, 3. Rian. Celkem do inseminace v loÀském roce zasáhlo 54 belgick˘ch plemeníkÛ. Nabídka belgick˘ch inseminaãních plemeníkÛ je tedy ‰iroká a urãitû stojí za to si jí pofiádnû nastudovat a vybrat si b˘ka, kter˘ se nejvíce hodí pro va‰e potfieby. Pfii kfiíÏení ve stádû dojného skotu by se mûlo pfiibliÏnû 25 % krav s nejniωím genetick˘m potenciálem pro mléko inseminovat dávkami belgick˘ch modr˘ch b˘kÛ. Tím se zlep‰í zpenûÏení telat o cca 30 % (na nizozemsk˘ch, belgick˘ch a nûmeck˘ch trzích aÏ o 100 %) bez finanãních investic a zlep‰í se rentabilita dojného stáda, coÏ zajistí vy‰‰í v˘nosnost v budoucnu. Více informací najdete na webu www.belgianblue.cz

45


Ekonomické souvislosti chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR Ing. Jan SyrÛãek, Ph.D.; Ing. Ludûk BartoÀ, Ph.D. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby v. v. i. Chov krav bez trÏní produkce mléka (KBTPM) je v˘znamnou oblastí ãeského agrárního sektoru. Potvrzují to stále rostoucí poãetní stavy této kategorie. K 1. 4. 2018 se chovalo na území âR celkem 222 tisíc KBTPM, coÏ pfiedstavuje meziroãní zv˘‰ení stavÛ o 5 779 kusÛ a 2,7 % (âSÚ 2018). Od vstupu âR do EU v roce 2004 se do roku 2018 poãet KBTPM zv˘‰il o 86 tis. a 63 % (ze 136 na 222 tis.), zatímco ve stejném období se sníÏily stavy dojen˘ch krav o 208 tis. a 38 % (z 573 na 365 tis.). Z tohoto v˘voje (graf 1) je zfiejmé, Ïe rostoucí stavy KBTPM alespoÀ zãásti kompenzují ménû pfiízniv˘ v˘voj stavÛ krav dojen˘ch. V roce 2017 se poãet KBTPM v âR podílel 1,7 % na celkov˘ch stavech krav této kategorie v EU-28, kde se v roce 2017 chovalo 12,3 mil. KBTPM (Eurostat 2018). Na rozdíl od âR ve státech EU-28 v letech 2004 aÏ 2017 v prÛmûru stavy KBTPM rostly pomaleji, jejich poãet se zv˘‰il jen o 1,1 % (132 tis. kusÛ). V tomto období se ve státech EU-15 poãty KBTPM sníÏily (o 432 tis. kusÛ a 3,7 %), zatímco v nov˘ch ãlensk˘ch státech EU-13 byl patrn˘ nárÛst poãetních stavÛ o 564 tis. kusÛ a 155 % (graf 2). Pfiesto stále platí, Ïe v nov˘ch ãlensk˘ch zemích EU je chováno Graf ã. 1: V˘voj poãtu dojen˘ch krav a krav bez TPM v âR (tis. kusÛ k 1. 4.)

Pramen: ČSÚ (2018)

neporovnatelnû ménû KBTPM neÏ v zemích star˘ch. Úspûchem na druhou stranu je, Ïe z nov˘ch ãlenÛ EU se nejvíce KBTPM (22 % ze státÛ EU-13 v roce 2017) chová právû v âR. Nejvût‰ími chovateli masného skotu v EU v roce 2017 byla Francie (4,1 mil.), ·panûlsko (2,0 mil.), Velká Británie (1,5 mil.) a Irsko (1,0 mil.), na které pfiipadá 71 % krav masného skotu v EU (Eurostat 2018). Intenzita chovu v roce 2017 v âR byla 21,6 krav na 100 hektarÛ TTP, coÏ bylo o 13 % (2,7 krav) více, neÏ ãinil ve stejném roce prÛmûr státÛ EU-28 (18,8 krav na 100 hektarÛ TTP). Na produkci hovûzího masa se kromû dojeného skotu podílí i krávy bez trÏní produkce mléka stejnû jako b˘ci masn˘ch plemen po ukonãení v˘krmu nebo po vyfiazení z chovu. Za rok 2017 v âR ãinila produkce hovûzího a telecího masa 68 tis. tun, tj. meziroãní sníÏení o 6 % a jeho spotfieba za rok 2015 byla 8,5 kg masa na obyvatele (v prÛmûru v EU-28 za stejné období byla spotfieba 15,2 kg na obyvatele). âR je v produkci hovûzího masa dlouhodobû sobûstaãná (graf 3), na rozdíl od zemí EU-15 (v roce 2016 sobûstaãnost 96 %), coÏ vytváfií pro âR moÏnost dal‰ího exportu do tûchto zemí. Cílem tohoto pfiíspûvku bylo zhodnocení ekonomické situace v chovu KBTPM v âR za rok 2017 na základû získan˘ch údajÛ z chovÛ z âR a jejich porov-

Graf ã. 2: Stavy KBTPM v EU a v âR (stav k prosinci v tis. ks)

Graf ã. 3: Bilance v˘roby a spotfieby hovûzího masa v âR

Pramen: Eurostat (2018)

* odhad. Pramen: MZe (2018)

46


nání s v˘vojem v˘robních a ekonomick˘ch ukazatelÛ let 2013 aÏ 2016. Údaje pro v˘poãty byly získány z dotazníkÛ od chovatelÛ masného skotu na území âR. Sbûr produkãních a ekonomick˘ch údajÛ probíhá kaÏdoroãnû jiÏ od roku 2013. Za rok 2017 byly získány údaje od 20 podnikÛ, tj. byly vyhodnoceny produkãní a ekonomické údaje od 3 040 krav masn˘ch plemen. I pfiesto, Ïe b˘vá kaÏdoroãnû osloveno pfies 150 chovatelÛ z rÛzn˘ch oblastí âR, a v˘zva k zapojení do v˘zkumu b˘vá umístûna téÏ na webov˘ch stránkách âeského svazu chovatelÛ masného skotu, tak je zapojení do v˘zkumu pomûrnû malé. Relativnû mal˘ poãet respondentÛ, ktefií dotazník vyplní, neumoÏÀuje vytváfiet nûkteré závûry platné pro celou populaci. Navíc se do ‰etfiení zapojují zpravidla „lep‰í“ chovatelé (vût‰inou plemenafiící chovy zapojené do kontroly uÏitkovosti), jejichÏ v˘sledky jsou z produkãního a ekonomického hlediska obvykle nad prÛmûrem zbytku âR. K tûmto faktÛm je proto nutné pfii prezentování v˘sledkÛ pfiihlíÏet. Zapojením vût‰ího poãtu podnikÛ do databáze by do‰lo k zpfiesnûní vykázan˘ch parametrÛ a bylo by téÏ moÏné provádût dal‰í podrobnûj‰í v˘poãty a srovnání. Reprodukãní ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka za rok 2017 Pfiedpokladem pro zaji‰tûní odpovídající úrovnû rentability chovu masného skotu jsou dobré v˘sledky v reprodukãních ukazatelích. Pfiedev‰ím vysok˘ poãet narozen˘ch a odchovan˘ch telat se promítnou ve vysok˘ch pfiíjmech a zajistí odpovídající úroveÀ zisku. Podle Sachera a Dienera (2004), Landmanna (2004), Exnera (2009), Bauera a kol. (2015) a dal‰ích je jedním z hlavních pfiedpokladÛ ekonomicky úspû‰ného chovu KBTPM narození 90 aÏ 100 telat na 100 krav. Nûktefií autofii (napfi. Heber 2011, Piehl 2015, Weber 2016) uvádûjí jako cíl narození aÏ 105 telat na 100 krav. U souboru analyzovan˘ch podnikÛ (tabulka 1) bylo v roce 2017 na 100 krav narozeno 95 telat, coÏ je více, neÏ bylo zji‰tûno v prÛmûru v letech 2013 aÏ 2016. Poãet narozen˘ch telat

Tabulka ã. 1: V˘robní ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka u analyzovan˘ch chovÛ Ukazatel počet chovů průměrný počet krav ve stádě (ks) na ha TTP počet na ha zemědělské půdy krav (ks) na pracovníka počet naroz. telat (ks/100 krav/rok) úhyny telat do odstavu (%) počet odchov. telat (ks/100 krav/rok) obměna stáda (%) podíl obtížných porodů (%) věk při prvním otelení (dny) věk při odstavu telat (měsíce) hmotnost při býčci narození (kg) jalovičky hmotnost ve věku býčci 120 dnů (kg) jalovičky hmotnost ve věku býčci 210 dnů (kg) jalovičky

2013 2014 2015 2016 2017 20 20 22 19 20 108 126 124 132 152 0,48 0,33 0,40 0,49 0,45 0,31 0,36 0,40 0,45 0,29 26 35 40 46 39 87,6 88,9 91,8 92,9 94,7 4,3 5,5 4,9 2,4 4,1 83,8 84,0 87,3 90,7 90,9 14,9 15,1 13,5 13,2 13,1 0,4 2,2 2,7 2,8 4,4 944 936 924 915 926 7,5 7,6 8,3 8,0 7,6 38 42 42 41 41 33 36 38 37 37 168 179 190 184 180 148 150 167 170 167 289 294 311 304 287 233 234 267 268 257

se v prÛbûhu let 2013 aÏ 2017 zv˘‰il o 7,2 telat na 100 krav (8,2 %). Narozen˘ch telat bylo zji‰tûno v prÛmûru více, neÏ je uvedeno u chovÛ zapojen˘ch do kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen v âR (KUMP), ve kter˘ch bylo v letech 2013 aÏ 2015 narozeno 82, 87 a 90 telat na 100 krav. Kvapilík (2017) konstatuje, Ïe i u podnikÛ v KUMP se za posledních 5 letech natalita zv˘‰ila, a to o 11 % na úroveÀ 90 narozen˘ch telat na 100 krav v roce 2015. Za optimum a jeden z hlavních cílÛ chovu masn˘ch krav se povaÏuje odchov 100 telat od 100 krav za rok (napfi. Plesch (2017), Häusler (2017) aj). Za rok 2017 bylo v prÛmûru u analyzovaného souboru chovÛ odchováno 91 telat na 100 krav, coÏ byl kvÛli mírnû vy‰‰ím ztrátám (4,1 %) témûfi stejn˘ poãet jako u podnikÛ v roce 2016, ale vy‰‰í neÏ uvedeno v ‰etfiení ÚZEI (2017). V ‰etfiení ÚZEI bylo za rok 2015 zapojeno do anal˘zy 39 chovÛ, ve kter˘ch bylo v prÛmûru odchováno 86 telat. V Nûmecku ve spolkové zemi Mecklenburg-Vorpommern (Weber 2017) se poãet narozen˘ch, resp. odchovan˘ch telat pohyboval

47


Tabulka ã. 2: Ekonomické ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka u analyzovan˘ch chovÛ Ukazatel

v letech 2013 aÏ 2016 mezi 97 aÏ 103, resp. mezi 83 a 95 telaty na 100 krav. Aby a kol. (2012) uvádí, Ïe pro zaji‰tûní odpovídajícího poãtu narozen˘ch a odchovan˘ch telat je dÛleÏit˘ optimální vûk jalovic pfii prvním otelení. V analyzovaném souboru podnikÛ byl vûk pfii prvním otelení v prÛmûru 30,4 mûsícÛ za rok 2017 a v za posledních pût let kolísal mezi jednotliv˘mi podniky od 24,0 do 42,3 mûsícÛ zejména v závislosti na chovaném plemenu krav. V âR v KUMP se za rok 2015 pfii prÛmûru 35,1 mûsícÛ pohyboval vûk pfii prvním otelení mezi 29 (aberdeen angus) a 42 (highland) mûsíci. Znaãnou variabilitu vûku pfii prvním otelení v závislosti na plemeni krav uvádí téÏ Bauer a kol. (2015), kter˘ jako optimum u plemen blonde d’Aquitaine a charolais povaÏuje 30 mûsícÛ, u plemen fleckvieh, hereford a limousin 24 aÏ 36 mûsícÛ a u plemen galloway a highland 36 mûsícÛ. Podle Zahrádkové a kol. (2009) by sníÏení vûku pfii prvním otelení mûlo pozitivní dopad do celkového v˘sledku chovu, konkrétnû sníÏení o jeden mûsíc by mûlo pfiínos 1050 Kã na krávu a rok. Ekonomické ukazatele chovu krav bez trÏní produkce mléka za rok 2017 PrÛmûrné celkové náklady u souboru podnikÛ za rok 2017 ãinily 32,8 tis. Kã na jednu chovanou krávu, tj. 89,9 Kã na krmn˘ den (KD), a 36 112 Kã na jedno odchované tele (tabulka 2). Pfii hodnocení v˘voje nákladÛ v letech 2013 aÏ 2017 je patrné, Ïe pfii mírn˘ch zmûnách v jednotliv˘ch nákladov˘ch poloÏkách se celkové náklady za posledních pût let zv˘‰ily. V roce 2017 náklady meziroãnû vstouply o 1791 Kã na krávu a rok (+ 6 %) a byly nejvy‰‰í z hodnoceného období. Meziroãní zv˘‰ení bylo zapfiíãinûno zejména rÛstem pracovních nákladÛ, reÏií a vnitropodnikov˘ch nákladÛ. RÛst nákladÛ v posledních pûti letech byl zpÛsoben i rÛstem celkové cenové hladiny v âR (inflace v prÛmûru mezi roky 2013 a 2017 byla 1,1 % za rok), coÏ se t˘ká i vstupÛ do zemûdûlství. Nejvíce v letech hodnocení kolísaly odpisy, reÏie a ostatní náklady. Roãní v˘‰e odpisÛ krav je dána obmûnou stáda, trÏbami za prodej vyfiazené krávy a cenou do stáda zafiazené jalovice. To znamená, Ïe tuto poloÏku lze sníÏit lep‰ím zpenûÏováním vyfiazen˘ch zvífiat, prodlouÏením produkãního vûku krav (sniÏo-

48

počet chovů krmiva pracovní náklady veterinární výkony odpisy majetku odpisy zvířat energie a PHM režie vnitropodnikové náklady ostatní náklady1) náklady celkem statková hnojiva náklady po odpočtu statkových hnojiv tržby za prodej a využití telat výsledek hospodaření bez dotací rentabilita bez dotací (%) dotace2) výsledek hospodaření s dotacemi rentabilita s dotacemi (%)

v Kč na krávu 2013 2014 2015 20 20 22 7 949 7 171 7 510 5 638 4 664 5 111 467 526 455 1 369 1 551 1 981 1 332 2 311 2 382 1 285 1 447 1 219 3 410 3 311 3 967 4 136 3 921 3 888 3 917 5 299 4 013 29 502 30 200 30 525 2 814 2 813 2 216

a rok 2016 2017 19 20 7 633 7 151 5 327 5 954 477 496 2 611 2 703 2 092 2 976 1 280 1 704 2 840 3 630 4 151 4 831 4 614 3 370 31 024 32 816 2 458 2 738

26 689 27 388 28 309 28 567 30 078 14 542 14 829 16 279 16 627 17 529 –12 147 –12 558 –12 030 –11 940 –12 549 –45,5 –45,9 –42,5 –41,8 –41,7 12 720 14 826 14 483 13 732 13 918 573

2 268

2 453

1 792

1 369

+2,1

+8,3

+8,7

+6,3

+4,6

do ostatních nákladů se započítávají náklady na plemenářské výkony, opravy majetku, pojištění, aj.; 2) do dotací se započítává platba na plochu, na tele masného typu (VCS), PVP a platby PRV (LFA, AEKO, EZ a Natura). 1)

váním obmûny stáda) ãi niωími náklady na odchov jalovic. V roce 2017 byly podobnû jako v letech minul˘ch nejvût‰ími nákladov˘mi poloÏkami náklady na krmiva (pfiedev‰ím vlastní krmiva), pracovní náklady, vnitropodnikové náklady a reÏie (graf 4). Celkové náklady v kaÏdém roce sníÏila cena statkov˘ch hnojiv v prÛmûru (2013 aÏ 2017) o 2607 Kã na krávu a rok (8 %), takÏe prÛmûrné náklady po odpoãtu ãinily 28 206 Kã na krávu a rok. PrÛmûrné náklady (po odpoãtu) na KD v letech 2013 aÏ 2017 byly 84,42 Kã, coÏ je o 1,61 Kã ménû, neÏ bylo v prÛmûru zji‰tûno u 39 podnikÛ v ‰etfiení ÚZEI za rok 2015 (ÚZEI 2017). Vy‰‰í oproti námi zji‰tûn˘m nákladÛm byly náklady i u souboru podnikÛ na Slovensku (o 9 % v roce 2014, Graf ã. 4: Náklady chovu krav bez trÏní produkce mléka v âR v roce 2017


Michaliãková a kol. 2016) a v Nûmecku (v Bavorsku), kde byly vykázány za rok 2013 celkové náklady aÏ 48 tis. Kã na krávu a rok (Jahresbericht 2013, 2014). V˘nosovou stranu chovu tvofií pfiíjmy za prodej telat (k dal‰ímu chovu v âR nebo v zahraniãí) a ocenûní telat vyuÏit˘ch v rámci vlastního chovu. V hodnoceném období byly nejvy‰‰í pfiíjmy z prodeje telat v roce 2017 díky nejvy‰‰ímu poãtu narozen˘ch telat a vy‰‰í prodejní cenû za jedno tele. V˘znamnou pfiíjmovou poloÏku v kalkulaci chovu masného skotu jsou dotace. Dotace jsou urãeny na úhradu nákladÛ, které v dÛsledku plnûní neprodukãních funkcí chovu (udrÏování krajiny, zamûstnanost aj.), nejsou uhrazeny z pfiíjmÛ z prodeje zástavov˘ch zvífiat. ChovatelÛ masného skout se t˘ká celá fiada dotaãních titulÛ. Jedná se pfiedev‰ím o platby na plochu (SAPS, greening, PVP), o platby PRV (LFA, AEKO, EZ aj.) a o dobrovolnou podporu vázanou na produkci (VCS). Pro rok 2017 byla vyhlá‰ena sazba VCS na telata masného typu ve v˘‰i 8 560,25 Kã/VDJ, tj. sníÏení o 9 %, resp. o 17 % oproti sazbû za rok 2016, resp. za rok 2015. Bez zapoãítání dotací vychází v chovu ztráta ve v‰ech sledovan˘ch letech (rentabilita –42 aÏ –46 %). Jako nerentabilní chov KBTPM v âR bez zapoãítání dotací vychází v pracích vût‰iny autorÛ (napfi. Wolfová a kol., 2006, Peterková a kol., 2017). Pfii zapoãítání dotací (pfiím˘ch plateb a plateb PRV) bylo u souboru podnikÛ pfii znaãné variabilitû mezi chovy dosaÏeno v prÛmûru zisku v kaÏdém roce (rentabilita +2,1 aÏ +8,7 %). V roce 2017 vlivem meziroãního rÛstu nákladÛ byl i pfii rÛstu trÏeb za telata zisk na krávu a rok niωí neÏ za rok 2016. Do dal‰ích let lze pfiedpokládat kladn˘ v˘sledek hospodafiení pouze za pfiedpokladu vyplácení odpovídající úrovnû dotací, jejichÏ sazby by pro udrÏení chovu nemûly klesat. Modelové v˘poãty vztahÛ mezi ukazateli a bod zvratu produkce V˘sledek hospodafiení se logicky zvy‰uje pfii vy‰‰ím poãtu narozen˘ch telat a jejich vy‰‰í prodejní cenû (tabulka 3). Oba zkoumané parametry mají pfiím˘ dopad do v˘‰e roãních v˘nosÛ. Pfiíznivû se ve v˘sledku hospodafiení promítne také zkrácení mezidobí, pokles ceny krmiva, sníÏení pracovních nákladÛ ãi zv˘‰ení dotací (tabulka 4). Ceny a dotace jsou v‰ak chovatelem ovlivnitelné jen z malé ãásti a závisí na aktuální situaci na trhu. Bod zvratu definuje úroveÀ produkãních a ekonomick˘ch parametrÛ, pfii jejichÏ dosaÏení jsou v podniku náklady rovny v˘nosÛm a zisk je nulov˘ (Synek a kol., 2007). Díky kladnému v˘sledku hospodafiení jsou v roce 2017 body zvratu (tabulka 5) na niωí úrovni neÏ skuteãnû dosaÏen˘ prÛmûr v analyzovan˘ch chovech. PoÏadavkem chovatele je v‰ak vy‰‰í neÏ nulov˘ zisk, proto byly kalkulovány body zvratu rovnûÏ pfii 5 a 10 % rentabilitû, coÏ b˘vá povaÏováno za optimum. Napfi. pro 10 % rentabilitu je pfii pouÏití v˘sledkÛ z námi analyzovan˘ch podnikÛ nutné, aby se v chovu za rok narodilo 104 telat na 100 krav nebo pfii jinak nemûnn˘ch podmínkách vstoupla prodejní cena o 17 % na 72 Kã za kg Ïivé hmotnosti telat.

Tabulka ã. 3: Modelov˘ v˘poãet v˘sledku hospodafiení pfii zemû prodejní ceny a natality Ukazatel výsledek hospodaření v Kč/krávu/rok1) cena telat (Kč/kg2)) 50 55 60 65 70 75 80 80 –3292 –2195 –1097 1 1099 2196 3294 počet 85 –2606 –1440 –273 893 2059 3226 4392 narozených 90 –1920 –685 550 1785 3020 4255 5490 telat 95 –1234 70 1373 2677 3980 5284 6588 (ks/100 krav) 100 –548 824 2196 3569 4941 6313 7685 105 138 1579 3020 4461 5901 7342 8783 1) na základě průměru vlastního nákladového šetření z údajů let 2013 až 2017; 2) prodejní cena telat v Kč na kg živé hmotnosti telat.

Tabulka ã. 4: Zmûna ve v˘sledku hospodafiení pfii zmûnû vstupních parametrÛ změna v Kč na krávu a rok1) délka mezidobí zkrácení o 10 dní +408 odchov telat zvýšení o 10 telat na 100 krav +1829 prodejní cena telat zvýšení o 10 Kč/kg +2500 cena krmiva snížení o 10 % +748 pracovní náklady snížení o 10 % +534 dotace zvýšení o 10 % + 1 927 1) na základě průměru vlastního nákladového šetření z údajů let 2013 až 2017. Tabulka ã. 5: Bod zvratu a poÏadavky pro 5 a 10% rentabilitu v roce 2017 Položka

Ukazatel počet naroz. telat prodejní cena telat náklady na krmiva pracovní náklady celkové náklady dotace

změna

rentabilita 0 % (bod zvratu) 5 % 10 % ks/100 krav 87,34 95,47 103,59 Kč/kg živ. hmot. 60,80 66,46 72,11 Kč/krávu/rok 8 520 7 023 5 662 Kč/krávu/rok 7 323 5 825 4 464 Kč/krávu/rok 34 185 32 687 31 326 Kč/krávu/rok 12 549 14 053 15 557 jednotka

Závûr Rozvoj chovu masného skotu v âR v posledních letech souvisí se zlep‰ujícími se v˘robními ukazateli, které jsou doprovázeny i dobr˘mi ekonomick˘mi v˘sledky. Chovatelé by se kromû cíle v oblasti redukce nákladÛ mûli zamûfiit i na optimalizaci v˘robního procesu (vysok˘ poãet odchovan˘ch telat, nízké ztráty telat, optimální vûk pfii prvním otelení, vysok˘ produkãní vûk krav aj.). Z v˘sledkÛ vlastních anal˘z lze odhadnout, Ïe stávající ekonomické podmínky umoÏÀují vût‰inû chovatelÛ KBTPM dosahovat zisk pouze za pfiedpokladu získan˘ch dotací. Chov masného skotu plní i fiadu neprodukãních funkcí, z nichÏ mezi hlavní patfií udrÏování krajiny v pfiirozeném a kulturním stavu a vytváfiení pracovních míst. To je rovnûÏ dÛvodem ekonomické podpory tohoto zpÛsobu chovu. Bez odpovídající úrovnû státní podpory by byly chovy masného skotu nerentabilní a v budoucnu by nebylo moÏné pfiedpokládat jejich dal‰í rozvoj a s tím související plnûní neprodukãních funkcí.

Seznam literatury je k dispozici u autorÛ pfiíspûvku. Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie‰ení projektu MZE-RO0718.

49


Produkce potravin pro budoucí generace Bez potravin se lidstvo neobejde a jejich produkce se v nûkter˘ch oblastech stává stále obtíÏnûj‰í. âastou pfiíãinou problémÛ jsou klimatické zmûny, které jsou pfiiãítány na vrub ãinnosti ãlovûka a jeho vyuÏívání pfiírodních zdrojÛ. Jak˘m smûrem se vydá zemûdûlství je zatím otázkou. Nejãastûji se probírá moÏnost omezení Ïivoãi‰né produkce, ale zda je to tou správnou ãi nutnou cestou zatím pfiesvûdãivû prokázáno nebylo. Stoupající poãet obyvatel planety vyÏaduje stále více potravin. Nicménû prostor pro pûstování plodin a chov hospodáfisk˘ch zvífiat nelze roz‰ifiovat do nekoneãna a v˘nosy ãi uÏitkovost jsou do znaãné míry limitovány pfiírodními podmínkami a zpÛsobem pûstování ãi chovu. Jak se tedy vypofiádat s rostoucími nároky a omezen˘mi moÏnostmi? Snad nejãastûji padají návrhy na zmûnu stravovacích návykÛ ãlovûka. Redukce ztrát Zhruba tfietina potravin, které jsou urãené k v˘Ïivû ãlovûka, konãí jinde neÏ v lidském Ïaludku. Toto pl˘tvání potravinami by mohlo b˘t omezeno díky tomu, Ïe se lidé nauãí pfii nakupování pfiem˘‰let a plánovat. To by nejspí‰ sníÏilo zisky zpracovatelsk˘ch podnikÛ a obchodních fietûzcÛ, ale pro ãlovûka a na‰i planetu by to bezesporu bylo pfiínosn˘m krokem. To v‰e ale vûdcÛm

je‰tû nestaãí a zkou‰ejí najít dal‰í moÏnosti. Nejnovûj‰í anal˘zy vûdcÛ z Weizmann Institute of Science naznaãují, Ïe by na‰e planeta mohla bezproblémÛ

50

nasytit dal‰í stovky milionÛ lidí, a to za pfiedpokladu Ïe by se lidstvo zamûfiilo v˘hradnû na rostlinnou stravu. No, nejsem si úplnû jistá, zda tato my‰lenka patfií mezi ty, které by v nejbliωí dobû mohly získat vût‰í poãet zastáncÛ. Pfii svém zkoumaní vûdci definovali a kvantifikovali dal‰í typ pl˘tvání potravinami a nazvali jej jako „ztráty díky pfiíleÏitosti“ ke kter˘m dochází v pfiípadû, Ïe existuje moÏnost v˘bûru alternativních zdrojÛ. Pfii stanovování tûchto ztrát vycházeli z vyuÏívání zemûdûlské pÛdy k produkci Ïivoãi‰n˘ch produktÛ namísto nutriãnû srovnateln˘ch rostlinn˘ch alternativ. Vûdci uvedli, Ïe pouze v samotn˘ch Spojen˘ch státech by pfii nahrazení v‰ech Ïivoãi‰n˘ch produktÛ rostlinn˘mi byly získány potraviny minimálnû pro dal‰ích 350 milionÛ lidí. V rámci anal˘z porovnávali zdroje potfiebné k produkci pûti hlavních Ïivoãi‰n˘ch potravin – hovûzího a vepfiového masa, mléãn˘ch v˘robkÛ, drÛbeÏe a vajec – se zdroji, které jsou tfieba k vypûstování plodin s podobn˘mi nutriãními hodnotami, pfiesnûji ‰lo o bílkoviny, energii a mikroprvky. Zjistili, Ïe rostlinné náhraÏky by mohly poskytnout dvaaÏ dvacetkrát více bílkovin z jednotky pÛdy. Nejv˘raznûj‰í v˘sledky byly získány u hovûzího masa. Vûdci po-

rovnávali hovûzí se smûsí plodin, ve které byly soja, brambory, cukrová tfitina, ara‰ídy a ãesnek, které mají podobn˘ Ïivinov˘ profil, pokud jsou vyuÏity spoleãnû ve správn˘ch pomûrech. V˘mûra pÛdy, která je potfieba k produkci 100 g bílkovin z tûchto plodin, by vedla k produkci pouh˘ch 4 g bílkovin z hovûzího. Jin˘mi slovy fieãeno, vyuÏití pÛdy k produkci hovûzího místo k vypûstování vybran˘ch plodin vede ke ztrátû 96 % moÏné produkce na jednotku pÛdy. Dal‰í odhadované ztráty byly také znaãné: 90 % u vepfiového, 75 % u mléãn˘ch v˘robkÛ, 50 % u drÛbeÏe a 40 % u vajec. Tyto v˘sledky dozajista nahrávají v‰em, ktefií propagují rÛzné bezmasé zpÛsoby stravování. AÈ uÏ ve jménu lep‰ího zdraví ãlovûka nebo zlep‰ení stavu Ïivotního prostfiedí. Ménû masa ve v˘Ïivû, více vody v pfiírodû Vûdci z Aalto University tvrdí, Ïe sníÏení konzumace masa by mohlo pfiispût k ochranû vodních zdrojÛ v such˘ch oblastech na celém svûtû. Podle nich by omezení spotfieby v‰ech Ïivoãi‰n˘ch produktÛ mohlo mít znaãn˘ vliv na oblasti trpící nedostatkem vody, které je pfii produkci masa vyÏadováno mnohem více neÏ u jin˘ch zemûdûlsk˘ch komodit. Rostoucí populace a klimatické


zmûny pravdûpodobnû je‰tû více zv˘‰í tlak na jiÏ tak limitované vodní zdroje a jedním z návrhÛ, jak pfiispût k vy‰‰í potravinové bezpeãnosti, je (pfiekvapivû) zmûna stravovacích návykÛ. Pomalu mÛÏeme mít pocit, Ïe nûkteré studie financuje nûjaká „vegetariánská lobby“. Vûdci tentokrát hodnotili vliv zmûny stravovacích návykÛ na svûtové vodní zdroje. VyuÏívali ãtyfi rÛzn˘ch scénáfiÛ, ve kter˘ch byla spotfieba masa postupnû sniÏována, zatímco v˘Ïivová doporuãení, pokud jde o energii, bílkoviny a tuk, byla dodrÏena. Studie publikovaná v Environmental Research Letters byla první globální anal˘zou se zamûfiením na zmûny stravovacích návykÛ a jejich vliv na sráÏkovou a závlahovou vodu vyuÏívanou pfii produkci potravin. Do roku 2050 se oãekává narÛst svûtové populace na 9 miliard, coÏ znamená dal‰í 2 miliardy strávníkÛ navíc. Omezením konzumace Ïivoãi‰n˘ch potravin by pr˘ potfieba sráÏkové vody klesla k 21 % a nutnost závlah by se sníÏila ke 14 %. Jin˘mi slovy, pfieorientování se na vegetariánskou stravu by mohlo zajistit dostatek potravin pro dal‰ích 1,8 miliard lidí, a to bez zv˘‰ení spotfieby vody. Regionální rozdíly Pfii zkoumání vûdci objevili znaãné rozdíly mezi rÛzn˘mi oblastmi v moÏnosti omezit spotfiebu vody zmûnou stravovacích návykÛ. V Latinské Americe, Evropû, stfiední a v˘chodní Asii a v subsaharské Africe by zmûny stravování omezila pfiedev‰ím potfiebu sráÏkové vody. Napfiíklad ve Finsku by pfiechodem k bezmasé stravû do‰lo k úspofie o více neÏ 530 litrÛ sráÏkové vody na

osobu, ale zároveÀ by stoupla spotfieba závlahové vody o témûfi 50 litrÛ. Na stfiedním v˘chodû, v Severní Americe, Austrálii a Oceánii by poklesla v˘znamnû i spotfieba závlahové vody. V jiÏní a jihov˘chodní Asii by k Ïádn˘m úsporám nedo‰lo, protoÏe tamní strava je jiÏ z pfieváÏné ãásti zaloÏena na rostlinné produkci. Ale skuteãnû je cesta k vegetariánství tou pravou moÏností? Na první pohled by to mohlo b˘t zfiejmé, ale jako vÏdy to vÛbec není tak snadné, jak by se nûkomu mohlo na první pohled zdát. Svût bez hospodáfisk˘ch zvífiat KdyÏ si jedni vûdci vzali na pa‰kál Ïivoãi‰nou produkci a pfiiná‰í dÛkazy o prospû‰nosti jejího omezení, tak se na stranû druhé objevila dal‰í skupina vûdcÛ, která upozorÀuje na to, Ïe zru‰ení Ïivoãi‰né v˘roby nemusí b˘t tím správn˘m krokem. Vûdci z Agricultural Research Service a Virginia Tech si poloÏili otázky: Co by se stalo, kdyby ameriãtí farmáfii pfiestali chovat zvífiata a z AmeriãanÛ se stali vegani? Zjistili, Ïe zmûna vyuÏití pÛdy, pfii které by se chov dobytka nahradil pûstováním plodin, by nav˘‰ila celkovou americkou produkci potravin o 23 %. To není zrovna mnoho a dÛvodem je, Ïe fiada ploch, na kter˘ch se spokojenû pasou krávy, není vhodná pro pûstování vysokoprodukã-

ních plodin, které by mûly zajistit lidem potfiebnou energii, napfi. kukufiice a sóji. Navíc by kompletní eliminace chovu hospodáfisk˘ch zvífiat a produkce Ïivoãi‰n˘ch v˘robkÛ pfiedstavovala ohromnou v˘zvu pro dodrÏení americk˘ch v˘Ïivov˘ch standardÛ. Bez masa, mléka, vajec, ryb a s˘rÛ ve stravû by americká populace nezískala dostatek nûkter˘ch esenciálních Ïivin, které jsou primárnû pfiijímány z potravy. RÛzné typy peãlivû sestaven˘ch diet – veganská, vegetariánská, ãi obsahující v‰echny zdroje potravin – mohou splnit potfieby ãlovûka a udrÏet jej zdravého, ale tato studie testovala vyrovnávání potfieb celého národa s potravinami, které jsou vyrobené pouze z rostlin. Byl zji‰tûn rozdíl v tom, co je moÏné, pokud je potfieba nakrmit pouze jednoho ãlovûka nebo pokud se má nakrmit kaÏd˘ ãlovûk. Likvidací Ïivoãi‰né produkce a vymizením Ïivoãi‰n˘ch potravin z na‰í stravy by se zv˘‰il deficit vápníku, vitamínu A a B12 a nûkter˘ch dÛleÏit˘ch mastn˘ch kyselin, které jsou dÛleÏité pfii omezování kardiovaskulárních problémÛ, zlep‰ování kognitivních funkcí a zraku u batolat. Îivoãi‰né produkty jsou jedin˘mi pfiirozen˘mi zdroji nûkter˘ch mastn˘ch kyselina a vitamínu B12. Pfiinos pro Ïivotní prostfiedí Podle zprávy Agentury na ochranu Ïivotního prostfiedí (EPA)

51


• Péãe o dobr˘ zdravotní stav Není niãím nov˘m, Ïe od nemocn˘ch zvífiat nelze získat kvalitní produkci a v nûkter˘ch pfiípadech mohou onemocnût i lidé. V chud‰ích zemích zpÛsobí 13 nemocí hospodáfisk˘ch zvífiat pfienosn˘ch na ãlovûka (tzv. zoonóz) 2,4 miliardy pfiípadÛ onemocnûní ãlovûka a 2,2 úmrtí roãnû. Prevence chorob, zv˘‰ená hygiena, karanténa pfieváÏen˘ch zvífiat a soustavné monitorování v˘skytu nemocí, které jsou pfienosné mezi druhy ãi zemûmi, patfií mezi hlavní úkoly péãe o zdraví.

pfiispívalo zemûdûlství v USA v roce 2015 do národní produkce skleníkov˘ch plynÛ pfiibliÏnû 9 % emisí, z ãehoÏ témûfi polovina pfiipadala na Ïivoãi‰nou produkci. Vûdci urãili, Ïe ukonãením chovu hospodáfisk˘ch zvífiat by se sice sníÏilo mnoÏství emisí skleníkov˘ch plynÛ, nicménû ne o cel˘ch 49 %, kter˘mi v souãasnosti Ïivoãi‰ná produkce pfiispívá. Do‰lo by k poklesu o cca 28 %, protoÏe nesmíme zapomínat na to, Ïe bude potfieba zv˘‰it produkci rostlinnou, a navíc nav˘‰it spotfiebu umûl˘ch hnojiv, protoÏe nebudou ta organická, která produkují zvífiata. Jak˘m zpÛsobem by se dafiilo obnovovat zásoby humusu v pÛdû, o tom se nezmiÀují. Celkov˘ pokles emisí by se po zru‰ení Ïivoãi‰né v˘roby posunul níÏe o zhruba 2,6 %. Tato studie je spí‰e takov˘m upozornûním, Ïe o v‰ech zmûnách je potfieba pfiem˘‰let v ‰ir‰ích souvislostech a Ïe nic není tak prosté, jak to na poãátku mÛÏe vypadat.

v˘mi body v chovu hospodáfisk˘ch zvífiat, které by mohly sníÏit ekonomické náklady i zatíÏení Ïivotního prostfiedí. Na druhé stranû by pfiinesly zlep‰ení kvality, a dokonce i nav˘‰ení mnoÏství vyroben˘ch potravin. Vycházeli z toho, Ïe jiÏ v souãasnosti kaÏd˘ sedm˘ ãlovûk trpí podv˘Ïivou a do budoucnosti bude potfieba nasytit je‰tû vût‰í populaci. Krom toho se bude tfieba vypofiádat s klimatick˘mi zmûnami a potfiebou efektivní produkce.

Potraviny prospû‰nûj‰í ãlovûku i planetû Vyfiazení v‰ech Ïivoãi‰n˘ch produktÛ ze stravy ãlovûka se nejeví jako pfiíli‰ reálnou záleÏitostí. Proto se nûkteré vûdecké t˘my radûji zamûfiují na hledání cest k udrÏitelné Ïivoãi‰nû produkci, místo aby se ji snaÏili zlikvidovat. Vûdci mezinárodního t˘mu pfii University of Bristol pfii‰li s osmi klíão-

• Chov zvífiat, která patfií do dané oblasti Práce na zv˘‰ení uÏitkovosti místních plemen dává z dlouhodobého hlediska daleko vût‰í smysl neÏ import plemen, která jsou jinde sice úspû‰ná, ale budou se ‰patnû pfiizpÛsobovat jin˘m podmínkám – pfiedev‰ím jde o klima, kvalitu ustájení ãi v˘Ïivy.

52

Testovali následujících osm strategick˘ch krokÛ: • Krmení zvífiat men‰ím mnoÏstvím plodin vyuÏiteln˘ch pro v˘Ïivu ãlovûka. Hospodáfiská zvífiata zkonzumují nejménû jednu tfietinu svûtové produkce obilovin, které by mohly b˘t vyuÏité k pfiímé v˘Ïivû ãlovûka. To by se dalo fie‰it vy‰‰ím vyuÏitím objemn˘ch krmiv a zbytkÛ z produkce obilovin v krmn˘ch dávkách pfieÏv˘kavcÛ

• VyuÏívání „chytr˘ch“ doplÀkÛ Nûkteré v˘Ïivové doplÀky mohou zv˘‰it uÏitkovost pfieÏv˘kavcÛ díky podpofie bachorové mikroflóry, která se rychleji mnoÏí a poskytuje zvífieti lep‰í v˘Ïivu. Nûkteré pfiípravky mohou zlep‰it pomûr vyprodukovaného mléka ãi masa k emisím skleníkov˘ch plynÛ. • UpfiednostÀování kvality pfied kvantitou Chov zvífiat na produkci mléka a masa je ãasto povaÏován za sporn˘ bod pfii jednáních o v˘Ïivû rostoucí populace, ale nelze zapomínat, Ïe v podvyÏiven˘ch komunitách je konzumace zdrav˘ch Ïivoãi‰n˘ch produktÛ zdraví prospû‰ná. Nicménû, cílem by mûla b˘t vyváÏená v˘Ïiva napfiíã v‰emi kontinenty s cílem nepfiekroãit 300 gramÛ ãerveného masa na osobu t˘dnû. • Praxe pfiizpÛsobená místním podmínkám Témûfi miliarda nejchud‰ích obyvatel svûta spoléhá pfii svém Ïivobytí na hospodáfiská zvífiata. Tradiãní chov zvífiat v tûchto oblastech poskytuje nejen potravu, ale je také známkou bohatství, spoleãenského statusu a v mnoha zemích jsou zvífiata poÏadována jako souãást vûna. Nicménû tento uÏitek b˘vá pfieru‰en s industrializací zemûdûlství, kdy jsou tradiãní pastevní ãi smí‰ené systémy nahrazeny tûmi moderními, které upfiedsnostÀují krátkodo-


bou produkci. Politika podporující welfare a efektivní management by proto mûla brát do úvahy také kulturní a pfiírodní faktory. • Sledování efektivity, nákladÛ a v˘nosÛ Navzdory ‰patnému image pfieÏv˘kavcÛ z pohledu produkce skleníkov˘ch plynÛ, tak udrÏitelnû fiízen˘ pastevní chov mÛÏe pfiispût ke zv˘‰ení biodiverzity, udrÏení kvality ekosystémÛ a zlep‰ení zadrÏování uhlíku rostlinami a pÛdou. Kráva vyprodukuje aÏ 70 kd kejdy za den, coÏ za rok pfiinese dostatek hnojiva pro vypûstování hektaru p‰enice a odpovídá to 128 kg syntetického dusíku. • Studium nejlep‰ích praktik Globální síÈ v˘zkumn˘ch farem mÛÏe hodnotit pfiínosy pro ekonomiku a Ïivotní prostfiedí rÛzn˘ch systémÛ produkce v rÛzn˘ch oblastech, coÏ mÛÏe mít v˘znam nejen pro místní farmáfie, ale i pro politiky, ktefií pak ãiní patfiiãná rozhodnutí. Profesor Mark Eisler z University of Bristol tvrdil, Ïe snahy o „intenzifikaci“ chovu hospodáfisk˘ch zvífiat byly posunuty dále díky pfiihlédnutí k udrÏitelnosti a celkové efektivitû, navíc je potfieba sledovat mnoÏství vyprodukovan˘ch potravin ve vztahu ke vstupÛm, jak˘mi jsou napfiíklad pÛda a voda. Chceme-li udrÏet Ïivoãisn˘ protein ve své stravû, pak musíme hledat zpÛsoby, jak udrÏet chov skotu v co nejlep‰ím souladu s potfiebami jednotlivcÛ, spoleãností i planety. Pátrání v bachorové mikroflófie Jak je vidût na nûkter˘ch studiích, tak hledání cest k udrÏitelné produkci, vede

rÛzn˘mi smûry. Jdenoho dne by se mohlo stát, Ïe by produkce masa i mléka byla posílena díky anal˘zám mikroorganismÛ z bachoru krav. Studie klestí cestu v˘zkumu, kter˘ by mûl pomoci porozumût tomu, které typy mikrobÛ pomáhají skotu nejlépe získávat energii z potravy. Tyto v˘sledky by byly vyuÏitelné nejen v efektivnûj‰í produkci potravin, ale i pfii efektivnûj‰í produkci biopaliv. Vûdci vyuÏívali pokroãilou techniku, pfii které analyzovali genetické sloÏení v‰ech mikrobÛ, které se mohou nacházet v bachoru krávy. Zkoumané vzorky bachorového obsahu získané od 43 krav v sobû skr˘valy 913 rÛzn˘ch druhÛ bachorové mikroflóry. Pfiitom vût‰ina z objeven˘ch mikrobÛ je‰tû nikdy nebyla pozorována. Anal˘zou jejich genetické informace poukázal t˘m také na dfiíve neznámé enzymy, které mohou zprostfiedkovávat získávání energie a Ïivin z rostlinného materiálu. To by mohlo b˘t pfiedzvûstí efektivnûj‰í produkce.

Porozumûní tomu, jak tyto organismy pfiemûÀují rostlinnou hmotu na energii bude klíãovou podmínkou pro zaji‰tûní potravin v budoucnosti. Profesor Mick Watson z University of Edinburgh podotkl, Ïe toto byla skuteãnû fascinující studie a zatím stojí na poãátku pochopení toho, jak tyto mikroorganismy pracují. Ve skuteãnosti vût‰ina z nich byla naprosto odli‰ná od tûch, které uÏ byly dosud objeveny. Bylo to pro nû pfiekvapením a uÏ se nemohou doãkat, aÏ je zaãnou dále studovat. Pokud se díky tomu podafií zlep‰it efektivitu trávicího procesu skotu a dal‰ích pfieÏv˘kavcÛ, pak bude moÏné vyprodukovat více potravin s ménû zdroji. To by mûlo b˘t klíãem k dosaÏení lep‰í potravinové bezpeãnosti, aniÏ by se lidstvo muselo vzdát konzumace Ïivoãi‰n˘ch produktÛ. AÈ se to zastáncÛm bezmasé stravy líbí nebo ne, tak masn˘ a dojen˘ skot a dal‰í pfieÏv˘kavci poskytují potraviny miliardám lidí na celém svûtû. Vût‰ina z nich si neumí pfiedstavit, Ïe by se musela vzdát sv˘ch oblíben˘ch potravin. Doufejme, Ïe nikdy nebudeme postaveni pfied nutnost vzdát se Ïivoãi‰n˘ch produktÛ a podafií se chov hospodáfisk˘ch zvífiat na na‰í modré planetû udrÏet i v následujících letech a staletích.

S vyuÏitím zahraniãních materiálÛ zpracovala Anna Marcinková

53


Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2018 Vût‰í ãást leto‰ních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ na odchovnách i u chovatelÛ je po skonãení tfietího turnusu za námi. Podzimní turnus, kter˘ zaãne 15. fiíjna (kalendáfi dále v textu), je tradiãnû poãetnû nejslab‰í a ãísla zfiejmû v˘raznûji neovlivní, pfiesto v‰ak je‰tû nemÛÏeme leto‰ní rok v˘bûrÛ zcela uzavfiít. Minulá dvû ãísla svazového zpravodaje mapovala slovem i obrazem první dva turnusy, nyní v tomto pfiehledu najdete v˘sledky za tfietí turnus a rovnûÏ i nápoãtové údaje za v‰echny tfii v˘bûrové turnusy roku 2018. âervnov˘ turnus byl zahájen 18. 6. a skonãil poãátkem ãervence (2. 7.). Bûhem této doby bylo do plemenitby vybráno 246 b˘kÛ z 300 naskladnûn˘ch. Pro srovnání: v roce bylo vybráno 223 b˘kÛ z 300 naskladnûn˘ch, v roce 2016 237 vybran˘ch z 304 naskladnûn˘ch. Detailní v˘sledky jsou patrné z pfiiloÏen˘ch tabulek, jejichÏ struktura je nemûnná a ti, kdoÏ v˘sledky v˘bûrÛ pravidelnû sledují, si jistû na tuto podobu dobfie zvykli. Dal‰í podrobnosti o v˘bûrech proto není potfieba rozepisovat, v pfiiloÏen˘ch tabulkách si kaÏd˘ najde to, co ho zajímá. Souãástí hodnocení jsou také i fotky nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ. Prostor pro fotky je ve zpravodaji ale bohuÏel omezen˘, a tak zde jsou uvedeni jen nûktefií b˘ci. Dal‰í desítky fotek jsou pak k dispozici na webu svazu u pfiíslu‰ného turnusu v˘bûrÛ a také v databázi b˘kÛ na webu db.cschms.cz.

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za III. turnus 2018 – dle plemen Plemeno

V testu

Do plem.

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM stav k 8. 7. 2018

28 30 58 12 8 20 0 0 0 1 0 1 0 0 2 2 5 0 5 30 19 49 19 35 54 27 71 98 7 2 9 3 0 3 0 1 1 0 0 0 0 300

21 20 41 11 8 19 0 0 0 1 0 1 0 0 2 2 5 0 5 22 17 39 17 29 46 27 56 83 4 2 6 3 0 3 0 1 1 0 0 0 0 246

54

III. turnus 2018 Vyřazeno Před Při 4 2 7 2 11 4 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 4 0 2 3 6 0 1 1 5 1 6 0 0 11 4 11 4 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 27 22

Odročeno

% vyb.

1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5

77,8 % 69,0 % 73,2 % 91,7 % 100,0 % 95,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 75,9 % 89,5 % 81,3 % 94,4 % 82,9 % 86,8 % 100,0 % 78,9 % 84,7 % 66,7 % 100,0 % 75,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 83,4 %


V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2018 – dle plemen Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC CELKEM stav k 8. 7. 2018

V testu

Do plem.

169 234 403 27 39 66 1 1 2 0 2 2 7 1 12 13 17 12 29 313 105 418 174 217 391 287 179 466 14 7 21 2 10 12 3 11 14 7 6 7 13 1864

146 193 339 23 25 48 1 0 1 0 2 2 5 0 10 10 15 7 22 233 84 317 154 176 330 263 152 415 11 6 17 2 9 11 3 9 12 7 4 5 9 1545

rok 2018 Vyřazeno Před 13 24 37 2 13 15 0 1 1 0 0 0 2 0 0 0 1 5 6 22 10 32 5 16 21 3 19 22 1 0 1 0 1 1 0 2 2 0 0 2 2 142

Při 9 16 25 2 1 3 0 0 0 0 0 0 0 1 2 3 1 0 1 57 11 68 14 25 39 21 8 29 1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 2 0 2 172

Odročeno

% vyb.

1 1 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5

86,9 % 82,8 % 84,5 % 85,2 % 64,1 % 72,7 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 100,0 % 100,0 % 71,4 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 88,2 % 0,0 % 75,9 % 74,7 % 80,0 % 76,0 % 89,0 % 81,1 % 84,6 % 91,6 % 84,9 % 89,1 % 84,6 % 85,7 % 85,0 % 0,0 % 90,0 % 91,7 % 100,0 % 81,8 % 85,7 % 100,0 % 66,7 % 0,0 % 69,2 % 83,1 %

55


RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2018 dle plemen za III. turnus Plemeno Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC

ks 28 30 58 12 8 20 0 1 1 0 2 2 5 0 5 30 19 49 19 35 54 27 71 98 7 2 9 0 3 3 0 1 1 0 0 0

Býci v odchovu III. turnus 2018 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 214 327 564 1877 1475 132 134 215 340 561 0 1439 131 133 215 334 563 1877 1456 132 133 221 337 592 1990 1529 141 143 203 313 533 0 1349 140 138 214 327 569 1990 1457 141 141 0 0 0 0 0 0 0 204 382 630 0 1609 0 131 204 382 630 0 1609 0 131 0 0 0 0 0 0 0 205 332 535 0 1410 132 134 205 332 535 0 1410 132 134 208 358 618 1781 1590 136 138 0 0 0 0 0 0 0 208 358 618 1781 1590 136 138 238 360 609 1918 1573 136 139 206 331 568 0 1445 137 136 226 349 593 1918 1523 136 138 210 328 536 1660 1383 136 138 201 322 543 0 1381 135 136 204 324 540 1660 1382 135 137 224 344 609 2031 1581 138 140 216 338 591 0 1486 136 138 218 340 596 2031 1512 136 138 215 296 499 1522 1235 131 133 169 275 494 0 1226 126 129 205 291 498 1522 1233 130 132 0 0 0 0 0 0 0 181 282 475 0 1183 130 130 181 282 475 0 1183 130 130 0 0 0 0 0 0 0 188 312 537 0 1360 140 140 188 312 537 0 1360 140 140 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ks 21 20 41 11 8 19 0 1 1 0 2 2 5 0 5 22 17 39 17 29 46 27 56 83 4 2 6 0 3 3 1 1 1 0 0 0

Býci vybraní do plemenitby III. turnus 2018 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 214 332 565 1876 1481 133 135 218 345 570 0 1466 131 134 216 338 567 1876 1474 132 134 218 335 587 1997 1521 141 143 203 313 533 0 1349 140 138 212 325 565 1997 1449 140 141 0 0 0 0 0 0 0 204 382 630 0 1609 0 131 204 382 630 0 1609 0 131 0 0 0 0 0 0 0 205 332 535 0 1410 132 134 205 332 535 0 1410 132 134 208 358 618 1781 1590 136 138 0 0 0 0 0 0 0 208 358 618 1781 1590 136 138 238 362 612 1983 1586 136 139 205 330 570 0 1447 137 137 224 348 593 1983 1525 136 138 212 330 540 1698 1396 136 139 200 323 547 0 1397 135 136 204 326 545 1698 1397 135 137 224 344 609 2031 1581 138 140 218 343 602 0 1522 137 138 220 344 604 2031 1541 137 139 214 297 527 1694 1315 131 132 169 275 494 0 1226 126 129 199 290 516 1694 1285 129 131 0 0 0 0 0 0 0 181 282 475 0 1183 130 130 181 282 475 0 1183 130 130 188 312 537 0 1360 140 140 188 312 537 0 1360 140 140 188 312 537 0 1360 140 140 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

stav k 8. 7. 2018

PrÛmûrné ceny dle plemen III. turnus 2018 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Salers Aubrac Parthenaise Průměr III. turnus 2018

56

Do dražby ks 20 10 0 0 1 21 13 25 3 0 0 0 94

Vyv. cena Kč 72 300 82 300 0 0 69 000 78 667 78 308 77 680 78 000 0 0 0 77 117

Dražba a ceny Prodáno ks 1 5 0 0 0 2 3 9 0 0 0 0 20

Prodejní Kč 86 000 81 800 0 0 0 95 000 103 333 80 000 0 0 0 0 85 750

% prodaných 5,0 % 50,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 9,5 % 23,1 % 36,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 21,3 %


RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2018 dle plemen – nápoãet 2018 Plemeno

ks

Aberdeen angus – OPB Aberdeen angus – u chovatele ABERDEEN ANGUS Blonde d’Aquit. – OPB Blonde d’Aquit. – u chovatele BLONDE d’AQUITAINE Bazadaise – OPB Bazadaise – u chovatele BAZADAISE Belg. modrobílé – OPB Belg. modrobílé – u chovatele BELGICKÉ MODROBÍLÉ GALLOWAY – u chovatele Gasconne – OPB Gasconne – u chovatele GASCONNE Hereford – OPB Hereford – u chovatele HEREFORD Charolais – OPB Charolais – u chovatele CHAROLAIS Limousine – OPB Limousine – u chovatele LIMOUSINE Masný simentál – OPB Masný simentál – u chovatele MASNÝ SIMENTÁL Piemontese – OPB Piemontese – u chovatele PIEMONTESE Parthenaise – OPB Parthenaise – u chovatele PARTHENAISE Salers – OPB Salers – u chovatele SALERS SHORTHORN – u chovatele Aubrac – OPB Aubrac – u chovatele AUBRAC stav k 8. 7. 2018

169 234 403 27 39 66 1 1 2 0 2 2 7 1 12 13 17 12 29 313 105 418 174 217 391 287 179 466 14 7 21 2 10 12 3 11 14 7 6 7 13

Býci v odchovu – nápočet 2018 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 211 335 573 1745 1482 133 135 204 329 555 0 1432 131 133 207 332 563 1745 1453 132 134 210 325 556 1807 1438 138 142 207 324 507 0 1258 138 140 208 324 527 1807 1332 138 140 180 299 507 1341 1291 131 138 180 290 504 0 1289 127 127 180 295 506 1341 1290 129 133 0 0 0 0 0 0 0 216 340 555 0 1383 123 131 216 340 555 0 1383 123 131 162 251 359 0 883 117 119 189 306 570 1375 1422 130 137 195 312 502 0 1258 132 133 195 312 508 1375 1271 131 133 197 324 557 1572 1415 133 137 193 304 468 0 1147 131 132 196 316 520 1572 1304 132 135 215 341 587 1765 1506 135 138 208 334 561 0 1419 135 138 213 339 580 1765 1484 135 138 203 321 544 1542 1388 136 139 200 314 518 0 1313 134 136 201 317 530 1542 1346 135 137 216 349 601 1840 1550 138 141 215 344 575 0 1449 136 138 216 347 591 1840 1512 137 140 204 311 501 1480 1262 133 135 183 284 482 0 1204 129 130 197 302 495 1480 1243 132 134 199 302 499 1404 1275 130 136 193 306 494 0 1246 129 131 194 305 494 1404 1251 129 131 190 314 507 1327 1292 135 139 191 298 496 0 1253 138 140 191 302 498 1327 1261 137 140 196 319 527 0 1331 129 134 200 329 553 1354 1385 127 130 202 329 509 0 1297 130 131 201 329 530 1354 1338 128 131

ks 146 193 339 23 25 48 1 0 1 0 1 1 5 0 10 10 15 7 22 233 84 317 154 176 330 263 152 415 11 6 17 2 9 11 3 9 12 7 4 5 9

Býci vybraní do plemenitby– nápočet 2018 Hmotnost Přírůstek Výška v kříži 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 211 337 577 1750 1491 134 136 203 329 559 0 1445 131 134 207 332 567 1750 1465 132 135 210 327 560 1840 1451 138 142 209 328 529 0 1323 140 140 209 327 544 1840 1384 139 141 180 299 507 1341 1291 131 138 0 0 0 0 0 0 0 180 299 507 1341 1291 131 138 0 0 0 0 0 0 0 228 298 480 0 1157 123 131 228 298 480 0 1157 123 131 167 259 368 0 907 117 120 0 0 0 0 0 0 0 201 318 506 0 1278 132 133 201 318 506 0 1278 132 133 201 329 563 1617 1440 133 136 190 310 500 0 1250 133 134 197 323 543 1617 1379 133 135 214 338 585 1778 1501 136 138 208 335 565 0 1430 136 138 212 337 579 1778 1482 136 138 203 321 545 1552 1392 136 139 201 315 525 0 1336 135 136 202 318 534 1552 1362 135 138 217 351 605 1851 1561 138 141 217 348 582 0 1471 136 138 217 350 596 1851 1528 137 140 200 316 512 1531 1299 133 136 181 285 488 0 1220 129 130 193 305 504 1531 1271 132 134 199 302 499 1404 1275 130 136 194 305 494 0 1250 129 131 195 305 495 1404 1254 129 132 190 314 507 1327 1292 135 139 196 301 505 0 1280 138 141 194 305 505 1327 1283 137 140 196 319 527 0 1331 129 134 197 328 549 1375 1382 127 130 205 330 505 0 1292 129 131 201 329 525 1375 1332 128 130

PrÛmûrné ceny dle plemen – nápoãet 2018 Plemeno Aberdeen angus Blonde d’Aquitaine Bazadais Belgické modrobílé Gasconne Hereford Charolais Limousine Masný simentál Piemontese Parthenaise Salers Aubrac Průměr 2018

Do dražby ks 129 19 1 0 0 7 198 140 215 9 1 3 3 725

Vyv. cena Kč 77 194 81 000 85 000 0 0 64 286 76 717 79 636 78 102 75 556 85 000 73 000 78 000 77 767

Dražba a ceny Prodáno ks 44 11 0 0 0 0 86 75 77 1 0 0 2 296

Prodejní Kč 102 068 86 545 0 0 0 0 83 023 94 053 87 506 76 000 0 0 78 500 89 892

% prodaných 34,1 % 57,9 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 0,0 % 43,4 % 53,6 % 35,8 % 11,1 % 0,0 % 0,0 % 66,7 % 40,8 %

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci „Odchovny/statistika“

57


DAX FM ZE CHŘIBSKÉ – HRF 524 (OPB Osík, 18. 6. 2018, 88 b.)

DIXI – ZBM 415 (85 b.)

DANIEL Z ČÁSTKOVIC – ZIL 345 (OPB Cunkov, 20. 6. 2018, 84 b.)

DAX GASFARM MH + – ZGS 315 (OCH GASFARM s.r.o., Pelhřimov, 24. 6. 2018, 82 b.)

DELFÍN Z LEŽNICE V – ISI 090 (OPB Benešov, 19. 6. 2018, 81 b.)

DARDA ZE ZÁBLATÍ V – ZIL 350 (81 b.)

DAKTARI DH – ICH 689 (OPB Osík, 18. 6. 2018, 80 b.)

DEJL ZE DVORA – ZIL 342 (OCH Šeda J., Helvíkovice, 19. 6. 2018, 80 b.)

58

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus


DELON Z ROSIČKY – ZPI 800 (OPB Osík, 18. 6. 2018, 80 b.)

DINO Z JALOVČÍ PP – ISI 082 (OPB Osík, 18. 6. 2018, 80 b.)

DIOR ZE SLAVKOVIC – ZBQ 236 (OPB Osík, 18. 6. 2018, 80 b.)

DON AGROZET Z DOMANÍNA – ZIL 344 (OPB Cunkov, 20. 6. 2018, 80 b.)

DUF ARW – ISI 127 (80 b.)

DINO ZE ŽĎÁRA V – ICH 701 (OPB Cunkov, 20. 6. 2018, 79 b.)

DOOM Z HODSLAVIC – ICH 696 (OPB Benešov, 19. 6. 2018, 78 b.)

DORNFELDER KH PP – ISI 092 (OPB Cunkov, 20. 6. 2018, 78 b.)

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus

59


DRAGOUN Z LEŽNICE P – ISI 088 (OPB Benešov, 19. 6. 2018, 78 b.)

DOKTOR ZE SLAVKOVIC – ZBQ 235 (OPB Osík, 18. 6. 2018, 77 b.)

DURMAN DH – ICH 700 (OPB Beněšov, 19. 6. 2018, 77 b.)

DINGO AGROCHYT P – ISI 133 (77 b.)

DUBAJ TEGRO – ZAI 772 (77 b.)

DÁDA MOF – ZIL 335 (OPB Osík, 18. 6. 2018, 76 b.)

DOORS KH – ZBQ 241 (OPB Cunkov, 20. 6. 2018, 76 b.)

DAMON IKAR – ZAI 766 (OPB Cunkov, 20. 6. 2018, 75 b.)

60

Fota: Karel Melger, Kamil Malát, Vít Čepelák, Pavel Káčer, Jan Kopecký

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus


Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – III. turnus

DANTE Z VLASENICE – ZIL 340 (OPB Benešov, 19. 6. 2018, 75 b.)

DÉMON Z CUNKOVA P – ZBQ 239 (OPB Cunkov, 20. 6. 2018, 75 b.)

DINGO GASFARM +/+ – ZGS 316 (OCH GASFARM s.r.o., Pelhřimov, 24. 6. 2018, 75 b.)

DIAMANT IKAR – ZAI 767 (OPB Cunkov, 20. 6. 2018, 74 b.)

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2018 IV. turnus – B˘ci narození 1. 7. 2017 – 30. 9. 2017 na OPB Den Pondělí

Datum 15.10.2018

Začátek* 9,00 12,00 15,00 Úterý 16.10.2018 9,00 16,00 Středa 17.10.2018 9,00 12,00 15,00 Čtvrtek 18.10.2018 9,00 Pátek 19.10.2018 x Sobota 20.10.2018 x Neděle 21.10.2018 x Pondělí 22.10.2018 10,00 12,00 13,00 15,00 16,00 18,00 Uterý 23.10.2018 9,00 10,00 11,30 13,00 15,00 Středa 24.10.2018 10,00 12,00 14,00 Čtvrtek 25.10.2018 9,00 13,00 15,00 * začátky ZV u chovatelů jsou orientační,

OPB, chovatel Marek Petr, Častonín Turková Zuzana, Žírov Agrochyt s.r.o., Mohelno OPB Cunkov IMOBA, a.s., Olbramovice OPB Benešov Ševčík Jiří, Jerlochovice Jalowiczorz Roman, Č. Těšín OPB Osík x x x Černý Josef, Ing., Raková Měcholupská zemědělská a.s. Kubík Dušan, Třebčice Tesárková Marie, Vlastějov Kubal Radek, Albrechtice Tájek Jaroslav, Zvíkov Farka Martin, Todně Valenta Josef, Něchov Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí K+K Břilice Černěveský Háj s.r.o. Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno Šťastný Antonín, SZ,V ědlice LOUDY s.r.o., Seletice Lainka Bernard, SZ, farma Zdoňov Statek Lipka a.s., Horní Bradlo Novotný Milan, Mezihoří ** počty býků na začátku odchovu

ks** 27 2 5 48 1 4 1 1 13 x x x 2 2 1 1 1 1 3 1 1 2 6 1 1 2 4 1 4

Plemena GS,BA VV CH,LI,MS AA,BA,BM,CH,LI.MS,PP,SA,UU PP AA,MS MS MS AA,BA,CH.LI,MS x x x CH CH HE BA LI SA LI LI LI CH LI CH BA PI MS PP PP

Dražba x x x hodinu po skončení ZV x po skončení ZV x x hodinu po skončení ZV x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

61


V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2018 – 2019 Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele v sezonû 2018– 2019.

V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele a) po odstavu, v níÏe stanoven˘ch termínech

Odchov na uznan˘ch odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ I. turnus – býčci narození 1. 10. 2017 – 31. 12. 2017 Začátek přip. obd. Do 25. 26. 27. 28. 29.

8. 8. 8. 8. 8.

2018 2018 2018 2018 2018

Datum zač. testu 24. 25. 26. 27. 28.

9. 9. 9. 9. 9.

2018 2018 2018 2018 2018

Den

OPB

Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

Janovice Benešov Cunkov Měcholupy Osík

Datum konce testu 22. 23. 24. 25. 26.

1. 1. 1. 1. 1.

2019 2019 2019 2019 2019

Den Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota

Datum ZV po 11. 12. 13. 14. 15.

2. 2. 2. 2. 2.

2019 2019 2019 2019 2019

II. turnus – býčci narození 1. 1. 2018 – 31. 3. 2018 Začátek přip. obd. Do

Datum zač. testu

Den

OPB

27. 10. 2018 28. 10. 2018 29. 10. 2018 30. 10. 2018 30. 10. 2018 30. 10. 2018 31. 10. 2018 1. 11. 2018

26. 11. 2018 27. 11. 2018 28. 11. 2018 29. 11. 2018 29. 11. 2018 29. 11. 2018 30. 11. 2018 1. 12. 2018

Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Čtvrtek Čtvrtek Pátek Sobota

Janovice Kamenná Benešov Cunkov Kundratice H. Jadruž Měcholupy Osík

Datum konce testu 26. 27. 28. 29. 29. 29. 30. 31.

3. 3. 3. 3. 3. 3. 3. 3.

2019 2019 2019 2019 2019 2019 2019 2019

Den Úterý Středa Čtvrtek Pátek Pátek Pátek Sobota Neděle

Datum ZV po 15. 16. 17. 18. 18. 18. 19. 20.

4. 4. 4. 4. 4. 4. 4. 4.

2019 2019 2019 2019 2019 2019 2019 2019

NV Brno 12. 5. 2019 – 15. 5. 2019 III. turnus – býčci narození 1. 4. 2018 – 30. 6. 2018 Začátek přip. obd. Do

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

Datum ZV po

24. 12. 2018 25. 12. 2018 27. 12. 2018

23. 1. 2019 24. 1. 2019 26. 1. 2019

Středa Čtvrtek Sobota

Benešov Cunkov Osík

23. 5. 2019 24. 5. 2019 26. 5. 2019

Čtvrtek Pátek Neděle

12. 6. 2019 13. 6. 2019 15. 6. 2019

IV. turnus – býčci narození 1. 7. 2018 – 30. 9. 2018 Začátek přip. obd. Do

Datum zač. testu

Den

OPB

Datum konce testu

Den

Datum ZV po

23. 4. 2019 24. 4. 2019 26. 4. 2019

23. 5. 2019 24. 5. 2019 26. 5. 2019

Čtvrtek Pátek Neděle

Benešov Cunkov Osík

20. 9. 2019 21. 9. 2019 23. 9. 2019

Pátek Sobota Pondělí

10. 10. 2019 11. 10. 2019 13. 10. 2019

Odchov b˘ãkÛ u chovatele U odchovu u chovatele je moÏnost do 30. 9. 2018 volby mezi 3 nebo 4 turnusy. Turnus odchovu 1. turnus 2. turnus 3. turnus 4. turnus

62

Datum narození býčků

Uzávěrka přihlášek

1. 10. 2017 – 31. 12. 2017 1. 1. 2018 – 31. 3. 2018 1. 10. 2017 – 31. 3. 2018 1. 4. 2018 – 30. 6. 2018 1. 7. 2018 – 30. 9. 2018

30. 9. 2018 31. 12. 2018 31. 12. 2018 28. 2. 2019 31. 5. 2019

Datum vážení na konci odchovu (+/– 7 dní) 20. 25. 25. 20. 18.

1. 3. 3. 5. 9.

2019 2019 2019 2019 2019

Měsíc zákl. výběrů II–III/2019 IV–V/2019 IV–V/2019 VI/2019 X/2019

4. turnusy 4. turnusy 3. turnusy


b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A“ a zapsaného do registru chovÛ PK c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A“ plemenné knihy daného plemene a splÀuje kriteria pro dané plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kritéria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ vãetnû prÛmûrÛ RPH jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp DNA (SNP nebo mikrosatelity) dle platné legislativy Stanovení genotypu je majitel b˘ka povinen provést do zahájením testu. B˘ãci bez stanoveného genotypu se souhlasn˘m pÛvodem nebudou do testu pfiipu‰tûni. e) u b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období u chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz

Kriteria dle jednotliv˘ch plemen 2018–2019 V‰eobecné podmínky pro v‰echna plemena – u hmotností ve 120 a 210 dnech je u v‰ech plemen povolena vÏdy pouze v jednom pfiípadû moÏnost odchylky a to ve 120 dnech – 3 kg nebo ve 210 dnech – 5 kg – pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot matek a otcÛ se vychází pro v‰echny turnusy z v˘poãtu RPH k 30. 6. 2018 dle nov˘ch genetick˘ch parametrÛ. – pfii zmûnû pÛvodu matky se jako rozhodující bere RPH matky po prvním novém v˘poãtu po opravû pÛvodu – pro prÛmûr vlastních RPH plemenn˘ch b˘ãkÛ se vychází z prÛmûru z poslednímu známého v˘poãtu k 30. 06. 2018 – I. turnus k 30. 09. 2018 – II. turnus k 31. 12. 2018 – III. turnus k 31. 03. 2019 – IV. turnus – ovûfiení pÛvodÛ b˘ãka a stanovení genotypu mikrosatelitÛ (DNA, SNP) dle platné legislativy – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti chovatele Plemeno aberdeen angus – hmotnost ve 120 dnech – 170 kg hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 tj. pro matky b˘ãkÛ 107 a více v PE nebo 103 a více v ME b˘ãci narození z importovan˘ch Ïiv˘ch matek bez omezení – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2015 – dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 tj. pro otce b˘ãkÛ 113 a více v PE nebo 102 a více v ME – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET mají RPH bez omezení – b˘ãci narození od matek a otcÛ narozen˘ch po inseminaci z importovan˘ch inseminaãních dávek a z importovan˘ch embryí mohou b˘t vybírání do testu plemenn˘ch b˘kÛ bez ohledu na PH – b˘ãci po importovan˘ch Ïiv˘ch otcích mohou b˘t vybíraní do testu plemenn˘ch b˘kÛ bez ohledu na PH pokud jsou tito dovezení otcové nad prÛmûrem populace v zemi pÛvodu v ukazatelích pro rÛst, mléãnost nebo osvalení. Rozhodnutí o udûlení této v˘jimky Ïivému b˘kovi náleÏí radû asociace – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generací pfiedkÛ b˘ãka – pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 – I. turnus t.j. – 110/103 Plemeno belgické modrobílé – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka – jako otcové b˘kÛ dal‰í generace plemeníkÛ musí b˘t pouÏíváni pouze testovaní b˘ci prostí v‰ech 8 znám˘ch genetick˘ch vad. Tento v˘sledek musí b˘t doloÏen protokolem z laboratofie o provedení vy‰etfiení – chovatel b˘ãka má moÏnost rozhodnout o posunutí zahájení odchovu o jeden turnus (tato moÏnost se t˘ká jak odchovu na OPB, tak i u chovatele). V tomto pfiípadû je pak chovatel povinen toto rozhodnutí v dostateãném pfiedstihu písemnû oznámit radû plemenné knihy BM Plemeno blonde d’aquitaine – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg – plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

63


Plemeno gasconne – hmotnost ve 120 dnech – 155 kg hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg – vlastní plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ GS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 – I. turnus t.j. – 105/99 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – b˘ãek musí b˘t pfied naskladnûním do OPB nebo OCH testován na dvojí osvalení (MH) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno hereford – hmotnost ve 120 dnech – 160 kg hmotnosti ve 210 dnech – 270 kg – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 tj. pro matky b˘ãkÛ 110 a více v PE nebo 105 a více v ME – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ HE narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 – I. turnus t.j. – 113/105 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno charolais – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 290 kg – plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 tj. pro matky b˘ãkÛ 105 a více v PE nebo 102 a více v ME – plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají narozená telata v KUMP po 1. 10. 2015 – dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 tj. pro otce b˘ãkÛ 108 a více v PE nebo 102 a více v ME – pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ CH narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 – I. turnus t.j. – 106/103 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno limousine – hmotnost ve 120 dnech – 175 kg hmotnosti ve 210 dnech – 275 kg – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e a to plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 tj. pro matky b˘ãkÛ 104 a více v PE nebo 98 a více v ME – pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 – I. turnus t.j. – 108/98 – b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno masn˘ simentál – hmotnost ve 120 dnech – 180 kg hmotnosti ve 210 dnech – 295 kg – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e a to plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu – dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 tj. pro matky b˘ãkÛ 107 a více v PE nebo 97 a více v ME – vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 – I. turnus t.j. – 112/95 – plemenná pfiíslu‰nost otce SM100 – lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû „5“ a více a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno piemontese – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek je moÏno tolerovat 4 za hmotnost – minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena, je ale doporuãena minimální v˘‰e – dle v˘poãtu k 30. 6. 2018 tj. pro matky b˘ãkÛ 103 a více v PE nebo 101 a více v ME – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno salers – hmotnost ve 120 dnech (160 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech nemusí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech nebo není-li zváÏena není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno aubrac – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka

64


Plemeno parthenaise – hmotnost ve 120 dnech (165 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 265 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno shorthorn – hmotnost ve 120 dnech (140 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 250 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno andorrsk˘ hnûd˘ skot – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 250 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno bazadaise – hmotnost ve 120 dnech (155 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 260 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno rouge des prés – hmotnost ve 120 dnech (175 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno vosgienne – hmotnost ve 120 dnech (145 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria. Hmotnost ve 120 dnech musí b˘t zváÏena – hmotnosti ve 210 dnech – 245 kg (pokud není splnûna doporuãená hmotnost ve 120 dnech nebo není-li zváÏena není povolena Ïádná odchylka) – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno wagyu B˘ci narození v kontrolním roce 2018 (tj. 1. 10. 2017 – 30. 9. 2018) budou vybírání zpravidla v podzimním období v termínu IV. turnusÛ 2019 ve vûku cca 16–18 mûsícÛ na základû Ïádosti chovatele o v˘bûr b˘ka do plemenitby podané na plemennou knihu do 31. 8. 2019. Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru. – hmotnosti ve 210 dnech (220 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele (hmotnost ve 210 dnech nemusí b˘t zváÏena) – hmotnosti v 365 dnech (320 kg) musí b˘t zváÏena, její nesplnûní bude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka Plemeno dexter B˘ci narození v kontrolním roce 2018 (tj. 1. 10. 2017 – 30. 9. 2018) budou vybírání zpravidla v podzimním období v termínu IV. turnusÛ 2019 ve vûku cca 16–18 mûsícÛ na základû Ïádosti chovatele o v˘bûr b˘ka do plemenitby podané na plemennou knihu do 31. 8. 2019. Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru. – hmotnosti ve 210 dnech – min. 138 kg (hmotnost ve 210 dnech nemusí b˘t zváÏena) – hmotnosti ve 365 dnech – min. 187 kg musí b˘t zváÏena, její nesplnûní bude dÛvodem pro vyfiazení b˘ãka – lineární hodnocení matky – minimálnû „5“ a více, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka Plemeno texas longhorn B˘ci narození v kontrolním roce 2018 (tj. 1. 10. 2017 – 30. 9. 2018) budou vybírání zpravidla v podzimním období v termínu IV. turnusÛ 2019 ve vûku cca 16–18 mûsícÛ na základû Ïádosti chovatele o v˘bûr b˘ka do plemenitby podané na plemennou knihu do 31. 8. 2019. Hlavním kritériem pro v˘bûr bude lineární hodnocení pfii v˘bûru. B˘ãek musí: – b˘t minimálnû 1x zváÏen do vûku 450 dní – Ïivotní pfiírÛstek musí dosahovat min. 0,5 kg (váÏení a mûfiení probûhne pfied datem v˘bûru) – matka b˘ãka nesní vykazovat zjevné vady – je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka – b˘ãek musí b˘t vybrán maximálnû do vûku 36 mûsícÛ Plemeno pincgavsk˘ skot Podmínky pro toto plemeno nejsou zatím stanoveny Kopeck˘ Jan ¤editel PK âSCHMS PRAHA

65


GulበIngredience: • • • • • • • • • •

1 kg kližky 4 velké cibule 4 lžíce sádla 2 lžíce sladké mleté papriky 6 stroužků česneku 1 lžička mletého nebo drceného kmínu 1 lžíce majoránky 3–5 dcl hovězího vývaru černý pepř mletý sůl

Návod na přípravu: Na rozehřátém sádle osmahněte na malé kostičky nakrájenou cibuli do hněda. Cibuli osolte, dobře promíchejte a vyndejte z hrnce na talířek. Ve zbylém výpeku zprudka opečte kostky z kližky, aby se maso zatáhlo. Vraťte cibuli do hrnce, zamíchejte a podlijte vývarem. Snižte plamen, aby omáčka jen probublávala a přidejte papriku, kmín, pepř, majoránku, občas zamíchejte a v případě potřeby podlijte zbytkem vývaru (nebo vodou). Až maso změkne, přidejte drcený česnek a dochuťte kořením.

Dobrou chuť vám přeje Biopark! www.biohovezi.cz


âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ

Profile for Kamil Malat

Zpravodaj ČSCHMS 3/2018  

Beef cattle association magazine, Zpravodaj Českého svazu chovatelů masného skotu

Zpravodaj ČSCHMS 3/2018  

Beef cattle association magazine, Zpravodaj Českého svazu chovatelů masného skotu

Profile for cschms
Advertisement