Lidice

Page 14

dalších lidických dětí. Šest děvčat (Marie Doleţalová, Emilie Frejová, Anna Hanfová, Marie Hanfová, Eva Kubíková, Věra Vokatá) a jeden chlapec Václav Hanf. Toho se podařilo jeho dvěma sestrám zachránit tím, ţe si ho doslova a do písmene vybrečely. Mezitím jiţ probíhala čilá korespondence mezi vedoucím Přesídlovací centrály v Lodţi Hermannem Krumeyem a Hlavním říšským bezpečnostním úřadem (RSHA) o dalším osudu lidických dětí. Byl to pravděpodobně právě šéf jeho oddělení IV B 4 Adolf Eichmann, kdo dal koncem června 1942 definitivní rozkaz k bestiální vraţdě. Ve středu 1. července 1942 dostaly lidické děti moţnost napsat korespondenční lístky svým příbuzným. Těch několik, které skutečně dorazily k adresátům, nelze číst bez pohnutí. Dětským písmem napsané prosby o zprávy o mamince a tatínkovi a o kousek chleba jsou jednou z nejotřesnějších obţalob nacismu. Tím děsivější, ţe v době, kdy děti své dopisy psaly, jiţ bylo dávno rozhodnuto o jejich hrozném osudu a ony korespondenční lístky měly pouze za cíl uklidnit ty starší před cestou na smrt a u příbuzných v Čechách vzbudit dojem, ţe děti byly skutečně kamsi odeslány na převýchovu. Ve čtvrtek 2. července 1942 bylo všech zbývajících 81 lidických dětí předáno v Lodţi místní úřadovně gestapa. Ta je vzápětí nechala převézt do sedmdesát kilometrů vzdáleného vyhlazovacího tábora v Chelmnu na Nerrem. Tímto okamţikem po nich mizí jakékoliv další stopy. Přestoţe se o osudu lidických dětí nedochovaly ţádné písemné zprávy, je takřka jisté, ţe byly zavraţděny právě zde, a to nejspíše hned v den svého příjezdu, tedy v onen tragický čtvrtek. Čtyři dny poté - 6. července 1942 - odeslala do Lodţe praţská venkovní sluţebna Hlavního rasového a osídlovacího úřadu i děti z vyvraţděných Leţáků a šestiletou Dášu Veselou z Lidic, kterou původně na Kladně vybrali k poněmčení a později ji z nejasných důvodů tuto "schopnost" upřeli. I tato skupina dětí navţdy zmizela v Chelmnu. KL Kulmhof (Chelmno) První nacisticky vyhlazovací tábor vybudovaný poblíţ vsi Chelmno 70 km severozápadně od Lodţe. Velitelem "Sonderkommanda Kulmhof", jak byla jednotka zajišťující chod tábora označována, byl SS-Hauptsturmführer Herbert Lange, kterého v březnu 1942 nahradil SS-Hauptsturmführer Hans Bothmann. Výstavba tábora byla zahájena v listopadu 1941 a jiţ 8. prosince 1941 zde byla zavraţděna první skupina ţidovských obyvatel z okolních obcí. Od ledna 1942 aţ do března 1943 zde bylo denně usmrcováno aţ 1 000 lidí, převáţně ţidovského původu, přičemţ k vraţdění byly pouţívány tři pojízdné plynové komory (jedna velká a dvě střední). Oběti byly zpočátku pohřbívány v hromadných hrobech v blízkém lese, od léta 1942 byly jejich ostatky spalovány. V březnu 1943 byl tábor zlikvidován a všechny budovy zničeny trhavinami (činnost krátce obnovil na přelomu června a července 1944). V Chelmnu bylo zavraţděno na 320 000 lidí. S-Wagen (plynová auta) V srpnu 1941 poţádal Heinrich Himmler RSHA, aby vyřešilo nový způsob hromadného vraţdění, které se aţ do té doby provádělo střílením, coţ podle Himmlerova názoru příslušníky Einsatzkommand "zbytečně psychicky vyčerpávalo." Úkolu se ujal přednosta oddělení II D pro technické otázky Walter Rauff a jeho dopravní referent Friedrich Pradel. Na základě jejich návrhu vyrobila berlínská firma Gaubschat zvláštní nákladní automobil

14


Millions discover their favorite reads on issuu every month.

Give your content the digital home it deserves. Get it to any device in seconds.