Page 1

Pretotalitní Československo aneb cesta komunistů k moci část první – od května 1945 do voleb 1946


Konec války – „jiná“ ČSR pretotalitní stát – ne totalitní a ne zcela demokratický, „omezená“ demokracie zásadní změny v letech 1945-48  zahraniční politika, politický systém NF, hospodářství, etnické poměry  KSČ dominuje v bezpečnostních složkách  volby 1946 – důrazné memento  mezinárodní kontext – tlak SSSR  cílené provokace vůči nekomunistům


…podle Benešova názoru existují teoreticky tři možnosti a sice 1. návrat k republice první, předmnichovské 2. sovětizace republiky 3. nová, lidová republika demokratická, přičemž Beneš je pro eventualitu třetí… Gottwald „prudce reagoval“ na zmínku o sovětizaci, „jak na tuto možnost pan prezident přišel…“

záznam rozhovoru Drtiny s Gottwaldem v srpnu 1944 Prokop Drtina „Československo můj osud“ Toronto 1982


vláda Národní fronty 4. 4. 1945 obdoba „Pětky“? vládní zodpovědnost - integrace komunistů? KSČ – „taktika NF“, „Československá cesta“ prioritou bezpečnost! nevyvážené složení


Dr. Edvard Beneš prezident republiky


Zdeněk Fierlinger předseda vlády


Klement Gottwald náměstek předsedy vlády


Msgr. Dr. Jan Šrámek náměstek předsedy vlády


Josef David náměstek předsedy vlády


Viliam Široký náměstek předsedy vlády


Jan Masaryk ministr zahraničních věcí


gen. Ludvík Svoboda ministr národní obrany


Vรกclav Nosek ministr vnitra


Václav Kopecký ministr informací


Prof. dr. Zdeněk Nejedlý ministr školství a osvěty


Dr. Hubert Ripka ministr zahraničního obchodu


Dr. Jaroslav StrĂĄnskĂ˝ ministr spravedlnosti


Dr. Vavro Šrobár ministr financí


Bohumil Laušman ministr průmyslu


Július Ďuriš ministr zemědělství


Dr. Vladimír Clementis státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí


5. 4. 1945

demise londýnské vlády rozhovory v Moskvě! (22. – 29. 3. 1945) návrhy KSČ, zahraniční odbojáři neúčast Beneše růst autority KSČ „mnichovská vina“! zahraničně-politický kontext zásadní strukturální proměny


každý z nás má odpovědnost za očistu v národě

již nikdy nesmí státi nepřítel v našem týlu


bratrství v boji i míru

půjdeme s těmi, s kterými sílíme


pracující lid si bere zpět, co mu patří

rozdělíme půdu po právu a podělíme zasloužilé


jak velká bude naše píle – tak velká bude naše odměna

spravedlivě rozdělíme plody naší země


přílet vlády NF do Prahy 10. května 1945


Benešův návrat do Prahy 16. května 1945


„Náš zběsilý soused (…) si vytvořil situaci, jejíž důsledky postihnou celé dnešní i budoucí generace, ponesou je jako zasloužený a plně mu náležející trest.(…) Tento národ … jeví se nám už jen jako veliká lidská nestvůra (…) Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně vylikvidovat." E. Beneš v Brně 12. května 1945 „Bude třeba (…) vylikvidovat zejména nekompromisně Němce v českých zemích a Maďary na Slovensku, jak se jen likvidace ta dá v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků provést." E. Beneš na Staroměstském náměstí 16. května 1945


odevzdání Podkarpatské Rusi

přejeme zakarpatským Ukrajincům spokojený život v novém svazku

dohodou z 29. 6. 1945 připojena k SSSR


Dekrety prezidenta republiky  forma zákonodárné činnosti v době ústavní nouze  vydávány od roku 1940 exilovým prezidentem Benešem ve Velké Británii až do ustavení Prozatímního Národního shromáždění 28. 10. 1945 (celkem 143, v zahraničí za války 44)  platnost všech dekretů (ústavních a ostatních) a jejich prohlášení za zákony bylo potvrzeno ústavním zákonem z 28. 3. 1946


dekret prezidenta republiky č. 47/1945 Sb. o Prozatímním Národním shromáždění: Čl. 1 Až do doby, kdy se sejde ústavodárné Národní shromáždění, zvolené podle všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího a podle zásady poměrného zastoupení, vykonává moc zákonodárnou podle tohoto dekretu pro celé území Československé republiky Prozatímní Národní shromáždění. Prozatímní Národní shromáždění tvoří jedna sněmovna o 300 členech (poslancích). Jeho sídlem je Praha. Čl. 2 Prozatímnímu Národnímu shromáždění přísluší: potvrditi, že nynější prezident zůstává podle § 58 odst. 5 ústavní listiny ve své funkci až do nové volby prezidenta republiky (čl. 3, odst. 3), vykonávati přiměřeně pravomoc Národního shromáždění podle ústavní listiny a jiných zákonů


Proces znárodňování  rozsáhlé znárodnění bank, průmyslu, dolů a pojišťoven  ve formulacích Košického vládního programu není („nereálný“)  cílem však bylo vyvolat tlak dělníků a odborů zdola  ministr průmyslu B. Laušman iniciativně připravoval znárodňovací dekrety, na vypracovávání apeloval i prezident Beneš  za znárodněný majetek se zásadně poskytuje náhrada (ne za půdu „okupantů a zrádců“), skutečné proplácení náhrady, které prováděl stát, bylo po únoru 1948 zastaveno  Benešovy znárodňovací dekrety byly schváleny Prozatímním národním shromážděním 28. října 1945  2119 podniků = 75 % kapacity průmyslové výroby ČSR


Beneš podepisuje znárodňovací dekrety za účasti ministrů 25. října 1945


Bezpečnostní složky  po válce Národní milice, Národní stráž bezpečnosti, Národní stráž, Občanská stráž, Revoluční garda („rabovací gardy“) - kritika  bezpečnostní referenti NV  KSČ – výrazné pozice na ministerstvu vnitra  6 - 10. 6. 1945 nábor do SNB – 11 838 mužů  16. 6. 1945 rozpuštěny všechny ozbrojené formace mimo armádu a SNB  na konci roku 1945 má SNB v českých zemích 32 027 mužů (19 027 starých)  pohotovostní pluk NB a pohraniční jednotky – kádrová elita


Zpravodajské služby - StB  budovány na ministerstvech vnitra, obrany a informací  Zemská úřadovna Státní bezpečnosti (Jindřich Veselý) a Zemský odbor bezpečnosti (Emil Hršel)  léto 1946 „oddělení F“ – výslechy válečných zločinců a práce proti demokratickým stranám

Miroslav Pich-Tůma


Obranné zpravodajství (OBZ) založeno v lednu 1945 na doporučení gen. Mechlise v květnu 1945 major Reicin hlavou Hlavní správy OBZ 1946 – jako 5. odd. hl. štábu MNO KSČ dostává informace, aparát tzv. osvětových důstojníků paralelně Ústřední branná komise při ÚV KSČ „Ostatní kandidáti jsou buď reakcionáři nebo nic neumějí, ale většinou obojí". npor. Reicin v dopise Gottwaldovi z 6. 3. 1945


V rozhovoru s K. Gottwaldem dne 10. března 1945 vyjádřil gen. Ludvík Svoboda souhlas s linií navrhovanou komunistickou stranou a uzavřel s Gottwaldem dohodu – „vésti společný boj za odstranění nynějšího reakčního a antisovětského vedení čsl. armády (gen. Ingr a jeho klika) a za prosazení velení demokratického a poctivě prosovětského…“ První část III. kapitoly vládního programu: „Aby byla umožněna co nejužší bojová spolupráce s Rudou armádou, nutná v zájmu vítězství i naší budoucnosti, budou organizace, výzbroj a výcvik nové čs. branné moci stejné jako organizace, výzbroj a výcvik Rudé armády.“


Pretotalitní ČSR I.část  

Komunismus v naší republice nenastal až v únoru 1948, ale již na sklonku války a začal Košickým vládním programem.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you