32 Kácíme modly
BENZIN BUDE K NIČEMU Představa, kterou se nám snaží namluvit Walking Dead, Terminátor a Mad Max – tedy že po apokalypse se bude jezdit tak dlouho, dokud nevycucneme poslední nádrž – je úplně mylná. Benzin je totiž velmi citlivá kapalina, která je velmi náchylná k oxidaci, znečištění a kontaminaci vodou. V nádrži auta vydrží jen pár měsíců, v kanystrech spíš pár týdnů. O něco lépe jsou na tom dieselové motory. Nafta (bez biopříměsí) vydrží v zásobnících asi rok a nafta určená pro záložní generátory ještě déle. Novou generaci automobilistů na nich ale nevychováte. Pokud se tedy vůbec nějaká nová generace narodí.
HLAD A INFEKCE Když se nad apokalyptickým scénářem zamýšlí lidé, kteří nemají v hlavě jen kadence bouchaček, shodují se, že největší problémy přeživších budou zhruba dva. Zaprvé podvýživa. Jsme natolik zhýčkaní civilizací, že se sami neuživíme. Zasít a sklidit nějakou významnou úrodu zabere pár let usilovné práce, lovit neumíme a ani by nebylo moc co, takže by nám nezbylo než rabovat obchoďáky. Jakmile se dostaneme na úroveň diety z konzerv s lančmítem, je konec. Bez vyvážené stravy, přísunu vitaminů a minerálů začneme ztrácet svalovou hmotu, přestane nám fungovat termoregulace, zkolabuje imunitní systém a za pár týdnů dojedeme na nějakou mimořádně nechutnou nemoc. S největší pravděpodobností to budou kurděje z nedostatku vitaminu C, při kterých nám vypadají zuby a vykrvácíme z dásní. Kromě toho nám bude hrozit pelagra, beriberi, křivice, šeroslepost a velká variace vředů, vyrážek, halucinací a urputných průjmů.
ČiliChili 10 | 2016
To nás přivádí k druhému závažnému problému. K hygieně. Pamatujete si, jak vypadáte a voníte po třech dnech pod stanem na fesťáku? Představte si, že fesťák byl prodloužen na neurčito, nejsou na něm toitoiky ani vlhčené ubrousky, natož tekoucí voda a zubní pasta. O tom, za jak dlouho byste bez mytí chytili vši, svrab, střevní lamblie a žloutenku, není potřeba planě teoretizovat. Názorný obrázek si můžete utvořit pomocí statistik z bojišť různých válek, kde mají lidé většinou jiné starosti než si holit podpaží. Třeba během Napoleonova tažení Evropou zemřelo na následky infekčních nemocí osmkrát tolik vojáků, než jich padlo v bitvách, a až do objevu antibiotik se to moc nelepšilo. Ještě v první světové válce byl poměr obětí nemocí k padlým asi tři ku jedné. Hned poté se rozvrácenou Evropou přehnala španělská chřipka a poklátila dalších jedenáct milionů lidí – trojnásobek obětí války. I dnes, přes pokroky v medicíně, se z bojišť vrací dvě třetiny vojáků kvůli nemocem. Bez tekoucí vody, fungující kanalizace, odvážení odpadků a zdravotnické služby by se města během pár měsíců přeměnila v semeniště nakažlivých chorob. V přírodě, pokud si odmyslíte divokou zvěř zmutovanou radioaktivním spadem, by asi bylo lépe. Co by se stalo, kdybyste vyrazili přežít do přírody?
NEPŘEŽIJEŠ! I kdybyste znali nazpaměť Dva divochy a nesjížděli nic jiného než videa Beara Gryllse (to je ten pán, co učí televizní diváky pít vlastní moč), bylo by během pár týdnů po vás. Život mimo civilizaci je pro civilizovaného člověka nesnesitelný. Hezký příklad přinesl loni v létě televizní kanál History, který v rámci pořadu Alone (Sám) vyslal