Page 16

TÉMA ÜAS

LEDEN

Zhruba

40Ë% LIDÍ VËŽIVOTæ ZAŽIJE DEPRESIVNÍ STAV, KTERÝ BY MæLI ěEŠIT SËPSYCHOLOGEM NEBO PSYCHIATREM. Terapie mĶže zahrnovat antidepresiva, jógu, zmçnu životního stylu, psychoanalýzu aËĜadu dalších vçcí.

Sebevražedné datum nejsou proti obecnému pĜesvçdÝení Vánoce, ale Nový rok. Jde oËtakzvané bilanÝky.

ýzkumníci Světové zdravotnické organizace zjistili, že nejvíc depresivních lidí žije ve Francii, Nizozemsku, na Novém Zélandu a v USA. Nejméně je jich pak v Číně a v Mexiku. Rychle se deprese šíří také v dalších rozvinutých státech, jako je Velká Británie.

DæS JMÉNEM STRES Ze svých dat vědci usoudili, že jedním z nejdůležitějších spouštěčů depky je stres. Ne tedy absence spořicího účtu či malé množství slunečního svitu, ani život ve válečných zónách, jak jsme se domnívali dříve. Také se zdá, že ani odnětí stigmatu duševní choroby a možnost vyhledat odbornou

16

VæK

SVæT

AËSEBEVRAŽDY

Deprese postihuje víc starší než mladší

PoÝet lidí sËdiagnostikovanou depresí

Statisticky dokonají víc sebevražd muži.

roÝníky. Procento depresivních jedincĶ

naËsvçtç každý rok stoupá.

vËpopulaci podle vçku:

PĜibližnç

1

Nejvíc sebevražd se odehrává vËpondçlí, aËpokud jde oËhodiny, tak veË3 ráno.

V

POHLAVÍ

4,6Ë% Ženy volí spíš otravu aËutopení. Ne proto, že by uËnich pĜevažovaly demonstrativní sebevraždy, ale proto, že je pro nç dĶležité, aby pĜi odchodu naËonen svçt dobĜe vypadaly. ěeší otázku vzhledu. Proto se nestĜílí aËneskáÝou zËmostu.

Muži jdou zaËpsychiatrem jen výjimeÝnç. Momentální zkrat nebo dlouhodobé problémy Ĝeší jako chlapi – dokonanou sebevraždou. Proto se nejvíc mužĶ stĜílí, vçší nebo skáÝe.

2,8Ë%

121 milionĶ lidí NAËPLANETæ PRÁVæ TEà TRPÍ NæJAKOU FORMOU AKUTNÍ DEPRESE.

18–24

pomoc ke snížení počtu depkařů nepřispívá, spíš naopak. Ve Velké Británii se postoj společnosti k depresi během několika desetiletí rapidně proměnil, přesto počet ostrovních pacientů stoupá.

VæDECKY VZATO Pak jsou tu ještě tzv. biochemické příčiny, které vytrvale prosazují výrobci antidepresiv. Jsou to teorie o tom, že depresi způsobují změny hladin chemikálií v mozku. A že to je geneticky daná abnormálie a tečka. Jenže to není tak jednoduché. Deprese není zlomená noha a důvody, proč se lidem nechce žít, nelze měřit ani srovnávat. A věda se nám do toho začíná zamotávat. To máte klinickou depresi, bipolární depresi, melancholickou depresi, atypickou depresi, katatonickou depresi, psychotickou depresi, sezónní depresi, chronickou depresi, neurotickou depresi, a  dokonce dvojitou depresi. Upřímně, zkuste do  některé z těchto kategorií nezapadnout.

45–64

VËAfrice je nejménç diagnostikovaných. PĜedevším proto, že se tam vËmnoha zemích deprese vĶbec nepovažuje zaËmedicínský problém.

NESOU VÁS DRUZÍ Máte z toho depresi? Řešení je překvapivě snadné: Odstěhujte se. „Lidé, kteří geneticky inklinují k depresivním stavům, mají v západní společnosti vyšší šanci, že skutečně onemocní. Ve východní Asii jim bude lépe, místní společnost prokazuje větší toleranci i podporu pro deprivované jedince,“ napsal v roce 2009 britský The Independent. K tomuto překvapivému závěru dospěli vědci z Northwestern University v americkém Illinois. Naše individualistická společnost je pro vznik klinické deprese přímo stvořená, zatímco v kulturách, které stojí víc na kolektivních hodnotách, obvykle deprivant vystačí s podporou okolí a jeho pochopením.

ODKUD JE DEPRESE? Jedna z mála věcí, které o depresi bezpečně víme, je, že se vyskytuje čím dál tím častěji. V posledních zhruba deseti letech se rozmohla tak, že lékaři mluví o depresivní pandemii . Doktoři Paul Andrews a J. Anderson Thomson se v článku pro magazín Scientific American pustili do  hledání příčin vylučovací

Zdroj dat: Üeský statistický úĜad. Ilustrace: Rubyetc

VEJDETE SE?

2013 | 02 | Čilichili: Všichni jsme depkaři  

Deprese je novodobý mor a nikdo neví proč.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you