Issuu on Google+

TÉMA

Masarykovy boty

P

řesně před dvaceti lety, v  lednu 1993, začala Česká televize vysílat seriál dokumentárních miniportrétů s názvem GEN – Galerie elity národa. Po  několika odvysílaných dílech došlo k nenápadné, ale velmi výmluvné změně. Podtitul „Galerie elity národa“ zmizel a nahradil ho neutrální slogan „Sto Čechů dneška“. Což dost přesně vystihuje náš postoj ke skupině lidí, kterým se obecně přezdívá „elita“. Když se podíváte, jak to s našimi elitami během historie dopadalo, tak se zas není až tak čemu divit. Vždycky, když to vypadalo, že se u nás nějaké vyloupnou, něco do toho vlezlo. Bílá Hora, první světová válka, druhá světová válka, komunisti, soudružská pomoc na pásech tanků. Každý takový zásek znamenal totální rozpad a celý proces musel začít nanovo.

Elitní deˇdicové Zatím poslední pokus, který začal po roce 1989, hodnotí ve  své práci Vznikání nových elit – Český případ sociální antropolog Josef Kandert. Dočtete se u něj, že na počátku devadesátých let se pokusilo navázat na elity s kořeny z předválečných let několik skupin. A to tak, že neúspěšně. České šlechtě to nevyšlo, protože Češi odchovaní povinnou školní četbou dobře vědí, že jediný hodný šlechtic byla paní kněžna z Babičky. Všichni ostatní jsou pro nás cizáci, kterým nejde o mravní obrodu národa, ale o  navrácení zabavených

14

Složité postavení našich elit dobĜe ilustruje osud obĜího T. G. Masaryka nedaleko moravského Kunštátu. AmeriÝané vytesali busty svých nejvçtších prezidentĶ doËmasivu Mount Rushmore, Rumuni zvçÝnili dáckého vĶdce Decebala doËvápencové stçny vËsoutçsce Dunaje. My vzpomínáme naËtatíÝka uËvelkých pískovcových bot.

majetků. K návratu prvorepublikové ekonomické elity také nedošlo. Buď ztratila svůj vliv úplně, nebo si za čtyřicet let vybudovala pozice v zahraničí a o zplundrované, konkurence neschopné podniky nejevila zájem. Nedařilo se ani elitě politické. V jejím případě vidí Josef Kandert příčinu v našem „lhostejném, ne-li přímo nepřátelském postoji“ vůči emigrantům, kteří nám přijeli kázat, jak se co má dělat, když my to přece nejlépe víme sami. Sami jsme si tedy vytvořili systém, který dneska máme. O větším vlivu duchovní elity s výjimkou pár jedinců nemá v ateistickém Česku cenu ani uvažovat.

DRUHÉ VYSVæTLENÍ JE DALEKO PROSTŠÍ. AËSICE FAKT, ŽE UËNÁS ZATÍM ŽÁDNÉ OBECNæ AKCEPTOVATELNÉ ELITY NEVYROSTLY. TO JE ALE DOCELA NEBEZPEÜNÁ VæC. Jediný, kdo byl schopen získat vůbec nějaký vliv, byla skupina intelektuálů, která si budovala pověst dědiců hodnot předválečného Československa a zásad tatíčka Masaryka. Jak ovšem Josef Kandert uvádí: „Na přelomu let 1996 a 1997 přestává intelektuální elita v  debatách o podobě českých elit existovat.“ Vstupem do politiky se z intelektuálů stali politici nebo byrokrati a jediný, kdo dokázal obojí spojit, byl Václav Havel, „jehož osoba a role intelektuála nabývá ve své osamělosti až charakteru kulturního hrdiny.“

Bizarní torzo sochy prvního Ýeskoslovenského prezidenta pochází zËdíla sochaĜe samouka Stanislava Rolínka. KvĶli tçžké nemoci pĜišel oËpráci aËjedinou zálibou se pro nçj stala sochaĜina. Poté, co hasiÝskou sekerkou aËzlomenými nĶžkami naËstĜíhání ovcí vytesal zËpískovcové skály sousoší husitských vĶdcĶ, všiml si jeho práce vlastenec aËvelkouzenáĜ František Burian aËobjednal uËnçj vytvoĜení patnáctimetrové sochy T. G. Masaryka. Samouk Rolínek ji vysekal ze skály podle poštovní známky nalepené naËlešení aËzaËpouhých osm mçsícĶ vytvoĜil jednu zËnejvçtších soch vËEvropç. Sám brzo naËto zemĜel naËtuberkulózu. Krátce poËzaÝátku II. svçtové války poslal anonymní snaživec naËprotektorátní úĜad upozornçní, že socha prezidenta budí vËÜeších protiĜíšské nálady. Snaha zamaskovat Masarykovu hlavu narychlo postaveným srubem nevyšla, stejnç jako pokus vyĜíznout ze sochy jakousi obĜí bustu aËschovat ji. PoËsérii udání aËvýslechĶ byla socha zniÝena aËzĶstal zËní jen pár obĜích bot. ČiliChili | 1 | 2013 cilichili.cz | facebook.com/cilichili


2013 | 01 | Čilichili: Česká elita