Issuu on Google+

REPORTÁŽ

dozadu po 990 za nejlepší fleky. Na Deep Purple se symfonickým orchestrem jsem zaplatil čtyři stovky. Gong, druhý, třetí a show začíná. Do sálu se potácejí Lidušky a sedají si přímo vedle nás. Hospodu na rozjezd zjevně našly. Přichází orchestr, ladí a za minutu už je na pódiu i samotný David. Posadí se za klavírní křídlo z průhledného skla. Nedá mi to, jdu blíž a zjišťuju, že to je ve skutečnosti jen stojan na klávesy ve tvaru klavíru. Synťáky zabalené do napodobeniny klasiky – typický symbol celého turné. Rozezní se první skladba, Chtěl bych žít tak, jak se má. „Nenapovídej, zahraj Nenapovídej,“ vyřvávají Lidušky. Za boha se nemůžu zbavit dojmu, že slyším jen lepší plesovou kapelu. Můžou za to zvukaři, muzikanty totiž spolehlivě utopili v bicích a klávesách. Rozpačitý potlesk Je to piáno, ale není to piáno z publika mi dává za pravdu. Evidentně nejsem jediný, kdo si lapsu všiml. Až na Lidušky, které zase křičí: „Nenapovídej!“ HOLKA NA JEDNU PÍSNIČKU Během třetí písně zvukaři dávají Když pak začne Discopříběh, všichni už si rozumějí. Intervěci do pořádku a následující Nej- pret, orchestr, zvukaři i fanoušci. Nutno přiznat, že symvětší z nálezů a ztrát zní konečně fonické aranžmá Richarda Mlynáře se pro tuhle písničku tak, jak asi Michal chtěl, což diváci povedlo. Tentam je kolotočářský odér synťákových odrodmění prvním větším aplausem. hovaček, Discopříběh ve spojení s orchestrem připomíná spíš zlatou éru Bee Gees nebo Sister Sledge. Je to nejzajímavější moment vystoupení. „Nenapovídej,“ řvou nicméně Lidušky. Michal vyhoví. Po Nenapovídej přichází první host večera, Ivanna Bagová. Davidova pěvecká schovanka z Hlasu ČeskoSlovenska. Dala skladbu I Will Always Love You a zase odešla. Marně přemýšlím, proč s sebou tu holku berou na turné, když akorát předvede tisíckrát provařenou píseň. Jasně, poprat se s takovou věcí je frajeřina, ale ke koupi jejího cédéčka to fakt nikoho nepřesvědčí. A koncertu na atraktivitě nijak nepřidá. Jakmile pódium opět ovládne hlavní hvězda večera, přichází standardní repertoár v pomalejším tempu. Zazní Vidím tě všude (Lidušky řvou Nenapovídej, asi přes svá promile zapomněly, že píseň před chvílí dozněla), Je to blízko („Nenapovídej!“) a Půjdu s tím. Lidušky mlčí. Otáčím se na ně, co se děje. Vytáhly si rohlíky a z kelímku baští vlašský salát.

44

ČiliChili | 12 | 2012 cilichili.cz | facebook.com/cilichili


2012 | 12 | Čilichili: Konec vysílání