Issuu on Google+

Řekl jsem mu, že je neschopnej pitomec nebo něco v tom smyslu, a dostal tisíc korun pokutu. Kdyby na vás skutečně někdo zaútočil, umíte se bránit? Ale jo, od přípravky do puberty jsem boxoval; takových deset let. Vezměme si ty vaše nepřátele postupně. Zaprvé vás asi nemilují rasisti – máte z nich strach? Občas obavy cítím, protože nácků je tady pořád dost. Byl jsem v Bydžově, když se vrhlo třiadvacet lidí na jednoho Romáka a rozkopali ho na součástky, i když bylo plné město policajtů. Třináct jich obvinili a třináct taky osvobodili, protože nezjistili, kdo to konkrétně udělal... Měl jsem jenom štěstí, že jsem to v tu chvíli nebyl já. Mám už bohužel tak známý obličej, že by hned věděli, komu dávají, a o to bych dostal víc. Chtěli by si dokázat, jaké mají ego. Chováte se podle toho? Když půjdu po ulici a uvidím skupinku nácků, přejdu na druhou stranu. A když je potkáte v hospodě? Nepiju, do hospod nechodím. Takže takovým setkáním se, zaplaťpánbůh, vyhýbám. Možná žiju na jiné planetě, ale mám pocit, že u nás rasistů ubývá. Že jsme všechno možné, ale rasistický národ ne. Rasistický národ opravdu nejsme, i když... Já jezdil s kapelou hodně po světě a vím, že na Západě mě berou pořád trochu jinak. Když jsme přijeli do Francie nebo do Německa, tak nepamatuju, že by za mnou chodila někde v obchoďáku ochranka. Ale na druhou stranu mám kolem sebe většinu Čechů, kteří jsou normální, vždyť i moje manželka je Češka. Jenom platí, že rasisti jsou víc vidět – jako všichni řvouni. Před dvaceti lety to bývalo horší, nemyslíte? Chodil jsem do páté řídy a žádný kamarád mě nemohl pozvat domů. To neexistovalo – kdyby to zjistili jeho rodiče, snad by ho zabili. Často si vzpomenu na Vráťu, který se mnou jezdil na BMX po Žižkově a Vinohradech, ale kdykoli to jeho fotr zjistil, tak mu dal nakládačku, že se nemá co bavit s cikánem... Můj jedenáctiletý syn už takové probémy nemá, to je pokrok.

Fajta? Rodina... Chtěl jsem tím říct, že kdybych se dostal do nějaké krize, tak se stoprocentně můžu spolehnout nejen na sourozence, ale třeba i na bratrance se sestřenicemi. Učíte své děti romsky? Staršího kluka učím a čtyřletou holku taky budu. Dokonce i moje žena už obstojně romsky rozumí. Staří Romové bývají často proti vám, ale co ti mladí? Ti mě naštěstí často chápou a podporují. Vidím kolem sebe dost emancipovaných cigánů, kteří vědí, že nesmí jen čekat na něčí pomoc. Že je už dávno 21. století a od komunistů nic zadarmo nedostanou. Což je velký rozdíl oproti těm starším, kteří jsou bohuMnohem překvapivější je, žel často až moc zvyklí na to, že že vás nesnáší i spousta Romů. Proč? natáhnou ruku a všechno dostaRomáci mi vyhrožují stejně jako Češi, vyjde nou. Mladá generace chápe, že to nastejno. Možná to je i horší, protože jsou musí vystudovat, najít si dobrý flek. impulsivnější a trochu nerváci, zvlášť ti starší. Jste optimista? A právě oni mě nemají rádi, starším často vadí Vlastně jo. Věřím, že za dvacet let moje názory. Dokonce jsem se už dočetl, že už nebudu muset pořád dokolečka jsem nácek. vysvětlovat, že ne všichni Romáci Co přesně vám vyčítají? stojí na sociálkách a žebrají. Že ukazuju na naše chyby; uznávám, že nejsme Nejvíce nadávek schytáváte dokonalý národ. Že si spoustu problémů způ- na internetu. Jaké nejčastěji? sobujeme sami a nemůžeme se pořád vymlou- Časopisy nevycházejí po dvaavat na diskriminaci... A navíc jsem prý drzej, dvacáté hodině, tak si jen předcož jsem. V romských tradicích je hluboce stavte libovolnou nadávku a před zakořeněná úcta ke starším, a tu v sobě asi ni vsuňte přídavné jméno „černý“: nemám. Proč bych měl ctít nějakého šaška, Černá hubo. Špíno. Negře. který v televizi mele o tom, že chceme vlastní stát? Napsal jsem o něm, že je blázen, a to už prý odporuje tradicím. Jste vy vůbec hrdý na své romství? Ale jo, ono je skvělé být Rom – nebo to přinejmenším má výhody. Třeba naše velká rodina spolu opravdu drží. Když teď byla máma v nemocnici, tak jsme se během hodiny všichni svolali a sjeli, celá fajta.

ČiliChili | 12 | 2012 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

CHODIL JSEM DO PÁTÉ TěÍDY A ŽÁDNÝ KAMARÁD Mæ NEMOHL POZVAT DOMĵ. TO NEEXISTOVALO.

>

35


2012 | 12 | Čilichili: Konec vysílání