Issuu on Google+

TÉMA

ZRUŠTE TO A JE TO

Zlo, zlo, zlo a zlo Chytří lidé varují před dlouhým sledováním televize už desetiletí. Protitelevizních pamfletů se prodaly stovky tisíc výtisků a byly přeloženy do desítek jazyků. PITOMCI V RÁJI Asi nejznámější protitelevizní kniha na světě se jmenuje Ubavit se k smrti. Napsal ji americký teoretik mediální komunikace Neil Postman. Jeho vize televizí posedlé společnosti připomíná Ostrov hlupáků z knihy o Neználkovi. Postman tvrdí, že Orwell se spletl, když ve svém kultovním románu 1984 naznačil, že lidem se bude skoro všechno zakazovat. Pravdu měl naopak Aldous Huxley ve svém Konci civilizace, v němž lidé na všechno rezignovali sami a dali Ubavit se k smrti přednost zábavě. Stane-li se podle Postmana z vážných věcí show a z občanů pasivní obeAutor: Neil Postman censtvo, kultura národa je v ohrožení. A telePrvní vydání: 1986 vize přesně tohle dělá. Hodnota informačního prostředí, v němž převládají triviality nad seriozUËnás: Mladá fronta (1999) ními fakty, je mizivá. Vlivem televizního vysílání ustupuje tradiční vzdělávací systém do pozadí. Vládne utopické přesvědčení, že technologický pokrok unáší civilizaci vstříc lepším zítřkům, do jakéhosi „sociálního ráje“. Místo toho ale hlavní médium elektronické éry připoutává lidi k obrazovce a předkládá jim povrchní zábavu bez myšlenek. Lidé ji přijímají a smějí se, aniž by v důsledku věděli čemu. Svoje tvrzení Postman dokazuje třeba tím, že 21 % diváků si pouhou hodinu po odvysílání zpráv nedokáže vzpomenout ani na jedinou z nich.

<

Jerry Mander byl spolumajitelem vlivné reklamky Freeman, Mander & Gossage. Časem ale prozřel, začal bojovat pro „druhou stranu“ a vydal slavnou knížku Čtyři důvody pro zrušení televize. A které čtyři důvody to jsou? Deformace reality Reportáže o klidu, míru a přátelském soužití sousedů Nováka a Dvořáka v televizi nenajdete. Podle Mandera totiž telka nejpůsobivěji přenáší jednoznačné informace, které se odehrají během krátkého času. Proto musí vysílání Čtyři důvody pro realitu zjednodušovat a podávat tak, aby udrzrušení televize žela divákovu pozornost, tvrdí autor. Televize Autor: Jerry Mander se zoufale snaží nebýt nudná, a to za každou cenu. Všechno je tedy drastické, je to kauza, První vydání: 1986 problém a konflikt. UËnás: Doplnçk (2000) Okleštění osobní zkušenosti Náš životní styl z nás dělá pozorovatele světa. Místo abychom věci zakoušeli, vidíme je na obrazovce. Taková „zkušenost“ je však velmi omezená, přesto v divákovi budí falešný dojem úplného zážitku. Televize předává jen malou – a jak už víme, deformovanou – část reality, divák má ale dojem, že ví vše, co potřebuje. Ztrácí pak schopnost rozpoznat a vyrovnávat se se skutečností. Televize izoluje lidi od vnějšího prostředí, odděluje je jednoho od druhého i od jejich vlastních prožitků. Poškození tělesného zdraví Nejde jen o obezitu, zkažené oči nebo ohnutá záda. Mander píše, že sledování televizního obrazu vyvolává u diváka nežádoucí neurofyziologické reakce. Sedíme-li v potemnělých místnostech s utlumeným vědomím o tom, co nás bezprostředně obklopuje, s pouhými dvěma smysly upnutými na obrazovku, naše oči i další tělesné orgány jsou umrtvené. V tomto stavu se naše prožívání blíží smyslové deprivaci, hypnóze nebo – chcete-li – výplachu mozku. Všeovladatelnost Televize je návyková a lidé mají tendenci si ji zbožšťovat. Jen málo dětí v posledních třech generacích nepoznalo větu „Neruš, dívám se na televizi“. Televize se stává nejdůležitější věcí v místnosti, stahuje veškerou pozornost přítomných. Opravdu chceme svým chováním uctívat elektronickou bednu? A je skoro jedno, jestli je v ní televizní program, nebo internet.

1

2

3

4

<

22


2012 | 12 | Čilichili: Konec vysílání