Issuu on Google+

JAPONCI JSOU JINÍ. KDO O TOM POCHYBUJE, AŐ SI PUSTÍ ZÁZNAM TELEVIZNÍHO POňADU, KDE SI JAPONŠTÍ MUŽÍCI NAVZÁJEM RVOU CHLUPY Z NOSU A SNAŽÍ SE NEňVAT BOLESTÍ, PROTOŽE SE TA ESTRÁDA NATÁÿÍ VE VEňEJNÉ KNIHOVNĖ.

Texty: Jiří Holubec, Natálie Veselá Obrázky: Profimedia, Martin Zach, Isifa Autor obálky a obrázku na této dvojstránce: Kenneth Tin-Kin Hung

nippon SOBĚ Prapůvodem japonské odlišnosti je izolovanost. Tím nemyslíme jen izolovanost zeměpisnou na  čtyřech ostrovech v  Pacifiku, ale opravdové, totální a  záměrné odříznutí od  zbytku světa. Začalo v  roce 1639, kdy šógun Tokugawa vyhnal misionáře, vyhostil obchodníky a usazené cizince, zbořil kostely a dalších více než 200 let si Japonsko žilo samo pro sebe. Izolaci ukončil až v  roce 1854 americký admirál Perry, který připlul s flotilou černě natřených lodí do  Tokijského zálivu a  pohrozil vládnoucímu šógunovi, že když s USA nepodepíše smlouvu o obchodní spolupráci, předvede mu, zač je toho námořní dělostřelectvo. Japonské armádě vyzbrojené meči nezbývalo než kapitulovat. Sečteno a  podtrženo, Japonci nikdy moc nezahořeli láskou k  vymoženostem západního života a dělají si dodnes věci radši po svém.

M AI DN EJ A P A N

Jsou Japonci rasisti? Nepříjemnosti, se kterými se setkávají cizinci žijící dlouhodobě v Japonsku, mají původ v zakořeněné nedůvěře ke  gaidžinům, tedy Nejaponcům. Nedůvěra má různé projevy. Od nenápadné, ale soustavné buzerace – banky komplikují vydání platební karty, policisté vám neustále kontrolují doklady – až po trapné chvilky, kdy na vás vetchý stařík huláká sprosťárny a pak si před vámi uplivne. Nevrlost vůči všemu cizímu jde dokonce tak daleko, že i Japonci žijící dlouhodobě v zahraničí se stanou podezřelí a děti, jejichž angličtina je kikoku šidžo (příliš dobrá) se čas od času stávají obětí školní šikany. Cizince mluvící japonsky zase pronásledují pochvaly Nihongo wa jouzu desu neh (mluvíte dobře japonsky) nebo O-haš wa jouzu desu neh (umíte dobře používat hůlky). To sice zní jako kompliment, ale ve skutečnosti se to významem blíží úžasu typu: „Hele, ten kůň umí počítat.“ Na fóru Gaijinpot okomentoval jeden přispěvatel diskusi nad tématem „Jsou Japonci rasisti?“ slovy: „Je fakt, že vůbec nikde na Západě se na rozdíl od Japonska nesetkáte s podnikem, kde by majitel na dveře pověsil ceduli ‚cizincům vstup zakázán‘. Na druhou stranu vám v Japonsku nehrozí, že by vás zmlátili skinheadi jen proto, že jste cizinec. Když to vezmu kolem a kolem, tak fakt, že si vedle vás nesedají lidi v  metru, je ta nejpřijatelnější forma diskriminace, se kterou se cizinec může v jakékoliv zemi setkat.“

Celé Japonsko je dodnes posedlé principy giri a nindžó (zhruba přeloženo giri = povinnost, nindžó = city), kterými se řídí celá společnost už od samurajů. Každý Japonec si uvědomuje, že mu stát, firma, kolegové, přátelé a v podstatě všichni kolem poskytují laskavost (nindžó) tím, že mu pomáhají žít a fungovat. Jemu tím pádem vzniká morální závazek giri, který mu velí tuto laskavost splácet. Když si toto uvědomíte, nebude vám už tak divné, proč japonský manažer považuje za normální zůstávat v práci přes čas a nevybírat si dovolenou. Giri a nindžó vám taky pomůžou pochopit zdánlivě přehnanou slušnost, prapodivné rituály nekonečného vyměňování dárků a koneckonců i nevraživost vůči cizincům, kteří v propletenci konvencí a rituálů svou neznalostí dělají maglajz.

Čiil Č Čil ČiliChili iliCh iC Ch C hili iilllii | 1111 | 22012 0112 012 0 c ich ci cil ich chil ili..czz | fac ili ffacebook.com/cilichili ceebo eb book bo ok. o kk..ccom co om o m//c /ci cciillic liiicch hil hi ili il cilichili.cz

15 15


2012 | 11 | Čilichili: Made In Japan