Issuu on Google+

Na Marsu je sice pouze třetinová přitažlivost, ale to ještě neznamená, že vše půjde bez problémů. Jerry Linenger prý po pětiměsíčním pobytu na vesmírné stanici dokázal uzvednout pouze 15 kg a trvalo mu celé měsíce, než se dostal zpět do kondice. Posadit do rakety mladší kosmonauty nelze kvůli riziku nádorových onemocnění způsobených vesmírným zářením. Starší kosmonauti proti nim sice nejsou imunní, ale zhoubné bujení by u nich postupovalo pomaleji a byla by tak větší šance, že na Mars vůbec doletí. O tom, jestli zvládnou cestu zpátky, už TMK (1981–1996) panují takové pochyby, že některé scénáře – například „Mars to Stay“, který proRuský projekt, který mçl být sazuje lunochodec Buzz Aldrin – otevřeně hovoří o tom, že bychom se na zpáodpovçdí naËpĜistání AmeriÝanĶ teční cestu měli rovnou vykašlat a první vyslanci by na Rudé planetě měli prostě naËMçsíci. TĜíletá mise kËMarsu zůstat. Samozřejmě by na Marsu neměli bídně zahynout, ale vybudovat na jeho aËVenuši mçla odstartovat vËroce povrchu soběstačnou kolonii, která by postupně přibí1971. Neplánovala pĜistání, ale rala další osadníky. shození vçdeckých sond naËpovrch Na cestě by měla strávit 4–6 měsíců (nové konplanet. Nikdy neodstartovala, cepty pulzních motorů ovšem mohou dobu zkrá- ZACHRAŇTE PLANETU protože se nepodaĜilo vychytat tit na pouhých 90 dní) a na povrchu pobývat asi Rizika ale nehrozí jen samotným kosmonautům. mouchy naËpotĜebné raketové tech- 18–20 měsíců. Až provedou všechny předepsané Dosavadní robotické sondy sice nepřinesly signály, že nologii N1.1 úkoly, nasednou do  MAV, ten je vynese zpět by na Marsu bujel život, ale přítomnost vody nasvěddo vesmíru, kde přesednou do ERV a pofrčí si čuje, že podmínky pro výskyt určitých forem života PěÍPAD MARS (1981–1996) to 56 milionů kilometrů zpátky na matičku Zemi. na planetě existují. Šance, že tam najdeme třímetrové Poté, co naËMarsu pĜistály vËroce Pokud se tedy něco nepokazí, k čemuž bude tolik modré krasavice s ohonem, je celkem mizivá. Různé 1976 sondy Viking 1 aË2, se naËColopříležitostí, až se z toho jednomu nedělá dobře. mikroskopické breberky by se tam hemžit mohly, a my radské univerzitç odehrála Ĝada bychom si je tedy mohli přivézt zpátky a nestačit se pak sympozií, kde se diskutovaly již VESMÍRNÁ PSYCHÓZA divit. Riziko ovšem hrozí i obráceně. Lidé sice vzhlížejí víceménç reálné aËkonkrétní scénáĜe Když si odmyslíte problémy techk Marsu s nadějí, že ho někdy výpravy naËMars. Robert Zubrin zde nického rázu (odborníci tvrdí, v budoucnu budou moct osídvËroce 1990 pĜedložil svĶj koncept že otázka nezní „jestli nastanou“, lit a  přetvořit v  obyvatelnou Mars Direct. ale „kdy a  kolik jich nastane“), planetu. Předpokládalo by to spočívá největší neznámá lidské MARPOST (2000) ale umělé vytvoření čehosi, výpravy na Mars v lidech. Na rozRuský plán pĜedpokládající vývoj čemu se na  Zemi přezdívá díl od  ostatních vesmírných misí rakety sËmotorem pohánçným ioniGaia – samoudržitelného má let na  Mars tu nevýhodu, že zovaným xenonovým plazmatem a  samoregulujícího systému se bude postupně prodlužovat TĜicetisvazkový projekt dokonÝil Jurij umožňujícího propojené funinterval spojení se Zemí a  velkou Karaš vËroce 2005, letos má být gování všech živých i neživých část několikaleté mise budou koshotový plán rakety aËvËroce 2021 systémů. Problém spočívá monauti odkázáni sami na  sebe. Musí počítat iËraketa samotná. v tom, že sami netušíme, jak Gaia na Zemi funguje, s  psychickými problémy, ponorkovou (vlastně natož abychom byli schopni ji zavést na Marsu. Hrozí PROJEKTY ESA raketovou) nemocí a  dalšími nepříjemnostmi. ovšem scénář, že bychom svou přítomností na Marsu ESA, Evropská kosmická agentura, Moc se o tom nemluví, ale kosmonauti proti nim mohli tamější ekosystém narušit a  nastartovat tak vypracovala vËroce 2001 dlouhodobý nejsou rozhodně imunní. Například Jerry Linenterraformaci nechtěnou. Důsledky je lepší nedomýšprojekt, který poÝítá sËvysláním lidské ger, který pracoval na orbitální stanici Mir, se svělet, pokud tedy nechceme mít na svědomí zničení už posádky doËroku 2033. VËsouÝasné řil, že upadal do letargie, trpěl nespavostí, přivádruhé planety. Tváří v tvář všem problémům, těžkostem dobç aËpodmínkách se ale zdá, že děl ho k šílenství neustálý hluk motorů a zápach a nezodpovězeným otázkám se nabízí legitimní otázka, naËto nebudou peníze. ruských kolegů, kteří se celé týdny nesprchovali. jestli se lidské výpravy na  bůhvíjaké planety vůbec Na palubě Apolla 13 to mezi posádkou a pozemvyplatí. Někteří prudilové už dnes namítají, že přínos ními kontrolory vřelo natolik, že kosmonauti ohlálidské výpravy je pofidérní a že dálkově řízení roboti sili, že si berou den volna, aby si mohli všechno vyříkat. Celý bohatě stačí. Třeba Brent Sherwood, který pracuje pro den stávkovala i posádka vesmírné laboratoře Skylab 4. A ruští NASA jako jeden z vesmírných architektů, se nechal slykosmonauti Anatolij Berezovoj a  Valentin Lebeděv se zase šet, že „neexistuje žádný vědecký experiment, který by během pobytu na stanici Saljut 7 tak zhádali, že Lebeděv zavomísto robotů museli na Marsu dělat lidé.“ Jenže my víme lal do řídicího střediska: „Okamžitě nás dostaňte dolů! Jinak své. Dokud do rudého prachu nehňápne lidská noha Berezovoje zabiju.“ a její majitel nepronese nějakou nesmrtelnou moudrost, Ani po fyzické stránce nebude let na Mars žádná malina. tak to prostě nebude ono. Půl roku ve stavu beztíže se i při pravidelném tělocviku projeví zakrnělými svaly, odvápněnými kostmi a ztrátou pohyblivosti.

Neexistuje žádný vědecký experiment, který by místo robotů museli na Marsu dělat lidé.

<

ČiliChili | 10 | 2012 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

43


2012 | 10 | Čilichili: Naučte se oblíkat