Issuu on Google+

KÁCÍME MODLY O Marsu sníme už víc než půlstoletí

NĚKTERÉ PLÁNY LETU NA MARS

USA a  Sovětským svazem, ale dnes vesmírné programy nejsou zdaleka tak štědře dotovány. Naděje se tedy vkládají do  nových technologií, úsporných motorů a alternativních scénářů, které by měly náklady srazit.

pilotované výpravě na Mars se začalo po dlouhé době nahlas mluvit v srpnu, kdy na povrchu planety přistála automatická sonda Curiosity. Není to ovšem tak, že bychom se tou myšlenkou až doteď nezabývali. Naopak, scénáře vznikají už od konce 2. světové války, a  některé z  nich dokonce ani nejsou úplně šílené. Když se podíváte na rozpracované plány, zjistíte, že sice zbývá dořešit spoustu problémů, ale žádný z nich není zásadní. Kromě jednoho – sehnat na  to všechno peníze. Odhady nákladů na vypravení pilotovaného letu k Rudé planetě se různí, ale od oka lze střelit, že půl bilionu dolarů by mělo stačit. Na rozdíl od doby, kdy byl vesmírný program prestižní záležitostí studeného souboje mezi

42

WERNHER VON BRAUN (60. léta) Nçmecký raketový konstruktér, který byl poËII. svçtové válce pĜevezen doËUSA, poÝítal sËtisícovkou kosmických letĶ, které by vynesly naËobçžnou dráhu Zemç materiál potĜebný kËsestrojení deseti vesmírných lodí. Ty by kËMarsu dopravily 700 kosmonautĶ aËpĜistávaly by pomocí kĜídel (vËjeho dobç ještç nebyly pĜesné údaje oËhustotç atmosféry Marsu). EMPIRE (60. léta) Teoretický projekt, naËkterém spolupracovala NASA se spoleÝnostmi Ford, General Dynamics, TRW aËdalšími soukromými ŏrmami – nçco, sËÝím poÝítá iËbudoucnost vesmírného programu. Nikdy nebyl urÝen kËrealizaci, ale položil teoretické základy pro budoucí projekty.

PŘÍMO NA MARS Jeden z  nejslibnějších nápadů představil už v  roce 1990 Robert Zubrin během série konferencí na  Coloradské univerzitě. Na rozdíl od předchozích scénářů, které vesměs počítaly s dosud neznámou technikou a neúnosně drahými obřími raketami, je Zubrinův koncept Mars Direct nejen prakticky proveditelný, ale hlavně zredukoval předpokládané náklady asi o 90 %. Díky tomu je základem pro plány, na kterých pracuje NASA i dnes. Velmi zjednodušeně by to mělo vypadat následovně: Mise Mars Direct by měla odstartovat nadvakrát, vždy během nejvýhodnější konstelace naší a Rudé planety, která nastává přibližně každých 26 měsíců. Během prvního startovacího okna bude vypraven dálkově ovládaný modul zvaný ERV (Earth–Return Vehicle). Ten se usídlí na oběžné dráze Marsu a bude sloužit pro návrat posádky zpět na  Zemi. Současně s ním odstartuje další loď, která ponese jednak zařízení a vybavení pro samotný pobyt lidské posádky na Marsu, a hlavně speciální modul MAV (Mars–Ascent Vehicle), který kosmonauty po skončení mise vynese z povrchu na oběžnou dráhu. MAV začne po přistání na Marsu okamžitě z přivezených i místních ingrediencí vyrábět palivo potřebné k výstupu na orbit. Jakmile MAV ohlásí, že nasyntetizoval dostatek pohonných hmot, odstartuje ze Země při dalším vhodném „okně“ loď s čtyř až šestičlennou lidskou posádkou.


2012 | 10 | Čilichili: Naučte se oblíkat