Issuu on Google+

POKEC

A na přírodu se dívá jak? Životní prostředí je v něm zredukované na úroveň výrobního prostředku. V učebnicích ekonomie se ekosystém vyskytuje výhradně v kolonce „zdroje“, případně ho najdete pod pseudonymem „půda“. Současný ekonom si prostě přírodu zaškatulkoval do nějaké rovnice a snaží se ji osekat tak, aby mu ta rovnice vycházela. Tím dochází k situaci, že se například nepočítá s  tím, že určité zdroje nejsou nevyčerpatelné. A co se tedy podle těch rovnic stane, když se nějaký zdroj vyčerpá? Má se objevit zdroj nový, který ten vyčerpaný nahradí. Když vylovíme všechny tuňáky, začneme jíst jiné ryby.

NAĎA JOHANISOVÁ Narodila se roku 1956. Vystudovala PĜírodovçdeckou fakultu UK

Zná někdo řešení? Řešení je řada. Na jedné rovině je to regulace bankovního systému, o  které se už otevřeně mluví. Na jiných úrovních je to třeba podpora jiných druhů bank, než jsou ty komerční. Mohly by být nahrazeny družstvy, finančními institucemi vlastněnými městy, etickými bankami, které budou cíleně podporovat společensky prospěšné projekty. Další úrovní je zpětné převzetí kontroly nad kapitálovými toky, které dnes ovládají banky a hrozí, že v případě jakékoliv intervence odejdou do  daňových rájů. Možných řešení je mnoho, ale základem je začít o nich diskutovat. Nebo si aspoň připustit, že máme problém.

Vy jste zastánkyní nulového růstu, tedy teorie, že ekonomika nepotřebuje ke svému zachování růst. Ono je velmi těžké to v krátkosti vysvětlit. Systém, tak, jak je dnes nastavený, růst potřebuje. Jinak hrozí Dlouhodobç se zabývá vztahy mezi pokles poptávky , který ovlivní výrobu, dojde ke ztrátě ekonomií aËekologií. UÝí naËnçkolika pracovních míst, která dále sníží poptávku a tak dále. vysokých školách. My ale vycházíme z jednoduchého předpokladu, že WIKICITÁT nekonečný růst není možný. Už jen proto, že je podEkonomové se snaží Ĝídit svçt, míněný spotřebou zdrojů, které nekonečné nejsou. Takže naše ekonomika stojí na bezmezné kterému nerozumçjí. Měli bychom tedy hledat způsob, jak přestat stoupat víře ve vědu a techniku? a dokázat hladce přistát Víra je správné slovo. Současná ekonomie se kvůli na  nějaké trvale udržiexistenci podobných axiomů – někdo by řekl i dog- zakopaný pes. Efektivita znamená, že z co nejméně telné rovině. mat – často přirovnává k náboženství. Další důvod vstupů vyprodukujeme co nejvíce výstupů. Na to, co je to, že když se spolu baví dva ekonomové, může jsou ty vstupy a výstupy, se ale nikdo neptá. Pokud je Spousta ekonomů systém efektivní v oblasti peněz – tedy pokud přináší ovšem namítá, že laikovi připadat, že mluví latinsky. velký zisk, považuje se za fungující a dobrý. On ale takový stav by musel Pokud ale ten model vznikl před více než sto lety zároveň může být velmi neefektivní třeba v oblasti být uměle nastavený a dodnes funguje, neznamená to, že na něm něco energetické náročnosti, v sociálním dopadu na pra- a regulovaný. Že je? Že není tak špatný? covníky nebo bude dlouhodobě neudržitelný. bychom se tím dostali On je to ve své podstatě ideální systém. Čím více zpět k centrálně pláse budeme blížit k té dokonalé rovnováze nabídky Můžete to nějak znázornit na příkladu? novanému hospodářa  poptávky, tím efektivněji budeme uspokojovat Vezměte si dovážený čínský česnek. Čistě ekonoství, které moc dobře své potřeby. Právě v tom slovíčku „efektivita“ je ale micky je to fungující strategie, přinášející velký zisk. nedopadlo. Ovšem přináší s sebou spotřebu paliv na dopravu, To je ovšem omyl. zatěžování životního prostředí a likvidaci českých pěstitelů česneku. Nerůstové hnutí, které A taky se z něj nedá moc dobře vařit. je aktivní třeba v  jižní Evropě, je naopak silně Co se tedy stane, když kvůli vidině zisku budeme zanedbávat zaměřeno proti každému fakt, že se z česneku nedá vařit? Vidíme to kolem nás. Já si myslím, že žijeme v  době, kdy dojde centrálnímu plánování. k velkým zlomům ve fungování společnosti. Jedním je vyčerpávání Spíš se opírá o  komusurovin, na kterých jsme energeticky i jinak závislí. Dalším, neméně nity, samozásobování, závažným, je fakt, že se vyčerpává funkčnost finančního systému. Ten funguje jen proto, že se čím dál víc a víc zadlužujeme, abychom mohli splácet dluhy a udržet peníze v oběhu. Dospělo to už tak daleko, že svůj model začínají kritizovat i mainstreamoví ekonomové. My už to děláme dvacet, třicet let. Dojde nám ropa, začneme jezdit na vodík... Ano. Víte, on se tenhle model tváří jako objektivní a  nezaujatý. Ve  skutečnosti ale stojí na předpokladech, které se považují za fakt, a nediskutuje se o nich. Technooptimismus je jedním z nich. V podstatě se vůbec nepočítá s tím, že se technologický vývoj octne ve slepé uličce a nebude vědět, jak dál.

48


2012 | 09 | Čilichili: Malí supermani