Issuu on Google+

Letem světem

V

zážitkové turistice se tomu říká trefa do černého. Nelenil jsem a naškrábal jméno do seznamu. „Jde o pár večerních záběrů v exteriérech,“ pokračují krásky. „Točíme luxusní recepci a dělá to jeden z nejslavnějších režisérů Dharmesh Darshan,“ snaží se mě ohromit jménem, které jsem nikdy neslyšel. STAR Z MORAVY Navíc prý dostanu i zaplaceno. Za pár hodin natáčení dívky slibují 500 rupií, což je zhruba 200 korun. V Indii, kde jsou sociální nůžky rozevřené až hrůza, jde o měsíční plat zedníka na venkově. Když se potěšeně zeptám, proč si dívky vybraly zrovna mou maličkost, dostanu stírací odpověď: „Sháníme jakékoliv bělochy. Indové se na ně rádi koukají.“ Zkoumal jsem tenhle fakt později na internetu a je to pravda. V Indii jsou prostě miláčky publika lidé s bílou pletí a kosmetické firmy vydělávají na bělicích krémech miliony. V Evropě vyleháváme kvůli bronzové pokožce dlouhé hodiny v solárkách, tady chtějí být všichni naopak alabastroví jako Michael Jackson. Tak nějak se na módní mola dostala i Moravanka Yana Gupta (Jana Synková). Vystudovala zahradní architekturu a v roce 1996 odjela meditovat do Indie. S exotickou a hlavně bílou tváří tam hned udělala díru do světa. Jelikož jednu dobu koukala z mnoha místních billboardů, v druhé nejlidnatější zemi světa se stala ženou s nejvyšším počtem obdivovatelů. Fotila pro Elle, Cosmopolitan, hrála v bollywoodských filmech a televizních soutěžích.

59

PLEJBOJOVÉ Z HIPÍSÁKŮ Další dopoledne mě vyzvedl přímo před hotelem autobus s kouřovými skly. V něm posedávalo několik dětí květin: kluci s vlasy pod zadek, holky skoro dohola. Času bylo dost. Když je v Bombaji dopravní zácpa, žádná kára se nemůže hnout ani na jednu stranu. Pak se ale jako zázrakem jen kus silnice uvolní a vše se dá do pohybu. Tak jsme se za několik hodin dosoukali kamsi na periferii k oploceným ateliérům. Bránu hlídaly desítky policajtů, všude postávaly hrozny čumilů. V dlouhých stanech plných kostýmů si nás vzaly do parády ženy s krejčovskými metry na krku. Každému vybraly přiléhavý oblek. Dostal jsem černý smoking, padl jako ulitý. „Pánové, vlasy do culíků, dámy, krátké účesy pod klobouky,“ zavelel kdosi. Parta otrhaných cestovatelů se změnila v prvotřídní štramáky a dámičky z lepší společnosti. Vše bylo dokonáno v maskérně. V této části Asie si totiž potrpí na masivní mejkap. Po hodině jsme vypadali spíš jak pasáci a kurtizány, občas nějaký ten klaun. Čumilové na nás přesto skrz policejní kordon koukali s nábožnou úctou.

Mrkej na moji stříkačku


2012 | 06 | Čilichili: Konec světa