Issuu on Google+

RADIM LABUDA Bondage PROJEKT JE ZALOŽENÝ NA DVOU SPOLEČENSKÝCH SITUACÍCH. PRVNÍ SPOČÍVÁ V TOM, ŽE SE PĚT MUŽŮ NECHÁ SVÁZAT PROFESIONÁLNÍMI VAZAČI. DRUHÁ ČÁST JE FILIPÍNSKÝ MLADÍK, KTERÉHO JSEM NAŠEL NA INTERNETU. ŽIVÍ SE TÍM, ŽE PŘEDVÁDÍ EROTICKOU SHOW ONLINE. DAL JSEM MU VŠECHNY PENÍZE, KTERÉ JSEM DOSTAL NA PRODUKCI VÝSTAVY. FILIPÍNEC JE DOSTUPNÝ, DÁ SE S NÍM CHATOVAT. NEVÍM, CO OBĚ SITUACE PŘINESOU, ZAJÍMÁ MĚ INTERAKCE A ZKOUMÁNÍ BARIÉR V KOMUNIKACI.

SOUDCI

Víc než samotný akt vázání je pro mě zajímavá interakce s diváky na vernisáži, společenská atmosféra.

ČiliChili | 05 | 2012 cilicili.cz | facebook.com/cilichili

Z KATALOGU Labudovy projekty mají svoji sociální úroveň, ale zároveň zahrnují osobní rozměr a reference k historii umění. U projektu na výstavě oceňujeme osvobození od sexuálních stereotypů, jaké jsou současnému umění často vlastní.

Michael: To je hnus. Já jsem klaustrofobik a při pohledu na svázané lidi se mi dělá špatně. Jestli byl účel vyvolat pocit hnusu, tak ho umělec dosáhnul. Štěpánka: Nějak mě to oslovuje. Napadá mě, že ten umělec chtěl z lidí vytvořit věci a kvůli tomu je znehybnil. Každý si s nimi může dělat, co chce. Zvěcnění člověka může být hluboká výpověď o současném světě. Vadí mi na tom ale, že ti lidé vypadají, že s tím souhlasí. Filip: Proč ti chlapi nejsou nazí? Ivan: Tohle jde tak mimo mě, že mě to ani nenaštve natolik, abych si to zapamatoval. Předpokládám, že k tomu napsal nějakou chytrou obhajobu, kde tvrdí, že se tím vyjadřuje k vězňům z Guantánama. Eva: Tohle je ještě větší blbost než to rezavé kolečko. Tomáš: Další věc posazená do kontextu, pro lidi zvenku je naprosto nesrozumitelná. Moc toho ve mně nevzbuzuje kromě toho, že mě to trochu štve.

21


2012 | 05 | Čilichili: Prázdné umění