Page 16

Modly

y r t j e h e m e j u t j He te, o ha h é k ík. glic z an návistn se jim o l znik ý ne kde o vo v takov órech, éh o l s e aven d hle hejtr j sních f b o t o že pře ku mp , tak kali rád. Tak ých dis edměte eska se t e s v ít dn př eto ě ne ješt ebo nem intern ání bylo loval, a y r t j u a v n s he ěká ně n dět ereg o se nenávi ali hlav té pošt ikdo n c , y t v nu ní n Pro amená yskyto akrk množe at. n n v z i h ř ž c h jt ov ji co e he vé, a je ale jejic am sch s v í Dř ní k ollo ohužel ě ne lo tr říka ěchu. B odstat p m pos váním v : Profimedia oto o F t hej Jiří Holubec : Text

Hejtování neboli více či méně sofistikované nadávání na cokoliv je fenomén. Jeho banálními příklady jsou žumpoidní diskuse pod články na zprávařských portálech nebo ČSFD, kde se filmová kritika zvrhla v kritizování filmů. Hejtování se stalo samostatnou a populární literární módou, díky které můžete být snadno cool. K nejčtenějším blogům na českém internetu patří DFens, jehož zaměřením je nadávání rozličným lidem do zmrdů. Jiný blog, 1000 věcí, co mě serou, dostal rovnou Křišťálovou lupu a dočkal se i knižního vydání prvních 200 postů. Na Facebooku je skupin se jménem začínajícím na Nenávidím (libovolně doplňte šampony, hlad, matematiku, komáry atd.) tolik, že by možná stálo za to založit specializovaný Hatebook. A víte co? On už existuje. SKOČ, TY NULO, SKOČ! Hejtovacím stránkám se musí přiznat, že dost z nich je celkem zábavných a některé z nich jsou dokonce vtipné. Na druhou stranu, napsat hejtovací text je snadné. Lidská mysl je geneticky naprogramovaná hledat a pamatovat si hlavně negativní informace. Člověk přežívá díky tomu, že si pamatuje, co nemá dělat, nejde do situací, které se ukázaly jako nebezpečné, a nemá rád jedince, kteří mu už vrazili kudlu do zádě. Vzbuzovat sympatie a získávat oblíbenost nadáváním na společného nepřítele je tudíž snadné a lákavé. Co se ale stane, když se to přepískne?

16

Do zajímavé perspektivy postavil internetové hejtry sociální psycholog Nicholas Epley, který je přirovnal k fenoménu „povzbuzovačů sebevrahů“. Lidi, kteří se srocují kolem výškových budov a povzbuzují nešťastníky stojící v jejich oknech, ať skočí, zkoumali sociologové už v šedesátých letech. Zjistili, že jejich počet a agresivita roste v případě, že jsou součástí většího davu, sebevrah stojí v sedmém a vyšším patře a je tma ( jinými slovy, jsou-li anonymní). Epley tvrdí, že stejný vliv má anonymita i na internetové netové publicisty. Z psychologického hlediska jsme me prý na internetu dál od příčiny svých frustrací a zároveň tu i daleko méně funguje autocenzura a další seberegulační mechanismy – třeba strach, že za své mudrování dostaneme pár facek. ZPŮSOBÍM VÁM BLBOU NÁLADU V sedmdesátých letech minulého století popsali sociologové Stan Cohen a Jock Young, jak média ovlivňují nálady veřejnosti. Dvacet let nato, v roce 1993, jejich předpovědi ápřipomněl dlouholetý moderáBC tor hlavních zpráv televize BBC Martyn Lewis. Ten veřejně prohlašuje, že současná á, žurnalistika je negativistická, né a varuje, že pokud se špatné

Le

ť!

o, le

ovk

ašť ť, vl

2012 | 02 | Čilichili: Polskočesko  

Jsme sousedé, ale moc toho o sobě nevíme.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you