Page 61

Přebere nápady ze šuplíku a uniká mu, že už je párkrát použil 

Woody za svůj život natočil přes čtyřicet celovečerních filmů. Vždycky to byl mistr sarkastického rozboru partnerských vztahů, vybroušených dialogů a společenské ironie. I přes svůj pokročilý věk drží náročné tempo jednoho filmu ročně. Možná měl ale v posledních deseti letech strávit více času procházkami po Central Parku a energii investovat do dvou tří filmů, aby se daly aspoň trochu měřit s jeho majstrštyky. Match Point a možná Vicky Cristina Barcelona jsou jediné, které z těch posledních snímků působí svěže a naplní očekávání aspoň trochu kritičtějšího diváka. Filmy jako Melinda a Melinda, Poznáš muže svých snů, Kasandřin sen nebo Sólokapr působí dojmem, že na režisérské židli sedí Allenův nadšený obdivovatel a nepříliš invenční epigon. Vznikly snad jen proto, aby slavný režisér nenarušil svůj zažitý pracovní biorytmus. Případně k uspokojení hejna mladých hereckých hvězd, které si do svého profesního životopisu rády přidaly účinkování ve filmu tohoto režiséra. Ten jim vychází vstříc, blondýnka nebo bruneta, kráska nebo zvíře, fešák nebo intouš, pro každého roli najde. Přebere své nápady ze šuplíku a uniká mu, že tyhle zápisky už několikrát použil. Woody si důchod nekomplikuje a otevřeně jde na ruku komerčním choutkám doby. Být producentem jeho filmů musí být slastné.

Ne, Owene, opravdu to neumíš jako Woody

Nejnovější Půlnoc v Paříži diváka vybídne k odchodu z kina už úvodními pohlednicově barvotiskovými záběry Paříže. Natěšeného diváka napadne, že takhle podbízivý a prvoplánový přeci nemůže vášněmi a fóbiemi zmítaný manhattanský intelektuál být. Může. Dokonce se to s dalšími scénami jen zhoršuje, a kdo vydrží do kýčovitého záběru s večerní romantikou v dešti, odchází z kina v šoku. Láska ve všech možných podobách je jedním z leitmotivů Allenova životního díla, ale tady chybí veškeré allenovské koření, které z té suroviny dělalo jedinečnou inteligentní zábavu. Z kouzla Paříže Allen nevytěžil nic nového, nebo aspoň zajímavého – tyhle záběry mohl natočit úplně každý, komu by se dostalo podobně štědrého požehnání místní radnice. Autor ničím nevyužil potenciál nápadu s přesunem v čase do Paříže začátku 20. století a sděluje nám to, co vědí i teenageři na gymplu – Hemingway chlastal, Picasso byl praštěný a Buñuel podivín. Banálnímu a předvídatelnému romantickému příběhu úplně chybí allenovské břitké vtipy, zidealizovaný „zlatý věk“ intelektuální a kulturní erupce Paříže neskrývá ani náznak ironie nebo nadhledu, vršící se klišé ani nenaznačují možnost nadsázky. K nesnesitelnosti film dovádí svou stylizací do samotného Woodyho Allena a otravným napodobováním jeho dikce Owen Wilson. Herec, který je na plátně vším tím, čím Woody není: mačistickým hezounkem bez špetky charismatu.

<

Staré auto, stará Paříž, staré vtipy...

ČiliChili | 01 | 2012 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

61

2012 | 01 | Čilichili: Musíme tam všichni  

Strávíme tam přibližně tři roky života. Řeč je o toaletách.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you