Issuu on Google+

V celé zóně se nechází přes 800 skládek vysoce kontaminované techniky. Ta by správně nikdy neměla opustit zónu, většině strojů ale chybí motory a další součásti, které se nechají prodat.

turistická infrastruktura, takže si pěstují brambory, chovají krávy a sbírají houby. Země, na které jsou životně závislí, je pomalu zabíjí. Sami říkají, že už je to dlouho, že už zapomněli a že právě jejich vesnice je „čistá“. Černobyl prostě vytěsnili ze svého života, pro ně je to jen epizoda v dávné minulosti. Když odhlédneme od složité psychiky, co prostě člověk vidí na ulici? Sociální rozklad. Velký problém je alkohol. Pije se ve všech postsovětských zemích, ale tady se toho fakt nebojí, propaganda doporučovala likvidátorům masivně pít vodku, protože prý dekontaminuje organizmus. Ve skutečnosti to mělo stejný důvod, jako když politruci nalévali alkoholem vojáky před útokem. Co mě ale zarazilo, byly nové dači, které se kolem zóny začínají objevovat. Střední třída z Kyjeva si tu staví víkendová sídla pro odpočinek. V severní části Kyjevského jezera tak vzniká něco jako černobylská riviéra. Mají tam lidi děti? Mají, ale podle lékařů a sociálních pracovníků to není dobře. Rodiče jim nedokážou zajistit čisté potraviny, do školy je to daleko, kolem sebe vidí problémy s alkoholem a násilím a nedostatkem peněz. Ideálním řešením je ty děti dostat pryč. Trochu se

46

o to snaží západní nadace a neziskovky, díky nim se děti podívají po světě a vidí, že život může vypadat i jinak. To se týká ale jenom těch, které rodiče posílají do školy. Spousta jich žije s tím, že nemá smysl se o nic snažit, když ve třiceti stejně umřou. Lékařka z Ivankiva, což je poslední větší město před zónou, mi říkala: „Tady je všechno špatně. Všechno. Každý, kdo tu žije, má nějaké zdravotní problémy a špatné je, že tady máme děti. Ale zakažte ženám rodit...“ Sama má jedno dítě postižené, druhé trápí těžká bronchitida. Černobyl už není ani tak o postižených dětech, naopak na ulici jsou normální školáci, puberťáci, nic viditelného. Bohužel spousta z nich má problémy se srdcem, štítnou žlázou, bronchitidou, trpí psychickými problémy. Několik měsíců už probíhají na Ukrajině protesty proti snižování kompenzací likvidátorům havárie. O co jde? V letech 1986 až 1990 se pracovalo na odstranění nejhorších následků výbuchu. Do prací bylo zapojeno 600 až 800 tisíc lidí, vojáků i civilních zaměstnanců, jako jsou řidiči, zásobovači, ostraha nebo kuchaři. Prostě dostali povolávací rozkaz a navezli je sem z celého Sovětského svazu. Podle toho, jakou dávku radiace si odnesli, dostali diplom, vyznamenání a titul likvidátora z Černobylu. A spoustu slibů ČiliChili | 01 | 2012 cilichili.cz | facebook.com/cilichili


2012 | 01 | Čilichili: Musíme tam všichni