Issuu on Google+

Letem světem

KDYŽ TI VÍTR NAPNE PLACHTU Hel, stejně jako celé Pomořansko, je spojený se slovanským kmenem Kašubů, z něhož pochází třeba současný premiér Polska Donald Tusk. A taky s Řádem německých rytířů. Po Trojměstí se dá nejlíp V Lebě se dá i koupat. pohybovat vlakem. Jde o trať zvanou SKM – Szybka Zvlášť když máte náladu kolej miejska, což je takové metro nad povrchem. na nové lidi. Primárně spojuje Gdaňsk s Gdyní a Sopoty. Asi jsem smolař, ale využil jsem jejích služeb čtyřikrát. Třikrát jsem v celém vlaku nenašel jediný záchod. Polská infrastruktura je To bychom se raději vůbec děsivá. Cesty jsou v šíleném takže na půjčení automobilu drželi při pobřeží, kdybys stavu, při svých toulkách zapomeňte. byl Rus. Nejsi Rus, viď? Leda byste chtěli spáchat stylovou sebevraždu. Gdyni na své cestě klidně vynechte, ale v Sopotech se stavte. Je tu krásné pobřeží, pláže a také druhé nejdelší dřevěné molo v Evropě. Trať SKM končí ve městě Lebork, z něhož je lokálkou už jen půlhodina do oblíbené turistické základny Leba. V létě se dá v Lebě válet na pláži a koupat v moři, což každý rok činí tisíce Poláků. Až do zimy se tu dá pak užívat lebské pouště a samozřejmě moře. Vzhledem k tomu, že v Polsku je všechno o deset až dvacet procent levnější než u nás, může tu i příslušník střední třídy provozovat zábavu, kterou v Norsku provozují čeští zbohatlíci – rybařit na moři. Každý den vyráží z lebského přístavu rybářské lodě vozící lovuchtivé suchozemce. V pět ráno

46

vyplují na moře a vracejí se za deset až dvanáct hodin. Rybářský výlet na tresky, lososy nebo mořské úhoře vyjde – podle lodě – většinou tak do dvou tisíc korun. Na takovou cestu je třeba si vzít pas, protože se můžete ocitnout v mezinárodních vodách a při cestě zpátky hrozí kontrola polské pobřežní stráže. „Většinou mi akorát zamávají, ale jednou jsem vezl zrovna nějaké Rusy, a to prohledali nejenom je, ale obrátili celou loď vzhůru nohama. Jsou na Rusy vysazený,“ opakuje mi majitel lodi Maciej, a než mě vezme na palubu, musím jej třikrát ubezpečit, že nejsem Rus. „To bychom se raději drželi při pobřeží, kdybys byl Rus. Nejsi Rus, viď?“ vyzkouší mě občas znovu pro jistotu. Mnohem levnější je pronajmout si na celý den plachetnici s kapitánem a vydat se s věčným větrem v zádech brouzdat Baltem. Provozovatelé penzionů, restaurací i místní policisté jsou obecně velmi vstřícní. Všechno tu funguje na velmi neformální úrovni. Třeba malou plachetnici jsem si pronajal v hospodě. Kapitána mi doporučila servírka, když podle objednávky zjistila, že jsem cizinec. Ty tu obecně mají rádi. Moc jich sem totiž nejezdí. Uvítají vás prostě s otevřenou náručí. Teda, pokud nejste Rus.

ČiliChili | 11 | 2011 cilichili.cz | facebook.com/cilichili


2011 | 11 | Čilichili: Vousaté ženy