Page 44

Pokec

právě to, že o výsledku vůbec nerozhoduje továrna, protože tam se tyhle motorky nevyrábějí. Stavím si ji sám, celou od začátku, vymýšlím svůj originální typ. Připomíná mi to sedmdesátá léta, kdy jsme s klukama začínali jezdit autokros – tehdy taky záleželo hlavně na tom, kdo si co dovede postavit.

Dílna nadšence se pozná

Kdy přichází v tak krátkém závodě nejkrizovější situace? Vlastně už na startu. Jezdíme ve dvojicích a soupeř se vás snaží znervóznit. Vy sice musíte vyrazit včas, protože rozhodují tisíciny vteřiny, ale zároveň ne předčasně, protože pak se vám rozsvítí červené světlo. Ulil-li jste start, vypadáváte ze hry. Všímáte si za jízdy soupeřů? Tak to víte, že jo, vnímáte je periferním viděním, my tomu říkáme zadní oko. Ale platí, že když se budete zabývat soupeřem, tak jste druhý a končíte. Vy se musíte soustředit jen na vlastní jízdu, zvlášť, když se závoděním teprve začínáte. Tehdy vám připadá všechno strašně rychlé, myslíte, že nic nemůžete stihnout. Až když se časem vyjezdíte, postupně přijdete na to, že máte na všechno času celkem dost, konečně jízdu vnímáte. Ale adrenalin je to pořád. Jste po závodě vyřízený? To si pište, dá mi to zahulit. Vám se asi zdá, že těch osm vteřin nemůže nijak bolet, ale ono je to stejné, jako když sprinter běží stovku. Taky je v cíli zplavený. Čím vás zrovna dragstery tak zaujaly? Mě vždycky zajímala technika. Jsem konstruktér a motocykly stavím léta. A na dragsterech se mi líbí

44

Vy jste vyrůstal někde v dílně mezi mechaniky? Ale ne, táta dokonce nechtěl, abych se nějakým závodům věnoval! Bál se, abych se nezabil – jako všichni tatínkové. Naštěstí jsem měl i dědu, který mi na chalupě půjčil pionýra, to mi bylo devět. Začátkem prázdnin mi koupil kanystr benzinu a řekl: "Jezdi si, jak chceš!" A když mi po roce toho pionýra dal, tak jsem si ho upravil na motokros, abych mohl s partou jezdit po polích. Kdy jste se prvně setkal s dragstery? O všechny motoristické závody se sice zajímám odmalinka, ale když jsem byl mladý, tak se u nás dragstery nejezdily. Jen vzpomínám, že jsem o nich v 70. letech nadšeně četl ve Světě motorů – psali tam, že se něco takového jezdí na Západě. U nás se začalo oficiálně jezdit teprve po revoluci. Já jsem si roku 2000 řekl, že bych si to mohl taky zkusit, a postavil jsem si vlastní motocykl. Do té doby jste závodil na čem? Na ničem. V dětství jsem zkoušel ten motokros, ale táta mi ho zakázal – stejně by na to nebyly peníze. Takže jste začal závodit až po čtyřicítce? Přesně tak, splnil jsem si dětský sen. A hlavně: když už jsem motorky stavěl, tak jsem si taky chtěl vyzkoušet, jak jedou, jestli jsou moje úpravy dobré... Ona je to vždycky nejlepší kombinace, když umíte jezdit a zároveň i ladit motor a technice rozumíte. Kolikrát už jste se při závodech zranil? Zaklepu to, zatím jsem ještě neměl vážnou nehodu. ČiliChili | 10 | 2011 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

2011 | 10 | Čilichili: Pivní fetiš  

Podle Lonely Planet je pivo naší největší turistickou atrakcí.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you