Page 28

Téma

v Pardubicích Na Veselku a ve Vlašimi přímo do pivovaru. Jan Neruda v jednom ze svých fejetonů dokonce připomíná výrok z té doby: „Kdyby strop hospody U Bílého lva spadl, je po českém národě.” ČESKÝ SLÁDEK = KVALITA! Cizina stojí o naše sládky. Momentálně jich nejméně šestnáct vaří pivo v sedmi zemích světa. Nejvíc jich je ve Vietnamu, Rusku a Rakousku. Vaří pivo ale taky v Uzbekistánu, Kanadě, Japonsku nebo Slovinsku. Tohle povolání však není pouze mužskou záležitostí, např. na Filipínách vařila pivo žena. Mnozí naši sládci pracují v cizině taky jako kontroloři licenční výroby renomovaných českých piv. „Po staletí patřilo sladovnické řemeslo k řemeslům vandrovním. Znamenalo to, že mladý sladovník, než se dlouhodobě uchytil, prošel jako krátkodobý zaměstnanec řadu pivovarů, viděl různé postupy a slyšel názory sládků,“ říká Pavel Ferkl, který během své profesní kariéry vařil pivo ve Venezuele, Laosu a Indii, přednášel o něm PIVNÍ VLASTENECTVÍ v Číně a v řadě dalších zemí. „Ani zkušení sládci Podle průzkumu veřejnezůstávali celý život v jednom pivovaru, pokud ného mínění, který si pro jim nepatřil.“ Podle odhadů se na území České zlepšení nálady každoročně republiky věnuje povolání sládka asi 200 občanů, objednávají velké české tzn. celých osm procent jich pracuje v cizině. pivovary, pokládají Češi pivo za přirozenou součást české PIVO A KULTURA kultury. Aby ne. Hospod Úvodní dějství Smetanovy Prodané nevěsty se a restaurací je u nás kolem odehrává v hospodě. Sbor mimo jiné zpívá: 60 000, pravidelně si pivo „Pivečko je nebeský dar, zloby a trampoty vede dá 75 % mužů a 30 % žen a každý z nás včetně novorozenců (kteří na zmar.“ Taky Karel Hynek Mácha, na rozkazí průměr) ho ročně vypije na 160 litrů. díl od svých romantických kolegů neujížděl na absintu, ale na pivu. V jednom z dopisů DŘÍV SE PILO JEŠTĚ VÍC například popisuje výlet studentů na zříceninu Víc se pilo nejen piva, ale alkoholu obecně, a to včetně dětí, které hradu Okoř. O romantických zříceninách se toho od nějakých dvanácti let běžně pracovaly. A když pracovaly, tak moc nedozvíme, ale zato se dočkáme podrobi pily. Někdejší pivo vypadalo jinak než to, které pijeme dnes. Nefilného popisu, jak se cestou hned ráno zastavili trovalo se, vypadalo jako hustá kaše ze zkvašeného obilí a sloužilo v pivovaře v Tuchoměřicích a kolik piva tam vypili. jako velmi vydatná zásobárna energie – dodnes mu proto říkáme Taky svou slavnou pouť z Prahy do Krkonoš tekutý chléb. To, že v tom chlebu je nějaký alkohol, nikdo moc Mácha klikatil cestami, kde se vyskytovalo víc hosneřešil. pod než hradů a romantická pouť rozervaného básníka se při bližším pohledu jeví spíš jako „tour NÁRODNÍ OBPÍJENÍ de bír“. Jen pivovarů napočítáte na Máchově Za dob zapadlých vlastenců přežívala čeština na vesnicích a česká trase celých 56. Jan Neruda psal o pivu pravikultura existovala spíš než v realitě v hlavách Jungmanna a jeho delně a stejně pravidelně ho popíjel. Z jeho pera kamarádů. Na úřadech, v kulturních a intelektuálních kruzích se pochází asi nejpoetičtěji popsaný vztah Čechů mluvilo německy a jedno z mála veřejných míst, kde se v češtině k pivu: „Český duch může sice na čas bloudit, debatovalo a kde byl prostor pro šíření národních myšlenek, rozmach mohutného jeho křídla může ho zanést byla hospoda. Literární historik Vladimír Macura už ve své knize někdy třeba až na kraj světa, ale k pivu vrátí on se Znamení zrodu rovnou píše, že mapa české kultury 19. století víceméně odpovídala lokalitám hospod a kaváren. Čelakovského jste mohli potkat U Červeného orla, Erbena a Tyla U Zeleného orla a všichni svorně chodili k Tygrovi a ke Třem lípám. V Brně se zase chodil národ obrozovat k Funtánovi na Žerotínovo náměstí,

Cˇeši a pivo, to je jako Francouzi a víno. Na peˇstování vína nemáme klimatické podmínky, ale o to lepší tu roste jecˇmen a chmel. Pivo u nás je odjakživa beˇžný, lidový nápoj, který si každý varˇil doma.

28

2011 | 10 | Čilichili: Pivní fetiš  

Podle Lonely Planet je pivo naší největší turistickou atrakcí.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you