Page 45

blýskavého rozkroku v roce 2004 oplotili, protestovaly ženské tak ostře, že byla zase zpřístupněna. Co by odtud kamenem dohodil, stojí další ikonokámen. Místo spočinutí největšího z dandyů Oscara Wilda, který zemřel roku 1900 v bídě na zánět mozkových blan. Nahoře má bílého anděla, který se mu měl podobat, ale připomíná spíše egyptskou sfingu. Je celý pokrytý polibky červenou rtěnkou nalíčených rtů. „Kámen se jednou ročně omývá, aby byl zase bílý. A anděl také potřebuje rekonstrukci. Všimněte si jeho chybějícího přirození. To nám tady vždy utrhne některá z dam a vezme si ho domů jako těžítko. Během času to dalo vzniknout pověře, podle níž andělova pindíka domů vzít znamená štěstí do rodiny navrátit,“ směje se samozvaný průvodce François, který má ke každé známější hrobce nějakou vtipnou průpovídku. I teď se kolem něj shlukl dav, který nejdřív pobaví a pak zkásne. Vstupné dobrovolné. STŘÍPKY Z MĚSTA MRTVÝCH I přes nepřehlédnutelné množství návštěvníků je hřbitov místem klidu. Většina příchozích by si asi netipla, že se tady v devatenáctém století odehrály dvě bitvy. Roku 1814 během napoleonských válek tu spojenecká, přesněji ruská vojska cara Alexandra I. prorazila linii zákopů, které bránili odbojní kadeti francouzských vojenských škol. A pak zde ve dnech Pařížské komuny roku 1871 neúspěšně po čtyři dny bojovaly stovky komunardů proti vládním vojskům. U zdi hřbitova byli zastřeleni jedni z posledních obhájců komuny. Na hřbitově jsou pochováni i čeští vojáci padlí v první světové válce. Tak jako dítě skládá puzzle, obcházím tuhle galerii funerálního umění. Tady výtečný Yves Montand, jenž před deseti lety zemřel na infarkt myokardu.

>

TIPY Y & TRIKY Kde spát Paříž je na návštěvníky perfektně připravená. Ceny začínají zhruba na pěti stech korunách a končí ve výšinách, které si může dovolit snad jen brunejský sultán. Všechny hotely je ale lepší si dopředu přes internet zarezervovat. Nicméně noc lze překlepat také v některém z nočních podniků, což se však prodraží více než pětihvězdičkový hotel. Jinak je kolem metropole i požehnaně kempů. Jak cestovat V současnosti už se nevyplatí až tak moc autobus nebo vlak. Vždyť do hlavního města Francie létá hned několik nízkonákladových společností. Pro cestování po vnitřní Paříži se asi nejvíc vyplatí koupit si deset jízdenek za dvanáct anebo celodenní Mobilis za šest eur. Jinak pro orientaci v tamním krtkovi je třeba mít po ruce mapu metra. Síť autobusů je také hustá, ale v té se vyzná jen opravdový fajnšmekr. Většina hlavních lákadel stejně leží u Seiny nebo nedaleko řeky. Co si dát Francie je zemí kulinářských bakchanálií a Paříž jejím centrem. Nicméně ve většině restaurací jsou místní speciality dost předražené a těch, kde uznávají rovnici přiměřená cena za výtečné jídlo, je pomálu, a ještě mají mimikry. Třeba v restauraci Pivní akademie na Montparnassu, kde se pivo pije tempem jedno za hodinu, dělají báječné škeble s několika druhy omáček. Porce za sedm eur.

Co si př přivézt Z města zamilovaných samozřejmě Z měs nějaký ten nezapomenutelný milostný něja zzážitek. Ale pozor, láska není sex. I když i ten lze za patřičný poplatek, třeba v Boloňském lesíku, ppořídit. Jinak od každého něco. Pod Eiff Eiffelovou věží prodávají černoši její miniatury a další cetky. Na březích Seiny miniatu kolem SSaint Michela stojí řady stánků s fotografiemi, obrazy, starými komiksy, s fotogr bibliofiliemi či hudebními cédéčky. Pro dámy a některé pány je třeba dodat, že v Paříži konfekce neletí a každý módní krámek oplývá originálním oblečením od začínajících či profesionálních módních návrhářů. To samé lze říct i o bleších trzích, kde k tomu lze přikoupit i starožitné hodinky či šperky. Co nedělat Není radno si zahrávat s národní hrdostí a šarmem Francouzů. Takže se netřeba chovat jako halasný anglický buran anebo povýšenecký ruský oligarcha. Hrdinové jako Napoleon nebo Johanka z Arku jsou tabu, nactiutrhačné řeči se mezi lidem nenosí. Jste v zemi vína, takže míchat tuhle dobrotu s coca-colou se na veřejnosti rovná svatokrádeži. Taky se neradno rozčilovat nad liknavým přístupem obsluhy v restauracích. Nadávkami si moc nepomůžete, a ještě se vystavíte riziku, že vás s grácíí nějak ošulí. Čím místní oslníte Šarmem. Ne nadarmo se kvůli gentlemanství a spanilosti Milana Rastislava Štefánika zavedlo v tamních vyšších kruzích označení šarmantní Slovan. A když ještě zůstaneme u těch francouzsko-českých spojnic, tak v Paříži vlastně vzniklo na papíře Československo a v sedmém obvodě žije Milan Kundera. Nedávno tam navíc sklidil velký úspěch román Laurenta Bineta HHhH o atentátu na Heydricha. Neuškodí i určitá míra výstřednosti v oblékání, protože co vzbudí pozornost, to se počítá. Navíc se tam moc, alespoň naoko, nenosí západní uspěchanost, takže se hoďte do klidu.

Francouzská zpěvačka Dalida. To vzadu...

45

2011 | 09 | Čilichili: Sťatý Amos  

Dříve měl kantor autoritu. Podíváme se na to, co má dnes.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you