Issuu on Google+

Rozjezd

Foto: Proŏmedia, Nikkarin (humanart.cz)

Pavlač Emila Hakla

T

Raz, dva Většina normálních lidí má stran vyprávění historek z vojny vnitřní blokádu, mou sestřenici, která ji svého času absolvovala taky, nevyjímaje. Proč, nevím, raději jsem se jí nikdy neptal. Jen jsem mrkl do Cibulkových seznamů, jestli to byla základní služba. Byla. O svojí ostatně taky nemluvím, není o čem. Respektive to nejde. Člověk se stydí rozmělňovat dávno zmapovaná témata. Bylo to tu tisíckrát. Komu vykládat, jak jsem drhl chodbu zubním p kartáčkem. Jak mi poručík Neplech zabavil deník, byl jsem ten typ trotlíka, psal jsem si deník. Jak v něm objevil pojem Ursa Major (blouznil jsem o hvězdách, o obzorech), jak na mě řval, ať povím, kdo je, boha jeho, ten major Ursa!? Jak jsem za trest, že jsem málo

Skandál! 

T

Jiřímu Bartoškovi našli v alkoholu stopy krve.

43 – Uniforma

6

pozdravil d il dů důstojníka j ík řřečeného č éh P Pepa Krumpáč, pochodoval za trest kolem buzeráku. Jak Krumpáč stál, já pochodoval a vždy, když jsem ho míjel, jsem vzorně salutoval. Ruka musí pérovat! Es, ta! Necítil jsem to jako újmu. Byl to svým způsobem osvěžující výlet za hranice běžných dnů. Sestřenka – ona vlastně jen předstihla dobu. Současný svět se hemží dívkami v pouštních uniformách. Web hlásí, že jsou školeny první afghánské bojové pilotky. Že se vojandy experimentálně zapojily do ceremoniálu zavírání indo-pákistánské hranice. Kdo neviděl, ať si zadá: India Pakistan Wagah Attari Border Closing Ceremony, stojí to za to. Vojenská mentalita jako na talíři a zároveň to má cosi z montypythonů – ministerstvo švihlé chůze. Tam zatím excelují muži, dívky z toho dělají malinko módní molo, není to ono. Přece jenom válku dělají kohouti a válka dělá kohouty. Když zrovna není, chlapi nejsou, a když je, tak už vůbec ne. Jak říkám – zadejte si Wagah Attari...

Píše Ž.I.V.O.T, kreslí Nikkarin


2011 | 08 | Čilichili: Chlapům chybí vojna