Issuu on Google+

Ukázku české národní kuchyně ve standardním provedení (knedlík přelitý mastnou omáčkou, pečínka a nakonec to trochu omastíme) většina cizinců se zájmem ochutná, zdvořile dožvýká Tomu se říká a do konce dovolené si dává pozor, aby se jim něco nachystaná trasa podobného už nikdy nestalo. vzrostl potěšujícím způsobem. Před deseti lety se někteří kolegové oblékali záměrně nuzně, aby vzbudili lítost a dostali vyšší spropitné. DAVOBOREC Stojíme pod Orlojem. Teda já tu stojím a fascinovaně poslouchám one-man-show mladého amerického borce. Copak že se kymácí celým tělem, hází grimasy jak opičák anebo že mění hlas. Hlavně mluví o Orloji jako o „druhé nejpřeceňovanější památce Prahy“. O našem – úžasném – unikátním – Orloji?? On si z nás normálně dělá srandu! Lidi se smíchy lámou v pase. Moje pražská ješitnost úpí, ale musím chtě nechtě taky zatleskat. Olžina skupina někam zmizla. Jsem zaseknutá v davu, který čeká na zabimbání smrtky, a upřímně nemám chuť se nikam prodírat. Zachrání mě až průjezd vozítek segway (plošinka s řídítky) v závěsu s čímsi, co vypadá jako utržený kolotoč. Jeho účelem je nechat na něm rotovat vykalené Angličany s piváky (dál jsem to radši nikdy nedomyslela), ale teď dobře poslouží jako davoborec. Ale naše pořád nevidím. Šli přece jenom do hospody? Tady??? Dotaz na „dobrou, typicky českou, ne moc drahou hospodu bez turistů“ je ultimátním testem průvodcova svědomí. Počet hospod v kombinaci těchto přídavných jmen je v Praze nula. Průvodce tak musí volit mezi svědomím a provizí z hospod. S jídlem se ale stejně zavděčíte málokdy.

24

PRAHOU MAFIÁNSKOU Á, tady jsou, u Jana Husa. Koukáme na něj, on na nás, když mě zatahá za rukáv jedna z holek a ukáže na směnárnu na rohu Staromáku a Železné. Tenhle podnik je tak provařený, že hned vidím problém. U přepážky se třese nejmladší členka výpravy. Je jí teprve šestnáct. Má kolem očí rozmazanou šminku a před sebou české stovky. Že měnila peníze a že ji podvedli. Trik je stará vesta: „Inzeruj kurz 24 korun za euro, ale že platí jen pro větší sumy, napiš tak nepřehledně, že by zákazník musel od začátku počítat s podvodem, aby na to přišel.“ Slečna s tím nepočítala, a tak přišla při výměně sedmdesáti eur o dvacku. Nacistka uvnitř odmítá zrušit transakci, ovšem nabízí zpětný odprodej. „To jsou moje peníze, sama jsem je vydělala na brigádě,“ brečí oběť. Odcházíme s tím, že pro tuhle holku jsme jako země skončili. Sakra. Takže mafiáni taky pořád jedou. Končíme u Karlova mostu. Loučíme se, děti se odcházejí najíst, já si sedám na kamenné zábradlí. Studí, a tak si pod zadek rozkládám líflet té cestovky. Povedlo se mi otevřít ho na stránce s folklorním večerem. Předkrm: halušky, ke zpěvu a tanci: moravské lidovky a Škoda lásky alias Rosamunde, český příspěvek ke světovému porozumění. Takže je vlastně všechno v pořádku.

ČiliChili | 08 | 2011 cilichili.cz | facebook.com/cilichili


2011 | 08 | Čilichili: Chlapům chybí vojna