Issuu on Google+

Letem světem

Takhle vidí svět Australani

Austrálie

Afrika

Evropa

Amerika Asie

Š

treka, kterou jsem si naplánoval, je dlouhá přes tři tisíce kilometrů. Vede po východním pobřeží, tedy nejcivilizovanější části Austrálie. Pojedu přes tři svazové státy: Queensland, Nový Jižní Wales a Victorii. Prostě pěkně tučná porce popojíždění po kvalitních silnicích. Asfalt ale není to, co mě sem přivedlo. Nejvíc se těším na povalování na úžasných plážích plných pěkných asijských děvčic. Začíná to už na promenádě v Cairns, kde zrovna vystupuje folklorní soubor z Fidži a ebenové krásky vrtí zadečky jako o život. V provinčním městečku se den začíná chystat do hajan. Lokály svítí jako majáky pro zbloudilé duše. Jedním z těch vyhlášených je hospůdka Bushman, kde poutníci a tuláci hrají teskné songy a vyprávějí příhody z cest. Rozparádění pouštní vlci zrovna vybrnkávají do strun neoficiální australskou hymnu Waltzing Matilda. Příběh trampa, co ukradne ovci, a než by šel do vězení, raději se utopí, napsal před více než sto lety básník buše Banjo Peterson. Další pijácké kravály pokračují a s nimi se zahušťuje i plot na pivním účtu. Úžasné. PODMOŘSKÝ RAUŠ Chlastat před plavbou po moři byla fatální chyba. Důsledky se vyjevují hned po deseti minutách

52

pobytu na palubě lodi Compass. Mám křeče v břiše, nepřítomný výraz a motá se mi šiška. Jedeme se potápět k Velkému předělovému útesu. Posádka hýří vtipem, mně v žaludku zuří námořní bitva. První zastávkou je místo zvané Michaelmas. Přes všechno motání se ustrojím do potápěcího úboru, od lahve se jako ramena chobotnice táhnou hadice ventilátoru. Klesám do hloubky deseti metrů a okolo se rozprostře zahrádka z barevných korálů. Prohlíží si mě obrovský kanic. Chová se jako svůdná milenka připravená k hříšným hrátkám. Náhle se odkudsi objeví asi metr dlouhá želva. Rád bych se svezl na jejím krunýři, ale uniká mi. Při dně si to rázuje malý žralok, okolo rybek jak ve velkém akváriu. U jednoho červeného korálu skoro přehlédnu mořského koníka. Je téměř průsvitný, takže není divu. Když tuhle podívanou člověk zažije, připadá si po vynoření, jako by ujížděl na LSD. Žaludeční potíže odplavaly, a přestože výbava na palubě notně ztěžkne, dostaví se absolutní uvolnění. PRKNA NA VODĚ Na některých místech východního pobřeží člověk nenarazí na živou duši. A to je území plné pohody a relaxace. Ostrovy Whitsunday vypadají shora jako ohromný roj meteoritů. Jeden pidiostrov vedle druhého. Když se vracím z výletu plachetnicí

>

ČiliChili | 07 | 2011 cilichili.cz | facebook.com/cilichili


2011 | 07 | Čilichili: Panstvo