Issuu on Google+

Téma

Problém je odhadnout správné množství – méně je tu více. 

CO TAKHLE MÝT SI VLASY JAREM? Šampony mají s prostředky na nádobí podobnou účinnou látku, jen v jiné koncentraci. Dozvěděli jsme se to od chemika Tomáše Halse.

ČiliChili | 05 | 2011 cilichili.cz | facebook.com/cilichili

Je pravda, že všechny šampony jsou postaveny na stejných chemických látkách a že jde vlastně o prostředky na mytí nádobí? Ano i ne. Tou „stejnou účinnou látkou“ je v mycích prostředcích Sodium Laureth Sulfate (SLES). No a vedle SLES existuje v průmyslu mytí ještě jedna sloučenina – Sodium Lauryl Sulfate (SLS). Ty látky jsou v použití a vlastnostech stejné. SLS se používá do všech těch jarů a jiných čisticích prostředků, ale mimo jiné i do všech zubních past. Nejsou nebezpečné? Existuje mnoho článků, že někdo je alergický na SLS při použití na pokožku, proto je údajně v šamponech používán SLES. Ale je to jen básnický trik reklamních fachmanů. Kdyby to tak mělo být, tak by se SLS nemohl používat v zubních pastách, protože tam jde o styk se sliznicí, a to je sakra rozdíl v citlivosti, srovnáme-li to s kůží. Tyto látky jsou tedy v běžných koncentracích neškodné. Takže si lijeme na hlavu jar? Rozdíl v těch produktech na nádobí a v šamponech je v koncentraci. To dá rozum, že pánev, na které jste smažili řízky, je mastnější než hlava či vlasy.

Nevadí to mytí našim vlasům? Jeden takový problém, často opomíjený, je v pořádném opláchnutí vodou po mytí. Tam se vodou nemá šetřit, protože zbytky odmašťujících látek na kůži nedělají dobrotu. Ne že by z nich naskákaly vředy, ale dochází k efektu zpětné vazby – čím víc se kůže odmastí, tím víc se pak opět zmastí z potních a vlasových kanálků. Čím víc myjete vlasy, tím více se mastí. Proč se vyrábí tolik značek, barev, druhů a vůní šamponů? Protože každý chce vydělat a protože každému voní cosi jiného. Ženy střídají šampony s tvrzením, že jeden se prý hodí nejvýš na dvě umytí po sobě, pak už prý tak dobře nefunguje a je třeba vyzkoušet jiný, než se lze vrátit k tomu původnímu. Je to pravda? V principu jde vždy o jedno a totéž. Tuk, který zůstává na pokožce z potu po odpaření vody, mastí vlasy a otírá se do prádla. Tento tuk na sebe lepí různé nečistoty, prach a všechno možné, čili špínu. Mytí rukou, těla či vlasů není nic jiného než odplavení přilípnutých tuků a s nimi i „špíny“. Takže: šlo by si opravdu mýt vlasy jarem? Jistě by to šlo... a taky to jde. Lehounký problém je ale s dávkováním, méně je v tomto případě více. Ten jar je totiž koncentrovanější, co se týká saponátů. Jinak je to taky otázka parfému, který se do toho dává. „Voní-li“ vlasy po šamponu či oné alternativě – jaru – nejsou dobře opláchnuty. A jsou k šamponům nějaké alternativy? Jsou. Třeba dnes do pozadí zatlačené mýdlo. Šamponovou frakcí neustále opakované „argumenty“ o pH 5 na povrchu pokožky se uvádějí bez souvislostí. Mýdlo je sice lehce alkalické, ale paradoxně neodmašťuje pokožku tak intenzivně jako saponáty. Automatismus udržování pokožky v zdravé formě se brání následkům odmaštění intenzivnějším dodáváním tuku, pokožka se mastí víc. Mýdlo není zlé, to se nám jen tak vtlouká do hlavy, protože saponáty vyjdou výrobce levněji.

<

35


2011 | 05 | Čilichili: Řekni to vlasama