Page 22

Téma

RˇEKNI TO VLASAMA Vlasy jsou nejúcˇinneˇjším prostrˇedkem, jak du˚razneˇ, ale prˇitom spolecˇensky vcelku únosneˇ vyjádrˇit svu˚j postoj. Text: Jiří Holubec, Lenka Ciznerová, Natálie Veselá Foto: Petr Kurečka, Michael Kratochvíl, Profimedia

Existují archeologické důkazy o tom, že už v pravěku lidé věnovali svým vlasům péči. Ostré kameny se používaly k jejich zkracování a zuby ulovených zvířat sloužily jako prahřebeny. Ve staré Číně a Indii se lidé česali podle sociální vrstvy a povolání. Ve starém Egyptě zavedli pro vysoce postavené občany paruky, duchovního byste lehce poznali podle oholené hlavy a řadové dělníky podle krátkých vlasů. Všechny ty staré civilizace se shodovaly na jednom. Vlasy jsou cosi mystického, sídlí v nich naše minulost, síla a moudrost. Jako v případě Samsona a děda Vševěda. Nebo u Medúzy a jejích hadích vlasů. Skrze pramen vlasů se odedávna pokoušejí lidé získat lásku jeho majitele, nebo mu naopak uškodit. Mimochodem jedna kadeř Johna Lennona byla na Vánoce před třemi lety vydražena za 48 000 liber. V podstatě v celé dnešní Africe jsou vlasy spojovány s magií a kouzly. Například i v celkem moderní Jihoafrické republice je běžně k vidění, že po návštěvě holiče si zákazník vlasy odnáší s sebou, aby je spálil nebo pohřbil. Jinak by mohly být zneužity k voodoo. „Stříhali dohola malého chlapečka / kadeře padaly k zemi a zmíraly,“ píše ve slavné básni Josef Kainar. Že je první stříhání životním mezníkem, platí všude po světě. Zatímco český poeta ho popisuje jako tragédii a svou báseň končí mrazivým „už mu to začlo“, v celé řadě kultur se takový okamžik vnímá jako důvod k radosti. I v moderním Japonsku dodnes přežívá krásný starý zvyk, kdy si z prvních odstřižených vlásků dítěte nechají rodiče udělat štětec na kaligrafii. Židovští chlapci by vydali spíš na štětku, neboť jim náboženství přikazuje nestříhat vlasy, dokud nejsou schopni „rozumět pravidlům judaismu“. To se prý stane kolem třetího roku života a první stříhání vlasů je vlastně zasvěcením. To v Indii či v Thajsku oholí pro jistotu hlavu miminku hned měsíc po narození a nechají mu na hlavě jen jednu kadeř, která zakrývá fontanelu. Tímto rituálem se dítě zbavuje problémů, které si přineslo z minulého života. Pokud byste něco takového před staletími udělali miminku keltskému, asi by vás jeho příbuzní na místě zapíchli. Ztráta vlasů byla totiž pro Kelty největším možným

22

ponížením vůbec. Také Aztékové vnímali vlasovou pokrývku jako sídlo bohů. Z tohoto důvodu bylo kněžím pod trestem smrti zakázáno jakékoliv stříhání. Kadeřník je tabu také pro rastafariány, kterým jejich víra přikazuje, aby zůstávali „celí“. Otázku, jak to zařídit, aby si na vlasy jednoho dne nezačali šlapat, řeší dredy. Také sikhové, příslušníci jednoho z nejmladších světových náboženství původem z Indie, jsou přesvědčeni, že vlasy a vousy jsou darem od Boha, a tudíž si je celý život nestříhají. Problém praktičnosti řeší v jejich případě drdol a přes něj charakteristický turban. V roce 2007 otřásl sikhskou komunitou v New Yorku případ, kdy 17letý muslim ustříhl svému 15letému sikhskému spolužákovi jeho do pasu sahající vlasy, co nikdy nepoznaly nůžky. Vzhledem k tomu, že šlo o útok na sikhovu náboženskou svobodu, hrozily muslimskému chuligánovi až 4 roky vězení. Nakonec k naprostému údivu sikhů vyvázl jen s podmínkou a 180 hodinami veřejně prospěšných prací. Ve srovnání s nařízením, které vydali v roce 1644 Mandžuové poté, co dobyli Peking, naprostá brnkačka. Šlo tehdy o tradiční mandžuský účes, který si možná vybavíte z nejrůznějších asijských dobrodružných filmů. Holá hlava a v jejím týlu dlouhý cop. Mandžuové ho vnutili všem Čínanům a jeho absence na hlavě znamenala popravu. Přesto se vyznavači konfucianismu, který na vlasy pohlíží podobně jako sikhismus, odmítali podrobit. Nakonec to stálo desítky tisíc lidských životů, než se cop stal celočínským standardem. Oproti Mandžuům jsou i komunisté násilím stříhající vlasy hipíkům jen břídilové. Vlasy se jako nástroj vzepření se oficiálním autoritám používaly dávno před květinovými dětmi a punkem. Za časů Olivera Cromwella a anglické občanské války v polovině 17. století si stoupenci republiky česali vlasy tak, aby přiléhaly těsně k hlavě, jako kontrast vůči rozložitým loknám a kudrnám royalistů. Ve 20. letech minulého století se krátké vlasy staly symbolem ženské emancipace. Afroameričané ve 20. století bojovali za svá práva mimo jiné návratem k přirozenému „afru“ a logickým vyústěním všeho byli zmínění hippies a po nich veškerá tabu bourající punk. Dnes v rámci multikulti společnosti a totální svobody jednotlivce padají veškerá pravidla a nosíme všichni všechno. Bílé dívky na zeleno obarvené dredy, ženy pleše, muži trvalou, černoši jsou na blond a Asiati třeba na modro či na růžovo.

<

2011 | 05 | Čilichili: Řekni to vlasama  

Vlasy jsou nejúčinější prostředek, jak vyjádřit svůj postoj.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you