Issuu on Google+

Reportáž

2

1

To na vsi, kam jsem jezdil za dědou, se v zimě zabíjelo prase v každé chalupě. A někde i dvě nebo tři. Venku mrzlo, až praštělo, řezník v kostkované zástěře do sebe sázel rumy a laškoval s babičkou, jaká prý je to ještě štramanda. Děda vždy dělal tu nejdůležitější práci, míchal čerstvou krev ve stodole, které se na vsi neřeklo jinak než „porážka“. My děti jsme všechny ty téměř ladovské výjevy pozorovaly, prsty mastné od čerstvého prejtu. A potom příští týden ve škole na svačinu žádný chleba s máslem, ale pořádnou jitrnici nebo kus tlačenky. CO JE DOMA, TO SE POČÍTÁ Dnešní cena vepřového a plné supermarkety udělaly z domácích zabijaček záležitost téměř pro pamětníky. Dnes můžeme vyrazit na komerční zabijačku někam na jarmark, nebo zabijačku dokonce připraví vedení firmy jako stmelovací pseudovečírek. Každý rok sice u nás proběhne nějakých 200 tisíc zabijaček, ale nachomýtnout se k té echtovní domácí je čím dál tím těžší. Naštěstí český člověk, a hlavně ten venkovský, si umí udělat stále ještě dobře. A tak když mě známý pozval na zabijačku do pošumavské vesničky, neváhal jsem ani minutu.

3

NOSTE VODU! Mistr nože zaklekává omráčenému zvířeti na krk a naučeným pohybem prořízne krční tepnu. Pumpuje přední packou prasete a proud krve tryská do plechového pekáče. Pomocník přelévá obsah do kbelíku, kde další dobrovolník míchá krev, aby se nesrazila. „Horkou vodu a šupem!“ huláká řezník povely. Spolu se dvěma pomocníky zvednou prase do dřevěných necek, polévají vroucí vodou, zasypávají kalafunou a pomocí kovových zvonců odstraňují štětiny. Ještě párkrát mohutné tělo obrátí pomocí řetězů, háčkem na zvonu strhnou z nožek paznehty a proříznou otvor mezi šlachou a kostí. Za pár minut je čuník hladký jak dětská prdelka, opláchnutý a čistý visí za zadní packy na rozporce. Je čas na malé občerstvení. „Fotografe, chceš rum, nebo slivku?“ Připíjím si s řezníkem na zdraví. Uznale prohlíží visící tělo: „Ale měl to pěkný, co?“ Okolo nás pobíhá asi dvouletá řezníkova vnučka a zvědavě si všechno prohlíží.

1. A je to v kýblu. 2. A je to na háku. 3. A budou jelita. 4. A bude ovar.

PRASE LIGHT Nacvičenými pohyby přejíždí řeznický mistr nůž na ocílce. „Jo, kamaráde, už to nebývá takový jako dřív, taky jsem dělal pět prasat denně. Málokdo už si drží vepře doma, většinou se kupuje vykrmený prase

16

14_17_Reportaz_Cili_05_11.indd 16

21.4.11 15:45


2011 | 05 | Čilichili: Řekni to vlasama